(Překlad.)
SPOLEČNOST NÁRODŮ.
DRUHÁ OPIOVÁ KONFERENCE.
Protokol.
Podepsaní, zástupci určitých států, které podepsaly Úmluvu o omamných prostředcích podepsanou dnešního dne, a náležitě zplnomocnění k tomuto cíli;
Berouce na vědomí Protokol podepsaný dne 11. února tisícistého devítistého dvacátého pátého zástupci států, které podepsaly Dohodu podepsanou téhož dne o užívání připravovaného opia,
Shodují se na těchto ustanoveních:
Státy, které podepsaly tento Protokol, uznávajíce, že mají povinnost podle znění hlavy I. Haagské Úmluvy prováděti na pěstění, rozdělování a vývoz surového opia dostatečný dozor, aby zamezily nedovolený obchod, zavazují se, že učiní nutná opatření k úplnému zamezení do pěti let od tohoto dne, aby podloudnictví opiem netvořilo vážné překážky v účinném potlačení užívání připravovaného opia na územích, kde toto užívání jest prozatím dovoleno.
Otázka, zda závazek uvedený v článku I. byl úplně splněn, bude rozhodnuta na konci řečeného období pěti let komisí, která bude ustanovena Radou Společnosti Národů.
Tento Protokol vstoupí v platnost pro každý ze států, které jej podepsaly, téhož dne jako Úmluva o omamných prostředcích podepsaná dnešním dnem. Články 33. a 35. Úmluvy vztahují se na tento Protokol.
Čemuž na svědomí byl dán tento Protokol v Ženevě devatenáctého února 1925 v jediném exempláři, který bude uložen v archivu sekretariátu Společnosti Národů a jehož ověřený opis bude vydán všem státům, zastoupeným na Konferenci a každému členu Společnosti Národů.
PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU I PROTOKOL SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE.
TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.
Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listina Československé republiky byla uložena ve smyslu čl. 34. úmluvy dne 11. dubna 1927 u generálního tajemníka Společnosti Národů. Dle čl. 36. vstoupí úmluva v platnost, jakmile bude ratifikována deseti státy, počítajíc v to sedm států, které zúčastní se jmenování Ústředního komitétu podle znění čl. 19., z nichž nejméně dva státy musí býti stálými členy Rady Společnosti Národů, a to 90 dní po složení ratifikační listiny posledním z desíti států.
Mimo Československou republiku ratifikovaly tuto úmluvu tyto státy:
Velká Britanie (17. II. 1926), Australie (17. II. 1926), Jihoafrická Unie (17. II. 1926), Nový Zéland (17. II. 1926), Indie (17. II. 1926), Sudan (20. II. 1926), Portugalsko (13. IX. 1926), Salvador (2. XII. 1926), Bulharsko (9. II. 1927), Polsko (16. VI. 1927), Gdaňsk (16. VI. 1927), Francie (2. VII. 1927).
Kromě toho k úmluvě přistoupily tyto státy: Egypt (16. III. 1926), Rumunsko (26. III. 1926, s výhradou ratifikace), San Marino (21. IV. 1926), Dominikánská republika (ad referendum), Bahamy (22. X. 1926), Monaco (9. II. 1927), Bolivie (19. I. 1927, s výhradou ratifikace).