Vyhláška Ústřední rady odborů o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

§ 57

Započitatelný výdělek

(1) Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta¹⁰) se považuje stipendium¹¹) včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy.

(2) Za započitatelný výdělek uměleckého aspiranta¹²) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu.¹³)

(3) Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta, který je vyslán ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, jež by mu náleželo v Československé socialistické republice.

§ 58

Nemocenské

(1) Při určení denního nemocenského interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta se postupuje obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb.; přitom čistá denní mzda se zjišťuje jednak z té části započitatelného výdělku, která podléhá dani ze mzdy, a jednak z té části, která je od daně ze mzdy osvobozena.

(2) Internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

§ 59

Podpora při ošetřování člena rodiny

Peněžitá pomoc v mateřství

Ustanovení § 58 platí obdobně pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Do doby, po kterou tyto dávky náležejí, se však vždy započítá doba, po kterou bylo internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu v témž případě ze stejného důvodu poskytováno stipendium.

§ 60

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je interní vědecký aspirant nebo umělecký aspirant pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 61

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který interní vědecký aspirant nebo umělecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle svého studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty.

§ 62

Provádění nemocenského pojištění

(1) Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty organizace, jež vyřizuje osobní věci interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta.

(2) Pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty vyslané ke stipendijnímu pobytu v zahraničí plní povinnosti uvedené v odstavci 1 organizace, která interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta ke stipendijnímu pobytu v zahraničí vyslala.

§ 63

Ustanovení § 57 až 62 se nevztahují

1. a) na účelové vědecké aspiranty;
2. b) na externí vědecké aspiranty;
3. c) na umělecké aspiranty – externisty;
4. d) na vědecké a umělecké aspiranty školené v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách.

§ 64

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou účastni poslanci národních výborů, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných poslanců.¹⁴)

§ 65

Započitatelný výdělek

Za započitatelný výdělek poslance národního výboru se považují odměny poskytované národním výborem za výkon funkce včetně těch částí, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy.

§ 66

Peněžité dávky nahrazující mzdu

(1) Při určení denního nemocenského poslance národního výboru se postupuje obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb.; přitom čistá denní mzda se zjišťuje jednak z té části započitatelného výdělku, která podléhá dani ze mzdy, a jednak z té části, která je od daně ze mzdy osvobozena.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro určení denní výše podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství.

§ 67

Provádění nemocenského pojištění

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro poslance národního výboru ten národní výbor, který vyřizuje osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde.

§ 68

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti¹⁵) (dále jen „pracovníci na dohodu“), jestliže

1. a) nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti – s výjimkou pojištění podle tohoto oddílu,
2. b) nepobírají starobní ani invalidní důchod a
3. c) dohoda o pracovní činnosti měla trvat nebo trvala déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ni měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 400 Kčs měsíčně.

§ 69

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pracovník na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pracovník na dohodu poprvé podle uzavřené dohody o pracovní činnosti začít vykonávat sjednané práce, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

(2) Pracovník na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 400 Kčs jen proto, že

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců,
3. c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), a
5. e) jde-li o pracovnici na dohodu, také proto, že byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené.

(3) Jestliže pracovník na dohodu utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud splňuje podmínky stanovené v § 68.

(4) Pojištění pracovníka na dohodu nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednané práce. Nebyl-li pracovník na dohodu v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění pracovníka na dohodu zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

§ 70

Týdenní pracovní doba pracovníků na dohodu se pro účely rozhodného období, stanovení, výpočtu a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu posuzuje, jako by byla rozvržena na takový počet pracovních dnů, který vyplývá z rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.

§ 71

Rozhodné období

(1) Pro účely rozhodného období podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se za odpracované dny považují všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.

(2) Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se však nezahrnují dny, po které u pracovníka na dohodu trvaly důvody uvedené v § 69 odst. 2, a dny, za které pracovníku na dohodu náležela náhrada mzdy.

§ 72

Výpočet nemocenského

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i odměna zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pracovník na dohodu nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které u pracovníka na dohodu trvaly důvody uvedené v § 69 odst. 2, a dny, za které pracovníku na dohodu náležela náhrada mzdy.

(2) Ustanovení § 6 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovníky na dohodu nevztahují.

(3) Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pracovník na dohodu zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

§ 73

Poskytování nemocenského

(1) Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti, a za svátky, které připadají na tyto dny, jestliže v době pracovní neschopnosti pracovníka na dohodu nekonala v jeho prospěch sjednané práce jiná osoba uvedená v dohodě o pracovní činnosti.¹⁶)

(2) Pracovníku na dohodu, který měl podle dohody o pracovní činnosti vykonávat práce po dobu nepřesahující 6 měsíců v kalendářním roce nebo který uzavřel dohodu o pracovní činnosti na dobu nepřesahující 6 měsíců v kalendářním roce, se poskytuje nemocenské při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání anebo jestliže pracovník na dohodu byl v době jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti účasten nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nebo nemocenské péče v ozbrojených silách) aspoň 180 dnů.

§ 74

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 73 odst. 2; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

(2) Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u pracovnice na dohodu považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období pracovnici na dohodu náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovnice na dohodu nevztahuje.

§ 75

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pracovníků na dohodu nenáležejí.

§ 76

Přídavky na děti

Pro splnění podmínky pracovního úvazku a podmínky odpracované doby pro nárok na přídavky na děti platí pro pracovníka na dohodu ustanovení § 23 zákona č. 88/1968 Sb.

§ 78

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na dohodu naposledy ještě trvalo.

§ 79

Provádění nemocenského pojištění

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro pracovníky na dohodu organizace, která s pracovníkem uzavřela dohodu o pracovní činnosti.

§ 80

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni dobrovolní pracovníci pečovatelské služby organizované národním výborem (dále jen „pečovatelé“), jejichž pečovatelská služba měla podle pověření trvat nebo trvala déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ni měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 400 Kčs měsíčně.

§ 81

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pečovatel je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pečovatel poprvé podle pověření k výkonu pečovatelské služby začít vykonávat tuto službu, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

(2) Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 400 Kčs jen proto, že

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců,
3. c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), a
5. e) jde-li o pečovatelku, také proto, že byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené.

(3) Jestliže pečovatel utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pečovatelská služba měla mít rozsah uvedený v § 80.

(4) Pojištění pečovatele nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po pověření začal vykonávat pečovatelskou službu. Nebyl-li pečovatel v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění pečovatele zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

§ 82

Započitatelný výdělek

Za započitatelný výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby.¹⁷)

§ 83

Týdenní pracovní doba pečovatelů se pro účely rozhodného období, stanovení, výpočtu a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu posuzuje, jako by byla rozvržena na takový počet pracovních dnů, který vyplývá z rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93).

§ 84

Rozhodné období

(1) Pro účely rozhodného období podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se za odpracované dny považují všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93).

(2) Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se však nezahrnují dny, po které u pečovatele trvaly důvody uvedené v § 81 odst. 2.

§ 85

Výpočet nemocenského

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i odměna za vykonané pečovatelské služby zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pečovatel nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93); přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které u pečovatele trvaly důvody uvedené v § 81 odst. 2.

(2) Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pečovatel zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pečovatelů vykonávajících pečovatelskou službu ve stejném nebo obdobném rozsahu.

§ 86

Poskytování nemocenského

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, která pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby (§ 93), a za svátky, které připadají na tyto dny, jestliže v době pracovní neschopnosti pečovatele nevykonával pečovatelskou službu v jeho prospěch nikdo jiný.

§ 87

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

(2) Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u pečovatelky považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období pečovatelce náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 SB. se na pečovatelky nevztahuje.

§ 88

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pečovatelů nenáležejí.

§ 89

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se u pečovatele považují za splněné v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 700 Kčs. Jde-li o pečovatele se změněnou pracovní schopností nebo o pečovatelku, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby výdělek v kalendářním měsíci činil aspoň 400 Kčs. Částky 700 Kčs, popřípadě 400 Kčs se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v němž pečovatel nemohl vykonávat pečovatelskou službu z vážných důvodů; za vážný důvod se považuje uznaná dočasná pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, karanténa, placená mateřská dovolená, lázeňská péče, výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu a služba v ozbrojených silách.

§ 90

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných národním výborem nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro pečovatele.

§ 91

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců⁴) se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl pečovatel pojištěn.

§ 92

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pečovatele naposledy ještě trvalo.

§ 93

Provádění nemocenského pojištění

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro pečovatele národní výbor, popřípadě okresní ústav sociálních služeb, který pečovateli vyplácí odměnu za vykonané pečovatelské služby.

§ 94

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou účastni občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění podle předpisů o sociálním zabezpečení,¹⁸) kterým náleží příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění¹⁹) (dále jen „občané se změněnou pracovní schopností“), jestliže nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti.

§ 95

Vznik, trvání a zánik pojištění

Pojištění občana se změněnou pracovní schopností vzniká dnem, kdy nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, a trvá až do dne skončení této přípravy.

§ 96

Započitatelný výdělek

(1) Za započitatelný výdělek občana se změněnou pracovní schopností se považuje příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění stanovený národním výborem²⁰) (dále jen „příspěvek“) včetně jeho případného zvýšení.²¹) Přitom se nepřihlíží k případnému snížení tohoto příspěvku o odměnu za práci, kterou občan se změněnou pracovní schopností vykonává během přípravy pro pracovní uplatnění.²²)

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro občana se změněnou pracovní schopností, který je při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován.²³)

(3) Do započitatelného výdělku občana se změněnou pracovní schopností se nezahrnuje zvýšení, které k příspěvku náleží na jeho manželku.²⁴)

§ 97

Nemocenské

(1) Občanu se změněnou pracovní schopností se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti (karanténě) přestal podle předpisů o sociálním zabezpečení²⁵) vyplácet příspěvek. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která ze stanoveného měsíčního příspěvku (§ 96) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 96 Kčs.

(3) Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem invalidního důchodu, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb.; přitom doba, po kterou tomuto občanu se změněnou pracovní schopností je podle předpisů o sociálním zabezpečení²⁵) vyplácen příspěvek i v době jeho pracovní neschopnosti, se započítává do podpůrčí doby.

§ 98

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží občance se změněnou pracovní schopností, jestliže přerušila (skončila) přípravu pro pracovní uplatnění a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.⁹)

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) přípravy pro pracovní uplatnění, nejdříve však od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Občance se změněnou pracovní schopností, které je vyplácen příspěvek ještě po počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí byla další výplata příspěvku zastavena. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(3) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.

(4) Denní výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 97 odst. 2), avšak nejméně činí 26 Kčs.

§ 99

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění občanů se změněnou pracovní schopností nenáležejí.

§ 100

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je občan se změněnou pracovní schopností pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 101

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro občany se změněnou pracovní schopností.

§ 102

Provádění nemocenského pojištění

Povinnosti závodu (organizace) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců plní pro občany se změněnou pracovní schopností národní výbor, popřípadě výcvikové středisko (zařízení), které občanu se změněnou pracovní schopností vyplácí příspěvek.