Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních podniků a některých dalších socialistických organizací

§ 15

Financování rozvoje vědy a techniky

(1) Financování rozvoje vědy a techniky zahrnuje výdaje na:

1. a) přípravu a řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,
2. b) úplatné nabytí průmyslových práv a výrobně technických poznatků z tuzemska i ze zahraničí,
3. c) činnost vedoucích pracovišť vědeckotechnického rozvoje a pracovišť soustavy vědeckých, technických a ekonomických informací,
4. d) příspěvky mezinárodním organizacím, jejichž předmětem činnosti je výzkum a vývoj a československý podnik je oprávněn podílet se na činnosti této organizace.

(2) Podnik hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z fondu rozvoje, kromě podniků výzkumné a vývojové základny, podniků projektových a podniků, u kterých inovační potřeba není soustavná a plynulá. Tyto podniky hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z nákladů s případným časovým rozlišením. Zakladatel po dohodě s federálním ministerstvem financí, popřípadě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky určí podniky, ve kterých inovační potřeba není soustavná a plynulá.

(3) Při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky dodavatelským způsobem může zadavatel úkolu ze svých zdrojů pořídit přístroje, stroje a zařízení, popřípadě i stavby potřebné pro řešení úkolu a předat je řešiteli do dočasného užívání na dobu nezbytnou pro řešení úkolu; obdobně může zadavatel na základě dohody poskytnout řešiteli úkolu peněžní prostředky na pořízení uvedených předmětů, jako použití fondu rozvoje s tím, že se v dohodě stanoví, jak bude s těmito předměty naloženo, popřípadě způsob finančního vypořádání po ukončení řešení úkolu.

(4) Příjmy z řešení úkolu rozvoje vědy a techniky jsou:

1. a) příjmy za realizované práce a výkony, které byly provedeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a výdaje na ně tvořily součást nákladů řešení,
2. b) příjmy za předměty použitelné, popřípadě nepoužitelné kromě předmětů postupné spotřeby v používání, které byly pořízeny k řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a jsou již pro další řešení úkolu nepotřebné nebo zbyly po ukončeném řešení úkolu a které byly vyvinuty nebo vyrobeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a výdaje na ně tvořily součást nákladů řešení.

(5) Příjmy podle odstavce 4 se převádějí do zdroje, ze kterého byly výdaje na rozvoj vědy a techniky financovány; pokud byly výdaje financovány z více zdrojů, převádějí se do nich v poměru, v jakém se na financování podílely.

(6) Předměty odpovídající pojmu základního prostředku, které byly vyvinuty při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky a výdaje na ně byly hrazeny z fondu rozvoje, se převádějí do základních prostředků bez dalšího použití fondu rozvoje, a to nejpozději do 12 měsíců od ukončení řešení.

(7) Výdaje na jmenovité úkoly¹⁹) státního plánu v oblasti rozvoje vědy a techniky hradí nositel z vlastních zdrojů nebo z vlastních zdrojů s podílovou účastí státního rozpočtu nebo zcela z prostředků státního rozpočtu. Při financování ze státního rozpočtu navrhuje výši prostředků příslušného státního rozpočtu podle příslušnosti Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj nebo Slovenská komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj; přitom současně stanoví podmínky pro poskytování prostředků státního rozpočtu a zajistí si právo hospodaření k výsledkům řešení jmenovitých úkolů plně financovaných ze státního rozpočtu.

§ 16

Financování výdajů na podnikovou společenskou spotřebu a na některé další činnosti podniku

Výdaje na podnikovou společenskou spotřebu a na některé další činnosti podniku vymezují zvláštní předpisy,²⁰) které také stanoví zdroj jejich úhrady.

§ 17

Sankce

(1) Podnik je povinen zaplatit penále do příslušného státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru, jestliže:

1. a) nedodrží ustanovení o tvorbě a používání podnikových fondů; za nedodržení ustanovení o tvorbě a používání fondů se pokládá rovněž čerpání fondu nad objem jeho použitelných zdrojů,
2. b) krátí tvorbu hospodářského výsledku nebo použije vytvořený hospodářský výsledek způsobem, k němuž není oprávněn podle zvláštních předpisů ve vztahu k jiným organizacím nebo osobám, i když v souvislosti s tím nedojde ke krácení odvodů ze zisku (daní) do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,

a to v případech, že tyto nedostatky ve finančním hospodaření vzniklé v průběhu roku neodstraní nejpozději do lhůty stanovené pro odeslání roční účetní závěrky.

(2) Výše penále činí 1 % z částky nedostatku zjištěného ve finančním hospodaření podniku orgánem vnější kontroly k tomu oprávněným.

(3) Penále se neplatí, jestliže:

1. a) penále za úhrn nedostatků ve finančním hospodaření podniku za příslušný rok nepřesahuje částku 1000 Kčs,
2. b) podnik nedostatky zjištěné ve svém finančním hospodaření svou vnitřní kontrolou oznámí orgánu vykonávajícímu správu odvodů a nedostatky odstraní před zahájením kontroly orgánem vnější kontroly,
3. c) za zjištěný nedostatek ve finančním hospodaření bylo podniku předepsáno penále podle zákona o odvodech do státního rozpočtu nebo podle zákona o důchodové dani, popřípadě podle zákona o zemědělské dani, nebo mu byla uložena hospodářská pokuta.

(4) Úlevy na penále uloženém podle odstavců 1 a 2 může povolit v odůvodněných případech federální ministerstvo financí podnikům v působnosti federálních ústředních orgánů a příslušné ministerstvo financí, cen a mezd republiky podnikům v působnosti ústředních orgánů republik a národních výborů.

(5) Podnik je povinen provést nápravu nedostatků ve finančním hospodaření do lhůty stanovené pro odeslání ročních účetních výkazů za rok, v němž byly nedostatky ve finančním hospodaření zjištěny. U nedostatků ve finančním hospodaření podle odstavce 1 písm. b) provede podnik jejich nápravu, nebrání-li tomu zvláštní předpisy.²¹)

(6) Neprovedení nápravy nedostatků ve finančním hospodaření podniků uvedených v odstavci 1 písm. b), a to i v případech, kdy z důvodů podle odstavce 5 nelze nápravu provést a penále placené podle odstavců 1 a 2 se pokládají za škodu²²) podniku.

§ 18

Finanční hospodaření podniků s počtem do 100 pracovníků a podniků bytového hospodářství

(1) Podniky s počtem do 100 pracovníků postupují ve svém finančním hospodaření, pokud zakladatel nestanoví jinak, podle § 2, 4 až 12 a 14 až 17 s tím, že:

1. a) ziskem je rozdíl mezi peněžními příjmy a výdaji snížený o odpisy; do peněžních příjmů a výdajů se pro tyto účely nezahrnují příjmy a výdaje fondů a výdaje hrazené z rozdělení zisku a do odpisů se nezahrnují odpisy ze základních prostředků, jejichž pořizování se ve smyslu § 14 odst. 4 hradí z fondu kulturních a sociálních potřeb,
2. b) povinné příděly ze zisku se provádějí pouze do fondu kulturních a sociálních potřeb,
3. c) fond rozvoje se vytváří pouze ze zdrojů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) s výjimkou povinných přídělů ze zisku, písm. b) a e) bodů 1 a 2 s výjimkou příspěvků k úhradě výdajů na rozvoj vědy a techniky, popřípadě písm. e) bodů 3 a 7; fond rozvoje se používá pouze podle § 11 odst. 2 písm. a), b) a d) s výjimkou příspěvků na výdaje na rozvoj vědy a techniky a písm. h),
4. d) rezervní fond se používá při krytí ztrát a výkyvů ve finančním hospodaření k doplnění zdrojů ze zisku k rozdělení ke všem účelům uvedeným v § 5 odst. 1,
5. e) výdaje na opravy a udržování a výdaje na rozvoj vědy a techniky se zahrnují do peněžních výdajů.

(2) Podniky bytového hospodářství při prodeji základních prostředků (budov) a při prodeji bytů, nebytových prostor, popřípadě společných prostor domu²³) nepoužijí ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) bod 1 a odst. 2 písm. h); tržby z těchto prodejů odvádějí do rozpočtu příslušného národního výboru, který poskytuje příspěvek kupujícímu na úhradu kupní ceny při prodeji bytu do osobního vlastnictví.