zákon o hnojivech

§ 9

Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů

(1) Zemědělští podnikatelé¹¹) jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu^12b). Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis^12c). Hnojiva, pomocné látky a upravené kaly musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud

1. a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,
2. b) způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech¹²),
3. c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,
4. d) půda, na kterou mají být použity, je
   1. 1. zaplavená,
   2. 2. přesycená vodou,
   3. 3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo
   4. 4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;

   toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel¹¹) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů^1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů.

(4) Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojiva nebo pomocné látky na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před aplikací hlášení podle prováděcího právního předpisu.

(5) Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo krmiv.

(6) Zemědělští podnikatelé¹¹) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech¹²) jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem^12a).

(7) Zemědělští podnikatelé¹¹) jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé¹¹) jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.

(8) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé¹¹) povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

(9) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
2. b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,
3. c) způsob hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké aplikace hnojiv a pomocných látek.

(11) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

§ 10

Agrochemické zkoušení zemědělských půd

(1) Za účelem zajištění bezpečnosti vstupů a podmínek produkce potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách^12d) ústav provádí

1. a) agrochemické zkoušení zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů,
2. b) monitoring zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných chemických, fyzikálních, případně mikrobiálních parametrů půdy, zejména obsahu rizikových prvků a rizikových látek na stálých, definovaných a reprezentativních plochách stabilním souborem měřicích postupů a monitoring vstupů do zemědělských půd.

(2) V rámci činností uvedených v odstavci 1 ústav zajistí

1. a) provedení agrochemického zkoušení zemědělských půd v šestiletých intervalech; to neplatí pro pozemky druhu trvalého travního porostu,
2. b) odběr vzorků půd a vstupů do půd, jejich chemické, případně mikrobiologické nebo fyzikální rozbory a vyhodnocení výsledků těchto rozborů,
3. c) provedení odběru vzorků a jejich rozborů na obsah rizikových prvků a rizikových látek, mikrobiologických nebo fyzikálních rozborů a vyhodnocení těchto rozborů v případech, kdy z monitoringu zemědělských půd, z agrochemického zkoušení zemědělských půd nebo na základě jiných informací vyplyne hrozící nebezpečí poškození půdní úrodnosti nebo nebezpečí vstupu rizikových prvků a rizikových látek do potravního řetězce a
4. d) provádění dlouhodobých přesných polních pokusů včetně lyzimetrických pozorování.

(3) Ústav provádí odběry vzorků půd a jejich chemické, mikrobiologické a fyzikální rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd. Ústav může k provádění odběru vzorků půd a jejich chemických, případně fyzikálních nebo mikrobiologických rozborů udělit pověření osobám, které o to požádají. Žádost o udělení pověření obsahuje

1. a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, pobyt a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou,
2. b) údaje o technickém vybavení,
3. c) údaje o vzdělání odborných pracovníků,
4. d) rozsah činností, pro které má být pověření uděleno.

(4) Ústav vydá pověření podle odstavce 3, jestliže

1. a) technické vybavení odpovídá předpokládanému druhu a rozsahu činnosti, o niž se žádá,
2. b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby nejméně s úplným středním odborným vzděláním zemědělského, chemického nebo biologického zaměření,
3. c) výsledky ověřovacích laboratorních zkoušek zajišťovaných ústavem byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených technickými normami.

(5) Ústav může pověření odejmout, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo uděleno, a dále poruší-li oprávněná osoba ustanovení tohoto zákona nebo prováděcího předpisu nebo podmínky, za nichž pověření bylo uděleno. Za účelem průběžného přezkoumávání těchto skutečností je osoba oprávněná k provádění chemických rozborů vzorků půd povinna účastnit se mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných ústavem.^13a)

(6) Vlastník zemědělské půdy i zemědělský podnikatel¹¹) je povinen strpět úkony související s prováděním agrochemického zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd.

(7) Plánování a vyhodnocení agrochemického zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd provádí ústav prostřednictvím evidence půdy podle uživatelských vztahů a výsledky předává ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí. Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd jsou zemědělským podnikatelům zpřístupněny prostřednictvím evidence půdy podle uživatelských vztahů. Na žádost vlastníka zemědělské půdy nebo zemědělského podnikatele hospodařícího na zemědělské půdě předává ústav výsledky týkající se jím vlastněné nebo obhospodařované půdy též tomuto vlastníku zemědělské půdy nebo zemědělskému podnikateli v tištěné podobě; takovéto předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního předpisů⁶).

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků, pro provádění chemických, mikrobiologických a fyzikálních rozborů zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů a dále stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované ústavem v rámci monitoringu a při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování.

§ 11

Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin

(1) Ústav provádí zjišťování půdních vlastností lesních pozemků¹⁴) a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (dále jen „zjišťování vlastností“) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a úpravu vodního režimu v lesích. Zjišťování vlastností zahrnuje odběr vzorků, jejich chemické rozbory a vyhodnocování výsledků těchto rozborů.

(2) Územní rozsah zjišťování půdních vlastností lesních pozemků včetně hustoty odběrových ploch stanoví ministerstvo v oblastech

1. a) kde byly na lesních porostech zjištěny příznaky poruch růstu, vývoje nebo zdravotního stavu lesů,
2. b) zatížených znečištěným ovzduším,
3. c) s porosty určenými pro záchranu a reprodukci genových zdrojů.

(3) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce je povinen strpět odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností.

(4) Vyhodnocení výsledků chemických rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce ústav předá výsledky chemických rozborů týkající se půdních vlastností lesních pozemků a vegetačních orgánů lesních dřevin v jeho vlastnictví, nájmu nebo podnájmu; předání výsledků podléhá správnímu poplatku za vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu podle zvláštního právního předpisu⁶).

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických rozborů ke zjišťování vlastností.

§ 12

Odborný dozor

(1) Ústav dozírá zda

1. a) výrobci^3a), dovozci^3a) a dodavatelé, kteří hnojiva skladují nebo uvádějí do oběhu,
2. b) zemědělští podnikatelé¹¹), kteří hnojiva vyrábějí, skladují nebo používají,
3. c) zemědělští podnikatelé¹¹), kteří používají upravené kaly nebo sedimenty,

dodržují podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a v případě sedimentů rovněž, zda jednají se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 3 odst. 6 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí pro pomocné látky obdobně.

(3) Ústav rovněž dozírá, zda zemědělští podnikatelé¹¹) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech¹²) dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem^12a).

(4) Ústav rovněž dozírá, zda osoby uvedené v odstavci 1 dodržují povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojiv^16b).

§ 13

Zvláštní opatření

(1) Ústav může uložit výrobcům^3a), dovozcům^3a), dodavatelům nebo zemědělským podnikatelům¹¹), kteří produkují, uvádějí do oběhu, skladují nebo používají hnojiva, nebo zemědělským podnikatelům¹¹), kteří používají upravené kaly nebo sedimenty, zvláštní opatření, a to

1. a) zakázat použití hnojiva, upraveného kalu nebo sedimentu, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^16c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojiv^16b),
2. b) zakázat uvádění hnojiva do oběhu a nařídit jeho stažení z oběhu nebo zničení, včetně stanovení lhůty, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojiv^16b),
3. c) nařídit odstranění závad zjištěných při skladování hnojiva, včetně lhůty a podmínek jejich odstranění.

(2) Ústav současně stanoví lhůtu k odstranění závad nebo dobu trvání zvláštních opatření.

(3) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 14.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o zvláštním opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.

§ 13a

Oznamovací povinnost

(1) V případě, že Ústav přijme nebo hodlá přijmout opatření podle § 13 odst. 1 písm. b), týkající se hnojiva představujícího vážné riziko^16d), informuje o tom Ministerstvo průmyslu a obchodu, které postupuje v souladu s nařízením Evropské unie upravujícím akreditaci a dozor nad trhem^16e). To platí i v případě opatření, které přijme kontrolovaná osoba z vlastní iniciativy a Ústav obdrží informaci o tomto opatření.

(2) K zajištění fungování systému výměny informací podle odstavce 1 se obdobně použije zvláštní právní předpis upravující postup, obsah a formu informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.^16f)

§ 14

Přestupky fyzických osob

(1) Vlastník zemědělské půdy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběr půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd.

(2) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 14a

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Zemědělský podnikatel¹¹) se dopustí přestupku tím, že

1. a) používá hnojiva, pomocné látky, upravené kaly, popřípadě sedimenty v rozporu s § 9 odst. 1 až 6,
2. b) v rozporu s § 9 odst. 7 a 8 nevede a po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let nebo neohlásí používání upravených kalů,
3. c) jako vlastník zemědělské půdy v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd,
4. d) jako vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností, nebo
5. e) jako vlastník lesních pozemků nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13.

(2) Zemědělský podnikatel¹¹), výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatel se dopustí přestupku tím, že

1. a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány nebo jim nebyl udělen souhlas,
2. b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které ohrožují úrodnost půdy nebo zdraví lidí nebo zvířat,
3. c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které poškozují životní prostředí,
4. d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které jsou znehodnoceny,
5. e) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, u nichž obsah rizikových prvků, rizikových látek nebo mikrobiologických parametrů je vyšší než stanoví vyhláška,
6. f) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) uvede do oběhu hnojivo nebo pomocnou látku, které neodpovídají podmínkám registrace,
7. g) označuje nebo balí hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 7,
8. h) skladuje hnojiva nebo pomocné látky v rozporu s § 8 nebo prováděcím právním předpisem vydaným k jeho provedení,
9. i) nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, nebo
10. j) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojiv^16b) nesplní některou z povinností při
    1. 1. uvádění hnojiva na trh,
    2. 2. identifikaci, označování, balení nebo zajištění sledovatelnosti hnojiva,
    3. 3. dodržování požadavků na složení hnojiva, nebo
    4. 4. používání organických hnojiv.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

1. a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d),
2. b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. h) nebo j) bodu 4,
3. c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 2 písm. d), f), g), i) nebo j) bodu 2 nebo 3,
4. d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c), e) nebo j) bodu 1.

§ 14b

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ústav.

(2) Pokuty vybírá ústav.