Předmětem odvodu za elektřinu ze slunečního záření (dále jen „odvod“) je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2022 po dobu trvání práva na podporu elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010.
(1) Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřinu ze slunečního záření.
(2) Plátcem odvodu je v případě hrazení formou zeleného bonusu na elektřinu operátor trhu a v případě hrazení formou výkupní ceny povinně vykupující.
Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu na elektřinu poplatníkovi odvodu za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v odvodovém období.
Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kW a elektřina vyrobená ze slunečního záření přesahující celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod a které stanoví rozhodnutí podle § 34a odst. 1 nebo 2.
(1) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 v případě hrazení formou
(2) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 v případě hrazení formou
Odvodovým obdobím je kalendářní měsíc.
(1) Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze základu odvodu.
(2) Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základu odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu.
(1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady.
(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.
Odvod je příjmem státního rozpočtu.
(1) Poplatníkem poplatku je výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny využívající energii větru.
(2) Povinnost placení poplatku vzniká ke dni, ke kterému výrobci elektřiny vznikne podle stavebního zákona právo užívat nebo předčasně užívat výrobnu elektřiny nebo ke kterému byl povolen zkušební provoz výrobny elektřiny.
(3) V případě více výrobců elektřiny, kteří provozují za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy výrobny elektřiny, je poplatníkem poplatku výrobce elektřiny, který sjednal smlouvu o připojení k přenosové nebo distribuční soustavě.
(1) Předmětem poplatku je elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny využívající energii větru, jedná-li se o výrobnu elektřiny, která byla záměrem, pro jehož uskutečnění stavební zákon vyžadoval povolení záměru, a toto povolení záměru nabylo právní moci po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Pro účely tohoto dílu se výrobnou elektřiny rozumí rovněž více zdrojů elektřiny, které jsou součástí společně povolovaného záměru, nebo více zdrojů elektřiny, které jsou umístěny za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy.
Základem poplatku je množství elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny využívající energii větru v MWh v kalendářním roce snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny.
(1) Sazba poplatku činí 50 Kč za MWh množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c.
(2) Výše poplatku se vypočte jako součin množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c, sazby poplatku a koeficientu poplatku.
(3) Koeficient poplatku je stanoven ve výši 1. Obec, na jejímž katastrálním území se nachází nebo má uskutečnit záměr výstavby výrobny elektřiny využívající energii větru, může obecně závaznou vyhláškou snížit koeficient poplatku až na výši 0.
(4) Sazba poplatku a výše koeficientu poplatku ve výši stanovené ke dni vzniku povinnosti placení poplatku zůstávají zachovány ve stejné výši po dobu provozování výrobny elektřiny.
(5) Je-li výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, které podle odstavce 4 stanovily jiné výše koeficientů poplatků, vypočte se výše poplatku podle množství elektřiny tvořící základ poplatku vyrobené ve výrobních zdrojích podle jejich umístění na jednotlivých katastrálních územích obcí a výše koeficientu poplatku.
Poplatkové období je kalendářní rok.
(1) Správu poplatku vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází největší část instalovaného výkonu výrobny elektřiny. Pokud je takových obecních úřadů více, správcem poplatku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod je největší.
(2) Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti.
(3) Působnost správce poplatku vykonává v případě obce s rozšířenou působností její obecní úřad a v případě hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. Rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad. V případě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy jej přezkoumává ministerstvo. Ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru je krajský úřad podřízen ministerstvu.
(4) Správce poplatku může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky.
(5) Při správě poplatku se postupuje podle daňového řádu.
(1) Výnos z poplatku je z
(2) Pokud je výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, výnos z poplatku v části připadající obcím se rozdělí podle poměru instalovaného výkonu výrobních zdrojů umístěných na katastrálních územích obcí.
(3) Správce poplatku převede výnos z poplatku podle odstavce 1 písm. a) obci, která není správcem poplatku, do třiceti dnů od úhrady poplatku.
(1) Poplatník poplatku je povinen podávat poplatkové přiznání do 2 měsíců po uplynutí poplatkového období a ve stejné lhůtě poplatek uhradit. Pokud povinnost úhrady poplatku za poplatkové období nevznikne, poplatkové přiznání se nepodává.
(2) Před uplynutím lhůty pro podání poplatkového přiznání může poplatník poplatku nahradit již podané přiznání opravným poplatkovým přiznáním; k předchozímu poplatkovému přiznání se dále nepřihlíží.
(3) Poplatkové přiznání lze podat pouze elektronicky na formulářovém podání.
(4) Formát, náležitosti a vzor formulářového podání stanoví vláda nařízením.
(1) Poplatek tvrzený v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro jeho podání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2) Poplatek tvrzený poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(3) V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku.
(4) Poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 2 správce poplatku předepíše do evidence poplatků.
(5) U nedoplatku z částky poplatku, která má být uhrazena na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro uhrazení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání.
K doměření poplatku z moci úřední může dojít také, pokud správce poplatku zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známý poplatek není ve správné výši.
Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka poplatku také částka odpovídající výši poplatku uhrazená výrobcem elektřiny podle tohoto zákona.
(1) Pro účely stanovení podpory tepla z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za teplo z obnovitelných zdrojů považuje teplo vyrobené využitím obnovitelného zdroje.
(2) Podpora tepla z obnovitelných zdrojů (dále jen „podpora tepla“) se uskutečňuje formou
(3) Provozní podpora tepla se uskutečňuje formou zeleného bonusu na teplo.
(4) Investiční podpora tepla se uskutečňuje formou programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.
(5) Právo zvolit podporu tepla formou provozní podpory tepla má výrobce tepla, který vyrábí teplo z obnovitelných zdrojů podle § 24 využívající geotermální energii, energii biomasy nebo bioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu nebo teplo z obnovitelných zdrojů podle § 25a využívající geotermální energii nebo energii biomasy. Právo na podporu pro výrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se vztahuje pouze na výrobny tepla, jejichž výrobní technologické celky nejsou v den uvedení do provozu podle prováděcího právního předpisu starší 5 let. Věta předchozí se nevztahuje na zdroj tepelné energie, v němž byla od 1. ledna 2022 provedena úplná náhrada fosilního paliva pro výrobu tepla obnovitelným zdrojem energie.
(6) Výrobce tepla, který uplatňuje provozní podporu tepla, je povinen zaregistrovat přímo v systému operátora trhu provozní podporu tepla zeleným bonusem na teplo. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Právo na provozní podporu tepla podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí tepelnou energii z obnovitelných zdrojů.
(2) V případě výrobny tepla uvedené do provozu od
(3) Provozní podpora tepla se vztahuje na teplo vyrobené ve výrobně tepla
(4) Provozní podpora tepla se nevztahuje na
(1) Investiční podpora tepla se vztahuje na výstavbu výrobny tepla z obnovitelných zdrojů nebo z odpadního tepla a na rozvodné tepelné zařízení2) z těchto výroben tepla na území České republiky s minimální účinností užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem.
(2) Vyhlašují-li organizační složky státu, kraje nebo obce programy podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, týkající se zcela nebo z části obnovitelných zdrojů, jsou povinny do výzvy k podání nabídek podle příslušných programů zařadit investiční podporu výstavby výrobny tepla z obnovitelných zdrojů a rozvodných tepelných zařízení2) z těchto výroben tepla.
(3) V případě výstavby výrobny tepla z tepelných čerpadel se investiční podpora tepla vztahuje na výrobnu tepla splňující požadavky stanovené rozhodnutím Komise15).
(4) V případě výstavby výrobny tepla z biokapalin se investiční podpora tepla vztahuje pouze na výrobnu tepla využívající jako paliva biokapaliny splňující kritéria udržitelnosti stanovená v prováděcím právním předpise. Splnění kritérií udržitelnosti biokapalin je povinen výrobce tepla doložit poskytovateli dotace do 30 dní po uvedení výrobny tepla do provozu.
(5) Investiční podpora tepla se nevztahuje na solární systémy nebo systémy s tepelnými čerpadly, které by svým provozem zhoršily celkovou průměrnou roční účinnost stávajících účinných soustav zásobování tepelnou energií.
(1) Úřad stanoví udržovací podporu tepla tak, aby došlo k vyrovnání rozdílu mezi
(2) Rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů a způsob tvorby ceny tepla použité Úřadem pro stanovení výše udržovací podpory tepla podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Udržovací podpora tepla se vztahuje na množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií anebo v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje na poměrnou část dodaného tepla pocházející z obnovitelného zdroje vypočtenou způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(4) Úřad meziročně upravuje výši udržovací podpory tepla na základě monitoringu provozních nákladů a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn.
(5) Podmínkou vzniku práva na udržovací podporu tepla je registrace podpory v systému operátora trhu výrobcem, s výjimkou udržovací podpory tepla pro rok 2022. Pokud výrobce tepla v systému operátora trhu registruje udržovací podporu tepla do 31. prosince 2022, vznikne právo na udržovací podporu tepla za rok 2022 při splnění ostatních podmínek podpory, nejdříve ode dne 1. ledna 2022.
(6) Udržovací podpora tepla není poskytována do
(7) Na udržovací podporu tepla dále platí požadavky, podmínky a pravidla uvedené v § 23 a 24.
(1) Zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a poskytován pouze v ročním režimu.
(2) Zúčtovacím obdobím pro úhradu zeleného bonusu na teplo je 1 měsíc nebo jeho celé násobky.
(3) Pokud o to výrobce tepla požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 4, hradit výrobci zelený bonus na teplo.
(4) Vyúčtování zeleného bonusu na teplo se uskutečňuje na základě naměřených hodnot
(1) Úřad stanoví pro výrobny tepla podle § 24 výši zeleného bonusu na teplo tak, aby při podpoře tepla vyrobeného ve výrobnách tepla uvedených do provozu od 1. ledna 2022 byl součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výrobny tepla roven nule za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje elektřiny a tepla. Technické a ekonomické parametry a výši diskontní míry stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Úřad meziročně upravuje výši zeleného bonusu na teplo na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn.
(3) Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na udržovací podporu tepla způsobem uvedeným v § 25a.
(4) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory tepla tak, aby pro rok, kdy je výrobna tepla uvedena do provozu, činil zelený bonus na teplo nejvýše pětinásobek průměrné výsledné ceny tepelné energie zveřejňované Úřadem stanovené jako průměr cen tepelné energie ze zemního plynu na úrovni výroby při výkonu nad 10 MWt za poslední tři ukončené kalendářní roky.
(5) Při stanovení zelených bonusů na teplo postupuje Úřad podle zákona o cenách a výši podpory stanoví v cenovém výměru.
(1) Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (dále jen „přechodná transformační podpora tepla“) se vztahuje na teplo vyrobené ve výrobně tepla z neobnovitelných zdrojů, které bylo dodáno do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií umístěné na území České republiky, a na jehož výrobu byly výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje nakoupeny a vyřazeny povolenky na emise skleníkových plynů podle jiného právního předpisu35).
(2) Přechodná transformační podpora tepla se nevztahuje na teplo vymezené v nařízení vlády podle § 3.
(1) Právo na přechodnou transformační podporu tepla se vztahuje na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí teplo z neobnovitelného zdroje.
(2) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje přechodnou transformační podporu tepla, je povinen zaregistrovat tuto podporu v systému operátora trhu. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje je povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje týkající se identifikace výrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobny tepla z neobnovitelného zdroje a údaje pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla podle § 26d odst. 7 a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující údaje; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje přechodnou transformační podporu tepla, je v případě výroby tepla z uhlí povinen úplnými a pravdivými údaji doložit závazek ukončit výrobu tepla z uhlí v dané výrobně tepla z neobnovitelného zdroje nejpozději do 31. prosince 2030 a po uvedeném datu zajistit výrobu tepla z jiných zdrojů energie než z uhlí. Způsob, rozsah a termín doložení závazku stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Výrobce tepla z neobnovitelného zdroje je v případě výroby tepla z uhlí povinen předávat operátorovi trhu s údaji pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla také úplné a pravdivé údaje o pokroku při plnění závazku uvedeného v odstavci 4. Způsob a rozsah údajů o pokroku plnění závazku uvedeného v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Přechodná transformační podpora tepla se uskutečňuje formou bonusu k transformaci výroby tepla.
(2) Bonus k transformaci výroby tepla je stanoven v Kč a je poskytován pouze v ročním režimu.
(3) Zúčtovacím obdobím pro úhradu bonusu k transformaci výroby tepla je kalendářní rok.
(4) Operátor trhu je na základě vyúčtování podle odstavce 7 a údajů podle § 26c odst. 3 až 5 povinen hradit bonus k transformaci výroby tepla výrobci tepla z neobnovitelného zdroje, který o tuto podporu požádá.
(5) Výše bonusu k transformaci výroby tepla je stanovena jako součin rozdílu průměrné tržní ceny povolenky na emise skleníkových plynů stanovené Úřadem za kalendářní rok, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje, a ceny povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla stanovené nařízením vlády podle § 3 a množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a vyřazených výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje podle jiného právního předpisu35) na pokrytí emisí skleníkových plynů z výroby tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 26b odst. 1 se zohledněním § 26b odst. 2 v kalendářním roce, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje. Průměrnou tržní cenu povolenky zveřejní Úřad na svých internetových stránkách do 31. ledna roku následujícího po roku, za který se bonus k transformaci výroby tepla poskytuje.
(6) Výše bonusu stanoveného podle odstavce 5 nesmí překročit tři čtvrtiny součinu průměrné tržní ceny povolenky stanovené podle odstavce 5 a množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a vyřazených výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje podle jiného právního předpisu35) na pokrytí emisí skleníkových plynů z výroby tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií podle § 26b odst. 1 se zohledněním § 26b odst. 2.
(7) Vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla se uskutečňuje na základě informací o množství nakoupených a vyřazených povolenek na emise skleníkových plynů a dalších údajů evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.
(1) Účinnou soustavou zásobování tepelnou energií je soustava zásobování tepelnou energií, do které bylo dodáno v kalendářním roce v období
(2) Účinnou soustavou zásobování tepelnou energií je také soustava zásobování tepelnou energií, ve které množství emisí skleníkových plynů na jednotku tepelné energie dodané zákazníkům nepřesáhlo v kalendářním roce v období od
(3) Způsob stanovení množství emisí skleníkových plynů na jednotku tepelné energie dodané zákazníkům v soustavě zásobování tepelnou energií stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Je-li vystavěna nová soustava zásobování tepelnou energií nebo provedena rekonstrukce soustavy zásobování tepelnou energií, jejíž náklady přesáhnou 50 % investičních nákladů na výstavbu nové srovnatelné soustavy zásobování tepelnou energií (dále jen „podstatná rekonstrukce“), je účinnou soustavou zásobování tepelnou energií soustava, která splňuje podmínky podle odstavce 1 nebo 2, pokud po uvedení nové soustavy zásobování tepelnou energií do provozu nebo provedení podstatné rekonstrukce soustavy zásobování tepelnou energií současně
(5) Úřad eviduje účinné soustavy zásobování tepelnou energií a zveřejňuje je na svých internetových stránkách do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se vyhodnocuje splnění podmínek pro účinnou soustavu zásobování tepelnou energií. Úřad dále zveřejní na svých internetových stránkách soustavy zásobování tepelnou energií, do kterých je dodávána tepelná energie ze zdrojů tepelné energie se souhrnným instalovaným výkonem vyšším než 5 MWt, které nejsou účinnými soustavami zásobování tepelnou energií a pro které nebyl Úřadem schválen plán na zajištění účinnější spotřeby primární energie, snížení distribučních ztrát a zvýšení podílu tepelné energie z obnovitelných zdrojů na dodávce tepelné energie (dále jen „plán transformace“).
(1) Provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií je povinen poskytnout Úřadu do 28. února kalendářního roku pravdivé a úplné údaje za předchozí kalendářní rok pro posouzení, zda je soustava zásobování tepelnou energií účinnou soustavou zásobování tepelnou energií.
(2) Provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií, do které je dodávána tepelná energie ze zdrojů tepelné energie se souhrnným instalovaným výkonem vyšším než 5 MWt a která není v roce 2025 nebo v každém pátém následujícím roce účinnou soustavou zásobování tepelnou energií, je povinen vypracovat a do 30. září následujícího kalendářního roku předložit ke schválení Úřadu plán transformace. Provozuje-li soustavu zásobování tepelnou energií více provozovatelů společně, předkládají jeden společný plán transformace.
(3) Úřad plán transformace schválí, jestliže navrhovaná opatření zajišťují splnění podmínek pro účinnou soustavu zásobování tepelnou energií do 10 let od předložení plánu transformace Úřadu ke schválení.
(4) Pokud Úřad plán transformace neschválí, uvede důvody, pro které plán transformace neschválil, a uloží provozovateli soustavy zásobování tepelnou energií jeho přepracování a opětovné předložení Úřadu ke schválení v přiměřené lhůtě.
(5) Provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií je povinen se schváleným plánem transformace řídit. Zjistí-li provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií, že není schopen řídit se schváleným plánem transformace nebo že tento plán již nezajišťuje splnění podmínek pro účinnou soustavu zásobování tepelnou energií, je povinen o tom do 30 dnů informovat Úřad včetně uvedení důvodů a do 6 měsíců předložit Úřadu nový plán transformace ke schválení.
(6) Provozovatel soustavy zásobování tepelnou energií, pro kterou Úřad schválil plán transformace a která v předcházejícím kalendářním roce nebyla účinnou soustavou zásobování tepelnou energií, informuje Úřad do 30. června kalendářního roku o pokroku při plnění plánu transformace za předcházející kalendářní rok.
(1) Držitel licence na rozvod tepelné energie16) v soustavě zásobování tepelnou energií s celkovým tepelným výkonem zdrojů tepelné energie nad 25 MWt je povinen od výrobce tepla vykupovat teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů nebo z odpadního tepla a za tím účelem umožnit připojení výrobny tepla k rozvodnému tepelnému zařízení. Povinnost výkupu se vztahuje pouze na množství tepla, které neohrozí spolehlivý a bezpečný provoz dotčené soustavy zásobování tepelnou energií nebo její části nebo neomezí využití obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla v jiném zdroji tepelné energie připojeném k rozvodnému tepelnému zařízení.
(2) Povinnost umožnit připojení výrobny tepla a výkupu tepla nevzniká,
(3) Výrobce tepla je povinen zajistit měření
(4) Výrobce tepla je povinen zaregistrovat místo předání vyrobeného tepla z výrobny tepla vyrábějící teplo z obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. a) a § 25a nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. b), ke kterému vzniká nárok na provozní podporu tepla podle tohoto zákona, v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle prováděcího právního předpisu.
(5) Výrobce tepla je povinen
(6) Výrobce tepla je dále povinen