Platné znění

Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb.

  1. 24. V § 27 odst. 3 písm. e), poznámka č. 6 zní:
  2. „6) Nestandardními výrobky se rozumějí výrobky vyráběné pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, zpravidla v jediném výrobním podniku, u nichž se nepředpokládá, že budou v budoucnu ve stejném provedení vyráběny. Musí jít dále o výrobky, u nichž sjednaná lhůta plnění nepřesáhne jeden rok, s výjimkou výrobků dodávaných pro investiční výstavbu a výrobků, u nichž průběžná doba výroby je delší než jeden rok. Přitom není rozhodující množství výrobků (počet kusů, výrobních dávek). Za nestandardní výrobek se však nepovažuje výrobek, u něhož bylo zahájeno typizační řízení.“.
  1. 25. § 27 odst. 3 se doplňuje ustanovením označeným písmenem j), které zní:
    1. „j) evidenční velkoobchodní ceny vývozu.“.
  1. 26. Za § 27 se vkládá § 27a, který včetně nadpisu a poznámek č. 76, 77 a 78 zní:

    㤠27a

    Odkaz 㤠27a

    Propočet efektivnosti použití nového výrobku

    (1) Propočet efektivnosti použití nového výrobku slouží k vyjádření vlivu navrhované ceny, vytvořené některým ze způsobů podle § 23, 26 a 27, na náklady výroby u odběratelů.

    (2) Propočet efektivnosti se vypracovává

    1. a) u výrobků vyráběných na základě státního, resortního nebo oborového plánu technického rozvoje,
    2. b) u strojů a zařízení opakovaně dodávaných do tuzemska pro výrobní spotřebu a investice, jejichž navrhovaná cena nevede ke snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího parametru ve srovnání se stanovenou cenou dosud vyráběného výrobku se stejnou velikostí parametru a není-li vyráběn, výrobku s nejbližší nižší velikostí parametru; za rozhodující se považuje především parametr vyjadřující výkonnost stroje a zařízení (výkon, kapacita, výrobnost apod.); dodavatelská organizace může propočet vypracovat i u spotřebních strojírenských výrobků,
    3. c) u souhrnných cen provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení, popřípadě cen dodávek skládajících se ze souhrnu jednotlivých strojů a zařízení (základních jednotek), vytvářejících funkčně samostatnou část umožňující propočet efektivnosti,
    4. d) u návrhů souhrnných cen stavebních objektů,
    5. e) u výrobků určených pro výrobní spotřebu a investice, jejichž velkoobchodní cena je předmětem cenového sporu řešeného příslušným cenovým úřadem podle § 99,
    6. f) v dalších případech na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

    (3) Propočty efektivnosti u výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a e) se provádějí způsoby stanovenými zvláštními předpisy nebo rozhodnutím.76) V případech podle odstavce 2 písm. c) se u provozních souborů vychází z propočtů vypracovaných v souvislosti s přípravou a projektováním těchto souborů.77) V případech podle odstavce 2 písm. d) je propočet ekonomické efektivnosti součástí ekonomického vyhodnocení podle zvláštního předpisu.78)

    (4) Propočet efektivnosti použití nového výrobku se v případech podle odstavce 2 neprovádí, jestliže

    1. a) navrhovaná cena je vytvořena podle § 24 nebo 25 nebo jiným obdobným způsobem schváleným příslušným cenovým úřadem, jehož uplatnění vede k jednoznačné výši cen nových výrobků,
    2. b) návrh ceny je zdůvodněn podle § 26a.

    (5) Pokud propočet efektivnosti nového výrobku prokáže

    1. a) úsporu u odběratele nebo zachování dosavadní výše jeho nákladů, stanoví se cena v navrhované výši,
    2. b) zvýšení nákladů u odběratele, může pověřená organizace stanovit navrhovanou cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem; bez registrace může stanovit jen cenu, která nezvyšuje náklady odběratele.

    (6) K propočtu efektivnosti použití nového výrobku je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, nebo se vyjádřit k propočtu efektivnosti předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. V rámci cenového řízení může odběratel předložit vlastní propočet efektivnosti.

  2. 76) Směrnice FMTIR č. 9, pro propočty ekonomické efektivnosti úkolů plánu technického rozvoje (Zpravodaj FMTIR č. 5/1980), Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).
  3. 77) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
  4. 78) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník částka 1/1978).“.
  1. 27. V § 28 odst. 2 písm. b) se na konci připojují slova:

    „zejména při náhradě výlučného dovozu tuzemskou výrobou,“.

  1. 28. V § 29 se vypouští odstavec 2.
  2. 29. § 30 odst. 2 písm. e) zní:
    1. „e) u výrobků efektivních při vývozu a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.“.
  1. 30. V § 30 odst. 3 se na konci připojuje tento text:

    „Byl-li výrobek již dodáván za stanovenou základní cenu, lze cenové zvýhodnění uplatnit jen tehdy, jestliže šlo o cenu prozatímní, nebo šlo-li o přechodně platnou cenu jen tehdy, jestliže zvýhodněná cena nebude vyšší než tato cena. U výrobků zahrnutých v rozpočtech provozních souborů nebo stavebních objektů, na něž byla uzavřena dohoda o odbytových nákladech, lze uplatnit cenové zvýhodnění při jejich dodávkách pro tyto soubory nebo objekty jen pokud nezpůsobí překročení dohodnutých odbytových nákladů. Cenové zvýhodnění nelze uplatnit u provozně nevyzkoušených strojů a zařízení.“.

  1. 31. § 30 odst. 5 zní:

    „(5) Cenové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a) až c) a e) se uplatňuje formou stanovené přirážky k základní velkoobchodní ceně a formou stanovené zvýhodněné maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 2 písm. d) formou zvýhodněné velkoobchodní a maloobchodní ceny sjednávané dohodou dodavatele s odběratelem. Kromě přirážky za cenové zvýhodnění nebo zvýhodněné ceny (dále jen „zvýhodněná cena“) musí být před zahájením dodávek stanovena i cena základní. Základní cena se nestanoví pouze u výrobků luxusního provedení.“.

  1. 32. § 30 odst. 6 písm. e) zní:
    1. „e) u výrobků, které při vývozu nejsou dostatečně efektivní a u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu.“.
  1. 33. V § 30 odst. 7 se za první větu vkládá tato věta:

    „Cenové znevýhodnění podle odstavce 6 písm. a) a e) se uplatňuje formou slevy z velkoobchodní ceny a snížené maloobchodní ceny, u výrobků podle odstavce 6 písm. b) formou slevy z cen, u výrobků podle odstavce 6 písm. c) a d) se uplatňuje formou snížených cen.“.

  1. 34. V § 30 odst. 7 se slova „může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor na návrh dodavatele nebo odběratele, popřípadě státní zkušebny“ nahrazují tímto textem včetně poznámky č. 79:

    „může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor zejména na návrh dodavatele nebo odběratele, jejich nadřízeného ústředního orgánu, popřípadě příslušné státní zkušebny79)

  2. 79) Příslušnou státní zkušebnou se pro účely cenového zvýhodnění a znevýhodnění rozumí též resortní zkušebna pověřená hodnocením jakosti výrobků, autorizovaná příslušným ústředním orgánem podle Rámcových zásad pro činnost resortního zkušebnictví, vydaných Úřadem pro normalizaci a měření dne 30. 6. 1980 pod čj. 313/233/80.“.
  1. 35. § 30 odst. 7 písm. b) zní:
    1. „b) výrobky zařazené do třetího stupně jakosti patřící do odvětví potravin a pochutin, spotřební výrobky ostatních odvětví pokud mají stanovenou maloobchodní cenu a jsou dodávány též do tržních fondů, dále krmné směsi a krmné bílkovinné koncentráty označené podle zvláštních předpisů za krmivo se sníženou jakostí,“.
  1. 36. § 31 odst. 1 a poznámka č. 9 znějí:

    „(1) Výrobky, na které bylo příslušným ústředním orgánem vydáno osvědčení o technické pokrokovosti,9) lze cenově zvýhodnit. Výrobky technicky zastaralé9) se cenově znevýhodňují.

  2. 9) Podle vyhlášky č. 82/1980 Sb., o hodnocení technické úrovně výrobků.“.
  1. 37. V § 31 se vypouští odstavec 3.
  2. 38. § 32 odst. 2 zní:

    „(2) Velkoobchodní cena technicky pokrokového výrobku může být zvýhodněna

    1. a) přirážkou za cenové zvýhodnění odpovídající nejvýše částce propočteného ročního přínosu76) vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku, nejvýše však 25 % základní ceny;
    2. b) u spotřebních výrobků dodávaných též do tržních fondů, u nichž nelze přínos pro odběratele propočítat, až do výše 25 % základní ceny, a to na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu; výše přirážky k velkoobchodní ceně však musí zabezpečovat, aby i zvýhodněná maloobchodní cena odpovídala cenovým relacím a podmínkám realizace výrobků na vnitřním trhu.“.
  1. 39. § 33 odst. 1 zní:

    „(1) Výrobní organizace je povinna navrhnout slevu z velkoobchodní ceny, popřípadě snížení maloobchodní ceny, nejpozději měsíc přede dnem, od kterého se výrobek považuje za technicky zastaralý, nebo do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí příslušného orgánu. Sleva z velkoobchodní ceny se rovná skutečnému zisku výrobku podle výsledné kalkulace za poslední rok výroby, nejméně však 15 % z ceny. Pro návrhy snížení maloobchodních cen platí postup podle § 30 odst. 10. Poskytování slevy ze základní velkoobchodní ceny, popřípadě dodatkový odvod za technicky zastaralý výrobek, se uplatňuje od termínu podle § 30 odst. 11.“.

  1. 40. V § 33 odst. 3 se slova „Snížení velkoobchodní ceny“ nahrazují slovy „Cenové znevýhodnění“.
  2. 41. § 34 odst. 3 zní:

    „(3) Velkoobchodní cena výrobku zařazeného do prvního stupně jakosti může být zvýhodněna podle § 32 odst. 2.“.

  1. 42. § 34 odst. 4 zní:

    „(4) Cenové zvýhodnění výrobků zařazených do prvního stupně jakosti nelze uplatnit u potravin, nerozhodne-li příslušný cenový úřad jinak.“.

  1. 43. V § 35 odst. 3 se vypouští druhá věta.
  2. 44. Za § 36 se vkládá § 36a, který včetně nadpisu zní:

    㤠36a

    Odkaz 㤠36a

    Cenové zvýhodnění a znevýhodnění ve vztahu k efektivnosti vývozu

    (1) Podle efektivnosti vývozu lze zvýhodnit popřípadě znevýhodnit ceny

    1. a) výrobků technicky pokrokových a výrobků zařazených do prvního stupně jakosti popřípadě výrobků technicky zastaralých a výrobků zařazených do třetího stupně jakosti,
    2. b) dalších výrobků, které jsou předmětem vývozu, aniž byly hodnoceny příslušným orgánem nebo organizací podle § 31 až 35.

    (2) Cenové zvýhodnění podle efektivnosti vývozu činí nejvýše 25 % z velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny a cenové znevýhodnění nejvýše 30 % velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny.

    (3) Rozsah výrobků podle odstavce 1 a podrobnější podmínky tohoto cenového zvýhodnění a znevýhodnění, popřípadě podíly pro výrobní organizaci a organizaci zahraničního obchodu, stanoví cenové úřady.

    (4) Cenové zvýhodnění, popřípadě znevýhodnění, lze uplatnit i u nových tuzemských výrobků nahrazujících výrobky dosud výlučně dovážené, a to podle vztahu vnitřních a zahraničních cen. Podrobnější podmínky jeho uplatnění stanoví cenové úřady.“.

  1. 45. § 38 odst. 4 zní:

    „(4) Základní velkoobchodní i maloobchodní ceny módních novinek musí být stanoveny před zahájením dodávek těchto výrobků za zvýhodněné ceny.“.

  1. 46. § 41 odst. 5 zní:

    „(5) Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, dále v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů jsou uvedeny lhůty platné pro stanovené ceny a jestliže přirážky za jejich zkrácení nebo způsoby výpočtu jsou uvedeny v cenících nebo v cenových rozhodnutích. Úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, stanovené jednotlivými ústředními orgány, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Uplatnění formy přirážek za kratší dodací (objednací) lhůty lze navrhovat příslušnému cenovému úřadu jen současně s uplatněním srážek za delší dodací (objednací) lhůty.“.

  1. 47. § 42 odst. 4 zní:

    „(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se netýká slev podle jiných ustanovení této vyhlášky a slev podle zvláštních předpisů.14)“.

  1. 48. § 45 odst. 1 zní:

    „(1) Jestliže odbytová organizace nesplní pohotovou dodávku ve lhůtě podle odstavce 2 nebo, jde-li o výrobky, které nemusí být dodány pohotově, nesplní jejich dodávku ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem nebo nadřízeným orgánem nebo ve lhůtě sjednané s odběratelem, je povinna snížit stanovenou odbytovou přirážku o jednu pětinu. Povinnost pohotové dodávky neplatí pro výrobky, jejichž dovoz odbytové organizace zajišťují až na základě objednávky odběratele.“.

  1. 49. § 45 odst. 2 zní:

    „(2) Pohotovou dodávkou se rozumí splnění technicky jasné objednávky do šesti týdnů od jejího doručení. Ústřední orgán nadřízený odbytové organizaci může stanovit delší lhůtu pro výrobky uvedené v § 43 písm. d) bod 2 jen se souhlasem příslušného cenového úřadu; k tomu účelu předkládá ústřední orgán příslušnému cenovému úřadu spolu se zdůvodněním i stanoviska hlavních odběratelských orgánů.“.

  1. 50. § 46 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které znějí:

    „(3) Předběžný nebo konečný limit se v případech uvedených v § 47 a 48 neuplatňuje, jestliže v době, kdy má být vypracován návrh předběžného nebo konečného limitu, je již stanovena velkoobchodní, popřípadě maloobchodní cena, nebo jestliže příslušná organizace předloží k projednání přímo návrh velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny, resp. cenu stanoví, má-li působnost. V podkladech pro zdůvodnění úkolů plánu technického rozvoje se pak uvádí místo návrhu předběžného limitu návrh velkoobchodní ceny. Povinnost vypracovat návrh předběžných a konečných cenových limitů se dále netýká výrobků, které jsou

    1. a) vyvíjeny a vyráběny pro vlastní potřebu výrobní hospodářské jednotky jako investice prováděné ve vlastní režii a nepředpokládá se, že budou dodávány i pro jiné odběratele,
    2. b) vyvíjeny a vyráběny v souvislosti s řešením úkolů technického rozvoje technologického charakteru, aniž jejich vývoj je součástí zadání těchto úkolů a jestliže jsou pro vyvíjené technologie stanoveny nákladové limity,
    3. c) díly a speciálním nářadím.

    (4) Jestliže rozhodující údaje (parametry) zadání úkolu plánu rozvoje vědy a techniky umožňují použít závazný způsob tvorby cen schválený příslušným cenovým úřadem, je zpracovatel návrhu předběžného limitu velkoobchodní ceny povinen navrhnout, popřípadě stanovit, velkoobchodní cenu místo předběžného limitu velkoobchodní ceny. Stejným způsobem se postupuje i v případě, že závazný způsob tvorby platí jak pro tvorbu velkoobchodních cen, tak pro tvorbu cenových limitů.

    (5) Na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny budoucího výrobku, určeného též pro vývoz, stanoví i předběžný limit kupní ceny.“.

  1. 51. § 47 odst. 1 písm. b) zní:
    1. „b) u státních, resortních a oborových úkolů plánu standardizace pro nové výrobky vyráběné podle nových nebo změněných norem.“.
  1. 52. § 47 odst. 3 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny f) a g), která znějí:
    1. „f) kombinace způsobů podle písmen a) až c), zejména v případech, kdy část budoucího výrobku je porovnatelná s již vyráběným výrobkem a část neporovnatelná; pro tyto a další vhodné případy lze využít i stavebnicového způsobu,
    2. g) ceny dovozu vycházející z cen rozhodujících zahraničních trhů nebo skutečné ceny opakovaného dovozu, je-li tato nižší v případech, kdy výlučně dovážený výrobek se má nahradit tuzemským.“.
  1. 53. V § 48 odst. 2 písm. a) se za slova „§ 47 odst. 3 písm. a)“ vkládají slova „nebo f)“.
  2. 54. V § 48 odst. 2 písm. b) se za slova „§ 47 odst. 3 písm. b)“ vkládají slova „nebo g)“.
  3. 55. V § 48 odst. 4 písm. a) se za slova „oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky“ vkládá čárka a slova „, plánu standardizace“.
  4. 56. § 48 odst. 4 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny f) a g), která včetně poznámky č. 80 znějí:
    1. „f) nestandardní, pokud jsou objemově významné a dodávají se pro stavby,80)
    2. g) u nichž se tak dohodne dodavatel s odběratelem.
  5. 80) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 09/80, o stanovení konečných limitů velkoobchodních cen pro objemově významné nestandardní výrobky dodávané pro stavby (Cenový věstník částka 18/1980).“.
  1. 57. V § 48 se vypouští odstavec 6.
  2. 58. § 49 odst. 1 až 3 včetně poznámky č. 81 znějí:

    „(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných a ve stanovených případech dohodnutých kupních cen. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce,81) přičemž u běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.

    (2) Běžná kupní cena vychází ze skutečně dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulované výše zahraničních přímých obchodních nákladů. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizaci odůvodněnost výše kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

    (3) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném Federálním cenovým úřadem. Dohodnutá kupní cena vychází z předpokládané výše zahraniční ceny v obchodní paritě a kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů.

  3. 81) Oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokynů k němu, čj. XV/3-30 820/76 z 31. 12. 1976 (Finanční zpravodaj č. 3/1977).“.
  1. 59. V § 49 se vypouští odstavec 5.
  2. 60. § 49 odst. 7 až 10 znějí:

    „(7) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs se použije přepočítací poměr stanovený Státní bankou československou, platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se použije přepočítací poměr platný

    1. a) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k datu, kdy podle předpisů měla být faktura vystavena, nebo
    2. b) k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a zahraničním dodavatelem nebo odběratelem, nebo
    3. c) k datu uzavření hospodářské smlouvy, popřípadě k datu doručení dodávkového příkazu, nebo
    4. d) v den přechodu výrobku přes čs. hranici, který bude prokázán potvrzením celních orgánů,
    5. e) k datu předložení podkladů pro návrh maloobchodní ceny tuzemskému odběrateli.
    6. Způsob určení přepočítacích poměrů podle písmen a) až e) dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou odběratelskou nebo dodavatelskou organizací v hospodářské smlouvě, popřípadě v samostatné písemné dohodě. Pokud nedojde k dohodě, použije se přepočítací poměr podle písmena a).

    (8) Pro fakturaci dohodnutých kupních cen mohou organizace dohodnout jakékoliv datum přepočtu; nedohodnou-li se o datu přepočtu nebo o jiných podmínkách souvisejících s uplatněním dohodnutých kupních cen, uskuteční se dodávky za běžné kupní ceny.

    (9) Zahraniční přímé obchodní náklady se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují, pokud příslušné orgány nerozhodnou o jejich zpřesnění podle změněných podmínek. Roční objem kalkulovaných zahraničních přímých obchodních nákladů za organizaci nesmí být vyšší o více než 20 % objemu skutečných zahraničních přímých obchodních nákladů.

    (10) U reklamované dodávky, nebo její části, pro vývoz nebo z dovozu, se částka uznaná v zahraniční měně přepočte na Kčs přepočítacím poměrem platným ke dni, v němž organizace zahraničního obchodu vystavila vrubopis nebo dobropis. Tyto přepočítací poměry se použijí i v případech, kdy se dodávky fakturují za dohodnuté kupní ceny.“.

  1. 61. § 50 odst. 2 zní:

    „(2) Rozsah závazného uplatňování limitů kupních cen, způsob a postup při jejich tvorbě stanoví cenové úřady ve spolupráci s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.“.

  1. 62. § 51 odst. 1 zní:

    „(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pro rozsah výkonů vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami na základě

    1. a) cenové kalkulace zahrnující nutné náklady na oběh a stanovený podíl obchodního rizika a zisk v případech, kdy cenovou kalkulaci lze sestavit,
    2. b) v porovnání s již stanovenými přirážkami anebo srážkami pro sortimentně blízké obory (skupiny výrobků) v ostatních případech.“.
  1. 63. § 52 odst. 1 zní:

    „(1) Pro dovážené výrobky

    1. a) zařazené do první skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní ceny, za něž jsou dodávány organizacemi zahraničního obchodu tuzemským odběratelům, popřípadě velkoobchodní nebo odbytové ceny, za které je dodávají určené tuzemské organizace dalším tuzemským odběratelům,
    2. b) zařazené do druhé skupiny cenové regulace se stanoví velkoobchodní, popřípadě odbytové ceny vytvořené podle § 53 odst. 2 písm. a) nebo b), za něž jsou dodávány určenými organizacemi dalším tuzemským odběratelům.“.
  1. 64. V § 52 odst. 2 poznámka č. 70 zní:
  2. „70) Výměr FCÚ č. 113/03/80 o regulaci cen dovážených výrobků v roce 1981 (Cenový věstník částka 44/1980).“.
  1. 65. § 57 včetně nadpisu a poznámky č. 82 zní:

    㤠57

    Odkaz 㤠57

    Velkoobchodní ceny nestandardních strojů a zařízení

    (1) Při vymezení podstatných kvalitativních podmínek nestandardního stroje nebo zařízení (dále jen „nestandardní výrobek“) se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem nebo vyšším dodavatelem), popřípadě generálním projektantem, a navržených dodavatelem. Odběratel, popřípadě generální projektant sdělují dodavateli zejména

    1. a) název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku,
    2. b) počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách),
    3. c) údaje o druhu, velikosti, složení, parametrech a vlastnostech výrobků nebo materiálů, které budou zařízením vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacitu, popřípadě druh a dobu provozu,
    4. d) zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, obsluhu zařízení, potřebu náhradních dílů), popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky apod.,
    5. e) požadavek na míru dohotovení z hlediska montáže u výrobce a případné další požadavky na montáž,
    6. f) údaje o provozních podmínkách a prostředí, kde zařízení bude umístěno,
    7. g) přibližnou hmotnost,
    8. h) náčrt sestavy,
    9. ch) jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, je-li odběrateli známo, že byl již dodán výrobek v obdobném provedení nebo použit k obdobnému účelu, a rok, kdy dodávka byla fakturována.

    (2) Velkoobchodní cena nestandardního výrobku se tvoří

    1. a) závaznými způsoby tvorby cen, pokud byly příslušným cenovým úřadem pro daný obor (skupinu) výrobků stanoveny,
    2. b) v ostatních případech jako konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 2 písm. a), b) (bez zdůvodňujícího propočtu), podle § 48 odst. 2 písm. c) a odst. 3 s tím, že pro použití uvedených způsobů platí rozhodnutí o tvorbě cenových limitů,82)
    3. c) pomocí propočtové cenové kalkulace, v níž se uplatňuje stanovená stálá sazba zisku ze zpracovacích nákladů.

    (3) Velkoobchodní cenu lze tvořit pro jednotlivé nestandardní výrobky specifikované v podkladech k prováděcímu projektu nebo pro jejich agregace, tj. funkčně ucelené sestavy strojů a zařízení (provozní jednotky nebo jejich části). Při tvorbě cen takové agregace je však nutno členit dodávku podle systému třídění dohodnutého pro jednotlivé celky mezi dodavatelem a investorem (generálním projektantem). V těchto případech se neuvádí číselné označení výrobku podle jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků.

    (4) Při tvorbě velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, pro který byl stanoven konečný limit velkoobchodní ceny se postupuje tak, že dodavatel ověří správnost konečného limitu velkoobchodní ceny, zejména v návaznosti na případné změny podstatných podmínek výrobku podle odstavce 1. Ověření provede některým ze způsobů uvedených v odstavci 2. Jestliže rozdíl mezi ověřenou a stanovenou výší konečného cenového limitu nečiní více než ± 5 %, stanoví se velkoobchodní cena ve výši stanoveného konečného limitu bez cenového řízení. V opačném případě se vypracovává návrh na cenu a projednává způsobem podle odstavce 5. Uvedené ověření je součástí dokumentace o stanovené ceně.

    (5) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku vypracovává dodavatel již v průběhu prací na prováděcím projektu, a to v návaznosti na technickém vyjasňování dodávky v tomto projektu. Projedná jej s prvním odběratelem (s investorem při přímé dodávce) a ve stanovených případech s generálním projektantem, popřípadě s hlavní projektovou organizací. Je-li prvým odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel předloží jím schválené ceny nestandardních výrobků subdodavatelů investorovi (generálnímu projektantu) ke schválení v rámci projednávání ceny (odbytových nákladů) vyšší dodávky. Nesouhlasí-li investor (generální projektant) s návrhem ceny nestandardního výrobku, dohodne s vyšším dodavatelem a subdodavatelem další postup stanovení ceny.

    (6) Velkoobchodní cenu nestandardního výrobku nutno stanovit do doby uzavření dohody o odbytových nákladech a není-li dohoda uzavřena, nejpozději do 60 dnů od termínu, kdy měla být uzavřena dohoda o odbytových nákladech provozního souboru, pro který je nestandardní výrobek určen. Pro tyto ceny neplatí ustanovení § 98 odst. 3.

    (7) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro nestandardní výrobky jiných odvětví dodávané pro stavby. Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro tvorbu cen nestandardních výrobků dodávaných mimo investiční výstavbu.

  2. 82) Článek 1 odst. 1, 2, 3 a 7, článek 2 odst. 8, 9, 10 a 12 pokynu FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. 11. 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).“.
  1. 66. § 58 včetně nadpisu zní:

    㤠58

    Odkaz 㤠58

    Souhrnné a skupinové ceny stavebních objektů a provozních souborů a jejich částí

    (1) Souhrnné ceny se stanoví pro

    1. a) typové stavební objekty a typové provozní soubory, popřípadě jejich části,
    2. b) stavební objekty a provozní soubory, popřípadě jejich části, dodávané podle opakovatelných projektů,
    3. c) vývozní investiční celky,
    4. d) další případy na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

    (2) Skupinové ceny se stanoví pro

    1. a) stavební soustavy a stavební díly (sestavy prací),
    2. b) montážní práce (sestavy prací).

    (3) Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují doplňkové rozpočtové náklady a vedlejší rozpočtové náklady.

    (4) Tvorbu a stanovení souhrnných a skupinových cen upravuje zvláštní předpis cenových úřadů.“.