Vyhláška Ústřední rady odborů o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

§ 18

Okruh pojištěných

Za pracovníky na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění považují pracovníci, kteří v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb organizace.

§ 19

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než 6 dnů a dosáhl přitom výdělku aspoň 120 Kčs.

(2) Jestliže pracovník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ně měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

(3) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání. Nebyl-li pracovník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(4) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2; zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

§ 20

Poměr k jinému pojištění (zabezpečení)

Dávky podle tohoto oddílu nenáležejí pracovníku na nepravidelnou výpomoc, který má nárok na stejné nebo obdobné dávky již z jiného důvodu.

§ 21

Výpočet nemocenského

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i mzda zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pracovník na nepravidelnou výpomoc nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je pracovník na nepravidelnou výpomoc v pracovním poměru; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které pracovník na nepravidelnou výpomoc

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců,
3. c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.),
5. e) měl nárok na náhradu mzdy,
6. f) pracovnice na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené.

(2) Ustanovení § 6 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovníky na nepravidelnou výpomoc nevztahují.

(3) Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pracovník na nepravidelnou výpomoc zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

§ 22

Poskytování nemocenského

(1) Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je pracovník na nepravidelnou výpomoc v pracovním poměru, a za svátky, za které by pracovníku na nepravidelnou výpomoc, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

(2) Ustanovení § 13 odst. 2, 3 a 4 platí obdobně i pro pracovníky na nepravidelnou výpomoc.

§ 23

Peněžitá pomoc v mateřství

Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 22 odst. 2; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

§ 24

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pracovníků na nepravidelnou výpomoc nenáležejí.

§ 25

Přídavky na děti

Ustanovení § 23 zákona č. 88/1968 Sb. se na pracovníky na nepravidelnou výpomoc nevztahuje.

§ 26

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání rozhodné pro sazbu nemocenského³) a do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců⁴) se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl pracovník na nepravidelnou výpomoc pojištěn.

§ 27

Ochranná lhůta

(1) Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvalo poslední pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc, nejvýše však 14 dnů. Počítá se vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.

(2) Skončilo-li pojištění pracovnice na nepravidelnou výpomoc v době těhotenství, činí ochranná lhůta 6 měsíců ode dne, kdy její pojištění naposledy ještě trvalo.

(3) Pracovníku na nepravidelnou výpomoc, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.

§ 28

Za pracovníky v zahraničí se pro účely nemocenského pojištění považují pracovníci československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou československými občany, jsou pověřeni nebo přijati k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky a po dobu výkonu činnosti v zahraničí jsou jimi odměňováni.

§ 29

(1) Za započitatelný výdělek pracovníka v zahraničí se považuje základní (funkční) plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.

(2) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí základní (funkční) plat nebo není-li stanoven, považuje se za započitatelný výdělek plat (mzda), který podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky v zahraničí odměňované zahraničními platy.

(3) Je-li započitatelný výdělek pracovníka v zahraničí zjištěný ke dni jeho vyslání do zahraničí, popřípadě ke dni započetí jeho přípravy pro službu v zahraničí podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců vyšší než započitatelný výdělek zjištěný podle předchozích odstavců, použije se tohoto vyššího započitatelného výdělku.

(4) Jestliže důvod pro poskytování nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství nastal u pracovníka v zahraničí v době jeho činnosti v zahraničí a přitom trvá i po jeho trvalém návratu ze zahraničí do Československé socialistické republiky, stanoví se – počínaje dnem jeho trvalého návratu ze zahraničí do Československé socialistické republiky – tyto dávky z pravděpodobného započitatelného výdělku, pokud je vyšší než započitatelný výdělek zjištěný podle předchozích odstavců. Pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví podle započitatelného výdělku, kterého v době trvalého návratu pracovníka ze zahraničí dosahují pracovníci vykonávající stejnou nebo obdobnou práci, jako je práce, kterou pracovník vykonával naposledy před svým vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím své přípravy pro službu v zahraničí. Obdobně se postupuje, nastal-li důvod pro poskytování nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství sice až po trvalém návratu pracovníka ze zahraničí do Československé socialistické republiky, avšak ještě před jeho nástupem do práce v organizaci, k níž trval jeho pracovní poměr i po dobu jeho činnosti v zahraničí, nebo do jiného zaměstnání.

(5) Přídavek zahraniční služby, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do započitatelného výdělku podle předchozích odstavců nezahrnují.

(6) Nástup pracovníka v zahraničí po jeho trvalém návratu ze zahraničí do práce v organizaci v Československé socialistické republice, k níž trval jeho pracovní poměr i po dobu jeho činnosti v zahraničí, se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání.⁵)

§ 30

Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se od započitatelného výdělku odečítá daň ze mzdy, která by na tento započitatelný výdělek připadla při práci konané na území Československé socialistické republiky.

§ 31

(1) Pracovníku v zahraničí se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží základní (funkční) plat. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

(2) Poskytování přídavku zahraniční služby, popřípadě jiných příplatků uvedených v § 29 odst. 5 není na újmu nároku na nemocenské.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Do doby, po kterou tyto dávky náležejí, se však vždy započítá doba, po kterou byl pracovníku v zahraničí v témž případě ze stejného důvodu poskytován základní (funkční) plat.

§ 32

(1) Je-li pracovník v zahraničí pojištěn také ve státě, v němž vykonává činnost, má nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění podle tohoto oddílu, jen nevznikl-li mu nárok na obdobné dávky z pojištění v zahraničí nebo jsou-li dávky z tohoto pojištění nižší než dávky podle tohoto oddílu; v takovém případě obdrží jen rozdíl mezi dávkami z pojištění v zahraničí a dávkami podle tohoto oddílu.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přídavky na děti; přitom jako přídavky na děti se posuzuje i zvýšení platu poskytované na děti pracovníka v zahraničí podle předpisů platných ve státě, v němž vykonává činnost.

§ 33

Při poukazování peněžitých dávek nemocenského pojištění a přídavků na děti do zahraničí se postupuje stejně jako při poukazování mzdy. Valutové rozdíly, které při tom vznikají, se však z prostředků nemocenského pojištění neuhrazují.

§ 34

(1) Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro pracovníky v zahraničí organizace v Československé socialistické republice, k níž je pracovník v zahraničí v pracovním poměru. Ve výjimečných případech plní tyto povinnosti jiná organizace, která jejich plnění převzala nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního orgánu uloženo.

(2) Vyplácí-li pracovníkovi v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro provádění nemocenského pojištění organizaci, k níž je pracovník v zahraničí v pracovním poměru, popřípadě jiné organizaci, která plní povinnosti této organizace.

§ 35

(1) Za experty v zahraničí (dále jen „experti“) se pro účely nemocenského pojištění považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele a jimi jsou též odměňováni.

(2) Stejně jako experti se pro účely nemocenského pojištění posuzují českoslovenští občané – pracovníci, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu nebo studiu v zahraničí a v době svého pobytu v zahraničí pobírají stipendium od československé nebo od zahraniční organizace.

(3) Pro účely nemocenského pojištění se za experty nepovažují českoslovenští občané, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni výhradně československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky v zahraničí odměňované zahraničními platy; tito českoslovenští občané se posuzují jako pracovníci v zahraničí (§ 28 až 34).

§ 36

(1) Za započitatelný výdělek experta se považuje jeho výdělek zjištěný ke dni jeho vyslání do zahraničí, popřípadě ke dni započetí jeho přípravy pro službu v zahraničí podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců; ustanovení § 29 odst. 4 platí obdobně i pro experty.

(2) Ustanovení § 29 odst. 6 platí obdobně i pro experty.

§ 37

(1) Přídavky na děti expertu náleží, jsou-li jinak splněny ostatní stanovené podmínky, jen pokud se dítě zdržuje na území Československé socialistické republiky a nelze-li je přiznat z pojištění jiného oprávněného; vyplácejí se tomu, kdo má v Československé socialistické republice dítě v přímém zaopatření.

(2) Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je expert pojištěn podle tohoto oddílu (§ 35 až 39).

§ 38

Ustanovení § 31 a 32 platí obdobně i pro experty.

§ 39

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro experty po dobu jejich činnosti v zahraničí organizace v Československé socialistické republice, k níž expert je, popřípadě naposledy byl v pracovním poměru. Ve výjimečných případech plní tyto povinnosti organizace, která jejich plnění převzala nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního orgánu uloženo.

§ 40

Ustanovení § 28 až 39 se nevztahují

1. a) na pracovníky – členy posádek československých dopravních prostředků a na pracovníky, jejichž zaměstnání záleží v jiné činnosti v československém dopravním prostředku;
2. b) na pracovníky vyslané do zahraničí na pracovní cestu, jimž je poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů;
3. c) na pracující, kteří v době odchodu do zahraničí jsou zabezpečeni podle předpisů o zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodovém zabezpečení umělců⁶) a u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí trvá jejich dosavadní zabezpečení;
4. d) na členy jednotných zemědělských družstev, u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí trvá jejich dosavadní zabezpečení.

§ 41

Započitatelný výdělek

Za započitatelný výdělek učně se považují příjmy, které mu náležejí podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů⁷) a které jsou započitatelné podle ustanovení § 1 až 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. Hodnota hmotného zabezpečení a případných naturálních požitků učňů se nezahrnuje do započitatelného výdělku.

§ 42

Rozhodné období

Den přechodu učně z přípravného období do období odborného rozvoje se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání.⁵)

§ 43

Nemocenské

(1) U učně v období odborného rozvoje se pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. nepřihlíží k počtu pracovních dnů, v nichž se v rozhodném období zúčastnil teoretického vyučování. Za pracovní dny, ve kterých se učeň měl, kdyby nebyl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce (nebyl v karanténě), zúčastnit teoretického vyučování, nemocenské nenáleží.

(2) Učni se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.⁷) Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

§ 44

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy se do počtu pracovních dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek zúčtovaný v rozhodném období, zahrnují i dny, v nichž se učnice v rozhodném období zúčastnila teoretického vyučování.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i za pracovní dny, ve kterých se učnice měla, kdyby nebyla na mateřské dovolené, zúčastnit teoretického vyučování. Ustanovení § 43 odst. 2 platí obdobně pro poskytování peněžité pomoci v mateřství; do doby, po kterou tato dávka náleží, se však vždy započítá doba, po kterou byla učnici v témž případě ze stejného důvodu poskytována odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.⁷)

(3) Jestliže výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den stanovená z čisté denní mzdy (odměny) učnice⁸) činí při pětidenním pracovním týdnu méně než 30 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu méně než 25 Kčs, poskytuje se učnici peněžitá pomoc v mateřství při pětidenním pracovním týdnu v částce 30 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu v částce 25 Kčs za pracovní den.

(4) Jestliže učnice, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, výjimečně pobírá po část doby mateřské dovolené odměnu, jejíž poměrná část připadající na pracovní den je nižší než denní výše peněžité pomoci v mateřství, jež by jí náležela podle odstavce 3, poskytuje se učnici peněžitá pomoc v mateřství za pracovní den ve výši rozdílu mezi denní výší této dávky, která by jí náležela podle odstavce 3, a poměrnou částí odměny učnice připadající na pracovní den.

§ 45

Podpora při ošetřování člena rodiny

(1) Ustanovení § 43 platí obdobně i pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny.

(2) Za pracovní dny, ve kterých by se učeň jinak měl v době potřeby ošetřování (péče) zúčastnit teoretického vyučování, podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží; přitom do doby, po kterou tato dávka náleží, se však vždy započítají pracovní dny teoretického vyučování, jakož i doba, po kterou byla učni v témž případě ze stejného důvodu poskytována odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.⁷)

§ 46

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni

1. a) studenti vysokých škol;
2. b) žáci středních škol;
3. c) studenti a žáci, kteří jsou československými občany a jsou vysláni ministerstvem školství ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí na vysokých nebo na středních školách;
4. d) studenti a žáci jiných škol nebo kursů, jestliže studium na nich je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství postaveno na roveň studiu na vysokých nebo na středních školách.

§ 47

Vznik, trvání a zánik pojištění

(1) Pojištění studenta vysoké školy vzniká dnem, kdy se podle příslušných předpisů stává studentem vysoké školy, a trvá až do konce posledního ročníku vysoké školy, jestliže v něm student vykonal závěrečnou zkoušku nebo obhájil diplomovou práci, pokud ovšem po vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomové práce nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou výdělečnou činnost jestliže student nevykonal závěrečnou zkoušku nebo neobhájil diplomovou práci do konce posledního ročníku vysoké školy, trvá jeho pojištění ještě po dobu následujícího školního roku, pokud ovšem před uplynutím této doby student již nevykonal závěrečnou zkoušku nebo neobhájil diplomovou práci anebo již nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou výdělečnou činnost. Pojištění studenta vysoké školy však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia na vysoké škole.

(2) Pojištění žáka střední školy vzniká počátkem prvního ročníku střední školy. Jestliže však žák plní ještě během studia na střední škole povinnou školní docházku, vzniká jeho pojištění až počátkem školního roku následujícího po ukončení povinné školní docházky. Pojištění žáka střední školy trvá až do vykonání maturitní zkoušky nebo do úspěšného absolvování posledního ročníku střední školy; dále trvá až do konce hlavních školních prázdnin navazujících na skončení školního vyučování posledního ročníku střední školy, pokud ovšem žák nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou výdělečnou činnost. Pojištění žáka střední školy však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia na střední škole.

§ 48

Poměr k jinému pojištění

(1) Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen „student“) pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání; toto nemocenské náleží namísto nemocenského, které by mu případně náleželo z nemocenského pojištění studentů a žáků. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(2) Vykonává-li student podle učebních osnov nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(3) Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(4) Ustanovení § 30 a 31 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.

§ 49

Započitatelný výdělek

(1) Za započitatelný výdělek studenta se považuje sociální, podnikové, krajské a resortní stipendium, popřípadě další stipendium, které má obdobnou povahu jako sociální stipendium (dále jen „stipendium“).

(2) Za započitatelný výdělek studenta vyslaného ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] se v době jeho pobytu v Československé socialistické republice považuje stipendium, které by mu po tuto dobu náleželo podle příslušných stipendijních předpisů, a nikoliv stipendium, které je mu poskytováno v době jeho studia nebo studijního pobytu v zahraničí.

§ 50

Nemocenské

(1) Nemocenské náleží jen studentu, kterému je přiznáno stipendium (§ 49). Poskytuje se nejdříve ode dne, od kterého studentu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium, a studentu vyslanému ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] jen po dobu jeho pobytu v Československé socialistické republice. V případě, že pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době, kdy se mu neposkytuje stipendium, náleží mu nemocenské až ode dne, od něhož by se mu jinak poskytovalo stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která z přiznaného měsíčního stipendia (§ 49) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 78 Kčs. Pokud stipendium podléhá dani ze mzdy, stanoví se jeho poměrná část připadající na kalendářní den až po odečtení této daně od stipendia.

§ 51

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, ⁹) i když jí nenáleželo stipendium (§ 49).

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Studentce, které se poskytuje stipendium (§ 49) ještě po počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí bylo další poskytování stipendia zastaveno. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(3) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.

(4) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek, které získaly vysokoškolské vzdělání, 32 Kčs, u studentek, které získaly úplné střední nebo vyšší vzdělání, 24 Kčs a u ostatních studentek 21 Kčs. U studentky, které je přiznáno stipendium (§ 49), se denní výše peněžité pomoci v mateřství stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 50 odst. 2), jestliže takto stanovená peněžitá pomoc v mateřství je za kalendářní den vyšší než peněžitá pomoc v mateřství, která by jí náležela podle předchozí věty.

(5) Studentce, která získala střední, úplné střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání a která nemohla nastoupit do sjednaného zaměstnání pro těhotenství nebo mateřství, se – pokud má nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto oddílu – stanoví na žádost peněžitá pomoc v mateřství ze započitatelného výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhla, kdyby nastoupila do sjednaného zaměstnání. Žádost se podává u okresní správy nemocenského pojištění příslušné podle místa bydliště studentky; tato správa peněžitou pomoc v mateřství také vyplácí. Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto odstavce nastupuje místo peněžité pomoci v mateřství, která by studentce náležela podle předchozích odstavců; poskytuje se nejdříve ode dne, kdy studentka měla nastoupit do sjednaného zaměstnání, avšak doba jejího poskytování se počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

§ 52

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.

§ 53

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je student pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 54

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty.

§ 55

Provádění nemocenského pojištění

(1) Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro studenty orgány, které je plní pro pracovníky školy, na které student studuje.

(2) Pro studenty vyslané ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] plní povinnosti uvedené v odstavci 1 ministerstvo školství, popřípadě organizace jím pověřená.

§ 56

Ustanovení § 46 až 55 se nevztahují

1. a) na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách;
2. b) na studující formou studia při zaměstnání, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti.