Zákon České národní rady o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

§ 1

Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) u poplatníků daní z příjmů.

§ 2

(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31. prosinci 1994.

§ 3

Způsob tvorby rezerv a opravných položek za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci²) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.

§ 4

(1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.

(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.³)

(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.^3a) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů.

(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období.

(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.

§ 5

Bankovní rezervy a opravné položky

(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) mohou banky⁴) vytvářet

1. a) rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
2. b) opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše
   1. 1 % u sledovaných pohledávek,
   2. 5 % u nestandardních pohledávek,
   3. 10 % u pochybných pohledávek,
   4. 20 % u ztrátových pohledávek,

1. c) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů

1. a) standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky,
2. b) sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta,
3. c) nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné,
4. d) pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné,
5. e) ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkursním nebo vyrovnacím řízení.

Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů.

(3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 3 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b).

(4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace⁵) a účetnictví⁶) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.

(5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela.

(6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí ztrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.

§ 6

Rezervy v pojišťovnictví

Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,⁷), ⁸) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období,⁹) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba

1. a) rezerv na neživotní pojištění¹⁰) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění,
2. b) rezerv na životní pojištění¹¹) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtených metodami stanovenými zvláštním předpisem⁸) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.

§ 7

Rezerva na opravy hmotného majetku

(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,¹²) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří

1. a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo právo hospodaření, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
2. b) jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni.

(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.¹³)

(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,

1. a) který je určen k likvidaci,
2. b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
3. c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.

(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.

(5) Zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

(6) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.

§ 8

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení

(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví od okamžiku, kdy jsou vyzváni, na základě usnesení soudu o prohlášení konkursu nebo o povolení vyrovnání, aby přihlásili své pohledávky a rozhodli se tak ve stanovené lhůtě učinit.

(2) Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet až do výše přihlášených pohledávek.

(3) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení.

(4) V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky majícími sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmu účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.

§ 8a

Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994

(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

1. a) 6 měsíců, až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen „hodnota pohledávky“),
2. b) 12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.

(2) Vyšší tvorbu opravných položek, než je stanoveno v odstavci 1, mohou k uvedeným pohledávkám vytvářet jen ti poplatníci daně z příjmů, kteří podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo u soudu, a pokud od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

1. a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,
2. b) 24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,
3. c) 30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,
4. d) 36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.

(3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek vzniklých

1. a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
2. b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,
3. c) mezi osobami blízkými,^13a)
4. d) z titulu úvěrů, půjček a záloh.

(4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.

§ 9

Rezerva na pěstební činnost

(1) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona¹⁴) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.

(2) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m³. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.

§ 10

Ostatní rezervy

Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod,¹⁵) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.¹)

§ 11

(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.

(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.