(1) Vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2).
(2) Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným pozemkům.
(3) Vytyčení hranic pozemků na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního předpisu87) není předmětem této vyhlášky.
(1) Podkladem pro vytyčení hranic pozemku je:
(2) Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 65.
(1) Vytyčovací prvky se určí z podkladů, které jsou v § 76 odst. 1 uvedeny v pořadí jejich využitelnosti. Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.
(2) Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.
(3) Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti.
(4) Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě [§ 76 odst. 1 písm. d)].
(5) Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady podle § 76 odst. 1.
(6) Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.
(7) Při vytyčování vlastnických hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (bod 13 přílohy), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku.
(8) Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 79), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru; pokud některý z vlastníků má proti jejímu průběhu v terénu námitky, může o nich rozhodnout soud na základě žaloby podané vlastníkem.
(9) S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 78).
(10) Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku.
(11) Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 78 odst. 4.
(1) Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření.
(2) Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou:
(3) Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 77 odst. 11) příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.
(4) Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku, které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru [§ 62 odst. 1 písm. f)] na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic podle § 68 odst. 1 nahrazuje přílohu uvedenou v § 72 odst. 1 písm. a) a předává se s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení.
(1) Hranice pozemků se označují hraničními znaky,96) kterými jsou zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůlů z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět podmínkám:
(2) Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (např. ve vodním toku), použije se způsob označení podle § 80 odst. 1 písm. b).
(3) Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.
(4) Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.
(5) Hranice zemědělských a lesních pozemků sloučených do půdního celku se hraničními znaky neoznačují.
(6) Na státní hranici není povoleno umísťovat hraniční znaky pozemků. Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak ve vzdálenosti alespoň 2 m před státní hranicí.
(7) Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 9 přílohy.
(1) Hranice obce se označuje:
(2) Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 800 mm s opracovanou hlavou s rozměry 200 mm x 200 mm x 100 mm.
(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 79.
O údajích katastru lze bezplatně získat informace ústně u katastrálního úřadu nebo nahlédnutím do katastru97) v prostorách a v době k tomu určených katastrálním úřadem.
(1) Opisy, výpisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací, jakož i identifikace parcel98) jsou veřejnými listinami,99) pokud jsou opatřeny datem, otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, podpisem pracovníka katastrálního úřadu a dále kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku.
(2) Opisem, výpisem a kopií podle odstavce 1 se rozumí na tiskopisu Úřadu nebo automatizovaně vyhotovený:
(3) V žádosti o opis, výpis nebo kopii podle odstavce 1 se uvede předmět žádosti, název obce a katastrálního území s podrobnějším označením předmětu žádosti evidovaného v katastru, a to číslem nebo jménem vlastníka nebo jiného oprávněného, popř. parcelním číslem nemovitosti, popisným číslem budovy nebo evidenčním číslem budovy (s uvedením části obce v případě číslování budov v katastrálním území ve více číselných řadách).
(4) Identifikace parcel obsahuje porovnání totožnosti parcely nebo skupiny souvisejících parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelou nebo skupinou parcel vedených v katastru. Parcely se uvádějí podle katastrálních území a parcelních čísel.
(5) V případě, že nelze zákres hranic parcely dřívější pozemkové evidence (§ 84 odst. 1) ztotožnit se zákresem hranic parcely katastru, sdělí katastrální úřad žadateli, že identifikaci nelze provést bez vytyčení hranic pozemku v terénu a vyhotovení geometrického plánu.
(6) Katastrální úřad vyhotoví na požádání opis nebo kopii listiny o právních vztazích ze sbírky listin katastru a sbírky listin pozemkové knihy,100) kterou označí „Opis“ nebo „Kopie“. Ověřovací doložka obsahuje text: „Opis - Kopie doslovně souhlasí s listinou uloženou ve sbírce listin katastru - pozemkové knihy.", počet listů opisu nebo kopie, údaj o tom, zda jde o opis úplný nebo částečný, dále položku knihy o poskytnutých údajích z katastru, datum, otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu.
(7) Poskytování hromadných výstupů ze souboru popisných informací upravuje zvláštní předpis.101) Hromadný výstup nepřihlíží k vyznačené plombě.
(8) Za hromadné výstupy ze souboru geodetických informací se považují především takové údaje katastru, jejichž rozsah zpravidla dosahuje nebo přesahuje údaje o nemovitostech evidovaných v jednom katastrálním území. Hromadné výstupy se opatřují údajem o dni, ke kterému byly vyhotoveny.
(9) Hromadné výstupy nejsou veřejnými listinami a poskytuje je katastrální úřad, v jehož územní působnosti jsou nemovitosti evidovány, nebo provozovatel souborů geodetických informací a souborů popisných informací v celostátním rozsahu.102)
(10) Hromadné výstupy podle odstavců 7 a 8 se poskytují na vyžádání za úplatu podle cenového předpisu,103) nestanoví-li zvláštní předpis jinak.104)
(1) Kartografická díla105) vyhotovená na podkladě souboru geodetických informací musí obsahovat upozornění na ochranu práv k nim podle zvláštního předpisu106) ve formě ochranné doložky: „Mapový podklad © Český úřad zeměměřický a katastrální, ...“ (rok, jemuž odpovídá stav obsahu katastrální mapy).
(2) V publikaci zveřejňující souhrnné přehledy nebo hromadné údaje ze souboru popisných informací katastru musí být uvedeno, ke kterému datu jsou údaje převzaty z katastru.
(1) Zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků podle § 3 odst. 2 (dále jen „zjednodušená evidence“) se postupně zakládá a vede pouze v souboru popisných informací katastru s využitím jejich geometrického a polohového určení a popisných informací obsažených v operátech bývalého pozemkového katastru a v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení (dále jen „dřívější pozemková evidence“), a to alespoň těmito údaji:
(2) Ve zjednodušené evidenci podle odstavce 1 se vyznačují změny:
(3) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované podle odstavce 1 do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 7) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku.
(4) Katastrální úřad vyhotoví na požádání s využitím operátů dřívějších pozemkových evidencí:
Číselné kódy a názvy částí obce, v nichž jsou samostatně číslovány budovy popisnými nebo evidenčními čísly [§ 6 odst. 1 písm. f) a § 7 písm. l)], se v souboru popisných informací doplňují v návaznosti na standardy územní identifikace v rámci Státního informačního systému a souřadnice definičních bodů parcel [§ 7 písm. m)] v návaznosti na obnovu katastrálního operátu.
(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (např. poddolováním nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(2) V době do obnovy katastrálního operátu novým mapováním jsou v prostorech podle odstavce 1 geometrickým základem pro zaměřování změn obsahu katastrální mapy a pro vytyčování hranic pozemků nejbližší body podle § 66 odst. 2 písm. b).
Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. a vyhlášky č. 99/1994 Sb.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.