vyhlášené znění

Příloha.

Khedivský dekret z 19. června 1893.

My, khediv egyptský, na návrh našeho ministra vnitra a podle souhlasného mínění naší ministerské rady hledíce k tomu, že by bylo potřebno provésti některé změny v našem dekretu ze dne 3. ledna 1881 (2. Safer 1298), nařizujeme:

OdkazČlánek 1.

Zdravotní, námořní a karantenní rada jest pověřena tím, aby učinila opatření, jichž jest třeba k tomu, aby zamezeno bylo zavlečení epidemických nemocí a nemocí zvířecích do Egypta neb zavlečení jich do ciziny.

OdkazČlánek 2.

Počet egyptských delegátů snižuje se na čtyři členy:

  1. 1. předsedu rady, který jest jmenován vládou egyptskou a hlasuje jen v případě rovnosti hlasů;
  2. 2. evropského doktora lékařství jako generálního inspektora zdravotní služby;
  3. 3. zdravotního inspektora města Alexandrie neb toho, jenž koná jeho úkoly;
  4. 4. veterinářského inspektora správy zdravotních služeb a veřejného zdravotnictví.

    Veškeří delegáti musí býti lékaři náležitě diplomovanými buď některou evropskou lékařskou fakultou neb státem aneb musí býti skutečnými úředníky z povolání v hodnosti nejméně místokonsula neb v jiné rovnocenné hodnosti. Toto ustanovení neplatí o úřednících, kteří právě skutečně vykonávají službu.

OdkazČlánek 3.

Zdravotní, námořní a karantenní rada vykonává stálý dohled na zdravotní stav Egypta a na to, co přichází z cizích zemí.

OdkazČlánek 4.

Pokud se týče Egypta, bude zdravotní, námořní a karantenní rada dostávati každého týdne od Rady pro zdraví a veřejné zdravotnictví zdravotní výkazy měst Kahýry a Alexandrie a každého měsíce zdravotní výkazy z provincií. Tyto zprávy bude nutno zasílati častěji, jestliže si to zdravotní, námořní a karantenní rada, hledíc ke zvláštním okolnostem, vyžádá.

Se své strany pak zdravotní, námořní a karantenní rada oznámí radě pro zdraví a veřejné zdravotnictví rozhodnutí, která učinila, a zprávy, které obdržela z ciziny.

Vlády zasílají radě, mají-li to za vhodné, zdravotní zprávy o svých zemích a ohlašují jí epidemie a nakažlivé nemoci zvířecí, jakmile se objevily.

OdkazČlánek 5.

Zdravotní, námořní a karantenní rada přesvědčuje se o zdravotním stavu země a vysílá inspekční komisi všude tam, kde to pokládá za potřebné.

Rada pro zdraví a veřejné zdravotnictví bude o vyslání těchto komisí uvědomena a má usnadňovati provedení jejich úkolů.

OdkazČlánek 6.

Rada činí preventivní opatření k tomu cíli, aby se zamezilo zavlečení epidemií a nakažlivých nemocí zvířecích do Egypta, buď přes hranice mořské anebo přes hranice pouště, a určuje místa, kde mají býti zrízeny prozatímní tábory a stálé karantenní ústavy.

OdkazČlánek 7.

Rada vydává vzory pro záznamy, které mají býti vepsány na pasy, jež vystavují zdravotní úřady odjíždějícím lodím.

OdkazČlánek 8.

Vyskytnou-li se v Egyptě nakažlivé nemoci lidské nebo zvířecí, činí preventivní opatření k tomu cíli, aby se zamezilo přenesení těchto nemocí do ciziny.

OdkazČlánek 9.

Rada dohlíží a dozírá na provádění zdravotních karantenních opatření, která nařídila.

Sestavuje veškeré řády týkající se karantenní služby, bdí nad jejich přesným prováděním, jak pokud jde o ochranu země, tak pokud jde o zachování záruk stanovených mezinárodními zdravotnickými úmluvami.

OdkazČlánek 10.

Vydává předpisy ve směru zdravotnickém o podmínkách, za nichž se může díti doprava poutníků, jedoucích do Hedžasu a zpět a dohlíží v poutní době na jich zdravotní stav.

OdkazČlánek 11.

Rozhodnutí, která učinila zdravotní námořní a karantenní rada, sdělují se ministerstvu vnitra; rovněž bude o nich uvědomeno ministerstvo zahraničních věcí, jež je po případě oznámí zastupitelstvím a generálním konsulátům.

Předseda rady je však oprávněn dopisovati si přímo o běžných věcech služebních s konsulárními úřady v pobřežních městech.

OdkazČlánek 12.

Předsedovi, a je-li tento nepřítomen neb zaneprázdněn, generálnímu inspektorovi zdravotní, námořní a karantenní služby se ukládá, aby se postaral o provedení rozhodnutí rady.

K tomu cíli jest v přímém úředním styku se všemi úředníky zdravotní, námořní a karantenní služby a jednotlivými zemskými úřady. Řídí podle pokynů rady zdravotní policii v přístavech, námořní karantenní ústavy a karantenní stanici na poušti.

Mimo to vyřizuje běžné věci.

OdkazČlánek 13.

Generální zdravotní inspektor, ředitelé zdravotních úřadů, lékaři v karantenních stanicích a karantenních táborech buďtež vybráni z lékařů řádně diplomovaných buď některou evropskou lékařskou fakultou nebo státem.

Delegátem vlády v Džeddahu může býti lékař diplomovaný v Kahýře.

OdkazČlánek 14.

Kandidáty pro veškeré funkce a úřady související se zdravotní, námořní a karantenní službou oznamuje rada prostřednictvím svého předsedy ministrovi vnitra, který jedině bude oprávněn je jmenovati.

Totéž platí při odvoláních, změnách a povýšeních.

Předsedovi však přísluší jmenovati přímo všechny nižší zřízence, dělníky, sluhy, atd.

Jmenování zdravotních strážníků vyhrazeno jest radě.

OdkazČlánek 15.

Ředitelů zdravotních služeb jest sedm a sídlí v Alexandrii, Damietě, Port-Saidu, Suezu, Toru, Suakimu a v Kosseiru.

Zdravotní úřad v Toru bude moci úřadovati jen v době poutí neb v době epidemie.

OdkazČlánek 16.

Rozkazům ředitelů zdravotních úřadů podléhají všichni zdravotní zřízenci v jich obvodu. Ředitelé jsou zodpovědni za řádné vykonávání služby.

OdkazČlánek 17.

Přednosta zdravotního jednatelství v El Ariš má tatáž práva a tytéž povinnosti, jež předcházející článek svěřuje ředitelům.

OdkazČlánek 18.

Rozkazům ředitelů zdravotních stanic a karantenních táborů podléhají všichni úředníci lékařské a správní služby ústavů, které tito ředitelé řídí.

OdkazČlánek 19.

Úkolem generálního zdravotního inspektora jest dohlížeti na veškeré úřady, které podléhají zdravotní, námořní a karantenní radě.

OdkazČlánek 20.

Delegát zdravotní, námořní a karantenní rady v Džeddahu má za úkol poskytovati radě zprávy o zdravotním stavu v Hedžasu, jmenovitě po dobu poutí.

OdkazČlánek 21.

Disciplinární komise, složená z předsedy, z generálního inspektora služby zdravotní, námořní a karantenní a ze tří delegátů volených radou, jest povolána, aby vyšetřovala stížnosti vznesené proti zřízencům zdravotní, námořní a karantenní služby.

Vypracuje v každém případě zprávu, kterou předloží k posouzení valnému shromáždění rady. Delegáti obnovují se každoročně. Jsou znovu volitelni.

Rozhodnutí rady předkládá její předseda ministerstvu vnitra ke schválení.

Disciplinární komise může, aniž se rady dotázala: 1. uděliti důtku; 2. zastaviti plat nejvýše na tři měsíce;

OdkazČlánek 22.

Disciplinární tresty jsou:

  1. 1. Důtka;
  2. 2. zastavení platu nejméně na osm dní a nejvýše na tři měsíce;
  3. 3. přeložení bez náhrady stěhovacích výloh;
  4. 4. propuštění.

    Tyto tresty se ukládají nehledíc k případnému stíhání pro zločin neb činy trestné dle práva obecného.

OdkazČlánek 23.

Poplatky zdravotní a karantenní vybírány jsou zřízenci náležejícími k zdravotní, námořní a karantenní službě.

Tito se přizpůsobí, pokud jde o účetnictví a vedení knih, všeobecným předpisům ministerstva financí.

Účetní úředníci zasílají své účty a vybrané poplatky předsednictvu rady.

Vedoucí účetní úředník, přednosta ústřední účtárny, kvituje jim tyto částky na visum předsedy rady.

OdkazČlánek 24.

Zdravotní námořní a karantenní rada vládne sama svými peněžními prostředky.

Správa příjmů a výdajů svěřena jest komisi složené z předsedy, generálního inspektora zdravotní, námořní a karantenní služby a ze tří delegátů mocností volených radou. Má název „Finanční komise“. Tři delegáti mocností obnovují se každoročně. Jsou znovu volitelni.

Tato komise určuje s výhradou schválení rady platy zaměstnanců všech stupňů, rozhoduje o výdajích stálých a o výdajích nepředvídaných. Každého čtvrt roku podává radě ve zvláštním sezení podrobnou zprávu o svém hospodaření. Do tří měsíců po uplynutí rozpočtového roku sestaví rada na návrh komise konečnou rozvahu, kterou předloží prostřednictvím svého předsedy ministerstvu vnitra.

Rada sestavuje rozpočet svých příjmů a vydání. Tento rozpočet bude jako rozpočet doplňkový schválen v ministerské radě současně s obecným rozpočtem státním. Kdyby úhrnná číslice vydání přesahovala číslici příjmů, bude schodek hrazen z obecných prostředků státních. Rada však bude musiti ihned uvažovati o prostředcích, jak uvésti příjmy a výdaje v rovnováhu. Její návrhy budou prostřednictvím předsedy předloženy ministrovi vnitra. Přebytek příjmů, je-li jaký, zůstane v pokladně zdravotní, námořní a karantenní rady; bude rozhodnutím zdravotní rady, které musí býti potvrzeno ministerskou radou, určen výhradně ke zřízení reservního fondu, z něhož by se kryly nepředvídané potřeby.

OdkazČlánek 25.

Předseda jest povinen naříditi tajné hlasování, kdykoliv o to požádají tři členové. Tajné hlasování jest obligatorní pokaždé, kdykoli jde o volbu delegátů mocností do disciplinární nebo finanční komise a když jde o jmenování, propuštění, změnu neb povýšení personálu.

OdkazČlánek 26.

Guvernéři, policejní prefekti a mudirové jsou zodpovědni, pokud se jich týče, za provádění zdravotních předpisů. Jsou stejně jako všechny civilní a vojenské úřady povinni poskytnouti svou pomoc k rychlému provedení opatření učiněných v zájmu veřejného zdraví, jakmile jsou za to zákonitým způsobem úředníky zdravotní, námořní a karantenní služby požádáni.

OdkazČlánek 27.

Všechny starší výnosy a předpisy pozbývají platnosti, pokud odporují předcházejícím ustanovením.

OdkazČlánek 28.

Našemu ministerstvu vnitra se ukládá, aby provedlo tento výnos, který nabude platnosti teprve dnem 1. listopadu 1893.

Dáno v paláci Ramlehském, dne 19. června 1893.
ABBAS HILMI.
Z rozkazu khedivova:
předseda ministerské rady, ministr vnitra:
RIAZ.

Khedivský dekret ze dne 25. prosince 1894.

My, khediv egyptský, na návrh našeho ministra financí a podle souhlasného mínění ministerské rady, berouce zřetel, pokud se týká článku 7., na souhlasné mínění pánů komisařů, ředitelů pokladny státního dluhu, se souhlasem mocností nařizujeme:

OdkazČlánek 1.

Počínaje finančním rokem 1894 bude z nynějšího výnosu majákových poplatků ročně brána částka 400.000 liber egyptských, jíž bude použito jak jest v dalších článcích uvedeno.

OdkazČlánek 2.

Částky vybrané v roce 1894 bude použito 1. ke krytí případného schodku finančního roku 1894 karantenní rady v případě, že tento schodek nebude moci býti úplně uhrazen z prostředků reservního fondu této rady, jak o tom bude řeč v článku dalším; 2. k úhradě mimořádných výloh vzniklých zařízením zdravotních ústavů v El-Toru, Suezu a u Pramenů Mojžíšových.

OdkazČlánek 3.

Nynějšího reservního fondu karantenní rady bude použito ke krytí schodku finančního roku 1894, při čemž nesmí tento fond klesnouti pod částku 10.000 egyptských liber.

Nebude-li schodek takto úplně kryt, bude, pokud jde o zbytek, uhrazen z prostředků daných v článku 1.

OdkazČlánek 4.

Z částky 80.000 liber egyptských, plynoucí z finančních let 1895 a 1896, budou vzaty: 1. částka rovnající se oné částce, která byla z týchž příjmů vyplacena v roce 1894 na krytí schodku zmíněného roku 1894, tak aby se jí zvýšil na 40.000 lib. eg. úhrn částek určených na mimořádné práce uvedené v článku 1. pro El-Tor, Suez a Prameny Mojžíšovy; 2. částky potřebné ku krytí schodku v rozpočtu karantenní rady za finanční roky 1895 a 1896.

To, co po odpočtení hořejších částek zbude, bude věnováno na stavbu nových majáků v Rudém moři.

OdkazČlánek 5.

Počínajíc finančním rokem 1897, bude se této roční částky 40.000 lib. eg. používati na krytí případných schodků karantenní rady. Výše částky k tomu potřebné bude definitivně stanovena na základě finančních výsledků rady ve finančních letech 1894 a 1895.

Přebytku použije se ke snížení majákových poplatků; rozumí se, že tyto poplatky budou sníženy v moři Rudém i v moři Středozemním ve stejném poměru.

OdkazČlánek 6.

Vláda jest vzhledem na výše uvedené platy a věnování zbavena počínaje rokem 1894 jakéhokoliv závazku v příčině ať řádných ať mimořádných výdajů karantenní rady.

Rozumí se však, že výdaje, které až potud vláda egyptská nesla, zůstanou i nadále k její tíži.

OdkazČlánek 7.

Počínaje rokem 1894 bude po vyúčtování přebytků s pokladnou státního dluhu zvětšen podíl na těchto přebytcích, který připadá vládě, o roční částku 20.000 lib. eg.

OdkazČlánek 8.

Mezi vládou egyptskou a vládami Německa, Belgie, Velké Britanie a Italie bylo umluveno, že částka na snížení majákových poplatků podle článku 5. tohoto dekretu určená bude odečtena od částky 40.000 lib. eg., kterou mají na zřeteli listy přiložené k obchodním úmluvám, k nimž došlo mezi Egyptem a řečenými vládami.

OdkazČlánek 9.

Našemu ministru financí se ukládá, aby provedl tento dekret.

Dáno v paláci Kubbehu, dne 25. prosince 1894.
ABBAS HILMI.
Za khediva:
předseda ministerské rady:
N. NUBAR.
Ministr financí:
AHMER MAZLOUM.
Ministr zahraničních věcí:
BOUTROS GHALI.

Ministerský výnos ze dne 19. června 1893 o činnosti zdravotní, námořní a karantenní správy.

Ministr vnitra na základě dekretu ze dne 19. června 1893 nařizuje:

TITUL I.

O zdravotní, námořní a karantenní radě.

OdkazČlánek 1.

Předseda jest zavázán svolati zdravotní, námořní a karantenní radu první úterek každého měsíce k řádné schůzi.

Rovněž má ji svolati, žádají-li o to tři členové.

Konečně má shromážditi radu k mimořádné schůzi, vyžadují-li okolnosti, aby některé důležité opatření ihned bylo učiněno.

OdkazČlánek 2.

Pozvánka má obsahovati otázky, které jsou na denním pořádku. Kromě naléhavého případu mohou konečná usnesení býti učiněna toliko o otázkách uvedených v pozvánce.

OdkazČlánek 3.

Tajemník vede protokoly o schůzích.

Tyto protokoly musí býti předloženy k podpisu všem členům, kteří byli přítomni schůzi.

Tyto protokoly budou v celém obsahu opsány do rejstříku, který i s originálními protokoly buď uschován v archivu.

Každému členu rady bude k jeho žádosti vydán zatímní opis protokolu.

OdkazČlánek 4.

Stálá komise, sestávající z předsedy, generálního inspektora zdravotní, námořní a karantenní služby a dvou zástupců mocností volených radou, jest povolána učiniti naléhavá opatření.

Delegát súčastněné národnosti budiž pokaždé přibrán a má právo hlasovací.

Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů.

Rozhodnutí budou ihned písemně oznámena všem členům rady.

Tato komise bude obnovována každé tři měsíce.

OdkazČlánek 5.

Předseda nebo v jeho nepřítomnosti generální inspektor zpravotní, námořní a karantenní rady řídí jednání rady. Avšak hlasuje toliko při rovnosti hlasů.

Předsedovi přísluší nejvyšší řízení služby. Jest povolán k tomu, aby dával vykonávati usnesení rady.

Sekretariát.

OdkazČlánek 6.

Sekretariát pod řízením předsedovým soustřeďuje v době dopisování jak s ministerstvem vnitra, tak i s jednotlivými činiteli zdravotní, námořní a karantenní správy.

Jemu jsou přiděleny statistika a archiv. Jemu budou přiděleni pomocníci a tlumočníci v počtu dostatečném pro vyřizování prací.

OdkazČlánek 7.

Tajemník rady, který jest přednostou sekretariátu, jest přítomen zasedáním rady a vede protokol.

Jemu jest podřízen pomocný a služební personál sekretariátu.

Řídí jeho práce a dohlédá k nim pod vrchním dozorem předsedovým.

Dohlédá na archiv a jest za něj zodpověden.

Účtárna.

OdkazČlánek 8.

Přednosta centrální účtárny jest „účetním správcem“.

Svůj úřad smí nastoupiti teprve tenkráte, až složí kauci, jejíž výši ustanoví zdravotní, námořní a karantenní rada.

Za řízení finančního výboru dohlédá k činnosti přednostů, jimž náleží vybírání zdravotních a karantenních poplatků.

Sestavuje rozpočty a účty, které jest předkládati ministerstvu vnitra, když se financní výbor na nich usnesl a rada je schválila.

O generálním zdravotním inspektoru.

OdkazČlánek 9.

Generálnímu zdravotnímu inspektoru přísluší dohled ke všem služebním odvětvím podřízeným radě. Vykonává tento dohled za podmínek uvedených v článku 19. dekretu ze dne 19. června 1893.

Vykonává alespoň jednou ročně přehlídku každého zdravotního úřadu, každé zdravotní agencie neb hlídky.

Předseda kromě toho nařizuje k návrhu rady a podle potřeby služby přehlídky, které má vykonati generální inspektor.

V případě zaneprázdnění generálního inspektora ustanoví předseda v dohodě s radou úředníka, který jej má zastupovati.

Kdykoli generální inspektor přehlíží některý úřad, agencii, zdravotní hlídku, zdravotní stanici nebo karantenní tábor, má podati předsedovi rady zvláštní zprávu o tom, co shledal.

V čase mezi svými objížďkami účastní se generální inspektor pod vrchní správou předsedovou řízení všeobecné služby. Zastupuje předsedu, když by předseda nebyl přítomen nebo byl zaneprázdněn.

TITUL II.

Služba v přístavech, karantenních stanicích a zdravotních stanicích.

OdkazČlánek 10.

Zdravotní, námořní a karantenní policie podél egyptského pobřeží Středozemního a Rudého moře, jakož i na zemských hranicích pouště jest svěřena ředitelům zdravotních úřadů, správcům zdravotních ústavů nebo karantenních táborů, přednostům zdravotních agencií nebo zdravotních hlídek a zaměstnancům jim podřízeným.

OdkazČlánek 11.

Ředitelé zdravotních úřadů řídí službu jak úřadu, kterému jsou představeni, tak zdravotních hlídek jemu podřízených a odpovídají za ni.

Mají dohlédati k přesnému provádění zdravotních, námořně policejních a karantenních předpisů. Mají se chovati podle instrukcí, které dostali od předsednictva rady a dávati všem zřízencům svého úřadu i orgánům zdravotních hlídek s ním spojených potřebné příkazy a návody.

Jejich úkolem jest přijmouti a odbaviti lodi a prováděti karantenní opatření; v případech řády ustanovených konají lékařskou prohlídku a vyšetření přestupků karantenních.

Ředitelé sami korespondují ve správních záležitostech s předsednictvem, kterému zasílají veškeré zdravotní zprávy, které sebrali při vykonávání svého úřadu.

OdkazČlánek 12.

Ředitelé zdravotních úřadů dělí se vzhledem k služnému na dvě třídy:

Úřady první třídy, jež jsou čtyři:

Alexandrie;

Port-Said;

pánev Suezská a tábor u Pramenů Mojžíšových;

Tor.

Úřady druhé třídy, jež jsou tři:

Damietta;

Suakim;

Kosseir.

OdkazČlánek 13.

Předsedové zdravotních agencií mají vzhledem k agenciím týž obor působnosti, jako ředitelé, pokud se týče jejich úřadů.

OdkazČlánek 14.

V El Ariš jest toliko jedna zdravotní agencie.

OdkazČlánek 15.

Přednostům zdravotní hlídky jsou podřízeni zřízenci hlídky, od nich spravované. Sami pak jsou podřízeni řediteli některého zdravotního úřadu.

Jim jest svěřeno prováděti zdravotní a karantenní opatření v řádech předepsaná.

Nesmí vydávati žádného zdravotního pasu a mají právo vidovati toliko pasy lodí, které jsou volně připuštěny do přístavů.

Lodi, které přistanou v jejich stanovišti se zdravotně závadným pasem nebo za nepravidelných poměrů, přimějí, aby se odebraly do přístavů, kde jest zdravotní úřad.

Sami nesmějí vykonávati zdravotních šetření, nýbrž jest jim obrátiti se k tomu účelu na ředitele představeného úřadu.

Kromě případů nezbytně naléhavých jsou v písemném styku ve všech věcech správních toliko s tímto ředitelem. V naléhavých zdravotních a karantenních záležitostech, jako na příklad v příčině opatření, která mají býti učiněna u připluvší lodi, anebo v příčině záznamu, který má býti učiněn v pase odjíždějící lodi, dopisují si přímo s předsednictvem rady, avšak mají o tomto dopisu bez prodlení podati zprávu řediteli, kterému jsou podřízeni.

O ztroskotání lodi, o kterém se dovědí, musí nejkratším způsobem podati zprávu předsednictvu rady.

OdkazČlánek 16.

Zdravotních hlídek jest šest, a to:

Hlídky v Port-Neuf, Abukiru, Brullosu a Rosette, které jsou podřízeny úřadu v Alexandrii;

hlídky v Kantara, ve vnitřním přístavu v Ismaili, které jsou podřízeny úřadu v Port-Saidu.

Rada může podle služebních potřeb a peněz, které jsou k disposici, zříditi nové zdravotní hlídky.

OdkazČlánek 17.

Stálá nebo prozatímní služba ve zdravotních stanicích a karantenních táborech jest svěřena ředitelům, kterým jsou podřízeni zdravotní úředníci, strážci, nosiči a služební personál.

OdkazČlánek 18.

Ředitelé mají o to pečovati, aby se osoby do zdravotní stanice nebo do tábora dopravené podrobily karanténě. Společně s lékaři dohlédají k isolaci rozličných druhů karantenovaných osob a zabraňují každému jejich styku. Po uplynutí lhůty dovolují lodím volný přístup do přístavu neb jej zrušují podle platných předpisů, dávají prováděti desinfekci zboží a svršků a nařizují karanténu pro personál při těchto úkonech zaměstnaný.

OdkazČlánek 19.

Dohlédají stále k výkonu předepsaných opatření a ke zdravotnímu stavu osob v karanténě a personálu ústavu.

OdkazČlánek 20.

Odpovídají za postup služby a podávají denně zprávu předsednictvu zdravotní, námořní a karantenní rady.

OdkazČlánek 21.

Lékaři, přidělení zdravotním stanicím a karantenním táborům, jsou podřízeni ředitelům těchto ústavů. Oněm jest podřízen lékárník a ošetřovatelé nemocných.

Dohlédají ke zdravotnímu stavu karantenovaných osob a personálu a spravují nemocnici zdravotní stanice a tábora.

Volný styk s pobřežím může býti povolen osobám v karanténě teprve po prohlídce a příznivé zprávě lékařské.

OdkazČlánek 22.

V každém zdravotním úřadu, každé zdravotní stanici nebo karantenním ležení jest ředitel zároveň „účetním správcem“.

Za své osobní zodpovědnosti ustanoví úředníka, který jest pověřen vybíráním zdravotních a karantenních poplatků.

Přednostové zdravotních agencií nebo hlídek jsou rovněž účetními správci a mají osobně obstarávati vybírání poplatků.

Úředníci vybíráním poplatků pověření mají zachovávati předpisy finančním ministerstvem vydané o požadovaných zárukách, vedení spisů, platebních lhůtách a vůbec o všem tom, co se týče finanční stránky jejich služby.

OdkazČlánek 23.

Výdaje zdravotní, námořní a karantenní služby budou zapravovány z vlastních prostředků rady nebo v dohodě s finančním ministerstvem z pokladen jím určených.

V Kahýře, dne 19. června 1893.
RIAZ.

Protokol o podpisu.

Podepsaní plnomocníci se sešli dnešního dne, aby podepsali Mezinárodní zdravotní úmluvu.

Plnomocníci říše Německé, poukazujíce na článek 25. činí výslovné výhrady co do možnosti přiznané úmluvou různým vládám naříditi pozorování v případě hlízového moru.

Plnomocníci brazilští prohlašují, že jsou zmocněni podepsati úmluvu ad referendum s výhradami, jež jsou uvedeny v protokolu poslední plenární schůze.

Plnomocníci Chile prohlašují, že se připojují k výhradám učiněným plnomocníky Brazilie a Portugalska.

Plnomocníci Číny činí jménem své vlády výslovné výhrady co do závazku obsaženého v odstavci 2. článku 8., aby ohlašování nemocí, jmenovaných v úmluvě, bylo povinným.

Plnomocníci egyptští opětují jménem své vlády výslovné výhrady, které vyslovili co do přítomnosti delegáta zastupujícího na konferenci Sudan. Prohlašují mimo to, že touto přítomností nemohou býti v ničem dotčena suverenní práva Egypta.

Plnomocníci Španělska prohlašují, že činí jménem své vlády tutéž výhradu jako učinili ohledně článku 12. plnomocníci Spojených Států Amerických.

Plnomocníci Spojených Států Amerických prohlašují formálně, že dnešní jejich podpis na Mezinárodní zdravotní úmluvě nesmí býti vykládán v tom smyslu, že Spojené Státy Americké uznávají režim nebo jednotku vládnoucí signatární nebo přistoupivší mocnosti, nebyl-li tento režim nebo tato jednotka uznána Spojenými Státy jako vláda této mocnosti. Prohlašují kromě toho, že účast Spojených Států Amerických na dnešní Mezinárodní zdravotní úmluvě nezavazuje v ničem Spojené Státy vůči signatární nebo přistoupivší mocnosti, zastupované režimem nebo jednotkou, kterou Spojené Státy neuznávají jakožto vládu této mocnosti až do dne, kdy bude zastoupena vládou uznanou Spojenými Státy.

Plnomocníci Spojených Států Amerických prohlašují mimo to, že jejich vláda si vyhrazuje právo rozhodovati, zda vzhledem k opatřením, jež jest učiniti, cizí obvod má býti považován za zamořený, a určovati opatření, jichž bude nutno používati za zvláštních okolností při příjezdu do jejích přístavů.

Ježto rozsáhlé dílo, vykonané Mezinárodní zdravotní konferencí a četná nová ustanovení v něm obsažená nemohla býti telegraficky předložena Jejímu Veličenstvu královně králů a Jeho císařské a královské Výsosti princi Tafari Makonnenovi, dědici a vládci císařství, zástupce císařství ethiopského prohlašuje, že nemůže podepsati úmluvu, dokud neobdrží potřebné instrukce.

Plnomocníci britští prohlašují, že jejich podpis nezavazuje žádnou z částí Říše Britské, zastoupenou odděleně ve Svazu Národů, jež by nepodepsala samostatně úmluvu, nebo jež by k ní nepřistoupila.

Mimo to prohlašují, že si vyhrazují právo nevztahovati ustanovení 2. odstavce článku 8. na všechny protektoráty, osady, državy nebo země pod britským mandátem, jež by byly súčastněny na úmluvě a které pro praktické důvody nemohly by plně vyhověti těmto předpisům ohledně povinného hlášení nemocí jmenovaných v řečeném článku.

Zástupce Kanady vyhrazuje pro svoji vládu právo rozhodovati, zda vzhledem k opatřením, jež jest učiniti, má býti cizí obvod pokládán za zamořený, a určovati opatření, jež budou prováděna za zvláštních okolností při příjezdu do kanadských přístavů. Zástupce Kanady prohlašuje, že jeho vláda jest s touto výhradou ochotna vzíti v úvahu závazky článku 12. úmluvy a míti na zřeteli oficielní zprávy, jež by dostávala ohledně nemocí v cizích zemích.

Zástupce Indie prohlašuje, že jest zmocněn podepsati Mezinárodní zdravotní úmluvu s výhradou, že Indie není nyní z praktických důvodů s to převzíti závazek článku 8., týkající se povinného ohlašování nemocí jmenovaných v řečeném článku s výjimkou velkých měst, nebo v případě epidemie.

Plnomocníci britští prohlašují a žádají, aby bylo konstatováno, že výhrady plnomocníků perských ohledně článku 90. nemohou v ničem změniti nynější stav až do sjednání dohody mezi vládou perskou a britskou.

Plnomocníci republiky Finské prohlašují, že jejich vláda si vyhrazuje v odporu k ustanovením článku 30. podrobiti po případě pozorování osoby immunisované proti choleře, ježto immunisace proti choleře neskýtá dostatečné záruky.

Ježto mimo to provoz na finských hranicích směrem východním koná se výhradně pouze dvěma těsně sousedícími železnicemi a na západě pouze jednou železnicí, což nedovoluje pomýšleti na částečné uzavření hranic, Finsko si vyhrazuje, aby se vyhnulo úplnému uzavření hranic v případě epidemie, zavésti po případě pozorování bez ohledu k ustanovení článku 58.

Plnomocníci japonští prohlašují, že jejich vláda si vyhrazuje možnost: 1. zasílati hlášení a zprávy, které mají býti dle úmluvy předkládány Mezinárodnímu úřadu pro veřejné zdravotnictví, prostřednictvím orientální kanceláře v Singapuru; 2. činiti opatření, která pokládají zdravotní úřady za vhodná, pokud se týče nositelů zárodků cholerových.

Plnomocníci litevští prohlašují, že přistupují sice k úmluvě, ale že činí výslovné výhrady co do jejího uvedení v účinnost mezi Litvou a Polskem, dokud nebudou obnoveny normální styky mezi oběma zeměmi.

Tyto výhrady mají zvláštní důležitost pokud jde o ustanovení článků 9., 16., 57. a 66.

Plnomocníci nizozemští prohlašují jménem své vlády, že tato si vyhrazuje, pokud se týče nizozemské Indie, uplatňovati opatření stanovená článkem 10., odstavec 2., též na to, co přichází z obvodů zamořených krysím morem.

Prohlašují mimo to, že jejich vláda si vyhrazuje, pokud se týče nizozemské Indie, vykládati 2. bod článku 27. v tom smyslu, že hubení krys předepsané tímto článkem může býti vykonáváno na lodích vezoucích náklad z obvodu postiženého krysím morem, soudí-li zdravotní úřad, že tento náklad může obsahovati krysy a že jest složen na lodi tak, aby zabráněno bylo pátrání předepsanému v posledním odstavci článku 24.

Plnomocníci perští prohlašují, že nic neodůvodňuje zachování zvláštního ustanovení týkajícího se Perského zálivu. Fakt, že úmluva obsahuje článek 90., tvořící V. oddíl II. hlavy, jim zabraňuje, aby podepsali úmluvu, aniž by učinili výhrady co nejvýslovnější. Plnomocníci perští prohlašují mimo to, že status quo nemůže nikterak vázati jejich vládu. Vyhražují dále pro svoji vládu právo nevykonávati ustanovení článku 8. o povinném hlášení nemocí jmenovaných ve zmíněném článku.

Plnomocník portugalský prohlašuje, že jest zmocněn svojí vládou podepsati úmluvu ad referendum s výhradami zapsanými v protokolu poslední plenární schůze.

Plnomocník turecký prohlašuje, že se Turecko žádnou smlouvou nezřeklo svého zastoupení v námořní, zdravotní a karantenní radě egyptské. Mimo to, maje na zřeteli znění smlouvy o úžinách, podepsané v Lausanne, a zvláštní postavení úžin bosporské a dardanelské, vyhražuje zdravotní správě turecké právo umístiti zdravotní stráž na palubu každé obchodní lodi, projíždějící úžinami bez lékaře a přicházející ze zamořeného přístavu, za tím účelem, aby se loď nedotkla přístavu tureckého. Rozumí se ovšem, že zpoždění a vydání, jež by mohla způsobiti tato stráž, budou co nejmenší.

Plnomocníci Svazu Sovětských Socialistických republik, připomínajíce prohlášení, jež učinili dne 26. května v sezení prvé komise ohledně článku 7. návrhu úmluvy, prohlašují, že nečiní námitek proti ustanovení opravňujícímu Mezinárodní úřad pro veřejné zdravotnictví uzavírati dohody s ostatními zdravotními institucemi; ale jsou toho náhledu, že toto oprávnění vyplývá z dohody uzavřené v Římě roku 1907, jež stanoví působnost úřadu. Soudí proto, že výše uvedené ustanovení, které pouze potvrzuje toto oprávnění, mělo býti uvedeno jen v protokolu a nemělo tvořiti zvláštní článek samotné úmluvy.

Plnomocníci Svazu Sovětských Socialistických republik připomínají, že za jednání o článku 12. úmluvy hlasovali proti ustanovení, které ve výjimečných případech dává vládám právo prodloužiti provádění zdravotních opatřeni přes prohlášení dotčeného státu, že již není nebezpečí nemoci.

Mají za to, že toto ustanovení mohlo by se dotýkati jedné ze základních zásad úmluv předešlých a býti příčinou nedorozumění, jež by mohla vzniknouti z jeho provádění.

V důsledku toho prohlašují, že ve smyslu úmluvy toto ustanovení může býti vzato v úvahu jen v případech výjimečných, když vláda, jíž podléhá zamořený obvod, neplní závazky stanovené úmluvou pro tento případ.

Plnomocníci Sovětských Socialistických republik připomínají výhrady, jež učinili již v druhém výboru ohledně činnosti a kompetence námořní, zdravotní a karantenní rady egyptské. Pokládají za nutné zdůrazniti hlavně, že zvláště články 70. a 164. propůjčují této radě právo stanoviti různé předpisy policie zdravotní, námořní a karantenní s podmínkou, že tyto předpisy, aby staly se vykonatelnými, musí býti přijaty různými mocnostmi zastoupenými v radě. Ježto Svaz Sovětských Socialistických republik není dosud zastoupen v námořní, zdravotní a karantenní radě egyptské, delegace Svazu pokládá za nutné vyhraditi své vládě právo, aby buď přijala nebo nepřijala nařízení, vypracovaná touto radou.

Podepsaní berou na vědomí výše uvedené výhrady a prohlašují, že jejich země si vyhražují právo použíti výhod z nich plynoucích vůči zemím, jichž jménem byly učiněny.

ČEMUŽ NA SVĚDOMÍ Plnomocníci podepsali tento protokol.

DÁNO v Paříži dvacátéhoprvého června tisícdevětsetdvacetšest.
Za Afganistan:
ISLAMBEK KHOUDOIAR KHAN.
Za Albanii:
Dr. OSMAN.
Za Říši Německou:
FRANOUX.
HAMEL.
Za republiku Argentinskou:
F. A. de TOLEDO.
Za Rakousko:
Dr. ALFRED GRÜNBERGER.
Za Belgii:
VELGHE.
Za Brasilii:
CARLOS CHAGAS.
GILBERTO MOURA COSTA.
Za Bulharsko:
B. MORFOFF.
TOCHKO PETROFF.
Za Chili:
ARMANDO QUEZADA.
Za Čínu:
S. K. YAO.
SCIE TON FA.
Za Kolumbii:
MIGUEL JIMÉNEZ LOPEZ.
Za Kubu:
R. HERNANDEZ PORTELA.
Za Dánsko:
TH. MADSEN.
Za Gdánsko:
CHODZKO.
STADE.
Za republiku Dominikánskou:
BETANCES.
Za Egypt:
FAKHRY.
Dr. M. EL GUINDY.
Za Equator:
J. ILLINGOURTH.
Za Španělsko:
MARQUIS DE FAURA.
Dr. F. MURILLO.
Za Spojené Státy Americké:
H. S. CUMMING.
W. W. KING.
Za Ethiopii:
LAGARDE, vévoda D’ENTOTTO.
Za Finsko:
ENCKELL.
Za Francii:
CAMILLE BARRЀRE.
HARISMENDY.
NAVAILLES.
Dr. A. CALMETTE.
LÉON BERNARD.
Za Alžír:
Dr. RAYNAUD.
Za Západní Afriku:
Dr. PAUL GOUZIEN.
Za Východní Afriku:
THIROUX.
Za Indočínu:
Dr. L’HERMINIER.
Dr. N. BERNARD.
Za státy Syrské, Velkého Libanu, Alauity a Džebel-Druz:
HARISMENDY.
Za všechny ostatní osady, protektoráty, državy a území pod mandátem Francouzským:
AUDIBERT.
Za Říši Britskou:
G. S. BUCHANAN.
JOHN MURRAY.
Za Kanadu:
J. A. AMYOT.
Za Australii:
W. C. SAWERS.
Za Nový Zéland:
SYDNEY PRICE JAMES.
Za Indii:
D. T. CHADWICK.
Za Severoafrickou Unii:
PHILIP STOCK.
Za Řecko:
AL. C. CARAPANOS.
D. MATARANGAS.
Za Quatemalu:
FRANCISCO A. FIGUEROA.
Za Haiti:
GEORGES AUDAIN.
Za Hedžas:
Dr. MAHMOUD HAMOUDÉ.
Za Honduras:
RUBÉN AUDINO AGUILAR.
Za Maďarsko:
Dr. CH. GROSCH.
Za Italii:
ALBERT LUTRARIO.
GIOVANNI VITTORIO REPETTI.
ODOARDO HUETTER.
G. ROCCO.
GUISEPPE DRUETTI.
Za Japonsko:
H. MATSUSHIMA.
MITSUZO TSURUMI.
Za republiku Liberii:
R. LEHMANN.
N. OOMS.
Za Litvu:
Dr. PR. VAICIUSKA.
Za Lucembursko:
Dr. PRAUM.
Za Maroko:
HARISMENDY.
Dr. RAYNAUD.
Za Mexiko:
R. CABRERA.
Za Monako:
F. ROUSSEL.
Dr. MARSAN.
Za Norsko:
SIGURD BENTZON.
Za Paraguay:
R. V. CABALLERO.
Za Nizozemí:
DOUDE VAN TROOSTWYK.
N. M. JOSEPHUS JITTA.
DE VOGEL.
VAN DER PLAS.
Za Peru:
P. MIMBELA.
Za Persii:
ad referendum:
Dr. ALI KHAN PARTOW AAZAM.
MANSOUR CHARIF.
Za Polsko:
CHODZKO.
Za Portugalsko:
RICARDO JORGE.
Za Rumunsko:
Dr. J. CANTACUZÈNE.
Za San Marino:
Dr. GUELPA.
Za Království Srbů, Chorvatů a Slovinců:
M. SPALAIKOVITCH.
Za Salvador:
CARLOS R. LARDÉ-ARTHES.
Za Sudan:
OLIVER FRANCIS HAYNES ATKEY.
Za Švýcarsko:
DUNANT.
CARRIÈRE.
Za Československo:
Dr. LADISLAV PROCHÁZKA.
Za Tunis:
NAVAILLES.
Za Turecko:
A. FÉTHY.
Za Svaz Sovětských Socialistických republik:
J. DAVTIAN.
J. MAMULIA.
L. BRONSTEIN.
O. MEBOURNOUTOFF.
N. FREYBERG.
AL. SYSSINE.
V. EGORIEFF.
Za Uruguay:
A. HEROSA.
Za Venezuelu:
ad referendum:
JOSÉ IG. CARDENAS.

PROZKOUMAVŠE TUTO ÚMLUVU S PODPISOVÝM PROTOKOLEM, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE.

TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K TOMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.

NA HRADĚ PRAŽSKÉM, DNE 26. LEDNA LÉTA TISÍCÍHO DEVÍTISTÉHO DVACÁTÉHO OSMÉHO.
L. S.
PRESIDENT REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ:
T. G. MASARYK v. r.
MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ:
Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

Vyhlašuje se s tím, že československé ratifikační listiny byly uloženy v Paříži dne 28. března 1928 a že podle článku 170. smlouva nabyla pro republiku Československou mezinárodní účinnosti dnem 31. května 1928.

Mimo Československo ratifikovaly tuto smlouvu: Francie, Belgie, Španělsko, Velká Britanie, Sudan, Monako, Maroko, Spojené Státy Severoamerické a Tunis.

Dr. Beneš v. r.
  1. *) Ustanovení přítomné úmluvy, týkající se krys, vztahují se případně i na ostatní hlodavce a všechna zvířata, jež jsou známa jako přenašeči moru.
  2. *) „Ohnisko“ existuje, když objevení se nového případu mimo okolí prvních případů ukáže, že se nepodařilo omeziti rozšíření nemoci na místa, kde se původně objevila.
  3. *) Ve všech případech, kde tato úmluva nařizuje dohled, může se zdravotní úřad výjimečně uchýliti ku pozorování u osob, které neskýtají dostatečné záruky po stránce zdravotní.
    Osobám, podléhajícím pozorování neb dohledu, jest se podrobiti všem klinickým a bakteriologickým zkouškám, jež zdravotní úřad uzná za nutné.
  4. *) Výrazu „územní vody“ má býti rozuměno ve smyslu přísně právnickém; nevztahuje se na průplavy suezský, panamský a kielský.