Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah

§ 9

Součástí dráhy jsou

1. a) železniční spodek, který tvoří drážní zemní těleso, konstrukční vrstvy pražcového podloží s výjimkou kolejového lože, propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, galerie, opěrné, zárubní, ochranné, záchytné a obkladní zdi, příkopové zídky, stavby ochranné a odvodňovací, průchody, podpovrchová vedení dráhy, nástupiště, rampy, obrysnice, prohlídkové a čisticí jámy, zpevněné plochy a ostatní nezastavěné prostory, oplocení a zábradlí, ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,
2. b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, drobné kolejivo a kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržnice, ozubnicové tyče, ochranné kolejnice, zařízení proti putování kolejnic,
3. c) železniční přejezd,
4. d) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,
5. e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů nebo telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová a dále zařízení hodinová, informační, průmyslové televize a požární signalizace,
6. f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy v železničních stanicích, na tratích a související přenosové cesty,
7. g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení elektrických hnacích vozidel, trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení a prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a osvětlovací zařízení,
8. h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,
9. i) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

§ 10

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

§ 11

Prostorové uspořádání

(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy vymezuje rozměrové parametry tratí, mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel. Způsob navrhování prostorového uspořádání tratí, mostů a tunelů obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) U vícekolejných tratí s rozchodem koleje 1 435 mm (dále jen „normální rozchod“) musí být dodrženy následující vzdálenosti os kolejí:

1. a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 350 m a větším, 4 000 mm,
2. b) v železničních stanicích,
   1. 1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 350 m a větším, 5 000 mm,
   2. 2. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné, s přihlédnutím k místním podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v přímé koleji a v obloucích o poloměru 350 m a větším, 4 750 mm.

(3) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 350 m jsou obsaženy v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(4) U tratí s rozchodem koleje 760 mm (dále jen „úzký rozchod“) je nejmenší vzdálenost os kolejí 3 500 mm.

(5) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako součet polovičních osových vzdáleností platných pro příslušné koleje, případně jako kombinace šířek k sobě přivrácených částí průjezdných průřezů.

(6) Mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a průjezdným průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Volný schůdný a manipulační prostor musí být dodržen u kolejí

1. a) normálního rozchodu do výšky 3 050 mm a šířky 3 000 mm,
2. b) úzkého rozchodu do výšky 2 800 mm a šířky 2 300 mm.

(7) Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, nebo v ostatních případech, kde délka překážky podél koleje je 3 000 mm, je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru v koleji

1. a) normálního rozchodu 2 500 mm,
2. b) úzkého rozchodu 1 900 mm,

přičemž musí být na druhé straně koleje zachován volný schůdný a manipulační prostor podle odstavce 6 nebo střed další koleje musí být vzdálen nejméně 4 750 mm u kolejí normálního rozchodu a 3 800 mm u kolejí úzkého rozchodu. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo výhybka.

(8) Do volného schůdného a manipulačního prostoru smějí zasahovat pouze stavby a zařízení, jejichž umístění uvádí doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(9) Do průjezdného průřezu smějí zasahovat stavby a zařízení, která mění svou polohu při součinnosti s drážními vozidly, mají-li tato zařízení uvnitř průjezdného průřezu přesně vymezený dotyk s určenými částmi drážních vozidel.

(10) Nejmenší výšku a šířku vrat na kolejích vedoucích do staveb na dráze obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(11) Při souběhu tratí různých drah musí vzdálenost os sousedících kolejí odpovídat prostorovému uspořádání podle odstavců 2 až 5.

(12) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněných územích nemusí drážní správní úřad na dodržení podmínek uvedených v odstavcích 2, 4, 5, 6 a 7 trvat.

§ 12

Traťové třídy zatížení

(1) Tratě dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do traťových tříd zatížení podle hmotnosti drážního vozidla na nápravu a na jednotku jeho délky. Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6.

(2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel.

§ 13

Geometrické uspořádání koleje

(1) Kolej se navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud možno v co nejdelších přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém poloměru, aby byla co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v traťových kolejích, tak i v hlavních kolejích železničních stanic.

(2) Na dráze celostátní nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m. Koleje železničních stanic se zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s nejmenším poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m.

(3) Na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

(4) Na dráze regionální nesmí být poloměr oblouku na trati menší než 190 m při traťové rychlosti do 50 km.h^-1 včetně. V traťových kolejích při traťové rychlosti nad 50 km.h^-1 nesmí být poloměr oblouku menší než 300 m. V železničních stanicích a železničních zastávkách smí být nejmenší poloměr oblouku 600 m s výjimkou oblouků v kolejových rozvětveních, kde je povolen nejmenší poloměr oblouku 150 m. Je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

(5) Na vlečce se zřizuje poloměr oblouku 190 m a větší. Poloměr oblouku může být zmenšen podle podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k místním podmínkám.

(6) Na tratích s úzkým rozchodem nesmí být poloměr oblouku menší než 40 m.

(7) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem nebo mezi oblouky se zřizuje přechodnice.

(8) Kolej se výškově zřizuje s jednotným sklonem a v co nejdelších vodorovných úsecích, pokud možno jako trasa konstantního odporu. Největší sklon koleje se určuje s ohledem na požadovanou největší hmotnost a rychlost jízdy vlaků tak, aby zajišťoval plynulý rozjezd i bezpečné zastavení vlaků. Koleje v železničních stanicích se zřizují ve vodorovné, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám nejvýše ve sklonu 1 ‰. Na kolejích, kde se nepředpokládá stání drážních vozidel anebo je to z technologického hlediska nutné, je možno zřídit kolej o větším sklonu. Podrobnosti obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(9) Koleje s větším sklonem než 40 ‰, nestačí-li tažná síla adhezních lokomotiv k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí.

(10) Na dráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U dráhy regionální a u vlečky, nejsou-li zaústěny do dráhy celostátní, se připouští i úzký rozchod koleje.

(11) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření.

(12) Plynulý výškový přechod mezi kolejí bez převýšení a s převýšením, nebo mezi kolejemi s různým převýšením, se vytvoří vzestupnicí.

(13) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 14

Uspořádání železničního spodku

(1) Tvar a rozměry železničního spodku se navrhují v závislosti na tvaru terénu, na poloze nivelety koleje a na vlastnostech pražcového podloží a materiálů, z nichž má být zemní těleso vybudováno.

(2) Konstrukce pražcového podloží musí zajišťovat stabilitu geometrické polohy koleje a únosnost odpovídající stanovenému provoznímu zatížení.

(3) Základní šířka vodorovné pláně železničního spodku jednokolejných tratí musí být na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os kolejí. Hodnoty rozšíření pláně v obloucích v závislosti na převýšení koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Drážní zemní těleso musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost a musí být zřízeno tak, aby statické i dynamické účinky vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu. Drážní zemní těleso musí být chráněno před nepříznivými účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Hodnoty únosnosti pláně železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem na stavby železničního spodku.

§ 15

Uspořádání staveb železničního spodku

(1) Zatížitelnost mostů a objektů mostům podobných musí odpovídat stanovené přechodnosti drážních vozidel pro traťové třídy zatížení podle přílohy č. 6.

(2) Prostorovým a konstrukčním uspořádáním staveb železničního spodku musí být umožněno umístění inženýrských sítí.

(3) V tunelech musí být v závislosti na jejich délce zřízeny záchranné výklenky vzdálené od sebe nejvýše 25 m. Tunely, jejichž přírodní větrání by bylo vzhledem k jejich délce nedostatečné, musí být vybaveny větracím zařízením.

(4) V místech, kde provozování dráhy a drážní dopravy může být ohrožováno spadem cizích předmětů, se zřizují galerie nebo jiné ochranné stavby. Pro galerie platí prostorové uspořádání jako pro tunely. Mezery mezi sloupy nebo nosnými pilíři galerie musí být u ochozů na vnější straně opatřeny zábradlím.

(5) Schémata návrhového zatížení, konstrukční zásady, parametry prostorového uspořádání mostních objektů i objektů mostům podobných, včetně způsobů jejich provádění a konstrukční zásady staveb tunelů a galerií, obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 16

Uspořádání zařízení železničního spodku

(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu i výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy. Nová nástupiště musí mít alespoň jeden bezbariérový přístup a možnost užívání i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.²) Nová ostrovní nástupiště se u dráhy celostátní zpravidla zřizují s mimoúrovňovým přístupem.

(2) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.

(3) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných nástupišť na celostátní dráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje musí být 1 650 mm v přímé koleji; hodnoty pro zvětšení této vzdálenosti v obloucích obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici čelní nebo boční rampy. Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního rozchodu musí být 1 100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost od středu přilehlé koleje 1 725 mm. Výška horní plochy bočních ramp nad temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1 300 mm. V obloucích musí být uvedené vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1 300 mm nad temenem kolejnice.

(5) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a oplocení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 17

Podmínky stavby přejezdu

(1) Přejezd musí svým provedením vyhovovat bezpečnému provozování drážní dopravy.

(2) Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající se zejména délky a šířky přejezdu, volné výšky prostoru na elektrizovaných tratích a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od konstrukce přejezdu, a to v závislosti na druhu pozemní komunikace a počtu kolejí umístěných na přejezdu. Technické parametry přejezdu obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Stavební úprava povrchu přejezdu musí být provedena tak, aby odpovídala zatížení silničního provozu a zajišťovala bezpečnost provozování drážní dopravy. Konstrukce vozovky na přejezdu na dráze celostátní a dráze regionální musí být rozebíratelná.

(4) Železniční svršek na přejezdu musí být stejné konstrukce jako v přilehlé koleji. Přejezd musí mít z obou stran v ose koleje ochranný klín. Kolejové lože i železniční spodek na přejezdu musí být odvodněny. Srážková voda z pozemní komunikace nesmí být svedena do přejezdu.

§ 18

(1) Železniční svršek musí být konstruován tak, aby zajišťoval bezpečnou jízdu drážního vozidla při největší stanovené hmotnosti na nápravu a nejvyšší traťové rychlosti.

(2) Na dráze celostátní se zpravidla zřizuje bezstyková kolej. Bezstyková kolej musí mít potřebnou rámovou tuhost a stabilitu stanovenou projektem. Kolejnice pro bezstykovou kolej musí mít zaručenou svařitelnost.

(3) Kolejové lože musí být propustné a musí zabezpečovat pružné uložení koleje a potřebný odpor proti jejímu příčnému a podélnému posunu. Vlastnosti použitého kameniva obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Měrná svodová admitance kolejového lože u izolovaných kolejových obvodů, měřená mezi kolejnicovými pásy, nesmí být u nově zřízených kolejí větší než 0,33 S.km^-1(Siemens na kilometr).

(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého rozchodu, v koleji s betonovými pražci 350 mm, v koleji s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v koleji s betonovými pražci 250 mm a v koleji s dřevěnými pražci 200 mm. Na mostech s průběžným kolejovým ložem s přesypávkou musí být tloušťka kolejového lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati a na mostních objektech bez přesypávky alespoň 350 mm.

(6) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je nejméně 3 400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2 000 mm. V obloucích se kolejové lože rozšiřuje na vnější straně oblouku v závislosti na hodnotě převýšení koleje.

(7) Konstrukce železničního svršku musí umožnit vedení signálního proudu a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silová a zabezpečovací zařízení.

(8) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech bez průběžného kolejového lože obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 19

(1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního vozidla stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat její spolehlivé stavění a zabezpečení.

(2) U dráhy celostátní a u dráhy regionální s výjimkou kolejí s úzkým rozchodem musí konstrukce výhybek dále umožňovat

1. a) u hlavních kolejí:
   1. 1. v přímém směru traťovou rychlost přilehlých traťových úseků,
   2. 2. v odbočném směru u tratí s traťovou rychlostí 50 km.h^-1 a vyšší, rychlost nejméně 50 km.h^-1, u tratí s traťovou rychlostí do 50 km.h^-1, rychlost nejméně 40 km.h^-1,

1. b) u ostatních kolejí v přímém i odbočném směru rychlost nejméně 40 km.h^-1.

(3) Výhybka, kterou se uskutečňuje styk vlečky s jinou dráhou, musí umožňovat traťovou rychlost trati této jiné dráhy.

§ 20

Způsob označování tratě

(1) Tratě na dráze celostátní a dráze regionální se označují traťovými značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje.

(2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na dráze (kilometrovníky, hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním vyznačit kilometrickou polohu kolejí od začátku do konce příslušné trati.

(3) Značky pro označení hranic drážních pozemků (hraniční mezníky) se umisťují v lomových bodech nebo ve vzájemné vzdálenosti nejvýše 200 m, a to vždy na hranici drážního pozemku.

(4) Kilometrovníky a sudé hektometrovníky se osazují vpravo a liché hektometrovníky vlevo ve směru od nultého kilometru trati. Materiál, tvar a rozměry i umístění obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují podle projektové dokumentace. K stabilnímu osazení značek se využívají zejména stálé objekty a zařízení (např. trakční podpěry, konstrukce mostů, zárubní a tunelové zdi). Mimo objekty se značky osazují tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a trvanlivost.

(6) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují v přímé koleji ve vzdálenosti 100 m (minimálně tři), na elektrizované trati ve vzdálenosti podpěr trakčního vedení. V oblouku se umisťují v závislosti na poloměru oblouku ve vzdálenosti od 30 m do 100 m. Největší vzdálenost značky od osy koleje je 10 m.

(7) Stavby železničního spodku se označují kilometrickou polohou. Ostatní zařízení (např. stožáry, sloupy) se označují pořadovými čísly nebo písmeny v pořadí ve směru od nultého kilometru trati.

(8) Tratě vlečky se označují kilometrovníky a hektometrovníky.

§ 21

Vybavenost železniční stanice a železniční zastávky

(1) Železniční stanice pro provozování veřejné drážní osobní dopravy musí být vybaveny

1. a) zařízením pro odbavování cestujících,
2. b) zařízením pro příjem, výdej a úschovu zavazadel,
3. c) nástupišti,
4. d) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy,
5. e) hygienickým zařízením,
6. f) informačním systémem o příjezdu a odjezdu vlaků,
7. g) orientačními značkami o přístupu k vlakům a stezkami pro nevidomé,
8. h) bezbariérovým přístupem do prostorů a zařízení sloužících cestujícím,
9. i) osvětlením prostor pro cestující.

(2) Železniční zastávky musí být vybaveny

1. a) nástupišti,
2. b) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, případně pro odbavování cestujících,
3. c) bezbariérovými přístupy na nástupiště a stezkami pro nevidomé,
4. d) osvětlením prostor pro cestující.

(3) Železniční stanice a železniční zastávky musí být opatřeny názvy tak, aby byla zajištěna orientace cestujících. Název železniční stanice se umisťuje vpravo před vjezdem do stanice a v prostoru stanice (nástupišť). Název železniční zastávky se umisťuje vpravo, nejméně 100 m před začátkem nástupiště a na nástupišti.

(4) Způsob provedení a umístění názvů železničních stanic a železničních zastávek obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 22

Uspořádání elektrických zařízení

(1) Všechna elektrická zařízení musí být provedena a provozována tak, aby vytvářela spolehlivý, bezpečný a vzájemně kompatibilní systém, a musí splňovat podmínky

1. a) ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím,
2. b) zajišťování plynulé drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení a stanovených rychlostech,
3. c) ochrany před účinky bludných proudů elektrické trakce.

(2) Elektrická zařízení musí mít ochranu před účinky zkratů, přetížení a přepětí.

(3) Intenzita osvětlení musí odpovídat požadavkům bezpečnosti cestující veřejnosti a osob zúčastněných na provozování dráhy a drážní dopravy.

(4) Vodivé konstrukce drážních zařízení vyjma neživých částí pevných trakčních zařízení se na elektrizovaných tratích zpravidla umisťují v takové vzdálenosti, aby je nebylo třeba ukolejňovat.

(5) Zásady zřizování a provozování drážních elektrických zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 23

Uspořádání zabezpečovacího zařízení

(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby

1. a) při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy,
2. b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž
   1. 1. do rychlosti 60 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení zajišťuje kontrolu polohy pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a vyloučení nedovolených protisměrných vlakových cest na stejnou kolej,
   2. 2. do rychlosti 100 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení má hlavní návěstidla závislá na poloze všech pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a jsou vyloučeny všechny nedovolené současné vlakové cesty; traťové zabezpečovací zařízení vylučuje protisměrné jízdy a následné jízdy do obsazeného oddílu, jeho činnost je závislá na jízdě vlaku,
   3. 3. při rychlosti vyšší než 100 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení má návěstidla závislá na poloze všech pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek a na volnosti vlakové a posunové cesty a jsou vyloučeny všechny nedovolené současné vlakové a posunové cesty; traťové zabezpečovací zařízení vylučuje protisměrné jízdy a následné jízdy do obsazeného oddílu a jeho činnost je automatická,

1. c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu,
2. d) kontrolovalo respektování povelů udělovaných tímto zařízením obsluze drážních vozidel, je-li traťová rychlost vyšší než 100 km.h^-1,
3. e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60 km.h^-1,
4. f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy.

(2) Elektrické obvody a konstrukční díly, jejichž funkcí je přímé zajišťování bezpečnosti jízdy vlaků a zabezpečeného posunu, musí být navrženy, dimenzovány, provedeny a jištěny tak, aby tuto svoji funkci plnily spolehlivě při všech provozních stavech zařízení i při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. Navrhování, dimenzování, provedení, jištění a podmínky použití obsahuje doporučená technické norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Zabezpečovací zařízení musí mít zajištěnu plynulou dodávku elektrické energie.

(4) Způsob ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, způsob ověření nových zařízení a kritéria zajištění bezpečnosti provozování drážní dopravy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Všechny části zabezpečovacího zařízení, které zajišťují bezpečnostní funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry.

§ 24

Uspořádání sdělovacího zařízení

(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro řízení a dorozumění mezi osobami zúčastněnými na provozování dráhy a drážní dopravy, pro funkci drážních technologických zařízení, automatizačních systémů dráhy a pro informování cestujících.

(2) Sdělovací zařízení může být uspořádáno do samostatných okruhů pro spojení dvou určených zařízení nebo do účastnických sítí tak, aby zajišťovalo podmínky pro řádné provozování dráhy a drážní dopravy.

(3) Samostatné okruhy pro obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy se zřizují jako traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy. Musí splňovat tyto podmínky:

1. a) traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy nesmějí být spojovány mezi sebou ani s jinými okruhy,
2. b) do hláskového okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje na obou koncích prostorového oddílu; při postavení oddílového návěstidla na návěst dovolující jízdu musí být rozpojen mikrofonní obvod hláskového telefonu, jde-li o jednokolejnou trať,
3. c) do výhybkářského okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje osob, které se podílejí na zjišťování volnosti vlakové cesty,
4. d) do přivolávacího okruhu se smí zapojovat pouze telefonní přístroj osoby řídící organizování drážní dopravy a telefonní přístroj u vjezdového návěstidla.

(4) Sdělovací zařízení na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti musí být konstruováno tak, aby nebylo ovlivňováno příslušnou trakční soustavou.

(5) Pro sdělovací zařízení musí být zajištěna ochrana proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových nebo trakčních vedení, jakož i proti rušivým a nebezpečným vlivům atmosférické elektřiny.

(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze používat rádiová sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.³)

(7) Sdělovací zařízení použitá pro zajištění provozování dráhy nebo drážní dopravy musí umožnit záznam přenosu informací.

(8) Rozhlasové zařízení musí umožňovat nastavení hlasitosti jednotlivých reproduktorových větví.

(9) Vzdálenost nejnižšího vodiče (závěsného kabelu) nadzemního sdělovacího vedení od povrchu terénu nesmí být menší než

2,5 m podél železničních tratí na pozemku dráhy

5,0 m podél železničních tratí mimo pozemek dráhy

3,0 m v železničních stanicích

6,0 m při křížení dálnic a silnic

5,0 m při křížení ostatních pozemních komunikací.

(10) Kříží-li nadzemní sdělovací vedení kolej bez elektrické trakce, nesmí vzdálenost nejnižšího vodiče od temene kolejnice klesnout pod 6,0 m.

(11) Nadzemní sdělovací vedení nesmí křížit elektrizovanou kolej.

(12) Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energie a provozování drážních sdělovacích zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 25

(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovoleným opotřebením za provozu součástí dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).

(2) U kolejí a výhybek musí být udržován rozchod a geometrická poloha koleje v rozmezí dovolených tolerancí obsažených v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(3) U výhybek musí být zabezpečena funkce pohyblivých částí jejich ovládání a zajištění v koncových polohách.

(4) Opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí a jejich součástí nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 6.

(5) V provozované koleji nesmí být bez opatření zajišťujících bezpečné provozování drážní dopravy ponechána kolejnice s lomy nebo vadami.

(6) Ojetí kolejnic a výhybek nesmí oslabit jejich průřez na hodnoty, při kterých jeho únosnost nevyhoví stanovené traťové rychlosti a největší dovolené hmotnosti na nápravu. Únosnost oslabených průřezů se zjistí statickým výpočtem.

(7) Kolejnicové podpory kolejí a výhybek nesmí být poškozeny a opotřebovány v rozsahu, který by způsobil narušení držebnosti upevňovadel a rámové tuhosti koleje i výhybek.

(8) Stav a znečištění kolejového lože, pražcového podloží a systém odvodnění nesmí způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje, snižovat únosnost i stabilitu zemního tělesa.

(9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance:

1. a) mezi kolejnicovými pásy téže koleje 0,67 S.km^-1 (Siemens na kilometr),
2. b) mezi kolejí a zemí 1,5 S.km^-1 (Siemens na kilometr).

(10) Provozně technický stav staveb železničního spodku musí zabezpečovat jejich projektované vlastnosti a parametry a nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a trvale omezovat její plynulost.

(11) Stav elektrického zařízení a stupeň opotřebení součástí nesmí omezovat provozní vlastnosti elektrického zařízení i všech z něho napájených zařízení dráhy, a tím ohrožovat bezpečnost provozu těchto zařízení. Parametry a tolerance elektrického zařízení a sdělovacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(12) Stupeň opotřebení a snížení spolehlivosti stanovených součástí zabezpečovacího zařízení nesmí omezit jejich provozní vlastnosti. Parametry a tolerance obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(13) K zajištění provozuschopnosti dráhy musí být evidovány

1. a) stavebnětechnické parametry o železničním svršku, které obsahují údaje geometrické, konstrukční, typové a výrobní, dále údaje o stáří konstrukcí a záznamy o pravidelných kontrolách a měřeních,
2. b) údaje o zřizování, stavu a změnách bezstykové koleje,
3. c) stavebnětechnické údaje o železničním spodku, o stavbách železničního spodku a ostatních zařízeních s údaji identifikačními, konstrukčními a o jejich umístění a stáří,
4. d) stavebnětechnické údaje o prostorové průchodnosti a přechodnosti drážních vozidel,
5. e) záznamy o kontrolách, údržbě a měření sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a elektrického zařízení,
6. f) protokoly o přezkoušení viditelnosti návěstidel a činnosti vlakového zabezpečovače,
7. g) zprávy o provedených pravidelných revizích sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
8. h) zápisy o výsledku technických prohlídek zabezpečovacích zařízení,
9. i) identifikační a konstrukční údaje o elektrickém zařízení,
10. j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drah.

(14) Evidované údaje podle odstavce 13 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu nejméně pěti let.

§ 26

(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval prohlídek a měření je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky (dále jen „příloha č. 1“).

(2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí

1. a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka tratí a kontrolní měření rozchodu a převýšení koleje pro zjištění stavu železničního svršku a spodku a staveb železničního spodku,
2. b) kontrolní jízdou, na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku s nejvyšší rychlostí pro zjištění kvality jízdní dráhy,
3. c) měřením geometrické polohy koleje a výhybek měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se ověřují technické hodnoty koleje a výhybek,
4. d) kontrolou průjezdného průřezu v celé délce kolejí, a to pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu,
5. e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky,
6. f) nedestruktivní prohlídkou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a jejich svárů za účelem zjištění lomů nebo vad,
7. g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního svršku, železničního spodku, staveb železničního spodku a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují závady a jejich rozsah,
8. h) podrobnou prohlídkou mostů, tunelů a objektů mostům podobných, při níž se zjišťují závady na každé části objektu,
9. i) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
10. j) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,
11. k) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické parametry trakčního vedení.

(3) Vedle pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v závislosti na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek.