Zákon soudní řád správní

§ 1

účinné od 1. 1. 2003Tento zákon upravuje

1. účinné od 1. 1. 2003a) pravomoc a příslušnost soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví a některé otázky organizace soudů a postavení soudců,
2. účinné od 1. 1. 2003b) postup soudů, účastníků řízení (dále jen „účastník“) a dalších osob ve správním soudnictví.

§ 2

účinné od 1. 1. 2003Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

§ 3

účinné od 1. 1. 2003(1) Ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. U krajských soudů vykonávají správní soudnictví specializované senáty a specializovaní samosoudci.

účinné od 1. 1. 2003(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahují se na organizaci soudů a postavení soudců, rozhodujících ve správním soudnictví, obecné právní předpisy.¹)

§ 4

účinné od 1. 1. 2003(1) Soudy ve správním soudnictví rozhodují o

1. účinné od 1. 1. 2003a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“),
2. účinné od 1. 1. 2003b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
3. účinné od 1. 1. 2003c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
4. účinné od 1. 1. 2003d) kompetenčních žalobách.

účinné od 1. 1. 2003(2) Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují

1. účinné od 1. 1. 2003a) ve věcech volebních,
2. účinné od 1. 1. 2003b) ve věcech politických stran a politických hnutí.

§ 5

účinné od 1. 1. 2003Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

§ 6

účinné od 1. 1. 2003Z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon.

§ 7

účinné od 1. 1. 2003Příslušnost soudů

účinné od 1. 1. 2003(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.

účinné od 1. 1. 2003(2) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

účinné od 1. 1. 2003(3) Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

účinné od 1. 1. 2003(4) Ve věcech nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

účinné od 1. 1. 2003(5) Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému.

účinné od 1. 1. 2003(6) Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

§ 8

účinné od 1. 1. 2003Vyloučení soudců a dalších osob

účinné od 1. 1. 2003(1) Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

účinné od 1. 1. 2003(2) Z obdobných důvodů je vyloučena i jiná osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu, (dále jen „soudní osoba“) a též tlumočník a znalec.

účinné od 1. 1. 2003(3) Soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

účinné od 1. 1. 2003(4) Soudní osoba, tlumočník nebo znalec sdělí důvody své podjatosti předsedovi senátu. O vyloučení rozhoduje senát. Ustanovení odstavce 3 se užije přiměřeně.

účinné od 1. 1. 2003(5) Účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

§ 9

účinné od 1. 1. 2003Přikázání věci jinému soudu

účinné od 1. 1. 2003(1) Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát.

účinné od 1. 1. 2003(2) Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.

účinné od 1. 1. 2003(3) Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu přikázání.

§ 10

účinné od 1. 1. 2003Dožádání

účinné od 1. 1. 2003Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provede podle jeho dožádání okresní soud nebo specializovaný senát krajského soudu.

§ 11

účinné od 1. 1. 2003(1) Zřizuje se Nejvyšší správní soud.

účinné od 1. 1. 2003(2) Sídlem Nejvyššího správního soudu je Brno.

§ 12

účinné od 1. 1. 2003(1) Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

účinné od 1. 1. 2003(2) Nejvyšší správní soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.

účinné od 1. 1. 2003(3) V zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů se Nejvyšší správní soud v případech a postupem v tomto zákoně stanoveným může při své rozhodovací činnosti usnést na zásadním usnesení.

§ 13

účinné od 1. 1. 2003(1) Nejvyšší správní soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.

účinné od 1. 1. 2003(2) Předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje a odvolává z řad soudců tohoto soudu prezident republiky.

účinné od 1. 1. 2003(3) Rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátů kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.

§ 14

účinné od 1. 1. 2003(1) Soudci Nejvyššího správního soudu je jmenován alespoň jeden asistent soudce. Pracovní poměr asistenta soudce vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

účinné od 1. 1. 2003(2) Asistenta soudce jmenuje a odvolává předseda Nejvyššího správního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná. Funkce asistenta soudce se považuje za zrušenou, zanikne-li funkce příslušného soudce.

účinné od 1. 1. 2003(3) Asistentem soudce může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by odsouzen nebyl.

účinné od 1. 1. 2003(4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po zániku funkce. Této povinnosti jej může zprostit předseda Nejvyššího správního soudu.

§ 15

účinné od 1. 1. 2003(1) Soudci Nejvyššího správního soudu se zařazují rozvrhem práce do kolegií podle hlavních úseků své činnosti.

účinné od 1. 1. 2003(2) O počtu kolegií rozhoduje plénum Nejvyššího správního soudu (dále jen „plénum“) na návrh předsedy Nejvyššího správního soudu.

§ 16

účinné od 1. 1. 2003(1) Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech nebo v rozšířených senátech, nestanoví-li tento zákon, že rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu.

účinné od 1. 1. 2003(2) Senát se skládá

1. účinné od 1. 1. 2003a) z předsedy a šesti soudců ve věcech volebních, ve věcech politických stran a politických hnutí a v řízení o kompetenčních žalobách,
2. účinné od 1. 1. 2003b) z předsedy a dvou soudců v ostatních případech.

účinné od 1. 1. 2003(3) Rozšířený senát se skládá

1. účinné od 1. 1. 2003a) z předsedy a šesti soudců, rozhoduje-li o věci postoupené mu senátem složeným podle odstavce 2 písm. b),
2. účinné od 1. 1. 2003b) z předsedy a osmi soudců v ostatních případech.

§ 17

účinné od 1. 1. 2003(1) Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, postoupí věc k rozhodnutí rozšířenému senátu. Při postoupení svůj odlišný právní názor zdůvodní.

účinné od 1. 1. 2003(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku Nejvyššího správního soudu.

§ 18

účinné od 1. 1. 2003(1) Dospěl-li senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování opětovně k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru o téže právní otázce, o nějž se opírá rozhodnutí správního orgánu, může předložit tuto právní otázku rozšířenému senátu k posouzení.

účinné od 1. 1. 2003(2) Usnese-li se rozšířený senát na právním názoru shodném s dosavadní rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu, přijme jej jako zásadní usnesení.

účinné od 1. 1. 2003(3) Zásadní usnesení uveřejní předseda Nejvyššího správního soudu ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a zašle je správnímu orgánu, jehož se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 týkalo, a příslušnému ústřednímu správnímu úřadu.

účinné od 1. 1. 2003(4) Jednací řád Nejvyššího správního soudu (dále jen „jednací řád“) stanoví, ve kterých dalších případech může předseda Nejvyššího správního soudu předložit rozšířenému senátu k posouzení jiné právní otázky.

§ 19

účinné od 1. 1. 2003(1) V zájmu jednotného rozhodování soudů může předseda Nejvyššího správního soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího správního soudu nebo rozšířený senát na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout příslušnému kolegiu zaujetí stanoviska. K zaujetí stanoviska je potřebný souhlas většiny všech členů kolegia.

účinné od 1. 1. 2003(2) Jde-li o otázky týkající se více kolegií nebo mezi nimi sporné, může předseda Nejvyššího správního soudu v zájmu jednotného rozhodování soudů na základě vyhodnocení pravomocných rozhodnutí soudů navrhnout zaujetí stanoviska plénu.

účinné od 1. 1. 2003(3) Před zaujetím stanoviska si Nejvyšší správní soud může vyžádat vyjádření správních úřadů a jiných orgánů, správních senátů krajských soudů a jiných osob.

§ 20

účinné od 1. 1. 2003(1) Plénum se skládá ze všech soudců Nejvyššího správního soudu.

účinné od 1. 1. 2003(2) Plénum se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů; k zaujetí stanoviska, k rozhodnutí o počtu kolegií nebo k přijetí jednacího řádu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů.

účinné od 1. 1. 2003(3) Předseda Nejvyššího správního soudu svolává plénum, určuje jeho program a řídí jeho zasedání. Předseda Nejvyššího správního soudu je povinen do jednoho měsíce svolat plénum, požádá-li o to nejméně třetina všech soudců Nejvyššího správního soudu; v takovém případě předseda Nejvyššího správního soudu určí program pléna podle návrhu toho, kdo o svolání pléna požádal.

účinné od 1. 1. 2003(4) Zasedání pléna jsou neveřejná.

účinné od 1. 1. 2003(5) Ministr spravedlnosti a předseda Nejvyššího soudu mají právo zúčastnit se zasedání pléna. Na zasedání pléna je možné přizvat také další osoby.

§ 21

účinné od 1. 1. 2003(1) Plénum se usnáší na jednacím řádu Nejvyššího správního soudu.

účinné od 1. 1. 2003(2) V jednacím řádu Nejvyšší správní soud upraví zejména podrobněji postup při výkonu soudnictví, při jednání kolegií a pléna, při vytváření senátů a rozšířených senátů, při tvorbě rozvrhu práce, při prověrkách rozhodovací činnosti soudců Nejvyššího správního soudu, při sledování a vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů, při přijímání zásadních usnesení, při zaujímání stanovisek, při vydávání Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vnitřní organizaci Nejvyššího správního soudu.

§ 22

účinné od 1. 1. 2003Nejvyšší správní soud vydává Sbírku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), ve které se uveřejňují zejména vybraná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a krajských soudů vydaná ve správním soudnictví a stanoviska a zásadní usnesení Nejvyššího správního soudu.

§ 23

účinné od 1. 1. 2003(1) Zřizuje se Soudcovská rada Nejvyššího správního soudu (dále jen „soudcovská rada“), která se skládá z pěti členů.

účinné od 1. 1. 2003(2) Funkce člena soudcovské rady je neslučitelná s funkcí předsedy, místopředsedy a předsedy kolegia Nejvyššího správního soudu.

účinné od 1. 1. 2003(3) Soudcovská rada je poradním orgánem předsedy Nejvyššího správního soudu.

§ 24

účinné od 1. 1. 2003(1) Soudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda soudcovské rady. Předseda soudcovské rady je povinen do jednoho měsíce svolat soudcovskou radu, požádá-li o to její člen, předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu.

účinné od 1. 1. 2003(2) Soudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů soudcovské rady.

účinné od 1. 1. 2003(3) Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná.

účinné od 1. 1. 2003(4) Předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské rady, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské rady mohou být přizvány další osoby.

§ 25

účinné od 1. 1. 2003(1) Soudcovská rada

1. účinné od 1. 1. 2003a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího správního soudu,
2. účinné od 1. 1. 2003b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího správního soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího správního soudu k jinému soudu,
3. účinné od 1. 1. 2003c) projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu a jeho změn,
4. účinné od 1. 1. 2003d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího správního soudu,
5. účinné od 1. 1. 2003e) může požádat předsedu Nejvyššího správního soudu o svolání pléna a navrhnout mu program zasedání pléna,
6. účinné od 1. 1. 2003f) vyjadřuje se k posudkům předsedy Nejvyššího správního soudu o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu,
7. účinné od 1. 1. 2003g) doporučuje předsedovi Nejvyššího správního soudu členy senátu, který provádí prověrky rozhodovací činnosti soudců,
8. účinné od 1. 1. 2003h) plní i další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.

účinné od 1. 1. 2003(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až d) předkládá soudcovské radě předseda Nejvyššího správního soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 3 týdny. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.

účinné od 1. 1. 2003(3) K posudkům o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu se soudcovská rada vyjadřuje na žádost předsedy Nejvyššího správního soudu nebo Rady pro odbornou způsobilost soudců (dále jen „Rada“).

účinné od 1. 1. 2003(4) Členy senátu, který provádí prověrku rozhodovací činnosti soudců, soudcovská rada doporučí předsedovi Nejvyššího správního soudu na jeho žádost.

§ 26

účinné od 1. 1. 2003(1) Ústředním orgánem státní správy Nejvyššího správního soudu je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).

účinné od 1. 1. 2003(2) Státní správu Nejvyššího správního soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy Nejvyššího správního soudu.

účinné od 1. 1. 2003(3) Ministerstvo a předseda Nejvyššího správního soudu vykonávají v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem státní správu Nejvyššího správního soudu s přihlédnutím k vyjádření soudcovské rady.

§ 27

účinné od 1. 1. 2003(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

účinné od 1. 1. 2003(2) Místopředseda Nejvyššího správního soudu se podílí na výkonu státní správy Nejvyššího správního soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.

účinné od 1. 1. 2003(3) Předseda Nejvyššího správního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátů a ostatní soudce Nejvyššího správního soudu.

§ 28

účinné od 1. 1. 2003Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že

1. účinné od 1. 1. 2003a) zajišťuje chod soudu po stránce organizační, zejména každoročně po dohodě s předsedou Nejvyššího správního soudu stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí počty soudců, asistentů soudců a dalších zaměstnanců u něj působících,
2. účinné od 1. 1. 2003b) zajišťuje způsobem stanoveným tímto zákonem chod soudu po stránce personální,
3. účinné od 1. 1. 2003c) zajišťuje chod soudu po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiální zabezpečení soudu a provádí revize hospodářské činnosti soudu,
4. účinné od 1. 1. 2003d) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy Nejvyššího správního soudu prováděný jeho předsedou,
5. účinné od 1. 1. 2003e) organizuje a řídí odbornou přípravu zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu,
6. účinné od 1. 1. 2003f) usměrňuje a řídí využívání informačních technologií,
7. účinné od 1. 1. 2003g) organizuje, řídí a kontroluje zabezpečení úkolů obranného a civilního nouzového plánování, ochrany utajovaných skutečností, bezpečnosti osob a majetku, požární ochrany a úkolů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
8. účinné od 1. 1. 2003h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

§ 29

účinné od 1. 1. 2003(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vykonává státní správu Nejvyššího správního soudu tím, že

1. účinné od 1. 1. 2003a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího správního soudu asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců a ostatních zaměstnanců působících u tohoto soudu,
2. účinné od 1. 1. 2003b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
3. účinné od 1. 1. 2003c) zajišťuje odbornou výchovu asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího správního soudu,
4. účinné od 1. 1. 2003d) pečuje o další odbornou výchovu soudců,
5. účinné od 1. 1. 2003e) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
6. účinné od 1. 1. 2003f) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního zákona,²)
7. účinné od 1. 1. 2003g) zajišťuje bezpečnost soudu a úkoly krizového řízení,
8. účinné od 1. 1. 2003h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

účinné od 1. 1. 2003(2) Předseda Nejvyššího správního soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost řízení vedených u Nejvyššího správního soudu. K tomu účelu

1. účinné od 1. 1. 2003a) provádí prověrky soudních spisů,
2. účinné od 1. 1. 2003b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
3. účinné od 1. 1. 2003c) vyřizuje stížnosti.

účinné od 1. 1. 2003(3) Předseda Nejvyššího správního soudu pečuje o odbornou způsobilost soudců Nejvyššího správního soudu. K tomu účelu

1. účinné od 1. 1. 2003a) hodnotí odbornou způsobilost soudců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k Nejvyššímu správnímu soudu,³)
2. účinné od 1. 1. 2003b) nařizuje provedení prověrky rozhodovací činnosti soudce Nejvyššího správního soudu,³)
3. účinné od 1. 1. 2003c) podává Radě návrh na posouzení odborné způsobilosti soudce Nejvyššího správního soudu,³)
4. účinné od 1. 1. 2003d) zpracovává posudek o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu potřebný k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a), nebo byl-li vyžádán Radou,
5. účinné od 1. 1. 2003e) vyžaduje od soudcovské rady vyjádření ke svému posudku o rozhodovací a jiné činnosti soudců Nejvyššího správního soudu a od Justiční akademie zprávy o výsledcích jejich odborného vzdělávání, potřebné k hodnocení jejich odborné způsobilosti podle písmena a).

§ 30

účinné od 1. 1. 2003Stížnosti

účinné od 1. 1. 2003(1) Předseda Nejvyššího správního soudu vyřizuje stížnosti na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího správního soudu.

účinné od 1. 1. 2003(2) Podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího správního soudu, vyřizuje ministerstvo. Ministerstvo též vyřizuje stížnosti podle odstavce 1, jestliže si jejich vyřízení vyhradilo.

§ 31

účinné od 1. 1. 2003(1) Krajský soud ve věcech správního soudnictví, nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců.

účinné od 1. 1. 2003(2) Ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění, nemocenské péče v ozbrojených silách, uchazečů o zaměstnání a jejich hmotného zabezpečení podle předpisů o zaměstnanosti, sociální péče a státní sociální podpory, ve věcech přestupků, jakož i v dalších věcech, v nichž tak stanoví zvláštní zákon, rozhoduje specializovaný samosoudce.

účinné od 1. 1. 2003(3) Stanoví-li tak tento zákon, rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu. Práva a povinnosti předsedy senátu má i specializovaný samosoudce.