Platné znění

Vyhláška, kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

vyhlášené znění

Ministr:
Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 206/2004 Sb.

Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby

  1. 1. Technické pomůcky
    1. a) vzorkovací zařízení (bodcové a tyčové dvouplášťové vzorkovadlo),
    2. b) dělidlo,
    3. c) kbelík a lopatku na promíchání vzorku,
    4. d) váhy,
    5. e) prošívací jehlu, motouz,
    6. f) vzorkovnici (vícevrstvý papírový sáček),
    7. g) neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, popřípadě výskyt skladištních škůdců,
    8. h) plátěný sáček,
    9. i) pracovní plochu (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní činnost při vzorkování.
  1. 2. Metody odběru dílčích vzorků
    1. 2.1 Ruční odběr vzorků

      (1) U většiny druhů semen s výjimkou těžce se sypajících, se dílčí vzorky odebírají

      1. a) z uzavřených obalů - bodcovým (Nobbeho) vzorkovadlem, které musí být tak dlouhé, aby jeho oválný otvor blízko špičatého konce dosáhl do středu obalu,
        1. 1. pro obiloviny, luskoviny a podobná semena činí vnitřní průměr cca 14 mm, pro větší semena a pro hůře sypatelná 14-16 mm,
        2. 2. pro drobná a lehce se sypající semena činí vnitřní průměr 10 mm,
      1. b) z otevřených obalů - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem v délce, která odpovídá alespoň výšce obalu a má doporučené rozměry
        1. 1. pro obiloviny délka 762 mm, vnější průměr 25,4 mm, šest štěrbin,
        2. 2. pro jeteloviny a jiná lehce se sypající osiva délka 762 mm, vnější průměr 12,7 mm, devět štěrbin.

        Toto vzorkovadlo se vpichuje vertikálně. Vnitřní prostor trubky rozdělují přihrádky, na několik (nejméně tři) samostatných komor.

        Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely a vyčká se, až se vzorkovadlo naplní. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva,

      1. c) z osiva volně loženého - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem s přihrádkami délky, která odpovídá alespoň výšce naskladněného osiva tj. až 1 600 mm o průměru 38 mm s šesti nebo devíti štěrbinami.

      (2) U druhů těžce se sypajících (např. některé trávy) se dílčí vzorky odebírají rukou. U velkosemenných druhů (např. bob) se dílčí vzorky odebírají rovněž rukou, není-li k dispozici vzorkovadlo s dostatečně velkými otvory a vhodným vnitřním průměrem. K usnadnění odběru dílčích vzorků ze spodních částí pytlů se z nich nejdříve odsype část osiva. Pytle, z nichž se odebírají dílčí vzorky z horní, střední nebo dolní části se vybírají náhodně. Při odběru je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného vzorku pevně sevřeny a nabrané semeno nemohlo z dlaně unikat.

      (3) Osiva druhů s velmi jemnými semeny se před vzorkováním vysypou na čistou podložku a vzorek se odebírá lžičkou z různých míst.

      (4) Při vzorkování malých balení je postup následující: Za základní jednotku se považuje hmotnost 100 g osiva. Není-li hmotnost osiva v jednotlivých obalech větší než 100 g, mohou tyto obaly představovat dílčí vzorky pro vytvoření souhrnného vzorku.

    1. 2.2 Odběr vzorků pomocí vzorkovacího zařízení (dále jen „automatického vzorkovadla“)
      1. 2.2.1 Automatické vzorkovadlo

        (1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů pomocí automatického vzorkovadla.

        (2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla

        1. a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,
        2. b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
        3. c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,
        4. d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
        5. e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,
        6. f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány.

        (3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.

        (4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.

        (5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla

        1. a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,
        2. b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,
        3. c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
        4. d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat
          1. 1. v plášti nesmí být jiné otvory, než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
          2. 2. uvnitř je otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360 °, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
          3. 3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,
          4. 4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
        1. e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.

        (6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.

        (7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.

      1. 2.2.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla

        (1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie.

        (2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie.

        (3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.

        (4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.

      1. 2.2.3 Postup práce vzorkovatele

        (1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje souhlasnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.

        (2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.

        Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.

  1. 3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů

    (1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu:

    Tab.1

    Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1
    Počet obalů v partiiPočet dílčích vzorků
    1-5dílčí vzorek z každého obalu, vždy nejméně 5 dílčích vzorků;
    6 -30dílčí vzorky z 5 obalů nebo nejméně jeden ze 3 obalů, podle toho, který počet odběrů je vyšší
    31 -400dílčí vzorky buď z 10 obalů nebo vždy nejméně jeden z 5 obalů, podle toho, který počet odběrů je vyšší
    401 a vícedílčí vzorky buď z 80 obalů nebo vždy nejméně jeden ze 7 obalů, podle toho, který počet odběrů je vyšší

    Obaly k odběru dílčích vzorků se volí náhodně, přičemž se střídá odběr z jejich horní, střední a dolní části.

    (2) Z osiva v jiných obalech než v pytlích (kontejnery, ohradové palety, velkoobjemové pytle, krabice, konzervy, sáčky a pod.) a z osiva volně loženého se řídí počet odběrů dílčích vzorků podle hmotnosti takto:

    Tab. 2

    Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2
    HmotnostPočet dílčích vzorků
    do 500 kgnejméně 5 dílčích vzorků
    501 až 3 000 kgjeden dílčí vzorek z každých 300 kg, nejméně však 5 dílčích vzorků
    3001 až 20 000 kgjeden dílčí vzorek z každých 500 kg, nejméně však 10 dílčích vzorků
    20 001 a více kgjeden dílčí vzorek z každých 700 kg, nejméně však 40 dílčích vzorků
  1. 4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců

    (1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě

    1. a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),
    2. b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,
    3. c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.

    (2) Počet dílčích vzorků je stanoven v bodě 3, v Tab. 1.

    (3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn a pod.).

    (4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.

  1. 5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku

    (1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako jednotné. Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez redukce.

    (2) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a případně jiný vzorek na žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou z následujících metod:

    1. a) Mechanické dělení je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou velmi těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
      1. 1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,
      2. 2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
      3. 3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),
      4. 4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5 krát větší než je maximální velikost semen,
      5. 5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou ± 3%.
    1. b) Metoda dělení rukou - je vhodná na příklad pro velmi těžko se sypající druhy (ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý, apod.).
  1. 6. Odběr vzorků sadby brambor

    (1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu

    Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.

    1. a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:
      1. 1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,
      2. 2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku.
    1. b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz. Počty odebíraných vzorků v závislosti na výměře a stupni množení, stanoví Tab.3.

      Tab.3

      Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2 Tab.3
      Stupeň množeníPočet hlíz pro posklizňovou zkoušku
      SE1,SE2Do 1 ha-1 x 110 hlíz
      1,1 - 2 ha-2 x 110 hlíz
      2,1 - 3 ha-3 x 110 hlíz
      atd.
      E,C1,C2Do 1 ha-1 x 110 hlíz
      1,1 - 2 ha-2 x 110 hlíz
      2,1 - 3 ha-3 x 110 hlíz
      atd.
    1. c) Vzorkování sadby brambor z obalů

      Tab.4

      Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2 Tab.3 Tab.4
      Uložení sadbyPočet dílčích vzorkůZpůsob odběru dílčích vzorků
      pytle10z 10 náhodně vybraných obalů střídavě z horní, střední a spodní vrstvy, 3 pytle se musí úplně vysypat.
      ohradové palety a
      velkoobjemové vaky      		5z 5 náhodně vybraných obalů, a to 2 z horní, 2 ze střední a jeden ze spodní vrstvy obalu, který je nutné vysypat.
      volně ložená10z 10 rovnoměrně rozložených míst střídavě z horní, střední a spodní vrstvy.

    (2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor

    1. a) Dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně hrstěmi (sevřením obou rukou), včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby.
    2. b) Pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel.
    3. c) Při vzorkování sadby brambor z obalů se postupuje podle tabulky č.4
  1. 7. Odběr vzorků cibulové sazečky a česneku

    (1) Z partie sadby cibulové sazečky a česneku v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto:

    Tab. 5

    Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2 Tab.3 Tab.4 Tab. 5
    Počet obalů v partiiPočet dílčích vzorků
    1-10dílčí vzorek z každého obalu
    11 -30dílčí vzorky z každého třetího obalu, nejméně však z 10 obalů
    nad 31dílčí vzorky z každého pátého obalu, nejméně však z 10 obalů

    (2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po 100 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal a postupuje se podle odstavce 1.

    (3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a to podle hmotnosti partie

    Tab.6

    Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2 Tab.3 Tab.4 Tab. 5 Tab.6
    Hmotnost partiePočet dílčích vzorků
    do 1 tuny5 dílčích vzorků
    nad 1 tunu10 dílčích vzorků

    (4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké nádoby, kde se důkladně promíchají.

    (5) U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.

    (6) U cibulové sazečky se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož hmotnost je čtyřikrát větší než hmotnost laboratorního vzorku stanovená v Části I přílohy č. 5. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako laboratorní vzorek.

    (7) Rezervní vzorky se připravují jen na žádost dodavatele.

  1. 8. Odběr vzorků sazenic zeleniny

    (1) Kontrola sazenic zeleniny se provádí u dodavatele v období, kdy jsou zřetelně patrné růstové vlastnosti jednotlivých druhů a je možné posoudit jejich zdravotní stav. Vzorky se odebírají před expedicí.

    (2) Velikost vzorku stanoví vzorkovatel na základě celkového množství sazenic, kontroluje se 1% vypěstovaných sazenic.

    (3) Sazenice se z obalů - sadbovačů nevyjímají jednotlivě, ale odebírají se celé sadbovače šachovnicovitě v pořadí a počtu stanoveném vzorkovatelem podle velikosti partie.

    (4) V případě podezření na druhovou příměs nebo zhoršený zdravotní stav se odebere a posuzuje vzorek dvojnásobné velikosti.

    (5) Na vegetační zkoušku se odebírají vzorky o stanoveném počtu sazenic dle jednotlivých druhů. Vzorkovatel zajistí dodání vzorku na příslušnou zkušební stanici Ústavu.

    (6) Rostliny napadené chorobami nebo škůdci doručuje vzorkovatel do laboratoře Ústavu.

  1. 9. Odběr vzorků pro zkoušku heterogenity

    (1) Při zkouškách heterogenity se vychází z toho, že partii osiva je nutno považovat za směs z hlediska kterékoliv zkoušené vlastnosti. Jde-li např. o klíčivost, považuje se partie za směs klíčivých a neklíčivých semen. Obdobně je tomu, jde-li o čistotu (směs čistých semen a nečistot) nebo o příměs jiných druhů (jejich směs se základním druhem).

    (2) Za homogenní celek se považuje taková partie osiva, v níž důkladným promícháním jsou všechny složky rozptýleny náhodně a stejnoměrně do různých částí partie.

    1. 9.1 Postup práce

      Vzorky pro zkoušku heterogenity se odebírají ve zvláštních případech, kdy vznikne pochybnost o homogenitě vzorkované partie.

      (1) U osiva v pytlích se odebere nejméně tolik samostatných vzorků z jednotlivých, náhodně zvolených pytlů, kolik je předepsáno v Tab. 8. Dílčí vzorky z jednotlivých pytlů se odebírají z horní, střední a dolní části přímo do sáčků, v nichž se odesílají k rozboru. Hmotnost každého takto odebraného vzorku z jednoho pytle nemá být menší než polovina předepsané hmotnosti laboratorního vzorku pro daný druh.

      (2) U osiva baleného jinak než v pytlích se volí obdobný postup. Zásadně se však odebírá vždy jen jeden vzorek z každého obalu, aby se ve vzorcích neprojevila i heterogenita uvnitř jednoho obalu. K zaslaným vzorkům se přikládá popis zvoleného postupu.

      (3) Velikost zkušebních vzorků pro příslušné laboratorní zkoušky stanoví Tab. 7. Před přípravou zkušebních vzorků se pro orientaci zváží 100 semen a podle toho se upraví hmotnost zkušebních vzorků tak, aby každý z nich obsahoval požadovaný přibližný počet semen.

      Tab. 7

      Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2 Tab.3 Tab.4 Tab. 5 Tab.6 Tab. 7
      Vzorek je určen pro zkouškuPřibližný počet semen ve vzorku
      klíčivosti v %z každého dílčího vzorku 100 semen
      čistoty v %1 000 semen nebo 2 000 semen
      obsahu příměsí (počet kusů)10 000 semen
    1. 9.2 Výpočet hodnoty heterogenity

      (1) Při výpočtu hodnoty heterogenity se používá těchto symbolů:

      Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2 Tab.3 Tab.4 Tab. 5 Tab.6 Tab. 7
      Hhodnota heterogenity
      Vsvariabilita (proměnlivost) skutečná, zjištěná mezi vzorky ve vztahu ke zkoušenému znaku,
      Vtvariabilita teoretická (očekávaná), vypočítaná ve vztahu ke zkoušenému znaku,
      Npočet odebraných a zkoušených vzorků,
      npočet semen v každém zkoušeném vzorku (např. 1 000 nebo 2 000 pro čistotu, 100 pro klíčivost),
      Xhodnota zkoušené vlastnosti u každého dílčího vzorku (např. % čistoty, počet semen jiných druhů apod.),
      průměr všech hodnot X, tj. součet hodnot X dělený N.

      Je-li N menší než 10, počítá se hodnota na dvě desetinná místa, v ostatních případech na tři desetinná místa.

      Je-li hodnota u komponentů čistoty nižší než 0,2% nebo vyšší než 1,0% a u příměsí méně než 2 zjištěná semena, hodnota H se nevypočítává a neoznamuje.

      (2) Hodnota H pro kteroukoliv osivovou hodnotu zjišťovanou v procentech se vypočítá podle vzorce

      1. Kde

      (3) Hodnota H pro osivové hodnoty, zjišťované počtem kusů,

      1. Kde

      (4) Ve zprávě o výsledku zkoušky heterogenity se uvádí tyto údaje:

      1. - označení partie,
      2. - celková hmotnost a počet pytlů (obalů),
      3. - počet odebraných vzorků,
      4. - hodnoty zkoušené vlastnosti u každého vzorku, tj. všechny hodnoty heterogenity H.

      (5) V posudku se na základě srovnání zjištěné hodnoty H s přípustnými hodnotami H v Tab. 8 uvede

      1. a) je-li hodnota H rovná nule (popř. je-li záporná): „Výsledná hodnota heterogenity prokazuje, že partie je homogenní.“;
      2. b) je-li hodnota H vyšší než nula, avšak nižší než pro příslušný počet vzorků připouští Tabulka 7: „Hodnota heterogenity (např. 0,67) není průkazná k tomu, aby partie byla považována za heterogenní. Přípustná hodnota H je ....“
      3. c) je-li hodnota H vyšší než pro příslušný počet vzorků připouští Tabulka 8.:“Hodnota heterogenity (např.2,62) je průkazná k prohlášení partie za heterogenní. Přípustná hodnota je ....“
      4. d) nebyla-li hodnota H vypočtena v případech podle 3.2. Průměrná hodnota (čistoty, klíčivosti apod.) neumožňuje provedení výpočtu hodnoty heterogenity. Partie se tudíž považuje za homogenní.“
      5. Příklad výpočtu hodnoty H pro klíčivost:

        Z partie o 10 pytlích odebráno 10 pytlových vzorků, tj. N = 10

        Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2 Tab.3 Tab.4 Tab. 5 Tab.6 Tab. 7
        hodnoty X (%)hodnoty X2
        806400
        826724
        847056
        867396
        887744
        806400
        786084
        765776
        745476
        725184
        ∑X = 800∑X2 =64240
        (∑X)2 = 640 000
      1. Proměnlivost skutečná Vs u zkoušených vzorků:
      1. Proměnlivost teoretická Vt:
      1. Heterogenita H:

        Četnost vzorkování a přípustné hodnoty H (při P = 0,01)

      Tab. 8

      Příloha č. 1 Technologické postupy odběru vzorků osiva a sadby Tab.1 Tab. 2 Tab.3 Tab.4 Tab. 5 Tab.6 Tab. 7 Tab. 8
      Počet pytlů v partiiPočet odebraných vzorků
      N      		Přípustná (kritická) hodnota
      H
      552,58
      662,02
      771,80
      881,64
      991,51
      10101,41
      11-15111,31
      16-25151,08
      26-35171,00
      36-49180,97
      50 a více200,90

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 206/2004 Sb.

Vzory formulářů a dokladů

  1. Vzor formuláře
    1. - žádosti o uznání osiva/sadby
    2. - žádosti o kontrolu osiva
    3. - žádosti o odběr vzorku
    4. - potisku vzorkovnice
    5. - pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu
    6. - pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor
    7. - pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice
    8. - pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu – Výrobní evidence osiva (nebo sadby) – (dvojlist)*)
    9. - pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu - Skladová karta (oboustranná)*)
    10. - pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu - Partiový štítek*)
    11. - pro vedení evidence návěsek u dodavatele*)
    12. - návěsky pro vzorek sadby brambor
    13. - protokolu o egalizaci osiva
  2. *) Evidence je možné vést i v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje uvedené v těchto vzorech.
  1. Vzor dokladu
    1. - Protokol z hodnocení vegetační zkoušky
    2. - Uznávací list na osivo (pro Ústav)
    3. - Uznávací list na osivo (pro pověřenou osobu)
    4. - Uznávací list na sadbu
    5. - Uznávací list na množitelský porost (pro Ústav)
    6. - Uznávací list na množitelský porost (pro pověřenou osobu)
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
      Obrázek
    1. 1) Vzor návěsek pro vzorkování na zdravotní stav (Elisa test) sadby brambor
      1. Návěsku vyplní dodavatel
        Obrázek
    1. 2) Vzor návěsek pro vzorkování na vegetační zkoušku
      1. Návěsku vyplní vzorkovatel
        Obrázek
        Obrázek

PROTOKOL Z HODNOCENÍ VEGETAČNÍ ZKOUŠKY OSIVA ZELENINY

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 206/2004 Sb.

Postup pro hodnocení množitelských porostů

  1. 1. Všeobecné podmínky

    (1) Množitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin nejvhodnější pro posouzení jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se přehlíží nejméně jedenkrát. Počet přehlídek je stanoven pro každý druh.

    (2) Při přehlídce množitelského porostu je přítomen zástupce dodavatele.

    (3) Při hodnocení množitelských porostů se provádí kontrola

    1. a) dodržení sledu předplodin - dodavatel je povinen uvést v žádosti o uznání porostu jaké předplodiny byly ve sledovaném období na pozemku pěstovány. Kontrola sledu předplodin se provádí
      1. 1. při podání žádosti,
      2. 2. před provedením přehlídky množitelského porostu v písemných záznamech množitele (kniha, příp. karta honů),
      3. 3. při vlastní přehlídce množitelského porostu,
    1. b) dodržení stanovené minimální vzdálenosti k zamezení
      1. 1. nežádoucí příměsi během vegetace nebo při sklizni ze sousedního porostu (dále jen „mechanická izolace“). Nedodržení mechanické izolace se posuzuje jako tzv. odstranitelná závada. Po jejím odstranění může dodavatel požádat o kontrolní přehlídku,
      2. 2. možného přenosu pylu u cizosprašných druhů nebo k přenosu chorob (dále jen „prostorová izolace“). Prostorová izolace se kontroluje z předložené katastrální mapy a v terénu při přehlídce množitelského porostu. Nedodržení prostorové izolace se posuzuje jako neodstranitelná závada. Porost se v tomto případě neuzná a nebude dále přehlížen. U velkých množitelských porostů je možné vytvořit dostatečnou prostorovou izolaci oddělením části množitelského porostu a pak povolit kontrolní přehlídku,
    1. c) množitelského porostu formou přehlídky při které se hodnotí
      1. 1. celkový stav porostu,
      2. 2. čistota druhu,
      3. 3. čistota odrůdy,
      4. 4. zaplevelení,
      5. 5. výskyt škodlivých organizmů.

    (4) Neodpovídá-li porost svými parametry hodnotám kategorie (stupně), na kterou byla podána žádost o uznání, ale odpovídá hodnotám kategorie (stupně) nižší, lze porost uznat v nižší kategorii (stupni) jen na základě nové žádosti dodavatele s uvedením odpovídající kategorie a generace. Hodnocení se pak vztahuje k nově uvedené kategorii (stupni).

    (5) Dodavatel může podat žádost o zastavení řízení o uznání množitelského porostu (dále jen „odhlášení množitelského porostu“). Pro odhlášení množitelského porostu platí tyto zásady:

    1. a) odhlášení je možné pouze před vykonáním přehlídky, a to na tom pracovišti Ústavu, kde podal žádost,
    2. b) v době již probíhajících přehlídek oznámí dodavatel tuto skutečnost současně i přehližiteli,
    3. c) není-li množitelský porost odhlášen a nesplňuje-li podmínky pro provedení přehlídky, ke které se přehližitel dostavil zbytečně, bude vystaveno „Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu“, náklady spojené s tímto úředním výkonem budou dodavateli účtovány.

    (6) Při podezření, že se změnil stav množitelského porostu, po odstranění závady množitelského porostu nebo v případě nesouhlasu dodavatele s výsledkem přehlídky množitelského porostu je možné provést kontrolní přehlídku. Postupy jsou následující:

    1. a) po celou dobu vegetace, zejména pak při důvodném podezření, že se stav množitelského porostu od doby přehlídky změnil, může přehližitel provést kontrolní přehlídku a změnit původní hodnocení. O této skutečnosti neprodleně uvědomí dodavatele,
    2. b) dodavatel může požádat o kontrolní přehlídku pouze u porostů neuznaných pro odstranitelné závady. Po odstranění závad písemně požádá o kontrolní přehlídku pracoviště Ústavu, u kterého byla podána žádost o uznání množitelského porostu a za předpokladu, že množitelský porost je ještě ve vegetační fázi, která je vhodná pro provedení kontrolní přehlídky. Odstranitelné závady jsou
      1. 1. druhové a odrůdové příměsi,
      2. 2. zaplevelení,
      3. 3. nedodržení mechanické izolace,
      4. 4. nedodržení prostorové izolace, pokud je možné závadu odstranit dodatečným mechanickým zásahem dle odst. 3 písm. b) bodu 2,
    1. c) nesouhlasí-li dodavatel s výsledkem přehlídky množitelského porostu, může písemně nebo v elektronické podobě požádat o kontrolní-komisionelní přehlídku na Odboru osiva a sadby v Praze. Kontrolní přehlídka bude provedena účasti odpovědných pracovníků Ústavu, zástupců dodavatele a případně přizvaných odborníků. Svolání všech účastníků zajistí Ústav. Přehlídka bude provedena za předpokladu, že:
      1. 1. porost bude ještě ve vegetační fázi vhodné pro hodnocení,
      2. 2. bude přítomen přehližitel, který prováděl předchozí přehlídku porostu,
      3. 3. v porostu nebyly prováděny zásahy, které by měly vliv na stav porostu,

    (7) U druhů, popřípadě kategorií, u kterých je předepsáno více přehlídek množitelských porostů, se v jednotlivých přehlídkách hodnotí vlastnosti množitelských porostů stanovené pro danou přehlídku. O každé přehlídce se vyhotoví záznam.

    (8) Hodnocení množitelských porostů podle certifikačních schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj probíhá současně s jejich hodnocením podle národní legislativy. Nedílnou součástí certifikace podle těchto schémat je provedení vstupní a výstupní vegetační zkoušky podle přílohy č. 4.

  1. 2. Hodnocení množitelského porostu při přehlídce

    (1) Přehližitel provede přehlídku množitelského porostu a na základě pozorování vyplní záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 a rozhodne o závěrečném hodnocení, které rovněž zaznamená do tiskopisu.

    (2) Přehližitel prochází porost tak, aby získal ucelenou představu o jeho celkovém stavu. Porosty o velikosti do 1 ha se prochází po celé ploše, větší porosty podle tvaru pozemku, po úhlopříčkách (obr. 1), popřípadě ve směru delší osy dle obr. 2.

    Obrázek

    obr. 1

    Obrázek

    obr. 2

    (3) Během přehlídky provede přehližitel na náhodně zvolených místech porostu hodnocení. Jedno dílčí hodnocení se provádí vždy na ploše 100 m2, přičemž se směr chůze nemění. Počet dílčích hodnocení vychází z výměry pozemku

    Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů obr. 1 obr. 2
    Tab. 1
    Výměra množitelského porostuminimální počet hodnocení
    1 - 20 ha5
    nad 20 - do 50 ha10
    více než 50 ha15

    (4) U brambor a jiných řádkových kultur (např. sazeček) se výskyt chorob a příměsí hodnotí 100 po sobě jdoucích rostlinách a počet hodnocení vychází z následující tabulky:

    Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů obr. 1 obr. 2
    Tab. 2
    Výměra množitelského porostuminimální počet hodnocení
    1 - 3 ha5
    nad 3 - do 20 ha10
    více než 20 hana každé 3 ha 1 hodnocení

    (5) Při dílčích hodnoceních se postupuje následujícím způsobem:

    1. a) v případě zjištěných mezních hodnot se počet hodnocení zdvojnásobí,
    2. b) u rostlinných příměsí se počítá vždy celá fertilní rostlina, nikoliv jednotlivé odnože,
    3. c) aritmetický průměr počítaných znaků při dílčím hodnocení je součet hodnot daného znaku děleným počtem hodnocení. Výsledek se zaokrouhluje na celá čísla. Čísla menší nebo rovna 0,5 se zaokrouhlují na 0, čísla větší než 0,5 se zaokrouhlují na 1.

    (6) Pro závěrečné hodnocení a zápis do „Záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu“ se používá souběžně vyjádření bodové a slovní. Používá se sestupná bodová stupnice s označením 9, 7, 5, 3 a 1.

    Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů obr. 1 obr. 2
    Tab. 3
    Bodové hodnoceníPopis *), **), ***)
    9stav velmi dobrý, bez nedostatků; u počitatelných závad se vztahuje k ojedinělému výskytu do 0,5 (včetně) nebo mimo počítání; slovní vyjádření se většinou nepoužívá
    7stav dobrý, nedostatky minimální; u počitatelných závad - maximální výskyt 50 % stanovených hodnot
    5stav průměrný, nedostatky ještě přípustné v mezní hodnotě; u počitatelných závad - výskyt nejvýše do hraničních stanovených hodnot
    3stav podprůměrný, nedostatky jsou ve větším rozsahu než je stanoveno, ale dodatečným zásahem jsou odstranitelné; počitatelné závady jsou nad stanovenými hodnotami; porost se neuzná, po odstranění závad lze požádat o kontrolní přehlídku
    1stav velice špatný, nedostatky jsou ve velkém rozsahu a nelze je odstranit; jedná se o porost, který je ve velmi špatném stavu zcela polehlý, velmi silně zaplevelený; selekce druhových či odrůdových příměsí nepřipadá v úvahu; porost se neuzná; pokud dodavatel s výsledky přehlídky nesouhlasí, může požádat o kontrolní-komisionelní přehlídku
  2. *) je-li porost hodnocen u jedné z vlastností 1 bodem, ostatní vlastnosti se již nehodnotí,
  3. **) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsáno „nesmí se vyskytovat“, porost nebude uznán při zjištění jediného škodlivého organismu nebo rostliny,
  4. ***) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsán „nulový“ výskyt, je možno tolerovat výskyt ojedinělý (do průměru 0,5 včetně) nebo mimo počítání (náhodně nalezená, ojedinělá závada).

    5. (7) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

    1. a) obdrží přehližitel od Ústavu s předtištěnými základními údaji o množiteli, umístění množitelského porostu, původu osiva z něhož byl porost založen, kategorii a generaci, výměře a předplodinách. Tiskopis se skládá z originálu a 3 barevných kopií. Originál se ukládá u Ústavu, první kopii (žlutou) obdrží dodavatel, druhou kopii (růžovou) obdrží množitel při přehlídce, třetí kopie (modrá) zůstává přehližiteli,
    2. b) vyplní, podepíše a označí razítkem přehližitel i zástupce dodavatele, popřípadě množitel. Takto vyplněné a podepsané tiskopisy jsou podkladem k vydání Uznávacího listu nebo Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu a dále dokladem pro dodavatele o provedení přehlídky. V případě nepřítomnosti dodavatele nebo jeho zástupce (množitel) u přehlídky se do tiskopisu v rubrice „výsledek přehlídky vzal na vědomí“ uvede poznámka: „dodavatel (množitel) nepřítomen“, kopie záznamu se pak dodavateli zasílá poštou. Tento postup nelze použít v případě neuznání porostu,
    3. c) obsahuje v případě neuznání i důvod neuznání, který se uvede v rubrice „poznámka“.
  1. 3. Technologický postup při hodnocení množitelského porostu
    1. 3.1 Celkový stav porostu

      (1) Hodnocení vychází z posouzení celkového stavu porostu zjištěného během celé přehlídky, nejen v rámci dílčích počítání; nejedná se pouze o hodnocení semenářské a posouzení druhové a odrůdové čistoty, ale o kompletní pohled s aspektem vegetační vyrovnanosti, zapojení, polehlosti, zaplevelení, celkového zdravotního stavu a to i ve vztahu k výnosu a kvalitě předpokládané sklizně.

      (2) Bodové hodnocení

      Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů obr. 1 obr. 2
      Tab. 4
      Bodové hodnoceníPopis
      9porost dokonale zapojený, vegetačně vyrovnaný, nepolehlý, nezaplevelený, zdravý, s předpokladem vysokého výnosu (u ostatních ukazatelů není použito nižší bodové hodnocení než 7)
      7porost dobře zapojený, polehlý max. na 25 % plochy, vegetačně ne zcela vyrovnaný, u kterého lze zaplevelení a zdravotní stav hodnotit slovem slabě, s předpokladem dobrého výnosu
      5porost prořídlý, polehlost nad 25 % plochy, nevyrovnaný, zaplevelení a zdravotní stav střední, s předpokladem průměrného výnosu
      3porost mezerovitý, řídký, silně polehlý (nad 50 %, kdy již nelze zodpovědně posuzovat druhovou a odrůdovou čistotu), silně zaplevelený, ve špatném zdravotním stavu, s předpokladem podprůměrného výnosu
      1porost prakticky nehodnotitelný, stupeň polehlosti neumožňuje hodnocení pravosti a čistoty odrůdy, silně zaplevelený, silně poškozený chorobami a škůdci, předpoklad sklizně je zcela minimální

      (3) K hodnocení celkového stavu porostu patří i odhad celkové sklizně, přehližitel jej uvede při poslední předepsané přehlídce (případně kontrolní přehlídce) porostu, je uváděn odhad celkové čisté sklizně z přehlížené plochy.

    1. 3.2. Čistota druhu

      (1) Hodnotí se příměsi jiného rostlinného druhu téže skupiny plodin, případně druhů příbuzných,

      1. a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
      2. b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně, podle síly pokryvnosti, při nižším výskytu bude zaznamenán i početní stav

      (2) U zjištěných příměsí se uvádí celý druhový název nebo alespoň název rodový s uvedením zjištěného počtu.

      (3) Bodové hodnocení

      Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů obr. 1 obr. 2
      Tab. 5
      Bodové hodnoceníPopis
      9a) porost je zcela prost příměsí jiného druhu (max. výskyt - ojediněle, rostlinných druhů mimo počítání)
      b) porost bez výskytu nebo s minimálním výskytem jiných druhů
      7a) výskyt rostlin jiných druhů dosahuje maximálně 50 % stanovených hodnot
      b) slabý výskyt
      5a) výskyt rostlin jiných druhů dosahuje maximálně stanovených hodnot
      b) střední až silný výskyt jiných rostlinných druhů, přičemž je možné hodnotit čistotu a pravost odrůdy
      3a) výskyt rostlin jiných druhů přesahuje stanovené hodnoty a to v množství, kdy lze ještě provést selekci a povolit kontrolní přehlídku
      b) silný výskyt jiných rostlinných druhů, následný výskyt semen těchto druhů je z osiva čištěním neodstranitelný, pravost a čistota odrůdy je obtížně hodnotitelná
      1a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů je v množství, které již selekci neumožňuje b) výskyt rostlin velmi silný, není možné hodnotit ostatní vlastnosti potřebné k uznání porostu

      (4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.2. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

    1. 3.3 Čistota odrůdy

      (1) Hodnotí se výskyt jiných odrůd a zřetelně odchylných typů u posuzovaného druhu. Hodnocení se provádí podle úředního popisu morfologie rostlin dané odrůdy.

      (2) Slovní hodnocení - přehližitel uvede stručný popis odchylných rostlin vyjadřující rozdílnost od popisu odrůdy a počet těchto jednotlivých odchylek. Celkový součet odchylek bude uveden číselně na záznamu v příslušné kolonce vpravo.

      (3) Bodové hodnocení

      Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů obr. 1 obr. 2
      Tab. 6
      Bodové hodnoceníPopis
      9porost je zcela prost odrůdových příměsí a zřetelně odlišných typů (maximální výskyt - ojediněle, mimo počítání)
      7výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů dosahuje maximálně 50 % stanovených hodnot
      5výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů dosahuje maximálně stanovených hodnot
      3výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů přesahuje stanovené hodnoty a to v množství, kdy lze ještě provést selekci a povolit kontrolní přehlídku
      1výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů je v množství, které již selekci neumožňuje; nebo došlo k záměně odrůdy.
    1. 3.4 Zaplevelení

      (1) Hodnotí se výskyt jiných rostlinných druhů, plevelných i kulturních, které nepodléhají hodnocení v bodě 3.2. Jedná se o druhy,

      1. a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
      2. b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně, podle síly pokryvnosti.

      (2) U zjištěných příměsí jiných rostlinných druhů se uvádí jejich celý druhový název nebo alespoň název rodu.

      (3) Bodové hodnocení

      Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů obr. 1 obr. 2
      Tab. 7
      Bodové hodnoceníPopis
      9a) porost bez výskytu stanovených jiných rostlinných druhů
      b) porost bez výskytu nebo s minimálním výskytem jiných rostlinných druhů
      7a) porost s výskytem maximálně 50% z počtu stanovených jiných rostlinných druhů
      b) slabé zaplevelení
      5a) porost s výskytem jiných rostlinných druhů nepřesahujícím stanovené hodnoty
      b) střední až silný výskyt jiných rostlinných druhů, přičemž je možné hodnotit čistotu a pravost odrůdy
      3a) výskyt jiných rostlinných druhů převyšující stanovené hodnoty, přičemž selekce v porostu je možná
      b) silný výskyt jiných rostlinných druhů, následný výskyt semen těchto druhů je z osiva čištěním neodstranitelný, pravost a čistota odrůdy je obtížně hodnotitelná
      1a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů v množství několikanásobně převyšující stanovené hodnoty neumožňuje selekci; pro stanovení výskytu je možné použít odhad
      b) zaplevelení velmi silné, není možné hodnotit ostatní vlastnosti potřebné k uznání porostu

      (4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.4. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

    1. 3.5 Zdravotní stav

      (1) Hodnotí se výskyt škodlivých organizmů (chorob a škůdců) v množitelském porostu. Jedná se o škodlivé organizmy,

      1. a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
      2. b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven, ale zapisuje se do záznamu o výsledku množitelského porostu a bere se v úvahu při silném poškození porostu.

      (2) V případě výskytu karanténních škodlivých organizmů se porost neuzná a nález se oznámí Státní rostlinolékařské správě.

      (3) Bodové hodnocení

      Příloha č. 3 Postup pro hodnocení množitelských porostů obr. 1 obr. 2
      Tab. 8
      Bodové hodnoceníPopis
      9a) množitelský porost bez výskytu rostlin napadených sledovanými škodlivými organizmy, neboje výskyt ojedinělý
      b) ojedinělý výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
      7a) množitelský porost s výskytem napadených rostlin maximálně 50% ze stanoveného počtu
      b) slabý výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
      5b) množitelský porost s výskytem napadených rostlin nepřesahujícím stanovené hodnoty
      c) střední výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
      3a) množitelský porost s výskytem napadených rostlin nad stanovené hodnoty, přičemž selekce v porostu je možná
      b) silný výskyt škodlivých organizmů v množitelském porostu
      1velmi silný výskyt škodlivých organizmů, výskyt karanténních škodlivých organizmů

      (4) Škodlivé organizmy podle bodu 3.5. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 206/2004 Sb.

Metodika provádění vegetačních zkoušek

  1. 1. Účel vegetační zkoušky

    (1) Vegetační zkouška umožňuje posoudit vlastnosti rozmnožovacího materiálu ve znacích, které jsou jinými metodami obtížně stanovitelné, málo průkazné nebo příliš nákladné.

    (2) Vegetační zkouškou se kontroluje druhová a odrůdová čistota a pravost, procento hybridnosti, popřípadě zdravotní stav. Rovněž se sleduje, zda nedochází ke změnám znaků odrůd během procesu množení.

  1. 2. Typy vegetačních zkoušek, jejich provedení a systém hodnocení
    1. 2.1 Zkoušky podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě

      (Organisation for economic co-operation and development) (dále jen „OECD“)

      (1) Nedílnou součástí certifikace podle schémat OECD jsou vedle polních přehlídek vegetační zkoušky. Zkoušky se provádějí a hodnotí podle pokynů pro vegetační zkoušky a polní přehlídky OECD. V rámci certifikace podle schémat OECD se zakládají vegetační zkoušky, a to

      1. a) vstupní vegetační zkouška (pre-control)
        1. 1. zkouška probíhá ve stejném vegetačním období, ve kterém je hodnocen množitelský porost,
        2. 2. hodnocení vstupní vegetační zkoušky rozmnožovacího materiálu, může být využito při hodnocení množitelského porostu,
        3. 3. hodnocení vegetační zkoušky by se mělo shodovat s hodnocením množitelského porostu,
        4. 4. v případě zjištění závad se zjistí jejich příčina a posoudí závažnost. Pokud se nejedná o vnější vlivy, jsou tyto závady důvodem k nevydání certifikátu,
      1. b) výstupní vegetační zkouška (post-control),
        1. 1. kontroluje se, zda v průběhu množení nebo úpravy osiva nedošlo k nežádoucím změnám jeho vlastností,
        2. 2. výstupní vegetační zkouška může být současně vstupní vegetační zkouškou pro osivo další generace.

      (2) Ústav vydává mezinárodní OECD certifikáty, potvrzující odrůdovou pravost a čistotu za předpokladu vyhovujícího výsledku vstupní vegetační zkoušky, odebrání vzorku na výstupní vegetační zkoušku a vyhovujícího výsledku polní přehlídky.

    1. 2.2 Zkouška odrůdové pravosti a čistoty

      (1) Vegetační zkouška se provádí

      1. a) u partií osiv, u kterých je pochybnost o pravosti nebo čistotě odrůdy,
      2. b) u šlechtitelského rozmnožovacího materiálu který je uznáván na žádost dodavatele,
      3. c) při kontrole komponentů pro hybridní odrůdy,
      4. d) při kontrole vybrané partie osiva a sadby dovážené ze třetích zemí,
      5. e) u základního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu předstupňů u odrůd které se jevily v předchozím uznávacím řízení množitelských porostů problematické nebo u kterých dodavatel poprvé podal žádost o uznání,
      6. f) v případě reklamací.

      (2) Pro odběr vzorků na zkoušky podle písmene c) a f) vydává Ústav každoročně seznam odrůd ze kterých mají být vzorky odebrány.

    1. 2.3 Kontrola procenta hybridnosti

      (1) Zkouška se provádí formou následné kontroly osiva hybridních odrůd druhů, u kterých je tato zkouška podmínkou uznání osiva.

      (2) Procento hybridnosti se vypočítá jako poměr rostlin neodpovídajících stanoveným parametrům k celkovému počtu hodnocených rostlin. Výsledek se uvádí na konečném dokladu.

      (3) U sterilních komponentů pro hybridní odrůdy se provádí kontrola, zda rostliny neobsahují životaschopný pyl.

      (4) Způsob provedení zkoušek u jednotlivých druhů je uveden v Tab. 1

      Příloha č. 4 Metodika provádění vegetačních zkoušek
      Tab. 1
      DruhPostupy a způsoby hodnocení
      řepka ozimáPorost se zakládá ve dvou opakováních na odlišných lokalitách; hybridnost se kontroluje ve fázi kvetení rostlin, přičemž se hodnotí se každá rostlina samostatně.
      Rodičovské komponenty se kontrolují obdobně.
      rajčeOsivo se vysévá do sadbovačů, hodnocení se provádí ve fázi jednoho pravého listu. Hodnotí se tvar pravého listu.
      paprikaOsivo se vysévá do sadbovačů, sadba se vysází do skleníku; hodnotí se jednotlivé rostliny s plně vyvinutými plody. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, tvar, postavení a barva plodu.
      okurkyRostliny se hodnotí jednotlivě. Podle popisu odrůdy se hodnotí rostlina, typ kvetení.
      kedluben, zelíZjišťuje se výskyt rodičovských komponentů.
      ostatníZjišťuje se výskyt rodičovských komponentů a výskyt nehybridních rostlin.
    1. 2.4 Následná kontrola sadby brambor

      (1) Kontrole podléhá sadba v uznávacím řízení ve stupni SE1( případně SE2), nové odrůdy zařazené ve státních odrůdových zkouškách pokud je požádáno o uznávací řízení, odrůdy mající hodnotu vyšší, než je průměrný výsledek zdravotního stavu všech odrůd v daném roce, revizní vzorky a vzorky sadby dovážených a vyvážených partií.

      (2) Při zkoušce se vysazuje 100 hlíz (4 x 25 ks) na zkušební parcelu.

      (3) Během vegetace je každá zkušební parcela kontrolována 2x, a to komisionelní přehlídkou.

      (4) Vegetační zkoušky se hodnotí podle postupů pro množitelské porosty.

    1. 2.5 Stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy

      (1) Při stanovení výskytu semen plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy je vegetační zkouška zakládána ve dvou lokalitách, na parcelách o ploše 45 m2, kde je bez jednocení vypěstováno cca 2000 rostlin. Tyto parcely se označují pouze kódem z důvodu zachování anonymity vzorku.

      (2) Hodnocení provádějí pracovníci Ústavu komisionelně a za přítomnosti dodavatelů. U každé kvetoucí rostliny se kontrolují tyto znaky plevelné řepy:

      1. a) vegetativní ranost,
      2. b) výskyt anthokyanu na stonku,
      3. c) počet květů,
      4. d) počet cévních svazků na kořeni,
      5. e) pevnost kořene.

      (3) S výsledky hodnocení jsou dodavatelé seznámeni na místě, přičemž protokoly o provedeném hodnocení vegetační zkoušky jsou zasílány poštou.

    1. 2.6 Následné zkoušky kontroly standardního osiva zeleniny

      Jedná se o vegetační zkoušky standardního osiva zeleniny odebraného v rámci následné kontroly prováděné Ústavem.

      (1) Podle druhu se hodnotí určený počet rostlin nebo celkové množství rostlin porostu na ploše o výměře uvedené v Tab. 3.

      (2) Měřítkem hraničních hodnot pro jednotlivé vlastnosti jsou

      1. a) hodnoty standardního vzorku, který je vždy vyset v bezprostřední blízkosti vzorku zkoušeného,
      2. b) stanovené hodnoty u daného druhu pro množitelské porosty.

      Hodnotí se pravost a čistota odrůdy a výskyt druhových příměsí. U mrkve se navíc hodnotí odlišná barva kořenů, u řepy salátové bulvy s bílými kruhy a bulvy s výraznými světlými kruhy. U plodových zelenin se obvykle ponechávají vybrané plody do plné zralosti pro kontrolu určitých odrůdových znaků.

      (3) O výsledku vegetační zkoušky jako následné kontroly standardního osiva zelenin vydá Ústav protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 2.

      (4) Je-li hodnocení negativní, je tento protokol podkladovým materiálem pro zahájení správního řízení.

    1. 2.7 Zkouška kontroly sazenic zelenin

      Kontroluje se druhová a odrůdová pravost a čistota a zdravotní stav u vzorků odebraných Ústavem u dodavatele sazenic. Zkouška a její hodnocení je obdobné jako u bodu 2.6.

  1. 3. Technologický postup

    (1) Při vegetační zkoušce se zjišťuje, zda rostliny vyrostlé na kontrolní parcele ze zkušebního vzorku odpovídají svými vlastnostmi

    1. a) úřednímu popisu odrůdy,
    2. b) rostlinám standardního vzorku,
    3. c) hodnotám stanoveným pro posuzování množitelských porostů.

    (2) U jednotlivých druhů se hodnotí vybrané odrůdové znaky určující charakter odrůdy, podle kterých byla odrůda registrována.

    1. 3.1 Zkušební vzorky

      (1) Postup odběru a minimální hmotnost vzorků pro vegetační zkoušky je uvedena v příloze č.5.

      (2) Konečné termíny dodání vzorků pro vegetační zkoušky na zkušební stanice jsou uvedeny v Tab. 2

      Příloha č. 4 Metodika provádění vegetačních zkoušek
      Tab. 2
      DruhTermín
      POLNÍ PLODINY
      Obiloviny
      - jarní15.3
      - kukuřice15.4
      - ozimý ječmen15.9
      - ostatní ozimé obiloviny30.9
      Luskoviny15.3
      Olejniny15.3
      - řepka ozimá20.8
      - řepka na zkoušku hybridnosti15.8
      Jeteloviny30.3
      -jetel nachový20.8
      Trávy
      - jílek mnohokvětý jednoletý31.3
      - jílek mnohokvětý italský31.8
      - víceleté trávy15.4
      svazenka15.3
      cukrovka, cukrovka- hodnocení plevelných řep15.3
      krmná řepa15.3
      brambory - sadba15.3
      ZELENINY
      cibule a česnek jarní, čekanka, hrách dřeňový, středně rané až velmi pozdní odrůdy kapusty, květáku a zelí, mrkev, paprika, pažitka, petržel, pór, rajče, ředkev, řepa salátová, salát letní a podzimní, zelí pekingské, tuřín/vodnice31.1
      fazol zahradní, kukuřice cukrová, meloun cukrový a vodní, tykev28.2
      okurka polní31.3
      cibule ozimá30.7
      česnek ozimý30.9
      brokolice, celer, kadeřávek, velmi rané až polorané odrůdy kapusty, květáku a zelí, kedluben, okurka rychlená, ředkvička, salát k rychlení a jarní, špenát,31.12

      (3) Vzorek, který byl dodán na zkušební stanici po termínu uvedeném v Tab. 2, nebude zařazen v daném vegetačním období do zkoušek. Na žádost dodavatele, může být zařazen do zkoušek v období následujícím

    1. 3.2 Standardní vzorky

      (1) Standardní vzorek je vzorek odrůdy, se kterým je zkušební vzorek srovnáván za účelem prověření odrůdové pravosti a čistoty.

      (2) Jako standardní vzorek se používá

      1. a) vzorek dodaný Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy,
      2. b) vzorek osiva odrůdy který si Ústav vyžádá od šlechtitele nebo udržovatele dané odrůdy,
      3. c) vzorek odrůdy dodaný na žádost Ústavu úřední autoritou příslušné země u odrůdy registrované v zahraničí.

      (3) Jako standardní vzorek je možné použít

      1. a) úředně odebraný vzorek osiva předstupňů a základního osiva,
      2. b) vzorek inbreední linie nebo rodičovských hybridních odrůd dodaný šlechtitelem. Tyto vzorky je možné použít za předpokladu, že dodané osivo bylo vegetační zkouškou porovnáno se vzorkem dodaným Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy.

      (4) V případě ztráty klíčivosti nebo spotřebování zásoby osiva si vyžádá Ústav nový standardní vzorek, a to v předstihu jednoho vegetačního období.

  1. 4. Parcely pro vegetační zkoušku.

    (1) Vegetační zkoušky se provádí na zkušebních stanicích Ústavu nebo na pracovištích pověřené osoby v podmínkách polních parcelních zkoušek nebo v chráněných prostorách skleníků nebo fóliovníků.

    (2) Pozemek, na kterém jsou parcely s vegetačními zkouškami umístěny, nesmí být zaplevelen volně rostoucími rostlinami téhož nebo blízce příbuzného druhu a sled plodin musí zaručovat, že osivo z půdní zásoby neovlivní hodnocení zkoušky.

    (3) Zkoušené druhy se pěstují na kontrolních parcelách v souladu s agrotechnickými zásadami pro daný rostlinný druh a s použitím metod odrůdového zkušebnictví.

    (4) Na kontrolních parcelách se omezuje použití herbicidů, regulátorů růstu a hnojení, aby nebyla ovlivněna morfologie rostlin a nedošlo k poléhání porostu.

    (5) Zkušební parcely se rozmisťují na pozemku podle rostlinného druhu, odrůdy a typu vegetační zkoušky, vždy na základě předem vypracovaného plánu podle těchto kriterií: