Platné znění

Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemenČást C

  1. 1. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za pracovní dobu. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit 10 000 kg za pracovní dobu a to ani při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.
  2. 2. Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen, těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.14)
  3. 3. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.

    Tabulka č. 1

    Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1)

    Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen Tabulka č. 1 Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1)
    Hmotnost ručně
    zvedaných a
    přenášených
    břemen nesmí být větší než (kg)    		Délka vertikální dráhy
    břemene    		Maximální počet
    zdvihů za 1 minutu    		Maximální celková
    hmotnost (kg) břemen
    zvedaných a
    přenášených za 1 směnu
    15podlaha - zápěstí2)56500
    zápěstí - rameno2)6
    10podlaha - zápěstí2)75500
    zápěstí - rameno2)8
    podlaha - rameno2)6
    5podlaha - zápěstí94000
    podlaha - rameno8
    podlaha - nad rameno5
    zápěstí - rameno10
    zápěstí - nad rameno8
    rameno - nad rameno6
    1. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.
    2. Břemena o hmotnosti 10 – 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.
    3. Břemena o hmotnosti 5 – 10kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.
  4. 1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.
  5. 2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.

    6. Tabulka č. 2

    Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při dobrých úchopových možnostech

    Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen Tabulka č. 1 Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1) Tabulka č. 2 Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při dobrých úchopových možnostech
    Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 15 10 5
    Maximální vzdálenost přenášení (m)101520

    Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

Postup pro měření a hodnocení lokální svalové zátěže horních končetinČást D

  1. 1. Zásady postupu pro vyšetřování a hodnocení lokální svalové zátěže
    1. Podrobná analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména:
      1. - popis práce se sledováním časových faktorů práce,
      2. - režim práce a odpočinku v průběhu pracovní doby, týdne nebo roku (zvláště u sezónních prací),
      3. - rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání úkonů, doby relaxace,
      4. - podíl zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové zátěži,
      5. - plnění výkonových norem, nárazové práce s vysokou zátěží,
      6. - zaujímání pracovních poloh těla, končetin a jejich částí.
  1. 2. Popis časových faktorů práce (časový snímek)

    Časový snímek pracovního dne jednotlivého zaměstnance se k tomuto účelu pořizuje metodou nepřerušovaného pozorování a zaznamenáváním veškeré spotřeby pracovního času během směny, rozborem a vyhodnocením naměřených hodnot. Posuzuje se při tom, zda převládá zátěž dynamická či statická.

    1. a) Obecné zásady
      1. - před vlastním měřením je třeba určit zaměstnance a pracoviště (popřípadě stroj, výrobní postupy a další faktory), které budou sledovány,
      2. - zaměstnanci, u nichž se šetření provádí, mají být dobře zapracovaní a musí spolupracovat při vyšetření,
      3. - měření má probíhat za normálních provozních podmínek, což stvrzuje zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec a zástupce zaměstnanců,
      4. - časový snímek musí zahrnovat podmínky celé pracovní doby.
    1. b) Postup při pořizování časového snímku jednotlivce se provádí metodou nepřerušovaného pozorování:
      1. - průběžně se sledují jednotlivé činnosti (pohyby, úkony, operace či jiné sledované znaky včetně přestávek),
      2. - do protokolu se vypisují činnosti a nečinnosti zaměstnance (měřené znaky tak, jak po sobě následují),
      3. - zaznamenává se postupný čas s přesností na minuty a doba trvání jednotlivých úkonů.
  1. 3. Popis pracovního místa
    1. Zaměřuje se zejména na
      1. - manipulační rovinu a pohybový prostor,
      2. - ovládací prvky stroje nebo technického zařízení,
      3. - pracovní nástroje a nářadí,
      4. - manipulovaný materiál.
  1. 4. Popis pracovních poloh
    1. Popis zahrnuje zejména
      1. a) Polohu těla
        1. - základní pracovní polohy při hlavní a vedlejší pracovní činnosti,
        2. - zaujímání fyziologicky nepřijatelných poloh (vleže, vkleče, ve vypjatém stoji, při rotaci trupu o více než 60°, v hlubokém předklonu, ve vzpažení, se záklonem hlavy),
        3. - vnucené polohy.

        Pracovní polohy se vždy posuzují v časových souvislostech.

      1. b) Polohu končetin
        1. - postavení horních končetin a rukou,
        2. - postavení dolních končetin.
  1. 5. Popis postavení horních končetin se provádí pomocí úhlů

    Úhel α: vyjadřuje polohu obsluhované (úchopové) části stroje nebo nástroje vzhledem ke středovému bodu ramenního kloubu, tj. k rovině proložené tímto bodem a kolmé k sagitální rovině těla. Při předpažení má hodnotu 0°, při vzpažování nabývá kladných hodnot až do +90°, resp. +80°, při klesání paže z předpažení směrem dolů nabývá hodnot záporných až do -90°.

    Při pracovní poloze horních končetin mírně zapažených pak úhel alfa nabývá vyšších záporných hodnot, například - 100°. Jedná-li se o současný předklon, nutno popsat (úhel je vždy v rovině kolmé k dané sagitální rovině proložené trupem).

    Úhel β: pomocí tohoto úhlu je určena poloha ovládané části stroje (poloha úchopu) vzhledem k sagitální rovině těla, která dělí tělo shora dolů na pravou a levou polovinu. Při pozici končetiny, kdy předmět úchopu se nachází v rovině rovnoběžné s touto sagitální rovinou, je úhel beta roven 0° (addukce paže). Rozvírá se do +90° při abdukci paže.

    Úhel γ: vyjadřuje pozici předloktí vzhledem k nadloktí, tedy stupeň ohybu v loketním kloubu. Má hodnoty kladné od cca +30° do +180°. Alternativně jej lze vyjádřit nepřímo jako poměrnou část z maxima dosahu.

    Postavení ruky: se týká polohy dlaně, prstů 2 až 5 a palce. Popis se týká způsobu úchopu pracovního nástroje, předmětu nebo části stroje.

  1. 6. Popis pracovních pohybů

    Popisuje se počet pohybů, rozsah, četnost v čase, zda jsou pohyby spojeny s manipulací s břemeny, ovladači, a podobně).

  1. 7. Postup při hodnocení četnosti pohybů:
    1. - přímý odečet na pracovišti pomocí stopek - počítá se četnost pohybů jednotlivých končetin za předem stanovenou časovou jednotku,
    2. - při činnostech spojených s rychlými pohyby, které nelze metodou přímého odečtu posoudit, se použije videozáznam.
    3. A) Měření pracovní zátěže
      1. 1. Měření tahů, tlaků pák, rukojetí a jiných ovladačů a hmotnosti břemen, pracovních pomůcek, držených nástrojů pomocí jednoduchých měřidel jako jsou mincíře, momentové klíče, dynamometry, váhy, jednoduché tenzometry bez kontinuálního časového záznamu.

        Metoda je použitelná pro jednoduché pracovní činnosti nebo pro činnosti neustále se opakující.

      1. 2. Měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým záznamem - metoda pro přesnější měření svalových sil.

        Metody pod body 1 a 2 vycházejí z měření absolutních hodnot vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (%Fmax).

      1. 3. Metoda tzv. pracovní integrované elektromyografie - nejpřesnější, při které je u zaměstnance monitorována odezva funkce neurosvalového systému, resp. snímány elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin.
      2. 4. Souhrnné hodnocení lokální svalové zátěže:
        1. Posuzují se:
          1. - statické a dynamické prvky svalové práce u sledované činnosti,
          2. - vynakládané svalové síly a četnosti pohybů,
          3. - intenzita a plynulost práce,
          4. - kvantifikace celkové manipulované hmotnosti za časovou jednotku,
          5. - individuální pracovní stereotypy.

        Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti.

        Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje úrazový mechanismus.

        Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných anatomických struktur.

      1. 5. Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle:
        1. - velikosti svalové síly,
        2. - doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního pohybu, úkonu, operace,
        3. - pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při vynakládání svalové síly v určitém směru,
        4. - střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin,
        5. - střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event. v jednotlivých měsících během roku,
        6. - četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných svalových skupin v průběhu časové jednotky, pracovní doby.
    1. B) Závěrečné hodnocení lokální svalové zátěže
      1. Posuzuje se, zda:
        1. - v průběhu pracovní doby nepřesahují svalové síly krátkodobé limitní hodnoty (v % maximální svalové síly),
        2. - hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty,
        3. - četnost pohybů za minutu a za směnu v závislosti na velikosti vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty.

Postup při úpravách PEL v pracovním ovzdušíČást E

  1. 1. Postup upravuje základní zásady při stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech nebo delší pracovní době než osm hodin. Tyto úpravy se provádějí pro konkrétní práci.
  2. 2. Při stanovení PEL se stanoví:
    1. a) za jakých podmínek a na jakou dobu se upravené PEL stanoví,
    2. b) způsob sledování a vyhodnocování dodržení upravených hodnot PEL,
    3. c) způsob sledování a vyhodnocování zdravotního stavu zaměstnanců.

Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech

  1. 1. Před úpravou PEL při těžké fyzické práci se posoudí:
    1. a) o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20 litrů/min,
    2. b) zda jde o práci trvalou nebo přerušovanou,
    3. c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou fyzickou práci vykonávat,
    4. d) zda se současně prodlouží práce na dobu delší než 8 hodin,
    5. e) zda se práce provádí současně za nevyhovujících mikroklimatických podmínek.
  1. 2. Pro stanovení úprav PEL platí, že
    1. a) 20 litrům minutové ventilace a 100% hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) - netto, 40 litrům minutové ventilace a 50% hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto,
    2. b) při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá hodnota PEL 50% hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci 20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací.

Stanovení PEL při delší pracovní době než osm hodin

  1. 1. Před úpravou PEL pro delší pracovní dobu než 8 hodin, se posoudí zejména:
    1. a) o kolik hodin je pracovní směna prodloužena,
    2. b) charakter působení chemické látky na lidský organismus,
    3. c) zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat déle než 8 hodin denně,
    4. d) zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo jde o těžkou fyzickou práci,
    5. e) další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat.
  1. 2. V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto:

    1. kde PELt - je nová hodnota PEL pro pracovní dobu trvající t hodin
    2. t - je pracovní doba v hodinách.