účinné od 1. 5. 2004
účinné od 1. 5. 2004Ministr:
účinné od 1. 5. 2004Ing. Palas v. r.
účinné od 1. 5. 2004
účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 1

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Postup při odběru vzorků pro stanovení množství ochratoxinu A v určitých potravinách a surovinách

  1. účinné od 1. 5. 20041. Účel a oblast působnosti

    účinné od 1. 5. 2004Vzorky určené pro úřední kontrolu množství ochratoxinu A v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001 bude určeno na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

  1. účinné od 1. 5. 20042. Definice

    účinné od 1. 5. 2004Šarže: identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředního stanovení jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.

    účinné od 1. 5. 2004Část šarže: určitá část velké šarže, vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.

    účinné od 1. 5. 2004Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.

    účinné od 1. 5. 2004Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

  1. účinné od 1. 5. 20043. Obecná ustanovení
    1. účinné od 1. 5. 20043.1 Pracovníci

      účinné od 1. 5. 2004Odběr vzorků musí být proveden oprávněným pracovníkem (§ 3 odst. 1 této vyhlášky).

    1. účinné od 1. 5. 20043.2 Materiál k odběru

      účinné od 1. 5. 2004Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně. Velké šarže se podle této přílohy rozdělí na části, které se vzorkují samostatně.

    1. účinné od 1. 5. 20043.3 Předběžná opatření

      účinné od 1. 5. 2004Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah ochratoxinu A, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

    1. účinné od 1. 5. 20043.4 Dílčí vzorky

      účinné od 1. 5. 2004Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu.

    1. účinné od 1. 5. 20043.5 Příprava souhrnného vzorku

      účinné od 1. 5. 2004Souhrnný vzorek se připraví sdružením dílčích vzorků.

    1. účinné od 1. 5. 20043.6 Vzorky pro opakované vyšetření

      účinné od 1. 5. 2004Vzorky pro opakované vyšetření za účelem potvrzení, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí vyšetření se odeberou z laboratorního vzorku, pokud to není v rozporu s předpisy členských států o odběru vzorků.

    1. účinné od 1. 5. 20043.7 Balení a přeprava laboratorních vzorků

      účinné od 1. 5. 2004Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, který poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

    1. účinné od 1. 5. 20043.8 Uzavření a označení vzorků

      účinné od 1. 5. 2004Každý vzorek odebraný pro účely úřední kontroly se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 této vyhlášky.

      účinné od 1. 5. 2004O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol umožňující jednoznačnou identifikaci šarže, v němž musí být uvedeny datum a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

  1. účinné od 1. 5. 20044. Specifická ustanovení
    1. účinné od 1. 5. 20044.1 Různé typy šarží

      účinné od 1. 5. 2004Balení potravinových komodit mohou mít při obchodování formu volně ložených potravin, potravin v kontejnerech nebo v jednotlivých baleních (sáčcích, pytlích, jednotlivých maloobchodních baleních atd.). Odběr vzorků může být proveden u všech forem, v nichž je výrobek uváděn na trh.

      1. účinné od 1. 5. 2004Aniž jsou dotčena specifická ustanovení bodů 4.3, 4.4 a 4.5 této přílohy, může být následující vzorec použit jako vodítko pro vzorkování šarží, které mají při obchodování formu jednotlivých balení (sáčků, pytlů, maloobchodních balení atd.):
        účinné od 1. 5. 2004
        1. účinné od 1. 5. 2004- hmotnost: v kg
        2. účinné od 1. 5. 2004- četnost vzorkování: každý n-tý sáček nebo pytel, z nichž musí být odebrán dílčí vzorek (desetinná místa se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo).
    1. účinné od 1. 5. 20044.2 Hmotnost dílčího vzorku

      účinné od 1. 5. 2004Hmotnost dílčího vzorku by měla být 100 g, pokud není v této příloze stanoveno jinak. U šarží ve formě maloobchodních balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení.

    1. účinné od 1. 5. 20044.3 Obecný přehled postupu odběru vzorků u obilovin a sušených hroznů révy vinné

      účinné od 1. 5. 2004Tabulka 1: Rozdělení šarží na části v závislosti na produktu a hmotnosti šarže

      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 1 Postup při odběru vzorků pro stanovení množství ochratoxinu A v určitých potravinách a surovinách Tabulka 1: Rozdělení šarží na části v závislosti na produktu a hmotnosti šarže
      KomoditaHmotnost šarže (t)Hmotnost nebo počet částí šaržePočet dílčích vzorkůHmotnost souhrnného vzorku (kg)
      Obiloviny a výrobky z obilovin≥ 1500500 t100 30
      > 300 a < 1500 3 části šarže 100 30
      ≥ 50 a ≤ 300 100 t 100 30
      < 50 – 10 až 100 1) 1 až 10
      Sušené hrozny révy vinné (korintky, rozinky a sultánky)≥ 15 15 až 30 t10010
      < 15 – 10 až 100 2) 1 až 10
      1) V závislosti na hmotnosti šarže - viz tabulka 2 této přílohy.
      2) V závislosti na hmotnosti šarže - viz tabulka 3 této přílohy.
    1. účinné od 1. 5. 20044.4 Postup vzorkování pro obiloviny a výrobky z obilovin (šarže ≥ 50 t) a pro sušené hrozny révy vinné (šarže ≥ 15 t)
      1. účinné od 1. 5. 2004— Pokud lze části šarže fyzicky oddělit, musí být každá šarže fyzicky rozdělena na části podle tabulky 1. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotností částí šarží, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hodnotu maximálně o 20 %.
      2. účinné od 1. 5. 2004— Každá část šarže musí být vzorkována samostatně.
      3. účinné od 1. 5. 2004— Počet dílčích vzorků: 100. Postup u šarží do 50 t a šarží sušených hroznů révy vinné do 15 tun je uveden v bodě 4.5. Hmotnost souhrnného vzorku činí 10 kg.
      4. účinné od 1. 5. 2004— Není-li možné použít výše uvedenou metodu vzorkování z důvodu hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže (kvůli formě obalu, způsobu přepravy atd.), může být použita alternativní metoda vzorkování za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je úplně popsána a dokumentována.
    1. účinné od 1. 5. 20044.5 Pokyny pro vzorkování obilovin a výrobků z obilovin (šarže < 50 t) a sušených hroznů révy vinné (šarže < 15 t)

      účinné od 1. 5. 2004U šarží obilovin do 50 t a šarží sušených hroznů révy vinné do 15 t může být v závislosti na hmotnosti šarže použit plán vzorkování skládající se z 10 až 100 dílčích vzorků, vedoucí k souhrnnému vzorku o hmotnosti 1 až 10 kg.

      účinné od 1. 5. 2004Čísla uvedená v následující tabulce mohou být použita pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány.

      účinné od 1. 5. 2004Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin

      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 1 Postup při odběru vzorků pro stanovení množství ochratoxinu A v určitých potravinách a surovinách Tabulka 1: Rozdělení šarží na části v závislosti na produktu a hmotnosti šarže Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin
      Hmotnost šarže (t)Počet dílčích vzorků
      ≤ 110
      > 1 až ≤ 320
      > 3 až ≤ 1040
      > 10 až ≤ 2060
      > 20 až ≤ 50100

      účinné od 1. 5. 2004Tabulka 3: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže sušených hroznů révy vinné

      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 1 Postup při odběru vzorků pro stanovení množství ochratoxinu A v určitých potravinách a surovinách Tabulka 1: Rozdělení šarží na části v závislosti na produktu a hmotnosti šarže Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin Tabulka 3: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže sušených hroznů révy vinné
      Hmotnost šarže (t)Počet dílčích vzorků
      ≤ 0,110
      >0,1 až ≤ 0,215
      > 0,2 až ≤ 0,520
      > 0,5 až ≤ 1,030
      > 1,0 až ≤ 2,040
      > 2,0 až ≤ 5,060
      > 5,0 až ≤ 10,080
      > 10,0 až ≤ 15,0100
    1. účinné od 1. 5. 20044.6 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji

      účinné od 1. 5. 2004Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle výše uvedených ustanovení o odběru vzorků. Není-li to možné, lze použít jiné účinné postupy odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

  1. účinné od 1. 5. 20045. Přijetí šarže nebo části šarže

    účinné od 1. 5. 2004Šarže se přijímá, jestliže souhrnný vzorek vyhovuje maximálnímu limitu.

účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 2

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů/dibenzofuranů) a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách

  1. účinné od 1. 5. 20041. Účel a oblast působnosti

    účinné od 1. 5. 2004Vzorky určené pro úřední kontrolu obsahu dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů/dibenzofuranů) a rovněž pro stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže nebo části šarže, ze kterých byly odebrány. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity určitých kontaminujících látek v potravinách se určí na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

  1. účinné od 1. 5. 20042. Definice

    účinné od 1. 5. 2004Šarže: identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředního stanovení jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení. U ryb a produktů rybolovu musí být srovnatelná také velikost ryby.

    účinné od 1. 5. 2004Část šarže: určitá část velké šarže, vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků.
    Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.

    účinné od 1. 5. 2004Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.

    účinné od 1. 5. 2004Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

    účinné od 1. 5. 2004Laboratorní vzorek: reprezentativní část/množství souhrnného vzorku určené pro laboratoř.

    účinné od 1. 5. 2004Tabulka faktorů toxické rovnocennosti (TEF) pro posuzování rizik pro člověka (založeno na závěrech zasedání Světové zdravotní organizace ve Stockholmu, Švédsko, ve dnech 15. – 18. června 1997) *)

    účinné od 1. 5. 2004
    Příloha č. 2 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů/dibenzofuranů) a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách Tabulka faktorů toxické rovnocennosti (TEF) pro posuzování rizik pro člověka (založeno na závěrech zasedání Světové zdravotní organizace ve Stockholmu, Švédsko, ve dnech 15. – 18. června 1997) *)
    KongenerHodnota TEFKongenerHodnota TEF
    Dibenzo-1,4-dioxiny (PCDD)polychlorované bifenyly, polychlorované bifenyly bez atomů chloru v ortho-polohách a polychlorované bifenyly s jedním atomem chloru v ortho-poloze s dioxinovým efektem
    2,3,7,8-Tetrachlordibenzodioxin1polychlorované bifenyly bez atomů chloru v ortho-polohách
    1,2,3,7,8-Pentachlordibenzodioxin1polychlorované bifenyly 770,0001
    1,2,3,4,7,8-Hexachlordibenzodioxin0,1polychlorované bifenyly 810,0001
    1,2,3,6,7,8-Hexachlordibenzodioxin0,1polychlorované bifenyly 1260,1
    1,2,3,7,8,9-Hexachlordibenzodioxin0,1polychlorované bifenyly 1690,01
    1,2,3,4,6,7,8-Heptachlordibenzodioxin0,01
    Oktachlordibenzodioxin0,0001
    Dibenzofurany (PCDF)polychlorované bifenyly
    s jedním atomem chloru
    v ortho-poloze
    2,3,7,8-Tetrachlordibenzofuran0,1polychlorované bifenyly 1050,0001
    1,2,3,7,8-Pentachlordibenzofuran0,05polychlorované bifenyly 1140,0005
    2,3,4,7,8-Pentachlordibenzofuran0,5polychlorované bifenyly 1180,0001
    1,2,3,4,7,8-Hexachlordibenzofuran0,1polychlorované bifenyly 1230,0001
    1,2,3,6,7,8-Hexachlordibenzofuran0,1polychlorované bifenyly 1560,0005
    1,2,3,7,8,9-Hexachlordibenzofuran0,1polychlorované bifenyly 1570,0005
    2,3,4,6,7,8-Hexachlordibenzofuran0,1polychlorované bifenyly 1670,00001
    1,2,3,4,6,7,8-Heptachlordibenzofuran0,01polychlorované bifenyly 1890,0001
    1,2,3,4,7,8,9-Heptachlordibenzofuran0,01
    Oktachlordibenzofuran0,0001
    *) zdroj - Van den Berg et al. (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106(12), 775.
  1. účinné od 1. 5. 20043. Všeobecná ustanovení
    1. účinné od 1. 5. 20043.1 Pracovníci

      účinné od 1. 5. 2004Odběr vzorků musí být proveden oprávněným pracovníkem (§ 3 odst. 1 této vyhlášky).

    1. účinné od 1. 5. 20043.2 Materiál, který má být odebrán

      účinné od 1. 5. 2004Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

    1. účinné od 1. 5. 20043.3 Předběžná opatření

      účinné od 1. 5. 2004Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

    1. účinné od 1. 5. 20043.4 Dílčí vzorky

      účinné od 1. 5. 2004Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.

    1. účinné od 1. 5. 20043.5 Příprava souhrnného vzorku

      účinné od 1. 5. 2004Souhrnný vzorek se připraví sdružením všech dílčích vzorků. Měl by mít hmotnost 1 kg, pokud je to možné, např. provádí-li se odběr z jednoho balení.

    1. účinné od 1. 5. 20043.6 Rozdělení souhrnného vzorku na laboratorní vzorky pro potvrzení, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení

      účinné od 1. 5. 2004Laboratorní vzorky za účelem potvrzení, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku, pokud to není v rozporu s § 3 a 4 této vyhlášky. Velikost laboratorních vzorků pro potvrzení by měla být dostatečná alespoň pro provedení opakované zkoušky.

    1. účinné od 1. 5. 20043.7 Balení a přeprava souhrnných a laboratorních vzorků

      účinné od 1. 5. 2004Každý souhrnný a laboratorní vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, který poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací, ztrátou analytu adsorpcí na vnitřních stěnách nádoby a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná preventivní opatření s cílem zabránit změně složení souhrnných a laboratorních vzorků, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

    1. účinné od 1. 5. 20043.8 Uzavření a označení souhrnných a laboratorních vzorků

      účinné od 1. 5. 2004Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 této vyhlášky. O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol, který umožní jednoznačnou identifikaci šarže a v němž musí být uvedeny datum a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

  1. účinné od 1. 5. 20044. Plány odběru vzorků

    účinné od 1. 5. 2004Použitá metoda odběru vzorků musí zajistit, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

    1. účinné od 1. 5. 20044.1. Počet dílčích vzorků

      účinné od 1. 5. 2004U mléka a olejů, u nichž lze předpokládat rovnoměrné rozšíření daného kontaminantu v celé šarži, stačí odebrat tři dílčí vzorky na šarži, které budou tvořit souhrnný vzorek. Uvede se číslo šarže. Pro ostatní produkty je minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán z šarže, uveden v tabulce 1.

      účinné od 1. 5. 2004Hmotnost souhrnného vzorku, který vznikne sdružením dílčích všech vzorků, musí být alespoň 1 kg (viz bod 3.5). Dílčí vzorky musí mít podobnou hmotnost.

      účinné od 1. 5. 2004Hmotnost dílčího vzorku by měla být alespoň 100 g. Hmotnost dílčího vzorku závisí na velikosti částic v šarži. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8. V souladu s ustanoveními směrnice Komise 97/747/ES ze dne 27. října 1997, kterou se stanoví rozsah a četnost odběru vzorků podle směrnice Rady 96/23/ES pro monitorování určitých látek a jejich reziduí v živočišných produktech, je vzorkem slepičích vajec nejméně 12 vajec (jak pro šarže nabalených vajec, tak pro šarže skládajících se z jednotlivých balení, tabulky 1 a 2).

      účinné od 1. 5. 2004Tabulka 1

      účinné od 1. 5. 2004Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány z šarže

      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 2 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů/dibenzofuranů) a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách Tabulka faktorů toxické rovnocennosti (TEF) pro posuzování rizik pro člověka (založeno na závěrech zasedání Světové zdravotní organizace ve Stockholmu, Švédsko, ve dnech 15. – 18. června 1997) *) Tabulka 1 Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány z šarže
      Hmotnost šarže (kg)Minimální počet odebraných dílčích vzorků
      < 503
      50 až 5005
      > 50010

      účinné od 1. 5. 2004Skládá-li se šarže z jednotlivých balení, je počet balení, která musí být odebrána, aby vytvořila souhrnný vzorek, uveden v tabulce 2.

      účinné od 1. 5. 2004Tabulka 2

      účinné od 1. 5. 2004Počet balení (dílčích vzorků, která musí být odebrána, aby vytvořila souhrnný vzorek, skládá-li se šarže z jednotlivých balení)

      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 2 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů/dibenzofuranů) a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách Tabulka faktorů toxické rovnocennosti (TEF) pro posuzování rizik pro člověka (založeno na závěrech zasedání Světové zdravotní organizace ve Stockholmu, Švédsko, ve dnech 15. – 18. června 1997) *) Tabulka 1 Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány z šarže Tabulka 2 Počet balení (dílčích vzorků, která musí být odebrána, aby vytvořila souhrnný vzorek, skládá-li se šarže z jednotlivých balení)
      Počet balení nebo jednotek v šaržiPočet odebraných balení nebo jednotek
      1 až 25 1 balení nebo jednotka
      26 až 100 asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky
      > 100 asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek
  1. účinné od 1. 5. 20045. Dodržení specifikací v šarži nebo části šarže

    účinné od 1. 5. 2004Kontrolní laboratoř provede opakovanou zkoušku laboratorního vzorku určeného pro potvrzení, je-li výsledek, který obdržela při první zkoušce, o 20 % nižší nebo vyšší než maximální limit, a vypočte průměr z obou výsledků. Šarže se přijme, je-li výsledek první zkoušky o 20 % nižší než maximální limit nebo vyhovuje-li průměr příslušnému maximálnímu limitu stanovenému v nařízení Evropských společenství č. 466/2001.

účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 3

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Postup při odběru vzorků pro kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a surovinách

  1. účinné od 1. 5. 20041. Účel a oblast působnosti

    účinné od 1. 5. 2004Vzorky určené pro úřední kontrolu limitů obsahu olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky budou považovány za reprezentativní pro šarži nebo část šarže, z nichž byly odebrány. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001 bude zjištěno na základě obsahu zjištěného v laboratorních vzorcích.

  1. účinné od 1. 5. 20042. Definice

    účinné od 1. 5. 2004Šarže: identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředního stanovení stejné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení. Ryby musí mít rovněž srovnatelnou velikost.

    účinné od 1. 5. 2004Část šarže: stanovená část velké šarže, vyčleněná k tomu, aby u ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky oddělená a identifikovatelná.

    účinné od 1. 5. 2004Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo část šarže.

    účinné od 1. 5. 2004Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo část šarže.

    účinné od 1. 5. 2004Laboratorní vzorek: vzorek určený pro laboratorní vyšetření.

  1. účinné od 1. 5. 20043. Obecná ustanovení
    1. účinné od 1. 5. 20043.1 Pracovníci

      účinné od 1. 5. 2004Odběr vzorků musí být proveden oprávněným kvalifikovaným pracovníkem (§ 3 odst. 1 této vyhlášky).

    1. účinné od 1. 5. 20043.2 Materiál, který má být odebrán

      účinné od 1. 5. 2004Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

    1. účinné od 1. 5. 20043.3 Předběžná opatření

      účinné od 1. 5. 2004Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah olova, kadmia, rtuti a 3-chorpropan-1,2-diolu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

    1. účinné od 1. 5. 20043.4 Dílčí vzorky

      účinné od 1. 5. 2004Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.

    1. účinné od 1. 5. 20043.5 Příprava souhrnného vzorku

      účinné od 1. 5. 2004Souhrnný vzorek se připraví sdružením všech dílčích vzorků. Měl by vážit alespoň 1 kg, pokud to není nemožné, např. při vzorkování jednoho balení.

    1. účinné od 1. 5. 20043.6 Rozdělení souhrnného vzorku na laboratorní vzorky pro vyšetření, opakované vyšetření a rozhodčí vyšetření

      účinné od 1. 5. 2004Laboratorní vzorky pro vyšetření, opakované vyšetření a rozhodčí vyšetření se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku, pokud to není v rozporu s § 3 a 4 této vyhlášky. Velikost laboratorního vzorku pro vyšetření musí být dostatečná alespoň pro dvě zkoušky.

    1. účinné od 1. 5. 20043.7 Zabalení a přeprava souhrnných a laboratorních vzorků

      účinné od 1. 5. 2004Každý souhrnný a laboratorní vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, který poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací, ztrátami analytu v důsledku adsorpce na vnitřních stěnách nádoby a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení souhrnných a laboratorních vzorků, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

    1. účinné od 1. 5. 20043.8 Uzavření a označení souhrnných a laboratorních vzorků

      účinné od 1. 5. 2004Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6 této vyhlášky. O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol umožňující jednoznačnou identifikaci vzorku, v němž musí být uvedeny datum a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

  1. účinné od 1. 5. 20044. Plán odběru vzorků

    účinné od 1. 5. 2004V ideálním případě by měl být odběr vzorků proveden v místě, kde komodita vstupuje do potravního řetězce a kde lze rozlišit jednotlivou šarži. Použitá metoda odběru vzorků musí zajistit, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

    1. účinné od 1. 5. 20044.1 Počet dílčích vzorků

      účinné od 1. 5. 2004U tekutých výrobků, u nichž lze předpokládat rovnoměrné rozšíření daného kontaminantu v celé šarži, stačí odebrat jeden dílčí vzorek ze šarže, který bude souhrnným vzorkem. Uvede se číslo šarže. Tekuté výrobky obsahující hydrolyzované rostlinné bílkoviny nebo tekutou sójovou omáčku se musí před odběrem dílčího vzorku dobře protřepat nebo zhomogenizovat jiným vhodným způsobem.

      účinné od 1. 5. 2004U ostatních výrobků se ze šarže odebere minimální počet dílčích vzorků uvedený v tabulce 1. Dílčí vzorky musí mít přibližně stejnou hmotnost. Odchylky od toho postupu musí být zaznamenány v protokolu podle bodu 3.8.

      účinné od 1. 5. 2004Tabulka 1:

      účinné od 1. 5. 2004Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže

      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 3 Postup při odběru vzorků pro kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a surovinách Tabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže
      Hmotnost šarže (kg)Minimální počet odebraných dílčích vzorků
      < 503
      50 až 5005
      > 50010

      účinné od 1. 5. 2004Tvoří-li šarži jednotlivá balení, odebere se pro souhrnný vzorek počet vzorků uvedený v tabulce 2.

      účinné od 1. 5. 2004Tabulka 2:

      účinné od 1. 5. 2004Počet balení (dílčích vzorků), který má být odebrán pro souhrnný vzorek, tvoří-li šarži jednotlivá balení

      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 3 Postup při odběru vzorků pro kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a surovinách Tabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže Tabulka 2: Počet balení (dílčích vzorků), který má být odebrán pro souhrnný vzorek, tvoří-li šarži jednotlivá balení
      Počet balení nebo jednotek v šaržiPočet odebraných balení nebo jednotek
      1 až 251 balení nebo jednotka
      26 až 100asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky
      > 100asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek
  1. účinné od 1. 5. 20045. Dodržení specifikovaného nejvyššího obsahu v šarži nebo části šarže

    účinné od 1. 5. 2004Pro účely kontroly provede kontrolní laboratoř alespoň dvě nezávislé zkoušky a z výsledků vypočte průměr. Šarže se přijme, nepřekročí-li průměr příslušný nejvyšší obsah stanovený v nařízení Evropských společenství č. 466/2001. Šarže se nepřijme, překročí-li průměr příslušný nejvyšší obsah.

účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 4

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Postup odběru vzorků citrusových plodů pro kontrolu konzervantů

  1. účinné od 1. 5. 20041. Vzorky musí být odebrány vědeckými metodami, které zajistí, že vzorky budou reprezentativní pro zkoušenou šarži.
  2. účinné od 1. 5. 20042. Vzorky musí vyhovovat alespoň následujícím požadavkům:
    1. účinné od 1. 5. 2004a) Balené zboží (bedny, papírové krabice a podobné obaly)
      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 4 Postup odběru vzorků citrusových plodů pro kontrolu konzervantů
      Počet obalů v šaržido 20od 21 do 500od 501 do 1000nad 1000
      Minimální počet obalů, ze kterých se odebírají vzorky1234
      Hmotnost odebraných plodů na jeden obal v kg2222
    1. účinné od 1. 5. 2004b) Nebalené zboží
      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 4 Postup odběru vzorků citrusových plodů pro kontrolu konzervantů
      Hmotnost dávky v kgdo 20od 21 do 500nad 500
      Hmotnost odebraného vzorku v kg248
  1. účinné od 1. 5. 20043. Šarží se rozumí část dodávky, která vykazuje stejné charakteristiky, např. odrůda, stupeň zralosti, typ balení.
  2. účinné od 1. 5. 2004Balení a předání vzorků
    1. účinné od 1. 5. 20041. Vzorky musí být umístěny ve vzduchotěsných obalech.
    2. účinné od 1. 5. 20042. Obaly musí být zapečetěny.
    3. účinné od 1. 5. 20043. Takto zabalené vzorky musí být co nejrychleji předány do zkušebních laboratoří.
účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 5

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Postup při přípravě vzorku a kritéria pro metody zkoušení použité při stanovení množství ochratoxinu A v určitých potravinách a surovinách

  1. účinné od 1. 5. 20041. Preventivní opatření

    účinné od 1. 5. 2004Vzhledem k tomu, že rozložení ochratoxinu A je velmi nehomogenní, měly by být vzorky připraveny, a zejména homogenizovány, mimořádně pečlivě.

    účinné od 1. 5. 2004Veškerý materiál obdržený laboratoří má být použit k přípravě zkušebního materiálu.

  1. účinné od 1. 5. 20042. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

    účinné od 1. 5. 2004Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, u něhož je prokázáno, že jím lze dosáhnout úplné homogenizace.

  1. účinné od 1. 5. 20043. Rozdělení vzorků pro vyšetření za účelem potvrzení a obhajoby v obchodním sporu

    účinné od 1. 5. 2004Opakované vzorky pro vyšetření za účelem potvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí vyšetření se odeberou ze zhomogenizovaného materiálu, pokud to není v rozporu s § 3 a 4 této vyhlášky.

  1. účinné od 1. 5. 20044. Metody zkoušení, které má laboratoř použít, a požadavky na řízení laboratoře
    1. účinné od 1. 5. 20044.1 Definice

      účinné od 1. 5. 2004Dále je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít.

      účinné od 1. 5. 2004Nejčastěji uváděnými parametry přesnosti jsou opakovatelnost a reprodukovatelnost

      účinné od 1. 5. 2004r = opakovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 × sr

      účinné od 1. 5. 2004sr = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti

      účinné od 1. 5. 2004

      účinné od 1. 5. 2004R = reprodukovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. stejným materiál získaný pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 × sR

      účinné od 1. 5. 2004sR = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti

      účinné od 1. 5. 2004
    1. účinné od 1. 5. 20044.2 Obecné požadavky

      účinné od 1. 5. 2004Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s § 9 této vyhlášky.

    1. účinné od 1. 5. 20044.3 Specifické požadavky

      účinné od 1. 5. 2004Nejsou-li na úrovni Evropských společenství předepsány specifické metody pro stanovení množství ochratoxinu A v potravinách, mohou laboratoře zvolit jakoukoliv metodu za předpokladu, že splňuje následující kritéria:

      účinné od 1. 5. 2004Charakteristika účinnosti metody pro stanovení ochratoxinu A

      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 5 Postup při přípravě vzorku a kritéria pro metody zkoušení použité při stanovení množství ochratoxinu A v určitých potravinách a surovinách Charakteristika účinnosti metody pro stanovení ochratoxinu A
      Množství µg/kgOchratoxin A
      RSDr (%)RSDR (%)Výtěžnost (%)
      < 1≤ 40≤ 6050 až 120
      1 až 10≤ 20≤ 3070 až 110
      1. účinné od 1. 5. 2004— Detekční limity použitých metod nejsou uvedeny, neboť přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace.
      2. účinné od 1. 5. 2004— Hodnoty přesnosti jsou vypočteny z Horwitzovy rovnice:
        1. účinné od 1. 5. 2004RSDR = 2(1-0,5logC)
        2. účinné od 1. 5. 2004kde:
          účinné od 1. 5. 2004
          1. účinné od 1. 5. 2004— c je poměr koncentrací (tj. 1 = 100 g/100 g, 0,001 = 1 000 mg/kg).

        účinné od 1. 5. 2004Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukazuje, že u většiny rutinních metod zkoušení nezávisí na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.

    1. účinné od 1. 5. 20044.4 Výpočet výtěžnosti

      účinné od 1. 5. 2004Uvede se výsledek zkoušky korigovaný nebo nekorigovaný na výtěžek. Musí být uveden způsob uvedení výtěžku a jeho hodnota.

    1. účinné od 1. 5. 20044.5 Normy jakosti laboratoře

      účinné od 1. 5. 2004Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu.*)

účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 6

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Příprava vzorků a kritéria pro metody zkoušení pro kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a surovinách

  1. účinné od 1. 5. 20041. Úvod

    účinné od 1. 5. 2004Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž dochází k sekundární kontaminaci.

  1. účinné od 1. 5. 20042. Specifické postupy přípravy vzorků pro olovo, kadmium a rtuť

    účinné od 1. 5. 2004Existuje řada vyhovujících postupů přípravy vzorků, které mohou být použity pro dotyčné výrobky. Postupy uvedené v návrhu evropské normy „Potraviny. Stanovení stopových prvků. Požadavky na účinnost a všeobecné zásady.” se ukázaly jako vyhovující, ale správné mohou být i jiné postupy.

    1. účinné od 1. 5. 2004U každého postupu musí být dodržena tato pravidla:
      1. účinné od 1. 5. 2004— mušle, korýši a malé ryby: pokud se jedí celé, vnitřnosti musí být součástí materiálu, který má být zkoušen,
      2. účinné od 1. 5. 2004— zelenina: vyšetřuje se pouze jedlá část, přičemž musí být vzaty v úvahu požadavky nařízení Evropských společenství č. 466/2001.
  1. účinné od 1. 5. 20043. Metody zkoušení, které má laboratoř použít, a požadavky na laboratorní vyšetření
    1. účinné od 1. 5. 20043.1 Definice
      1. účinné od 1. 5. 2004Níže je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít:

        účinné od 1. 5. 2004r = opakovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, stejná aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 × sr;

        účinné od 1. 5. 2004sr = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti;

        účinné od 1. 5. 2004

        účinné od 1. 5. 2004R = reprodukovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. stejným materiál získaný pracovníky různých laboratoří, stejný postup); a tedy R = 2,8 × sR;

        účinné od 1. 5. 2004sR = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti;

        účinné od 1. 5. 2004

        účinné od 1. 5. 2004HORRATr = zjištěná hodnota RSDr dělená hodnotou RSDr vypočtenou z Horwitzovy rovnice za předpokladu r = 0,66R;

        účinné od 1. 5. 2004HORRATR = zjištěná hodnota RSDR dělená hodnotou RSDR vypočtenou z Horwitzovy rovnice.

    1. účinné od 1. 5. 20043.2 Obecné požadavky

      účinné od 1. 5. 2004Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s § 9 této vyhlášky.

      účinné od 1. 5. 2004Pro stanovení obsahu olova ve víně je předepsána metoda uvedená v kapitole 35 přílohy nařízení Komise Evropských společenství č. 2676/90, kterým se stanoví metody Společenství pro zkoušení vín.

    1. účinné od 1. 5. 20043.3 Specifické požadavky
      1. účinné od 1. 5. 20043.3.1 Zkoušení obsahu olova, kadmia a rtuti

        účinné od 1. 5. 2004Specifické metody pro stanovení obsahu olova, kadmia a rtuti nejsou předepsány. Laboratoře použijí validované metody, které splňují charakteristiky účinnosti uvedené v tabulce 3. Zkušební materiály použité v okruhovém testu laboratoří za účelem validace metod by měly podle možnosti obsahovat certifikovaný referenční materiál.

        účinné od 1. 5. 2004Tabulka 3: Charakteristiky účinnosti metod pro zkoušení obsahu olova, kadmia a mědi

        účinné od 1. 5. 2004
        Příloha č. 6 Příprava vzorků a kritéria pro metody zkoušení pro kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a surovinách Tabulka 3: Charakteristiky účinnosti metod pro zkoušení obsahu olova, kadmia a mědi
        CharakteristikaHodnota / komentář
        Použitelnostpotraviny uvedené v nařízení Evropských společenství č. 466/2001
        Mez detekcenesmí být vyšší než jedna desetina hodnoty uvedené v nařízení Evropských společenství č. 466/2001, kromě případu, kdy je pro olovo uvedena hodnota nižší než 0,1 mg/kg. V tomto případě nesmí být vyšší než jedna pětina uvedené hodnoty
        Mez stanovenínesmí být vyšší než jedna pětina hodnoty uvedené v nařízení Evropských společenství č. 466/2001, kromě případu, kdy je pro olovo uvedena hodnota nižší než 0,1 mg/kg. V tomto případě nesmí být vyšší než dvě pětiny uvedené hodnoty
        Přesnosthodnoty HORRATr nebo HORRATR z validačního kruhového testu musí být nižší než 1,5
        Výtěžnost80 – 120 % (podle validačního kruhového testu)
        Specifičnostnesmí rušit matrice nebo jiné látky při spektrální analýze
      1. účinné od 1. 5. 20043.3.2 Zkoušení obsahu 3-chlorpropan-1,2-diolu

        účinné od 1. 5. 2004Specifické metody pro stanovení obsahu 3-chlorpropan-1,2-diolu nejsou předepsány. Laboratoře použijí validované metody, které splňují charakteristiky účinnosti uvedené v tabulce 4. Zkušební materiály použité v kruhovém testu laboratoří za účelem validace metod by měly podle možnosti obsahovat certifikovaný referenční materiál. Specifická metoda byla validována v kruhovém testu a splnila požadavky uvedené v tabulce 4.

        účinné od 1. 5. 2004Tabulka 4: Charakteristiky účinnosti metod pro zkoušení 3-chlorpropan-1,2-diolu

        účinné od 1. 5. 2004
        Příloha č. 6 Příprava vzorků a kritéria pro metody zkoušení pro kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a surovinách Tabulka 3: Charakteristiky účinnosti metod pro zkoušení obsahu olova, kadmia a mědi Tabulka 4: Charakteristiky účinnosti metod pro zkoušení 3-chlorpropan-1,2-diolu
        CharakteristikaDoporučená hodnotaKoncentrace
        Slepý pokusNižší než mez detekce—
        Výtěžek75 až 110 %Celý rozsah koncentrací
        Mez stanovitelnosti10 (nebo méně) µg/kg, vztaženo na sušinu—
        Směrodatná odchylka slepého pokusuMéně než 4 µg/kg—
        Odhady přesnosti v rámci laboratoře-směrodatná odchylka opakovaných měření při různých koncentracích< 4 µg/kg
        < 6 µg/kg
        < 7 µg/kg
        < 8 µg/kg
        < 15 µg/kg
        20 µg/kg
        30 µg/kg
        40 µg/kg
        50 µg/kg
        100 µg/kg
    1. účinné od 1. 5. 20043.4 Odhad správnosti zkoušky a výpočet výtěžnosti

      účinné od 1. 5. 2004Kdykoliv je to možné, odhadne se správnost zkoušky tak, že se provede kontrolní zkouška vhodného certifikovaného referenčního materiálu.

      účinné od 1. 5. 2004Přihlíží se k „Harmonizovaným pokynům pro použití hodnot výtěžnosti při analytických měřeních” vypracovaným pod patronací IUPAC/ISO/AOAC.

      účinné od 1. 5. 2004Výsledky zkoušky budou uvedeny jako korigované nebo nekorigované. Tato informace musí být uvedena, stejně jako výtěžnost.

    1. účinné od 1. 5. 20043.5 Normy řízení jakosti laboratoře

      účinné od 1. 5. 2004Laboratoře musí splňovat ustanovení zvláštního právního předpisu.*)

    1. účinné od 1. 5. 20043.6 Vyjadřování výsledků

      účinné od 1. 5. 2004Výsledky se vyjadřují ve stejných jednotkách, v jakých jsou stanoveny maximální limity v nařízení Evropských společenství č. 466/2001.

účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 7

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení použité pro stanovení množství dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů) a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách

  1. účinné od 1. 5. 20041. Cíle a oblast použití

    účinné od 1. 5. 2004Tyto požadavky se vztahují na zkoušení potravin pro úřední kontrolu množství dioxinů (polychlorovaných dibenzo-1,4-dioxinů) a polychlorovaných dibenzofuranů a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem.

    účinné od 1. 5. 2004Monitorování přítomnosti dioxinů v potravinách může být založeno na strategii využívající screeningovou metodu k vyhledání vzorků s obsahem dioxinů o 30 až 40 % nižším nebo vyšším, než je zájmová úroveň. Koncentrace dioxinů v těchto vzorcích s významnými množstvími se stanoví nebo potvrdí potvrzující metodou.

    účinné od 1. 5. 2004Screeningové metody jsou metodami sloužícími k detekci dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem na zájmové úrovni. Tyto metody mají vysokou kapacitu, pokud jde o množství vzorků, a jsou používány k vytřídění potenciálně pozitivních vzorků z velkého množství vzorků. Jsou speciálně vyvinuty tak, aby neposkytovaly falešně negativní výsledky.

    účinné od 1. 5. 2004Potvrzující metody jsou metodami poskytujícími úplnou nebo doplňující informaci umožňující jednoznačně kvalitativně a kvantitativně stanovit dioxiny na zájmové úrovni.

  1. účinné od 1. 5. 20042. Základní informace

    účinné od 1. 5. 2004Vzhledem k tomu, že vzorky z životního prostření a biologické vzorky (včetně vzorků potravin) zpravidla obsahují složitou směs různých kongenerů dioxinů, byla pro usnadnění posuzování rizik zavedena koncepce faktorů toxické rovnocennosti. Faktory toxické rovnocennosti byly navrženy tak, aby vyjadřovaly koncentraci směsi 2,3,7,8-substituovaných dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů, a od nedávné doby některých polychlorovaných bifenylů bez atomů chloru v ortho-polohách nebo s jedním atomem chloru v ortho-poloze, které vykazují dioxinovou aktivitu, v toxických ekvivalentech (TEQ) 2,3,7,8-tetrachlordibezodioxinu.

    účinné od 1. 5. 2004Koncentrace jednotlivých látek v daném vzorku se vynásobí jejich příslušnými faktory toxické rovnocennosti, sečtou se a výsledný součet je celkovou koncentrací sloučenin s dioxinovým efektem vyjádřenou v toxickém ekvivalentu.

    účinné od 1. 5. 2004Při metodě „horního odhadu” je velikost příspěvku kvantitativně nestanoveného kongeneru k toxickému ekvivalentu rovna hodnotě meze stanovitelnosti.

    účinné od 1. 5. 2004Při metodě „dolního odhadu” je velikost příspěvku kvantitativně nestanoveného kongeneru k toxickému ekvivalentu rovna nule.

    účinné od 1. 5. 2004Při metodě „středního odhadu” je velikost příspěvku kvantitativně nestanoveného kongeneru k toxickému ekvivalentu rovna polovině hodnoty meze stanovitelnosti.

  1. účinné od 1. 5. 20043. Požadavky na zabezpečení jakosti, které musí příprava vzorku splňovat
    1. účinné od 1. 5. 2004— Na každém stupni odběru vzorků a zkoušky musí být přijata opatření k zamezení křížové kontaminace.
    2. účinné od 1. 5. 2004— Vzorek musí být uchováván a přepravován v nádobách ze skla, hliníku, polypropylenu nebo polyethylenu. Z nádoby na vzorky musí být odstraněny stopy papírového prachu. Sklo se vypláchne rozpouštědly, jež byla předem kontrolována na přítomnost dioxinů.
    3. účinné od 1. 5. 2004— Vzorek musí být uchováván a přepravován tak, aby byla zachována celistvost vzorku potraviny.
    4. účinné od 1. 5. 2004— Je-li třeba, každý laboratorní vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, u něhož je prokázáno, že jím lze dosáhnout úplné homogenizace (např. rozmletím a proséváním přes 1 mm síto); je-li vlhkost vzorků příliš vysoká, musí se vzorky před rozemletím sušit.
    5. účinné od 1. 5. 2004— Provede se slepý pokus bez vzorku za použití celého analytického postupu.
    6. účinné od 1. 5. 2004— Hmotnost vzorku použitého pro extrakci musí být dostatečná, aby byly splněny požadavky na citlivost stanovení.
    7. účinné od 1. 5. 2004— Existuje mnoho uspokojivých postupů přípravy vzorku, které mohou být pro dotyčné vzorky použity. Postupy musí být validovány podle mezinárodně uznaných metodik.
  1. účinné od 1. 5. 20044. Požadavky na laboratoře
    1. účinné od 1. 5. 2004— Laboratoře musí prokázat funkčnost metody v rozsahu kolem zájmové úrovně, např. na při zájmové úrovni, při její polovině nebo jejím dvojnásobku, a to s přijatelným variačním koeficientem pro opakovanou zkoušku. Podrobnosti o kritériích přijatelnosti jsou uvedeny v bodě 5.
    2. účinné od 1. 5. 2004— Mez stanovení pro potvrzující metodu by měla být na úrovni jedné pětiny zájmové úrovně, aby se zajistilo, že na zájmové úrovni bude dosaženo přijatelných variačních koeficientů.
    3. účinné od 1. 5. 2004— Jako opatření vnitřní kontroly jakosti by měly být prováděny pravidelné slepé pokusy, pokusy s uměle obohacenými slepými vzorky nebo zkoušky kontrolních vzorků (přednostně certifikovaného referenčního materiálu).
    4. účinné od 1. 5. 2004— Úspěšná účast v mezilaboratorních srovnávacích testech, při nichž se hodnotí odbornost laboratoře, je nejlepším způsobem ověření odborné způsobilosti pro specifické zkoušky. Úspěšná účast v mezilaboratorních testech, např. pro vzorky půd nebo kalů, není nezbytně důkazem odborné způsobilosti v oblasti potravin nebo krmiv, v nichž se vyskytují nižší úrovně kontaminace. Proto je povinná stálá účast v mezilaboratorních testech stanovení dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v odpovídajících matricích potravin nebo krmiv.
    5. účinné od 1. 5. 2004— V souladu s ustanovením § 9 této vyhlášky by měly být laboratoře akreditovány pověřeným orgánem pracujícím podle pokynů Mezinárodní normalizační organizace č. 58, aby bylo zajištěno, že uplatňují systém zabezpečování jakosti. Laboratoře by měly být akreditovány podle normy ISO/IEC/17025:1999.
  1. účinné od 1. 5. 20045. Požadavky, které musí splňovat analytická metoda pro stanovení dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem
    1. účinné od 1. 5. 2004Základní požadavky na přijatelnost analytických postupů:
      1. účinné od 1. 5. 2004— Vysoká citlivost a nízká mez detekce. V případě dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů musí být z důvodu extrémní toxicity některých těchto sloučenin možné detekovat množství na pikogramové úrovni toxického ekvivalentu (10-12 g). Je známo, že se polychlorované bifenyly vyskytují ve vyšších koncentracích než dibenzo-1,4-dioxiny a polychlorované dibenzofurany. U většiny kongenerů polychlorovaných bifenylů je dostačující již nanogramová citlivost na úrovni (10-9 g). Pro stanovení toxičtějších kongenerů polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (zejména kongenerů nesubstituovaných chlorem v ortho-polohách) musí být dosaženo stejné citlivosti jako pro stanovení dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů.
      2. účinné od 1. 5. 2004— Vysoká specifičnost. Dibenzo-1,4-dioxiny, polychlorované dibenzofurany a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem je třeba rozlišit od ostatních sloučenin, které se extrahují společně s těmito látkami, mohou rušit při jejich stanovení a jsou přítomny v koncentracích až o několik řádů vyšších než koncentrace zájmových analytů. U metod založených na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrie je nezbytné rozlišit mezi různými kongenery, tj. mezi toxickými kongenery (např. sedmnácti dibenzo-1,4-dioxiny a polychlorovanými dibenzofurany substituovanými v polohách 2,3,7,8 a polychlorovanmi bifenyly s dioxinovým efektem) a ostatními kongenery. Biotesty by měly umožnit určit hodnoty toxického ekvivalentu selektivně pro sumu dibenzo-1,4-dioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů a polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem.
      3. účinné od 1. 5. 2004— Vysoká správnost (pravdivost a přesnost). Stanovení by mělo poskytnout správný odhad skutečné koncentrace ve vzorku. Vysoká správnost (správnost měření: těsnost souhlasu mezi jediným výsledkem měření a skutečnou hodnotou nebo dohodnutou hodnotou) je nezbytná k tomu, aby nebyl zamítnut výsledek zkoušky vzorku na základě nespolehlivosti odhadu toxického ekvivalentu. Správnost je vyjádřena pravdivostí (rozdílem mezi střední hodnotou získanou měřením pro analyt v certifikovaném materiálu a certifikovanou hodnotou vyjádřeným v procentech této certifikované hodnoty) a přesností (přesnost se obvykle počítá jako směrodatná odchylka včetně opakovatelnosti a reprodukovatelnosti a vyjadřuje těsnost souhlasu mezi výsledky získanými několikerým opakováním experimentálního postupu za předepsaných podmínek).
    1. účinné od 1. 5. 2004Screeningovými metodami mohou být biotesty a metody založené na založených na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrie. Potvrzujícími metodami jsou metody založené na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením. Stanovení hodnoty celkového toxického ekvivalentu musí splňovat následující kritéria:
      účinné od 1. 5. 2004
      Příloha č. 7 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení použité pro stanovení množství dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů) a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách
      Screeningové metodyPotvrzující metody
      Podíl falešně negativních výsledků< 1 %-
      Pravdivost--20 % až +20 %
      Variační koeficient< 30 %< 15 %
  1. účinné od 1. 5. 20046. Specifické požadavky, které musí splňovat metody založené na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrie určené pro účely screeningu nebo potvrzování
    1. účinné od 1. 5. 2004— S cílem validovat postup zkoušky musí být na samém začátku postupu, např. před extrakcí, přidány vnitřní standardy 2,3,7,8-tetrachlor-substituovaných dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů značených isotopem 13C (a standard polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem značený isotopem 13C při stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem). Musí být přidán alespoň jeden kongener pro každou skupinu od tetra- do oktachlor dibenzo-1,4-dioxinů a dibenzofuranů (a alespoň jeden kongener pro každou ze skupin pro polychlorované bifenyly s dioxinovým efektem při stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem), popřípadě k tomu alespoň jeden kongener pro každý ion detekovaný hmotnostní spektrometrií pro monitorování dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem. Zejména v případě potvrzující metody je výhodou použití všech 17 vnitřních standardů 2,3,7,8-substituovaných dibenzo-1,4-dioxinů a dibenzofuranů značených isotopem 13C a všech 12 vnitřních standardů polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem značených isotopem 13C při stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem.

    účinné od 1. 5. 2004Za použití vhodných kalibračních roztoků by měly být stanoveny také relativní odezvy kongenerů, pro něž nebyly přidány sloučeniny značené isotopem 13C.

    1. účinné od 1. 5. 2004— U potravin rostlinného původu nebo potravin živočišného původu s obsahem tuku nižším než 10 % je přídavek vnitřního standardu před extrakcí povinný. U potravin živočišného původu s obsahem tuku vyšším než 10 % lze vnitřní standard přidat buď před extrakcí, nebo po extrakci. Vhodným způsobem by měla být provedena validace účinnosti extrakce, a to v závislosti na okamžiku přidání vnitřních standardů a podle toho, zda se výsledky vztahují na výrobek nebo na obsah tuku.
    2. účinné od 1. 5. 2004— Před zkouškou plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií musí být přidán 1 nebo 2 standardy pro stanovení výtěžnosti.
    3. účinné od 1. 5. 2004— Kontrola výtěžnosti je nezbytná. U potvrzujících metod by měly výtěžnosti pro jednotlivé vnitřní standardy ležet v intervalu 60 % až 120 %. Nižší nebo vyšší výtěžnosti jednotlivých kongenerů, zejména některých hepta- a oktachlordibenzodioxinů a dibenzofuranů jsou přijatelné za podmínky, že jejich příspěvek k hodnotě toxického ekvivalentu nepřekračuje 10 % celkové hodnoty toxického ekvivalentu (založené pouze na dibenzo-1,4-dioxinech a polychlorovaných dibenzofuranech). U screeningových metod by měly výtěžnosti ležet v intervalu od 30 % do 140 %.
    4. účinné od 1. 5. 2004— Separace dioxinů od rušících chlorovaných sloučenin, jako jsou polychlorované bifenyly a chlorované ethery bifenylu, by měla být provedena vhodnými chromatografickými technikami (upřednostňují se adsorbenty florisil, oxid hlinitý nebo aktivní uhlí).
    5. účinné od 1. 5. 2004— Rozlišení isomerů plynovou chromatografií musí být dostatečné (poměr píků mezi 1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuranem a 1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuranem - < 25 %).
    6. účinné od 1. 5. 2004— Stanovení by mělo být provedeno revidovanou metodou EPA 1613/B nebo jinou metodou se srovnatelnými charakteristikami účinnosti.
    7. účinné od 1. 5. 2004— U potravin s úrovní kontaminace dioxiny přibližně 1 pg toxického ekvivalentu (podle Světové zdravotnické organizace na gram tuku - toxický ekvivalent založen pouze na dibenzo-1,4-dioxinech a polychlorovaných dibenzofuranech) by neměl rozdíl mezi horním odhadem a dolním odhadem překročit 20 %. U potravin s nízkým obsahem tuku musí být při úrovni kontaminace přibližně 1 pg toxického ekvivalentu (podle Světové zdravotnické organizace na gram produktu) dodrženy tytéž požadavky. Při nižších úrovních kontaminace, např. 0,50 pg toxického ekvivalentu podle Světové zdravotnické organizace na gram produktu může být rozdíl mezi horním a dolním odhadem v rozmezí 25 až 40 %.
  1. účinné od 1. 5. 20047. Screeningové metody zkoušení
    1. účinné od 1. 5. 20047.1 Úvod

      účinné od 1. 5. 2004Screeningové metody mohou být využity při různých přístupech k provádění zkoušky: k čistému screeningu a ke kvantitativnímu zkoušení.

      účinné od 1. 5. 2004Screeningový přístup

      1. účinné od 1. 5. 2004Odezva vzorku je porovnávána s odezvou referenčního vzorku o zájmové úrovni. Vzorky s odezvou nižší než referenční vzorek se prohlásí za negativní, vzorky s vyšší odezvou se považují za pozitivní. Požadavky:
        1. účinné od 1. 5. 2004— Slepé a referenční vzorky za zařadí do každé zkoušené série, která je extrahována a zkoušena současně a za stejných podmínek. Referenční vzorky musí vykazovat zřetelně vyšší odezvu ve srovnání se slepým vzorkem.
        2. účinné od 1. 5. 2004— Kromě toho se zařadí referenční vzorky o poloviční a dvojnásobné koncentraci než je zájmová úroveň, aby se prokázalo správné provádění zkoušky v rozsahu odpovídajícím zájmové úrovni.
        3. účinné od 1. 5. 2004— Při zkoušení jiných matric musí být prokázána vhodnost referenčního vzorku (referenčních vzorků), a to přednostně zařazením vzorků, u nichž byla metodou metody založené na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrie. Stanovením hodnoty plynovou chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií musí být prokázána hodnota toxického ekvivalentu blízká hodnotě v referenčním vzorku, nebo také slepého vzorku uměle obohaceného na tuto hodnotu.
        4. účinné od 1. 5. 2004— Vzhledem k tomu, že v biotestech nelze použít žádné vnitřní standardy, jsou testy opakovatelnosti velmi důležité pro získání informací o směrodatné odchylce v rámci zkušební série. Variační koeficient by měl být nižší než 30 %.
        5. účinné od 1. 5. 2004— U biotestů musí být vymezeny cílové sloučeniny, možné rušivé vlivy a nejvyšší přípustná úroveň ve slepém vzorku.

      účinné od 1. 5. 2004Kvantitativní zkoušení

      účinné od 1. 5. 2004Kvantitativní zkoušení vyžaduje sériové ředění standardního roztoku, dvakrát nebo třikrát opakované čištění a měření a rovněž zařazení slepých vzorků a kontroly výtěžnosti. Výsledky mohou být vyjadřovány v toxických ekvivalentech, přičemž se vychází z toho, že sloučeniny, jež způsobily signál, vyhovují principu toxického ekvivalentu. To lze realizovat pomocí tetrachlordibenzodioxinů (nebo standardní směsi tetrachlordibenzodioxin/tetrachlordibenzofuran), přičemž se sestrojí kalibrační křivka pro výpočet toxického ekvivalentu extraktu a tedy i vzorku. Poté se provede korekce na toxický ekvivalent slepého pokusu (aby se zohlednily nečistoty v použitých rozpouštědlech a chemikáliích) a na výtěžnost (vypočítanou z toxického ekvivalentu vzorku určeného pro řízení jakosti s toxickým ekvivalentem na zájmové úrovni). Je nezbytné poznamenat, že snížení výtěžnosti může být částečně způsobeno matricovými jevy anebo rozdíly mezi hodnotami faktorů toxické rovnocennosti v biotestech a oficiálními hodnotami faktorů toxické rovnocennosti podle Světové zdravotnické organizace.

    1. účinné od 1. 5. 20047.2 Požadavky na metody zkoušení použité pro screening
      1. účinné od 1. 5. 2004— Pro screening mohou být použity metody založené na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií a biotesty. U metod založených na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií platí požadavky uvedené v bodě 6. Specifické požadavky na biotesty na buňkách jsou uvedeny v bodě 7.3 a požadavky na biotesty se sadami jsou uvedeny v bodě 7.4.
      2. účinné od 1. 5. 2004— Je nezbyté uvést, jaký je počet falešně pozitivních a falešně negativních výsledků ve velkých sadách vzorků s hodnotami ležícími nad a pod maximálním limitem nebo zásahovou úrovní ve srovnání s výsledky toxického ekvivalentu získanými potvrzujícími metodami zkoušení. Skutečný podíl falešně negativních výsledků by měl být nižší než 1 %. Podíl falešně pozitivních výsledků by měl být dostatečně nízký, aby bylo použití screeningu výhodné.
      3. účinné od 1. 5. 2004— Pozitivní výsledky musí být vždy potvrzeny potvrzující metodou zkoušení založenou na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením. Kromě toho musí být potvrzující metodou založenou na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením potvrzeny výsledky u vzorků s širokým rozmezím hodnot toxického ekvivalentu (přibližně 2 % až 10 % negativních vzorků). Měly by být k dispozici informace o shodě výsledků biotestů a metod založených na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrií s vysokým roslišením.
    1. účinné od 1. 5. 20047.3 Specifické požadavky na biotesty na buňkách
      1. účinné od 1. 5. 2004— Při provádění biotestu je nezbytné použít pro každý test sérii referenčních koncentrací tetrachlordibenzodioxinů nebo směsi tetrachlordibenzodioxin/ tetrachlordibenzofuran (celá křivka závislosti odezvy na dávce s r2 > 0,95). Pro účely screeningu však může být ke zkoušení vzorků s nízkými hodnotami použita křivka prodloužená do oblasti nízkých hodnot.
      2. účinné od 1. 5. 2004— Pro vyjadřování výsledků biotestů v rámci konstantního časového období může být použita referenční koncentrace tetrachlordibenzodioxinů (asi 3krát vyšší než mez stanovení) uvedená v protokolu řízení jakosti. Alternativou by mohla být relativní odezva referenčního vzorku vzhledem ke kalibrační křivce tetrachlordibenzodioxinů, neboť odezva buněk může záviset na mnoha faktorech.
      3. účinné od 1. 5. 2004— Pro každý typ referenčního materiálu by měly být zaznamenávány a ověřovány grafy řízení jakosti, aby se zajistilo, že výsledky jsou v souladu se stanovenými pokyny.
      4. účinné od 1. 5. 2004— Zejména při kvantitativních výpočtech musí být použito takové ředění vzorku, aby leželo v lineárním úseku křivky závislosti odezvy. Vzorky ležící nad lineárním úsekem křivky závislosti odezvy se musí zředit a znovu zkoušet. Doporučuje se tedy, aby byly současně zkoušeny alespoň tři nebo více stupňů ředění.
      5. účinné od 1. 5. 2004— Směrodatná odchylka vyjádřená v procentech nesmí být při třech stanoveních pro žádný stupeň ředění vyšší než 15 % a pro tři nezávislé experimenty nesmí být vyšší než 30 %.
      6. účinné od 1. 5. 2004— Mez detekce může být stanovena na úrovni trojnásobku směrodatné odchylky slepého vzorku rozpouštědla nebo odezvy pozadí. Jinou možností je použít odezvu, která leží nad odezvou pozadí vypočtenou z kalibrační křivky sestrojené v daný den (indukční faktor pětinásobek odezvy slepého vzorku rozpouštědla). Mez stanovení může být stanovena na úrovni pěti- až šestinásobku směrodatné odchylky odezvy slepého vzorku rozpouštědla nebo pozadí, nebo se použije odezva, která je nad odezvou pozadí vypočtenou z kalibrační křivky sestrojené v daný den (indukční faktor desetinásobek odezvy slepého vzorku rozpouštědla).
    1. účinné od 1. 5. 20047.4 Specifické požadavky na sady biotestů
      1. účinné od 1. 5. 2004— Při přípravě vzorku a při zkouškách musí být dodrženy pokyny výrobce.
      2. účinné od 1. 5. 2004— Testovací sady nesmí být použity po datu použitelnosti.
      3. účinné od 1. 5. 2004— Neměly by se používat materiály nebo součásti určené pro použití s jinou sadou.
      4. účinné od 1. 5. 2004— Testovací sady by měly být uchovávány při daných skladovacích teplotách a měly by být používány při předepsané pracovní teplotě.
      5. účinné od 1. 5. 2004— Mez detekce imunotestů se stanoví jako podíl hodnoty odezvy trojnásobku směrodatné odchylky odezvy deseti opakovaných stanovení provedených se slepým vzorkem a hodnoty směrnice přímky získané lineární regresí.
      6. účinné od 1. 5. 2004— Pro kontrolu, zda odezva leží v přijatelném rozsahu, by měly při laboratorních testech použity referenční standardy.
  1. účinné od 1. 5. 20048. Oznamování výsledků

    účinné od 1. 5. 2004Pokud to analytický postup umožňuje, měly by analytické výsledky obsahovat hodnoty pro jednotlivé kongenery dibenzo-1,4-dioxinů a dibenzofuranů a polychlorovaných bifenylů a mělo by být uvedeno, zda jde o horní, dolní nebo střední odhad, aby bylo ve zprávě o výsledcích uvedeno maximální množství informací a bylo tím umožněno interpretovat výsledky podle specifických požadavků.

    účinné od 1. 5. 2004Ve zprávě by měl být také uveden obsah lipidů ve vzorku a metoda extrakce lipidů.

    účinné od 1. 5. 2004Jestliže výtěžnost leží mimo rozmezí uvedené v bodě 6, nebo je-li překročen maximální limit, a dále na požádání, musí být k dispozici výtěžnost pro jednotlivé vnitřní standardy.

účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 8

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Kvalitativní metody zkoušení reziduí bifenylu, 2-fenylfenolu a 2-fenylfenolátu sodného v kůře citrusových plodů

  1. účinné od 1. 5. 20041. Účel a rozsah

    účinné od 1. 5. 2004Níže popsaná metoda umožňuje prokázat přítomnost reziduí bifenylu, 2-fenylfenolu nebo 2-fenylfenolátu sodného v kůře citrusových plodů. Mez citlivosti této metody v absolutním měřítku je přibližně 5 μg pro bifenyl a 1 μg pro 2-fenylfenol nebo 2-fenylfenolát sodný a odpovídá 5 mg bifenylu (5 ppm), popřípadě 1 miligramu 2-fenylfenolu (1 ppm) v kůře z jednoho kilogramu citrusových plodů.

    účinné od 1. 5. 2004Pokud jsou citrusové plody ošetřeny výše uvedenými výrobky, nachází se uložená rezidua převážně v kůře plodů. Kvantitativní stanovení těchto reziduí v celých plodech se tedy jeví nezbytné pouze tehdy, jsou-li nalezena v kůře.

  1. účinné od 1. 5. 20042. Princip metody

    účinné od 1. 5. 2004Extrakcí kůry dichlormethanem v kyselém prostředí se získá extrakt, který se zkoncentruje a rozdělí chromatografií na tenké vrstvě silikagelu. Přítomnost bifenylu, 2-fenylfenolu nebo 2-fenylfenolátu sodného se prokazuje fluorescencí a barevnými reakcemi.

  1. účinné od 1. 5. 20043. Činidla
    1. účinné od 1. 5. 2004- cyklohexan, p.a.,
    2. účinné od 1. 5. 2004- dichlormethan, p.a.,
    3. účinné od 1. 5. 2004- kyselina chlorovodíková, 25%,
    4. účinné od 1. 5. 2004- silikagel GF 254 Merck nebo ekvivalentní,
    5. účinné od 1. 5. 2004- 0,5% roztok 2,4,7-trinitrofluorenonu (Fluka, B.D.H nebo ekvivalentní) v acetonu,
    6. účinné od 1. 5. 2004- 0,1% roztok 2,6-dibrom-N-chlor-1,4-benzochinon-4-iminu v ethanolu (stálý až jeden týden, pokud je uchován v chladničce),
    7. účinné od 1. 5. 2004- koncentrovaný roztok amoniaku, hustota 0,9 g/ml,
    8. účinné od 1. 5. 2004- standardní 1% roztok čistého bifenylu v cyklohexanu,
    9. účinné od 1. 5. 2004- standardní 1% roztok čistého 2-fenylfenolu v cyklohexanu
  1. účinné od 1. 5. 20044. Přístroje a pomůcky
    1. účinné od 1. 5. 2004- mixér,
    2. účinné od 1. 5. 2004- 250 ml baňka se zábrusem a zpětným chladičem,
    3. účinné od 1. 5. 2004- vakuová odparka,
    4. účinné od 1. 5. 2004- mikropipety,
    5. účinné od 1. 5. 2004- zařízení pro chromatografii na tenké vrstvě s deskami o rozměru 20×20 cm,
    6. účinné od 1. 5. 2004- UV lampa (254 nm): její intenzita by měla být taková, aby byla viditelná skvrna 5 μg bifenylu,
    7. účinné od 1. 5. 2004- zařízení pro rozprašování reakčních činidel,
    8. účinné od 1. 5. 2004- sušárna
  1. účinné od 1. 5. 20045. Metoda
    1. účinné od 1. 5. 2004a) Příprava vzorku a extrakce

      účinné od 1. 5. 2004Všechny plody ve vzorku pro zkoušení se nakrájí na půlky. Z každého plodu se ponechá půlka pro kvantitativní stanovení reziduí bifenylu anebo 2-fenylfenolu. Ze zbylých půlek se odeberou kousky kůry tak, aby vznikl vzorek o hmotnosti přibližně 80 g. Kousky se nakrájí, rozdrtí v mixéru a převedou se do 250 ml baňky, do které se přidá 1 ml 25% kyseliny chlorovodíkové a 100 ml dichlormethanu. Směs se zahřívá deset minut pod zpětným chladičem. Po vychladnutí a opláchnutí chladiče asi 5 ml dichlormethanu se směs zfiltruje přes skládaný filtr. Roztok se převede do odparky a přidá se několik varných kamínků. Za sníženého tlaku při teplotě 60 °C se roztok zkoncentruje na objem přibližně 10 ml. Pokud se použije rotační odparka, měla by být baňka udržována ve stabilní poloze, aby nedošlo ke ztrátám bifenylu v důsledku vytváření jeho filmu v horní části stěny baňky.

    1. účinné od 1. 5. 2004b) Chromatografie na tenké vrstvě

      účinné od 1. 5. 2004Do mixéru se vloží 30 g silikagelu a 60 ml vody a mísí se jednu minutu. Směs se poté nanese na 5 chromatografických desek tak, aby vznikla vrstva o tloušťce přibližně 0,25 mm. Desky pokryté touto vrstvou se vystaví na 15 minut proudu horkého vzduchu a poté se umístí do sušárny, kde se ponechají 30 minut při teplotě 110 °C.

      účinné od 1. 5. 2004Po vychladnutí se každá deska rozdělí rovnoběžnými rýhami pronikajícími vrstvou k desce na pruhy široké 2 cm. Na každý pruh, přibližně 1,5 cm od spodního okraje, se těsně vedle sebe, v podobě řady kapek, nanese 50 μl extraktu určeného ke zkoušce. Nejméně jeden pruh se ponechá pro kontrolní stanovení, které spočívá v nanesení 1 μl (tj. 10 μg) standardních roztoků bifenylu a 2-fenylfenolu.

      účinné od 1. 5. 2004Chromatografické desky se vyvíjejí ve směsi cyklohexanu a dichlormethanu (25:95) v chromatografických komorách vyložených filtračním papírem.

    1. účinné od 1. 5. 2004c) Detekce a identifikace
      1. účinné od 1. 5. 2004Přítomnost bifenylu nebo 2-fenylfenolu se projeví výskytem skvrn viditelných v UV záření (254 nm). 2-fenylfenolát sodný byl převeden na 2-fenylfenol při extrakci v kyselém prostředí, a jeho přítomnost tedy nemůže být rozlišena od přítomnosti 2-fenylfenolu. Produkty se identifikují následujícím způsobem:
        1. účinné od 1. 5. 2004- bifenyl, je-li postříkán roztokem 2,4,7-trinitrofluoren-9-onu, dává na denním světle žluté skvrny,
        2. účinné od 1. 5. 2004- 2-fenylfenol, je-li postříkán roztokem 2,6-dibrom-N-chlor-1,4-benzochinon-4-iminu a následně po krátkém působení horkého vzduchu vystaven atmosféře nasycené amoniakem, dává modré skvrny.
účinné od 1. 5. 2004

Příloha č. 9

účinné od 1. 5. 2004 k vyhlášce č. 211/2004 Sb.

účinné od 1. 5. 2004Kvantitativní metoda zkoušení reziduí bifenylu v citrusových plodech

  1. účinné od 1. 5. 20041. Účel a rozsah

    účinné od 1. 5. 2004Níže popsaná metoda je metodou pro kvantitativní zkoušení reziduí bifenylu v celých citrusových plodech. Přesnost metody je ± 10 % pro obsah bifenylu větší než 10 mg na kg plodů (10 ppm).

  1. účinné od 1. 5. 20042. Podstata metody

    účinné od 1. 5. 2004Po destilaci v kyselém prostředí a extrakci cyklohexanem se extrakt rozdělí chromatografií na tenké vrstvě silikagelu. Po vyvinutí se bifenyl eluuje a stanoví spektrofotometricky při 248 nm.

  1. účinné od 1. 5. 20043. Činidla
    1. účinné od 1. 5. 2004- koncentrovaný roztok kyseliny sírové,
    2. účinné od 1. 5. 2004- emulze silikonového odpěňovače,
    3. účinné od 1. 5. 2004- cyklohexan, p.a.,
    4. účinné od 1. 5. 2004- hexan, p.a.,
    5. účinné od 1. 5. 2004- ethanol, p.a.,
    6. účinné od 1. 5. 2004- bezvodý síran sodný,
    7. účinné od 1. 5. 2004- silikagel GF 254 Merck nebo ekvivalentní,
    8. účinné od 1. 5. 2004- standardní 1% roztok čistého bifenylu v cyklohexanu: ředěním cyklohexanem se připraví tyto roztoky:
      1. účinné od 1. 5. 2004a) 0,6 μg/μl
      2. účinné od 1. 5. 2004b) 1 μg/μl
      3. účinné od 1. 5. 2004c) 1,4 μg/μl
  1. účinné od 1. 5. 20044. Přístroje a pomůcky
    1. účinné od 1. 5. 2004- 1 mixér o obsahu 1 litr,
    2. účinné od 1. 5. 2004- 2 l destilační baňka s modifikovaným separátorem podle Clevengera a zpětným chladičem,
    3. účinné od 1. 5. 2004- 10 ml odměrná baňka,
    4. účinné od 1. 5. 2004- 50 μl mikropipety,
    5. účinné od 1. 5. 2004- zařízení pro chromatografii na tenké vrstvě s deskami o rozměru 20×20 cm,
    6. účinné od 1. 5. 2004- sušárna,
    7. účinné od 1. 5. 2004- centrifuga s 15 ml kuželovými kyvetami,
    8. účinné od 1. 5. 2004- UV spektrofotometr
  1. účinné od 1. 5. 20045. Metoda
    1. účinné od 1. 5. 2004a) Příprava vzorku a extrakce

      účinné od 1. 5. 2004Všechny plody ve vzorku pro zkoušení se nakrájí na půlky.

      účinné od 1. 5. 2004Z každého plodu se ponechá půlka pro kvalitativní zkoušení reziduí bifenylu, 2-fenylfenolu nebo 2-fenylfenolátu sodného. Zbylé půlky se shromáždí a rozemelou v mlýnku nebo se rozdrtí, aby vznikla homogenní směs. Z této směsi se odeberou alespoň dva dílčí vzorky po 200 g k následující zkoušce. Každý dílčí vzorek se umístí do mixéru se 100 ml vody a několik sekund se mixuje při nízké rychlosti. Přidává se voda tak dlouho, dokud objem směsi nedosáhne tří čtvrtin kapacity mixéru, a poté se směs mixuje 5 minut plnou rychlostí. Výsledný homogenát se převede do 2 l destilační baňky. Mixér se vypláchne vodou, která se přidá k obsahu destilační baňky. Celkové množství vody použité při mixování a k vypláchnutí má být 1 l. Ke směsi se přidají 2 ml kyseliny sírové, 1 ml odpěňovací emulze a několik varných kamínků. Na baňku se nasadí separátor a zpětný chladič. Do separátoru se přidává destilovaná voda, dokud její hladina zřetelně nevystoupí nad spodní část postranní vratné trubice. Potom se přidá 7 ml cyklohexanu a 2 hodiny se destiluje. Obsah separátoru se poté převede do 10 ml odměrné baňky, separátor se vypláchne přibližně 1,5 ml cyklohexanu, který se přidá k obsahu baňky, jejíž objem se poté doplní cyklohexanem. Nakonec se přidá bezvodý síran sodný a směs se protřepe.

    1. účinné od 1. 5. 2004b) Chromatografie na tenké vrstvě

      účinné od 1. 5. 2004Do mixéru se dá 30 g silikagelu a 60 ml vody a mísí se 1 minutu. Směs se poté nanese na 5 chromatografických desek tak, aby vznikla vrstva o tloušťce přibližně 0,25 mm. Desky pokryté touto vrstvou se vystaví na patnáct minut proudu horkého vzduchu a poté se umístí do sušárny, kde se ponechají 30 minut při teplotě 110 °C. Po vychladnutí se každá deska rozdělí rovnoběžnými rýhami pronikajícími vrstvou k desce na čtyři pruhy široké 4,5 cm. Na jeden pruh, přibližně 1,5 cm od spodního okraje, se těsně vedle sebe, v podobě řady kapek, nanese 50 μl extraktu určeného ke zkoušce. Na každý ze zbývajících pruhů se stejným způsobem nanese 50 μl standardních roztoků a), b) a c), které odpovídají 30, 50 a 70 μg bifenylu.

      účinné od 1. 5. 2004Jestliže se provádí řada zkoušek, nemusí být standardní roztoky nanášeny na každou desku a kalibrační křivka může být sestrojena z průměrů hodnot získaných nejméně z pěti desek, na které byla nanesena stejná množství standardních roztoků.

    1. účinné od 1. 5. 2004c) Vyvíjení chromatogramů a eluce

      účinné od 1. 5. 2004Chromatogramy se vyvíjejí v hexanu do výšky 17 cm v chromatografických komorách vyložených filtračním papírem. Poté se desky vysuší v proudu vzduchu. Místa, na kterých se nachází bifenyl, se určí v UV světle (254 nm) a vymezí se čtyřúhelníky o stejných plochách.

      účinné od 1. 5. 2004Takto vymezené plochy se ihned čistě seškrábnou špachtlí v celé tloušťce vrstvy. Ze seškrábnuté vrstvy se 10 ml ethanolu po dobu 10 minut za několikerého protřepání extrahuje bifenyl. Směs se přenese do centrifugačních kyvet a centrifuguje se pět minut při 2500 ot./min.

      účinné od 1. 5. 2004Stejným způsobem se odebere vrstva o stejné ploše pro slepý pokus. Jestliže se provádí řada zkoušek, odebere se tato vrstva pro slepý pokus z nepoužitého pruhu na desce; jestliže se provádějí jednotlivé zkoušky, odebere se z jednoho z pruhů obsahujících standardní roztok z oblasti pod plochou obsahující bifenyl.