Vyhláška Ústřední rady odborů o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech

§ 1

Všeobecné ustanovení

Pro nemocenské pojištění

1. a) domáckých zaměstnanců (oddíl druhý),
2. c) zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc (oddíl čtvrtý),
3. d) členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, a společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni (oddíl pátý),
4. f) studentů a žáků (oddíl sedmý),
5. g) interních vědeckých aspirantů (oddíl osmý),
6. h) členů obecních zastupitelstev (oddíl devátý),
7. ch) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti (oddíl desátý),
8. i) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (oddíl jedenáctý) a
9. j) občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění (oddíl dvanáctý)
10. k) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních (oddíl třináctý),
11. l) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu (oddíl čtrnáctý),

platí obecné předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců,¹) pokud z dalších ustanovení této části nevyplývá odchylná úprava.

§ 2

Za domácké zaměstnance se pro účely této vyhlášky považují zaměstnanci v pracovním poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, s výjimkou těch zaměstnanců, kteří takto pracují jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele.

§ 5

Omezení nároku na nemocenské

Odvedl-li domácký zaměstnanec práci za odváděcí období, ve kterém byl také podle zvláštního předpisu⁴¹) uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, omezí se výše jeho nemocenského za dny, které z doby jeho pracovní neschopnosti (karantény) připadají na toto období tak, aby nemocenské a započitatelný příjem²⁶) za toto období nepřevýšily dohromady částku rovnající se dennímu vyměřovacímu základu vynásobenému počtem kalendářních dnů připadajících na toto období.

§ 7

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Jestliže průměr započitatelných příjmů domácké zaměstnankyně, připadající na jeden kalendářní den, je nižší než mzda (plat) stanovená pro domáckou práci, kterou vykonává, považuje se za tento průměr tato mzda (plat).

§ 8

Podpora při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění domáckých zaměstnanců nenáleží.

§ 18

Okruh pojištěných

Za zaměstnance na nepravidelnou výpomoc se pro účely nemocenského pojištění považují zaměstnanci, kteří v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele.

§ 19

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu vstoupil do zaměstnání, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončil pracovní poměr.

(2) Zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že

1. a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu⁴¹) nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
2. b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
3. c) vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,
4. d) zaměstnankyně na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo další mateřské dovolené,
5. e) zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.

(3) Pojištění zaměstnance na nepravidelnou výpomoc podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud jeho pracovní poměr má charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.

(4) Jestliže zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného; to však neplatí, nevzniklo-li zaměstnanci na nepravidelnou výpomoc pojištění z důvodů uvedených v odstavci 3.³⁹)

(5) Nebyl-li zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(6) Pojištění zaměstnance na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 4, zaniká však vždy nejpozději dnem skončení pracovního poměru.

§ 21

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

(1) Při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se do vyměřovacího základu zaměstnance na nepravidelnou výpomoc zahrnují i započitatelné příjmy v těch kalendářních měsících v rozhodném období, ve kterých nebyl pojištěn; do počtu dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.

(2) Pro zaměstnance na nepravidelnou výpomoc, který vykonává sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.

§ 24

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců na nepravidelnou výpomoc nenáležejí.

§ 27

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění zaměstnance na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.

§ 28

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (dále jen „člen družstva“), je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kč. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu poprvé začal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je odměňován, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu přestal takovou práci vykonávat.

(2) Člen družstva je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kč jen proto, že

1. a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu⁴¹) nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
2. b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
3. c) vykonával službu v ozbrojených silách nebo civilní službu,
4. d) pobíral peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.

(3) Pojištění člena družstva podle odstavců 1 a 2 nevznikne, pokud jeho vztah k družstvu, na jehož základě je odměňován, má charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemělo trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.

(4) Jestliže člen družstva utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného; to však neplatí, nevzniklo-li členu družstva pojištění z důvodů uvedených v odstavci 3.³⁹)

(5) Nebyl-li člen družstva v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(6) Pojištění člena družstva zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 3, zaniká však vždy nejpozději dnem, od něhož přestal pro družstvo vykonávat práci, za kterou je odměňován.

§ 29

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem člena družstva se považuje příjem náležející od družstva za práci, kterou pro ně vykonává, který se zahrnuje do vyměřovacího základu⁴⁰) pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Za započitatelný příjem člena družstva se však nepovažuje taková odměna za práci, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov, pokud výše odměny za ni není předem určena.

§ 30

Výpočet nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

(1) Ustanovení § 21 odst. 1 platí pro členy družstva obdobně.

(2) Pro členy družstev, kteří práci, za kterou jsou družstvem odměňováni, vykonávají doma, platí ustanovení § 5 obdobně.

§ 31

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vykonává-li člen družstva pro družstvo práci, za kterou je odměňován, jen občas a nepravidelně podle jeho potřeb, nenáleží mu podpora při ošetřování člena rodiny ani vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

§ 32

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění člena družstva nebo společníka naposledy ještě trvalo.

§ 33

Ustanovení § 28, § 29 věta první a § 30 až 32 platí obdobně pro společníky a jednatele společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; je-li jednatel společnosti s ručením omezeným současně společníkem této společnosti, považuje se za započitatelný příjem úhrn odměn z obou jeho činností.

§ 46

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni

1. a) studenti vysokých škol;
2. b) žáci středních škol a odborných učilišť;
3. c) studenti a žáci jiných škol nebo kurzů, jestliže studium nebo výuka na nich se pro účely důchodového pojištění⁴²) považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách,
4. d) občané České republiky, kteří studují v cizině na vysokých nebo středních školách, pokud byli ke studiu vysláni ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vysokou školou, fakultou nebo střední školou anebo pokud se takové studium pro účely důchodového pojištění⁴³) považuje za studium na vysokých nebo středních školách v České republice.

§ 47

Vznik, trvání a zánik pojištění

(1) Pojištění žáka střední školy a odborného učiliště vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy; pojištění studenta vysoké školy vzniká dnem zápisu na vysokou školu.²⁷) Jestliže však žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení povinné školní docházky.

(2) Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a odborného učiliště trvá až do konce posledního ročníku školy, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku školy nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však po dobu jednoho roku po uplynutí takového termínu, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

(3) Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia.

§ 48

Poměr k jinému pojištění

(1) Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen „student“) pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(2) Vykonává-li student podle učebních osnov nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(3) Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

(4) Ustanovení § 30 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.

§ 51

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.⁹)

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.

(3) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek částku rodičovského příspěvku, která náleží za jednotlivý kalendářní den.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci studentu platí obdobně předchozí odstavce.

§ 52

Nemocenské

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.

§ 54

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty.

§ 56

Ustanovení oddílu sedmého se nevztahují

1. a) na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách,
2. b) na studující formou studia při zaměstnání, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti,
3. c) na studující v kombinovaném studiu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) již z důvodu jiné činnosti.

§ 57

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem interního vědeckého aspiranta se považuje stipendium.

§ 61

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který interní vědecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle svého studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro interní vědecké aspiranty.

§ 63

Ustanovení oddílu osmého se nevztahují

1. a) na účelové vědecké aspiranty;
2. b) na externí vědecké aspiranty;
3. d) na vědecké aspiranty, kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách.

§ 64

Okruh pojištěných

Vznik a zánik pojištění

(1) Nemocenského pojištění jsou účastni členové obecních zastupitelstev,³⁴) jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev.³⁷)

(2) Účast na nemocenském pojištění podle odstavce 1 vzniká dnem zvolení za člena obecního zastupitelstva a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu. U člena obecního zastupitelstva, který je členem obecní rady, nemocenské pojištění podle odstavce 1 však zaniká dnem zvolení nové obecní rady, popřípadě u starosty dnem uplynutí funkčního období.

§ 65

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem člena obecního zastupitelstva se považuje odměna náležející za výkon funkce.

§ 66

Peněžité dávky nahrazující mzdu

Úraz, který utrpí člen obecního zastupitelstva při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.

§ 68

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti¹⁵) (dále jen „zaměstnanci na dohodu“), jestliže tato dohoda nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.

§ 69

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Zaměstnanec na dohodu je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl zaměstnanec na dohodu poprvé podle uzavřené dohody o pracovní činnosti začít vykonávat sjednané práce, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

(2) Zaměstnanec na dohodu je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že

1. a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu⁴¹) nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
2. b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
3. c) vykonával službu v ozbrojených silách anebo civilní službu,
4. d) zaměstnankyně na dohodu byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené,
5. e) zaměstnanec na dohodu pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.

(3) Jestliže zaměstnanec na dohodu utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud splňuje podmínky stanovené v § 68.

(4) Pojištění zaměstnance na dohodu nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednané práce. Nebyl-li zaměstnanec na dohodu v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění zaměstnance na dohodu zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3 nebo v § 68, zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti sjednána.

§ 72

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Ustanovení § 21 odst. 1 platí pro zaměstnance na dohodu obdobně.

§ 73

Omezení nároku na nemocenské

Pro zaměstnance na dohodu, který vykonává podle dohody o pracovní činnosti sjednané práce doma, platí ustanovení § 5 obdobně.

§ 75

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění zaměstnanců na dohodu nenáležejí.

§ 78

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění zaměstnance na dohodu naposledy ještě trvalo.

§ 80

Okruh pojištěných

Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni dobrovolní pracovníci pečovatelské služby organizované příslušným orgánem (dále jen „pečovatelé“), jestliže jejich pečovatelská služba nemá charakter nahodilého jednorázového zaměstnání, které podle pověření nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích.

§ 81

Trvání pojištění, jeho vznik a zánik

(1) Pečovatel je pojištěn jen v kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu aspoň 400 Kčs. Tato částka se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v jehož průběhu měl pečovatel poprvé podle pověření k výkonu pečovatelské služby začít vykonávat tuto službu, a v kalendářním měsíci, v jehož průběhu skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

(2) Pečovatel je pojištěn také v těch kalendářních měsících, v nichž nedosáhl započitatelného příjmu 400 Kčs jen proto, že

1. a) trvala jeho pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního předpisu⁴¹) nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
2. b) vykonával veřejnou funkci, občanskou povinnost nebo jiný úkon v obecném zájmu, pokud mu nenáležela náhrada mzdy,
3. c) vykonával službu v ozbrojených silách anebo civilní službu,
4. d) pečovatelka byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené,
5. e) pečovatel pobíral peněžitou pomoc nebo rodičovský příspěvek při péči o dítě do tří let věku.

(3) Jestliže pečovatel utrpěl pracovní úraz, považuje se v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, za pojištěného, pokud jeho pečovatelská služba měla mít rozsah uvedený v § 80.

(4) Pojištění pečovatele nemůže vzniknout přede dnem, kdy poprvé po pověření začal vykonávat pečovatelskou službu. Nebyl-li pečovatel v některých kalendářních měsících pojištěn, protože pro to nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3, vzniká pojištění znovu prvním dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Pojištění pečovatele zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 1, popřípadě 2 nebo 3; zaniká však vždy nejpozději dnem, jímž skončilo pověření pečovatele k výkonu pečovatelské služby.

§ 82

Započitatelný příjem

Za započitatelný příjem pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby.¹⁷)

§ 85

Výpočet nemocenského a peněžité pomoci v mateřství

Ustanovení § 21 odst. 1 platí pro pečovatele obdobně.

§ 88

Podpora při ošetřování člena rodiny

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění pečovatelů nenáležejí.

§ 90

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je úraz, který pečovatel utrpěl při výkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných příslušným orgánem nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro pečovatele.

§ 92

Ochranná lhůta

Ochranná lhůta se počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění pečovatele naposledy ještě trvalo.