Pro stanovení, výpočet, poskytování a výplatu podpory při ošetřování člena rodiny platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni vzniku potřeby ošetřování člena rodiny. Ustanovení § 24 odst. 2 a § 36 však zde neplatí.
(1) § 3 odst. 1 č. 2 písm. c) zákona č. 67/1965 Sb.).
(2) Potřebě ošetřování člena rodiny z důvodu nemoci (§ 3 odst. 1 č. 3 zákona č. 67/1965 Sb.) se klade naroveň potřeba ošetřování členky rodiny, která porodila, v době bezprostředně následující po porodu.
(3) Za pracovníka jinak osamělého pro účely podpory při ošetřování člena rodiny se považuje pracovník (pracovnice) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem).12)
Podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje pracovník na předepsaném tiskopise, který mu vydá a potvrdí příslušný lékař podle předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví. Uplatňuje-li pracovník nárok na podporu z toho důvodu, že dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, vydá a potvrdí mu tiskopis dětské výchovné zařízení nebo škola.
Pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je předpokladem, že pracovnice porodila. Za porod se z tohoto hlediska považuje takové ukončení těhotenství, při kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě.*) Při potratu nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká.
Pro stanovení, výpočet, poskytování a výplatu peněžité pomoci v mateřství platí obdobně ustanovení prvního oddílu s těmito odchylkami:
(1) Nastoupí-li pracovnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo 2 let věku, a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství ze stejné čisté denní mzdy jako v předchozí mateřské dovolené; předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání zaměstnání v téže organizaci nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této pracovnici stanoví v nové mateřské dovolené podle § 44, jestliže o to požádala a jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala práci aspoň po 25 pracovních dnů.
(2) Nejde-li o některý z případů uvedených v odstavci 1 a pracovnice, která jinak splňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, před nástupem mateřské dovolené nevykonávala práci v organizaci, ve které její pracovní poměr bez přerušení trvá, popřípadě trval až do počátku ochranné lhůty, ani po 25 pracovních dnů v období 12 měsíců před nástupem mateřské dovolené, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství podle započitatelného výdělku v těchto 12 měsících; přitom neplatí ustanovení § 9 a do počtu dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek, se zahrnují i dny neplaceného pracovního volna.
(3) Při postupu podle předchozích odstavců se dnům skutečného výkonu práce kladou naroveň dny, za které pracovnici náležela náhrada mzdy, dny, za které jí náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny, popřípadě pracovní dny, ve kterých pokračovala v ošetřování po vyčerpání této podpory, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti.
(4) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytne také absolventce vysoké školy nebo školy poskytující střední nebo vyšší vzdělání, jestliže nemohla nastoupit pro těhotenství nebo mateřství do zaměstnání sjednaného podle předpisů o umisťování absolventů*) a jestliže splňuje včetně doby studia podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem. Základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství je započitatelný výdělek, kterého by absolventka pravděpodobně dosáhla, kdyby nastoupila do sjednaného zaměstnání. Peněžitou pomoc v mateřství poskytuje takové absolventce okresní odborová rada příslušná podle místa jejího bydliště. Takto poskytnutá peněžitá pomoc v mateřství nastupuje i místo peněžité pomoci, která by absolventce jinak náležela z pojištění z důvodu studia. Této absolventce se poskytne také podpora při narození dítěte, jestliže jí nenáleží z jiného důvodu.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňuje pracovnice na tiskopise, který podle předpisů vydaných ministerstvem zdravotnictví vydá a potvrdí lékař v zařízení státní zdravotní správy, ve kterém je pracovnice v době těhotenství, popřípadě v souvislosti s porodem v soustavné péči.
(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná pracovnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než před převedením.
(2) Jako převedení podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje také, je-li pracovnice činná v uměleckém oboru (herečka, zpěvačka, tanečnice apod.) převedena na jinou práci, poněvadž vzhledem k těhotenství nemůže veřejně vystupovat.
(3) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže pracovnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího výdělku než před převedením.
Při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (dále jen „vyrovnávací příspěvek“) se porovnává průměrná čistá mzda pracovnice před jejím převedením na jinou práci podle pracovněprávních předpisů (dále jen „dřívější mzda“) a průměrná čistá mzda pro každý jednotlivý kalendářní měsíc po tomto převedení (dále jen „běžná mzda“).
Pro zjištění dřívější mzdy platí obdobně ustanovení prvního oddílu s tím, že skutečnosti, které se zjišťují ke dni vzniku pracovní neschopnosti, se zde zjišťují ke dni převedení na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím; přitom platí tyto odchylky:
Běžná mzda pro jednotlivé kalendářní měsíce, ve kterých byla pracovnice převedena na jinou práci, se zjišťuje obdobně podle ustanovení § 6 ze započitatelného výdělku, který pracovnice měla v takovém kalendářním měsíci; přitom platí tyto odchylky:
(1) Vyrovnávací příspěvek pro jednotlivý kalendářní měsíc se vypočte, pokud dále není stanoveno jinak, tak, že se rozdíl mezi dřívější a běžnou hodinovou mzdou vynásobí počtem hodin, za které pracovnice měla v tomto měsíci nárok na mzdu za vykonanou práci; z tohoto počtu se však vyloučí případné hodiny, ve kterých pracovnice konala práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Hodiny, za které pracovnici náleží náhrada mzdy podle pracovněprávních předpisů, se zahrnou do násobitele, jen je-li náhrada, která za ně náleží, nižší než dřívější mzda podle § 49.
(2) Měla-li pracovnice před převedením na jinou práci pevný měsíční plat bez proměnlivých součástí a má-li takový plat i po převedení, vyrovnávací příspěvek za měsíc se rovná rozdílu, o který je měsíční plat po převedení nižší než před převedením. To však neplatí pro kalendářní měsíce, ve kterých pracovnice nepracovala po všechny pracovní dny určené jejím pracovní úvazkem; pro tyto měsíce se vyrovnávací příspěvek vypočte podle odstavce 1 a podle § 48 až 50.
(3) Výsledná měsíční částka vyrovnávacího příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.
(1) Vyrovnávací příspěvek se vypočítává a poskytuje vždy za celý kalendářní měsíc, a to i tehdy, jestliže v jeho průběhu pracovnice byla převedena na jinou práci nebo její převedení skončilo.
(2) Při převedení na jinou práci v těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené, při převedení po porodu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž uplynulo devět měsíců od porodu.
Ústřední rada odborů může k výpočtu vyrovnávacího příspěvku vydat závazné tabulky pro převod hrubé hodinové mzdy na čistou, a to s přihlédnutím k příslušným sazbám daně ze mzdy. Ústřední rada odborů může také povolit odchylný způsob určování výše vyrovnávacího příspěvku, popřípadě dřívější nebo běžné mzdy v případech, ve kterých je to odůvodněno úpravou nebo rozvržením pracovní doby, zvláštní úpravou odměňování za práci apod.
(1) Pracovnice uplatňuje nárok na vyrovnávací příspěvek na předepsaném tiskopise, který jí vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.*)
(2) Organizace, ve které je pracovnice zaměstnána, potvrdí na tiskopise, z kterého důvodu byla pracovnice převedena na jinou práci, jakou práci před převedením konala, zejména zda to byla práce, kterou nesmějí být zaměstnávány těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu. Dále potvrdí, k jaké práci byla převedena a od kterého dne.
Vyrovnávací příspěvek se vyplácí jednou měsíčně při výplatě doplatku mzdy za uplynulý kalendářní měsíc.
Předpokladem pro vznik nároku na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu (§ 43). Při potratu podpora nenáleží.
(1) Nastala-li smrt následkem úrazu, který utrpěl
a jestliže nevznikl po takovém občanu nárok na pohřebné z jeho vlastního nemocenského pojištění nebo jiného zabezpečení, poskytne se jeho pozůstalým, popřípadě jiným osobám, které mu vypravily pohřeb, pohřebné z prostředků nemocenského pojištění obdobně podle ustanovení § 29 zákona č. 54/1956 Sb.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, nastala-li smrt občana následkem jeho onemocnění přenosnou nebo parazitární nemocí, která vznikla v příčinné souvislosti s činností uvedenou v předchozím odstavci.
(1) Jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) náleží z téhož důvodu (narození, popřípadě úmrtí) jen jednou, i když má pracovník souběžná zaměstnání, popřípadě i když je více oprávněných.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, jestliže by při narození dítěte nebo při úmrtí mohl vzniknout nárok na podporu při narození dítěte nebo na pohřebné také z jiné soustavy zabezpečení než z nemocenského pojištění pracovníka (např. z nemocenské péče v ozbrojených silách, ze sociálního zabezpečení).
(1) Podpora při narození dítěte a pohřebné se uplatňují na předepsaných tiskopisech, které vydávají místní národní výbory pověřené vedením matriky narozených nebo zemřelých. Na tiskopise příslušný místní národní výbor potvrdí údaje o narození dítěte nebo o úmrtí.
(2) Není-li v některém z případů uvedených v § 58 nárok na pohřebné z vlastního nemocenského pojištění nebo jiného zabezpečení zemřelého občana, uplatňují jeho pozůstalí nárok na pohřebné u okresní odborové rady příslušné podle bydliště zemřelého.
(3) Podpora při narození dítěte a pohřebné se v závodě vyplácí ve dnech, které jsou tam stanoveny pro výplatu zálohy na mzdu a doplatku mzdy; v případě naléhavé potřeby mohou být vyplaceny i mimo tyto termíny.