Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 82

Jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny a jiná osoba samostatně hospodařící jsou pojištěni na dávky důchodového a nemocenského zabezpečení podle této hlavy.

§ 83

(1) Jednotlivě hospodařícím rolníkem je rolník, který je osobně výdělečně činný ve svém hospodářství na vlastní účet a obhospodařuje nejméně 0,4 ha zemědělské půdy.

(2) Spolupracujícími členy rodiny jsou, jestliže se trvale účastní výdělečné činnosti jednotlivě hospodařícího rolníka, manželka (manžel), děti a sourozenci od skončení povinné školní docházky, rodiče, tchán, tchyně, zeť a snacha, družka (druh) jednotlivě hospodařícího rolníka, jakož i manželka (manžel) spolupracujícího člena rodiny.

(3) Jestliže hospodářství provozují společně členové rodiny, považuje se za jednotlivě hospodařícího rolníka ten z nich, kdo hospodářství spravuje, a ostatní členové rodiny se považují za spolupracující členy rodiny. V pochybnosti se má za to, že hospodářství spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (manželka), nejstarší člen rodiny.

§ 84

Jinou osobou samostatně hospodařící je osoba, která na základě povolení příslušného orgánu

1. a) prodává vlastní po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky,⁴⁹)
2. b) provozuje silniční dopravu pro cizí potřeby,⁵⁰)
3. c) vyučuje za úplatu,⁵¹)
4. d) poskytuje dočasné ubytování v soukromí,⁵²) nebo
5. e) provozuje technickou zábavnou činnost.⁵³)

§ 85

Jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny a jiná osoba samostatně hospodařící (dále jen „osoba samostatně hospodařící“) jsou pojištěni, jestliže

1. a) nejsou zabezpečeni z jiné činnosti; překážkou v pojištění však není zaměstnání, které netrvá déle než šest měsíců po sobě následujících,
2. b) nepobírají důchod starobní, invalidní nebo za výsluhu let, a
3. c) zaplatili pojistné.

§ 86

(1) Pojištění osob samostatně hospodařících vzniká nejdříve dnem, od něhož začala být vykonávána výdělečná činnost; jde-li o jinou osobu samostatně hospodařící, nejdříve dnem, od kdy jí byla výdělečná činnost povolena.

(2) Pojištění osoby samostatně hospodařící nevznikne, jestliže po skončení zaměstnání, které trvalo déle než šest měsíců po sobě následujících, vstoupí do jednoho měsíce znovu do zaměstnání.

(3) Pojištění osob samostatně hospodařících zaniká dnem, od něhož přestala být výdělečná činnost trvale vykonávána, nebo dnem skončení platnosti povolení.

§ 87

(1) Pojistné činí 50 Kčs měsíčně za každou pojištěnou osobu a platí se národnímu výboru bez zvláštního vyměření do 15. dne následujícího měsíce. Povolí-li to národní výbor, platí se pojistné v jiných než měsíčních lhůtách.

(2) Osoba samostatně hospodařící je povinna podat u národního výboru do osmi dnů od vzniku pojištění přihlášku k pojištění a do osmi dnů po jeho zániku odhlášku.

§ 88

Druhy dávek

Z důchodového pojištění se osobám samostatně hospodařícím poskytují tyto dávky:

1. a) důchody
   1. 1. starobní,
   2. 2. invalidní,
   3. 3. částečný invalidní při pracovním úrazu,
   4. 4. vdovský,
   5. 5. sirotčí;

1. b) zvýšení důchodu pro bezmocnost;
2. c) výchovné k důchodům a příplatek k výchovnému;
3. d) další dávky poskytované důchodcům
   1. 1. lázeňská péče,
   2. 2. podpora při narození dítěte,
   3. 3. pohřebné.

§ 89

Zápočet doby

(1) Pro nárok na důchod a jeho výši se započítává jen doba výdělečné činnosti, za niž bylo zaplaceno pojistné. K době, za niž nebylo zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává důchod, se přihlédne jako k době pojištění až ode dne zaplacení pojistného.

(2) Jestliže občan, který získal dobu důchodového pojištění i dobu důchodového zabezpečení podle § 6 odst. 1 zákona, nesplňuje podmínky nároku na přiznání dávky důchodového zabezpečení podle zákona, hodnotí se pro nárok a výši dávek podle této hlavy doba důchodového zabezpečení podle § 6 zákona jako doba důchodového pojištění.

§ 90

Starobní důchod

Osoba samostatně hospodařící má nárok na starobní důchod, jestliže byla pojištěna aspoň 15 roků, dosáhla věku aspoň 65 let a nepobírá invalidní důchod.

§ 91

Invalidní důchod

(1) Osoba samostatně hospodařící má nárok na invalidní důchod, jestliže je invalidní a získala potřebnou dobu pojištění; potřebná doba pojištění se posuzuje obdobně podle § 29 zákona.

(2) Osoba samostatně hospodařící je invalidní, jestliže se pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stala neschopnou vykonávat jakoukoliv soustavnou výdělečnou činnost nebo jestliže by výkon takové činnosti vážně zhoršil její zdravotní stav.

§ 92

Výše starobního a invalidního důchodu

(1) Starobní a invalidní důchod činí 550 Kčs měsíčně a získala-li osoba samostatně hospodařící více než 15 roků pojištění, 630 Kčs měsíčně.

(2) Invalidní důchod osoby samostatně hospodařící, která se stala invalidní následkem pracovního úrazu, je o 50 Kčs měsíčně vyšší než důchod stanovený podle odstavce 1. Ustanovení § 30 odst. 7 věty druhé zákona platí i zde.

§ 93

Částečný invalidní důchod při pracovním úrazu

(1) Osoba samostatně hospodařící má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stala částečně invalidní následkem pracovního úrazu.

(2) Osoba samostatně hospodařící je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav její pracovní schopnost podstatně poklesla. Podstatným poklesem pracovní schopnosti se rozumí takový pokles tělesných nebo duševních sil, který způsobuje snížení pracovního výkonu aspoň o třetinu.

(3) Částečný invalidní důchod činí 300 Kčs měsíčně.

§ 94

Pracovní úraz

(1) Pracovním úrazem jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena jeho rodiny je úraz utrpěný v souvislosti s provozem vlastního hospodářství. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz utrpěný

1. a) při vzájemném vypomáhání v zemědělských pracích,
2. b) při melioračních pracích a
3. c) při svozu dříví.

(2) Pracovním úrazem jiné osoby samostatně hospodařící je úraz utrpěný v souvislosti s výkonem povolené činnosti.

(3) Pracovním úrazům se kladou naroveň nemoci z povolání uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.

(4) Úpravou podle § 91 až 93 není dotčeno použití § 59, pokud je to pro občana výhodnější.

§ 95

Vdovský a sirotčí důchod

(1) Pozůstalí po osobě samostatně hospodařící mají nárok na vdovský a sirotčí důchod za podmínek stanovených v § 45, 46 a 49 zákona.

(2) Vdovský důchod se vyměřuje ze starobního nebo invalidního důchodu osoby samostatně hospodařící a činí 60 % z důchodů uvedených v § 92; ustanovení § 47 odst. 5 a 6 a § 48zákona platí obdobně.

(3) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 400 Kčs měsíčně a oboustranně osiřelého dítěte 600 Kčs měsíčně; ustanovení § 50 odst. 3 zákona platí obdobně.

§ 96

Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu

Důchody přiznané podle této hlavy, které jsou jediným zdrojem příjmu, se upravují za podmínek stanovených v § 54 zákona.

§ 97

Zvýšení důchodu pro bezmocnost

Zvýšení důchodu pro bezmocnost se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených v § 70 zákona.

§ 98

Výchovné

Poživateli starobního a invalidního důchodu a poživatelce vdovského důchodu náleží výchovné a příplatek k výchovnému za podmínek a ve výši stanovených v § 71 zákona.

§ 99

Další dávky poskytované důchodcům

Dávky uvedené v § 88 písm. d) se poskytují za podmínek a ve výši stanovených v § 72 zákona.

§ 100

Pro důchodové pojištění osob samostatně hospodařících, které jsou účastníky odboje, a pozůstalých po nich, platí obdobně ustanovení zákona o skupinách účastníků odboje, o invalidním a částečném invalidním důchodu účastníka odboje, vznikla-li invalidita, popřípadě částečná invalidita, v souvislosti s odbojovou činností, o nejvyšší a nejnižší výměře starobního a invalidního důchodu účastníka odboje, o nejnižší výměře vdovského důchodu vdovy po účastníku odboje nebo vdovy, která je účastnicí odboje, a o opětném vzniku nároku těchto vdov na vdovský důchod, o krácení jejího vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, o nejnižších výměrách starobního a invalidního důchodu vdovy po účastníku odboje, která nemá nárok na vdovský důchod, o výši sirotčího důchodu dítěte po účastníku odboje a o výši důchodů rodičů účastníka odboje a o úpravě důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, a o zvýšení důchodu pro bezmocnost; jinak platí ustanovení této hlavy s odchylkami dále uvedenými.

§ 101

(1) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že od věku 65 let se odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný věk činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka odboje I. skupiny, a 62 let, jde-li o účastníka odboje II. skupiny.

(2) Věk potřebný pro nárok na starobní důchod účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců vězněn z důvodů fašistické perzekuce, činí 64 let.

§ 102

Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje důchod účastníka odboje

§ 103

Podpora při narození dítěte

Podpora při narození dítěte náleží ve výši 2000 Kčs na každé dítě narozené osobě samostatně hospodařící nebo její rodinné příslušnici, jestliže porod nastal v době trvání důchodového pojištění nebo nejpozději do šesti měsíců po jeho skončení a pojistné je zaplaceno. Manželce nebo družce zemřelé osoby samostatně hospodařící náleží podpora při narození dítěte z pojištění zemřelého také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí a pojistné je zaplaceno.

§ 104

Přídavky na děti

(1) Přídavky na děti náležejí osobě samostatně hospodařící, jestliže má nezaopatřené děti a pojistné je zaplaceno.

(2) Osobě samostatně hospodařící povolané ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě přídavky na děti, jestliže byla pojištěna v době nástupu služby nebo v době, kdy byla povolána k výkonu služby.

(3) Jinak platí o poskytování přídavků na děti a příplatku na dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě obdobně předpisy o poskytování těchto dávek pracovníkům v pracovním poměru.

§ 105

Pohřebné

Zemřela-li osoba samostatně hospodařící nebo její rodinný příslušník, náleží pohřebné za podmínek a ve výši stanovené předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.

§ 106

Pokud se v této hlavě nestanoví jinak, platí pro zabezpečení osob samostatně hospodařících ustanovení zákona.