Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce

§ 1

účinné od 1. 1. 1970(1) Tato vyhláška se vztahuje na státní socialistické organizace, na organizace zahraničního obchodu, na podniky a hospodářská zařízení společenských organizací a na všechny orgány hospodářského řízení.

účinné od 1. 1. 1970(2) Na organizace výrobního, spotřebního a bytového družstevnictví se vyhláška vztahuje v rozsahu, který určí příslušné orgány družstevních svazů v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1970(3) Na zemědělské družstevní organizace se vyhláška vztahuje v rozsahu, který určí ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s Federálním výborem pro zemědělství a výživu a s ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1970(4) Ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky mohou platnost vyhlášky rozšířit i na další organizace.

§ 2

účinné od 1. 1. 1970Tato vyhláška stanoví pravidla, podle nichž se určuje objem prostředků, kterých může být použito k odměňování a k náhradám mzdy (dále jen „mzdové prostředky“), způsob usměrňování a kontroly mzdového vývoje a zásady, podle nichž se postupuje při odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích.

§ 3

účinné od 1. 1. 1970(1) Mzdových prostředků se v souladu s příslušnými předpisy používá k výplatě:

1. účinné od 1. 1. 1970a) časových, úkolových, smíšených a podílových mezd, základních platů a osobních platů (základní mzdy),
2. účinné od 1. 1. 1970b) příplatků a doplatků ke mzdě a jiných obdobných plnění poskytovaných podle mzdových předpisů,
3. účinné od 1. 1. 1970c) náhrad mzdy,
4. účinné od 1. 1. 1970d) prémií a odměn,
5. účinné od 1. 1. 1970e) podílů na hospodářských výsledcích,
6. účinné od 1. 1. 1970f) peněžitých odměn v socialistickém soutěžení,
7. účinné od 1. 1. 1970g) odměn a náhrad podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jiných odměn a náhrad poskytovaných podle zvláštních předpisů (dále jen „ostatní osobní výdaje“).

účinné od 1. 1. 1970(2) Do mzdových prostředků se zahrnuje též hodnota naturálních požitků, které se podle příslušných předpisů poskytují jako součást mzdy, nebo jejich peněžitá náhrada.*)

účinné od 1. 1. 1970(3) Pokud se v této vyhlášce používá pojmu mzdy za individuální výsledky práce, rozumí se tím mzdy a náhrady mzdy uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) včetně hodnoty naturálních požitků podle odstavce 2.

účinné od 1. 1. 1970(4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podrobněji v dohodě s federálními ministerstvy plánování a financí a s Federálním statistickým úřadem, do kterých skupin uvedených v odstavcích 1 a 2 se zahrnují jednotlivé druhy mezd, náhrad mzdy a jiných odměn a náhrad.

§ 4

účinné od 1. 1. 1970Organizace nesmí použít mzdových prostředků k výplatě mezd za individuální výsledky práce, podílů na hospodářských výsledcích a peněžitých odměn v socialistickém soutěžení pracovníkům, kteří k ní nejsou v pracovním nebo učebním poměru, pokud to nedovolují mzdové nebo jiné předpisy.

§ 5

účinné od 1. 1. 1970Způsob usměrňování mzdového vývoje

účinné od 1. 1. 1970(1) Soulad mezi vývojem mezd a výsledky práce organizací se zajišťuje především závaznými limity mzdových prostředků (dále jen „závazný limit“) stanovenými státním plánem rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plán“).*) K usměrňování mzdového vývoje se současně využívá závislosti mezd na vytvořených zdrojích, ovlivňovaných finanční, úvěrovou a cenovou politikou.

účinné od 1. 1. 1970(2) K usměrňování mzdového vývoje uvnitř jednotlivých organizací se využívá též kolektivních smluv, které v rozsahu stanoveném zákoníkem práce, touto vyhláškou a jinými předpisy anebo pokyny ústředních orgánů zabezpečují proporce mzdového vývoje vyplývající ze státního plánu a způsob použití mzdových prostředků.

§ 6

účinné od 1. 1. 1970(1) Pro hospodářské organizace se stanoví ve státním plánu jako závazný limit podíl mzdových prostředků na výkonech, popřípadě absolutní výše mzdových prostředků.*) Závazný limit platí pro celý rok. Při jeho stanovení se vychází z celkového objemu mzdových prostředků (§ 3 odst. 1 a 2).

účinné od 1. 1. 1970(2) Pro rozpočtové a příspěvkové organizace se stanoví ve státním plánu jako závazný limit výše mzdových prostředků (celkový mzdový fond).*) Závazný limit platí pro celý rok a zahrnuje objem mezd za individuální výsledky práce (§ 3 odst. 3), peněžité odměny v socialistickém soutěžení a ostatní osobní výdaje [§ 3 odst. 1 písm. f) a g)].

účinné od 1. 1. 1970(3) Orgány hospodářského řízení rozepíší závazné limity stanovené ve státním plánu až na organizace tak, aby stanovený závazný limit nebyl v úhrnu za podřízené organizace překročen;**) přitom si mohou vytvořit přiměřenou rozpisovou rezervu.

účinné od 1. 1. 1970(4) Při rozpisu závazného limitu na podřízené hospodářské organizace použijí orgány hospodářského řízení diferencovaně volených ukazatelů výkonů, které nejlépe vyjadřují spotřebu živé práce, zajišťují plánovaný vývoj mezd a umožňují jeho účinnou kontrolu. Nejsou-li pro rozpis závazného limitu jako podílu mzdových prostředků na výkonech vhodné podmínky, může být hospodářské organizaci stanoven objem mzdových prostředků v absolutní výši.

účinné od 1. 1. 1970(5) Příspěvkovým organizacím může při rozpisu závazného limitu stanovit příslušný ústřední orgán v dohodě s ministerstvy financí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky pravidla pro přepočet výše mzdových prostředků stanovené jako závazný limit (celkového mzdového fondu).

účinné od 1. 1. 1970(6) Organizace rozepíší ve svých plánech závazný limit nejméně na jednotlivá čtvrtletí s přihlédnutím k hlavním činitelům ovlivňujícím potřebu mzdových prostředků. Přitom si mohou vytvořit nutnou rozpisovou rezervu. Rozpis (včetně rezervy) nesmí zvyšovat úroveň závazného limitu platnou pro celý rok. Hospodářská organizace a příspěvková organizace oznámí závazný limit a jeho rozpis na jednotlivá období roku (včetně rezervy) bance nebo jinému peněžnímu ústavu, se kterým je finančně spojena (dále jen „peněžní ústav“).

§ 7

účinné od 1. 1. 1970(1) Dodržení závazného limitu se kontroluje nejméně čtvrtletně, a to vždy za období od počátku roku.

účinné od 1. 1. 1970(2) Překročí-li organizace během roku rozpis závazného limitu a má-li rozpisovou rezervu, je povinna jí použít podle odstavce 4. Je-li překročení kryto vázáním rozpisové rezervy organizace, považuje se závazný limit za dodržený.

účinné od 1. 1. 1970(3) Pokud organizace nemůže ve smyslu odstavce 2 krýt překročení závazného limitu, mohou příslušné orgány hospodářského řízení použít své rozpisové rezervy.

účinné od 1. 1. 1970(4) Rezerv mzdových prostředků, které si při rozpisu závazných limitů státního plánu ponechaly orgány hospodářského řízení a organizace, může být použito buď k dodatečnému rozpisu nebo mohou být vázány. Dodatečným rozpisem rezervy se mění původně rozepsaný plán organizací.*)

účinné od 1. 1. 1970(5) Rozpisové rezervy vázané podle odstavce 4 lze uvolnit pouze vyrovnáním překročení závazného limitu v dalších obdobích roku. Do té doby nelze vázané rezervy použít.

účinné od 1. 1. 1970(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahují na případy, kdy organizace překročí závazný limit o částky vyplacené buď z účelových prostředků, které jí byly poskytnuty podle zvláštních předpisů**), nebo z pobídkových fondů jako peněžité odměny.***)

§ 8

účinné od 1. 1. 1970(1) Zdrojem pro výplatu mezd za individuální výsledky práce, popřípadě podílů na hospodářských výsledcích, peněžitých odměn v socialistickém soutěžení a ostatních osobních výdajů je

1. účinné od 1. 1. 1970a) v hospodářských organizacích fond pracujících,
2. účinné od 1. 1. 1970b) v rozpočtových a příspěvkových organizacích celkový mzdový fond.

účinné od 1. 1. 1970(2) V rámci fondu pracujících se v hospodářských organizacích, které podléhají dani ze zisku†) nebo důchodové dani††) anebo provádějí odvod ze zisku,†††) vytváří fond odměn. Z fondu odměn se vyplácejí:

1. účinné od 1. 1. 1970a) v organizacích, které podléhají dani ze zisku anebo důchodové dani, podíly na hospodářských výsledcích, peněžité odměny v socialistickém soutěžení a ty prémie a odměny, na jejichž výplatu byly organizaci poskytnuty podle zvláštních předpisů účelové prostředky,*)
2. účinné od 1. 1. 1970b) v organizacích, které provádějí odvod ze zisku, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a peněžité odměny v socialistickém soutěžení.

účinné od 1. 1. 1970(3) Zůstatek fondu pracujících (fondu odměn), který představuje dosud nepoužitý zdroj, popřípadě jeho překročení, se převádí do následujícího roku.

§ 9

účinné od 1. 1. 1970(1) Povinností hospodářských organizací je zajišťovat trvalý soulad mezi tvorbou zdrojů (§ 8) a potřebou mzdových prostředků (§ 3 odst. 1 a 2).

účinné od 1. 1. 1970(2) Nestačí-li fond pracujících v organizacích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, nebo fond odměn v organizacích, které provádějí odvod ze zisku, na výplatu mezd za individuální výsledky práce a ostatních osobních výdajů, může organizace v nutném rozsahu fond pracujících (fond odměn) doplnit ze svého rezervního fondu,**) popřípadě jí může fond pracujících (fond odměn) doplnit nadřízený orgán ze svých prostředků.***) Jestliže nestačí ani takto doplněný fond pracujících (fond odměn) krýt všechny vyplacené částky, musí organizace v následujícím měsíci krátit výplaty v rozsahu, který odpovídá překročení fondu pracujících (fondu odměn) vykázanému od počátku roku do konce předcházejícího měsíce. Krácením výplat však nesmí být dotčen úhrn zaručených mezd (§ 12).

účinné od 1. 1. 1970(3) V zemědělských organizacích, kde nelze zjišťovat skutečnou tvorbu hrubého důchodu v průběhu roku, stanoví způsob použití fondu pracujících během roku odchylně od ustanovení odstavce 2 ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v dohodě s Federálním výborem pro zemědělství a výživu a s ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

§ 10

účinné od 1. 1. 1970(1) Zjistí-li organizace, že je ohroženo dodržení závazného limitu nebo výplata mezd za individuální výsledky práce a ostatních osobních výdajů v plné výši, musí neprodleně přikročit k odstraňování příčin, které toto ohrožení vyvolávají, popřípadě uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči odpovědným pracovníkům. V součinnosti s odborovými orgány informuje kolektiv pracovníků o stavu hospodaření, zjištěných nedostatcích a jejich příčinách i o nutných nápravných opatřeních a organizuje účast pracujících na provádění těchto opatření.

účinné od 1. 1. 1970(2) Za účelem odstranění nedostatků ve vývoji mezd provede organizace především racionalizační opatření ke zlepšení hospodářské činnosti a ke zvýšení produktivity práce, prověří správnost zařazení pracovních činností (funkcí) do tarifních tříd a používání mzdových tarifů, příplatků, preferencí apod. a provede nezbytné změny v zaměření a podmínkách prémiování, zejména zpřísnění prémiových ukazatelů a úpravu prémiových sazeb, změny v podmínkách pro poskytování odměn, ve výši prostředků vnitropodnikových útvarů na odměňování apod. Zároveň stanoví v prémiových řádech postup pro ty případy, kdy by mohlo dojít k omezení výplat až na úroveň zaručených mezd podle § 12.

§ 11

účinné od 1. 1. 1970(1) Zjistí-li orgán hospodářského řízení, že v podřízené organizaci je ohroženo dodržení závazného limitu nebo výplata mezd za individuální výsledky práce a ostatních osobních výdajů v plné výši, je oprávněn uložit této organizaci opatření k nápravě včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce,*) a to zejména nepovažuje-li opatření prováděná organizací podle § 10 za dostatečně účinná nebo použije-li podle § 9 odst. 2 svých prostředků k doplnění fondu pracujících (fondu odměn) organizace.

účinné od 1. 1. 1970(2) Jestliže organizace překročí závazný limit, použije nadřízený orgán některých z těchto opatření:

1. účinné od 1. 1. 1970a) uloží organizaci opatření k nápravě, pokud tak neučinil podle odstavce 1, nebo pokud již dříve uložená opatření nejsou dostatečně účinná,
2. účinné od 1. 1. 1970b) zavede měsíční kontrolu dodržování závazného limitu a uloží organizaci, aby oznámila peněžnímu ústavu rozpis závazného limitu na jednotlivé měsíce a aby jej měsíčně informovala o dodržení tohoto rozpisu,
3. účinné od 1. 1. 1970c) dohodne s peněžním ústavem zpřísněný úvěrový postup,
4. účinné od 1. 1. 1970d) uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči vedoucímu (řediteli) organizace,
5. účinné od 1. 1. 1970e) zruší rozpis závazného limitu jako podílu mzdových prostředků na výkonech, stanoví organizaci objem mzdových prostředků v absolutní výši**) a oznámí tuto změnu peněžnímu ústavu,
6. účinné od 1. 1. 1970f) omezí na potřebnou dobu právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u nepeněžního ústavu.**)

účinné od 1. 1. 1970(3) Od opatření uvedených v odstavci 2 může orgán hospodářského řízení upustit, jde-li o překročení přechodného charakteru, které bude v krátké době vyrovnáno.

účinné od 1. 1. 1970(4) Omezení práva organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u peněžního ústavu se provede

1. účinné od 1. 1. 1970a) částečným nebo úplným krácením objemu prostředků použitelných k výplatě podílů na hospodářských výsledcích,
2. účinné od 1. 1. 1970b) krácením objemu prostředků použitelných k výplatě mezd za individuální výsledky práce, popřípadě až na úroveň, která odpovídá úhrnu mezd zaručených jednotlivým pracovníkům (§ 12 odst. 1).

účinné od 1. 1. 1970(5) Omezí-li orgán hospodářského řízení právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u peněžního ústavu, požádá peněžní ústav, aby uvolňoval organizaci mzdové prostředky (§ 3 odst. 1 a 2) jen ve stanoveném rozsahu. Současně uloží organizaci povinnost prokazovat peněžnímu ústavu, že částky vybírané v hotovosti na doplatky mezd včetně čerpaných záloh, částek převodů odloučeným organizačním složkám a částek srážených ze mzdy nepřevyšují stanovený rozsah.

účinné od 1. 1. 1970(6) Překročí-li organizace závazný limit za období celého roku, je bezprostředně nadřízený orgán povinen, jestliže překročení není vázáno v rozpisové rezervě, uložit organizaci dodatkový odvod do státního rozpočtu ve výši trojnásobku částky odpovídající překročení limitu.***) Dodatkový odvod se neuloží v případech uvedených v § 7 odst. 6. Rozpočtová a příspěvková organizace provede dodatkový odvod z prostředků pobídkového fondu; přitom jí musí zůstat zachována částka odpovídající příspěvku z rozpočtu organizace;†) část prostředků pobídkového fondu, které smí být použito k poskytování peněžních odměn pracovníkům,*) se snižuje v rozsahu odpovídajícím dodatkovému odvodu.

§ 12

účinné od 1. 1. 1970Záruka mezd

účinné od 1. 1. 1970(1) Při omezení výplat podle § 9 odst. 2 nebo podle § 11 odst. 4 se jednotlivým pracovníkům zaručují:

1. účinné od 1. 1. 1970a) v časové mzdě mzdový tarif, nebo stanovený základní, popřípadě osobní plat,
2. účinné od 1. 1. 1970b) v úkolové a podílové mzdě dosažený úkolový nebo podílový výdělek,
3. účinné od 1. 1. 1970c) ve smíšené mzdě pevná část základního platu (mzdového tarifu) a dosažený úkolový výdělek,
4. účinné od 1. 1. 1970d) prémie a odměny, na které byly organizaci poskytnuty podle zvláštních předpisů účelové prostředky,**)
5. účinné od 1. 1. 1970e) příplatky a doplatky ke mzdě a jiná obdobná plnění poskytovaná podle mzdových předpisů,
6. účinné od 1. 1. 1970f) náhrady mzdy,
7. účinné od 1. 1. 1970g) odměny a náhrady podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jiné odměny a náhrady poskytované podle zvláštních předpisů,
8. účinné od 1. 1. 1970h) naturální požitky náležející pracovníkům podle příslušných předpisů.

účinné od 1. 1. 1970(2) K umožnění výplat prémií, popřípadě odměn, pokud nejsou zaručeny podle odstavce 1 písm. d), a to zejména ve vnitropodnikových útvarech, které splnily úkoly plánu, může orgán hospodářského řízení zvýšit jednotlivým organizacím úhrn zaručených mezd podle předcházejícího odstavce nejvýše o 7 %. O diferencovaném rozdělení tohoto zvýšení mezi jednotlivé pracovníky a pracovní kolektivy rozhoduje vedení organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

§ 13

účinné od 1. 1. 1970Organizace musí podle svých konkrétních podmínek na základě koncepcí mzdového vývoje vytvářet správné proporce v odměňování tak, aby vedle základní mzdy vyjadřující kvalifikovanost, složitost a obtížnost práce, kvalifikaci pracovníka, množství práce a podmínky, za kterých se vykonává, byla dostatečně vysoká část mzdy závislá na docílených výsledcích práce a aby byla posilována i hmotná zainteresovanost na výsledcích hospodaření.

§ 14

účinné od 1. 1. 1970Tarifní soustava

účinné od 1. 1. 1970(1) Nástrojem centrálního řízení mzdové politiky, který zabezpečuje ekonomicky odůvodněnou diferenciaci mezd, je tarifní soustava. Zásady tarifní soustavy, obsahující zejména způsob hodnocení prací, zařazení typických povolání (pracovních činností) a funkcí, základní stupnice mzdových tarifů, příplatky k nim, a zásady pro přiznávání osobních platů a mzdových preferencí, stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí, které rovněž koordinuje jejich provedení ve mzdových předpisech.

účinné od 1. 1. 1970(2) Na základě zásad uvedených v odstavci 1 vydávají ústřední orgány České socialistické republiky v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ústřední orgány Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky katalogy povolání a funkcí, v nichž se určí základní kvalifikační předpoklady pro výkon pracovních činností. Pro některé činnosti (povolání a funkce) vyskytující se ve většině odvětví může federální ministerstvo práce a sociálních věcí vydat jednotné katalogy. Katalogy jsou závazným podkladem pro přiznávání kvalifikačních tříd jednotlivým pracovníkům a pro zařazování prací do tarifních tříd.

účinné od 1. 1. 1970(3) Mzdové tarify pro jednotlivá odvětví, druhy prací, skupiny pracovníků a příplatky k tarifům schvalují na základě zásad stanovených podle odstavce 1 ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1970(4) Pracovníkům s mimořádnými schopnostmi a vynikajícími pracovními výsledky lze přiznat osobní platy převyšující až o 50 % příslušné mzdové tarify, a jde-li o tarify stanovené rozpětím sazeb, jejich horní hranici. Konkrétní podmínky stanoví mzdové předpisy.

§ 15

účinné od 1. 1. 1970Mzdové formy

účinné od 1. 1. 1970(1) O formě mzdy a způsobu jejího uplatnění rozhoduje organizace podle § 113 odst. 2 zákoníku práce a dalších ustanovení této vyhlášky. Vychází přitom z výsledků technickoekonomických rozborů pracovních podmínek a docilovaných výsledků práce na jednotlivých pracovištích.

účinné od 1. 1. 1970(2) K správnému uplatňování základních mzdových forem, prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích vydávají podle potřeby orgány hospodářského řízení, popřípadě ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky metodická doporučení; ústřední orgány národních republik mohou k tomuto účelu vydat též závazné pokyny. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit zásady k zajištění jednotného postupu.

účinné od 1. 1. 1970(3) Podmínky pro poskytování prémií, odměn a podílů na hospodářských výsledcích vedoucím (ředitelům) státních organizací určí v rámci mzdových předpisů přímo nadřízený orgán a vedoucím jiných organizací orgán oprávněný k tomu podle zvláštních předpisů.

účinné od 1. 1. 1970(4) Organizace musí soustavně prověřovat účinnost mzdových forem s cílem zvyšovat jejich pobídkovost a přizpůsobovat je potřebám technického rozvoje a změnám technickoorganizační úrovně výrobního a pracovního procesu. Nepůsobí-li mzdová forma nebo způsob jejího uplatnění ekonomicky žádoucím směrem anebo není-li v souladu se záměry vývoje mezd, musí být změněna, popřípadě nahrazena jinou.

§ 16

účinné od 1. 1. 1970Základní formy mzdy

účinné od 1. 1. 1970(1) Na pracovištích, na kterých je možno předem určit pracovní postup, stanovit normy spotřeby práce, sledovat množství a kvalitu vykonané práce a kde jsou splněny i ostatní předpoklady, zejména kde je zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci, se používá individuální nebo kolektivní úkolové mzdy.

účinné od 1. 1. 1970(2) Při používání úkolové mzdy musí organizace dbát, aby míra závislosti výdělku na plnění norem spotřeby práce byla stanovena zejména se zřetelem na kvalitu těchto norem a potřeby mzdové diferenciace.

účinné od 1. 1. 1970(3) Časové mzdy se používá k odměňování prací, u nichž nejsou splněny předpoklady pro uplatnění úkolové mzdy podle odstavce 1, nebo u nichž je výkon určen chodem provozního (výrobního) zařízení, technologickým procesem a organizací práce, popřípadě u nichž by bylo uplatnění úkolové mzdy nehospodárné.

účinné od 1. 1. 1970(4) K zabezpečení žádoucích proporcí mezi kvantitativními a kvalitativními výsledky práce může organizace používat účelné kombinace základních forem mzdy s prémiemi a odměnami.

účinné od 1. 1. 1970(5) Na pracovištích, kde jsou pro to vytvořeny předpoklady, zejména v organizacích zabezpečujících obchodní činnost a služby obyvatelstvu, lze s ohledem na provozní potřebu a lepší uspokojování potřeb obyvatelstva určit pracovníkům mzdu nebo její část procentním podílem z tržeb, popřípadě z jiných ukazatelů vyjadřujících výsledky jejich práce (podílová a smíšená mzda), a to za podmínek stanovených ve mzdových předpisech.

§ 17

účinné od 1. 1. 1970Prémie

účinné od 1. 1. 1970(1) Organizace může poskytovat prémie za výsledky práce, které lze vyjádřit předem stanovenými technickými nebo ekonomickými ukazateli a které pracovníci ovlivňují nebo za jejichž splnění odpovídají.

účinné od 1. 1. 1970(2) Výše prémie a její průběh musí být závislé na plnění stanovených ukazatelů a úměrné dosaženému ekonomickému přínosu a vytvářeným zdrojům.

účinné od 1. 1. 1970(3) Konkrétní podmínky prémiování se upravují prémiovými řády, které vydá vedoucí (ředitel) organizace.

§ 18

účinné od 1. 1. 1970Odměny

účinné od 1. 1. 1970(1) Za mimořádné pracovní výsledky a za úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů mohou organizace poskytovat pracovníkům odměny.

účinné od 1. 1. 1970(2) Vedoucí (ředitelé) organizací mohou zmocnit vedoucí (ředitele) závodů a provozů, mistry, popřípadě jiné vedoucí pracovníky, aby z prostředků organizace (z tzv. fondů vedoucích) operativně poskytovali odměny za mimořádné pracovní výsledky a za mimořádné práce provedené ve prospěch příslušného útvaru.

účinné od 1. 1. 1970(3) Konkrétní podmínky pro poskytování odměn a zřizování a používání fondů podle předcházejícího odstavce určí vedoucí (ředitel) organizace.*)

§ 19

účinné od 1. 1. 1970Při poskytování prémií a odměn musí organizace postupovat tak, aby nedocházelo k dvojímu odměňování týchž pracovních výsledků.

§ 20

účinné od 1. 1. 1970(1) Hospodářské organizace mohou pracovníkům poskytovat podíly na hospodářských výsledcích, a to jako podíly na celkových hospodářských výsledcích organizace, popřípadě též jako podíly na hospodářských výsledcích vnitropodnikových útvarů uvedených v § 21 odst. 2.

účinné od 1. 1. 1970(2) Dojde-li ke skončení pracovního poměru před uplynutím období, za které se podíly poskytují, náleží pracovníku poměrná část podílu jen tehdy, došlo-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany organizace podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) nebo ze strany pracovníka výpovědí podle § 51 odst. 1 nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 54 zákoníku práce anebo dohodou z důvodů uvedených v těchto ustanoveních.

§ 21

účinné od 1. 1. 1970(1) Podíly na celkových hospodářských výsledcích organizace lze poskytovat všem pracovníkům, kteří se svou dobrou prací o ně zasloužili.

účinné od 1. 1. 1970(2) V organizacích, ve kterých lze spolehlivě zjišťovat výsledky hospodaření jednotlivých závodů a hospodářských středisek, lze poskytovat pracovníkům vedle podílů podle odstavce 1 též podíly na hospodářských výsledcích těchto útvarů.

§ 22

účinné od 1. 1. 1970Pracovníkům oborových ředitelství*) lze poskytovat podíly na hospodářských výsledcích dosažených všemi podřízenými organizacemi. Podíly mohou být vypláceny, pouze pokud byly splněny za vlastní činnost oborového ředitelství všechny podmínky podle § 23 odst. 2 a byl dodržen za celou výrobní hospodářskou jednotku závazný limit.

§ 23

účinné od 1. 1. 1970(1) Výše podílů na hospodářských výsledcích se stanoví na základě zhodnocení hospodářských výsledků za uplynulý rok. Podíly na hospodářských výsledcích hospodářských středisek mohou být stanoveny na základě výsledků zjištěných za kratší období.

účinné od 1. 1. 1970(2) Podíly na hospodářských výsledcích se mohou vyplácet, jen má-li organizace potřebný zdroj (fond pracujících nebo fond odměn) na jejich výplatu a splní-li za období, za které se podíly poskytují, tyto podmínky:

1. účinné od 1. 1. 1970a) dodrží závazný limit,
2. účinné od 1. 1. 1970b) zachová stanovenou minimální výši rezervního fondu,**)
3. účinné od 1. 1. 1970c) provede stanovený minimální příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb,***)
4. účinné od 1. 1. 1970d) provede krácení podílů o částky, které odpovídají nesplněným povinnostem organizace při financování oběžných prostředků.†)

účinné od 1. 1. 1970(3) Podíly na hospodářských výsledcích musí organizace částečně krátit, popřípadě je neposkytuje, nesplní-li závazné úkoly (včetně mimořádných závazných úkolů)††) a nedodrží-li kromě závazného limitu mzdových prostředků další závazné limity.††)

účinné od 1. 1. 1970(4) Organizace je povinna prokázat peněžnímu ústavu před výplatou podílů na hospodářských výsledcích, že splnila podmínky uvedené v odstavci 2.

účinné od 1. 1. 1970(5) Výše podílů na hospodářských výsledcích jednotlivých pracovníků se určí diferencovaně podle jejich odpovědnosti a zásluh o dosažené hospodářské výsledky.

účinné od 1. 1. 1970(6) Podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích se upravují v kolektivních smlouvách; v nich se zejména určí vzájemný poměr výše podílů pracovníků zainteresovaných na celkových hospodářských výsledcích organizace i na výsledcích vnitropodnikových útvarů, stanoví se způsob určení výše podílů, a ve kterých případech a z jakých důvodů se podíly krátí nebo neposkytují. V organizacích, ve kterých nejsou uzavřeny kolektivní smlouvy, určí podrobné podmínky vedoucí (ředitel) organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

§ 24

účinné od 1. 1. 1970Při stanovení a změnách norem spotřeby práce podle § 114 zákoníku práce postupují organizace tak, aby

1. účinné od 1. 1. 1970a) výkonové normy, normy obsluhy a početních stavů byly určovány jako normy zdůvodněné, stanovené objektivními metodami pro racionální organizaci pracovního procesu a na základě rozboru technickoorganizačních podmínek tak, aby vyjadřovaly nutnou spotřebu pracovního času,
2. účinné od 1. 1. 1970b) normování bylo důsledně spojováno s racionalizací práce, směřující k takovému uspořádání pracovního procesu, které zabezpečí, že za dané technické úrovně výrobního a pracovního procesu a ostatních podmínek bude dosaženo hospodárného využití pracovních sil při nejúčelnějším využití zařízení a materiálu, při žádoucí kvalitě výsledků práce a současném zabezpečení vysoké kultury práce a pracovního prostředí,
3. účinné od 1. 1. 1970c) pracovní operace a normy byly soustavně prověřovány se zaměřením na rozhodující činnosti a pracoviště, na organizačně zaostávající úseky činnosti a aby nezdůvodněné normy byly nahrazovány normami zdůvodněnými,
4. účinné od 1. 1. 1970d) při rozboru plnění stanovených norem bylo prověřováno, zda k úsporám času nedochází porušováním zásad bezpečnosti a hygieny práce, předepsané technologie a kvality nebo na úkor spotřeby materiálu a nástrojů apod.

§ 25

účinné od 1. 1. 1970Normy spotřeby práce a jejich změny schvaluje a vyhlašuje vedoucí (ředitel) organizace. Jsou-li normy stanoveny na základě normativních podkladů, vyhlašují se jen tyto podklady. Normy a normativy schválené a vyhlášené orgánem hospodářského řízení nahrazují normy a normativy používané v organizaci, pokud tyto normy nejsou pokrokovější vzhledem k dosažené technickoorganizační úrovni výrobního a pracovního procesu.

§ 26

účinné od 1. 1. 1970(1) Při změně spotřeby pracovního času na základě vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pracovníka, který práci vykonává, stanoví se norma odpovídající novým podmínkám a pracovník se odmění podle příslušných předpisů;*) obdobně se postupuje při realizaci návrhů na úsporu práce, které nebyly podány jako zlepšovací návrhy.

účinné od 1. 1. 1970(2) Při zavádění nové výroby (činnosti), technologie a pracovních metod, popřípadě u prací sezónního charakteru se stanoví prozatímní normy s časově omezenou platností, zpravidla na dobu nepřesahující 3 měsíce, popřípadě na dobu sezóny nebo kampaně.

§ 27

účinné od 1. 1. 1970K zajištění žádoucí úrovně normování spotřeby práce vydávají orgány hospodářského řízení, popřípadě ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky podle potřeby metodická doporučení; ústřední orgány národních republik mohou vydat k tomuto účelu též závazné pokyny. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může vydat zásady k zajištění jednotného postupu.