Vyhláška Ústřední rady odborů o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

§ 1

Všeobecné ustanovení

Pro nemocenské pojištění

1. a) domáckých pracovníků (oddíl druhý),
2. b) sezónních a kampaňových pracovníků (oddíl třetí),
3. c) pracovníků na nepravidelnou výpomoc (oddíl čtvrtý),
4. d) pracovníků v zahraničí (oddíl pátý),
5. e) učňů (oddíl šestý),
6. f) studentů a žáků (oddíl sedmý),
7. g) interních vědeckých aspirantů a uměleckých aspirantů (oddíl osmý),
8. h) členů obecních zastupitelstev, poslanců obecních zastupitelstev a starostů obcí (oddíl devátý),
9. ch) pracovníků činných na základě dohody o pracovní činnosti (oddíl desátý),
10. i) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (oddíl jedenáctý) a
11. j) občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění (oddíl dvanáctý)
12. k) občanů vykonávajících civilní službu (oddíl třináctý),
13. l) poslanců zákonodárných sborů (oddíl čtrnáctý).

platí obecné předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců,¹) pokud z dalších ustanovení této části nevyplývá odchylná úprava.

§ 2

Týdenní pracovní doba domáckých pracovníků²) se pro účely rozhodného období, stanovení, výpočtu a poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu posuzuje, jako by byla rozvržena na takový počet pracovních dnů, který vyplývá z rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácký pracovník v pracovním poměru.

§ 3

Rozhodné období

(1) Pro účely rozhodného období podle ustanovení § 4 odst. 3 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 113/1975 Sb. (dále jen „vyhláška č. 143/1965 Sb.“) se za odpracované dny považují všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácký pracovník v pracovním poměru.

(2) Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se však nezahrnují dny, po které domácký pracovník

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců,
3. c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), anebo civilní službu,
5. e) nemohl konat práci z jiných důvodů, avšak po dobu, po kterou nevykonával práci, mu náležela náhrada mzdy,
6. f) domácká pracovnice byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené.

(3) Do počtu odpracovaných dnů (odstavec 1) se dále nezahrnují dny, které připadají na kalendářní měsíce, které se podle ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. nezahrnují do rozhodného období.

§ 4

Výpočet nemocenského

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácký pracovník v pracovním poměru; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny uvedené v § 3 odst. 2 a 3.

(2) Ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na domácké pracovníky nevztahuje.

(3) Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého domácký pracovník zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících pro organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

§ 5

Poskytování nemocenského

Omezení nároku na nemocenské

(1) Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácký pracovník v pracovním poměru, a za svátky, za které by domáckému pracovníku, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

(2) Odvedl-li domácký pracovník práci za odváděcí období, ve kterém byl také neschopen práce, náleží mu z nemocenského za dny (odstavec 1), které z doby pracovní neschopnosti připadají na toto období, jen taková část, aby nemocenské a čistý výdělek za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se průměrné čisté denní mzdě vynásobené počtem všech dnů (odstavec 1) připadajících na toto období.

§ 6

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 5 odst. 2; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

(2) Podmínka výkonu práce aspoň po 25 pracovních dnů v obdobích stanovených v § 45 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se u domácké pracovnice považuje za splněnou, jestliže v takovém období dosáhla výdělku aspoň 700 Kčs. Tato částka se sníží o 28 Kčs za každý den, za který v takovém období domácké pracovnici náleželo nemocenské, a za každý pracovní den, ve kterém nemohla v takovém období konat práci pro výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. Ustanovení § 45 odst. 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na domácké pracovnice nevztahuje.

§ 7

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) U domácké pracovnice, která byla z důvodu těhotenství nebo mateřství převedena z domácké práce na jinou domáckou práci, se dřívější mzda zjišťuje obdobně podle ustanovení § 3 a 4; jinak platí ustanovení § 49 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

(2) Pro zjištění běžné mzdy domácké pracovnice podle ustanovení § 50 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, který měla v jednotlivém kalendářním měsíci po převedení na jinou domáckou práci, dělí počtem pracovních hodin připadajících na tento kalendářní měsíc podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je domácká pracovnice v pracovním poměru; přitom se z uvedeného počtu hodin vyloučí jen pracovní hodiny, po které v tomto měsíci u domácké pracovnice trvaly důvody uvedené v § 3 odst. 2. Ustanovení § 50 písm. a) vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na domácké pracovnice nevztahuje.

(3) Pokud je běžná hodinová mzda zjištěná podle odstavce 2 nižší než hodinová mzda stanovená mzdovými předpisy pro domáckou práci, kterou domácká pracovnice vykonává, považuje se za běžnou hodinovou mzdu hodinová mzda stanovená mzdovými předpisy.

(4) Ustanovení § 51 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na domácké pracovnice nevztahuje. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pro jednotlivý kalendářní měsíc se vypočte tak, že rozdíl mezi čistou dřívější a čistou běžnou hodinovou mzdou, zjištěnou podle odstavce 2 nebo 3, se vynásobí týmž počtem pracovních hodin, kterým se dělí započitatelný výdělek v tomto kalendářním měsíci (odstavec 2).

§ 8

Podpora při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění domáckých pracovníků nenáleží.

§ 9

Přídavky na děti

Pro splnění podmínky pracovního úvazku a podmínky odpracované doby pro nárok na přídavky na děti platí pro domáckého pracovníka ustanovení § 23 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

§ 10

Okruh pojištěných

Sezónní a kampaňové práce

(1) Za sezónní a kampaňové pracovníky (dále jen „sezónní pracovníci“) se považují pracovníci, kteří na základě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, vymezenou trváním sezóny (kampaně) nebo její části, mají pravidelně vykonávat jen sezónní nebo kampaňové práce.

(2) Sezónními a kampaňovými pracemi se pro účely nemocenského pojištění rozumějí práce vykonávané v zemědělství nebo v lesnictví, při nichž je dočasně zapotřebí zvýšeného počtu pracovníků a jejichž potřeba a výkon jsou svou povahou časově omezeny na určité roční období nebo na určité dočasně trvající přírodní podmínky.

(3) Pracovníci, kteří na základě ujednání v pracovní smlouvě nemají vykonávat jen sezónní nebo kampaňové práce, se nepovažují za sezónní pracovníky, i když se účastní prací uvedených v odstavci 2.

(4) Na sezónní pracovníky, kteří vykonávají sezónní nebo kampaňové práce jen občas a nepravidelně podle potřeb organizace, se ustanovení tohoto oddílu nevztahují; tito pracovníci se posuzují jako pracovníci na nepravidelnou výpomoc (oddíl čtvrtý).

§ 11

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Sezónní pracovník je pojištěn – pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích – jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl výdělku aspoň 120 Kčs.

(2) Sezónní pracovník je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl výdělku 120 Kčs jen proto, že

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců,
3. c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), anebo civilní službu,
5. e) pobíral podporu při ošetřování člena rodiny, popřípadě pokračoval v ošetřování člena rodiny po vyčerpání této podpory, a
6. f) jde-li o sezónní pracovnici, také proto, že byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené.

(3) Jestliže sezónní pracovník utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ně měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

(4) Pojištění sezónního pracovníka nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání. Nebyl-li sezónní pracovník v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění sezónního pracovníka zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

§ 12

Výpočet nemocenského

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i mzda zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž sezónní pracovník nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů, připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je sezónní pracovník v pracovním poměru; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které u sezónního pracovníka trvaly důvody uvedené v § 11 odst. 2, a dny, za které sezónnímu pracovníku náležela náhrada mzdy, jakož i dny, které připadají na kalendářní měsíce, jež se podle ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. nezahrnují do rozhodného období.

(2) Ustanovení § 6 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na sezónní pracovníky nevztahují.

(3) Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého sezónní pracovník zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

§ 13

Poskytování nemocenského

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je sezónní pracovník v pracovním poměru, a za svátky, za které by sezónnímu pracovníku, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

§ 14

Podpora při ošetřování člena rodiny

Peněžitá pomoc v mateřství

Pro stanovení, výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 13 odst. 2, 3 a 4; jinak platí ustanovení § 40 a 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

§ 15

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) Pro zjištění dřívější a běžné mzdy pro stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství platí obdobně ustanovení § 12; jinak platí ustanovení § 49 a 50 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

(2) Ustanovení § 51 odst. 2 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na sezónní pracovnice nevztahuje.

§ 16

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců⁴) se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl sezónní pracovník pojištěn.

§ 17

Ochranná lhůta

(1) Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění sezónního pracovníka naposledy ještě trvalo.

(2) Sezónnímu pracovníku, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.

§ 18

Okruh pojištěných

Za pracovníky na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění považují pracovníci, kteří v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb organizace.

§ 19

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než 6 dnů a dosáhl přitom výdělku aspoň 120 Kčs.

(2) Jestliže pracovník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 6 pracovních dnů po sobě jdoucích a výdělek za ně měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

(3) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání. Nebyl-li pracovník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(4) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2; zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

§ 20

Poměr k jinému pojištění (zabezpečení)

Dávky podle tohoto oddílu nenáležejí pracovníku na nepravidelnou výpomoc, který má nárok na stejné nebo obdobné dávky již z jiného důvodu.

§ 21

Výpočet nemocenského

(1) Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se započitatelný výdělek, do kterého se zahrnuje i mzda zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž pracovník na nepravidelnou výpomoc nebyl pojištěn, dělí počtem pracovních dnů připadajících na rozhodné období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je pracovník na nepravidelnou výpomoc v pracovním poměru; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, po které pracovník na nepravidelnou výpomoc

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců,
3. c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.), anebo civilní službu,
5. e) měl nárok na náhradu mzdy,
6. f) pracovnice na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené.

(2) Ustanovení § 6 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na pracovníky na nepravidelnou výpomoc nevztahují.

(3) Při stanovení pravděpodobného započitatelného výdělku se postupuje podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 143/1965 Sb. s tím rozdílem, že pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví ze započitatelného výdělku, kterého pracovník na nepravidelnou výpomoc zatím dosáhl, a neupravuje se podle započitatelného výdělku pracovníků vykonávajících v organizaci stejnou nebo obdobnou práci.

§ 22

Poskytování nemocenského

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanoveného v organizaci, k níž je pracovník na nepravidelnou výpomoc v pracovním poměru, a za svátky, za které by pracovníku na nepravidelnou výpomoc, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada mzdy.

§ 23

Peněžitá pomoc v mateřství

Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu s výjimkou ustanovení § 22 odst. 2; jinak platí ustanovení § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

§ 24

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pracovníků na nepravidelnou výpomoc nenáležejí.

§ 25

Přídavky na děti

Ustanovení § 23 zákona č. 88/1968 Sb. se na pracovníky na nepravidelnou výpomoc nevztahuje.

§ 26

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců⁴) se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl pracovník na nepravidelnou výpomoc pojištěn.

§ 27

Ochranná lhůta

(1) Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvalo poslední pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc, nejvýše však 14 dnů. Počítá se vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.

(2) Skončilo-li pojištění pracovnice na nepravidelnou výpomoc v době těhotenství, činí ochranná lhůta 6 měsíců ode dne, kdy její pojištění naposledy ještě trvalo.

(3) Pracovníku na nepravidelnou výpomoc, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.