Vyhláška k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

§ 15

(1) Ulovené ryby v rybářském revíru, které

1. a) nedosahují nejmenší lovné míry,
2. b) byly uloveny v době hájení, nebo
3. c) jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů,⁸)

musí být šetrně vráceny zpět do rybářského revíru, v němž byly uloveny.

(2) Uloví-li osoba provádějící lov rybu, která je pro vědecké účely opatřena značkou, určí druh ryby, změří její délku a zjistí její hmotnost. Jde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zaznamená tvar, barvu a popřípadě číslo značky a úlovek ryby spolu se zjištěnými údaji ohlásí uživateli rybářského revíru; v hlášení uvede dobu a místo ulovení. Nejde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zapíše údaje o délce a hmotnosti ryby do povolenky k lovu; zjištěné údaje ohlásí uživateli rybářského revíru, v hlášení uvede dobu a místo ulovení a připojí značku.

(3) Na uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se vztahuje zvláštní právní předpis.⁹)

§ 16

(1) V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu

1. a) lov na položenou nebo lov na plavanou,
2. b) lov přívlačí nebo hlubinnou přívlačí v době od 16. června do 31. prosince,
3. c) lov na umělou mušku nebo lov muškařením,
4. d) čeřínkování v době od 16. června do 31. prosince, nebo
5. e) lov dravců v době od 16. června do 31. prosince.

(2) Při lovu uvedeném v odstavci 1 písm. a) smí být používány nejvýše 2 udice, u každé z nich nejvýše dva návazce s jednoduchými háčky nebo jeden návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem. K lovu lze použít nástrahu rostlinného nebo živočišného původu neohrožující kvalitu vod. Při lovu na přirozenou nástrahu mohou být použity víceháčkové systémy s maximálně třemi háčky (jedno až trojháčky). Za nástražní rybky nemohou být použity ryby lososovité a lipan, druhy chráněné a ryby nedosahující nejmenší lovné míry.

(3) Při lovu uvedeném v odstavci 1 písm. b) smí být používána jen jedna udice s jedním návazcem. Za nástrahu lze použít třpytku, umělou nebo přirozenou nástrahu. Vláčecí nástrahy mohou mít podle své konstrukce maximálně tři háčky (dvojháčky, trojháčky).

(4) Při lovu uvedeném v odstavci 1 písm. c) smí být použita jen jedna udice s nejvýše třemi návazci s tím, že na každém návazci lze použít jen jeden jednoháček nebo dvojháček, nebo trojháček podle použité nástrahy. Za nástrahy lze použít jen umělou mušku nebo živý nebo mrtvý hmyz.

(5) V mimopstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.

(6) Vyskytují-li se v mimopstruhovém rybářském revíru také ryby lososovité a lipan, může si osoba provádějící lov vedle úlovku uvedeného v odstavci 5 přisvojit jen 3 ks ryb lososovitých a lipana nebo jejich kombinaci, pokud celková hmotnost denního úlovku nepřesáhne 7 kg. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité.

(7) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 5 a 6 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

§ 17

(1) V pstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu ryb lososovitých a lipana

1. a) lov přívlačí od 16. dubna do 31. srpna,
2. b) lov na umělou mušku od 16. dubna do 30. listopadu,
3. c) lov hlavatky přívlačí od 1. října do 31. prosince na zvláštní povolenku vydanou uživatelem rybářského revíru.

(2) Vyskytují-li se v pstruhovém rybářském revíru i jiné ryby než lososovité nebo lipan, je povoleným způsobem lovu

1. a) u nedravých ryb lov na položenou nebo lov na plavanou pouze na nástrahy rostlinného původu,
2. b) u dravých ryb
   1. 1. lov přívlačí od 16. dubna do 31. srpna,
   2. 2. lov na umělou mušku od 16. dubna do 30. listopadu,
   3. 3. lov na položenou nebo lov na plavanou.

(3) Při lovu uvedeném v odstavci 1 písm. a) smí být používána jen jedna udice, kterou lovící drží v ruce, a to s jedním návazcem s jednoduchým háčkem, dvojháčkem nebo trojháčkem podle použité vláčecí nástrahy.

(4) Vyskytuje-li se ve pstruhovém rybářském revíru štika, tloušť, okoun, sumec, bolen nebo candát, může být jejich lov na udici prováděn způsoby a nástrahami povolenými k lovu ryb lososovitých nebo ryb nedravých. Tyto ryby si po ulovení osoba provádějící lov ryby vždy přisvojí.

(5) Při lovu na položenou a plavanou smí být používány nejvýše 2 udice, u každé z nich nejvýše dva návazce s jednoduchými háčky, nebo jeden návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem. K lovu lze použít výhradně nástrahy rostlinného původu.

(6) Při lovu přívlačí smí být používána jen jedna udice. Je povoleno používat vláčecí nástrahy opatřené nejvýše dvěma jednoháčky, dvojháčky nebo trojháčky podle použité nástrahy.

(7) Při lovu na umělou mušku smí být použita jen jedna udice s nejvýše třemi návazci s tím, že na každém návazci lze použít jen jeden jednoháček. Za nástrahu lze použít jen jednoháčkové mušky.

(8) V pstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví ve více rybářských revírech, nejvýše tři kusy lososovitých druhů ryb a lipana nebo jejich kombinaci. Přisvojením si povoleného množství uvedených druhů ryb denní lov končí. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité.

(9) Osoba provádějící lov si z nedravých druhů ryb v jednom dnu může přisvojit nejvýše 7 kg bez ohledu na to, v kolika revírech v příslušném dni lovila. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov. V denním úlovku smí být nejvýše dva kapři.

(10) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 8 a 9 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

§ 18

Povolenka k lovu

Údaje pro povolenku k lovu jsou uvedeny v příloze č. 8.

§ 19

(1) Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona

1. a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijních oborech se zaměřením na rybářství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na hydrobiologii nebo ichtyologii,
2. b) dokladem o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo dokladem o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství,
3. c) dokladem o úspěšném složení zkoušek na rybářského hospodáře, nebo
4. d) dokladem o úspěšném složení zkoušky pro výkon funkce rybářské stráže (dále jen „zkouška rybářské stráže“) vydaným po absolvování odborného kurzu.

(2) Uznávání dokladů uvedených v odstavci 1 a v § 26 odst. 2 pro občany členských států Evropské unie stanoví zvláštní právní předpis.³)

(3) Odborný kurz a zkoušku rybářské stráže podle odstavce 1 písm. d) mohou organizovat

1. a) střední odborné školy se studijním oborem rybářství nebo vyšší odborné školy se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, nebo vysoké školy, které uskutečňují studijní obory se specializací rybářství, nebo
2. b) rybářské organizace uvedené v § 6 odst. 4 písm. a).

§ 20

Zkouška rybářské stráže

(1) Zkouška rybářské stráže se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem (dále jen „zkušební komise pro rybářskou stráž“).

(2) Alespoň jeden ze členů zkušební komise pro rybářskou stráž musí splňovat požadavky uvedené v § 19 odst. 1 nebo § 26 odst. 2.

(3) Při zkoušce rybářské stráže se prokazují znalosti

1. a) ryb a vodních organismů,
2. b) zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,
3. c) vybraných ustanovení zákona o vodách,¹) zákona na ochranu zvířat proti týrání,⁹) veterinárního zákona,¹⁰) zákona o ochraně přírody a krajiny,⁸) trestního zákona⁶) a zákona o přestupcích.⁵)

(4) Zkouška rybářské stráže se skládá ze dvou částí, z části ústní a z části písemné. V ústní části zkoušky musí uchazeč prokázat znalost všech deseti druhů ryb, které mu budou předloženy ze seznamu druhů ryb uvedených v příloze č. 9. V kladném případě je oprávněn absolvovat druhou, písemnou část zkoušky, ve které musí správně odpovědět 70 % ze 40 předložených otázek. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek je uveden v příloze č. 9.

(5) Každá část zkoušky rybářské stráže se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(6) O výsledku zkoušky rybářské stráže rozhodne zkušební komise pro rybářskou stráž po skončení obou částí zkoušky.

(7) Zkouška rybářské stráže je složena úspěšně, pokud je každá její část hodnocena stupněm „prospěl“.

(8) Předseda zkušební komise pro rybářskou stráž seznámí uchazeče s výsledky zkoušky rybářské stráže.

(9) Na základě úspěšně vykonané zkoušky rybářské stráže vydá zkušební komise pro rybářskou stráž osvědčení, které podepisuje předseda. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce rybářské stráže je uveden v příloze č. 10.

(10) Neúspěšně vykonaná zkouška rybářské stráže může být opakována v termínech předem stanovených zkušební komisí pro rybářskou stráž. Opravné zkoušky rybářské stráže se konají z obou částí zkoušky.

(11) O výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže se pořídí zápis, který obsahuje také hodnocení uchazečů z jednotlivých částí zkoušky. Zápis o výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže podepisuje předseda a členové zkušební komise pro rybářskou stráž. Zápis se ukládá u právnické osoby, která zkoušku organizovala (§ 19 odst. 3) a uchovává po dobu padesáti let.

§ 21

Služební odznak rybářské stráže

(1) Služební odznak rybářské stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 22 mm a šířka 20 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nápis „RYBÁŘSKÁ STRÁŽ“. V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolu a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.

(2) Vzor služebního odznaku rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

§ 22

Průkaz rybářské stráže

(1) Průkaz rybářské stráže je vyroben z papíru o rozměrech 75 x 105 mm se zaoblenými rohy, který je zatavený do fólie o rozměrech 80 x 110 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis „PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE“, vedle kterého je velký státní znak České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu rybářské stráže fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka příslušného rybářského orgánu. V pravé části průkazu rybářské stráže je uveden nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod tím je vepsáno číslo, příjmení, jméno a titul rybářské stráže a obvod její působnosti (rybářský revír nebo rybník). V dolní části průkazu rybářské stráže je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně průkazu rybářské stráže je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj nápis „ČESKÁ REPUBLIKA – PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE“; pod tímto pruhem je vepsáno jméno a příjmení/název uživatele rybářského revíru nebo vlastníka rybníka, název a sídlo příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal, datum vydání a číslo jednací. Ve středu je podpis a razítko příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal. Zadní strana průkazu rybářské stráže je opatřena barevným obrazcem jako ochranným prvkem.

(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu rybářské stráže musí být ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana.

(3) Vzor průkazu rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

§ 23

Pověřování právnických osob v oblasti výchovy a výuky

Podmínky a odborné předpoklady k řádnému výkonu výchovy a výuky na úseku rybářství splňují:

1. a) střední odborné školy se studijním oborem rybářství nebo vyšší odborné školy se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie nebo střední odborné školy nebo vyšší odborné školy s příbuznými studijními obory,
2. b) vysoké školy, které uskutečňují akreditované studijní programy v oblasti zemědělství se zaměřením na rybářství a ichtyologii nebo s příbuzným zaměřením,
3. c) jiné právnické osoby, jejichž pracovníci mají v oblasti pověření zpravidla kvalifikaci uvedenou v § 6 odst. 1 písm. e) nebo f) nebo v § 6 odst. 2 a mají potřebné technické vybavení.

§ 24

(1) Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen „stejnokroj“) je barvy zelenošedé. Stejnokroj konfekční nebo šitý na míru tvoří povinné a přípustné oděvní součásti uvedené v příloze č. 12.

(2) Sako je bez nárameníků s límcem a tmavozeleným lemováním kapes a klop.

(3) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy rybářství (dále jen „kovový odznak“), který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis „STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁŘSTVÍ“, pod ním je umístěna silueta ryby. Na zadní straně kovového odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Kovový odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části kovového odznaku je připevněna spona pro připevnění kovového odznaku ke klopě saka. Vzor odznaku státní správy rybářství je uveden v příloze č. 12.

(4) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než je uvedeno v příloze č. 12. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období.

§ 25

(1) Vedoucí příslušného rybářského orgánu stanoví okruh odborných zaměstnanců, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby stanovené zvláštními právními předpisy.¹¹)

(2) Při přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací; vrací pouze odznak státní správy rybářství.

(3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje.

(4) Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.

(5) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný rybářský orgán zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.

(6) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.

§ 26

Přechodná ustanovení

§ 27

Účinnost