Srovnání: Vyhláška, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, 2/2006 Sb., znění od 1. 9. 2008 a od 1. 3. 2010
§ 2 Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování
změněno
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb.
§ 2 Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování (K § 26 odst. 4 zákona) (1) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětů předmětech nebo jiných ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny. (2) Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména k a) požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů, b) didaktické a metodické náročnosti předmětu nebo jiné ucelené části učiva, c) specifikaci mimořádně nadaných žáků a studentů, d) charakteru osvojovaných vědomostí a, dovedností a postojů, e) požadavkům na prostorové zabezpečení výuky1) a materiální zabezpečení výuky, stanovené rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem, f) efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického. (3) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.
§ 11 Doklady k přihlášce ke vzdělávání (K § 64 zákona) (1) Přihláška ke vzdělávání (dále jen „přihláška“) obsahuje následující doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky, b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky, c) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia3), d) doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou4), e) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, f) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou, g) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení5) v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání. (2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, zejména výstupní hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, popřípadě doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných dílčích kvalifikacích5a) nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole. (3) Přihláška nemusí obsahovat doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) a b až c), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku. (4) Závěrečné vysvědčení Vysvědčení osvědčující ukončení základní školy řádným splněním povinné školní docházky získání základního vzdělání nebo před splněním splnění povinné školní docházky, předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání; pokud není vydáno v době podání přihlášky, učiní tak nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy. (5) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy.
§ 12 Postup a termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
změněno
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb.
§ 12 Postup a termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení (K § 64 zákona) (1) Uchazeč, který plní povinnou školní docházku nebo je žákem základní školy po splnění povinné školní docházky, podá přihlášku řediteli školy, jejímž je žákem, do konce února. (2) Uchazeč, který splnil povinnou školní docházku, s výjimkou uchazeče podávajícího přihlášku podle odstavce 1, podá přihlášku denní formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března. (32) Uchazeč, který se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, podá přihlášku řediteli střední školy do 20. března. (4) Ředitel školy uvedený v odstavci 1 doručí přihlášku řediteli střední školy uvedené na přihlášce do 15. března.
§ 13 Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení a náhradního termínu
změněno, dříve § 13 Průběh přijímacího řízení
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb.
§ 13 Průběh Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení a náhradního termínu (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy nejpozději vyhlásí první kolo přijímacího řízení do konce října stanoví 31. ledna, a zveřejní to zveřejněním na veřejně veřejnosti přístupném místě v budově školy ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup obory vzdělání a jejich formy vzdělávání, pro které vyhlašuje přijímací řízení. (2) Ředitel školy nejpozději do konce ledna stanoví a zveřejní na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup počet přijímaných uchazečů do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání. V případě Přijímací zkouška, že se koná společné přijímací řízení do více oborů vzdělání, pokud o jejím konání ředitel školy zveřejní i tuto skutečnost. (3) Přijímací zkoušky rozhodl, se v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají první pracovní den koná v posledním úplném kalendářním týdnu měsíce pracovních dnech v termínech od 22. dubna s 5 pracovními dny do 7. května. (43) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení do jiné než denní formy vzdělávání, do nástavbového studia, zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají 7 dnů po termínu stanoveném v odstavci 3 termínech od 2. Pokud tento den připadne na den pracovního klidu nebo pracovního volna, konají se přijímací zkoušky nejbližší příští pracovní den do 17. května. (54) V odůvodněných případech může ředitel školy prodloužit dobu konání přijímacích zkoušek na pracovní dny Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení se vyhlašuje i termín, které bezprostředně následují po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku do kdy je nejpozději možné podávat přihlášky ke vzdělávání. (65) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro náhradní termín a pro další kola nejpozději 7 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce stanovených ředitelem školy, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení. (6) Informaci o nekonání přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy bez zbytečného odkladu na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup a o nekonání přijímací zkoušky každého uchazeče písemně vyrozumí. (7) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání tak, aby zkouška proběhla nejpozději do 1 měsíce od původního termínu konání přijímací zkoušky. Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v náhradním termínu zašle ředitel školy nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole.
§ 14 Zveřejňování výsledků přijímacího řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně veřejnosti přístupném místě v budově školy ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup do 3 pracovních dnů ode dne posledního termínu konání přijímací zkoušky nebo od zveřejnění informace o jejím nekonání a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení, b) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů, c) kritéria přijímacího řízení. (2) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením. V případě, že se přijímací zkouška nekoná nebo ji v souladu s kritérii přijímacího řízení není uchazeč povinen konat, sdělí přidělené registrační číslo uchazeči písemně ředitel školy zároveň s informací o nekonání přijímací zkoušky. (3) Informaci o nekonání přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy bez zbytečného odkladu na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup a o nekonání přijímací zkoušky každého uchazeče písemně vyrozumí. (4) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.
§ 15 Odvolání v přijímacím řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy určí a zveřejní bez zbytečného odkladu po prvním kole přijímacího řízení na veřejně veřejnosti přístupném místě v budově školy ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup počet volných míst pro odvolací řízení. (2) Ředitel školy předá postoupí Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.
§ 15a Zápisový lístek (K § 64 zákona) Pro náležitosti zápisového lístku se použijí obdobně ustanovení vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách5b).
§ 16 Přijímání do vyššího než prvního ročníku (K § 64 zákona) (1) Uchazeč, který se hlásí Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku, podá přihlášku řediteli vzdělávání ve střední školy do 20 škole. března. (2) Součástí přihlášky jsou doklady nebo jejich ověřené kopie podle § 11 odst. 1 písm. e) a g) a § 11 odst. 2 a dále doklady Ředitel školy může po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání pro určení formy stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, obsahu termín, formu a kritérií přijímacího řízení a určení ročníku kritéria hodnocení, do něhož bude uchazeč zařazen a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání.
§ 19 Komisionální zkouška (K § 71 zákona) (1) Komisionální zkoušku koná žák v případě, a) koná-li opravnou zkoušku9), nebo b) požádá-li písemně zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení10). (2) Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. (3) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel vyučující žáka danému daného předmětu, nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu nebo jiné ucelené části učiva. (43) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta žáka. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. (54) V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. (65) Komisionální zkoušku může žák konat Počet zkoušek konaných v jednom dni nejvýše jednu dnu stanoví ředitel školy po dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. (76) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast, zejména ze zdravotních důvodů, písemně omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Náhradní termín pro konání komisionální zkoušky stanoví ředitel školy. (87) Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně. (98) Konkrétní obsah Obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Komisionální zkouška se koná formou ústní, písemnou, praktickou či kombinovanou. Obsah a rozsah komisionální zkoušky je stanoven ve školním vzdělávacím programu. (10) Student může v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program.
§ 20 Podmínky uznávání předchozího vzdělání (K § 71 zákona) (1) Podmínkou uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka je úspěšné ukončení vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání vzdělání získaném v zahraničí je opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání11 musí splňovat náležitosti stanovené jiným právním předpisem11). (2) Podmínkou uznání částečného vzdělání žáka je absolvování některých ročníků jiné střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, nebo získání dílčí kvalifikace, případně jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.
§ 23 Odborná praxe (K § 71 a 103 zákona) (1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem ve školách nebo ve školských zařízeních na pracovištích osob oprávněných k činnosti související s daným oborem vzdělání, které uzavřely se školou smlouvu (dále jen „smluvní subjekt“). (2) Odbornou praxi ve škole nebo školském zařízení vyučuje vede učitel praktického vyučování nebo, učitel odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo osoba pověřená smluvním subjektem. (3) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu nebo akreditovaném vzdělávacím programu.
§ 26 Výchovná opatření (K § 31 odst. 1 zákona) (1) Ředitel školy může na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi nebo studentovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (2) Třídní učitel může na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi nebo studentovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci. (3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi nebo studentovi uložit kázeňské opatření a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele nebo c) důtku ředitele školy. (4) Uložení důtky žákovi nebo studentovi podle odstavce 3 písm. b) oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy. (5) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo studentovi. (6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamenává do dokumentace školy13).
§ 27 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání (K § 94 odst. 1 a k § 103 zákona) (1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole pro první kolo přijímacího řízení řediteli školy nejpozději do 31. května kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání. (2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1 15. června. (3) Poslední kolo přijímacího řízení se koná nejpozději do 30. září. (4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů. (5) Uchazeči, který se ze závažných důvodů k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za závažné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se koná nejpozději do 30. září. (6) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů. (7) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria přijímacího řízení, b) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení, c) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů. (8) Ředitel školy stanoví počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Ředitel školy předá Ministerstvu vnitra postoupí ministerstvu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.
§ 29 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe
změněno
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb.
§ 29 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe (K § 103 zákona) Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe, kromě obecných náležitostí, obsahuje: a) druh činností, které budou vykonávat studenti při odborné praxi, b) místo konání odborné praxe, c) časový rozvrh odborné praxe, její délku a den jejího zahájení, d) počet studentů, kteří se zúčastňují odborné praxe, e) poskytování technických pomůcek používaných při odborné praxi a způsob dopravy studentů do místa výkonu odborné praxe, f) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při odborné praxi, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení, g) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby, anebo organizační složky státu při organizaci a řízení odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob anebo organizačních složek státu.
§ 30 Formy hodnocení (K § 103 zákona) (1) Každý vyučující zveřejní před zahájením výuky program jím vyučovaného předmětu nebo jiné ucelené části učiva, který obsahuje vždy a) stručnou charakteristiku vyučovaného předmětu nebo jiné ucelené části učiva, b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, c) seznam literatury ke studiu. (2) Hodnocení se provádí formou a) průběžného hodnocení, b) zápočtu, c) klasifikovaného zápočtu, d) zkoušky. (3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, zápočtu a klasifikovaném zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje. (4) Zápočet se uděluje vyučující za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje vzdělávací program předmětu nebo jiné ucelené části učiva. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“, k čemuž ke kterému se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. (5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu. (6) Zkouškami se prověřují vědomosti, dovednosti a postoje studenta z předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. (7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou. (8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami a) 1 – výborně, b) 2 – velmi dobře, c) 3 – dobře, d) 4 – nevyhověl/a. (9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů. (10) Výsledek zápočtu, klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis. (11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek z jednotlivých předmětů stanovených vzdělávacím programem v dostatečném počtu a časovém předstihu. (12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditů.
§ 31 Komisionální přezkoušení (K § 103 zákona) (1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student písemně požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svých studijních výsledků. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program. (2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dnů před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné. (3) Komisi jmenuje ředitel školy. (4) Komise je tříčlenná; předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel, jímž je vyučující studenta danému daného předmětu, nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu, případně jiné ucelené části učiva. (5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta. (6) Student může Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku dnu stanoví ředitel školy po dohodě se studentem. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program. (7) Student se může ze závažných důvodů z komisionální zkoušky omluvit nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví náhradní termín zkoušky. Z náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou. (8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. (9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky vychází z akreditovaného vzdělávacího programu. Komisionální zkouška se koná formou ústní, písemnou, praktickou či kombinovanou. (10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
§ 33 Organizace absolutoria (K § 103 zákona) (1) Přede dnem zahájení konání absolutoria neprobíhá výuka studentů posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních dnů. (2) Příprava na zkoušku z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, zkoušku z cizího jazyka a na obhajobu absolventské práce trvá 20 minut. (3) Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součástí virtuální či jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut. (4) Zkouška z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva trvá nejvýše 20 minut; zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut. (5) Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných předmětů.
§ 34 Hodnocení absolutoria (K § 103 zákona) (1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny známkami a) 1 – výborně, b) 2 – velmi dobře, c) 3 – dobře, d) 4 – nevyhověl/a. (2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. (3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 2 – velmi dobře a průměrný prospěch studenta při absolutoriu není horší než 1,50, b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 3 – dobře, c) neprospěl, jestliže student má v hodnocení z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známku prospěchu 4 – nevyhověl. (4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v den, ve kterém konal student absolutorium.
§ 35 Výše úplaty (K § 123 odst. 5 zákona) (1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) za školní rok se u vzdělávacího programu stanovuje ve výši 3 000 Kč. (2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1. (3) Student, který je příslušníkem Policie České republiky nebo, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace a je mu uděleno služební volno při studiu13a), nebo je zaměstnancem zařazeným v těchto bezpečnostních sborech, zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele, a má uzavřenu kvalifikační dohodu13b), je od úplaty osvobozen.
§ 35a Jednotlivá zkouška (K § 113a odst. 2 zákona) (1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních předmětů nebo ucelených částí studia určených ředitelem školy. (2) K jednotlivé zkoušce se žadatel přihlašuje v termínech stanovených ředitelem školy. Součástí písemné přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získaném vzdělání. (3) Jednotlivá zkouška se koná v termínech stanovených ředitelem školy. (4) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky nebo zkouška absolutoria. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 17 a hodnocení zkoušky, která odpovídá zkoušce absolutoria, se provádí způsobem podle § 34. (5) Ředitel školy, ve které žadatel jednotlivou zkoušku konal, vystaví žadateli osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení žadatele v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně.
§ 35b Úplata za jednotlivou zkoušku (K § 113a odst. 2) (1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní nebo zkoušce absolutoria, činí úplata nejvýše 1 500 Kč. (2) Žadatel, který je příslušníkem Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace a je mu uděleno služební volno při studiu anebo služební volno k získání dalšího odborného požadavku13c), nebo je zaměstnancem zařazeným v těchto bezpečnostních sborech, zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele, a vykonání zkoušky je v zájmu zaměstnavatele, je od úplaty osvobozen.
§ 35c Organizace nostrifikační zkoušky (K § 108a odst. 5) (1) Nostrifikační zkouškou se ověřuje, zda znalosti a dovednosti absolventa zahraniční školy, který požádal o uznání platnosti zahraničního dokladu o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání v oblasti činnosti policie nebo požární ochrany (dále jen „zahraniční vysvědčení“) v České republice (dále jen „žadatel“), odpovídají cílům a obsahu vzdělávání podle příslušného vzdělávacího programu. (2) Nostrifikační zkoušku ve škole, podle jejíhož vzdělávacího programu se zahraniční vysvědčení posuzuje (dále jen „příslušná škola“), nařídí žadateli ministerstvo a) při zjištění částečné odlišnosti obsahu a rozsahu vzdělání v zahraniční škole, nebo b) nesplnil-li žadatel požadavky stanovené jiným právním předpisem13d). (3) Obsah, rozsah a termín konání nostrifikační zkoušky stanoví ministerstvo vnitřním předpisem. (4) Komise pro nostrifikační zkoušku je nejméně tříčlenná. Předsedu a ostatní členy jmenuje vedoucí pověřeného útvaru na návrh ředitele nebo ředitelů příslušných škol. (5) O hodnocení celkového výsledku nostrifikační zkoušky rozhoduje komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. (6) O nostrifikační zkoušce se pořizuje protokol. (7) Úspěšné složení nostrifikační zkoušky, byla-li nařízena, je podmínkou k uznání platnosti zahraničního vysvědčení a vydání dokladu o tom.
§ 36 Splatnost školného (K § 123 odst. 5 zákona) (1) Student uhradí školné ve dvou splátkách, a) to nejpozději do 15. října za zimní období a nejpozději do 15. února za letní období příslušného školního roku, b) přijatý uchazeč o studium uhradí první splátku nejpozději do 15 dnů po obdržení rozhodnutí o přijetí. (2) Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student poměrnou část školného za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci. (3) Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního nebo letního období se školné nevrací.
§ 39 Rozsah služeb školního stravování (K § 122 odst. 5 zákona) (1) Pro účely této vyhlášky se v rámci školního stravování poskytuje jednou denně snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře. (2) Nezletilému žákovi střední školy se poskytne ve vyučovací den oběd. (3) Zletilému žákovi střední školy a studentovi vyšší odborné školy lze poskytnout ve vyučovací den oběd. (4) Nezletilému žákovi střední školy ubytovanému v ubytovacím zařízení organizační složky státu (dále jen „ubytovací zařízení“) se poskytne ve vyučovací den jídlo podle odstavce 1. (5) Zletilému žákovi střední školy a studentovi vyšší odborné školy ubytovanému v ubytovacím zařízení lze poskytnout ve vyučovací den jídlo podle odstavce 1. (6) První den neplánované nepřítomnosti žáka nebo studenta ve škole se považuje za pobyt ve škole.
§ 40 Úplata za školní stravování (K § 122 odst. 5 zákona) Stravování je žákům a studentům poskytováno za cenu, která představuje úhradu pořizovací ceny surovin na přípravu jídla. Horní hranice pořizovací ceny surovin stanovuje a upravuje Ministerstvo vnitra ministerstvo.
§ 42 Organizace ubytovacího zařízení (K § 122 odst. 5 zákona) (1) Žáci nebo studenti jsou v ubytovacím zařízení zařazováni do skupin. Každou skupinu vede vychovatel. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 50. (2) Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví, popřípadě i podle věku.
§ 45 Výroční zpráva o činnosti školy (K § 11 zákona) (1) Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje vždy: a) základní údaje o škole (například název, sídlo, charakteristika školy, údaje o vedení školy, adresa pro dálkový přístup), b) přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje a jsou zařazeny ve školském rejstříku, c) přehled pracovníků školy, d) údaje o přijímacím řízení a následném přijetí do školy, e) údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními vzdělávacími programy a podle výsledků maturitních zkoušek a absolutorií, f) údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, g) údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti, h) údaje o výsledcích inspekční činnosti, i) základní údaje o hospodaření školy. (2) Výroční zpráva o činnosti školy se zpracovává za období předcházejícího školního roku, s výjimkou základních údajů o hospodaření školy. Ředitel školy zasílá výroční zprávu Ministerstvu vnitra ministerstvu do 30. října a zveřejní ji na veřejně veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 48a Typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti
změněno
změněno 1. 3. 2010 zákonem 21/2010 Sb.
§ 48a Typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti (K § 121 zákona) (1) Typy školských zařízení jsou: a) školské účelové zařízení, b) středisko praktického výcviku. (2) Školské účelové zařízení zajišťuje v rámci studijních pobytů odborné služby, studijně pracovní služby formou školení, kurzů nebo odborných stáží pro příslušníky bezpečnostních sborů, zaměstnance bezpečnostních sborů a zaměstnance Ministerstva vnitra ministerstva a dále i pro vojáky v činné službě a občanské zaměstnance ozbrojených sil. (3) Středisko praktického výcviku zajišťuje praktické vyučování a výcvik pro příslušníky Policie České republiky a zaměstnance Policie České republiky.
§ 48b Inspekční činnost (K § 175 odst. 6 zákona) (1) Oprávnění k výkonu inspekční činnosti vůči policejním školám a školským zařízením zřizovaným ministerstvem a vůči jejich smluvním subjektům prokazují zaměstnanci ministerstva průkazem inspekčního pracovníka, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. (2) Oprávnění k výkonu inspekční činnosti vůči školám a školským zařízením požární ochrany zřizovaným ministerstvem a vůči jejich smluvním subjektům prokazují příslušníci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky a zaměstnanci ministerstva průkazem inspekčního pracovníka, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.