Ministr:
PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1

1A Klasifikace vnitrozemských vodních cest

Příloha č. 1 1A Klasifikace vnitrozemských vodních cest
Druh cestyTřída cesty
(1)
Motorové nákladní lodě a člunyTlačná sestavaNejmenší výška pod mosty
Hlavní charakteristika plavidlaHlavní charakteristika sestavy
délkašířkaponornosnostdélkašířkaponornosnost
mmm (2)tmmm (2)t (3)m (4)
Místního významuI38,55,051,80- 2,20250 - 4004,00
II50-556,602,50400 - 6504,00-5,00
III67-708,202,50650 - 1 0004,00-5,00
Mezinárodního významuIV80-859,502,501000 - 1 500859,502,50- 2,801 250 - 1 4505,25 nebo 7,00(5)
Va95-11011,402,50- 2,801500 - 2 40095-110 (6)11,402,50- 2,801 600 - 1 8505,25 nebo 7,00(5)
Vb172- 185 (6)11,402,50- 2,803 200 - 3 700
VIa95-110 (6)22,802,50- 4,503 200 - 6 0007,00 nebo 9,10
VIb185-195 (6)22,802,50- 4,506 400 - 12 0007,00 nebo 9,10
VIc270-280 193-200 (6)22,80 33,00- 34,20 (6)2,50- 4,509 600 - 18 0009,10
VII285-295 (6)33,00- 34,20 (6)2,50- 4,5014 000 - 27 0009,10
  • Poznámky ke klasifikační tabulce:

    (1) Třída vodních cest je určena půdorysnými rozměry člunů nebo tlačných sestav.

    (2) Údaj ponoru pro konkrétní vodní cestu musí být určen s přihlédnutím k místním podmínkám.

    (3) Uvedené údaje jsou charakteristické pro sestavy s nejrozšířenější nosností používané na daných vodních cestách.

    (4) S přihlédnutím k bezpečnostní vzdálenosti, která je cca 30 cm mezi vrchním bodem konstrukce lodi nebo jejího nákladu a spodní hranou mostní konstrukce.

    (5) Pro přepravu kontejnerů jsou schváleny následující údaje:

    1. 5,25 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve dvou vrstvách,
    2. 7,00 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve třech vrstvách.

    (6) Prvé označení se uvádí podle současné situace, druhé s přihlédnutím k budoucím změnám a v některých případech i současné situace.

  • 1B Klasifikace vnitrozemských vodních cest regionálního významu

    Příloha č. 1 1A Klasifikace vnitrozemských vodních cest 1B Klasifikace vnitrozemských vodních cest regionálního významu
    Druh cestyTřída cestyCharakteristika plavidla
    délkašířkaponor
    mmm
    Regionálního významu02051,20

    Příloha č. 2

    k vyhlášce č. 222/1995 Sb.

    Šířka plavební dráhy v oblouku

    Rozšíření plavební dráhy v obloucích se provádí na vnitřní straně oblouku, kdy rozšířený okraj plavební dráhy je dán ekvidistantní kružnicí o poloměru R — e. Ve stísněných poměrech je možné provést rozšíření plavební dráhy shodnou hodnotou na vnější i vnitřní straně oblouku. Při stanovení velikosti rozšíření e se pro nové a nově upravované vodní cesty užívá vztah:

    kdy:

    e - výpočtová hodnota rozšíření plavební dráhy,

    L - délka největšího plavidla či sestavy,

    R - poloměr vnitřního okraje plavební dráhy.

    Výsledná šířka plavební dráhy v oblouku pro nové a nově upravované vodní cesty vyjma úprav charakteru údržby plavební dráhy dosahuje:

    1. a) Pro vodní cestu na vodním toku volně tekoucím
      1. B = nejmenší šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1. + e, nebo
    1. b) Pro vodní cestu s hladinou udržovanou pomocí jezu nebo v plavebním kanálu
      1. B = 2b + 2Δb' + Δb“ + e, ne však méně než je šířka přímé plavební dráhy podle § 5 odst. 1 písm. a),

      kdy:

      1. b - největší šířka plavidla či sestavy,
      2. Δb' - boční rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m,
      3. Δb“ - střední rezerva plavební dráhy, pro klasifikační tř. IV, Va. nebo Vb. nejméně 5,0 m.

    Konstrukce přechodových oblouků

    V případě velkého středového úhlu se pomocné tečny tt a t2, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy, dotýkají ekvidistantní kružnice s poloměrem R — e ve dvou bodech T1 a T2. V případě malého středového úhlu a body průniku T1 a T2 splynou do jednoho bodu T1,2,

    kdy:

    1. Rp - poloměr přechodové kružnice,
    2. t1, t2 - pomocné tečny, jež protínají normály na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem plavební dráhy,
    3. α - středový úhel oblouku,
    4. β' - krajní úhly vytvořené tečnami t1 a t2.

    Konstrukce přechodových oblouků pro velký středový úhel

    V případě velkého středového úhlu α je možno určit charakteristiku oblouku β' podle vztahu:

    Návrhové prvky přechodových oblouků se spočítají podle vztahu:

    a

    Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě rozdělí do tří úseků. Vnitřní úsek okraje plavební dráhy o středovém úhlu y má tvar ekvidistantní kružnice k původnímu oblouku okraje plavební dráhy o poloměru R. Krajní úseky okraje dráhy budou mít charakter přechodových kružnic o poloměrech Rp svírajících středové úhly β“. Přechodové oblouky spojí původní vnitřní okraj plavební dráhy v přímých úsecích na středový oblouk ve tvaru ekvidistanty odsazený od původního okraje o hodnotu e.

    Obrázek

    Konstrukce přechodových oblouků pro malý středový úhel

    V případě malého středového úhlu α vytváří na ekvidistantní kružnici normály vedené na začátku a konci oblouku v poloviční vzdálenosti mezi nerozšířeným a rozšířeným okrajem dráhy pouze jeden bod. Přičemž platí: α = g + 2β' = 2β'.

    Návrhové parametry jednoho přechodového oblouku se vypočítají ze vztahů:

    a

    přičemž platí:

    Rozšíření plavební dráhy na vnitřní straně oblouku se v tomto případě bude skládat z jednoho přechodového oblouku rozděleného na dva krajní úseky. Přechodový oblouk bude mít poloměr Rp a bude opisovat středový úhel 2β“. Ekvidistantní kružnici vedenou ve vzdálenosti e od okraje původní plavební dráhy protne v jediném bodě T1,2.

    Obrázek

    Příloha č. 3

    Znalosti požadované pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce

    1. I. Všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření:
      1. – znalost následků nehod při přepravě nebezpečných věcí,
      2. – znalosti hlavních příčin nehod.
    1. II. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropských společenství (ES) a mezinárodních úmluv a dohod, které se vztahují k vnitrozemské vodní dopravě, s tím, že jde zejména o:
      1. 1. klasifikaci nebezpečných věcí:
        1. – postupy pro klasifikaci roztoků a směsí,
        2. – struktura výčtu látek,
        3. – třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace,
        4. – vlastnosti přepravovaných nebezpečných látek a předmětů,
        5. – jejich fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti;
      1. 2. obecné požadavky na obaly včetně cisteren, cisternových kontejnerů apod.:
        1. – druhy obalů, kódování a značení,
        2. – požadavky na balení a předpisy pro zkoušení obalů,
        3. – stav obalů a pravidelné kontroly;
      1. 3. označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky:
        1. – údaje na bezpečnostních značkách,
        2. – umísťování a odstraňování bezpečnostních značek,
        3. – označování;
      1. 4. náležitosti přepravních dokladů:
        1. – informace v přepravních dokladech,
        2. – prohlášení odesilatele o shodě;
      1. 5. způsob přepravy a omezení při odesílání:
        1. – celolodní náklad,
        2. – přeprava volně ložených a kusových zásilek,
        3. – přeprava ve velkých kontejnerech pro volně ložené zásilky,
        4. – přeprava v kontejnerech,
        5. – přeprava v nesnímatelných a snímatelných cisternách;
      1. 6. přeprava cestujících;
      2. 7. zákazy a bezpečnostní opatření při přepravě týkající se společné nakládky;
      3. 8. vzájemné oddělování látek;
      4. 9. omezování přepravovaných množství a osvobozená množství;
      5. 10. manipulace a uložení nákladu:
        1. – nakládka a vykládka (stupeň plnění),
        2. – uložení a vzájemné oddělování;
      1. 11. čistění nebo odplynování před nakládkou a po vykládce;
      2. 12. posádky: odborné školení;
      3. 13. průvodní doklady:
        1. – přepravní doklad,
        2. – písemné pokyny,
        3. – lodní listiny včetně osvědčení, že plavidlo je způsobilé k přepravě nebezpečných věcí,
        4. – osvědčení o školení posádky,
        5. – ostatní doklady;
      1. 14. bezpečnostní pokyny: uplatňování pokynů a ochranné prostředky posádky;
      2. 15. povinnost dozoru nad plavidly: kotvení a stání;
      3. 16. plavební předpisy a omezení podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu a dalších zvláštních právních předpisů7);
      4. 17. únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách, havárie8);
      5. 18. požadavky týkající se plavidel.

    Příloha č. 4

    Vzor osvědčení

    Osvědčení ES o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí ve vnitrozemské vodní dopravě

    Obrázek
    1. 3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
      Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
      Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 104/1987 Sb., kterou se určují nakažlivé lidské choroby ve smyslu trestního zákona.
    2. 4) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
    3. 5) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 z 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva společenství.
    4. 6) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.
    5. 7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
      Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    6. 8) § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
    7. 9) § 47 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.
    8. 10) Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny.
    9. 11) § 66 odst. 2 a 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
    10. 12) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 105/2010 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 61/2014 Sb.
    11. 13) Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.