Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 16

Zvýšení nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání

K § 23 a § 27 odst. 2 a 3 zákona

Pro zvýšení starobního důchodu za další zaměstnání se posuzuje zaměstnání vykonávané v cizině po vzniku nároku na tento důchod jako zaměstnání vykonávané v Československé socialistické republice, bylo-li za dobu výkonu tohoto zaměstnání zaplaceno pojistné; výkon tohoto zaměstnání do 31. prosince 1992 se posuzuje podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

§ 17

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než jeden rok.

§ 18

(1) Soustavné zaměstnání je zaměstnání vykonávané s určitou pravidelností tak, že výdělek z něho je stálým zdrojem příjmu. Za soustavné zaměstnání se považuje i zaměstnání vykonávané na základě dohody o pracovní činnosti, pokud občan není účasten nemocenského zabezpečení z této dohody jen proto, že je poživatelem invalidního důchodu. Soustavným zaměstnáním není zaměstnání, které nezakládá nemocenské zabezpečení nebo které netrvá aspoň po dobu šesti měsíců po sobě následujících, anebo zaměstnání vykonávané v rámci pracovní rehabilitace doporučené příslušným orgánem.

(2) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání, jestliže je k jeho výkonu požadována mnohem nižší kvalifikace, než která se požadovala k výkonu dosavadního zaměstnání, nebo v něm není využita odborná a úzce zaměřená kvalifikace získaná v dosavadním zaměstnání. Přitom dosavadním pracovištěm se rozumí pracoviště, kde občan využíval své kvalifikace a ze kterého byl převeden ze zdravotních důvodů.

(3) Zcela mimořádnými podmínkami se rozumějí zejména

1. a) nezbytná zcela zvláštní, zpravidla individuální úprava pracoviště, pracovních přístrojů, nástrojů a pomůcek nebo úprava přístupu na pracoviště,
2. b) zajištění zvláštní dopravy na pracoviště a zpět spočívající v potřebě průvodce nebo individuální dopravy,
3. c) schopnost výkonu zaměstnání výhradně formou domácí práce, nebo
4. d) schopnost výkonu zaměstnání výhradně v chráněných dílnách (chráněných pracovištích), ve výrobních družstvech invalidů a v provozovnách hospodářských zařízení svazů invalidů, a to na pracovních místech odpovídajících potřebám občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením.

U občanů úplně nebo prakticky nevidomých a u občanů s anatomickou nebo funkční ztrátou dvou končetin se vždy předpokládá, že pracují za zcela mimořádných podmínek.

§ 19

(1) Za podstatný pokles výdělku občana se považuje, jestliže měsíční průměr jeho hrubých výdělků zjištěný za posledních 12 měsíců je nižší než srovnatelný výdělek zpravidla aspoň o třetinu.

(2) Hrubými výdělky podle odstavce 1 se před 1. lednem 1993 rozumějí výdělky uvedené v § 11 odst. 1 a po 31. prosinci 1992 výdělky uvedené v § 11a odst. 1; hrubými výdělky jsou dále odměny z dohod o pracovní činnosti, a to i když tato činnost nezakládala účast na důchodovém zabezpečení.

(3) Při stanovení průměru hrubých výdělků se do období, z něhož se průměr vypočítává, nezahrnují náhradní doby, doby, kdy zaměstnání netrvalo a doby, kdy občan neměl výdělek z jiných důvodů.

(4) Podmínka podstatného poklesu výdělku při přiznávání částečného invalidního důchodu se hodnotí

1. a) podle předpokládaných výdělků v doporučovaném zaměstnání, probíhá-li řízení v rámci přechodu z pracovní neschopnosti do částečné invalidity nebo v době, kdy žadatel o částečný invalidní důchod není zaměstnán, nebo
2. b) podle nově dosahovaných výdělků, probíhá-li řízení mimo dobu pracovní neschopnosti v souvislosti se žádostí o přiznání částečného invalidního důchodu podanou po převedení na jinou práci, změně zaměstnání ze zdravotních důvodů nebo vytvoření zvlášť ulehčených pracovních podmínek,

a to i za dobu kratší než uvedenou v odstavci 1. Přitom se podstatný pokles výdělku porovnává s průměrným měsíčním výdělkem, z něhož má být částečný invalidní důchod vypočten.

(5) Srovnatelný výdělek je průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává částečný invalidní důchod, avšak neomezený podle § 12 odst. 6 zákona po úpravě o přepočítací koeficient. Stal-li se občan částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění, je srovnatelným výdělkem měsíční průměr hrubých výdělků, kterých dosahovali pracující v zaměstnání, pro které se občan připravoval, v období před přiznáním důchodu, po úpravě o přepočítací koeficient. Úprava výdělků o přepočítací koeficient spočívá v jejich zvýšení o 2 % za každý rok výplaty částečného invalidního důchodu a v případě, že bezprostředně před přiznáním tohoto důchodu požíval občan invalidní důchod, i za dobu výplaty invalidního důchodu, byl-li částečný invalidní důchod vyměřen ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako invalidní důchod; za poslední tři roky výplaty těchto důchodů se však výdělky zvyšují o 10 % za každý rok.

(6) Podmínka podstatného poklesu výdělku se považuje za splněnou, jestliže průměr hrubých výdělků občana nečiní více než částka minimální mzdy platná pro pracovníky, kteří jsou poživateli částečného invalidního důchodu, odměňované podle mzdových tarifů stanovených na měsíc⁸⁵), v době, kdy příslušný orgán posuzuje tuto podmínku.

(7) U občanů, kteří pracují v zahraničí, se podmínka podstatného poklesu výdělku nezkoumá.

(8) U osob samostatně výdělečně činných se pro účely hodnocení podmínky podstatného poklesu výdělku považuje za výdělek vyměřovací základ.⁸⁷)

§ 20

(1) Dosavadní zaměstnání je zaměstnání, které občan před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu naposledy konal nebo k němuž se po ukončení základní školy soustavně připravoval studiem nebo výcvikem. Za naposledy vykonávané zaměstnání se však nepovažuje zaměstnání, v němž došlo ke snížení výdělků a které občan začal vykonávat jen v důsledku změny zdravotního stavu, která založila částečnou invaliditu, a zaměstnání, v němž nebylo využito kvalifikace, pokud bylo nebo mělo být vykonáváno po dobu zpravidla kratší než dva roky. Vznikl-li dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, považuje se za dosavadní to zaměstnání, při jehož výkonu úraz vznikl nebo jehož výkon vedl ke vzniku nemoci z povolání.

(3) Zvlášť ulehčenými pracovními podmínkami se rozumějí zejména

1. a) zkrácení pracovní doby nebo snížení požadavků na pracovní výkon občana aspoň o třetinu,
2. b) zvláštní úprava pracoviště,
3. c) výkon práce v chráněných dílnách (chráněných pracovištích), nebo v organizacích účelově zřízených pro zaměstnávání zdravotně postižených občanů.

(4) Při posuzování, jaká zaměstnání je občan ještě schopen vykonávat při svém dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, se vždy přihlíží k možnosti rekvalifikace na jiné vhodné a přiměřené zaměstnání, a to zejména vzhledem k věku občana, dosažené kvalifikaci a rozsahu zachovaných pracovních schopností.

(5) Invalidita (částečná invalidita) občanů, kteří konali službu v ozbrojených silách a nebyli vojáky z povolání (§ 167), se posuzuje až po jejich propuštění z činné služby; doklady o poškození jejich zdraví úrazem nebo onemocněním vzniklým v souvislosti se službou v ozbrojených silách zajišťují a předkládají příslušné orgány ozbrojených sil.

§ 21

Zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky jsou postižení uvedená v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 22

Zápočet doby zaměstnání výkonného letce pro nárok na důchod za výsluhu let

(1) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává jedenapůlnásobně, pokud nalétal v kalendářním roce

1. a) 150 až 470 letových hodin, jde-li o výkonného letce dopravních letadel,
2. b) 250 až 560 letových hodin, jde-li o palubního průvodčího,
3. c) 200 až 500 letových hodin, jde-li o palubní průvodčí,
4. d) 100 až 350 letových hodin, jde-li o výkonného letce letounů pro letecké práce,
5. e) 50 až 100 letových hodin, jde-li o výkonného letce vrtulníků a
6. f) 50 až 120 letových hodin, jde-li o výkonného letce Svazu pro spolupráci s armádou včetně výsadkáře-instruktora a instruktora létání na Vysoké škole dopravní.

(2) Pro nárok na důchod za výsluhu let se doba zaměstnání výkonného letce započítává dvojnásobně, pokud výkonný letec uvedený v odstavci 1 nalétal vyšší počet letových hodin nebo pokud výkonný letec nalétal aspoň 50 letových hodin v kalendářním roce při zkoušení prototypů letadel nebo leteckých motorů a nově vyrobených nebo opravených letadel nebo motorů.

(3) Jestliže výkonný letec nalétal v kalendářním roce nižší počet letových hodin, než je uveden v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, započítává se mu jen skutečná doba zaměstnání výkonného letce s výjimkou náhradních dob.

(4) Výsadkáři-instruktoru Svazu pro spolupráci s armádou se započítává jeden seskok z letounu za tři letové hodiny a jedno vysazení z letadla za půl letové hodiny. Za jedno vysazení z letadla se považuje každý uskutečněný let, při kterém došlo k vysazení nejméně jednoho výsadkáře.

(5) Jestliže výkonný letec letounu pro letecké práce nebo vrtulníku anebo výkonný letec Svazu pro spolupráci s armádou vykonává funkci pilota-instruktora nebo funkci pilota-inspektora, započítává se mu každá letová hodina jedenapůlnásobně.

(6) Trvá-li zaměstnání výkonného letce jen po část kalendářního roku nebo dojde-li ke změně funkce výkonného letce uvedené v odstavci 1, počet letových hodin se pro jedenapůlnásobné, popřípadě dvojnásobné, započtení příslušné části roku úměrně sníží.

(7) Pro nejvyšší výměru úhrnu důchodu za výsluhu let výkonného letce a jiného důchodu platí částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. b) zákona, a je-li jedním z vyplácených důchodů důchod za výsluhu let řídícího letového provozu, částka uvedená v § 56 odst. 2 písm. c) zákona.

(8) Pro účely krácení důchodu za výsluhu let s příjmem z výdělečné činnosti se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona upravuje o přepočítací koeficient podle § 19 odst. 5 obdobně.

§ 23

Krácení důchodu za výsluhu let a vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti

K § 44 odst. 2 a § 48 odst. 2 a 3 zákona

(1) Příjem je hrubý výdělek uvedený v § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1, včetně odměn z dohod o pracovní činnosti, peněžitých dávek nemocenského pojištění (zabezpečení) nahrazujících pracovní příjem a náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a náhrad za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě. Za příjem občanů pracujících v zahraničí se považuje příjem za posledních 12 kalendářních měsíců před vycestováním do zahraničí. Za příjem pracovníků v zahraničí se do 31. prosince 1992 považuje příjem podle předpisů platných před 1. lednem 1993.

(2) Důchod se zkrátí od nejbližší měsíční splátky důchodu následující po skutečnosti zakládající krácení podle předpokládaného příjmu na podkladě oznámení organizace, pro kterou důchodce pracuje. Vždy po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodce se krácení důchodu pro další období upraví podle výše skutečně dosaženého příjmu z této činnosti. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, zkrátí se důchod vždy po uplynutí kalendářního roku.

(3) Krácení důchodu se nemění, jestliže se průměr hrubých příjmů z výdělečné činnosti změní nejvýše o 50 Kčs měsíčně.

(4) Péčí vdovy o dítě se rozumí péče o dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 1).

§ 24

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje

1. a) studium na středních a vysokých školách²⁷) s výjimkou studia při zaměstnání, kombinovaného studia a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,
2. b) odborná příprava v odborných učilištích,
3. c) příprava k výkonu povolání zaškolením,²⁸)
4. d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle odstavce 1 písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
3. c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
4. d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky nebo ministerstva školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky postaveno naroveň studia na školách uvedených v odstavci 1 písm. a).

(4) Do doby soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání se započítávají i opakované ročníky studia. Při neukončeném studiu se posuzuje jako doba studia na střední a vysoké škole doba do dne, který je vyznačen na potvrzení školy o studiu. Dobou studia není doba, po kterou bylo studium přerušeno.

(5) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje též doba studia při zaměstnání, pokud žák (student) není v této době zaměstnán.

§ 25

Povinná školní docházka

Za povinnou školní docházku se pro účely sociálního zabezpečení považuje též doba školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

§ 26

Důchod manželky

K § 51 zákona

Za výdělečnou činnost se nepovažuje pracovní činnost nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

§ 27

Sociální důchod

K § 52 zákona

(1) Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže

1. a) občan je odkázán na příjem uvedený v § 28 odst. 1 nedosahující částek uvedených v § 54 odst. 1 a 2 zákona,
2. b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos z půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,4 ha.

(2) Pro přiznání a výši sociálního důchodu se nepřihlíží příjmům z činnosti občana a jeho rodinného příslušníka nepřesahující 60 pracovních dnů v kalendářním roce.

(3) Pro účely poskytování sociálního důchodu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

§ 28

Úprava důchodu, který je jediným zdrojem příjmu

K § 54 zákona

(1) Pro nárok na úpravu důchodu, který je jediným zdrojem příjmu, se jiným příjmem rozumí

1. a) čistý příjem z jakékoliv výdělečné činnosti,
2. b) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,
3. c) čistý příjem z nemovitosti a příjmy z pronájmu,
4. d) peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující pracovní příjem,
5. e) náhrada za ztrátu na výdělku,
6. f) náhrada za ztrátu na důchodu,
7. g) důchod vyplácený z ciziny a dávka poskytovaná z ciziny jako odškodnění za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením (renta),
8. h) výsluhový přídavek ve stavebnictví a jiné obdobné příspěvky k důchodu poskytované organizacemi podle zvláštních předpisů, s výjimkou příspěvků k důchodům družstevních rolníků,
9. i) rodičovský příspěvek,
10. j) stipendium, s výjimkou prospěchového stipendia,
11. k) příjem (odměna) žáka (studenta) v období odborného výcviku na produktivních činnostech,
12. m) naturální požitky, a to hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně,
13. o) opakující se plnění ze zákonné odpovědnosti včetně pojistného plnění a pravidelné plnění z důchodového připojištění,
14. p) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,
15. r) příjmy z kapitálového majetku.

(2) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, z příjmů obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se však nepovažuje příjem ze záhumenku.

(3) Za občana, který plní vyživovací povinnost, se vždy považují manžel (manželka) a občan, který pobírá výchovné nebo přídavky na děti nebo kterému se vyplácí sirotčí důchod na vlastní (osvojené) dítě.

(4) Podmínka společné domácnosti se nepovažuje za splněnou, jestliže důchodce nebo jeho rodinný příslušník uvedený v § 54 odst. 8 zákona je umístěn v ústavu sociální péče, jde-li o celoroční nebo týdenní pobyt, v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, a to ode dne splatnosti čtvrté splátky důchodu po dni umístění.

(5) Pro účely úpravy důchodu jako jediného zdroje příjmu se pobyt občana v domovu-penziónu pro důchodce nepovažuje za umístění v ústavu sociální péče.

§ 29

Souběh nároků na starobní a vdovský důchod

Úprava starobního důchodu pro souběh s vyšším vdovským důchodem se nemění, pokud po zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod jeho výše přesáhne výši vdovského důchodu.

§ 30

Souběh nároků na starobní nebo invalidní důchod a nemocenské

(1) Jestliže se přiznává starobní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské, zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení.²⁹)

(2) Jestliže se přiznává invalidní důchod zpětně i za dobu, po kterou bylo poskytováno nemocenské přiznané po vzniku nároku na tento důchod zúčtuje se doplatek důchodu s nemocenským vyplaceným za dobu delší, než stanoví předpisy o nemocenském zabezpečení.²⁹)

§ 31

Souběh nároků na invalidní důchod a přídavky na děti nebo výchovné

Jestliže se přiznává invalidní důchod dítěti zpětně i za dobu, po kterou na ně byly poskytovány přídavky na děti nebo výchovné, zúčtuje se doplatek důchodu s těmito vyplacenými dávkami; náležel-li příplatek k přídavkům na děti nebo k výchovnému, zúčtuje se doplatek důchodu i s tímto příplatkem.

§ 32

Souběh nároků na výchovné a přídavky na děti

(1) Náleží-li výchovné k důchodu na dítě za dobu, za kterou již byly poskytovány přídavky na děti z nemocenského zabezpečení, vyplatí se na výchovném jen rozdíl mezi výší výchovného a výší přídavků na děti.

(2) Jestliže bylo poskytováno na dítě výchovné, ačkoliv na toto dítě měly být poskytovány přídavky na děti, zastaví se výplata výchovného při výplatě splátky důchodu splatné po dni, jímž uplynulo období, za které bylo již výchovné vyplaceno. Výchovné za předcházející dobu se nepovažuje za přeplatek, pokud nepřesahovalo výši, ve které by přídavky na děti za tuto dobu jinak náležely; podmínkou je, že na toto dítě bylo výchovné poskytnuto jen jednou a že splnilo účel, pro který je určeno.

(3) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné jednomu z manželů a na ostatní se vyplácí výchovné druhému z manželů, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného, které se vyplácejí na tyto děti, doplatek do výše výchovného, které by se poskytovalo na všechny děti jen k jednomu důchodu. Doplatek se rozdělí k výchovnému poměrnou částí podle počtu dětí.

(4) Žijí-li v rodině důchodce děti, z nichž na některé se vyplácí výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost k součtu částek výchovného a přídavků na děti doplatek do výše výchovného, které by mu jinak náleželo na všechny tyto děti; podmínkou je, že u toho, z jehož nemocenského zabezpečení se přídavky na děti poskytují, nejsou splněny podmínky pro přiznání doplatku k přídavkům na děti.³⁰)

(5) Neuplatnil-li poživatel důchodu nárok na výchovné, ačkoliv by mu jinak náleželo, je oprávněn uplatnit nárok na výchovné z jeho důchodového zabezpečení druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 5 platí též pro příplatek k výchovnému.

§ 33

Souběh nároků na důchody a zvláštní příspěvek horníkům

Jestliže se přiznává starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod za dobu, po kterou byl poskytován zvláštní příspěvek horníkům,³¹) zúčtuje se doplatek těchto důchodů s vyplaceným příspěvkem; případný přeplatek zvláštního příspěvku horníkům se na žádost plátci této dávky vrátí.