§ 1
Odkaz § 1Úvodní ustanovení
Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky pro příjem nemocných, jejich ošetřování, léčení a pro provoz zdravotnických zařízení tak, aby nedošlo ke vzniku nemocničních (nozokomiálních) nákaz.
207
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České republiky
ze dne 15. dubna 1992
o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení
Ministerstvo zdravotnictví České republiky stanoví podle § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.), a podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních:
Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky pro příjem nemocných, jejich ošetřování, léčení a pro provoz zdravotnických zařízení tak, aby nedošlo ke vzniku nemocničních (nozokomiálních) nákaz.
(1) Nemocničními (nozokomiálními) nákazami jsou nákazy endogenního nebo exogenního původu, které vznikly v příčinné souvislosti s pobytem a výkony prováděnými ve zdravotnickém zařízení včetně takto vzniklých nákaz, které se projeví až po přeložení nebo propuštění pacienta v příslušné inkubační době.
(2) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni při své činnosti dodržovat hygienické a protiepidemické zásady a postupovat při ošetřování, vyšetřování, léčení, operacích a dalších činnostech tak, aby nemohlo docházet ke vzniku a šíření nemocničních nákaz.
(1) Vedoucí klinik, oddělení a pracovišť zdravotnických zařízení (dále jen „pracoviště“) jsou povinni neprodleně ohlásit hygienické službě:
Písemné hlášení se podává na stanoveném tiskopisu.
(2) Seznam klinicky závažných nemocničních nákaz stanoví podle typu pracoviště příslušný epidemiolog hygienické služby.
(3) Kromě sledování úrovně režimů a kontroly povinného hlášení podle odstavců 1 a 2 provádí hygienická služba prevalenční a sentinelové studie ve vybraných zdravotnických zařízeních, která jsou povinna spolupracovat a poskytovat potřebná data.
(1) Při výskytu nemocničních nákaz nebo při podezření na ně musí být provedeny na příslušném pracovišti základní potřebná protiepidemická opatření, zejména izolace nemocného, odběr biologického materiálu u nemocného a podle povahy nákazy též u jeho kontaktů včetně zdravotnického personálu, a dezinfekce.
(2) V případě nutnosti je třeba zajistit ihned léčení nemocného a jeho kontaktů na infekčním oddělení nebo na nejbližším neinfekčním oddělení poskytujícím speciální neodkladnou péči. Orgán hygienické služby v takovém případě stanoví provozní režim neinfekčního oddělení poskytujícího speciální neodkladnou péči.
(1) Příjem, vyšetření, zajištění životních funkcí kanylací a katetrizací, základní odběry biologického materiálu lze provádět pouze v příjmové místnosti nebo v prostoru k tomu určeném.
(2) Přijímací lékař lůžkového zařízení je povinen zjistit a zaznamenat v anamnéze důležitá data pro možný vznik nemocniční nákazy a případně provést příslušná vyšetření i s ohledem na aktuální zdravotní stav pacienta. Pokud je s ohledem na stav pacienta přijetí nezbytné, při podezření na počínající infekční onemocnění je třeba provést izolační a bariérová opatření nebo přijímací lékař zajistí přeložení na příslušné oddělení. Obdobná povinnost platí i pro ordinace praktických lékařů, odborných lékařů a poradny v ambulantních zařízeních. U dětí se zjišťuje, která přenosná onemocnění prodělaly a zda jsou řádně očkovány.
(3) Nemocní se umisťují ve zdravotnickém zařízení podle epidemiologických hledisek, zdravotního stavu a způsobu nebo rozsahu péče.
(4) Oděv a obuv pacientů se ukládají v centrální šatně, popřípadě ve skříních v pokojích. Na pracovištích intenzivní péče je zakázáno ukládat oděv a obuv pacientů ve skříních v pokojích.
(1) Při ošetřování, vyšetřování a léčení musí zdravotničtí pracovníci dodržovat tato opatření:
(1) Hygienické požadavky na provoz zařízení a stravovací režim upravují zvláštní předpisy.1) O způsobu výživy pacienta rozhoduje lékař.
(2) Základní výživa zahrnuje diety připravované ve stravovacích provozech včetně nutričně definované tekuté výživy a výživu mateřským mlékem. K přípravě výživy je nutno
(3) Léčebná výživa aplikovaná enterální sondou a parenterální výživa podléhá předpisům o léčivech.
(1) Praní prádla ze zdravotnických zařízení upraví zvláštní předpis.
(2) Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou týdně, vždy po kontaminaci a po operačním výkonu nebo převazu.
(3) V ambulantním provozu se pro vyšetřovací stoly, lehátka a lůžka používá jednorázový materiál.
(1) Úklid všech prostor se provádí denně na vlhko. Na operačních a zákrokových sálech a prostorách, kde jsou prováděny invazivní výkony, vždy před začátkem operačního programu a vždy po každém pacientovi. Na pracovištích intenzivní péče, v místnostech, kde je prováděn odběr biologického materiálu, v laboratořích a dětských odděleních všech typů se provádí třikrát denně.
(2) Na standardních odděleních lze používat běžné detergenty. V provozech intenzivní péče, na operačních a zákrokových sálech, na chirurgických a infekčních pracovištích, v laboratořích a tam, kde je prováděn odběr biologického materiálu a invazivní výkony, na záchodech a v koupelnách a na dalších pracovištích stanovených provozním řádem se používají běžné detergenty s dezinfekčními přípravky.
(3) Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové pomůcky nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze standardní ambulantní a lůžková oddělení stejného typu a charakteru pacientů.
(4) Při kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem se provede okamžitá dezinfekce prostor, dekontaminace potřísněného místa překrytím mulem nebo papírovou vatou namočenou v účinném dezinfekčním roztoku. Po expozici se očistí obvyklým způsobem. Použité postele a matrace jsou dezinfikovány buď v pokoji omytím dezinfekčním prostředkem nebo dekontaminovány v centrální úpravě lůžek.
(5) Malování se provádí jednou ročně, při znečištění stěn biologickým materiálem ihned po dezinfekci a omytí. Stavební činnost za provozu je zakázána.
(1) Veškerý odpad z pracovišť zdravotnických zařízení se odstraňuje denně. Nebezpečný odpad4) se ukládá do oddělených krytých nádob, nejlépe spalitelných, případně uzavíratelných plastových vaků. Drobný odpad včetně jednorázových jehel se ukládá do pevnostěnných i spalitelných obalů bez další manipulace.
(2) Biologický odpad, například odejmuté části orgánů, amputované části končetin, žlázy s vnitřní sekrecí a některé sekrety a exkrety, například žaludeční a střevní šťávy obsahu biliodigestivních a enterokutánních píštělí a jiných substancí, se ukládá jako nebezpečný odpad stanoveným způsobem, vždy po informaci osoby, z níž odpad pochází nebo jejího odpovědného zástupce. Je třeba zabránit zneužití biologického odpadu.
(3) Nakládání s odpady upravuje zvláštní právní předpis.5)
(1) Sterilizaci a desinfekci provádějí zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali zvláštní školení, přitom se řídí postupy podle odstavce 2.
(2) Používané postupy a prostředky musí být schváleny hlavním hygienikem České republiky, který stanoví jejich seznam a aktualizaci.
(3) Sterilizací se rozumí souhrn opatření, při kterých se usmrcují nebo odstraňují z předmětů všechny mikroorganismy, včetně spór, hub, helmintů a jejich vajíček.
(4) Vyšší stupeň dezinfekce je postup dříve nazývaný chemická sterilizace (ponoření do roztoku Persterilu, glutaraldehydu apod.).
(5) Dezinfekcí se rozumí soubor opatření sloužících ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, která mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci.
(6) Druhy sterilizace a dezinfekce a způsob jejich provádění jsou stanoveny v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.
(1) Dezinsekce je pro účely této vyhlášky soubor opatření, jejichž cílem je potlačení obecně škodlivých a epidemiologicky významných členovců. Deratizace je pro účely této vyhlášky soubor opatření k potlačení obecně škodlivých a epidemiologicky významných hlodavců.
(2) S ohledem na možné šíření nemocničních nákaz a dalších infekčních onemocnění jsou zdravotnická zařízení všech typů povinna provádět pravidelnou dezinsekci, deratizaci podle potřeby, popřípadě podle pokynů příslušného orgánu hygienické služby; provádění dezinsekce a deratizace může být zajištěno též prostřednictvím specializovaných organizací.
(3) Způsob provádění ochranné dezinsekce a deratizace je stanoven v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.
(1) Každé zdravotnické zařízení je povinno provádět kontrolu hygienických a protiepidemických zásad, včetně registrace a analýzy nemocničních nákaz, jejich hlášení a vedení dokumentace. V ambulantních zdravotnických zařízeních smí provádět kontrolu střední zdravotnický pracovník (zdravotní sestra nebo asistent hygienické služby), v lůžkových zařízeních lékař a střední zdravotnický pracovník a v zařízeních nad 300 lůžek lékař se specializací v oboru epidemiologie.
(2) Hygienická služba provádí ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní dozor a odborně vede zdravotnické pracovníky v problematice nemocničních nákaz.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Sterilizace a dezinfekce ve zdravotnických zařízeních jsou výkony, které provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci.1) Používané postupy a prostředky musí být schváleny hlavním hygienikem České republiky.
Sterilitu předmětů zabezpečují schválené fyzikální a chemické sterilizační postupy, které umožňují jejich sterilizaci ve vhodných obalech chránících vysterilizovaný materiál před sekundární kontaminací.
(1) Nasycená vodní pára pod tlakem v tlakových přístrojích při následujících parametrech:
| Tlak | Přetlak | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Teplota (°C) | kPa | (atm) | kPa | (atp) | Steril. expozice (min.) |
| 115 | 170 | 1,7 | 70 | 0,7 | 35 |
| 120 | 200 | 2,0 | 100 | 1,0 | 20 |
| 125 | 240 | 2,4 | 140 | 1,4 | 15 |
| 134 | 300 | 3,0 | 200 | 2,0 | 10 |
Podle mezinárodní soustavy jednotek (SI) se tlak uvádí pouze v jednotkách pascal (1 atm = 0,1 MPa = 100 kPa, 1 atp = 0,2 MPa = 200 kPa). Protože na dosud používaných manometrech jsou udávány hodnoty přetlaku také v kPa, musí být při převodu atp nebo kPa/cm2 na kPa (MPa) zřejmé, že se jedná o přetlak. Sterilizační expozice je doba od dosažení požadovaného tlaku a teploty ve sterilizačním prostoru do zastavení přívodu páry do tohoto prostoru. Tento postup je vhodný pro sterilizaci předmětů z kovu, skla, keramiky, kameniny, porcelánu, textilu, gumy, plastů odolných sterilizačním teplotám. Při sterilizaci léčiv a pomocných látek je nutno postupovat podle Československého lékopisu - čtvrtého vydání, ve znění pozdějších předpisů.2)
(2) Zahřívání v horké vodě se provádí pod tlakem 250 kPa (přetlak 150 kPa) od dosažení teploty 125 °C po dobu 20 minut. Platí pro sterilizaci chirurgických nástrojů k okamžitému použití.
(3) Horkovzdušná sterilizace se provádí v horkovzdušných sterilizátorech při následujících parametrech:
| Teplota °C | Sterilizační expozice v minutách |
|---|---|
| 160 | 60 |
| 170 | 30 |
| 180 a více | 20 |
Uvedené hodnoty platí pro přístroje s nucenou cirkulací vzduchu. U přístrojů bez nucené cirkulace vzduchu je nutné sterilizační expozici zdvojnásobit. Je-li objem jejich pracovního prostoru větší než 5 litrů, nelze tyto přístroje používat. Teploty do 160 °C lze používat pouze k sušení skla. Sterilizační expozice se počítá od doby dosažení sterilizační teploty. Tento postup je vhodný pro sterilizaci předmětů z kovu, skla, porcelánu a kameniny. Při sterilizaci materiálů špatně tepelně vodivých nebo většího objemu (mastí, prášků, apod.) se postupuje podle Československého lékopisu – čtvrtého vydání, ve znění pozdějších předpisů.2)
(4) Radiační sterilizace se provádí ve speciálních radiačních centrech. Používá se pouze v průmyslové výrobě pro nový, popřípadě exspirovaný materiál. Obvyklá sterilizační dávka záření je 25 kGy.
(5) Frakcionovaná sterilizace, tyndalizace a mikrobiální filtrace jsou metody používané při sterilizaci roztoků.
(1) Sterilizace formaldehydem se provádí v přístrojích při teplotě 60 °C - 80 °C a parametrech stanovených výrobcem a schválených ministerstvem zdravotnictví České republiky. Tento postup je určen pro termolabilní předměty, které nesnesou fyzikální sterilizaci uvedenou v oddíle I části 1 písmeno A) odst. 1 až 3.
(2) Sterilizace etylenoxidem se provádí ve speciálních tlakových přístrojích při teplotě 55 °C a parametrech stanovených výrobcem a schválených ministerstvem zdravotnictví České republiky. Tento postup je určen pro sterilizaci termolabilních předmětů. Po sterilizaci se musí všechny předměty řádně odvětrat (ve speciálních odvětrávacích skříních při teplotě 55 °C trvá odvětrávání 24 hodin, za atmosférických podmínek při teplotě nad 15 °C trvá minimálně 72 hodin, u předmětů z gumy a plastů minimálně 7 dnů).
Předměty se do sterilizačních přístrojů vkládají ve schválených obalech. Pro materiál sterilizovaný v různých obalech za předpokladu těsnosti a nepropustnosti obalu a správného skladování platí následující exspirační doba:
| Obalový materiál | Metoda sterilizace | Exspirační doba | Poznámka |
|---|---|---|---|
| bubny, kazety, dózy | nasycená vodní pára pod tlakem | 48 hodin | |
| Lukasterik (sáčky, papír) | 4 týdny | při provizorním uzavření (kancel. spona, sešívačka) | |
| 3 měsíce | při uzavření lepením nebo při dvojitém obalu | ||
| Kombinovaný obal (papír- fólie) | 6 měsíců | zatavení | |
| dózy, kazety | horkovzdušná sterilizace | 48 hodin | |
| alobal | 48 hodin | ||
| kombinovaný obal | radiační sterilizace | 6 měsíců | zatavení |
| (papír-fólie) | |||
| fólie (0,05 mm) | exspir. doba platí pro resterilizaci Pro originální balení z výroby platí exspirace stanovená výrobcem. | ||
| Lukasterik sáčky | formaldehydová sterilizace | 3 měsíce | uzavřené lepením nebo při dvojitém obalu |
| kombinovaný obal | 6 měsíců | zatavení | |
| (papír-fólie) | |||
| polyetylenová fólie (0,05 mm | 6 měsíců | fólie nesmí před použitím vykazovat zjevné známky změny povrchu | |
| kombinovaný obal (papír-fólie) | etylenoxidová sterilizace | 6 měsíců | zatavení |
| polyetylenová fólie (0,05 mm) | 6 měsíců | zatavení |
Všechny obalové materiály je nutno po otevření přesterilizovat do 24 hodin.
Obaly musí být označeny datem sterilizace, obaly s exspirační dobou delší než 48 hodin i datem exspirace. Při transportu a uchovávání sterilizačního materiálu je nutné zabezpečit sterilizační obaly před poškozením (např. transportními obaly). Veškerá manipulace se sterilním materiálem a nástroji, které byly vyjmuty z obalu či nádoby, se provádí za aseptických podmínek.
Všechny předměty určené ke sterilizaci musí být důkladně mechanicky očištěny, usušeny a opatřeny vhodným obalem. U předmětů kontaminovaných biologickým materiálem, zejména krví, je nutno před etapu mytí zařadit dezinfekci vhodným virucidním prostředkem.
Kontroly jsou prováděny podle standardních metodik stanovených hlavním hygienikem České republiky. Kontroly účinnosti sterilizačních přístrojů jsou prováděny:
V lůžkové složce, v centrálních sterilizacích a sterilizačních centrech se vede záznam o každé provedené sterilizaci.
Vyšší stupeň dezinfekce zaručuje usmrcení všech mikrobů (bakterie, viry, houby a bakteriální spóry), usmrcení ostatních mikroorganismů (cysty prvoků, vajíčka helmintů apod.) tyto postupy nezaručují. Zahrnuje postupy, které byly dosud zařazeny pod pojmem chemická sterilizace v roztocích. Při dekontaminaci předmětů se postupuje jako při předsterilizační přípravě podle oddílu I části 3. Doporučený postup je ponoření do některého z uvedených roztoků doporučených přípravků:
Ve všech případech je po dezinfekci nutný oplach sterilní destilovanou vodou nebo fyziologickým roztokem. Tyto postupy jsou určeny pro termolabilní pomůcky a pro přístroje s optikou, které nemohou být sterilizovány některou ze sterilizačních metod uvedených v oddílu I.
Dezinfekce je zdravotnickým výkonem, který se provádí indikovaně jako součást protiepidemického režimu, v každém zdravotnickém zařízení.
Mechanická očista je soubor postupů vedoucích ke snížení počtu mikroorganismů.
K mechanické očistě se používají roztoky čistících prostředků v koncentracích doporučených výrobci, rozpuštěné v co nejteplejší vodě, případně se používají čistící přípravky s dezinfekčním působením, klasické ruční pomůcky, mycí a čistící nástroje, tlakové pistole, ultrazvukové přístroje apod. Všechny pomůcky a přístroje je nutné udržovat v čistotě, použité úklidové pomůcky je nutné dezinfikovat a usušit.
K dezinsekci a deratizaci lze používat pouze přípravky schválené hlavním hygienikem České republiky.
Pokud technologické a pracovní postupy nejsou součástí technických norem přípravků, popřípadě návodů k použití rozhodují o postupu orgány hygienické služby.