Zákon o Ústavním soudu

§ 126

účinné od 1. 7. 1993Základní plat soudce Ústavního soudu činí 25 000 Kč.

§ 127

účinné od 1. 7. 1993Funkční příplatek náleží

1. účinné od 1. 7. 1993a) předsedovi Ústavního soudu ve výši 6000 Kč měsíčně,
2. účinné od 1. 7. 1993b) místopředsedovi Ústavního soudu ve výši 4000 Kč měsíčně.

§ 128

účinné od 1. 7. 1993Vedle platu náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v této měsíční výši

§ 129

účinné od 1. 7. 1993(1) Základní plat a funkční příplatek podléhají dani z příjmů. Paušální náhrada dani nepodléhá.

účinné od 1. 7. 1993(2) Požitky podle § 126 až 128 jsou splatné pozadu za měsíční období.

§ 130

účinné od 1. 7. 1993(1) Předseda Ústavního soudu má právo na

1. účinné od 1. 7. 1993a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
2. účinné od 1. 7. 1993b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.

účinné od 1. 7. 1993(2) Místopředseda Ústavního soudu má právo na

1. účinné od 1. 7. 1993a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
2. účinné od 1. 7. 1993b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.

účinné od 1. 7. 1993(3) Soudce může bezplatně užívat prostředků veřejné hromadné dopravy na území České republiky.

účinné od 1. 7. 1993(4) Soudce má po dobu výkonu funkce právo užívat přiměřeně vybavený byt v sídle Ústavního soudu.

účinné od 1. 7. 1993(5) Soudci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával práci v této funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další základní plat.

účinné od 1. 7. 1993(6) Do doby skutečného výkonu funkce podle odstavce 5 se započítává doba dovolené na zotavenou.

účinné od 1. 7. 1993(7) Další plat podle odstavce 5 je splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s platem za tento měsíc.

účinné od 1. 7. 1993(8) V době, kdy soudce nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu základní plat, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění.

§ 131

účinné od 1. 7. 1993Platové poměry asistenta se řídí zvláštním předpisem.⁴)

§ 132

účinné od 1. 7. 1993Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění.

§ 133

účinné od 1. 7. 1993(1) Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinností soudce.

účinné od 1. 7. 1993(2) Kárným proviněním je též jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů.

§ 134

účinné od 1. 7. 1993(1) O zahájení kárného řízení rozhoduje předseda Ústavního soudu usnesením. Usnesení musí být odůvodněno a doručuje se soudci, proti němuž se kárné řízení zahajuje.

účinné od 1. 7. 1993(2) O zahájení kárného řízení s předsedou Ústavního soudu se může usnést plénum na společný návrh nejméně tří soudců.

účinné od 1. 7. 1993(3) Kárné řízení lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy k jednání, které je důvodem k zahájení kárného řízení, došlo.

§ 135

účinné od 1. 7. 1993Po dobu kárného řízení pro kárné provinění podle § 133 odst. 1 nemůže soudce činit žádné úkony související s výkonem soudcovské funkce. Je-li soudce předsedou senátu nebo členem senátu, určí předseda Ústavního soudu, který z ostatních soudců bude zastupujícím členem senátu. Je-li soudce předsedou Ústavního soudu, vykonává jeho funkci místopředseda.

§ 136

účinné od 1. 7. 1993Ustanovení § 135 platí obdobně pro dobu, po kterou je proti soudci vedeno trestní stíhání.

§ 137

účinné od 1. 7. 1993(1) Usnesení předsedy Ústavního soudu o zahájení kárného řízení se předloží plénu.

účinné od 1. 7. 1993(2) Soudci, proti kterému bylo kárné řízení zahájeno, musí být umožněno vyjádřit se k důvodům usnesení o zahájení kárného řízení a zúčastnit se jednání pléna v této věci s výjimkou porady a hlasování.

§ 138

účinné od 1. 7. 1993Pro dokazování v kárném řízení se použijí přiměřeně příslušná ustanovení zákona o trestním řízení soudním.

§ 139

účinné od 1. 7. 1993(1) Plénum kárné řízení zastaví, neshledá-li je důvodným. V téže věci kárné řízení již nelze zahájit.

účinné od 1. 7. 1993(2) Pokud kárné řízení nebylo zastaveno, zvolí plénum ze svého středu pětičlenný kárný senát, který věc projedná a rozhodne.

§ 140

účinné od 1. 7. 1993(1) Kárný senát si na svém prvním jednání zvolí ze svých členů předsedu, který řídí jeho jednání. Kárný senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů. Ustanovení § 20 platí obdobně.

účinné od 1. 7. 1993(2) Při rozhodování je kárný senát vázán důvody kárného řízení uvedenými v usnesení o jeho zahájení.

účinné od 1. 7. 1993(3) Soudce, se kterým je kárné řízení vedeno, má právo zúčastnit se jednání kárného senátu s výjimkou porady a hlasování, vyjádřit se k důvodům kárného řízení a k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.

§ 141

účinné od 1. 7. 1993Kárný senát rozhodne tak, že jednání, uvedené v usnesení o zahájení kárného řízení, soudci vytkne, anebo kárné řízení zastaví, nebylo-li kárné provinění prokázáno.

§ 142

účinné od 1. 7. 1993(1) Proti usnesení kárného senátu o zastavení kárného řízení mohou podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky předseda Ústavního soudu, popřípadě soudci, kteří podali návrh na zahájení kárného řízení podle § 134 odst. 2. O námitce rozhodne plénum tak, že usnesení kárného senátu buď potvrdí, nebo je zruší a vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán.

účinné od 1. 7. 1993(2) Jestliže proti usnesení kárného senátu uvedenému v odstavci 1 námitky podány nebyly anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, hledí se na soudce, jako by s ním kárné řízení nebylo zahájeno. V téže věci kárné řízení již nelze zahájit.

účinné od 1. 7. 1993(3) Proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, může do 15 dnů ode dne jeho doručení podat tento soudce námitky. O námitkách rozhodne plénum tak, že buď usnesení kárného senátu potvrdí, nebo je zruší, popřípadě vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán.

§ 143

účinné od 1. 7. 1993Podle této části se postupuje přiměřeně též při rozhodování o tom, zda

1. účinné od 1. 7. 1993a) soudce vykonává funkci nebo jinou výdělečnou činnost, která není s funkcí soudce slučitelná,
2. účinné od 1. 7. 1993b) je soudce členem politické strany nebo politického hnutí,
3. účinné od 1. 7. 1993c) se soudce nezúčastňuje jednání Ústavního soudu po dobu delší jednoho roku.

§ 144

účinné od 1. 7. 1993(1) Pokud se v kárném řízení prokázalo, že se soudce dopustil takového jednání, že jeho další setrvání ve funkci by bylo v rozporu s posláním Ústavního soudu a s postavením jeho soudců, a jestliže proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, nebyly podány námitky, anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, plénum rozhodne, zda soudci jeho funkce zaniká. Návrh na takové usnesení může podat předseda kárného senátu.

účinné od 1. 7. 1993(2) K usnesení podle odstavce 1 je třeba souhlasu nejméně devíti soudců. O návrhu může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň 12 soudců.

§ 145

účinné od 1. 7. 1993(1) Jestliže k zásahu orgánu veřejné moci⁵)

1. účinné od 1. 7. 1993a) České republiky nebo
2. účinné od 1. 7. 1993b) České a Slovenské Federativní Republiky v oboru působnosti, kterou podle ústavních a jiných zákonů od 1. ledna 1993 převzaly orgány České republiky,⁶)

   účinné od 1. 7. 1993došlo před 1. lednem 1993 a jestliže lhůta pro podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky stanovená v § 55 odst. 3 zákona č. 491/1991 Sb. započala po 2. listopadu 1992, lze proti takovému zásahu podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu do 60 dnů ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.

účinné od 1. 7. 1993(2) Zjistí-li Ústavní soud, že ústavní stížnost nesměřuje proti zásahu orgánu veřejné moci uvedenému v odstavci 1, řízení zastaví.

§ 146

účinné od 1. 7. 1993(1) Ústavní stížnost nebo návrh podle § 72 odst. 1 lze za podmínek stanovených tímto zákonem podat i proti zásahům orgánů veřejné moci, k nimž došlo od 1. ledna 1993 do dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.

účinné od 1. 7. 1993(2) Pro lhůtu k podání ústavní stížnosti nebo návrhu podle odstavce 1 platí obdobně ustanovení § 72 odst. 2 nebo § 73 odst. 2 s tím, že lhůta k jejich podání, která by jinak započala přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, začíná teprve tímto dnem.

§ 147

účinné od 1. 7. 1993Ústavní stížnosti, které byly podle předpisů o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky k němu podány před 1. lednem 1993 a o nichž tento ústavní soud nerozhodl, projedná Ústavní soud a rozhodne o nich, pokud jde o zásahy orgánů veřejné moci uvedené v § 145 odst. 1.

§ 148

účinné od 1. 7. 1993(1) Ústavní stížnost podle § 145 až 147 Ústavní soud projedná a rozhodne o ní podle tohoto zákona.

účinné od 1. 7. 1993(2) Při zjišťování, zda byla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody stěžovatele,⁷) vychází Ústavní soud z Listiny základních práv a svobod⁸) a z mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána.

§ 149

účinné od 1. 7. 1993Ústavní soud se ujímá činnosti složením slibu dvanáctého soudce. Předseda Ústavního soudu svolá soudce k zasedání ve lhůtě do 15 dnů od složení slibu dvanáctého soudce. Do doby jmenování předsedy a místopředsedů Ústavního soudu plní funkci předsedy Ústavního soudu a místopředsedů Ústavního soudu věkem nejstarší soudci.

§ 150