Ustanovení článku 13. platí pro osoby a předměty, které se dopravují do Hedžasu neb do království Irackého a které mají býti naloděny na loď poutnickou, i když přístav nalodění není zamořen.
Ustanovení všeobecná.HLAVA PRVNÍ.
Když se v přístavu vyskytují případy moru, cholery nebo jiných epidemických nemocí, provádí se nalodění na poutnickou loď teprve tehdy, když byly osoby, rozdělené ve skupiny, podrobeny pozorování, které umožňuje zjednati si jistotu, že žádná z nich není stižena těmito nemocemi.
Rozumí se, že při provádění těchto opatření může každá vláda přihlížeti k místním poměrům a možnostem.
V případě cholery osoby, které se podvolí očkování prováděnému na místě lékařem zdravotního úřadu, budou podrobeny pouze lékařské prohlídce při očkování. Budou vyňaty z pozorování stanoveného tímto článkem.
Poutníci musí míti lístek pro cestu tam i zpět nebo musí složiti částku, dostačující na krytí nákladu zpáteční cesty, a dovolují-li o okolnosti, mají prokázati, že mají nutné potřebné prostředky k vykonání pouti.
Jedině lodím s mechanickým motorem se dovoluje dopravovati poutníky na velkou vzdálenost.
Poutnické lodi, provozující v Rudém Moři pobřežní plavbu, které jsou určeny k dopravě na krátké vzdálenosti, zvané „plavby pobřežní“ (kabotáž), jsou podrobeny předpisům, obsaženým ve zvláštním řádě, uveřejněném zdravotní námořní a karantenní radou egyptskou.
Za poutnickou loď se nepokládá ta loď, která vedle obyčejných cestujících, mezi nimiž mohou býti i poutníci vyšších tříd společenských, nalodí poutníky v počtu takovém, že nepřipadá ani jeden takový poutník na sto tun hrubé nosnosti.
Tato výjimka týče se pouze lodi, a poutníci, ať náleží kterékoliv třídě společenské, kteří na lodi cestují, zůstávají podrobeni všem předpisům poutníků se týkajícím a vyhlášeným v této úmluvě.
Kapitán nebo jednatelství plavební společnosti, mezi nimiž volí zdravotní úřad, jsou povinni zapraviti veškeré zdravotní poplatky, připadající na poutníky. Poplatky jest započítati do ceny jízdenky.
Na vyloďovacích místech nemají se, pokud možno, dostati do styku poutníci, kteří se vyloďují a naloďují ve zdravotních stanicích.
Vylodění poutníci mají býti rozděleni v táborech po skupinách co nejméně početných.
Jest nutno zásobovati je zdravou pitnou vodou, buď nalezenou v místě nebo získanou destilací.
Potraviny, přivezené poutníky, budou zničeny, uzná-li zdravotní úřad toho potřebu.
Poutnické lodi. — Zdravotní zařízení.HLAVA II.
Všeobecné předpisy pro lodi.ODDÍL I.
Loď má býti tak upravena, aby mohla ubytovati poutníky v mezipalubí. Krome místa, reservovaného mužstvu, musí loď poskytnouti každému jednotlivci jakéhokoliv stáří plochu 1˙50 m2, t. j. 16 anglických čtverečních stop, s výškou mezipalubí aspoň 1˙80 m, t. j. 6 anglických stop.
Umísťovati poutníky pod prvním mezipalubím, jež se nachází pod plavební čarou, jest zakázáno.
Budiž postaráno o řádnou ventilaci, která pod prvním mezipalubím má býti prováděna ventilací mechanickou.
Mimo plochu takto poutníkům reservovanou musí loď poskytnouti každému jednotlivci bez rozdílu stáří na horní palubě aspoň 0 56 m2 volné plochy, t. j. kolem 6 čtverečních stop anglických, mimo místo, které bude reservováno na řečené horní palubě přenosným nemocnicím, mužstvu, sprchám, záchodům a místům určeným pro službu.
Na palubě mají býti vyhrazena místa zraku ukrytá, z nichž dostatečný počet bude dán k výhradnému použití ženám.
Tato místa budou opatřena tlakovým vedením vody, vodními kohoutky nebo sprchami tak, aby poskytovala stále mořskou vodu k potřebě poutníků, i když loď zakotví.
Počet kohoutků nebo sprch bude 1 ku 100 nebo zlomek ze 100 poutníků.
Loď musí vedle záchodků pro posádku býti opatřena splachovacími záchody neb záchody s kohoutkem.
Pro ženy musí býti určeny záchody zvláštní.
Počet záchodků musí odpovídati 2% nebo zlomku ze sta poutníků.
Záchody nesmí býti umístěny na dnu lodi.
Na lodi musí býti dvě místnosti, ve kterých poutníci sami mohou vařiti.
K uložení nemocných musí býti vyhrazeny nemocniční místnosti s dobrými bezpečnostními a zdravotními podmínkami. Tyto místnosti musí býti umístěny na horní palubě, leč by podle názoru zdravotního úřadu mohlo býti stejně hygienické umístění uskutečněno jinde.
Mají býti zařízeny tak, aby bylo lze podle povahy nemoci isolovati osoby stižené nakažlivými nemocemi a osoby, které vešly s nimi ve styk.
Nemocnice i nemocnice přenosné musí pojmouti alespoň 4% nebo zlomek ze sta poutníků, plavících se po lodi, při čemž pro každého musí býti vyhrazeny 3 m2, t. j. okolo 32 čtverečních stop anglických pro osobu.
Nemocnice budou vybaveny zvláštními záchody.
Každá loď musí míti na palubě léky, desinfekční prostředky a předměty nutné k ošetřování nemocných. Nařízení sestavené pro tento druh lodi každou jednotlivou vládou stanoví druh a množství léků. Mimo to má každá loď býti opatřena potřebnými immunisačními prostředky, zvláště vaccinou proticholerovou a proti neštovicím. Ošetření a léky jsou poutníkům poskytovány zdarma.
Každá loď, která nalodí poutníky, musí míti na palubě lékaře, jenž má řádný diplom a jest pověřen vládou země prvního přístavu, v němž poutníci se nalodili pro cestu tam. Jakmile počet poutníků naloděných přesáhne 1000, bude naloděn další lékař, vyhovující týmž podmínkám.
Kapitán jest povinen dáti na viditelném a přístupném místě na lodi vyvěsiti vyhlášky, které jsou sepsány v hlavních jazycích zemí, obývaných poutníky, kteří mají vstoupiti na loď, a udávají:
- 1. cíl lodi;
- 2. cenu jízdenek;
- 3. denní dávku vody a potravin každému poutníku poskytovanou shodně s předpisy země jeho původu;
- 4. ceny potravin, které k denní dávce nepatří a musí býti placeny zvláště.
Velká zavazadla poutníků zanesou se do rejstříku a očíslují. Poutníci smějí si nechati při sobě jen věci nejnutnější. Jejich povaha, množství a rozměry řídí se předpisy, vydanými tou kterou vládou pro její lodi.
Předpisy hlavy I, II (oddíly I, II a III), jakož i III. hlavy tohoto titulu budou jako lodní řád vyvěšeny v jazyku národnosti lodi, jakož i v hlavních jazycích zemí, obývaných naloděnými poutníky, a to na místě viditelném a přístupném na každé palubě a v každém mezipalubí všech lodí, jež dopravují poutníky.
Opatření, jež jest učiniti před odplutím.ODDÍL II.
Kapitán, neb není-li ho, vlastník aneb jednatel každé poutnické lodi jest povinen nejméně tři dny před odjezdem ohlásiti příslušnému úřadu přístavu, z něhož loď vyjíždí, svůj úmysl vzíti na loď poutníky. V přístavech, kde loď zastavuje, jest kapitán, nebo není-li ho, vlastník aneb jednatel každé poutnické lodi povinen učiniti do dvanácti hodin před odjezdem lodi tutéž ohlášku. Tato ohláška nechť udává, kdy zamýšlí loď odjeti a kam jede.
Na základě ohlášky, předepsané předcházejícím článkem, přikročí příslušný úřad k prohlídce a vyměření lodi na náklad kapitánův.
Má-li kapitán již vysvědčení o vyměření, vystavené příslušným úřadem své země, pak provede se pouhá prohlídka, leč by bylo podezření, že doklad neodpovídá již přítomnému stavu lodi.
Příslušný úřad nepovolí odjezd poutnické lodi, dokud se nepřesvědčí:
- a) že loď byla dokonale vyčištěna a že byla dle potřeby desinfikována;
- b) že loď jest s to podniknouti cestu bez nebezpečí, že jest opatřena zařízením a přístroji, jichž je zapotřebí, aby mohla čeliti nebezpečí ztroskotání, nehodám a nebezpečí požáru, zvláště pak že jest opatřena vysílacím a přijímacím přístrojem telegrafie bez drátu, který funguje neodvisle od ústředního hybného stroje lodního, že jest opatřena dostatečným počtem záchranných prostředků; kromě toho, že jest náležitě vybavena, zařízena, dobře větrána a že má dostatečné prostorné stany ku krytí paluby a že není na lodi ničeho, co by bylo nebo mohlo býti na újmu zdraví a bezpečnosti cestujících;
- c) že vedle zásob pro loď a mužstvo jsou na lodi na místech vhodných k účelnému uskladnění potraviny, jakož i palivo dobré jakosti a v množství dostatečném pro všechny poutníky a pro celou dobu plavby;
- d) že pitná voda, vzatá na loď, jest dobré jakosti, že jest jí dostatek; že nádrže s pitnou vodou na lodi jsou chráněny před znečištěním a uzavřeny tak, že lze vodu rozdíleti jen kohoutky nebo čerpadly. Rozdílecí přístroje, zvané násosky (suçoirs) jsou naprosto zakázány;
- e) že je loď opatřena destilačním přístrojem, který může vyrobiti denně pro každou osobu na lodi, čítajíc v to i lodní mužstvo, 5 litrů vody;
- f) že loď opatřena jest desinfekčním přístrojem, jehož bezpečnost a výkonnost byly zjištěny zdravotním úřadem přístavu, kde se poutníci naloďují;
- g) že k posádce náleží diplomovaný lékař, pokud možno zběhlý v otázkách týkajících se zdravotních věcí námořních a exotické pathologie, jenž musí býti uznán vládou prvního přístavu, v němž poutníci se nalodili pro cestu tam, a že loď jest opatřena léky podle článku 105;
- h) že na palubě lodi není žádného zboží ani objemných předmětů;
- i) že stav lodi jest takový, že opatření předepsaná dále v oddílu III. mohou býti provedena.
Kapitán nesmí odjeti, dokud nemá v ruce:
- 1. seznam ověřený příslušným úřadem, v němž bude uvedeno jméno, pohlaví a celkový počet všech poutníků, jež smí vzíti na loď;
- 2. doklad udávající jméno, národnost, lodní prostor lodi, jméno kapitána, lodního lékaře, přesný počet naloděných osob (mužstvo, poutníci a jiní cestující), druh nákladu, místo odplutí.
Příslušný úřad uvede v řečeném dokladu, byl-li přípustný počet poutníků dosažen či nikoliv a v případě, že by ho nebylo dosaženo, uvede doplňující počet cestujících, které loď může naloditi v přístavech, v nichž se postupně zastaví.
Opatření, jež jest učiniti za plavby.ODDÍL III.
Za plavby musí paluba, vyhrazená poutníkům, zůstati prosta objemných předmětů; musí býti ve dne i v noci vyhrazena naloděným osobám a dána jim bezplatně k používání.
Mezipalubí musí býti každodenně pečlivě vyčištěno a drhnuto pískem, při čemž cestující zůstanou na palubě.
Záchody pro cestující i pro mužstvo musí býti udržovány v čistotě a čištěny a desinfikovány třikrát denně, a je-li třeba, i vícekráte.
Výměty a výkaly osob, které jeví příznaky moru, cholery, úplavice, nebo jiné nemoci, bránící jim používati nemocničních záchodů, musí býti sebrány do nádob, obsahujících desinfekční roztok. Tyto nádoby buďtež vylévány do nemocničních záchodů, které jest po každém odstraňování řečených hmot pečlivě desinfikovati.
Ložní předměty, koberce, oděvy, které dostaly se do styku s nemocnými, o nichž je řeč v článku předcházejícím, jest ihned desifikovati. Dodržování tohoto předpisu se doporučuje zvláště, pokud jde o oděvy osob, které se pohybují v blízkosti těchto nemocných a mohly by býti znečištěny.
Ony z výše uvedených předmětů, které nemají ceny, budou buďto vrženy do moře, není-li loď v přístavu neb nějakém průplavu, nebo zničeny ohněm. Ostatní buďtež desinfikovány péčí lodního lékaře.
Místnosti, které jsou obsazeny nemocnými, uvedené v článku 104., jest pečlivě a pravidelně čistiti a desinfikovati.
Každému poutníku kteréhokoliv věku musí býti denně zdarma poskytnuto nejméně pět litrů pitné vody.
Vzejde-li pochybnost o jakosti pitné vody aneb o možnosti její nákazy hned s počátku nebo za plavby, bude voda převařena aneb jinak sterilisována a kapitán jest povinen dáti vylíti vodu do moře v prvním staničním přístavu, v němž loď zastaví a v němž si může opatřiti vodu lepší. Nebude moci dáti naloditi čerstvou vodu, dokud nebudou vodní nádrže desinfikovány.
Lékař navštěvuje poutníky, ošetřuje nemocné a dbá toho, aby byly na lodi zachovávány zdravotní předpisy. Má zejména:
- 1. se přesvědčiti, zda potraviny přidělované poutníkům jsou dobré jakosti, zda jich množství odpovídá převzatým závazkům a zda jsou náležitě upraveny;
- 2. se přesvědčiti, zda se zachovávají předpisy článku 120. o rozdělování pitné vody;
- 3. vzejdou-li pochybnosti o jakosti pitné vody, připomenouti kapitánovi písemně předpisy článku 121;
- 4. přesvědčiti se, je-li loď udržována stále v čistém stavu a zvláště jsou-li záchody čištěny podle předpisů článku 116;
- 5. přesvědčiti se, jsou-li příbytky poutníků udržovány v čistotě a zda se v případě sdělných nemocí desinfekce děje podle článku 119;
- 6. vésti deník o všech zdravotních příhodách, vyskytnuvších se za plavby a předložiti tento deník na požádání příslušnému úřadu staničního přístavu nebo přístavu příjezdu.
Jedině osoby ustanovené k ošetřování nemocných morem, cholerou nebo jinou nakažlivou nemocí mají k nim přístup a nesmějí nijak přijíti do styku s ostatními osobami na lodi.
V případě, že dojde za plavby k úmrtí, poznamená kapitán úmrtí na seznamu vidovaném úřadem přístavu odjezdu při jménu a vedle toho zapíše do své lodní knihy jméno zemřelé osoby, její věk, její původ, pravděpodobnou příčinu smrti podle vysvědčení, vydaného lékařem, a datum úmrtí.
Jde-li o úmrtí na nakažlivou nemoc, musí býti mrtvola, která byla dříve zabalena do rubáše, napuštěného desinfekčním roztokem, vhozena do moře.
Kapitán má dbáti, aby veškerá profylaktická opatření, vykonaná za plavby, byla zapsána do lodní knihy. Tuto knihu předloží kapitán na požádání příslušnému úřadu staničního přístavu nebo přístavu příjezdu.
V každém přístavu, v něž se loď zastaví, dá si kapitán ověřiti od příslušného úřadu seznam sestavený podle článku 113.
Byl-li některý poutník za plavby vyloděn, poznamená kapitán na seznamu vylodění u jména poutníkova.
V případě nalodění budou jména naloděných osob poznamenána na tomto seznamu podle shora uvedeného článku 113, a to před novým vidováním příslušným úřadem.
Zdravotní doklad, vystavený v přístavu odjezdu, nesmí býti za plavby měněn. V případě, že nebylo vyhověno tomuto ustanovení, může býti s lodí nakládáno jako s nakaženou.
Viduje jej zdravotní úřad v každém přístavu, kde loď se zastavuje. Tento zdravotní úřad poznamená na dokladu:
- 1. počet v přístavu tom vyloděných neb naloděných cestujících;
- 2. příhody, které se sběhly na moři a týkají se zdraví nebo života naloděných osob;
- 3. zdravotní stav v přístavu staničním.
Opatření, jež jest učiniti při příjezdu poutníků do Rudého moře.ODDÍL IV.
- A. Zdravotní řád pro poutnické lodi plující od jihu k Hedžasu.
OdkazČlánek 127. Poutnické lodi, které přijíždějí od jihu a jedou do Hedžasu, musí se především zastaviti ve zdravotní stanici v Camaranu a jsou podrobeny řádu, stanovenému v následujících článcích.
OdkazČlánek 128. Lodi, uznané po lékařské prohlídce za nezávadné, budou připuštěny k volnému provozu, jakmile budou skončeny tyto úkony:
Poutníci se vylodí, vykoupají pod sprchou nebo v moři; jich špinavé prádlo a ta část upotřebených svršků a zavazadel, která může býti po náhledu zdravotního úřadu podezřelou, se desinfikuje. Tyto úkony, zahrnuje v to vylodění i nalodění, nesmí trvati déle 48 hodin. S podmínkou, že tato lhůta nebude překročena, může zdravotní úřad provésti bakteriologické zkoušky, jež uzná za nutné.
Neshledá-li se za těchto úkonů žádný ani skutečný, ani podezřelý případ moru neb cholery, poutníci se ihned znovu nalodí a loď se vypraví k Džeddahu.
Lodi, uznané po lékařské prohlídce za nezávadné, jsou osvobozeny od výkonů shora předepsaných, jsou-li splněny následující podmínky:
- 1. že všichni poutníci, nalézající se na lodi, byli imunisováni proti choleře a neštovicím;
- 2. že byly zachovávány přesně předpisy této úmluvy;
- 3. není-li příčiny, proč by mělo býti pochybováno o prohlášení kapitána a lodního lékaře, že nebylo na lodi ani při odjezdu ani během plavby žádného případu moru, cholery nebo neštovic.
Při moru se použije předpisů článku 27 proti krysám, které se snad nalézají na lodích.
OdkazČlánek 129. S loďmi podezřelými, na nichž vyskytly se případy moru v prvních šesti dnech po nalodění, nebo na nichž bylo zjištěno nápadné hynutí krys, nebo na nichž byly v době vyplutí případy cholery, ale které nemají od pěti dnů žádný nový případ, nakládá se takto:
Poutníci se vylodí, vykoupají se pod sprchou nebo v moři; jich špinavé prádlo a ta část upotřebených svršků a zavazadel, která může býti podle náhledu zdravotního úřadu podezřelou, se desinfikují; části lodi, které byly nemocnými obývány, se desinfikují. Tyto úkony, zahrnujíc v to vylodění i nalodění, nesmí trvati déle 48 hodin. S podmínkou, že tato doba nebude překročena, může zdravotní úřad provésti bakteriologické zkoušky, jež uzná za nutné.
Neshledá-li se za těchto úkonů žádný, ani skutečný, ani podezřelý případ moru nebo cholery, poutníci se ihned znovu nalodí a loď se vypraví směrem k Džeddahu.
Při moru se použije předpisu článku 26 proti krysám, které se snad nalézají na lodi.
OdkazČlánek 130. Lodi nakažené, to jest ony, které mají na palubě případy moru neb cholery, jakož i ty, které vykázaly případy moru více než šest dní po nalodění nebo v posledních pěti dnech případy cholery, nebo lodi, na nichž objeveny byly krysy nakažené morem, podrobeny budou tomuto řádu:
Osoby nakažené morem neb cholerou se vylodí a isolují v nemocnici. Ostatní cestující se vylodí a isolují ve skupinách co nejméně početných tak, aby celek nesdílel osudu jednotlivých skupin v případě, že by se v nich mor nebo cholera vyskytla.
Špinavé prádlo, užívané předměty, šatstvo náležející mužstvu nebo cestujícím, jsou desinfikovány, jakož i loď sama.
Místní zdravotní úřad může však rozhodnouti, že není zapotřebí, aby byla vykládána velká zavazadla a zboží a že jen část lodi má býti desinfikována.
Cestující zůstanou po pět nebo šest dnů, dle toho, jde-li o choleru neb mor, v ústavu camaranském. V případě, že by se vyskytla nová onemocnění po vylodění cestujících, prodlouží se pozorovací doba o pět dní pro choleru a o šest dní pro mor, čítaje od isolování posledního případu.
Pokud jde o mor, použije se řádu, předepsaného ve článku 25 proti krysám, které by se mohly nalézati na lodích.
Po dokončení těchto úkonů loď znovu nalodí poutníky a vypraví se směrem k Džeddahu.
OdkazČlánek 131. Lodi, o nichž je řeč v článku 128., 129. a 130., budou po svém příjezdu do Džeddahu podrobeny lékařské prohlídce. Je-li výsledek této prohlídky příznivý, bude loď ihned připuštěna k volnému provozu.
Objeví-li se však zjištěné případy moru neb cholery během plavby nebo v okamžiku, kdy loď přijíždí do Džeddahu, zdravotní úřad v Hedžasu bude moci učiniti všechna potřebná opatření s výhradou ustanovení článku 54.
OdkazČlánek 132. Každá zdravotní stanice, určená k přijímání poutníků, musí býti vybavena vycvičeným, zkušeným a dostatečně početným personálem, jakož i veškerými stavbami a věcnými zařízeními, aby bylo zajištěno úplné provedení opatření, jimž řečení poutníci jsou podrobeni.
- B. Zdravotní řád pro poutnické lodi, přijíždějící od severu z Port-Saidu a jedoucí k Hedžasu.
OdkazČlánek 133. Nezjistí-li se v přístavu odjezdu, ani v jeho okolí, žádný případ moru nebo cholery a nevyskytl-li se žádný případ moru ani cholery za plavby, bude loď ihned připuštěna k volnému provozu.
OdkazČlánek 134. Zjistí-li se v přístavu odjezdu nebo v jeho okolí nějaký případ moru neb cholery, nebo vyskytl-li se nějaký případ moru neb cholery za plavby, podrobí se loď v El-Toru pravidlům daným pro lodi, které přijíždějí od jihu a zastavují se v Camaranu. Lodi budou potom připuštěny k volnému provozu.
Opatření, jež jest učiniti při návratu poutníků.ODDÍL V.
- A. Poutnické lodi, které se vracejí na sever.
OdkazČlánek 135. Všechny lodi s určením do Suezu neb do některého středozemního přístavu, které mají na palubě poutníky neb podobné skupiny cestujících a které přicházejí z některého přístavu v Hedžasu neb z některého jiného přístavu na arabském pobřeží Rudého moře, jsou povinny odebrati se do El-Toru, aby se podrobily pozorování a zdravotním opatřením uvedeným v článcích 140. až 142.
OdkazČlánek 136. Dokud nebude zřízena v přístavu Akaba karantenní stanice, odpovídající potřebám, poutníci plující po moři z Hedžasu do Akaby, budou před vyloděním v Akabě podrobeni v El-Toru nutným karantenním opatřením.
OdkazČlánek 137. Lodi, které vezou poutníky zpět do Středozemního moře, projíždějí průplavem pouze v karanténě.
OdkazČlánek 138. Jednatelům plavebních společností a kapitánům dává se na vědomí, že jediné poutníci egyptští jsou oprávněni vystoupiti po skončeném pozorování ve zdravotní stanici v El-Toru definitivně z lodi, aby se odebrali do svých domovů.
Za Egypťany neb za osoby v Egyptě bydlící budou uznáni pouze ti poutníci, kteří se vykáží stvrzenkou, vystavenou od egyptského úřadu, že tam bydlí, a vyhotovenou podle zavedeného vzorce.
Neegyptští poutníci nesmějí býti vyloděni po opuštění El-Toru v přístavu egyptském, leč by k tomu obdrželi dovolení a za zvláštních podmínek stanovených zdravotním úřadem egyptským, v souhlase se zdravotní námořní a karantenní radou egyptskou. Plavebním jednatelům a kapitánům se tudíž dává na vědomí, že přeloďování cizích poutníků v Egyptě, v El-Toru, v Suezu, v Port-Saidu neb v Alexandrii jest bez zvláštního povolení, jež vydává se od případu k případu, zapovězeno.
Lodi, které snad mají na palubě poutníky národnosti neegyptské, sdílejí postavení těchto poutníků a nebudou vpuštěny do žádného egyptského přístavu ve Středozemním moři.
OdkazČlánek 139. Egyptští poutníci jsou podrobeni v El-Toru nebo v kterékoliv jiné stanici, kterou určí zdravotní námořní a karantenní rada egyptská, třídennímu pozorování a lékařské prohlídce, a je-li třeba, též desinfekci a odhmyzení.
OdkazČlánek 140. Jestliže v Hedžasu nebo v přístavu, odkud loď pochází, se zjistí mor neb cholera aneb jestliže tyto nemoci v Hedžasu v době putování byly, podrobí se loď v El-Toru pravidlům určeným pro nakažené lodi v Camaranu.
Osoby nakažené morem neb cholerou se vylodí a isolují v nemocnici. Ostatní cestující se vylodí a isolují ve skupinách co nejméně početných tak, aby celek nesdílel osudu jednotlivé skupiny v případě, že by tam mor neb cholera se vyskytla.
Špinavé prádlo, užívané předměty, šatstvo náležející mužstvu neb cestujícím, zavazadla a zboží podezřelé z nákazy, se vylodí za účelem desinfekce. Desinfekce jejich i lodi děje se co nejdůkladněji.
Přístavní zdravotní úřad může však rozhodnouti, že není zapotřebí, aby byla vykládána velká zavazadla a zboží a že jen část lodi má býti desinfikována.
Ohledně krys, které snad se nacházejí na lodi, platí předpisy uvedené v článku 25.
Všichni poutníci podléhají pozorování, počínaje dnem, kdy byly skončeny desinfekční úkony, po plných šest dní pokud se týče moru a po pět dní pokud jde o choleru. Vyskytl-li se nějaký případ moru neb cholery v některé skupině, počíná šestidenní, resp. pětidenní období pro tuto skupinu teprve dnem, kdy byl zjištěn poslední případ.
OdkazČlánek 141. V případě, o němž se jedná v předchozím článku, mohou egyptští poutníci býti mimo to podrobeni dalšímu třídennímu pozorování.
OdkazČlánek 142. Jestliže ani v Hedžasu, ani v přístavu, odkud loď přichází, mor ani cholera nebyla zjištěna a jestliže tyto nemoci se nevyskytly v Hedžasu v době putování, podrobí se loď v El-Toru předpisům platícím v Camaranu pro lodi nezávadné.
Poutníci se vylodí, vykoupají se pod sprchou nebo v moři, jich špinavé prádlo a ona část použitých svršků a zavazadel, která dle názoru zdravotního úřadu mohla by býti podezřelou, se desinfikuje. Trvání těchto úkonů nesmí přesahovati dobu sedmdesáti dvou hodin.
Nicméně jestliže se na poutnické lodi po dobu plavby z Džeddahu do Yambo a do El-Toru nevyskytli nemocní morem nebo cholerou a jestliže se zjistí osobní lékařskou prohlídkou, vykonanou v El-Toru po vylodění, že loď nemá na své palubě nemocných toho druhu, může jí býti povoleno zdravotní námořní a karantenní radou egyptskou proplouti v karanténě třeba i za noci Suezským průplavem, budou-li splněny následující čtyři podmínky:
- 1. Lékařskou službu na palubě vykonává jeden neb více lékařů, diplomovaných a uznaných;
- 2. loď jest opatřena desinfekčními přístroji řádně účinkujícími;
- 3. jest zjištěno, že počet poutníků nepřesahuje počet povolený předpisy o poutích;
- 4. kapitán se zavazuje, že odpluje přímo do přístavu, který označil jako svou příští zastávku.
Zdravotní taxa, kterou jest zapraviti karantenní správě, rovná se poplatku, který by byli zaplatili poutníci, kdyby byli zůstali po tři dny v karanténě.
OdkazČlánek 143. Loď, na níž by se během plavby z El-Toru do Suezu vyskytl podezřelý případ, může býti vrácena do El-Toru.
OdkazČlánek 144. Přeloďování poutníků jest přísně zapovězeno v egyptských přístavech, vyjma v případech, kdy k tomu bude dáno zvláštní povolení, a za zvláštních podmínek stanovených zdravotním úřadem egyptským, v souhlase se zdravotní námořní a karantenní radou egyptskou.
OdkazČlánek 145. Lodi, vyjíždějící v Hedžasu a vezoucí poutníky do některého z přístavů afrického pobřeží Rudého moře, odebéřou se přímo do karantenní stanice, kterou označí místní úřad, na kterém závisí výše uvedený přístav, aby se tam podrobily stejnému karantennímu řádu jako v El-Toru.
OdkazČlánek 146. Lodi, přijíždějící z Hedžasu nebo z některého jiného přístavu arabského pobřeží Rudého moře, v němž neřádí ani mor ani cholera, nemají-li na palubě ani poutníků ani podobných skupin a jestliže neměly podezřelé nehody za plavby, jsou připuštěny k volnému provozu do Suezu po příznivé lékařské prohlídce.
OdkazČlánek 147. Cestující, přijíždějící z Hedžasu, kteří provázeli poutníky, budou podrobeni témuž řádu, jako poutníci. Ani kupci, ani osoby jiných titulů nebudou vyjmuti z opatření, jichž může býti použito vůči poutníkům.
- B. Poutníci, vracející se v karavanách na sever.
OdkazČlánek 148. Poutníci, cestující v karavanách, musí se odebrati do některé z karantenních stanic umístěných na jejich cestě, aby tam byli podle okolností podrobeni opatřením, předepsaným v článcích 140. nebo 142. ohledně vyloděných poutníků, ať jest zdravotní stav Hedžasu jakýkoliv.
- C. Poutníci, kteří se vracejí k jihu.
OdkazČlánek 149. V případě, že by byla výprava poutníků nakažena, může býti poutnická loď, vracející se na jih do úžiny Bab-el-Mandeb na rozkaz konsulárního úřadu zemí, do nichž se poutníci vracejí, přinucena, aby se zastavila v Camaranu a podrobila se lékařské prohlídce.
Opatření, jež mohou býti použita na poutníky, cestující po hedžasské železnici.ODDÍL VI.
Vlády zemí, kterými probíhá hedžasská železnice, vedeny zásadami této úmluvy, učiní všechna opatření za účelem organisace zdravotního dohledu nad poutníky při jejich cestě na svatá místa a za účelem profylaktických opatření, aby bylo zabráněno šíření sdělných nemocí povahy epidemické.
Zdravotní zprávy o poutích.ODDÍL VII.
Zdravotní námořní a karantenní rada egyptská bude zasílati pravidelně a bude-li třeba, cestou nejrychlejší, zdravotním úřadům všech súčastněných zemí a současně Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví za podmínek stanovených touto úmluvou, všechny zprávy a informace zdravotní, o nichž se dověděla během poutí, o zdravotním stavu Hedžasu a krajin, jimiž procházejí poutníci. Kromě toho sestaví roční zprávu, která bude sdělena týmž úřadům a Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví.
Ustanovení trestní.HLAVA III.
Každý kapitán, jemuž se dokáže, že při rozdělování vody, potravin a paliva nedostál závazkům převzatým buď jím samým, nebo za něho osobou jinou, bude potrestán pokutou do 50 franků ve zlatě za každé nedodržení. Tato pokuta se vybéře ve prospěch poutníka, jenž se stal obětí tohoto nedopatření a jenž dokáže, že marně žádal splnění převzatých závazků.
Každé provinění proti článku 107. trestá se pokutou do 750 franků ve zlatě.
Každý kapitán, který se na seznamu poutníků neb zdravotním dokladu, předepsaném článkem 113., dopustí jakéhokoliv podvodu, nebo s jehož vědomím se takový podvod stane, bude trestán pokutou do 1.250 franků ve zlatě.
Každý kapitán lodi, která přijíždí bez zdravotního dokladu přístavu odjezdu, anebo bez visa ze staničních přístavů, neb která není opatřena předepsaným seznamem náležitě vedeným podle článků 113., 125. a 126., jest trestán v každém případě pokutou do 300 franků ve zlatě.
Každý kapitán, jemuž bude dokázáno, že má nebo měl na palubě přes 100 poutníků bez přítomnosti diplomovaného lékaře podle předpisů článku 106., bude trestán pokutou do 7.500 franků ve zlatě.
Každý kapitán, jemuž bude dokázáno, že má nebo měl na lodi větší počet poutníků, než jaký smí naloditi podle 1. článku 113., bude trestán pokutou do 125 franků ve zlatě za každého přespočetného poutníka.
Vylodění poutníků, přesahujících pravidelný počet, provede se na první stanici, v níž sídlí příslušný úřad a kapitán jest povinen poskytnouti vyloděným poutníkům potřebnou sumu peněz ku pokračování v jich cestě až k cíli.
Každý kapitán, jemuž se dokáže, že vylodil poutníky v jiném místě, nežli v místě jich určení, leč by se tak stalo s jejich souhlasem, aneb že je vylodil mimo případ vyšší moci, trestán bude pokutou do 500 franků ve zlatě za každého neprávem vyloděného poutníka.
Všechna jiná porušení předpisů o poutnických lodích trestají se pokutou od 250 do 2.500 franků ve zlatě.
Každý přestupek, zjištěný za plavby, se poznamená na zdravotním dokladu lodním, jakož i na seznamu poutníků. Příslušný úřad sepíše o tom protokol, jenž odevzdán bude na příslušném místě.
Přestupky ustanovení článků 152. až 159. včetně budou zjištěny zdravotním úřadem přístavu, v němž se loď zastavila.
Trest vysloven bude příslušným úřadem.
Veškeří činitelé povolaní k tomu, aby spolupůsobili při provádění předpisů této úmluvy, pokud jde o lodi převážející poutníky, jsou v případě, že se dopouštějí nesprávnosti při použití těchto předpisů, trestáni podle zákonů své vlasti.
TITUL IV.
Dohled a provedení.
I. Zdravotní námořní a karantenní rada egyptská.
Potvrzují se ustanovení přílohy III zdravotní úmluvy benátské ze dne 30. ledna 1892 o složení, pravomoci a činnosti zdravotní námořní a karantenní rady egyptské tak, jak vyplývají z dekretů khedivských z 19. června 1893 a z 25. prosince 1894, jakož i z ministerského výnosu ze dne 19. června 1893.
Tyto dekrety a tento výnos jsou připojeny k úmluvě.
Nehledě k ustanovením těchto dekretů a nařízení, dohodly se vysoké smluvní strany o následujícím:
- I. Počet egyptských delegátů v lůně zdravotní námořní a karantenní rady bude zvýšen na pět členů:
- 1. předsedu rady, jmenovaného vládou egyptskou, který bude hlasovati pouze při rovnosti hlasů;
- 2. evropského doktora lékařství jako generálního inspektora zdravotní námořní a karantenní služby;
- 3. tři delegáty, jmenované egyptskou vládou.
- II. Zvěrolékařská služba zdravotní námořní a karantenní rady bude přenesena na egyptskou vládu.
Budou dodrženy následující podmínky:
- 1. Egyptská vláda bude vybírati za importovaný dobytek poplatky, které nepřekročí výše zdravotních poplatků, vybíraných zdravotní námořní a karantenní radou.
- 2. Následkem toho vláda egyptská se zavazuje, že bude každoročně odváděti zdravotní námořní a karantenní radě částku odpovídající průměru čistého zisku této služby za poslední tři rozpočtová léta, předcházející datu, kdy byla uvedena v platnost tato úmluva.
- 3. Opatření za účelem desinfekce lodí, dobytka, koží a částí zvířat budou prováděna jako dříve prostřednictvím této zdravotní námořní a karantenní rady.
- 4. Cizincům, pokud jsou nyní ve zvěrolékařské službě zdravotní námořní a karantenní rady egyptské, bude povoleno, aby použili dobrodiní náhrad stanovených zákonem č. 28 z roku 1923, ohledně podmínek služebních a pensionování nebo propouštění úředníků, zaměstnanců nebo zřízenců cizích národností.
Odstupňování těchto náhrad řídí se výše uvedeným zákonem. Ostatní podrobnosti budou stanoveny dohodou mezi egyptskou vládou a zdravotní námořní a karantenní radou.
- III. Vzhledem k veliké vzdálenosti mezi přístavem Suakim, sídlem zdravotní námořní a karantenní rady egyptské a Alexandrií a vzhledem k tomu, že poutníci a cestující, kteří vystupují v přístavu Suakim, interesují z ohledu zdravotního pouze území sudanské, zdravotní správa přístavu Suakim bude od řečené rady oddělena.
Řádné výdaje vyplývající z ustanovení této úmluvy, zejména z ustanovení o rozmnožení personálu zdravotní námořní a karantenní rady egyptské, jsou hrazeny tak, že vláda egyptská každoročně na doplnění poukáže částku čtyř tisíc egyptských liber, kteroužto částku bude možno vybrati z přebytku majákové služby, který zůstal k disposici této vládě.
Od této částky se však odečte výnos přirážkové karantenní dávky, která činí 10 P. T. (tarifový piastr) za jednoho poutníka a vybírá se v El-Toru.
Kdyby se uhražování této částky výdajů jevilo vládě egyptské obtížným, mocnosti zastoupené ve zdravotní námořní a karantenní radě se dorozumí s touto vládou, kterak zabezpečiti její účast na uvedených výdajích.
Zdravotní námořní a karantenní radě egyptské se ukládá, aby uvedla v souhlas s ustanoveními této smlouvy řády, jichž nyní používá při moru, choleře a žluté zimnici, jakož i předpisy o lodích a osobách, které v poutní době přicházejí z arabských přístavů do Rudého Moře.
Za stejným účelem podle okolností podrobí revisi nyní platný všeobecný řád o zdravotní námořní a karantenní policii.
Tyto řády musí býti přijaty, mají-li nabýti působnosti u jednotlivých mocností zastoupených v radě.
II. Rozličná ustanovení.
Výnosu zdravotních dávek a pokut vybíraných zdravotní námořní a karantenní radou nesmí býti v žádném případě použito k jiným účelům než k účelům řečené rady.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že uloží svým zdravotním správním úřadům sepsati instrukci, která by kapitánům lodí, zejména tam, kde není lodního lékaře, usnadnila používati předpisů o moru, choleře a žluté zimnici, jež jsou obsaženy v této úmluvě.
Konečná ustanovení.TITUL V.
Přítomná úmluva nahrazuje mezi vysokými smluvními stranami ustanovení úmluvy podepsané v Paříži dne 17. ledna 1912, jakož i po případě ustanovení úmluvy podepsané v Paříži dne 3. prosince 1903. Tyto dvě poslední úmluvy zůstanou v platnosti mezi vysokými smluvními stranami a každým státem, který měl na nich účast a nemá účast na přítomné úmluvě.
Přítomná úmluva ponese datum dnešního dne a bude moci býti podepsána až do 1. října t. r.
Tato úmluva bude ratifikována a ratifikace budou složeny v Paříži co nejdříve. Nevstoupí v platnost dříve, dokud nebude ratifikována deseti smluvními stranami. Poté nabude účinnosti, pokud se týče každé vysoké smluvní strany, od složení její ratifikace.
Státům, které nepodepsaly této konvence, bude volno přistoupiti k ní na jejich žádost. Toto přistoupení bude oznámeno diplomatickou cestou vládě republiky Francouzské a touto ostatním smluvním stranám.
Každá z vysokých smluvních stran bude moci prohlásiti buď při podpisu nebo při složení ratifikací nebo při svém přístupu, že její přijetí této úmluvy nezavazuje buď všechny či ten či onen z jejích protektorátů, osad, držav, nebo území pod mandátem a bude moci později a ve shodě s předcházejícím článkem přistoupiti k ní odděleně ve jménu toho kterého ze svých protektorátů, osad, držav nebo území pod mandátem, vyjmutých takovým prohlášením.
ČEMUŽ NA SVĚDOMÍ jednotliví zplnomocněnci podepsali tuto úmluvu.