Vyhláška Ústřední rady odborů o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

§ 1

Všeobecné ustanovení

Pro nemocenské pojištění

1. a) domáckých pracovníků (oddíl druhý),
2. c) pracovníků na nepravidelnou výpomoc (oddíl čtvrtý),
3. f) studentů a žáků (oddíl sedmý),
4. g) interních vědeckých aspirantů (oddíl osmý),
5. h) členů obecních zastupitelstev (oddíl devátý),
6. ch) pracovníků činných na základě dohody o pracovní činnosti (oddíl desátý),
7. i) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (oddíl jedenáctý) a
8. j) občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění (oddíl dvanáctý)
9. k) občanů vykonávajících civilní službu (oddíl třináctý),
10. l) poslanců zákonodárných sborů (oddíl čtrnáctý).

platí obecné předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců,¹) pokud z dalších ustanovení této části nevyplývá odchylná úprava.

§ 2

Za domácké pracovníky se pro účely této vyhlášky považují zaměstnanci, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě, v dohodě o pracovní činnosti nebo jiným způsobem, pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.

§ 5

Omezení nároku na nemocenské

Odvedl-li domácký pracovník práci za odváděcí období, ve kterém byl také pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu lázeňské péče uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, omezí se výše jeho nemocenského za dny, které z doby jeho pracovní neschopnosti (karantény) připadají na toto období tak, aby nemocenské a započitatelný příjem²⁶) za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se dennímu vyměřovacímu základu vynásobenému počtem kalendářních dnů připadajících na toto období.

§ 7

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Jestliže průměr započitatelných příjmů domácké pracovnice, připadající na jeden kalendářní den, je nižší než mzda (plat) stanovená pro domáckou práci, kterou vykonává, považuje se za tento průměr tato mzda (plat).

§ 8

Podpora při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění domáckých pracovníků nenáleží.

§ 9

Přídavky na děti

Pro splnění podmínky pracovního úvazku a podmínky odpracované doby pro nárok na přídavky na děti platí pro domáckého pracovníka ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.

§ 18

Okruh pojištěných

Za pracovníky na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění považují pracovníci, kteří v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb organizace.

§ 19

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pracovník na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než sedm dnů a dosáhl přitom započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs.

(2) Jestliže pracovník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem za ně měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 400 Kčs za kalendářní měsíc.

(3) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vstupu do zaměstnání. Nebyl-li pracovník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(4) Pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2; zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

§ 21

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se do vyměřovacího základu pracovníka na nepravidelnou výpomoc zahrnují i započitatelné příjmy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl pojištěn; do počtu dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.

§ 24

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pracovníků na nepravidelnou výpomoc nenáležejí.

§ 25

Přídavky na děti

Ustanovení § 23 zákona č. 88/1968 Sb. se na pracovníky na nepravidelnou výpomoc nevztahuje.

§ 26

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců⁴) se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl pracovník na nepravidelnou výpomoc pojištěn.

§ 27

Ochranná lhůta

(1) Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvalo poslední pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc, nejvýše však 14 dnů. Počítá se vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.

(2) Skončilo-li pojištění pracovnice na nepravidelnou výpomoc v době těhotenství, činí ochranná lhůta 6 měsíců ode dne, kdy její pojištění naposledy ještě trvalo.

(3) Pracovníku na nepravidelnou výpomoc, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.

§ 46

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni

1. a) studenti vysokých škol;
2. b) žáci středních škol a odborných učilišť;
3. c) studenti a žáci jiných škol nebo kursů, jestliže studium na nich je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky postaveno na roveň studia na vysokých nebo středních školách,
4. d) občané České republiky, kteří studují v cizině na vysokých nebo středních školách, pokud byli ke studiu vysláni ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vysokou školou, fakultou nebo střední školou anebo pokud podle rozhodnutí příslušného orgánu státní správy je takové studium postaveno na roveň studiu na vysokých nebo středních školách v České republice.

§ 47

Vznik, trvání a zánik pojištění

(1) Pojištění žáka střední školy a odborného učiliště vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy; pojištění studenta vysoké školy vzniká dnem zápisu na vysokou školu.²⁷) Jestliže však žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení povinné školní docházky.

(2) Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a odborného učiliště trvá až do konce posledního ročníku školy, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku školy nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však po dobu jednoho roku po uplynutí takového termínu, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

(3) Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia.

§ 48

Poměr k jinému pojištění

(1) Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen „student“) pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(2) Vykonává-li student podle učebních osnov nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(3) Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(4) Ustanovení § 30 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.

§ 51

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.⁹)

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek, které získaly vysokoškolské vzdělání, 48 Kčs a u ostatních studentek 40 Kčs.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci studentu platí obdobně předchozí odstavce.

§ 52

Nemocenské

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.

§ 53

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je student pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 54

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty.

§ 56

Ustanovení oddílu sedmého se nevztahují

1. a) na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách,
2. b) na studující formou studia při zaměstnání, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti,
3. c) na studující v kombinovaném studiu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti.

§ 57

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem interního vědeckého aspiranta se považuje stipendium.

§ 60

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je interní vědecký aspirant pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 61

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který interní vědecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle svého studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro interní vědecké aspiranty.

§ 63

Ustanovení oddílu osmého se nevztahují

1. a) na účelové vědecké aspiranty;
2. b) na externí vědecké aspiranty;
3. d) na vědecké aspiranty školené v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách.

§ 64

Okruh pojištěných

Vznik a zánik pojištění

(1) Nemocenského pojištění jsou účastni členové obecních zastupitelstev,³⁴) kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva.³⁷)

(2) Účast na nemocenském pojištění podle odstavce 1 vzniká dnem zvolení za člena obecního zastupitelstva a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu. U člena obecního zastupitelstva, který je členem obecní rady, nemocenské pojištění podle odstavce 1 však zaniká dnem zvolení nové obecní rady, popřípadě u starosty dnem uplynutí funkčního období.

§ 65

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem člena obecního zastupitelstva se považuje odměna náležející za výkon funkce.

§ 66

Peněžité dávky nahrazující mzdu

Úraz, který utrpí člen obecního zastupitelstva při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.

§ 66a

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je člen obecního zastupitelstva pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 68

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti¹⁵) (dále jen „pracovníci na dohodu“), jestliže

dohoda o pracovní činnosti měla trvat nebo trvala déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem za ni měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 400 Kčs měsíčně.

§ 69

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pracovník na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pracovník na dohodu poprvé podle uzavřené dohody o pracovní činnosti začít vykonávat sjednané práce, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

(2) Pracovník na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že

1. a) trvala jeho pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu poskytování lázeňské péče nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
2. b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
3. c) vykonával službu v ozbrojených silách anebo civilní službu,
4. d) pracovnice na dohodu byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené,
5. e) pracovník na dohodu pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek.

(3) Jestliže pracovník na dohodu utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud splňuje podmínky stanovené v § 68.

(4) Pojištění pracovníka na dohodu nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednané práce. Nebyl-li pracovník na dohodu v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění pracovníka na dohodu zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

§ 72

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Ustanovení § 21 platí pro pracovníky na dohodu obdobně.

§ 73

Omezení nároku na nemocenské

Pro pracovníka na dohodu, který vykonává podle dohody o pracovní činnosti sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.

§ 75

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pracovníků na dohodu nenáležejí.

§ 76

Přídavky na děti

Pro splnění podmínky pracovního úvazku a podmínky odpracované doby pro nárok na přídavky na děti platí pro pracovníka na dohodu ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb.

§ 77

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl pracovník na dohodu pojištěn.

§ 78

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pracovníka na dohodu naposledy ještě trvalo.

§ 80

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni dobrovolní pracovníci pečovatelské služby organizované příslušným orgánem (dále jen „pečovatelé“), jejichž pečovatelská služba měla podle pověření trvat nebo trvala déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem za ni měl dosáhnout nebo dosáhl aspoň 400 Kčs měsíčně.

§ 81

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pečovatel je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pečovatel poprvé podle pověření k výkonu pečovatelské služby začít vykonávat tuto službu, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

(2) Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že

1. a) trvala jeho pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
3. c) vykonával službu v ozbrojených silách anebo civilní službu,
4. d) pečovatelka byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené,
5. e) pečovatel pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek.

(3) Jestliže pečovatel utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pečovatelská služba měla mít rozsah uvedený v § 80.

(4) Pojištění pečovatele nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po pověření začal vykonávat pečovatelskou službu. Nebyl-li pečovatel v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění pečovatele zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

§ 82

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby.¹⁷)

§ 85

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Ustanovení § 21 platí pro pečovatele obdobně.

§ 88

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pečovatelů nenáležejí.

§ 89

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se u pečovatele považují za splněné v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 700 Kčs. Jde-li o pečovatele se změněnou pracovní schopností, o pečovatele svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, nebo o pečovatelku, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby započitatelný příjem v kalendářním měsíci činil aspoň 400 Kčs. Částky 700 Kčs, popřípadě 400 Kčs se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v němž pečovatel nemohl vykonávat pečovatelskou službu z vážných důvodů; za vážný důvod se považuje uznaná dočasná pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, karanténa, placená mateřská dovolená, lázeňská péče, výkon veřejné funkce, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu a služba v ozbrojených silách.

§ 90

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných příslušným orgánem nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro pečovatele.

§ 91

Doba zaměstnání

Do doby zaměstnání potřebné pro vznik nároku na nemocenské u pracujících důchodců⁴) se započtou jen kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, ve kterých byl pečovatel pojištěn.

§ 92

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pečovatele naposledy ještě trvalo.

§ 94

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou účastni občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění podle předpisů o zaměstnanosti,¹⁸) kterým náleží příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění¹⁹) (dále jen „občané se změněnou pracovní schopností“), jestliže nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti.

§ 95

Vznik, trvání a zánik pojištění

Pojištění občana se změněnou pracovní schopností vzniká dnem, kdy nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, a trvá až do dne skončení této přípravy.

§ 96

Započitatelný příjem

(1) Za započitatelný příjem občana se změněnou pracovní schopností se považuje příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění stanovený příslušným orgánem²⁰) (dále jen „příspěvek“) včetně jeho případného zvýšení.²¹) Přitom se nepřihlíží k případnému snížení tohoto příspěvku o odměnu za práci, kterou občan se změněnou pracovní schopností vykonává během přípravy pro pracovní uplatnění.²²)

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro občana se změněnou pracovní schopností, který je při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován.²³)

(3) Do započitatelného příjmu občana se změněnou pracovní schopností se nezahrnuje zvýšení, které k příspěvku náleží na jeho manželku.²⁴)

§ 97

Nemocenské

(1) Občanu se změněnou pracovní schopností se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti (karanténě) přestal podle předpisů o sociálním zabezpečení²⁵) vyplácet příspěvek. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.

(2) Denní výše nemocenského se rovná poměrné části, která ze stanoveného měsíčního příspěvku (§ 96) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 131 Kčs.

(3) Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem invalidního důchodu, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb.; přitom doba, po kterou tomuto občanu se změněnou pracovní schopností je podle předpisů o sociálním zabezpečení²⁵) vyplácen příspěvek i v době jeho pracovní neschopnosti, se započítává do podpůrčí doby.

§ 98

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží občance se změněnou pracovní schopností, jestliže přerušila (skončila) přípravu pro pracovní uplatnění a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.⁹)

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) přípravy pro pracovní uplatnění, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Občance se změněnou pracovní schopností, které je vyplácen příspěvek ještě po počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí byla další výplata příspěvku zastavena. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(3) Denní výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 97 odst. 2), avšak nejméně činí 40 Kčs.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci občanu se změněnou pracovní schopností platí obdobně předchozí odstavce.

§ 99

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění občanů se změněnou pracovní schopností nenáležejí.

§ 100

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je občan se změněnou pracovní schopností pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 101

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro občany se změněnou pracovní schopností.

§ 102a

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou účastni občané vykonávající civilní službu.³³)

§ 102b

Peněžité dávky nahrazující mzdu

Peněžité dávky nahrazující mzdu z nemocenského pojištění občanů vykonávajících civilní službu nenáleží.

§ 102c

Přídavky na děti

Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je občan vykonávající civilní službu pojištěn podle tohoto oddílu.

§ 102e

Poměr k jinému pojištění (zabezpečení)

Přídavky na děti a jednorázové dávky nemocenského pojištění (podpora při narození dítěte a pohřebné) nenáleží z pojištění podle tohoto oddílu, jestliže je již na ně nárok z pojištění (zabezpečení) občana vykonávajícího civilní službu z jiného důvodu.