Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 1

K § 8 odst. 1 písm. f) zákona

Studium se započítává v rozsahu, v jakém se hodnotí jako soustavná příprava na budoucí povolání podle § 24, a za stejných podmínek.

§ 2

K § 8 odst. 1 zákona

(1) Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost jednotlivě hospodařícího rolníka a spolupracujícího člena jeho rodiny v době od 9. května 1945 do 30. září 1948.

(2) Za zaměstnání se považuje též pracovní činnost občanů umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.¹)

§ 3

K § 8 odst. 4 zákona

(1) Jako zaměstnání se hodnotí důchodové pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny a jiné osoby samostatně hospodařící po 30. září 1948, jestliže občan

1. a) získal v zaměstnání uvedeném v § 8 odst. 1 zákona dobu potřebnou pro nárok na starobní důchod nebo, jde-li o nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, dobu potřebnou pro nárok na tento důchod,
2. b) byl po skončení pojištění jednotlivě hospodařícího rolníka, spolupracujícího člena jeho rodiny nebo jiné osoby samostatně hospodařící zaměstnán podle § 8 odst. 1 zákona po dobu aspoň pěti roků, nebo po dobu kratší, vznikl-li mu nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod pro invaliditu (částečnou invaliditu) následkem pracovního úrazu utrpěného v zaměstnání, nebo
3. c) se stal členem jednotného zemědělského družstva nebo pracovníkem jiné socialistické organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou a odevzdal své hospodářství některé z těchto organizací.

(2) Pro splnění podmínky získání potřebné doby zaměstnání podle odstavce 1 se započítávají i náhradní doby.

(3) Podmínkou pro hodnocení doby pojištění podle odstavce 1 je zaplacení pojistného; zaplacení pojistného se však nevyžaduje, jde-li o činnost manželky jednotlivě hospodařícího rolníka před 1. lednem 1969. K době, za niž nebylo zaplaceno pojistné do dne, od něhož se přiznává důchod, se přihlédne jako k době pojištění až ode dne zaplacení pojistného.

(4) Jestliže jednotlivě hospodařící rolník, spolupracující člen jeho rodiny nebo jiná osoba samostatně hospodařící získá ke dni splnění podmínek nároku na poměrný starobní důchod dobu zaměstnání aspoň 25 let, stanoví se výše důchodu podle ustanovení zákona o starobním důchodu.

§ 4

K § 9 odst. 1 písm. b) zákona

(1) Dobou jiné vojenské služby je doba

1. a) vojenské služby v Rudé armádě do 21. června 1941,
2. b) vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,
3. c) výkonu služby na státních hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu,
4. d) vojenské služby v československé nebo spojenecké armádě v době nesvobody, nejsou-li splněny podmínky stanovené v § 59 odst. 1 zákona.

(2) Jako doba jiné vojenské služby může být též započtena doba vojenské služby (včetně doby zajetí), nejdéle však do 9. května 1945, v jiné než československé nebo spojenecké armádě, kterou konali povinně občané za doby nesvobody, pokud nejde o důstojníky nebo příslušníky SS a obdobných útvarů²) nebo o příslušníky těchto armád, kteří byli za trestné činy spáchané v jejich službách odsouzeni podle retribučních předpisů.³)

(3) Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

§ 5

K § 9 odst. 1 písm. c) a § 59 zákona

(1) Dobou odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody se rozumí

1. a) doba vojenské služby v Rudé armádě od 22. června 1941 do 9. května 1945,
2. b) doba služby československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939 a doba, kterou strávil v internačních táborech ve Francii,
3. c) doba vojenské služby v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád v období od 15. března 1939 do 9. května 1945,
4. d) doba služby v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele na území československého státu, Svazu sovětských socialistických republik a jiné evropské země,
5. e) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády, jestliže jsou splněny podmínky pro uznání za příslušníka československé zahraniční nebo spojenecké armády,
6. f) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané perzekuce v období od 1. října 1938 do 5. května 1945 z politických, národnostních nebo rasových důvodů,
7. g) doba účasti na domácím nebo zahraničním odboji v období od 15. března 1939 do 9. května 1945 a doba účasti na Slovenském národním povstání,
8. h) doba zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto ustanovení, nejdéle do 9. května 1945,
9. i) doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945; pokud nutné léčení trvalo i po tomto dni, hodnotí se doba dalšího nutného léčení jako náhradní doba, nikoliv však jako doba odbojové činnosti.

(2) Polní službou se rozumí vojenská služba

1. a) v Rudé armádě za bojů proti nepřátelům Svazu sovětských socialistických republik v době od 22. června 1941 do 9. května 1945,
2. b) v jednotkách 1. československého armádního sboru ve Svazu sovětských socialistických republik v době od 1. února 1942 do 9. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,
3. c) u polních útvarů v československých zahraničních armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v Severní Africe od 1. listopadu 1940 do 31. srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 9. května 1945, jestliže se tyto útvary účastnily boje proti fašismu na západní frontě, a u polních útvarů ve spojeneckých armádách na západoevropském a jiných bojištích v době od 1. září 1939 do 9. května 1945,
4. d) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v době od 1. srpna 1940 do 1. srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,
5. e) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,
6. f) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (v mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939,
7. g) v útvarech uvedených v odstavci 1 písm. d).

(3) Době polní služby se klade naroveň doba nutného léčení na následky nezaviněného zranění nebo onemocnění vzniklých při výkonu polní služby, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, nejdéle do 9. května 1945. Doba zajetí se nepovažuje za polní službu.

(4) Doby odbojové činnosti a polní služby se prokazují potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

§ 6

K § 9 odst. 1 písm. d) zákona

(1) Dobou nezaměstnanosti je doba, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání⁴) po

1. a) ukončení povinné školní docházky,
2. b) ukončení nebo přerušení studia na středních a vysokých školách, odborné přípravy ve zvláštních odborných učilištích nebo přípravy pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči,
3. c) uvolnění ze zaměstnání uvedeného v § 14 odst. 2 písm. a) a b) zákona proto, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost konat dále dosavadní práci nebo ji nesměl konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice,⁵)
4. d) skončení zaměstnání v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními⁶) a v důsledku uplatnění zákazu některých prací a pracovišť pro ženy⁷) a v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů,⁸)
5. e) skončení služebního poměru vojáka z povolání, příslušníka Sboru národní bezpečnosti a příslušníka sboru nápravné výchovy, jestliže tito mají nárok na zabezpečení přiměřeného umístění v občanském povolání⁹) a dosud nebyli umístěni.

Každá z uvedených dob se započte vždy nejvýše v rozsahu jednoho roku; přitom se přednostně započítává doba spadající do rozhodného období.

(2) Dobou nezaměstnanosti je též jiná doba než doba uvedená v odstavci 1, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání; tato doba se však započte celkově nejvýše v rozsahu jednoho roku.

(3) Dobou nezaměstnanosti je též doba,

1. a) po kterou po 30. září 1988 manželka vojáka z povolání nebo příslušníka Sboru národní bezpečnosti nebyla zaměstnána proto, že následovala manžela do místa posádky (útvaru, jednotky) určeného federálním ministerstvem národní obrany nebo federálním ministerstvem vnitra a byla vedena v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání,⁴)
2. b) před 9. květnem 1945, po kterou občan nebyl nebo nemohl být zaměstnán v době nesvobody z důvodu politického, národnostního nebo rasového útisku, a doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí.

(4) Doba, po kterou byl občan veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání, se prokazuje potvrzením národního výboru, a jde-li o dobu uvedenou v odstavci 3 písm. a), ještě potvrzením příslušného vojenského útvaru nebo útvaru Sboru národní bezpečnosti.

§ 7

K § 9 odst. 1 písm. e) a f) a odst. 2, § 49 odst. 1 a § 71 odst. 2 zákona

(1) Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

§ 8

K § 9 odst. 1 písm. i) a k) zákona

(1) Doba přípravy pro pracovní uplatnění se započítává jako náhradní doba, byla-li prováděna podle předpisů o sociálním zabezpečení.

(2) Za blízké osoby se považují manželé a příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 7 odst. 1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoliv z manželů. Podmínka osobní péče o blízkou osobu při výkonu zaměstnání se považuje za splněnou jen tehdy, je-li zaměstnání konáno za takových podmínek, zejména se zkrácením pracovní doby, které nebrání řádnému výkonu osobní péče.

§ 9

K § 8 a 9 zákona

Za zaměstnání se považuje též doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako pracovník v zahraničí (§ 43) nebo expert v zahraničí (§ 44). Tato doba se prokazuje potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí. Pro zjišťování průměrného měsíčního výdělku se však tato doba posuzuje jako náhradní doba.

§ 10

Zápočet doby zaměstnání v cizině

K § 11 zákona

Jde-li o dobu zaměstnání vykonávaného československým občanem v cizině před 1. lednem 1947, má se za to, že se občan zdržoval v cizině s povolením příslušného československého státního orgánu.