Předseda:
Ing. Šíma CSc. v. r.
Příloha k vyhlášce č. 190/1996 Sb.
  1. 1. Charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí
    Druh pozemkuKódCharakteristika
    orná půda2a) pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny,technické plodiny a jiné zemědělské plodiny,
    b) pozemky, které jsou dočasně zatravňovány (víceleté pícniny na orné půdě),
    c) pařeniště, skleníky a japany, pokud jsou na orné půdě;
    chmelnice3pozemky vysázené chmelem;
    vinice4pozemky, na kterých se pěstuje vinná réva;
    zahrady5a) pozemky, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
    b) pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami,
    c) školky ovocných nebo okrasných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď,
    d) pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě;
    ovocné sady6pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha;
    louky7pozemky porostlé travinami, u nichž hlavní výtěžek je seno (tráva), i když se nahodile spásají nebo jsou za účelem zúrodnění rozorány;
    pastviny8pozemky porostlé travinami, které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou;
    lesní pozemky10pozemky s lesními porosty a plochy na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.]
    vodní plochy11pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky, vodní nádrže, močály nebo bažiny;
    zastavěné plochy a nádvoří13a) pozemky, na kterých jsou postaveny budovy podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastr. zákona,
    b) nádvoří podle § 1 odst. 2 písm. a) této vyhlášky;
    ostatní plochy14pozemky neuvedené v předcházejících druzích pozemků s charakteristikou způsobu využití podle bodu 2 této přílohy.
  1. 2. Způsob využití nemovitostí
    Způsob využití nemovitostiKódVýznam kódu
    Druh pozemku: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny.
    Skleník, pařeniště12Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.
    Školka, topolová plantáž13Školka ovocných nebo okrasných stromů, viniční školka, školka pro chmelovou sáď nebo topolová plantáž.
    Druh pozemku: lesní pozemky
    Účelový les21Pozemek zařazený do kategorie „lesy ochranné“ a „lesy zvláštního určení“ podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.,
    Bezlesí22Na pozemku jsou lesní průseky, plochy pod elektrovody, lesní školka apod. [§ 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 84/1996 Sb.]
    Budova na lesním pozemku26Na pozemku je budova, ale pozemek není vyňat z lesního půdního fondu.
    Zpevněná lesní komunikace27Pozemek není vyňat z lesního půdního fondu a je na něm zřízena zpevněná lesní cesta.
    Druh pozemku: vodní plochy
    Rybník111Rybník sloužící k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb.
    Tok přírodní120Přírodní nebo upravený (regulovaný) vodní tok (např.řeka,potok).
    Tok umělý121Uměle vytvořený tok (např.průplav,kanál,náhon,odpadový kanál, meliorační stoka apod.)
    Vodní nádrž přírodní122Jezero, slepé říční rameno.
    Vodní nádrž umělá123Uměle vytvořená vodní nádrž (např. přehrada, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch, rybníky nesloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb) s výjimkou bazénu ke koupání.
    Močál, bažina124
    Druh pozemku: zastavěné plochy a nádvoří
    Průmyslový objekt10.Objekt průmyslové výroby, výroby tepla a elektřiny a skladového hospodářství.
    Zemědělská usedlost20.Zemědělská usedlost (statek) ve vlastnictví občana (např. budova s obytnou částí, stodolou, chlévem apod.).
    Zemědělská hospodářská budova21.Budova zemědělského objektu náležející zemědělskému subjektu (např. administrativní budova, kravín, vepřín, skladová hala, dílna).
    Objekt dopravy30.Budova v objektu automobilové, železniční, lodní a civilní letecké dopravy, městské hromadné dopravy apod.
    Objekt k bydlení40.Budova pro bydlení (např. bytový dům, rodinný domek) nebo budova pro individuální rekreaci označená evidenčním číslem.
    Rekreační objekt420Objekt pro individuální rekreaci (např. chalupa,rekreační domek) označený popisným číslem.
    Objekt lesního hospodářství50.Objekt lesního hospodářství (např. lesovna, hájovna, sklad, opravny, dílny, provozní budovy a pod).
    Objekt občanské vybavenosti60.Zařízení veřejné správy a řízení (např. úřadovny obcí, soudů, požární stanice), školské a výchovné (např. školy,s internáty), kulturní a osvětové (např. divadla, kina hrady, zámky, zoolog.zahrady), sportovní a tělovýchovné (např. sportovní haly, zimní stadiony, zařízení horské služby), zdravotnické a sociální (např. nemocnice, lékárny, ústavy sociální péče, léčebná zařízení) a obchodu a služeb (např. prodejny, hotely, restaurace, cestovní kanceláře, zařízení spojů, hromadné garáže).
    Objekt technické vybavenosti70.Zařízení technické vybavenosti sídel (např. zásobování plynem, teplem, elektřinou, zařízení technických služeb a vodohospodářské zařízení).
    Ostatní stavební objekty90.Budovy nezařazené do předchozích kategorií.
    Bližší specifikace na třetím místě kódu:
    ..0Budova s číslem popisným.
    ..1Budova s číslem evidenčním.
    ..2Garáže (i označené číslem evidenčním).
    ..3Ostatní budovy bez čísla popisného nebo evidenčního.
    ..4Společný dvůr u domu s byty v osobním vlastnictví apod.
    ..5Zbořeniště, jiná plocha.
    ..6Rozestavěno.
    Druh pozemku: ostatní plochy
    Dráhy30Provozní plocha drah.
    Dálnice31Dálnice včetně nájezdů na dálnici a dalších ploch sloužících provozu dálnice.
    Silnice32Silnice I. až III. třídy.
    Ostatní komunikace33Místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejných prostranství, chodníků a parkových cest.
    Ostatní dopravní plochy36Plochy letišť a přístavů.
    Zeleň v zástavbě40Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň.
    Ostatní veřejná zeleň41Parky a jiné plochy funkční a rekreační zeleně.
    Hřiště,stadiony50Hřiště, stadiony.
    Koupaliště51Koupaliště u přírodních nebo uměle vytvořených vodních ploch a koupaliště s bazénem.
    Ostatní sportoviště52Např. jízdárny, dostihové dráhy, střelnice, dráhy pro motoristické, vodní a lyžařské sporty, lanovky, vleky.
    Rekr. a ubytovací plochy53Plochy pro lehká ubytovací a rekreační zařízení, např. autokemp, tábořiště.
    Soukromá rekreační plocha54Pozemek pro účely budovy individuální rekreace.
    Hřbitov, urnový háj60
    Kulturní a osvětové plochy61Např. botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník.
    Manipulační plochy70Manipulační a skladová plocha průmyslové výroby a zeměděl. a sklad. hospodářství.
    Těžba surovin71Plocha těžební činnosti; těžba nerostů a těžba surovin.
    Skládka73Plocha určená ke skládce.
    Jiné plochy90Plocha nezařazená do předchozích kategorií.
    Staveniště91Pozemek určený pro výstavbu.
    Svah, skála92Neplodná půda, např. roklina, vysoká mez s kamením, ochranná hráz, skály.
  2. Poznámka: U druhu pozemku „zastavěné plochy a nádvoří“ je výsledný kód způsobu využití nemovitosti trojmístný a vznikne spojením dvoumístného kódu charakteristiky účelu využití na prvních dvou místech s jednomístným kódem bližší specifikace nemovitosti (na posledním místě).
  1. 3. Způsob ochrany nemovitostí
    Způsob ochrany nemovitostíKód
    Menší chráněné území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka) a jeho ochranné pásmo...1
    Rozsáhlé chráněné území (národní park, chráněná krajinná oblast) a jeho ochranné pásmo...2
    Menší chráněné území a jeho ochranné pásmo (1) a rozsáhlé chráněné území a jeho ochranné pásmo (2)...3
    Vnitřní lázeňské území, ložisko slatin a rašelin, ochranné pásmo 1. stupně léčivého zdroje (přírodního léčivého zdroje minerálních, termálních, proplyněných vod nebo plynů přírodních minerálních vod stolních a ložiska slatin)..1.
    Pozemky určené k plnění funkcí lesa - zpevněné cesty, drobné vodní plochy apod. [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb.] - jsou součástí lesního půdního fondu (LPF).2.
    Pozemky LPF (2) v lázeňském území (1)..3.
    Nezemědělské pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu (ZPF) - § 1 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb..4.
    Pozemky ZPF (4) v lázeňském území (1).5.
    Způsob ochrany nemovitostíKód
    Jednotlivá nemovitá kulturní památka.1..
    Památkově chráněné území (památková rezervace, památková zóna, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památková rezervace a památková zóna).2..
    Nemovitá kulturní památka (1) v památkově chráněném území (2).3..
    Geodetický bod a jeho chráněné území.4..
    Geodetický bod (4) na nemovité kulturní památce (1).5..
    Geodetický bod (4) v památkově chráněném území (2).6..
    Geodetický bod (4) na nemovité kulturní památce v památkově chráněném území (3).7..
  2. Poznámka: Kombinací příslušných kódů na prvém až třetím místě se vytváří kód způsobu ochrany nemovitosti, např. 112 - nemovitá kulturní památka ve vnitřním lázeňském území v rámci rozsáhlého chráněného území.
  1. 4. Druh číslování parcel
    Druh pozemkové evidence - při společné číselné řadě parcel [§ 3 odst. 7 písm. b)] platí pro všechny parcely vždy kód uvedený pro pozemkovou parcelu.Kód parcely
    stavebnípozemkové
    Katastr nemovitostí12
    Evidence nemovitostí-3
    Pozemkový katastr45
    Přídělový plán nebo jiný podklad67
    Parcela z jiného katastrálního území89
  1. 5. Kvalita výměry
    Kvalita výměryKód
    Výměra vypočtena z vyrovnaných souřadnic v systému S-JTSK2
    Výměra vypočtena z přímo měřených měr nebo ze souřadnic bez vyrovnání1
    Výměra vypočtena graficky0
  1. 6. Geodetické údaje o zhušťovacím bodu
    1. 6.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE".
    2. 6.2 Geodetické údaje o zhušťovacích bodech obsahují:
      1. a) lokalizační údaje o územní jednotce (okres,obec) a katastrálním území, označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené, označení triangulačního listu, číslo parcely,na níž je bod umístěn,
      2. b) číslo a název bodu, souřadnice bodu v S-JTSK, výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání s uvedením vztažného místa, údaje o orientacích (číslo a název orientačního bodu, jižník a délka orientační strany),
      3. c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami a místopisný popis,
      4. d) údaje o stabilizaci a signalizaci bodu,
      5. e) údaje o zřízení bodu (zřizovatel, datum apod.).
    1. 6.3 Je-li ke zhušťovacímu bodu zřízen zajišťovací bod, uvedou se jeho údaje podle bodu 6.2 v geodetických údajích daného zhušťovacího bodu.
  1. 7. Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole
    1. 7.1 Formální úprava je stanovena tiskopisem Úřadu s názvem "GEODETICKÉ ÚDAJE O PBPP".
    2. 7.2 Geodetické údaje o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole obsahují:
      1. a) lokalizační údaje o obci a katastrálním území a označení listu Státní mapy 1:5000-odvozené,
      2. b) číslo bodu, souřadnice v S-JTSK, třídu přesnosti (jen u bodů zřízených před účinností této vyhlášky) a výšku bodu ve výškovém systému baltském - po vyrovnání (pokud byla určena),
      3. c) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,
      4. d) údaje o zřízení bodu, jeho popis, způsob stabilizace a určení.
  1. 8. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK
    1. 8.1 Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy (obr. 1).
      Obrázek
      Obrázek
    1. 8.2 Klad a rozměry mapových listů se odvozují u map měřítek:
      1. a) 1:5000 - dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců ve směru osy Y a na 10 vrstev ve směru osy X (obr. 1),
      2. b) 1:2000 - dělením mapového listu měřítka 1:5000 na dva sloupce a na dvě vrstvy (na polovinu rovnoběžkami s osami X,Y) podle obr. 2,
      3. c) 1:1000 - dalším postupným dělením mapového listu měřítka 1:2000 na sloupce a vrstvy obdobně jako v písm. b) podle obr. 2.
    1. 8.3 Rozměry rámu mapových listů včetně dalších údajů jsou uvedeny v tabulce:
      Měřítko mapyRozměry rámu (mm)Délka úhlopříčky rámu (mm)Rozměry zobrazeného území (m)Plocha zobrazeného území (ha)
      1:5000500x400640,312500x2000500
      1:2000625x500800,391250x1000125
      1:1000625x500800,39625x 50031,25
    1. 8.4 Označení mapových listů v S-JTSK obsahuje podle měřítka:
      1. a) 1:5000 - název příslušného listu státní mapy měřítka 1:50 000 (daný názvem největšího města zobrazeného na tomto listu), doplněný číslem sloupce a vrstvy (bod 8.2); čísla se oddělí pomlčkou (např. OLOMOUC 6-5, obr. 1); sloupce a vrstvy se číslují od severovýchodního rohu listu ve směru os Y a X číslicemi 0 až 9,
      2. b) 1:2000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:5000, doplněné za lomítkem čísly mapových listů (1 až 4), počínaje číslem 1 v severozápadní čtvrtině (např. OLOMOUC 6-5/1, obr. 2),
      3. c) 1:1000 - označení příslušného mapového listu měřítka 1:2000, doplněné čísly 1 až 4 v souladu s postupným dělením listu na čtvrtiny (např. OLOMOUC 6-5/21, obr. 2).
  1. 9. Mapové značky katastrální mapy v S-JTSK
    1. 9.1 Čáry
      Poř.čísloDruhy čarRozměry v mm *)SpecifikacemmTloušťka čáry
      0.01Čára plnáObrázek10,13tenká
      20,18tenká
      0.02Čáry čárkovanéObrázek1,0 1,040,35tlustá
      0.03Obrázek2,0 1,060,70velmi tlustá
      0.04Obrázek2,0 2,0
      *) Délka čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků.
      Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tlouštky čáry (např.: 0.021 = tenká čárkovaná čára).
      0.05Obrázek3,0 1,0
      0.07Obrázek5,0 2,0
      0.10Čára tečkovanáObrázek0,3 1,0
      0.12Čáry střídavéObrázek1,0 0,8 0,3 0,8
      0.13Obrázek2,0 0,8 0,3 0,8
      0.14Obrázek3,0 1,3 0,3 1,3
      0.18Obrázek3,0 2,0 3,0 1,3 0,3 1,3
      0.19Obrázek5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3
    1. 9.2 Body bodových polí a hraniční znaky
      Poř.čísloPředmětZnačka Příklady použitíPoznámka
      1.01Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bodObrázekv náčrtu o 2 mm červeně, číslo bodu se uvádí pokud možno vlevo od značky, a to v náčrtu červeně
      1.02Bod jako v 1.01, ale osazení jen podzemní značkou nebo pod vodouObrázek
      1.03Bod jednotní nivelační sítěObrázek
      1.04Stabilizovaný bod technické nivelaceObrázek
      1.05Hraniční znak podle § 85 odst. 1Obrázekv náčrtu Obrázek
      1.07Pomocní měřický bodObrázekjen v náčrtu - červeně
      1.09Lomový bod označený jiným trvalým způsobem podle § 79 odst. 4 nebo neoznačený trvale (např. kolíkem)Obrázekjen v náčrtu
    1. 9.3 Hranice
      Poř.čísloPředmětZnačka Příklady použitíPoznámka
      2.01Hranice státníObrázekmapová značka 2.01 až 2.06 se umísťuje zejména u trojmezí a u hlavních lomových bodů
      čára 0.186
      2.03Hranice krajskáObrázek
      2.04Hranice okresníObrázekčára 0.146
      2.05Hranice obecníObrázek
      2.06Hranice katastrálního územíObrázek
      2.10Dřevěný plot, vlastnictví z jedné stranyObrázekjen v náčrtu
      2.11Dřevěný plot, spoluvlastnictvíObrázek
      2.12Drátěný, kovový plot, vlastnictví z jedné stranyObrázek
      2.13Drátěný, kovový plot, spoluvlastnictvíObrázek
      2.14Živý plot, vlastnictví z jedné stranyObrázek
      2.15Živý plot, spoluvlastnictvíObrázek
      2.16Ohradní zeď, vlastnictví z jedné stranyObrázekjen v náčrtu
      2.17Ohradní zeď, spoluvlastnictvíObrázek
      2.18SlučkaObrázek
      2.19Hranice parcely, vnější obvod budovy, vnitřní kresba v parceleObrázekčára 0.011
      2.20Předmět jako 2.19, ale shora neviditelní, podchodná část budovyObrázekčára 0.021
      2.21Hranice pohyblivá, nestáláObrázekčára 0.101
      2.22Hranice neznatelnáObrázekčára 0.121
      2.23Hranice chráněného územíObrázekčára 0.181
      2.24Hranice ochranného pásmaObrázekčára 0.191
      2.26Hranice podzemníObrázekčára 0.051
      2.27Hranice spornáObrázekčára 0.131
    2. Poznámka: V grafickém výstupu z digitální katastrální mapy se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 podle bodu 9.1) a značka pořadové číslo 2.18 (slučka) se nepoužije.
    1. 9.4 Druhy pozemků a způsob jejich využití
      Poř.čísloPředmětZnačka Příklady použitíPoznámka
      3.01Orní půdaObrázekjen v náčrtu
      3.02ChmelniceObrázekmapová značka 3.02 až 3.16 se umísťuje uprostřed plochy parcely příslušného druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti, pokud možno nad parcelním číslem; u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé plochy může být vynechána
      3.03ViniceObrázek
      3.04ZahradaObrázek
      3.05Ovocný sadObrázek
      3.06LoukaObrázek
      3.07PastvinaObrázek
      3.08Lesní půda bez rozlišení druhu porostuObrázek
      3.11Lesní půda s křovinatým porostemObrázek
      3.14Park, okrasní zahradaObrázek
      3.15HřbitovObrázek
      3.16Neplodná půdaObrázek
      3.18Nemovitá kulturní památkaObrázekumísťuje se uvnitř zobrazeních chráněných objektů
    1. 9.5 Stavební objekty
      Poř.čísloPředmětZnačkaPříklady použitíPoznámka
      4.01Průmět okraje střešního pláštěObrázekjen v mapách vyhotovených před účinností této vyhlášky
      4.02Budova zděná, betonová, kovováObrázekObrázek
      4.03Budova dřevěnáObrázekObrázek
      4.06Nádvoří, dvůrObrázekjen v náčrtu
      4.08Schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacíchObrázek
      4.09Kostel, kaple nebo modlitebna Obrázek
      4.10SynagógaObrázekumísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
      4.11 Střed předmětu malého rozsahuObrázek
      4.12Předmět malého rozsahu (zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka) bez rozlišeníObrázek
      4.20Most, lávka, bez rozlišeníObrázekpokud šířka předmětu není zobrazitelná, kreslí se jen jednou čárou (osou)
      PropustekObrázek
    1. 9.6 Dopravní síť
      Poř. čísloPředmětZnačka Příklady použitíPoznámka
      5.01Osa železniční koleje normálního rozchoduObrázekčára 0.014
      5.21Visutá lanová dráhaObrázekčára 0.044
      5.22Pozemní lanová dráhaObrázekčára 0.014
    1. 9.7 Elektrická vedení
      Poř. čísloPředmětZnačka Příklady použitíPoznámka
      6.01Kovový, betonový stožár Obrázek
      6.02Příhradový stožárObrázek
      6.04Stožár vysílací nebo retranslační staniceObrázek
      6.05Osa nadzemního vedeníObrázekčára 0.041
      6.59Venkovní silové vedení bez rozlišení druhuObrázek
    1. 9.8 Povrchová ložiska
      Poř. čísloPředmětZnačka Příklady použitíPoznámka
      7.01Povrchová těžba nerostů a surovin bez rozlišeníObrázek
      7.03Ložisko slatin a rašelinObrázek
    1. 9.9 Vodstvo
      Poř. čísloPředmětZnačka Příklady použitíPoznámka
      8.02Vodní tokObrázek
      8.03Vodní nádrž, rybníkObrázek
      8.04MočálObrázek
      8.11Veřejná studnaObrázek
  1. 10. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1:1440, 1:2500 a 1:2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 9 této přílohy
    1. 10.1 Uvnitř mapového rámu je uveden:
      1. a) název sousedního státu, územní správní jednotky, části obce a veřejného prostranství,
      2. b) název katastrálního území, pomístní názvy a parcelní čísla, s rozlišením místních a pomístních názvů velikostí písma; parcelní číslo má velikost 1,5 mm.
    1. 10.2 Vně mapového rámu je uvedeno:
      1. a) označení kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem vpravo), orientační číslo mapového listu v kladu triangulačního listu (nad mapovým rámem uprostřed a ve všech rozích okraje mapy) a orientační číslo sousedního mapového listu (vně stran rámu uprostřed),
      2. b) v okrajovém náčrtku číslo mapy bývalého pozemkového katastru se jménem příslušného katastrálního území a srážkou papíru jednotlivých mapových listů (na vnějších stranách okrajového náčrtku),
      3. c) měřítko mapy a další tirážní údaje (pod mapovým rámem).
    1. 10.3 Mapové značky
      Poř. čís.PředmětMapová značkaPoř. čís.PředmětMapová značka
      1Hranice státníObrázek14Vodní tok
      otevření
      přikrytý
      Obrázek
      Obrázek
      2Hranice krajskáObrázek
      15Ostatní plochyObrázek
      3Hranice okresníObrázek16Zamokřená půda
      bez rákosí
      s rákosím
      Obrázek
      Obrázek
      4Hranice obecníObrázek
      5Hranice katastrálního územíObrázek17HřbitovObrázek
      6Hranice neznatelníObrázek
      18ZříceninaObrázek
      7Hranice chráněného územíObrázek
      19Most
      kamenný, betonový
      železný
      dřevěný
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      8ChmelniceObrázek
      9ViniceObrázek
      10ZahradaObrázek
      11LoukaObrázek20Lávka
      užší než 2 m
      širší než 2 m
      Obrázek
      Obrázek
      12PastvinaObrázek
      13Lesní půdaObrázek

      Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

  1. 11. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole
    1. 11.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby bod nebyl ohrožen, aby signalizace byla jednoduchá a aby bod byl využitelný pro připojení podrobného měření.
    2. 11.2 Zhušťovací body se volí přednostně na trvalých objektech, na rovných střechách domů, na nivelačních kamenech, na hřebových nivelačních značkách osazených shora na vodorovných částech trvalých objektů nebo jako trvale signalizované body s výjimkou továrních komínů, stožárů a vlajkových tyčí. Ostatní body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně překážely v užívání pozemků, např. v obvodu dopravních komunikací.
    3. 11.3 Zhušťovací body se stabilizují jednou povrchovou a jednou podzemní značkou. Povrchová stabilizační značka je kamenný hranol o celkové délce přibližně 700 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech 160 mm x 160 mm x 100 mm s křížkem ve směru úhlopříček na vrchní straně hlavy hranolu. Podzemní značka je kamenná deska o rozměrech nejméně 200 mm x 200 mm x 70 mm s obdobným křížkem jako na povrchové značce. Podzemní značka je umístěna pod povrchovou značkou ve vzdálenosti nejméně 200 mm. Stabilizační značky musí být umístěny ve svislici s mezní odchylkou 5 mm.
    4. 11.4 Pokud nelze zhušťovací bod stabilizovat podzemní značkou, zřídí se jeden zajišťovací bod stabilizovaný kamenným hranolem podle bodu 11.3 nebo jiným způsobem zajišřujícím stejnou kvalitu, zejména kovovými značkami osazenými do objektu.
    5. 11.5 Trvale signalizované zhušťovací body se zajistí dvěma zajišťovacími body, stabilizovanými ve vzdálenosti nejvýše 500 m od zhušťovacího bodu. Mezi zajišťovacími body musí být viditelnost.
    6. 11.6 Ostatní body podrobného polohového bodového pole (dále jen „ostatní body“) se zřizují především:
      1. a) na objektech se stabilizační značkou, např. na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, hraničních kamenech na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou,
      2. b) na vstupních a jiných šachtách podzemních vedení mimo zastavěné části obcí, pokud na nich lze jednoznačně vyznačit polohu bodu,
      3. c) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov.
    1. 11.7 Pokud nejsou pro umístění ostatních bodů vhodné objekty, stabilizují se kamennými hranoly podle bodu 11.3. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 600 mm, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.
    2. 11.8 Ostatní body je možno také stabilizovat:
      1. a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,
      2. b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod. na budovách,
      3. c) ocelovými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,
      4. d) ocelovými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena zařízením proti vytažení znaku) s hlavou z plastu velikosti nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,
      5. e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně
        1. 1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,
        2. 2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

        takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu.

    1. 11.9 Ze značek pevných bodů podrobného polohového bodového pole, které jsou použitelné jako stanoviska, musí být z výšky měřického přístroje orientace na body základního nebo podrobného polohového bodového pole téže nebo vyšší přesnosti. U zhušťovacích bodů se k tomu účelu, pokud není možnost orientace, zřídí orientační bod.
    2. 11.10 Hustota trvale stabilizovaných bodů polohového bodového pole (základního i podrobného) je stanovena vzájemnou vzdáleností bodů v zastavěném území 150 až 300 m a v nezastavěném území hustotou nejméně jeden bod na km2.
    3. 11.11 Určovací prvky (délka, směr) bodů podrobného polohového bodového pole se měří nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.
    4. 11.12 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem , kde mx, my, jsou střední chyby určení souřadnic x,y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou u zhušťovacího bodu 0,02 m a u ostatních bodů 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole.
    5. 11.13 Mezní odchylka se stanoví 2,5násobkem základní střední souřadnicové chyby.
    6. 11.14 Přesnost bodů podrobného polohového bodového pole se posuzuje:
      1. a) u jednotlivých bodů podle skutečné odchylky nebo empirické střední souřadnicové chyby, určené z vyrovnání metodou nejmenších čtverců, která nesmí překročit hodnotu mezní odchylky,
      2. b) u souboru bodů testováním poměru empirické střední souřadnicové chyby souboru k základní střední souřadnicové chybě,
      3. c) u bodů, jejichž souřadnice se počítají přibližným vyrovnáním, podle odchylek uzávěrů určovacích obrazců nebo rozptylu hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků.

      Pro tento účel se rozumí skutečnou odchylkou rozdíl mezi hodnotou určenou kontrolním měřením podstatně vyšší přesnosti a hodnotou, jejíž přesnost se posuzuje, a rozptylem hodnot souřadnic největší rozdíl souřadnic bodu vypočtených z kombinací určovacích prvků.

    1. 11.15 Při testování podle bodu 11.14 písm. b) u souboru o větším počtu bodů než 20 má být přibližně 63% bodů v mezích od nuly do hodnoty základní střední souřadnicové chyby. Přitom u žádného z bodů souboru nesmí být překročena mezní odchylka podle bodu 11.13. Empirická střední souřadnicová chyba souboru bodů se vypočte jako kvadratický průměr absolutních hodnot empirických středních souřadnicových chyb bodů souboru.
    2. 11.16 Při posuzování přesnosti podle bodu 11.14 písm. c) je možné považovat kritéria přesnosti uvedená v bodě 11.12 za splněná, jestliže nebyly překročeny mezní odchylky uzávěrů určovacích obrazců stanovené Úřadem a nebo pokud rozptyl hodnot souřadnic vypočtených kombinací určovacích prvků u všech bodů vyhovuje kritériu podle bodu 11.13.
  1. 12. Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu katastrální mapy
    1. 12.1 Přesnost podrobného měření a výsledných souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy (dále jen "podrobné body") se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům podrobného polohového bodového pole, popř. základního polohového bodového pole.
    2. 12.2 V katastrálních územích podle § 66 odst. 2 písm. a) této vyhlášky, v kterých podrobné měření nelze připojit na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 jednoznačně identifikovatelné podrobné body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení těchto podmínek:
      1. a) zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice opsané nad spojnicí navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů nebo vně této kružnice do vzdálenosti nejvýše 1/4 jejího průměru,
      2. b) územní rozsah podrobného měření se omezí v zastavěném území nejvýše na plochu 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m,
      3. c) přesnost určení souřadnic připojovacích podrobných bodů splňuje kritéria podle bodů 12.6 a 12.13,
      4. d) v případě změny uvnitř parcely (§ 66 odst. 4) se může podrobné měření připojit na podrobné body splňující kritéria přesnosti podle bodu 12.14.
    1. 12.3 Podmínka stanovená v bodu 12.2 písm. a) platí i pro připojení podrobného měření v katastrálních územích podle § 66 odst. 2 písm. b) této vyhlášky.
    2. 12.4 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x,y podrobných bodů je základní střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahem , kde mx, my jsou základní střední chyby určení souřadnic x,y.
    3. 12.5 Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic x,y dvojice podrobných bodů je základní střední chyba md délky d přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené ze souřadnic.
    4. 12.6 Souřadnice podrobných bodů musí být určeny tak, aby:
      1. a) charakteristika mxy nepřesáhla kritérium uxy = 0,14 m,
      2. b) charakteristika md nepřesáhla kritérium ud vypočtené pro každou délku ze vztahu ud = 0,21 [(d+12):(d+20)] v metrech.
    1. 12.7 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů v grafické formě katastrální mapy je základní střední souřadnicová chyba mxy (bod 12.4), kde mx, my jsou základní střední chyby zobrazení bodu na podkladě jeho výsledných souřadnic. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení mxy nepřesáhla hodnotu 0,16 mm na katastrální mapě.
    2. 12.8 Dosažení přesnosti určení souřadnic podrobných bodů se ověřuje pomocí:
      1. a) oměrných měr nebo kontrolním měřením délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnáním s délkami, vypočtenými ze souřadnic,
      2. b) nezávislého kontrolního měření a výpočtu souřadnic výběru podrobných bodů a jejich porovnání s určenými souřadnicemi.
    1. 12.9 Dosažení přesnosti zobrazení podrobných bodů u grafické formy mapy se ověřuje porovnáním délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (např. oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) s délkami určenými z mapy.
    2. 12.10 Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikostí rozdílu délek daného vztahem , kde dm je:
      1. a) délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic [bod 12.8 písm. a)] nebo
      2. b) určená z hodnot odměřených na katastrální mapě s přihlédnutím ke srážce katastrální mapy (bod 12.9), a dk je délka spojnice určená z přímého měření.
    1. 12.11 Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S-JTSK za vyhovující tehdy, když:
      1. a) absolutní hodnoty všech rozdílů délek, vypočtených podle bodu 12.10 vyhovují kritériu ,
      2. b) kritérium je splněno pro 60% testovaných délek d, přičemž ud se vypočte podle bodu 12.6 a koeficient k má hodnotu pro případ podle bodu 12.10 písm. a) k = 1,0 a pro případ podle bodu 12.10 písm. b) k = 1,5 u měřítka katastrální mapy 1:1000, k = 1,6 u měřítka 1:2000 a k = 1,9 u měřítka 1:5000.

      V případě, že některé rozdíly délek Δd nevyhovují kritériu podle písmena a), prověří se správnost určení příslušných dvojic podrobných bodů a zjištěné nesprávnosti se opraví.

    1. 12.12 Dosažení přesnosti zobrazení změny v katastrální mapě v jiném systému než S-JTSK se považuje za vyhovující, když rozdíl délek Δd určených podle bodu 12.10 písm. b) nepřekročí mezní odchylky uvedené v tabulce:
      Měřítko katastrální mapyMezní odchylka v metrech pro délku d
      do 50 metrůnad 50 do
      300 metrů
      nad 300 metrů
      1 : 12500,580,680,68
      1 : 14400,670,770,77
      1 : 25001,161,261,26
      1 : 28802,662,922,96
    1. 12.13 Pro porovnání souřadnic výběru podrobných bodů podle 12.8 písm. b) se vypočtou pro body výběru rozdíly souřadnic Δx = xm - xk, Δy = ym - yk, kde xm, ym jsou výsledné souřadnice podrobného bodu a xk, yk jsou souřadnice téhož bodu z kontrolního určení.

      Dosažení stanovené přesnosti se testuje pomocí výběrové střední souřadnicové chyby sxy, vypočtené jako kvadratický průměr středních chyb souřadnic sx, sy, které se určí ve výběru o rozsahu N bodů ze vztahů

      Hodnota koeficientu k = 2, má-li kontrolní určení stejnou přesnost jako podrobné měření nebo k = 1, má-li kontrolní určení přesnost podstatně vyšší, t.j. mxy < 0,10 m.

      1. Přesnost určení souřadnic se pokládá za vyhovující, když
        1. a) při posuzování jednotlivých bodů střední odchylka v poloze up vypočtená ze vztahu nepřekročí mezní odchylku 2uxy = 0,28 m a přitom alespoň 60 % posuzovaných odchylek nepřekročí hodnotu uxy = 0,14 m,
        2. b) výběrová střední souřadnicová chyba sxy, vypočtená ze vztahu vyhovuje kritériu sxy ≤ 0,15m pro výběr o rozsahu N od 100 do 300 bodů a sxy ≤ 0,14 m pro výběr větší než 300 bodů.
    1. 12.14 Při posuzování přesnosti souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy v S-JTSK, zhotovené ve 4. třídě přesnosti mapování podle dřívějších předpisů, platí tyto hodnoty kritérií pro charakteristiky stanovené podle bodu:
    2. 12.6 písm. a): uxy = 0,26 m,
      1. písm. b): ud = 0,39 m (d+12) : (d+20),
    1. 12.13 písm. a): 2uxy = 0,52 m,
      1. písm. b): sxy ≤ 0,29 m pro N od 100 do 300 bodů,
        1. sxy ≤ 0,26 m pro N větší než 300 bodů.
  1. 13. Mezní odchylky výpočtu výměr
    1. 13.1 Hodnota mezní odchylky se vypočte ze vzorců uvedených v tabulce, kde P v m2 je určená výměra:
      Měřítko mapyVýměra určená číselně [§ 68 odst. 2 písm. a), b)] v porovnání s
      výměrou určenou graficky [§ 68 odst. 2 písm. c)]
      Výměra určená nezávisle dvakrát graficky
      123
      1:1000uMP = 0,25.√P + 2uMP = 0,20.√P + 3
      1:1250 a 1:1440uMP = 0,35.√P + 3uMP = 0,30.√P + 4
      1:2000uMP = 0,50.√P + 4uMP = 0,40.√P + 6
      1:2500 a 1:2880uMP = 0,90.√P + 7uMP = 0,60.√P + 8
      1:5000uMP = 1,20.√P +10uMP = 1,05.√P + 14
    1. 13.2 Hodnota mezní odchylky uMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a výměrou novou se stanoví, jsou-li:
      1. a) dosavadní a nové výměry určeny ze souřadnic lomových bodů obvodu parcely (dílu), které byly vypočteny z přímo měřených měr, ze vzorce uMP = 0,5 (n1+ n2-1), kde n1 je počet dosavadních parcel ve skupině, n2 je počet nových parcel a dílů ve skupině,
      2. b) dosavadní a nové výměry určeny graficky nebo kombinací různých způsobů, dvojnásobnou hodnotou vypočtenou podle vzorců uvedených v bodu 13.1 sl. 3 tabulky.
    1. 13.3 Není-li mezní odchylka podle bodu 13.2 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů a zavádí se pouze u výměr určených graficky.
  1. 14. Vzor geometrického plánu pro reálné rozdělení nemovitostí