Byl-li pracovník povolán k výkonu základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách (náhradní služby, vojenského cvičení apod.), nenáleží mu za dobu výkonu takové služby peněžité dávky, které by jinak příslušely z jeho nemocenského pojištění jemu osobně.*)
(1) Po skončení základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách náleží pracovníku, jehož zaměstnání zakládající nemocenské pojištění zůstalo i po dobu takové služby zachováno, peněžité dávky nemocenského pojištění také tehdy, jestliže skutečnost zakládající nárok na dávku vznikla za trvání služby nebo do šesti týdnů po jejím skončení, dříve než opět nastoupil do zaměstnání. To platí také pro pracovníka, jehož zaměstnání skončilo, avšak trvalo aspoň ještě toho dne, kdy mu byl doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz jeho se týkající.
(2) Nemocenské pro pracovníka, který byl propuštěn ze základní nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce nebo jehož pracovní neschopnost (karanténa) vznikla po skončení takové služby ve lhůtě uvedené v odstavci 1, se stanoví způsobem uvedeným v § 9.
(1) Z nemocenského pojištění se poskytuje také
Tyto dávky se poskytnou, nastala-li skutečnost odůvodňující jejich poskytnutí v době, po kterou pracovník koná službu v ozbrojených silách, nebo v době, po kterou se mu zachovávají nároky z důvodu výkonu této služby podle § 62 odst. 1.
(2) Podpora při narození dítěte pro rodinnou příslušnici nebo pohřebné při úmrtí rodinného příslušníka se poskytnou také, jestliže podmínky pro poskytnutí jsou splněny u občana, který koná službu v ozbrojených silách (s výjimkou služby z povolání), před nástupem této služby nebyl účasten nemocenského pojištění a nárok na tyto nebo obdobné dávky nenáleží ani z jiného důvodu. Dávky se v tomto případě uplatňují u okresní odborové rady příslušné podle bydliště oprávněného.
(1) Byl-li pracovník vzat do vazby, neposkytují se mu za dobu, po kterou je ve vazbě, dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely. Zemřel-li v této době rodinný příslušník pracovníka vzatého do vazby, poskytne se tomu, kdo vypravil pohřeb, pohřebné, které by jinak takovému pracovníku náleželo.
(2) Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům pracovníka vzatého do vazby, a to až do výše tří čtvrtin.
(3) Byl-li pracovník propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.
(4) Nároky rodinných příslušníků z pojištění pracovníka vzatého do vazby zůstávají i po dobu vazby nedotčeny; to platí i pro případné nároky jeho pozůstalých na pohřebné.
Při výpočtu čisté denní mzdy se nepřihlíží k době vazby. Rovněž při výpočtu dřívější a běžné mzdy pro stanovení vyrovnávacího příspěvku pro pracovnici, která je po propuštění z vazby převedena pro těhotenství nebo mateřství na jinou práci, se nepřihlíží k době vazby.
(1) Nemocenské pojištění pracovníka, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr.
(2) Odsouzenému nenáleží po dobu výkonu trestu odnětí svobody dávky z jeho dřívějšího nemocenského pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však odsouzený trest odnětí svobody v době, kdy byl neschopen práce a pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to splněny podmínky, toto nemocenské vypláceno jeho rodinným příslušníkům, a to nejvýše do tří čtvrtin; předpokladem je, že u odsouzeného nemohlo pro pracovní neschopnost vzniknout pojištění podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.*) To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.
(3) Jestliže pracovní poměr odsouzeného pracovníka trvá i po dobu výkonu trestu a odsouzený není pojištěn podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených, zachovávají se nároky jeho rodinných příslušníků, které by jim jinak plynuly z jeho pojištění zaniklého podle odstavce 1.
Trvá-li dřívější pracovní poměr odsouzeného pracovníka i po jeho propuštění na svobodu, obnovuje se nemocenské pojištění z důvodu tohoto zaměstnání dnem, kdy byl propuštěn na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu nebo sice po propuštění, ale dříve než pracovník nastoupil opět do zaměstnání, posuzuje se nárok na takovou dávku podle zvláštní úpravy pojištění odsouzených; dávka se poskytne z tohoto pojištění v nápravném zařízení.
Do doby zaměstnání, podle které se stanoví procentní sazby peněžitých dávek, se odsouzenému pracovníku nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; to platí, i když pracovní poměr zůstal po dobu výkonu trestu zachován a i když odsouzený pracovník byl v této době pojištěn podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.
(1) Z hlediska poskytování nemocenského nepřestává být starobní důchod důchodem vypláceným v plné výši, jestliže se jeho výše při souběhu s výdělkem nebo s jiným důchodem krátí (snižuje); to platí obdobně také, krátí-li se výše invalidního důchodu při souběhu s jiným důchodem. Starobním důchodem v plné výši je rovněž poměrný starobní důchod.†)
(2) Pracovník se může písemným prohlášením vzdát nároku na nemocenské, jestliže pobírání nemocenského vylučuje nebo omezuje nárok na některý důchod podle předpisů o sociálním zabezpečení; učiní-li tak, zaniká nárok na nemocenské ode dne, kdy se pracovník nároku vzdal, pro další trvání téže pracovní neschopnosti (karantény).
(1) Pracovníku, který se stal po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty účastným sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě osob samostatně hospodařících nebo nemocenské péče v ozbrojených silách z důvodu služby z povolání, zaniká ochranná lhůta uplynutím posledního dne přede dnem, kdy podle příslušných předpisů vzniká účast na takovém pojištění (zabezpečení, péči).
(2) Je-li pracovník, který má zaměstnání trvalé povahy (§ 33 odst. 2), souběžně činný také jako člen jednotného zemědělského družstva, popřípadě jako občan trvale v družstvu pracující nebo jako občan samostatně hospodařící a je-li z tohoto důvodu účasten sociálního zabezpečení družstevních rolníků, popřípadě důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, plyne mu po skončení takového zaměstnání ochranná lhůta.
(1) Pracovníku, kterému vznikl po skončení zaměstnání před uplynutím ochranné lhůty nárok na poskytování důchodu ze sociálního zabezpečení, zaniká ochranná lhůta, pokud neprošla dříve, uplynutím posledního dne přede dnem, od něhož mu náleží výplata důchodu; ochranná lhůta však takto nezaniká při vzniku nároku na vdovský nebo sirotčí důchod, a pokud jde o nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ani vznikne-li pracovnici po skončení zaměstnání nárok na částečný invalidní důchod.
(2) Okresní odborová rada může povolit poskytnutí nemocenského z důvodu předchozího zaměstnání pracovníku, který splňuje podmínky nároku na starobní důchod, kterému se však důchod při zaměstnání podle předpisů o důchodovém zabezpečení neposkytoval,†††) je-li osvědčeno, že měl po skončení tohoto předchozího zaměstnání v krátké lhůtě nepřesahující délku ochranné lhůty opět nastoupit do nového zaměstnání předem sjednaného a tento nástup se nemohl uskutečnit pro pracovní neschopnost (karanténu).
(3) Skončilo-li zaměstnání pracovníka, který za trvání tohoto zaměstnání byl poživatelem důchodu ze sociálního zabezpečení, plyne mu po skončení zaměstnání ochranná lhůta; to však neplatí pro poživatele důchodů uvedené v § 73 odst. 1 písm. d).
(1) Ochranná lhůta neplyne:
(2) Nastoupil-li student nebo žák do zaměstnání na dobu školních prázdnin nebo na jejich část, ochranná lhůta z takového zaměstnání končí, pokud neuplynula již dříve, posledním dnem školních prázdnin.
Ochranná lhůta plynoucí ze zaměstnání nezaniká, nastoupil-li v ní pracovník pouze do pracovní činnosti na nepravidelnou výpomoc**) nebo na krátkodobou nebo bezplatnou brigádu***); nároky které by pracovníku z téhož důvodu jinak náležely z pojištění na nepravidelné výpomoci nebo na krátkodobé nebo bezplatné brigádě, jsou však tím vyloučeny.
(1) Při poskytování dávek nemocenského pojištění plní závody (organizace), ve kterých se provádí nemocenské pojištění,†) v úzké součinnosti s odborovými orgány zejména tyto úkoly:
(2) Závod (organizace) je povinen vydat pracovníku, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o tom, od kdy do kdy byl v podniku zaměstnán a kolik činí celková započtená doba zaměstnání ke dni skončení zaměstnání v závodě. Závod je povinen vydat potvrzení při skončení zaměstnání; žádá-li o to pracovník nebo podnik, v němž je pracovník zaměstnán, musí být potvrzení vydáno i později.
(3) Závody, ve kterých se nemocenské pojištění neprovádí (tzv. malé závody),*) podávají odborovým orgánům příslušným k poskytování peněžitých dávek pro jejich pracovníky veškerá k tomu potřebná hlášení a podklady.
(1) Odborové orgány v závodě rozhodují podle předpisů o tom vydaných**) o dávkách nemocenského pojištění; rozhodují zejména, jestliže
(2) Zjistí-li odborový orgán v závodě, popřípadě vyšší odborový orgán, že závod poskytl dávku podle § 75 odst. 1 písm. c) v rozporu s platnými předpisy, dá příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno. Závod je povinen tomuto příkazu ihned vyhovět.***)
(3) Odborové orgány v závodě při poskytování dávek nemocenského pojištění zejména
(4) Odborové orgány v závodě kontrolují činnost závodu při provádění nemocenského pojištění. Sledují také, jak pracovníci neschopní práce zachovávají předpisy o chování a životosprávě nemocných; svoje poznatky sdělují podle potřeby zdravotnickým orgánům a vedení závodu a používají jich při svém rozhodování.
(1) Pracovníci, kteří žádají o dávku nemocenského pojištění nebo jimž se dávka poskytuje, jsou povinni spolupůsobit k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas a v souladu se skutečným stavem a aby dávka byla poskytována ve shodě s právními předpisy. Jsou zejména povinni:
(2) Ustanovení odstavce 1 s výjimkou ustanovení pod písm.: d) až f) platí také pro rodinné příslušníky a pozůstalé, kteří žádají o dávku nemocenského pojištění nebo jimž se taková dávka poskytuje.
(1) Dávky přiznané v závodě vyplácí závod podle dokladů určených Ústřední radou odborů.
(2) Doklady k výplatě dávek musí být podepsány pracovníky závodu, kteří jsou k tomu písemně zmocněni vedoucím závodu. Vyplácí-li se dávka podle rozhodnutí odborového orgánu v závodě, musí být rozhodnutí ověřeno na dokladu k výplatě podpisem předsedy nebo pověřeného člena tohoto orgánu. O pozastavení výplaty dávky vedoucím závodu platí zvláštní ustanovení.*)
(3) Závod vyhlásí v dohodě s odborovým orgánem v závodě, do kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby mohla být v tento den vyplacena.
(4) Dávky se vyplácejí v hotovosti. Nemůže-li si však účastník dávku vyzvednout, poukáže mu ji závod neprodleně poštou; poštovné hradí závod ze svých prostředků.
Kde se v této vyhlášce mluví o zaměstnání (o době zaměstnání, o souběžném zaměstnání apod.), posuzuje se stejně členství ve výrobním družstvu,které zakládá nemocenské pojištění členů výrobních družstev.**)
(1) Ustanovení této vyhlášky platí obdobně také
(2) Pro chovance, kteří jsou vychováváni k povolání v zařízeních státní správy pro mládež vyžadující zvláštní péče, platí ustanovení této vyhlášky obdobně jako pro učně (§ 29), pokud Ústřední rada odborů v dohodě s příslušným ústředním úřadem nestanoví jinak.
(1) Byla-li peněžitá dávka nemocenského pojištění přiznána před 1. lednem 1966, posuzuje se její další poskytování a výplata i nadále podle dosavadních předpisů. Procentní sazba, podle které se stanoví výše dávky, se však od 1. ledna 1966 nově určí podle doby zaměstnání, kterou by pracovník dovršil podle této vyhlášky k 31. prosinci 1966 (§ 19).
(2) Vyrovnávací příspěvek se podle § 4 zákona č. 67/1965 Sb. a podle této vyhlášky poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také pracovnici, která byla již před 1. lednem 1966 převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.
(3) Pro uplatňování, stanovení, poskytování a výplatu peněžitých dávek nemocenského pojištění, o kterých se rozhoduje po 31. prosinci 1965, platí ustanovení této vyhlášky, i když skutečnosti odůvodňující nárok na ně nastaly před 1. lednem 1966.