Nemocenského pojištění jsou účastni občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění podle předpisů o sociálním zabezpečení,18) kterým náleží příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění19) (dále jen „občané se změněnou pracovní schopností“), jestliže nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti.
Pojištění občana se změněnou pracovní schopností vzniká dnem, kdy nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, a trvá až do dne skončení této přípravy.
(1) Za započitatelný výdělek občana se změněnou pracovní schopností se považuje příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění stanovený národním výborem20) (dále jen „příspěvek“) včetně jeho případného zvýšení.21) Přitom se nepřihlíží k případnému snížení tohoto příspěvku o odměnu za práci, kterou občan se změněnou pracovní schopností vykonává během přípravy pro pracovní uplatnění.22)
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro občana se změněnou pracovní schopností, který je při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován.23)
(3) Do započitatelného výdělku občana se změněnou pracovní schopností se nezahrnuje zvýšení, které k příspěvku náleží na jeho manželku.24)
(1) Občanu se změněnou pracovní schopností se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti (karanténě) přestal podle předpisů o sociálním zabezpečení25) vyplácet příspěvek. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která ze stanoveného měsíčního příspěvku (§ 96) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 78 Kčs.
(3) Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem invalidního důchodu, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb.; přitom doba, po kterou tomuto občanu se změněnou pracovní schopností je podle předpisů o sociálním zabezpečení25) vyplácen příspěvek i v době jeho pracovní neschopnosti, se započítává do podpůrčí doby.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží občance se změněnou pracovní schopností, jestliže přerušila (skončila) přípravu pro pracovní uplatnění a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.9)
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) přípravy pro pracovní uplatnění, nejdříve však od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Občance se změněnou pracovní schopností, které je vyplácen příspěvek ještě po počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí byla další výplata příspěvku zastavena. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(3) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.
(4) Denní výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 97 odst. 2), avšak nejméně činí 21 Kčs.
Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění občanů se změněnou pracovní schopností nenáležejí.
Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je občan se změněnou pracovní schopností pojištěn podle tohoto oddílu.
Pracovním úrazem je úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro občany se změněnou pracovní schopností.
Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro občany se změněnou pracovní schopností národní výbor, popřípadě výcvikové středisko (zařízení), které občanu se změněnou pracovní schopností vyplácí příspěvek.