Vyhláška federálního ministerstva financí o účetnictví

§ 1

účinné od 1. 1. 1972(1) Tato vyhláška upravuje vedení účetnictví ve všech socialistických a jiných organizacích (dále jen „organizace“).

účinné od 1. 1. 1972(2) Federální ministerstvo financí v dohodě s Federálním statistickým úřadem určí, v jakém rozsahu, popř. s kterými se tato vyhláška vztahuje na místní národní výbory v malých obcích, drobné provozovny místních národních výborů, zálohované organizace, malé příspěvkové organizace a jiné drobné organizace.

§ 2

účinné od 1. 1. 1972Za řádný stav a vedení účetnictví a pořádek při úschově účetních písemností odpovídá vedoucí útvaru informační soustavy, a není-li tento útvar v organizaci zřízen, vedoucí útvaru účetnictví.

§ 3

účinné od 1. 1. 1972Kontrolní systém v organizaci^*) musí v oboru účetnictví zabezpečit soustavné, úplné, včasné a hospodárné přezkušování účetních dokladů a účetních zápisů z hlediska jejich věcné a formální správnosti.

§ 4

účinné od 1. 1. 1972(1) Organizace jsou povinny vést základní účetnictví za organizaci jako celek.

účinné od 1. 1. 1972(2) V hospodářských organizacích se dále musí ve vnitropodnikovém účetnictví se zřetelem na zásady vnitropodnikového chozrasčotu sledovat náklady a výnosy a zajišťovat hospodářský výsledek podle okruhů odpovědnosti nebo podle výkonů, popř. současně podle okruhů odpovědnosti i podle výkonů.

§ 5

účinné od 1. 1. 1972Účetnictví se může v organizaci decentralizovat do jejích vnitřních útvarů (např. do závodů). Rozsah decentralizace musí být v souladu s pravomocí a odpovědností přiznanou vnitřním útvarům; přitom však musí decentralizované úseky účetnictví na sebe navazovat tak, aby bylo možno sestavovat z jejich údajů účetní výkazy za organizaci jako celek.

§ 6

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetními doklady se ověřuje provedení

1. účinné od 1. 1. 1972a) hospodářských operací (např. nákupu materiálu a jeho spotřeby, výdajů peněz) a
2. účinné od 1. 1. 1972b) účetních operací (např. účetních převodů při účetní uzávěrce, oprav účetních zápisů).

účinné od 1. 1. 1972(2) Účetní doklady podle odst. 1 písm. a) se musí vyhotovovat neprodleně po dokončení ověřovaných operací.

účinné od 1. 1. 1972(3) Za účetní doklady podle odstavce 1 se považují

1. účinné od 1. 1. 1972a) pro účetní zápisy odvozené programem počítače ze záznamů zachycených na jeho paměťových prostředcích, účetní doklady ověřující tyto záznamy; takto vznikající účetní zápisy musí být alespoň v jedné sestavě zvlášť vyznačeny,
2. účinné od 1. 1. 1972b) pro operace, které se zachycují automaticky snímáním nebo zaznamenáváním dat pomocí speciálních zařízení, opisy automaticky pořizovaných dat; tyto opisy jsou součástí účetních písemností.

§ 7

účinné od 1. 1. 1972(1) Jedním účetním dokladem lze ověřit

1. účinné od 1. 1. 1972a) jednu hospodářskou nebo účetní operaci,
2. účinné od 1. 1. 1972b) více stejnorodých hospodářských nebo účetních operací, které se uskutečnily téhož dne nebo v určitém obdob, nejdéle měsíčním.

účinné od 1. 1. 1972(2) Za účelem dosažení úspor v počtu účetních zápisů je dovoleno jednotlivé účetní doklady shrnovat do sběrných účetních dokladů. Do jednoho sběrného účetního dokladu se mohou shrnout údaje jednotlivých účetních dokladů (odstavec 1) seřazených v určitém pořádku (např. z hlediska časového) a ověřujících stejnorodé hospodářské nebo účetní operace, které se týkají nejvýše jednoho měsíčního účetního období. Sběrný účetní doklad se může vyhotovit i z více sběrných účetních dokladů.

§ 8

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetní doklady ověřující provedení hospodářských nebo účetních operací musí mít tyto náležitosti:

1. účinné od 1. 1. 1972a) název účetního dokladu, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,
2. účinné od 1. 1. 1972b) popis obsahu operace, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,
3. účinné od 1. 1. 1972c) peněžní částku nebo údaj o množství, popř. obojí (podle povahy operace a způsobu účtování),
4. účinné od 1. 1. 1972d) datum vyhotovení účetního dokladu,
5. účinné od 1. 1. 1972e) podpis pracovníka, který operaci nařídil nebo schválil a za ni odpovídá; v případech písemně stanovených vedoucím organizace lze nahradit tento podpis jen jménem (označením) odpovědného pracovníka nebo razítkem útvaru organizace, v němž byl dán příkaz k provedení operace,
6. účinné od 1. 1. 1972f) podpisy pracovníků, kteří operaci uskutečnili, jestliže to zvláštní povaha operace vyžaduje (např. v pokladním styku),
7. účinné od 1. 1. 1972g) podpisy pracovníků, kteří přezkoušeli účetní doklad popř. razítko příslušného útvaru, v němž byl účetní doklad přezkoušen, jestliže se provedená kontrola neprokáže jiným způsobem (např. potvrzením přezkušujícího pracovníka na příslušném sběrném účetním dokladu).

účinné od 1. 1. 1972(2) Účetní doklady ověřující provedení hospodářských operací musí mít kromě náležitostí uvedených v předchozím odstavci ještě tyto náležitosti:

1. účinné od 1. 1. 1972a) označení účastníků operace, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,
2. účinné od 1. 1. 1972b) datum provedení operace, je-li ho třeba k bližšímu vymezení operace nebo nespadá-li do měsíčního účetního období, do něhož se musí účetní doklad zaúčtovat.

§ 9

účinné od 1. 1. 1972(1) Sběrné účetní doklady musí mít tyto náležitosti:

1. účinné od 1. 1. 1972a) název vyjadřující, že jde o sběrný účetní doklad, nevyplývá-li ze sběrného účetního dokladu alespoň nepřímo,
2. účinné od 1. 1. 1972b) popis obsahu hospodářské nebo účetní operace, která je předmětem ověření shrnutými účetními doklady, nevyplývá-li ze sběrného účetního dokladu alespoň nepřímo,
3. účinné od 1. 1. 1972c) úhrn peněžních částek nebo údajů o množství, popř. oboje tyto údaje (podle povahy operací nebo způsobu účtování); úhrn je třeba rozepsat podle jednotlivých účetních dokladů, pokud jimi není jinak snadno prokazatelný,
4. účinné od 1. 1. 1972d) období, za které jsou ve sběrném účetním dokladu shrnuty údaje jednotlivých účetních dokladů,
5. účinné od 1. 1. 1972e) datum vyhotovení sběrného účetního dokladu,
6. účinné od 1. 1. 1972f) podpis vyhotovitele sběrného účetního dokladu, který odpovídá za jeho správnost, popř. označení (razítko) útvaru organizace, v němž byl sběrný účetní doklad vyhotoven.

účinné od 1. 1. 1972(2) Pokud nejsou účetní doklady připojeny k sběrnému účetnímu dokladu, je nutno v něm uvést místo jejich uložení, popř. vyznačit návaznost mezi sběrným dokladem a jednotlivými účetními doklady.

§ 10

účinné od 1. 1. 1972Ve vztahu k účetním zápisům musí mít účetní doklady včetně sběrných účetních dokladů tyto další náležitosti:

1. účinné od 1. 1. 1972a) měsíční účetní období, do něhož se účetní doklady musí zaúčtovat, jestliže se toto období neshoduje s obdobím, v němž byly účetní doklady vyhotoveny,
2. účinné od 1. 1. 1972b) účtovací předpis sloužící k vyjádření spojitosti účetních dokladů s účetními zápisy, jestliže způsob, jak mají být tyto účetní doklady zaúčtovány, nevyplývá z jejich obsahu nebo úpravy,
3. účinné od 1. 1. 1972c) číslo nebo jiné označení sloužící ke kontrole úplnosti zaúčtovaných účetních dokladů a jejich spojitosti s účetními zápisy, jestliže se kontrola úplnosti účetních dokladů a jejich spojitosti s účetními zápisy nezajistí jiným způsobem,
4. účinné od 1. 1. 1972d) poznámku o zaúčtování nebo jiné označení svědčící, že účetní doklady byly zaúčtovány, jestliže zaúčtování těchto dokladů nevyplývá z organizačních opatření při jejich manipulaci.

§ 11

účinné od 1. 1. 1972(1) V účtovacím předpisu [§ 10 písm. b)] se uvádějí syntetické, popř. i analytické účty a jejich strany, na které se účetní doklady zaúčtují, a jde-li o složitý účetní zápis, též rozpis příslušných peněžních částek.

účinné od 1. 1. 1972(2) V účtovacím předpisu lze stanovit složité účetní zápisy, při nichž

1. účinné od 1. 1. 1972a) účetní zápis na straně Má dáti (Dal) jednoho účtu má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více účtů, nebo
2. účinné od 1. 1. 1972b) účetní zápisy na straně Má dáti (Dal) několika účtů mají souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více účtů.

§ 12

účinné od 1. 1. 1972(1) Náležitosti účetních dokladů mohou být umístěny na více listech, které musí být spolu spojeny.

účinné od 1. 1. 1972(2) Nedílnou součástí účetních dokladů jsou písemnosti prokazující správnost peněžních částek (údajů o množství) uváděných na účetních dokladech (např. propočty zdůvodňující odvodovou povinnost vůči státnímu rozpočtu jsou součástí účetního dokladu, podle něhož se zaúčtuje předpis odvodu do státního rozpočtu). Tyto písemnosti se buď s účetním dokladem spojí anebo se ukládají zvlášť v takovém pořádku, aby je bylo možno k příslušnému účetnímu dokladu snadno vyhledat.

§ 13

účinné od 1. 1. 1972(1) Oběh účetních dokladů upraví závazně (příkazem, organizační směrnicí apod.) vedoucí organizace; současně vyhlásí podpisové vzory pracovníků oprávněných nařizovat a schovat hospodářské i účetní operace.

účinné od 1. 1. 1972(2) Oběh účetních dokladů musí v organizaci napomáhat plynulosti prací v jejich vnitřních útvarech a účtování těchto dokladů do správného účetního období.

účinné od 1. 1. 1972(3) Vedoucí organizace rovněž závazně stanoví, v které fázi oběhu, kterými pracovníky, v jakém rozsahu a jakým způsobem se jednotlivé účetní doklady přezkušují. Pokud to nestanoví zvláštní předpisy, určí vedoucí organizace i způsob, jímž se prokáže, že účetní doklady byly přezkoušeny (např. podpisem přezkušujícího na účetním dokladu).

§ 14

účinné od 1. 1. 1972Jednotlivé a sběrné účetní doklady se účtují v zásadě do účetního období, s nímž ověřované operace hospodářsky souvisí. Jestliže prokazatelně není možno tuto zásadu dodržet (např. při opožděném opatření podkladů potřebných pro vyhotovení účetního dokladu), lze zaúčtovat účetní doklady i do účetního období, s nímž ověřované operace hospodářsky nesouvisí.

§ 15

účinné od 1. 1. 1972Účetní doklady se přezkušují z hlediska

1. účinné od 1. 1. 1972a) věcného, tj. správnosti (i početní) údajů obsažených v účetních dokladech a v rozsahu uvedeném v § 18 také přípustnosti operací těmito doklady ověřovaných, a
2. účinné od 1. 1. 1972b) formálního, tj. oprávněnosti pracovníků, kteří nařídili nebo schválili operace ověřované účetními doklady, a úplnosti náležitostí předepsaných pro účetní doklady.

§ 16

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetní doklady se přezkušují po věcné i formální stránce v zásadě před jejich zaúčtováním.

účinné od 1. 1. 1972(2) Po zaúčtování lze účetní doklady přezkušovat po věcné stránce jen tehdy,

1. účinné od 1. 1. 1972a) jde-li o účetní doklady ověřující zpravidla stejnorodé operace, které se vyskytují ve velkém množství,
2. účinné od 1. 1. 1972b) jde-li o účetní doklady, které s ohledem na způsob zpracování nelze přezkušovat před jejich zaúčtováním, nebo
3. účinné od 1. 1. 1972c) je-li nutno podle směrnic k účtové osnově zaúčtovat tyto účetní doklady ihned po jejich vyhotovení (např. došlé faktury po opatření náležitostmi účetního dokladu).

účinné od 1. 1. 1972(3) Jestliže byly účetní doklady přezkoušeny podle předchozího odstavce až po jejich zaúčtování, je třeba případně zjištěné chyby opravit podle ustanovení § 50 a 52.

§ 17

účinné od 1. 1. 1972(1) Po věcné stránce přezkušují účetní doklady pracovníci určení vedoucím organizace z osob, jež tyto účetní doklady vyhotovují nebo se podílejí na jejich oběhu, zpracování a zaúčtování. Pro přezkušování správnosti údajů v účetních dokladech mohou být určeni i pracovníci, kteří operace zachycené v těchto účetních dokladech nařídili nebo schválili; tito pracovníci nemohou však přezkušovat přípustnost uvedených operací.

účinné od 1. 1. 1972(2) Po formální stránce přezkušují účetní doklady účetní pracovníci.

§ 18

účinné od 1. 1. 1972(1) Přípustnost operací se přezkušuje jen v případech, které písemně určí vedoucí organizace.

účinné od 1. 1. 1972(2) Zjistí-li pracovník určený k přezkušování účetních dokladů nepřípustnost ověřované operace, je povinen uvědomit o tom pracovníka, který operaci nařídil nebo schválil; trvá-li tento pracovník na jejím provedení nebo neučiní-li opatření k odstranění následků již uskutečněné nepřípustné operace, je pracovník určený k přezkušování účetních dokladů povinen uvědomit o tom písemně vedoucího organizace a opisem vedoucího útvaru informační soustavy (vedoucího útvaru účetnictví).

§ 19

účinné od 1. 1. 1972Vedoucí organizace je povinen zajistit, aby pracovníci věcně příslušných útvarů organizace poskytovali pracovníkům, kteří přezkušují účetní doklady, požadovaná vysvětlení, popř. písemné odborné posudky.

§ 20

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetní doklady shrnované do sběrného účetního dokladu se přezkušují podle § 15 až 18 se zřetelem k povaze operací buď postupně při jejich vzniku nebo najednou ve sběrném účetním dokladu.

účinné od 1. 1. 1972(2) U sběrných účetních dokladů se přezkušuje shoda jejich číselných údajů s číselnými údaji jednotlivých účetních dokladů do nich shrnutých a úplnost náležitostí předepsaných pro sběrné účetní doklady.

účinné od 1. 1. 1972(3) Sběrné účetní doklady přezkušují v rozsahu podle odstavce 2 účetní pracovníci.

§ 21

účinné od 1. 1. 1972Účetními zápisy se zachycují v účetních knihách stavy hospodářských prostředků a jejich změny, k nimž dochází v důsledku provedených hospodářských a účetních operací (dále jen „účetní případy“). Účetní zápisy musí být doloženy účetními doklady.

§ 22

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetní případy se při zapisování v účetních knihách třídí a seskupují v zásadě podle věcného hlediska. Účetní zápisy je třeba uspořádat tak, aby umožňovaly přezkoušení zaúčtování všech účetních případů správnými částkami do patřičného účetního období a na správné účty a jejich strany; k tomu účelu se musí účetní případy zachycovat alespoň v jedné účetní knize podle jednotlivých, popř. sběrných účetních dokladů.

účinné od 1. 1. 1972(2) Průkaznost úplnosti účetních případů a správnosti jejich zaúčtování do patřičného účetního období je možno také zajistit účetní knihou, v níž se účetní případy zachycují v časovém uspořádání (v deníku nebo v denících).

účinné od 1. 1. 1972(3) Při vedení účetnictví formou sestav vyhotovovaných stroji na děrné štítky nebo počítači (dále jen „sestava“), musí alespoň jedna výstupní sestava, představující účetní knihu, obsahovat údaje umožňující kontrolu návaznosti jednotlivých položek na vstupní data (např. čísla účetních dokladů) a na kontrolní součty vstupních dat. Průkaznost úplnosti účetních případů v účetnictví vedeném formou sestav lze zabezpečovat i zhotovováním sestavy zahrnující opis vstupních dat; data je třeba vhodně uspořádat a ukončit kontrolními součty.

§ 23

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetní případy se podle věcného hlediska zapisují

1. účinné od 1. 1. 1972a) v syntetické evidenci (v hlavní knize),
2. účinné od 1. 1. 1972b) v analytické evidenci, v niž se podrobněji rozvádějí nebo doplňují zápisy na jednotlivých syntetických účtech.

účinné od 1. 1. 1972(2) Organizace si sestaví pro každý rok účtový rozvrh, v němž podle stanovené osnovy^*) uvede číselná označení a názvy syntetických účtů nutných k zachycení účetních případů, které se mohou v organizaci během roku vyskytnout a může jej doplnit i o analytické účty. Vznikne-li v průběhu roku potřeba dalších účtů, účtový rozvrh se doplní.

účinné od 1. 1. 1972(3) Jestliže se na jednom syntetickém účtě sleduje velké množství skupin a druhů hospodářských prostředků (např. různých druhů materiálů ve více skladech a pod odpovědností více osob) je dovoleno vytvářet z jednotlivých analytických účtů skupiny, a stavy a pohyby na těchto účtech sledovat ještě zvlášť v úhrnech za vytvořené skupiny na skupinových analytických účtech. Z jednotlivých skupinových analytických účtů lze vytvářet skupinové analytické účty vyššího stupně.

§ 24

účinné od 1. 1. 1972(1) Syntetické účty musí být označeny číselně a slovně, a to podle účtového rozvrhu. Analytické účty musí být označeny alespoň číselně, přičemž z jejich označení musí být zřejmé, ke kterému syntetickému účtu (účtům) se vedou.

účinné od 1. 1. 1972(2) V sestavách postačí označovat syntetické a analytické účty alespoň číselně, popř. zvolenými číselnými znaky.

§ 25

účinné od 1. 1. 1972(1) Syntetická evidence se vede v peněžních jednotkách.

účinné od 1. 1. 1972(2) Analytická evidence se podle povahy hospodářských operací a podle potřeb organizace vede v peněžitých jednotkách nebo v jednotkách množství, popř. v obojích těchto jednotkách. Vede-li se analytická evidence jen v jednotkách množství, je nutno zajistit vazbu v peněžních jednotkách na zápisy syntetické evidence alespoň v souhrnu.

účinné od 1. 1. 1972(3) Peněžní částky v analytické evidenci musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám na syntetickém účtě (účtech), k němuž (k nimž) se analytická evidence vede.

§ 26

účinné od 1. 1. 1972Účetní zápisy se přezkušují z hlediska

1. účinné od 1. 1. 1972a) věcného, tj. zda všechny účetní případy správně zaúčtovány (§ 22 odst. 1) a zda stavy na účtech odpovídají skutečnosti, a
2. účinné od 1. 1. 1972b) formálního, tj. zda je dodržena podvojnost zápisů, číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech a číselná shoda údajů syntetických účtů se součty údajů na příslušných analytických účtech.

§ 27

účinné od 1. 1. 1972(1) Úplnost a správnost zaúčtování účetních případů do patřičného účetního období a na správné účty a jejich strany se musí zabezpečit organizačními a kontrolními a prokazuje se měsíčně účetní knihou, v níž musí být účetní případy zachyceny podle jednotlivých, popř. sběrných účetních dokladů (§ 22). Správnost stavů hospodářských prostředků na účtech se ověřuje inventarizacemi hospodářských prostředků.^*)

účinné od 1. 1. 1972(2) Formální správnost účetních zápisů se ověřuje ke konci posledního dne měsíce za uplynulé účetní období sestavováním předvah (§ 28) a kontrolních soupisek (§ 29).

§ 28

účinné od 1. 1. 1972(1) Podvojnost zápisů v hlavní knize a číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech se přezkušuje předvahou. Předvaha se sestavuje buď jen za sledovaný měsíc anebo za celé uplynulé období od začátku roku. V předvaze se pro jednotlivé účty hlavní knihy uvádějí

1. účinné od 1. 1. 1972a) jejich číselná označení,
2. účinné od 1. 1. 1972b) jejich zůstatky k začátku prvního dne sledovaného měsíce (nebo k začátku prvního dne roku), popř. rozvedené na aktivní a pasívní,
3. účinné od 1. 1. 1972c) jejich obraty za sledovaný měsíc (nebo od začátku roku),
4. účinné od 1. 1. 1972d) jejich zůstatky ke konci posledního dne měsíce, popř. rozvedené na aktivní a pasívní.

účinné od 1. 1. 1972(2) Odchylně od ustanovení předchozího odstavce může předvaha obsahovat

1. účinné od 1. 1. 1972a) namísto obratů uvedených v odst. 1 písm. c) součty těchto obratů účtů s jejich zůstatky uvedenými v odst. 1 písm. b) nebo
2. účinné od 1. 1. 1972b) namísto zůstatku a obratů uvedených v odst. 1 písm. b) a c) jen zůstatky uvedené v odst. 1 písm. d), pokud číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech vyplývá přímo z účetních knih (při použití určité účetní techniky, např. propisovací metody).

účinné od 1. 1. 1972(3) Předvaha se nemusí sestavovat, jestliže dodržení podvojnosti zápisů v hlavní knize a číselná shoda úhrnu částek všech zaúčtovaných účetních dokladů s úhrnem obratů na účtech vyplývá přímo z účetních knih nebo z použité účetní techniky.

§ 29

účinné od 1. 1. 1972(1) Číselná shoda údajů syntetických účtů se součty údajů na příslušných analytických účtech se měsíčně přezkušuje podle obratů nebo zůstatků příslušných účtů. Nevyplývá-li tato číselná shoda přímo z účetních knih nebo z použité účetní techniky, musí se jako podklad k jejímu přezkoušení sestavit ke každému syntetickému účtu kontrolní soupiska z obratů nebo zůstatků příslušných analytických účtů.

účinné od 1. 1. 1972(2) Číselnou shodu údajů syntetických účtů základních prostředků, popř. i účtů předmětů postupné spotřeby v používání, se součty údajů na jejich analytických účtech vedených podle jednotlivých předmětů, postačí přezkušovat jednou ročně.

účinné od 1. 1. 1972(3) Kontrolní soupisku není třeba sestavovat ze mzdových listů.

§ 30

účinné od 1. 1. 1972(1) Stavy aktiv a pasív se musí zachytit na příslušných syntetických, popř. i analytických účtech

1. účinné od 1. 1. 1972a) ke dni zřízení organizace, k němuž se otevírají účty,
2. účinné od 1. 1. 1972b) k 1. lednu každého roku, pokračuje-li organizace ve své činnosti,
3. účinné od 1. 1. 1972c) ke dni sloučení organizace s jinou organizací, ke dni jejího rozdělení a ke dni jejího zrušení (ke dni zahájení její likvidace).

účinné od 1. 1. 1972(2) Stavy aktiv a pasív, jimiž se při pokračující činnosti organizace účty hlavní knihy otevírají, musí navazovat na stavy aktiv a pasív, jimiž byly tyto účty uzavřeny k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období.

§ 31

účinné od 1. 1. 1972(1) Na syntetických účtech a zpravidla i na analytických účtech se musí k 31. prosinci každého roku (roční rozvahový den) po zachycení všech účetních případů roku vyúčtovat uzávěrkové účetní operace podle pokynů pro účtování na konci roku, obsažených ve směrnicích k účtové osnově a doplněných zvláštními směrnicemi pro roční účetní uzávěrku.

účinné od 1. 1. 1972(2) Účetní uzávěrku je nutno v organizaci provést také ke dni jejího sloučení s jinou organizací, ke dni jejího rozdělení, ke dni jejího zrušení a ke dni skončení její likvidace.

účinné od 1. 1. 1972(3) Při účetní uzávěrce se zjistí na syntetických a analytických účtech jejich zůstatky.

účinné od 1. 1. 1972(4) Syntetické účty je nutno pro každý rok vždy nově otevírat. Pokračuje-li se při zápisech na analytických účtech v příštím roce na témže účtovém listě, je třeba nové zápisy zřetelně oddělit od zápisů předchozího roku.

§ 32

účinné od 1. 1. 1972(1) Organizace sestavují ve stanovených lhůtách účetní výkazy, v nichž se souhrnnými anebo dílčími ukazateli sledují stav a pohyb hospodářských prostředků a hospodářský výsledek.

účinné od 1. 1. 1972(2) Údaje účetních výkazů musí navazovat na stavy nebo obraty jednotlivých syntetických, popř. i analytických účtů.

účinné od 1. 1. 1972(3) Organizace sestavují jednak účetní výkazy sloužící výlučně pro vlastní potřebu organizace nebo příslušného oborového (generálního) ředitelství (vnitropodnikové a podnikové účetní výkazy) a jednak účetní výkazy sloužící jak pro vlastní potřebu těchto organizací, tak i pro potřebu jiných oprávněných orgánů, popř. výlučně pro potřebu těchto orgánů (státní účetní výkazy).

§ 33

účinné od 1. 1. 1972(1) Základními účetními výkazy, které se sestavují za organizaci jako celek a tvoří její účetní závěrku, jsou ve všech organizacích s výjimkou rozpočtových rozvaha a výsledovka a v rozpočtových organizacích rozvaha a výkazy o plnění rozpočtu.

účinné od 1. 1. 1972(2) Rozvaha podává souhrnně přehled o stavech hospodářských prostředků organizace z hlediska jejich složení a zdrojů k rozvahovému dni. Výsledovka podává souhrnně přehled o hospodářském výsledku organizace a jeho složkách za účetní období od začátku roku a vzniká-li organizace v průběhu roku, ode dne jejího vzniku. Výkazy o plnění rozpočtu podávají přehled o pokladním plnění příjmů a výdajů za účetní období od začátku roku.

účinné od 1. 1. 1972(3) Rozvahu, výsledovku a výkazy o plnění rozpočtu podpisuje vedoucí organizace a vedoucí útvaru informační soustavy (vedoucí útvaru účetnictví), popř. další osoby, pokud tak stanoví zvláštní předpisy.

§ 34

účinné od 1. 1. 1972(1) Rozvaha, výsledovka a výkazy o plnění rozpočtu, sestavené k ročnímu rozvahovému dni, tvoří roční účetní závěrku.

účinné od 1. 1. 1972(2) Účetní závěrku musí organizace sestavit také ke dnům, k nimž je nutno provádět účetní uzávěrku (§ 31 odst. 2), a to jako mimořádnou účetní závěrku.

účinné od 1. 1. 1972(3) Ke dni vzniku organizace a ke dni zahájení její případné likvidace se sestaví zahajovací rozvaha.

§ 35

účinné od 1. 1. 1972Účetními písemnostmi podle této vyhlášky jsou

1. účinné od 1. 1. 1972a) účetní doklady včetně sběrných účetních dokladů,
2. účinné od 1. 1. 1972b) účetní knihy (hlavní kniha, deníky, knihy analytické evidence, např. knihy pohledávek a závazků, mzdové listy, inventární karty, skladní karty),
3. účinné od 1. 1. 1972c) účetní výkazy,
4. účinné od 1. 1. 1972d) zprávy o výsledcích rozboru,
5. účinné od 1. 1. 1972e) zápisy o projednání, hodnocení a schválení hospodářských výsledků a roční účetní závěrky,
6. účinné od 1. 1. 1972f) účtové rozvrhy,
7. účinné od 1. 1. 1972g) předvahy,
8. účinné od 1. 1. 1972h) kontrolní soupisky,
9. účinné od 1. 1. 1972ch) seznamy účetních knih,
10. účinné od 1. 1. 1972i) seznamy účtů na volných listech,
11. účinné od 1. 1. 1972j) seznamy sestavy,
12. účinné od 1. 1. 1972k) seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek,
13. účinné od 1. 1. 1972l) pokladní bloky na tržby v hotovosti za zboží (výrobky) a za poskytnuté služby nebo opravy,
14. účinné od 1. 1. 1972m) sestavy zahrnující opis vstupních dat,
15. účinné od 1. 1. 1972n) opisy automaticky pořizovaných dat,
16. účinné od 1. 1. 1972o) technicko-organizační dokumentace souvisící s vedením účetnictví formou sestav,
17. účinné od 1. 1. 1972p) inventurní soupisy,
18. účinné od 1. 1. 1972q) inventarizační zápisy,
19. účinné od 1. 1. 1972r) archívní knihy spolu s doklady o vyřazování účetních písemností z účetního archívu a se zápisy o jejich ztrátě, zničení nebo poškození,
20. účinné od 1. 1. 1972s) dohody o předávání účetních písemností uložených v účetních archívech.

§ 36

účinné od 1. 1. 1972(1) Každá organizace musí založit a udržovat v běžném stavu seznam účetních knih, které vede; v seznamu se uvede u každé účetní knihy alespoň název odpovídající jejímu, popř. též vymezení její funkce v účetnictví.

účinné od 1. 1. 1972(2) Každá organizace musí založit a udržovat v běžném stavu též seznam (seznamy) číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek, užívaných v účetnictví, s uvedením jejich významu.

účinné od 1. 1. 1972(3) Seznam účetních knih a seznam číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek mohou být spojeny s písemnostmi sloužícími v účetnictví k jiným účelům, např. s účtovým rozvrhem.

§ 37

účinné od 1. 1. 1972(1) Zápisy v účetních písemnostech se provádějí jen prostředkem zaručujícím jejich trvanlivost (inkoustem, inkoustovou tužkou, propisovací tužkou, strojem, tiskem apod.).

účinné od 1. 1. 1972(2) Zápisy v účetních písemnostech musí být čitelné; nelze je provádět těsnopisem.

§ 38

účinné od 1. 1. 1972Účetní zápisy je třeba provádět tak, aby se zabránilo dodatečnému doplňování. Volné řádky nebo prázdné plochy mohou být ponechány jen mezi formálně uzavřenými částmi účetních zápisů (např. mezi jednotlivými účty). Volné řádky nebo prázdné plochy mezi jednotlivými účetními zápisy je nutno proškrtnout; mohou se však ponechat, jestliže dodatečně doplňování vylučuje použitá účetní technika.

§ 39

účinné od 1. 1. 1972Účetní knihy se mohou vést na volných listech, formou sestav, popř. jako vázané knihy.

§ 40

účinné od 1. 1. 1972Při vedení hlavní knihy a knih analytické evidence na volných účtových listech se musí vést seznam účtů vedených na volných listech, uspořádaný podle jednotlivých účetních knih, aby na jeho podkladě mohla být kdykoli prokázána úplnost účetních knih. Seznam účtů na volných listech se zřizuje vždy při založení účetních knih, k nimiž se vede; může být spojen s písemnostmi sloužícími v účetnictví k jiným účelům, např. s účtovým rozvrhem.

§ 41

účinné od 1. 1. 1972Při používání volných listů je nutno

1. účinné od 1. 1. 1972a) opatřit účtové listy pro každý účet (syntetický i analytický) před zahájením účtování, popř. současně s prvým účetním zápisem, pořadovými čísly stránek (listů), počínajíc číslem 1 od nového založení účetních knih,
2. účinné od 1. 1. 1972b) sečíst nebo saldovat účtované peněžní částky, popř. účtovaná množství na konci každé stránky (listu) a zajistit návaznost součtů nebo sald s dalšími zápisy,
3. účinné od 1. 1. 1972c) udržovat volné listy tvořící účetní knihu v určitém souboru (např. v lístkovnici, v pořadačích) podle předem stanoveného pořádku; z jednotlivých volných listů účetní knihy musí být patrno, ke které účetní knize patří a kterého období se týkají.

§ 42

účinné od 1. 1. 1972Při vedení účetnictví formou sestav je třeba

1. účinné od 1. 1. 1972a) založit a udržovat v běžném stavu seznam sestav s označením každé sestavy a s uvedením, kterou účetní knihou nebo kterou jinou účetní písemností sestava je; tento seznam nahrazuje seznam účetních knih podle § 36 odst. 1,
2. účinné od 1. 1. 1972b) vést v organizaci jako součást účetních písemností technicko-organizační dokumentaci a vyznačovat v ní změny s datem, od kdy se uplatnily ve vedení účetnictví,
3. účinné od 1. 1. 1972c) projektem, programem a organizačními a technickými opatřeními 1. zajistit průkaz úplnosti a správnosti zpracovávaných údajů počínajíc jejich vstupem a končíc výstupem včetně návaznosti jednotlivých fází nebo úseků, 2. zabezpečit, aby v průběhu zpracování nedošlo k narušení, zničení, záměně nebo zneužití dat zpracovávaných nebo zaznamenaných na děrných štítcích, děrných nebo magnetických páskách apod.,
4. účinné od 1. 1. 1972d) umožnit, aby pro revizní účely bylo dodatečně přezkoušet správnost vedeného účetnictví.

§ 43

účinné od 1. 1. 1972(1) Technicko-organizační dokumentací se rozumějí

1. účinné od 1. 1. 1972a) popis obsahu, formy a přípravy vstupních dat,
2. účinné od 1. 1. 1972b) schematické znázornění postupu zpracování s případným jeho popisem,
3. účinné od 1. 1. 1972c) operogramy při mechanizovaném zpracování nebo opis programů při automatizovaném zpracování, s výjimkou programů tvořících příslušenství počítače,
4. účinné od 1. 1. 1972d) popis obsahu a formy výstupních sestav podle horizontálního a vertikálního uspořádání, včetně kontrolních sestav a sestav signalizujících chyby a postup zpracování, s uvedením kdy a za jaké období, popř. ke kterému dni se sestavy vyhotovují.
5. účinné od 1. 1. 1972e) pokyny pro operování programů při automatizovaném zpracování,
6. účinné od 1. 1. 1972f) opis číselníků nebo podobných údajů nutných ke zpracování.

účinné od 1. 1. 1972(2) Technicko-organizační dokumentaci je nutno vést uspořádaně a přehledně. Jestliže účetnictví vede pro organizaci formou sestav cizí výpočetní středisko, dohodne se organizace s tímto výpočetním střediskem o místu a způsobu vedení technicko-organizační dokumentace.

účinné od 1. 1. 1972(3) Technicko-organizační dokumentaci, jakož i její změny, schvaluje vedoucí útvaru informační soustavy (vedoucí útvaru účetnictví).

§ 44

účinné od 1. 1. 1972Při používání sestav je nutno

1. účinné od 1. 1. 1972a) v každé sestavě nebo na zvláštním listě pro více sestav se stejně uspořádanými sloupci a řádky uvést výstižné označení jednotlivých sloupců a řádků nebo označení sestavy podle seznamu sestav,
2. účinné od 1. 1. 1972b) listy jedné sestavy pořadově očíslovat nebo je - pokud netvoří souvislý pás - trvale spojit (slepením, sešitím) do jediné knihy, nejsou-li peněžní částky, popř. množství na každém listě sečteny nebo saldovány a není-li zajištěna jejich spojitost se zápisy na dalším listě.

§ 45

účinné od 1. 1. 1972Vedou-li se údaje účetnictví, jakož i údaje potřebné k vedení účetnictví (např. číselníky, ceníky) na trvalých paměťových prostředcích bez záznamů v číslech nebo písmenech (např. na děrných štítcích, na děrných nebo magnetických páskách) a nejsou-li tyto údaje zajistitelné z vyhotovovaných sestav, je nutno

1. účinné od 1. 1. 1972a) pořídit sestavu prvotně zaznamenaných údajů, pokud správnost převzetí vstupních údajů není spolehlivě zajištěna kontrolními součty.
2. účinné od 1. 1. 1972b) pořídit sestavy vyjadřující jakékoli změny prvotně zaznamenaných údajů (např. v důsledku doplňků, změn nebo vynechání).
3. účinné od 1. 1. 1972c) pořídit alespoň jednou ročně k ročnímu rozvahovému dni sestavu všech zaznamenaných údajů k tomuto dni.

§ 46

účinné od 1. 1. 1972Ve vázané účetní knize, v níž se provádějí zápisy na účtech, musí být veden a běžně doplňován seznam účtů v ní otevřených s uvedením stránky (listu), na které každý z nich začíná. Seznam účtů ve vázané hlavní knize může být spojen s účtovým rozvrhem.

§ 47

účinné od 1. 1. 1972(1) Při používání vázaných knih je nutno v každé účetní knize před zahájením účtování očíslovat pořadové stránky nebo listy počínaje číslem 1 a počet očíslovaných stránek (listů) uvést v poznámce na začátku nebo na konci knihy. Každá vázaná účetní kniha musí být označena názvem a obdobím, kterého se týká.

účinné od 1. 1. 1972(2) Ve vázané účetní knize obsahují také perforované listy se ustanovení prvé věty předchozího odstavce týká jen pevných listů. Perforované listy se očíslují shodně s příslušným pevným listem.

§ 48

účinné od 1. 1. 1972Účetní písemnosti, jejichž náležitosti se touto vyhláškou stanoví jen zčásti nebo se nestanoví vůbec (např. kontrolní soupisky), musí být označeny alespoň názvem odpovídajícím jejich obsahu a dále v nich musí být uvedeno období, kterého se týkají, popř. den, k němuž byly sestaveny nevyplývají-li tyto náležitosti z účetních písemností alespoň nepřímo. Skládá-li se účetní písemnost z více částí (listů, příloh), které spolu nejsou spojeny, musí být jednotlivé části označeny tak, aby nemohly vznikat pochybnosti, ke které písemnosti patří (např. pořadovým očíslováním).

§ 49

účinné od 1. 1. 1972Aby nemohlo docházet k záměně účetních písemností různých organizací (např. jsou-li určeny k vydání z organizace), musí být na těchto písemnostech uvedena organizace, jíž patří. To platí přiměřeně i o účetních písemnostech, které se týkají jen některého vnitřního útvaru organizace.

§ 50

účinné od 1. 1. 1972(1) Dokud nebyly ještě odeslány státní účetní výkazy za měsíční období, jehož se opravy týkají, je dovoleno opravit peněžní částky a jejich zaúčtování v účetních knihách tak, že se opravovaná část původního zápisu přeškrtne tenkou čarou, aby zůstala čitelná, a nad ni, popř. na jiné místo (např. na druhou stranu účtu, na jiný účet) se napíše nový zápis; u sestav lze místo tohoto způsobu oprav vyhotovit novou správnou sestavu.

účinné od 1. 1. 1972(2) Ustanovení předchozího odstavce platí přiměřeně také pro provádění jiných oprav (popř. doplňků) v účetních knihách a pro provádění oprav v ostatních účetních knihách a pro provádění oprav v ostatních účetních písemnostech (např. pro provádění oprav v účetních dokladech do doby, než jsou tyto doklady zaúčtovány, popř. před děrováním děrných štítků nebo děrné pásky a před pořízením vstupních dat při jejich zpracování pomocí prostředků výpočetní techniky).

účinné od 1. 1. 1972(3) K opravovanému zápisu podle předchozích odstavců se připojí datovaná poznámka o provedení opravy, podepsaná pracovníkem odpovědným za správnost opravovaného údaje, pokud povaha opravy nevyžaduje zvláštního dokladu.

účinné od 1. 1. 1972(4) V účetních dokladech, které se týkají pokladních operací nebo styku s peněžními ústavy, nejsou dovoleny opravy náležitostí účetních dokladů uvedených v § 8 odst. 1 pod písm. b), c) a d).

§ 51

účinné od 1. 1. 1972(1) V účetních knihách lze provádět opravy peněžních částek a jejich zaúčtování také souvztažným účetním zápisem, a to zpravidla úplným stornem a novým účetním zápisem správných částek na správné strany účtů. Jestliže byly na správné účty a na jejich správné strany zapsány nižší nebo vyšší peněžní částky, lze uskutečnit opravy nižších částek také doplňkovým souvztažným zápisem a opravy vyšších částek také dodatečným částečným stornem původního účetního zápisu.

účinné od 1. 1. 1972(2) Při vedení účetnictví formou sestav se opravy účetních zápisů provádějí buď zápisem na opačnou stranu účtu anebo zápisem na téže straně účtu s opačným znaménkem.

účinné od 1. 1. 1972(3) Při volbě způsobu provedení opravy v účetních knihách je třeba přihlížet k tomu, aby se nezkreslovaly obraty účtů, pokud jsou potřebné jako ukazatele ve státních účetních výkazech.

§ 52

účinné od 1. 1. 1972Zápisy v účetních písemnostech se nesmějí opravovat přepisováním, vymazáváním, vyškrabováním, ani jiným způsobem, kterým by se stal původní zápis zcela nebo zčásti nečitelným.

§ 53

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetní písemnosti, kterých není třeba k běžným účtárenským pracím a z nichž lze vytvořit ucelené soubory, se ukládají podle předem stanoveného pořádku odděleně od jiných písemností v účetním archívu; v něm zůstanou účetní písemnosti uloženy po dobu stanovenou uschovacími lhůtami.^*)

účinné od 1. 1. 1972(2) Před uložením do účetního archívu musí být účetní písemnosti uspořádaně uschovávány pod odpovědností pracovníků, kteří jich používají ke své práci, a zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození.

účinné od 1. 1. 1972(3) O ztrátě nebo zničení účetních písemností, jakož i o takovém jejich poškození, jímž části jejich obsahu byly zničeny nebo se staly nečitelnými, se musí sepsat zápis. Je-li podezření, že ztráta, zničení nebo poškození písemností byly způsobeny v úmyslu zakrýt přestupek, přečin nebo trestný čin, postupuje vedoucí organizace podle příslušných předpisů.

účinné od 1. 1. 1972(4) Pro ukládání a úschovu účetních písemností v účetním archívu vydají vedoucí organizací pokyny.

§ 54

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetní knihy vedené na volných listech a formou sestav, účetní doklady a ostatní účetní písemnosti na volných listech se ukládají do účetního archívu v souborech (např. hlavní kniha v uspořádání podle účtového rozvrhu, účetní doklady v pořadí jejich čísel, inventarizační zápisy s inventurními soupisy), které se spojí do svazků označených podle jejich obsahu. Při tvoření souborů se přihlíží také k předpisům o utajování a k tomu, aby písemnosti téhož souboru měly stejnou uschovací lhůtu. Písemnosti ve vázaných knihách se ukládají do účetního archívu zpravidla samostatně.

účinné od 1. 1. 1972(2) Knihy a svazky ukládané do účetního archívu se zapisují jednotlivě do vázané archívní knihy, pro kterou platí přiměřeně ustanovení této vyhlášky o vázaných účetních knihách. Zápis musí obsahovat datum uložení a další údaje, z nichž se dá spolehlivě zjistit totožnost jednotlivých knih a svazků a jejich umístění.

§ 55

účinné od 1. 1. 1972(1) Účetní písemnosti lze vydávat z účetního archívu pracovníkům organizace jen na potvrzení. Vydání písemností z účetního archívu musí být poznamenáno v archívní knize.

účinné od 1. 1. 1972(2) Vydávat účetní písemnosti i neuložené dosud v účetním archívu orgánům nebo osobám mimo organizaci je dovoleno jen se souhlasem jejího vedoucího, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Písemnost lze vydat oprávněné osobě jen na potvrzení a zasílá-li se poštou nebo jiným způsobem, vyhotovuje se o vydání písemnosti záznam.

§ 56

účinné od 1. 1. 1972(1) Dojde-li při zániku organizace k převodu majetku, práv a závazků na jinou organizaci, převezme její účetní písemnosti přejímající organizace.

účinné od 1. 1. 1972(2) Při vynětí části hospodářských prostředků z organizace a jejich převodu do jiné organizace se předávající organizace také písemně dohodou, zda a jak se rozdělí příslušné účetní písemnosti.

účinné od 1. 1. 1972(3) Dojde-li k zániku organizace likvidací bez právního nástupce, rozhodne o dalším uložení a úschově účetních písemností orgán, který nařídil likvidaci.

§ 57

účinné od 1. 1. 1972(1) Děrné štítky, popř. děrné pásky, které obsahují napsané nebo natištěné údaje tvořící součást účetních písemností, se ukládají a uschovávají v účetním archívu podle ustanovení platných pro příslušné písemnosti, které jejich údaje představují. Jestliže jsou na podkladě uvedených prostředků, s výjimkou prostředků představujících účetní doklady, vyhotoveny sestavy, postačí uschovávat v účetním archívu namísto uvedených prostředků jen tyto sestavy. Ostatní děrné štítky, děrné nebo magnetické pásky a jiné obdobné prostředky nejsou účetními písemnostmi a v účetním archívu se neuschovávají.

účinné od 1. 1. 1972(2) Jako účetní písemnosti se v organizacích neuschovávají účetní výkazy (spolu se zprávami o výsledcích rozboru), které jim byly předloženy jinými, např. podřízenými organizacemi. Jestliže povinnosti vůči státnímu rozpočtu plní orgán nadřízený organizaci, musí uschovávat účetní výkazy (spolu se zprávami o výsledcích rozboru), které dostává od pořízených organizací, a to ve lhůtách předepsaných pro úschovu vlastních účetních výkazů.

§ 58

účinné od 1. 1. 1972Po uplynutí uschovacích lhůt se účetní písemnosti vyřadí z účetního archívu; vyřazení se zaznamenává v archívní knize a doklady o něm se uschovají jako její příloha.

§ 59

účinné od 1. 1. 1972Federální ministerstvo financí může organizacím - pokud to vyžaduje jejich zvláštní povaha - stanovit nebo povolit výjimky a odchylky z ustanovení této vyhlášky.

§ 60

účinné od 1. 1. 1972Zrušují se

1. účinné od 1. 1. 19721. vyhláška č. 102/1958 Ú. l., o účetní evidenci hospodářských, rozpočtových a jiných organizací,
2. účinné od 1. 1. 19722. vyhláška č. 186/1958 Ú. l., o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev.

§ 61