Vyhláška federálního ministerstva financí a federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství

§ 1

účinné od 1. 1. 1971(1) Za devizové tuzemce se nepovažují, i když se zdržují v tuzemsku déle než jeden rok:

1. účinné od 1. 1. 1971a) cizí státní příslušníci - členové diplomatické mise cizích zastupitelských úřadů v Československé socialistické republice (vedoucí mise, členové diplomatického, technického, administrativního a služebního personálu), členové jejich rodin a jejich soukromé služební osoby, jsou-li registrováni u federálního ministerstva zahraničních věcí a je-li vzájemnost zaručena;
2. účinné od 1. 1. 1971b) cizí státní příslušníci náležející k zaměstnancům mezinárodních organizací, institucí nebo orgánů, působících na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin;
3. účinné od 1. 1. 1971c) cizí státní příslušníci náležející k zaměstnancům reprezentací zahraničních organizací (podniků) působících na území Československé socialistické republiky a členové jejich rodin, je-li vzájemnost zaručena;
4. účinné od 1. 1. 1971d) cizí státní příslušníci zdržující se v Československé socialistické republice pouze přechodně a výhradně k provedení určitých prací (montéři, techničtí poradci, znalci apod.), za účelem studia na československých školách, na praxi a školení nebo léčení.

účinné od 1. 1. 1971(2) Za devizové tuzemce se nepovažují mezinárodní organizace, i když mají v tuzemsku své sídlo.

účinné od 1. 1. 1971(3) Za devizové tuzemce se dále nepovažují českoslovenští státní občané a jejich rodinní příslušníci, i když se zdržují v zahraničí se souhlasem příslušných státních orgánů:

1. účinné od 1. 1. 1971a) nasvědčují-li skutkové okolnosti jejich úmyslu zůstat v zahraničí trvale, anebo
2. účinné od 1. 1. 1971b) jestliže se vystěhovali z Československé socialistické republiky na vystěhovalecký pas.

§ 2

účinné od 1. 1. 1971Devizoví tuzemci smějí za svého pobytu v zahraničí použít peněžních prostředků v cizí měně, které za tohoto pobytu získají za práci nebo výkony, k úhradě přiměřených výdajů spojených s jejich pobytem v cizině a k nákupu předmětů pro přiměřenou osobní potřebu, drobných dárků a upomínkových předmětů.

§ 3

účinné od 1. 1. 1971(1) Devizovým povolením se v této vyhlášce rozumí povolení Státní banky československé, jakož i povolení orgánů státní správy, na něž je v případech stanovených v části druhé povolovací pravomoc Státní banky československé přenesena.

účinné od 1. 1. 1971(2) Devizová povolení k opětovaným úkonům lze vydat též jako povolení všeobecné.

účinné od 1. 1. 1971(3) Žádosti o devizová povolení se podávají zpravidla na tiskopisech,^*) jejichž předtisk obsahuje všechny údaje potřebné pro rozhodnutí o žádosti. Povolující orgán rozhoduje na podkladě údajů žádosti, jsou-li úplné a nemá-li pochybnosti o jejich pravdivosti. Má právo vyzvat žadatele, aby údaje doplnil nebo přiměřeným způsobem doložil. O žádostech podaných na tiskopisech se rozhoduje otiskem razítka „Povoleno“, „Zamítnuto“, „Vráceno“ apod. v příslušné rubrice tiskopisu. Na povolení není právní nárok.

§ 4

účinné od 1. 1. 1971(1) Peněžní ústavy a jiné organizace, pověřené plněním některých úkolů devizových bank (devizová místa) vyvěsí pro informaci veřejnosti v obchodních místnostech určených pro styk se zákazníky oznámení o svém pověření, o jeho rozsahu a podmínkách.

účinné od 1. 1. 1971(2) Pověření k obchodu s devizovými prostředky, svědčící ústředím devizových bank a devizových míst, přísluší i jejich tuzemským pobočkám, pokud v pověření není jinak stanoveno. Státní banka československá může toto pověření kdykoliv omezit nebo dočasně či trvale odejmout.

§ 5

účinné od 1. 1. 1971Bez účasti devizové banky nebo devizového místa smějí:

1. účinné od 1. 1. 1971a) devizoví tuzemci navzájem prodávat a kupovat devizové prostředky, které byly Státní bankou československou zproštěny nabídkové povinnosti vůbec, nebo které nebyly devizovou bankou odkoupeny;
2. účinné od 1. 1. 1971b) devizoví tuzemci prodávat zlaté mince tuzemským organizacím spravujícím veřejné muzejní sbírky a směňovat je s nimi;
3. účinné od 1. 1. 1971c) socialistické hospodářské organizace zpracovávající drahé kovy nakupovat zlato a prodávat je tuzemským socialistickým hospodářským organizacím pro průmyslové, technické nebo spotřební účely.

§ 10

účinné od 1. 1. 1971Devizového povolení podle § 14 odst. 1 zákona není třeba k úhradě dědictví do zahraničí devizovým cizozemcům, jestliže jim bude nabytí dědictví v tuzemsku potvrzeno, budou-li uhrazeny notářské poplatky z dědictví a je-li zároveň zaručena vzájemnost při provádění úhrad toho druhu.

§ 11

účinné od 1. 1. 1971(1) Devizové bance nemusí být nabídnuty:

1. účinné od 1. 1. 1971a) zlato pro průmyslové, technické nebo spotřební účely, které obhospodařují socialistické hospodářské organizace;
2. účinné od 1. 1. 1971b) zlato ve zlomcích;
3. účinné od 1. 1. 1971c) zlaté mince
   1. účinné od 1. 1. 1971aa) ve veřejné muzejní sbírce bez omezení;
   2. účinné od 1. 1. 1971bb) v soukromé sbírce, jejíž vlastník je řádným členem některé zdejší numizmatické společnosti, v množství nejvýše tří kusů téhož druhu, letopočtu a provenience;
   3. účinné od 1. 1. 1971cc) mající pro jejich držitele hodnotu památkovou, v množství nejvýše tří kusů na osobu.

účinné od 1. 1. 1971(2) Zlaté mince sběratelské hodnoty smějí od občanů kupovat a jim prodávat socialistické organizace provozující obchod s numizmatickými mincemi, jimž Státní banka československá udělí k tomu účelu oprávnění jako devizovému místu.

účinné od 1. 1. 1971(3) Povinnost nabídnout devizové bance k odkupu zlato, které není podle odstavce 1 této povinnosti zproštěno, lze splnit též prodejem prodejnám státního nebo družstevního obchodu pověřeným jako devizová místa. Zlato ve zlomcích mohou devizoví tuzemci prodávat pouze těmto prodejnám.

§ 12

účinné od 1. 1. 1971Cizozemským účtem je buď peněžní účet v československé nebo cizí měně anebo depozitní účet o úschově cenných papírů, který se vede u tuzemského peněžního ústavu pro devizového cizozemce nebo jímž je oprávněn anebo spoluoprávněn disponovat devizový cizozemec. Takový účet musí být označen jako cizozemský účet.

§ 13

účinné od 1. 1. 1971Ustanovení § 17 zákona o cizozemských účtech v československé měně nebo v cizí měně, otevřených z příkazu devizového cizozemce u devizových bank se vkladem vzniklým poukazem nebo složením cizí měny, platí i pro cizozemské účty tohoto druhu, které byly zřízeny před účinností zákona. Dokud u těchto účtů nesjedná banka, u níž se účet vede, podmínky dobropisů tuzemských platů a dispozic se zůstatkem účtu, konají se tyto dobropisy a dispozice podle stejných zásad, podle kterých se konaly před účinností zákona.

§ 14

účinné od 1. 1. 1971(1) U tuzemských peněžních ústavů mohou být zřízeny devizovým cizozemcům i bez jejich příkazu cizozemské účty v československých korunách pro dobropisy tuzemských platů. Platy na tyto účty a výplaty z nich v tuzemsku lze jakožto platy ve prospěch devizových cizozemců, popř. jakožto platy z jejich majetku [§ 19 odst. 1 písm. a) zákona], konat jen s devizovým povolením.

účinné od 1. 1. 1971(2) Cizozemskými účty jsou také vkladní knížky zřízené u tuzemských peněžních ústavů z příkazu devizového cizozemce, jakož i vkladní knížky zřízené z příkazu devizového tuzemce, jestliže se vlastník vkladu stal devizovým cizozemcem. O platech na tyto vkladní knížky a o výplatách z nich platí ustanovení odstavce 1.

účinné od 1. 1. 1971(3) Bez devizového povolení lze na cizozemské účty podle odstavce 1 skládat:

1. účinné od 1. 1. 1971a) čisté výnosy tuzemských nemovitostí patřících devizovým cizozemcům za podmínky, že peněžnímu ústavu vedoucímu účet vlastníka bude předloženo řádné vyúčtování za období, jehož se dobropis týká;
2. účinné od 1. 1. 1971b) úhrady dědictví devizových cizozemců v tuzemsku na základě usnesení státního notářství do výše tímto usnesením stanovené;
3. účinné od 1. 1. 1971c) úhrady kupních cen tuzemských nemovitostí devizových cizozemců, jestliže k prodeji nemovitosti bylo uděleno devizové povolení;
4. účinné od 1. 1. 1971d) částky zbývající po uspokojení pohledávek všech oprávněných z výtěžku prodeje tuzemských nemovitostí devizových cizozemců při výkonu soudního rozhodnutí;
5. účinné od 1. 1. 1971e) náhrady za vyvlastnění tuzemských nemovitostí devizových cizozemců.

§ 15

účinné od 1. 1. 1971(1) Jestliže se platební styk s cizí zemí provádí podle mezinárodní dohody nebo dohody s ústřední bankou cizí země prostřednictvím zúčtovacího styku (clearingové účty), konají se do této země platy z právních důvodů v této dohodě stanovených dobropisem na clearingovém účtě s devizovým povolením, pokud nejde o platy podle § 14 odst. 2 zákona.

účinné od 1. 1. 1971(2) Volně se z clearingového účtu provádějí výplaty do tuzemska.

§ 16

účinné od 1. 1. 1971(1) Cenné papíry evidované na cizozemském depozitním účtu lze bez devizového povolení převést na devizového tuzemce nebo cizozemce z právního důvodu dědictví nebo odkazu.

účinné od 1. 1. 1971(2) Jsou-li cenné papíry u tuzemského peněžního ústavu v povinné úschově podle dekretu presidenta republiky č. 95/1945 Sb., lze s nimi nakládat jen s povolením federálního ministerstva financí podle § 19 cit. dekretu; toto povolení však nenahrazuje devizové povolení, pokud je ho zapotřebí.

§ 17

účinné od 1. 1. 1971Na cizozemských účtech lze bez devizového povolení zúčtovat odměny a výlohy spojené s vedením účtu, odměny za peněžní operace na účtě provedené a na ně vynaložené výlohy, úroky a jiné závěrečné položky, jakož i výtěžky za zpeněžení cenných papírů evidovaných na cizozemských depozitních účtech a výnosy nebo úroky z nich.

§ 18

účinné od 1. 1. 1971(1) Za nakládání s hodnotami, podmíněné devizovým povolením podle § 18 odst. 1 zákona, se nepovažuje plnění povinností uložených v § 15 odst. 1 zákona.

účinné od 1. 1. 1971(2) Devizové povolení podle § 18 odst. 1 zákona se nevyžaduje:

1. účinné od 1. 1. 1971a) k poskytování cenových slev a k úhradě běžných provizí a jiných nutných výloh v zahraničí na vrub pohledávek vůči zahraničním kontrahentům, vzniklých organizacím oprávněným k zahraničně obchodní činnosti z provozování jejich obchodů;
2. účinné od 1. 1. 1971b) k postupu pohledávek vůči devizovým cizozemcům devizové bance;
3. účinné od 1. 1. 1971c) k úhradě zahraničních daní a poplatků z pohledávek devizových tuzemců vůči devizovým cizozemcům;
4. účinné od 1. 1. 1971d) k úhradě přiměřené odměny a prokazatelných nutných výloh cizozemským zmocněncům zastupujícím devizové tuzemce při projednávání jejich dědických nároků nebo při prodeji jejich nemovitostí v zahraničí za podmínky, že plná moc pro zmocněnce byla odeslána do zahraničí s devizovým povolením (§ 11 zákona);
5. účinné od 1. 1. 1971e) k placení výloh spojených se správou a udržováním zahraničních nemovitostí devizových tuzemců z pohledávek vzniklých v zahraničí z výnosu těchto nemovitostí, jakož i k placení běžných úroků a kapitálových splátek hypotekárních půjček, za podmínky uvedené v odstavci 3;
6. účinné od 1. 1. 1971f) k úhradě depozitních poplatků a výloh placených zahraničním peněžním ústavům za úschovu a správu cenných papírů na vrub pohledávek z jejich výnosů.

účinné od 1. 1. 1971(3) Devizový tuzemec je povinen předložit do 15. dubna každého roku orgánu vykonávajícímu dohled na zahraniční nemovitosti devizových tuzemců přehledné sestavení příjmů ze své zahraniční nemovitosti a vydání za uplynulý rok a dát si uhradit čistý výnos do tuzemska, popř., není-li úhrada možná, ohlásit, kde je výnos uložen.

§ 19

účinné od 1. 1. 1971Vydá-li Státní banka československá tuzemským podnikům, které převzaly práce v zahraničí pro zahraniční objednatele, povolení k použití prostředků daných objednatelem k dispozici ke krytí nákladů s pracemi spojených, stanoví v tomto povolení zároveň podmínky, za jakých lze pro přechodné uložení těchto prostředků zřídit u zahraničního peněžního ústavu účet v cizí měně. To platí i v případě, budou-li k témuž účelu převedeny prostředky z tuzemska do zahraničí.

§ 20

účinné od 1. 1. 1971Devizové povolení podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona se nevyžaduje:

1. účinné od 1. 1. 1971a) k úhradě tuzemských daní a poplatků z pohledávek devizových cizozemců vůči devizovým tuzemcům;
2. účinné od 1. 1. 1971b) k placení nájemného z tuzemských nemovitostí devizových cizozemců na účty nájemného u tuzemských peněžních ústavů nebo jejich správcům, k placení výloh spojených se správou a udržováním nemovitostí, k placení tuzemských hypotekárních závazků váznoucích na těchto nemovitostech a k převodu čistého výnosu nemovitostí na cizozemský účet vlastníka;
3. účinné od 1. 1. 1971c) k úhradě pohledávek oprávněných při rozvrhu výtěžku prodeje tuzemských nemovitostí devizových cizozemců při výkonu soudního rozhodnutí; se zbytkem ve prospěch povinného se naloží podle § 14 odst. 3 písm. d);
4. účinné od 1. 1. 1971d) k úhradě přiměřeného hoštění devizových cizozemců, jakož i k přiměřeným výdajům státních orgánů a organizací spojeným s pobytem devizových cizozemců v tuzemsku.

§ 21

účinné od 1. 1. 1971(1) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti smějí bez devizového povolení podle § 19 odst. 1 písm. b) zákona vstupovat v mezích svého oprávnění k zahraničně obchodní činnosti ve smluvní závazky v poměru k zahraničí, pokud jde o dovoz nebo vývoz zboží anebo o výkon činností, jestliže tyto organizace nebo organizace, pro které se má dovoz nebo vývoz zboží anebo výkon činností uskutečnit, si předem zajistily u devizové banky devizové prostředky potřebné ke splnění povinností z těchto smluvních závazků. Způsob zajištění devizového krytí stanoví Státní banka československá.

účinné od 1. 1. 1971(2) Při výměnných obchodech (§ 420 a 424 zákoníku mezinárodního obchodu č. 101/1963 Sb.) se posuzuje dovoz a vývoz samostatně; dovoz zboží se při těchto obchodech považuje za použití devizových prostředků, jež musejí být podle odstavce 1 předem zajištěny.

účinné od 1. 1. 1971(3) Bez devizového povolení podle § 19 odst. 1 písm. b) zákona smějí organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti rovněž uzavírat, mají-li zajištěny potřebné devizové prostředky, smlouvy související s plněním sjednaných závazků a s vymáháním nároků z těchto právních vztahů.

účinné od 1. 1. 1971(4) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti smějí bez devizového povolení uznávat závazky ze smluv uvedených v předcházejících odstavcích, jsou-li pro uznání nesporné důvody.

účinné od 1. 1. 1971(5) Devizové banky smějí bez devizového povolení vstupovat ve smluvní závazky na peněžitá plnění vůči devizovým cizozemcům v souvislosti se závazky organizací oprávněných k zahraničně obchodní činnosti, pokud vznikly podle odstavců 1 až 3.

účinné od 1. 1. 1971(6) Devizové povolení se nevyžaduje ke smluvnímu využití autorských a nakladatelských práv, jsou-li předmětem využití ojedinělé články, studie a překlady takových článků a studií, určené k uveřejnění v zahraničních časopisech nebo sbornících.

§ 22

účinné od 1. 1. 1971Devizové povolení podle § 14 odst. 1 a § 19 odst. 1 písm. b) zákona se nevyžaduje k převzetí nebo k uznání závazku vůči devizovému cizozemci poskytovat úhradu osobních potřeb ze zákona v obvyklé a přiměřené výši, jakož i k převodu platů toho druhu do zahraničí.