Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

§ 59

Pro účely katastru se vykonávají tyto zeměměřické činnosti:

1. a) zřizování, údržba a obnova podrobného polohového bodového pole,
2. b) geometrické a polohové určení hranic katastrálních území, pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy,
3. c) vyhotovení dokumentace o vytyčení hranic pozemků.

§ 60

(1) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodu 11 přílohy.

(2) Dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje:

1. a) technickou zprávu obsahující zejména údaje prokazující dosaženou přesnost určení bodu,
2. b) geodetické údaje o bodu.

§ 61

(1) Geometrickým základem podrobného měření při obnově katastrálního operátu novým mapováním jsou body základního a podrobného polohového bodového pole.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.

(3) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají na tiskopisy Úřadu nebo se vyhotovují automatizovaně za podmínek stanovených v § 66 odst. 9 a § 69 odst. 5.

§ 62

(1) Geometrický plán⁸⁸) (dále jen „plán“) se zhotovuje pro:

1. a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 19 odst. 3,
2. b) rozdělení pozemku,
3. c) změnu hranice pozemku,
4. d) vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru nebo jen v souboru geodetických informací [§ 5 odst. 2 písm. n)],
5. e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,⁸⁹)
6. f) doplnění katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci (§ 84 odst. 1), pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,
7. g) grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného.

(2) V katastrální mapě nelze bez plánu zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 58 a § 84 odst. 2.

(3) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

§ 63

Použití plánu

(1) Plán je technickým podkladem pro:

1. a) vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem,
2. b) vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám,⁹⁰) které jsou předmětem katastru,
3. c) změnu hranice katastrálního území a obce,
4. d) změnu hranice druhu pozemku.

(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

§ 64

Podklady pro vyhotovení plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

(3) Dalšími podklady jsou zejména:

1. a) předcházející plány, měřické náčrty původního mapování, záznamy podrobného měření změn,
2. b) údaje o bodech základního a podrobného polohového bodového pole a přehled jejich sítě.

§ 65

Součinnost při vyhotovování plánu

(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu⁹¹) (dále jen „vyhotovitel plánu“) bezplatně v potřebném rozsahu

1. a) kopii mapového podkladu podle § 64 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu,
2. b) v územích, kde jsou v katastru obsaženy údaje o BPEJ, také kopii grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ.

(2) Ostatní podklady podle § 64 získá vyhotovitel plánu

1. a) nahlédnutím do katastru (§ 81) nebo
2. b) požádáním katastrálního úřadu o vyhotovení nepotvrzené kopie z částí katastrálního operátu, popř. výstupy ze souboru geodetických a popisných informací vedených na záznamovém médiu počítače, zejména kopie z dokumentace podle § 16 odst. 3 nebo údaje o jednotlivých parcelách.

(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.

(4) Jsou-li podklady uvedené v § 64 odst. 1 a 2, případně souřadnice podrobných bodů nebo zobrazení obvodů BPEJ používány katastrálním úřadem v digitální formě, poskytují se v takové formě také vyhotoviteli plánu.

§ 66

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků nově geometricky a polohově určované musejí být před zaměřením označeny způsobem podle § 79. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene lze označit pro účely zaměření dočasným způsobem.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření jsou uvedeny v bodu 12.6 přílohy. Geometrickým základem podrobného měření (připojovacími body) jsou:

1. a) body polohového bodového pole, popř. pomocné měřické body,
2. b) dané body polohopisu katastrální mapy totožné s jednoznačně identifikovatelnými body v terénu (dále jen „identické body“).

(3) Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně, se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pokud nelze v těchto prostorech připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek podle bodu 12.2 přílohy.

(4) V ostatních prostorech musí být měření připojeno tak, aby změna mohla být zobrazena do katastrální mapy, popř. navázána na dřívější pozemkovou evidenci a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem. Pokud je potřebné změnu připojenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence, které nejsou v S-JTSK, musí být podrobné měření připojeno také na identické body v dostatečném počtu (nejméně 3). Podmínky připojení na identické body jsou uvedeny v bodu 12.2 přílohy.

(5) Za identické body se volí body v nejbližším okolí změny, zejména:

1. a) původní hraniční znaky na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,
2. b) rohy na obvodu budov, popř. jiné trvalé předměty obsahu katastrální mapy.

V místě, kde takové body v nejbližším okolí změny nejsou a poloha podrobných bodů se neurčuje v S-JTSK, se měření připojí na identické body vzdálené. Pro účely zobrazení změny do grafické nebo digitalizované mapy nebo mapy dřívější pozemkové evidence lze použít za identické body i styky 3 nebo více hranic pozemků, trvalým způsobem neoznačené, jejichž poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod v takovém případě nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí, která je v terénu zřetelná a určitá, nebo průsečíkem spojnic dvojic identických bodů, popř. identickou linií hranice, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně a tak, aby směry kontrolních měr svíraly úhly co nejméně kosé.

(6) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zobrazením v katastrální mapě. Ověření se děje úplným novým určením jejich vzájemné polohy (např. polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v katastrálním operátu. Polohu bodu geometrického základu je možné ověřit i jeho novým určením. Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna navazuje. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12.11, resp. 12.13 přílohy nebo kritériím uvedeným v bodu 12.12 přílohy.

(7) K poloze každého nového podrobného bodu se vztahují délkové nebo úhlové údaje, jimiž je poloha bodu jednoznačně určena, a kontrolní (zajišťovací) údaj. U všech nově vytvářených hranic a u těch částí dosavadních hranic, které jsou děleny nově vloženými body, se měřením v terénu zjišťují oměrné míry nebo jiné kontrolní údaje.

(8) U plánů, jimiž se vymezuje rozsah věcného břemene na části pozemku, a u záznamů podrobného měření, jimiž se vymezuje hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, a takový rozsah nebo hranice jsou vymezeny vzdáleností od liniového nebo bodového prvku (trasy elektrického vedení nebo plynovodu, hranice pozemku, geodetického bodu apod. ), je přípustné rozsah (hranici) v plánu nebo záznamu podrobného měření určit odvozením od polohy příslušného prvku bez jejich vytyčení v terénu.

(9) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen „záznam podrobného měření“) nebo polním registračním zařízením, jehož textový výpis se připojí k záznamu podrobného měření. Náležitosti záznamu podrobného měření jsou stanoveny v bodu 17 přílohy.

(10) Výsledky dřívějších měření, např. z obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebo z pozemkových úprav, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole jejich souladu se skutečným stavem měřením v terénu.

(11) Záznam podrobného měření se vyhotovuje i k vyznačení takových změn, které spojeny s měřením v terénu

1. a) jsou, ale nemění hranice pozemku (např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle § 5 odst. 2),
2. b) nejsou (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru katastrálním úřadem podle § 84 odst. 2), a pak záznam podrobného měření neobsahuje zápisník.

§ 68

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí:

1. a) v katastrálních územích s číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov a v dalších prostorech podle § 66 odst. 3 souřadnicemi v S-JTSK,
2. b) v ostatních prostorech pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

Souřadnice všech bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa.

Seznam souřadnic připojovacích a nově určených podrobných bodů a dále kontrolně zaměřených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

1. a) ze souřadnic v S-JTSK, které byly určeny podle odstavce 1 písm. a),
2. b) jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému),
3. c) graficky, tj. planimetrováním nebo výpočtem z měr nebo ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely (dílu parcely) odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné srážce mapového listu nebo výpočtem ze souřadnic digitalizované mapy.

(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c). Výměra vypočtená z digitální mapy se ověří opakovaným výpočtem podle odstavce 2 písm. a). Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.

(5) U grafického výpočtu výměr jsou přípustná tato zjednodušení:

1. a) při dělení parcely na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než
   1. 1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,
   2. 2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

1. b) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,
2. c) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části (na mapovém listu) nedotčené změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

Při dělení parcely, jejíž dosavadní výměra byla určena ze souřadnic v S-JTSK, lze upustit od výpočtu u jednoho dílu a jeho výměru lze určit odpočtem. Toto zjednodušení není přípustné při výpočtu výměr z digitální nebo digitalizované mapy.

(6) Výměry určené graficky, s výjimkou výměr vypočtených z digitalizované mapy, se vyrovnávají ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.

(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v bodu 13 přílohy.

(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat

1. a) číslo plánu,
2. b) plošnou srážku podkladu, na kterém byl proveden výpočet výměr parcel a dílů podle odstavce 2 písm. c),
3. c) vyrovnání výměr ve skupině a sestavení změnou dotčených parcel z dílů podle stavu katastru nemovitostí, popř. i z dílů parcel zobrazených v podkladech podle § 64 odst. 2.

(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu

1. a) chybného výpočtu výměry dosavadní parcely nebo
2. b) chybného geometrického určení hranic nebo zobrazení dosavadní parcely v katastrálním operátu, poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.

§ 69

Obsah a náležitosti plánu

(1) Plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Náležitostmi plánu jsou:

1. a) popisové pole,
2. b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní,
3. c) seznam souřadnic (§ 68 odst. 1),
4. d) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,
5. e) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v územích, kde katastr tyto údaje obsahuje,
6. f) ověření a potvrzení podle § 71 a 72.

Vzory plánů jsou v bodech 14 a 15 přílohy a podrobný obsah a formální náležitosti plánu se řídí bodem 16 přílohy.

(2) Plán podle

1. a) § 62 odst. 1 písm. e), dochází-li pozemkovými úpravami k zániku dosavadních pozemků a vzniku nových pozemků, nemusí obsahovat v náležitosti podle odstavce 1 písm. b) znázornění dotčených nemovitostí před změnou a v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) porovnání se stavem evidence právních vztahů,
2. b) § 62 odst. 1 písm. g) v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) uvádí pouze parcelní čísla dotčených parcel v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů s uvedením čísel listů vlastnictví a nemá přílohy podle odstavce 3 písm. b) a d).

(3) K založení u katastrálního úřadu (§ 73) jsou určeny přílohy:

1. a) záznam podrobného měření změn (§ 66 odst. 9 a bod 17 přílohy),
2. b) kopie podkladu poskytnutého vyhotoviteli plánu podle § 65 odst. 1 písm. a) se zobrazením změny (včetně bodů geometrického základu) v ní nebo na přiložené nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku tohoto podkladu s přihlédnutím k jeho srážce nebo, v případě podle § 65 odst. 4, vyjádření změny v digitální formě,
3. c) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 60 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích,⁴²)
4. d) podklad pro posouzení přesnosti výsledku zeměměřické činnosti⁹⁴) (při počítačovém zpracování výpočtů ve formě protokolu), který dokládá alespoň splnění kritérií charakteristik podle bodů 12.6 písm. b) a 12.11 přílohy.

(4) Plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

(5) Plán a jeho přílohy podle odstavce 3 písm. a) a c) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad.

(6) Plán se vyhotovuje jen po jedné straně podložky. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje uzávěrou (např. nálepkou) nesoucí na zadní straně plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na plánu samém. Spojení nesmí bránit kopírování jednotlivých částí (listů nebo větších formátů) vcelku.

§ 70

Rozmnožování plánu

(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny, resp. na požadavku objednatele.

(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 71 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 72.

§ 71

Ověření plánu a jeho příloh

(1) Ověření vyznačí úředně oprávněný zeměměřický inženýr⁹³) (dále jen „ověřovatel“) předepsaným způsobem:^93a)

1. a) v popisovém poli plánu, a to na všech kopiích, které se mají stát jeho prvopisem,
2. b) v pravém dolním rohu titulní strany přílohy podle § 69 odst. 3 písm. a),
3. c) v pravém dolním rohu poslední strany příloh podle § 69 odst. 3 písm. c) a d),
4. d) na vhodném místě přílohy podle § 69 odst. 3 písm. b).

(2) Pro spojení jednotlivých listů nebo archů přílohy před jejím ověřením platí ustanovení § 69 odst. 6.