Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹).

§ 1a

Plavební zóny vodních cest

(1) Pro účely této vyhlášky se vodní cesty rozdělují na plavební zóny:

1. a) zóna 1 – s výskytem vln o výšce do 2,0 m,
2. b) zóna 2 – s výskytem vln o výšce do 1,2 m,
3. c) zóna 3 – s výskytem vln o výšce do 0,6 m,
4. d) zóna 4 – s výskytem vln o výšce do 0,3 m.

(2) Plavební zóny sledovaných vodních cest České republiky jsou uvedeny v příloze č. 1.

§ 2

Určující znaky jednotlivých druhů plavidel

(1) Jednotlivé druhy plavidel tvoří

1. a) lodě, které se dále rozdělují na
   1. 1. osobní lodě,
   2. 2. nákladní motorové lodě,
   3. 3. tankové motorové lodě,
   4. 4. remorkéry,
   5. 5. vlečné čluny,
   6. 6. tlačné čluny,
   7. 7. převozní lodě,
   8. 8. speciální lodě,

1. b) malá plavidla, která se dále rozdělují na
   1. 1. malá plavidla bez vlastního strojního pohonu a bez plachet (dále jen „bez vlastního strojního pohonu“),
   2. 2. malá plavidla s vlastním strojním pohonem,
   3. 3. malá plavidla s plachtou (dále jen „plachetnice“),

1. c) plovoucí stroje,
2. d) plovoucí zařízení,
3. e) jiná ovladatelná plovoucí tělesa (dále jen „plovoucí těleso“).

(2) Základním určujícím znakem lodě je její určení pro dopravu osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel.

(3) Dílčími určujícími znaky některých druhů lodí jsou dále

1. a) rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným zařízením k jejímu ovládání při plavbě; tyto znaky nemusí splňovat tlačné čluny,
2. b) u osobní lodě doprava více než 12 osob,
3. c) u remorkéru jeho určení pouze k vlečení či tlačení v sestavě plavidel,
4. d) u převozní lodě její určení k dopravě cestujících, nákladu a vozidel z jednoho břehu vodní cesty na druhý, která je součástí přívozu navazujícího na pozemní komunikaci a nahrazujícího přemostění vodní cesty,
5. e) u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel stanoveným v lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď, vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod.

(4) Základním určujícím znakem plovoucího stroje je jeho určení a vybavení mechanickým zařízením pro práci na vodní cestě nebo v přístavu. Plovoucím strojem je např. plovoucí bagr, plovoucí jeřáb, plovoucí čerpací stanice, plovoucí beranidlo apod.

(5) Základním určujícím znakem plovoucího zařízení je, že není vybaveno vlastním strojním pohonem ani zařízením pro své ovládání při plavbě, není určeno pro opakované přemisťování na vodní cestě a je zpravidla vyvázané nebo jinak upevněné na stálém stanovišti. Plovoucím zařízením je např. plovoucí přístavní můstek, plovoucí dok, plovoucí garáž, plovoucí plovárna, botel apod.

§ 3

Podmínky technické a provozní způsobilosti jednotlivých druhů plavidel

(1) Technické podmínky způsobilosti všech druhů plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. a), c), d) jsou uvedeny v příloze č. 2.

(2) Technické podmínky způsobilosti plavidel uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) jsou uvedeny v příloze č. 3.

(3) Plavidla uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) určená pro používání v půjčovně, plovárně nebo na koupališti a malé plavidlo používané jako záchranné musí mít na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný počet osob, které smějí být na palubě, určený Státní plavební správou (dále jen „plavební správa“) a musí být provedena jako nepotopitelná podle přílohy č. 3 bodu 2.02.1.

§ 4

Plavidla podléhající klasifikaci

(1) Z důvodu bezpečnosti plavby, práce, ochrany zdraví, životního prostředí a zamezení obecného ohrožení podléhají klasifikaci podle zákona všechny druhy plavidel uvedené v § 2 odst. 1 s výjimkou

1. a) malých plavidel, s kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava,
2. b) plovoucích zařízení, kromě plovoucích zařízení uvedených v odst. 2,
3. c) plovoucích těles,
4. d) plavidel, jejichž způsobilost k provozu na vodní cestě potvrzuje platné lodní osvědčení plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně²) na základě technické prohlídky plavidla, jde-li o prodloužení platnosti lodního osvědčení,
5. e) převozních lodí s obsaditelností maximálně 12 osob výhradně provozovaných na vodních cestách dopravně významných využitelných, vodních cestách účelových a na ostatních vodních cestách.

(2) Plovoucí zařízení podléhající klasifikaci jsou botely a obdobná plavidla pro ubytování nebo stravování více než 12 osob, plovoucí doky a dílny, plovárny a přístavní můstky pro provoz koncesované osobní vodní dopravy.

(3) V rámci klasifikace je plavidlo zatříděno do klasifikačních tříd podle druhu, konstrukčního provedení, technicko provozních vlastností a plavební zóny, pro kterou je plavidlo určeno, přičemž přiznaná klasifikační třída plavidla je vyznačena v klasifikačním dokladu plavidla symbolem třídy podle pravidel pro klasifikaci a stavbu plavidel (dále jen „klasifikační pravidla“) osoby, určené Ministerstvem dopravy (dále jen „uznaná klasifikační organizace“).

§ 5

Plavidla podléhající cejchování

Cejchování podléhají všechna plavidla podle § 2 odst. 1, jejichž největší přípustný výtlak přesahuje 100 m³, s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles.

§ 6

Vybavení plavidel lodními listinami

(1) Plavidla podléhající evidenci plavidel jsou vybavena lodními listinami. Lodní listiny jsou:

1. a) lodní osvědčení,
2. b) lodní deník,
3. c) seznam posádky a cestujících,
4. d) cejchovní průkaz,
5. e) kniha odběru zaolejovaných vod,
6. f) lodní osvědčení malého plavidla,
7. g) osvědčení plovoucího zařízení,
8. h) zvláštní povolení k provozu plavidla,
9. i) revizní kniha parních kotlů,
10. j) revizní kniha tlakových nádob,
11. k) povolení ke zřízení a provozu radiofonní stanice,
12. l) ostatní listiny (osvědčení určených technických zařízení, listiny týkající se plavby, které jsou vyžadovány v souladu s mezinárodními dohodami, doklady vydávané na základě jiných předpisů, které se vztahují na plavidla, apod.).

(2) Lodním osvědčením, lodním deníkem a seznamem posádky a cestujících, přičemž jako cestující se uvádějí osoby přítomné na plavidle po dobu delší než 24 hodin, musí být vybavena všechna plavidla podle § 2 odst. 1 podléhající evidenci s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles.

(3) Knihou odběru zaolejovaných vod, ve které příslušná odběrní místa potvrzují odběr těchto vod z plavidla, musí být vybaveny všechny lodě s vlastním strojním pohonem a plovoucí stroje.

(4) Lodním osvědčením malého plavidla musí být vybavena malá plavidla podle § 2 odst. 1 písm. b) podléhající evidenci, přičemž malá plavidla podléhající evidenci a plující v zahraničí za účelem rekreace jeho provozovatele musí být vybavena ještě mezinárodním osvědčením pro rekreační plavidla.

(5) Osvědčením plovoucího zařízení musí být vybavena plovoucí zařízení podléhající evidenci.

(6) Zvláštním povolením k provozu plavidla musí být vybavena plovoucí tělesa a plavidla podle § 2 odst. 1 podléhající evidenci, která nemají platné lodní osvědčení, lodní osvědčení malého plavidla nebo osvědčení plovoucího zařízení.

(7) Revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, musí být vedeny na plavidlech, na kterých jsou tato zařízení umístěna.

(8) Povolení ke zřízení radiofonní stanice musí být k dispozici na plavidle, na kterém jsou zřízeny radiofonní stanice. Na těchto plavidlech musí být veden i deník radiofonní stanice.

(9) Rozsah vybavení ostatními lodními listinami pro jednotlivé druhy plavidel podle § 2 odst. 1 podléhajících evidenci plavidel určí plavební správa při vydání osvědčení plavidla.

(10) Lodní deník, seznam posádky a cestujících, deník radiofonní stanice musí být vedeny řádně s tím, že vedení těchto listin začíná dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiofonní stanice byly uvedeny do provozu, a končí dnem, kdy toto plavidlo nebo stanice byly trvale vyřazeny z provozu. Tyto listiny musí být uschovány po dobu tří let od posledního zápisu.

(11) Ztráta nebo znehodnocení lodní listiny musí být neprodleně oznámeny orgánu, který listinu vydal.

§ 7

Doba platnosti osvědčení plavidla

(1) Osvědčení plavidla se vydává pro plavidlo způsobilé k provozu na vodní cestě pro účely osvědčení způsobilosti plavidla k provozu na vodní cestě na dobu omezenou takto:

1. a) pro osobní lodě, tankové motorové lodě, tankové vlečné a tlačné čluny na dobu nejvýše pěti let,
2. b) pro nákladní motorové lodě, vlečné a tlačné čluny s výjimkou tankových člunů, remorkéry, převozní lodě, plovoucí stroje a speciální lodě na dobu nejvýše deseti let, u lodí starších 30 let na dobu nejvýše pěti let,
3. c) pro malá plavidla na dobu nejvýše deseti let; pro plavbu v zahraničí může být k lodnímu osvědčení malého plavidla vydáno mezinárodní osvědčení pro rekreační plavidlo na dobu nejvýše čtyř let,
4. d) pro plovoucí zařízení na dobu nejvýše deseti let.

(2) Doba platnosti osvědčení plavidla u plavidel podléhajících klasifikaci musí být shodná s dobou platnosti klasifikačního dokladu tohoto plavidla, anebo platnosti lodního osvědčení plavidla vydaného podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

(3) Doba platnosti osvědčení plavidla může být u plavidla v provozu splňujícího podmínky způsobilosti k provozu na vodní cestě prodloužena na základě technické prohlídky nebo klasifikační prohlídky, nebo předložení platného lodního osvědčení plavidla vydaného podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nejvýše na dobu stanovenou podle odstavce 1 s respektováním ustanovení podle odstavce 2.

§ 8

Plavidla podléhající pojištění

(1) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podléhají všechny druhy plavidel uvedených v § 1 s výjimkou

1. a) vlečných a tlačných člunů nedopravujících nebezpečné věci,
2. b) malých plavidel, kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava,
3. c) plovoucích zařízení,
4. d) plovoucích těles.

(2) Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí

1. a) 250 000 Kč u malých plavidel do maximálního výtlaku 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava, a u převozních lodí určených k přepravě méně než 12 cestujících,
2. b) 500 000 Kč u malých plavidel nad maximální výtlak 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava,
3. c) 40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících,
4. d) 2 000 Kč na jeden kilowatt (kW) z celkového výkonu motoru u remorkérů uvedeného v lodním osvědčení,
5. e) 1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním osvědčení,
6. f) 1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení.

§ 9

Stanovení určených technických zařízení

(1) Určená technická zařízení na plavidlech jsou:

1. a) zařízení tlaková
   1. 1. kotle parní, kotle kapalinové včetně jejich příslušenství, s konstrukčním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar),
   2. 2. tlakové nádoby s výjimkou tlakových nádob těžebních zařízení plovoucích strojů,
   3. 3. tlakové nádoby na dopravu plynů a kapalin vestavěné v plavidlech,

1. b) zařízení plynová
   1. 1. zařízení pro rozvod a spotřebu plynů včetně připojovacích zařízení,
   2. 2. speciální nádoby a zásobníky na přepravu zkapalněných topných plynů a nebezpečných látek,

1. c) elektrická zařízení silnoproudá
   1. 1. elektrická zařízení plavidel včetně přípojného kabelu ze břehu, jejichž napětí přesahuje 50 V a jimiž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,
   2. 2. zařízení na ochranu před atmosférickým přepětím na plavidlech,

1. d) zdvihací zařízení
   1. 1. jeřáby a zdvihadla mající nejméně jeden motorický pohon, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích,
   2. 2. jeřáby a zdvihadla ruční.

§ 10

Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob

(1) Oprávněnou osobou pro technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení je inspektor určeného technického zařízení.

(2) Požadavky pro získání odborné způsobilosti inspektora určeného technického zařízení jsou:

1. a) znalost právních předpisů týkajících se vnitrozemské plavby a způsobilosti plavidel,
2. b) znalost obecně závazných právních, hygienických a bezpečnostních předpisů, týkajících se určených technických zařízení, jakož i mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika v této oblasti vázána,
3. c) znalost způsobu provádění a dokladování prohlídek, revizí a zkoušek určených technických zařízení podle zvláštního předpisu³) a znalost konstrukce, obsluhy a údržby příslušných určených technických zařízení,
4. d) znalost rozsahu, termínů a způsobu provádění údržby určených technických zařízení, včetně technologie svařování a defektoskopie (podle druhu zkoušky),
5. e) znalost měření a měřicích přístrojů podle druhu zkoušky,
6. f) znalosti v elektrotechnice podle zvláštního předpisu⁴) u zařízení tlakových, plynových, zdvihacích alespoň v rozsahu osoba poučená a u zařízení elektrických silnoproudých v rozsahu osoba znalá.

§ 11

Podmínky k získání odborné způsobilosti

(1) Odborné znalosti inspektora určeného technického zařízení se ověřují na základě splnění podmínek způsobilosti zkouškou před zkušební komisí.

(2) Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání⁵) nebo úplné střední odborné vzdělání⁶) v oboru strojního zaměření pro určená zařízení tlaková, plynová, zdvihací nebo elektrotechnického zaměření pro určená zařízení elektrotechnická silnoproudá a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let a je spolehlivý.

(3) Za odbornou praxi ve smyslu této vyhlášky se považuje činnost při projektování, konstruování, výrobě, montáži, opravách, údržbě a obsluze příslušného zařízení doložená písemným potvrzením zaměstnavatele nebo předchozích zaměstnavatelů uchazeče.

(4) Spolehlivost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců. Spolehlivým není ten, kdo byl pro úmyslný trestný čin pravomocně odsouzen nebo komu byl uložen zákaz činnosti inspektora určeného technického zařízení.

(5) Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ředitel plavební správy písemnou formou z odborníků příslušného oboru, přičemž alespoň jeden člen komise musí mít odbornou způsobilost inspektora určeného technického zařízení. Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(6) Zkouška se provádí na základě žádosti sepsané na předepsaném formuláři a skládá se z písemné a ústní části. Předmětem zkoušky je ověření odborných znalostí stanovených touto vyhláškou. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. Žadateli, který při zkoušce prospěje, je vydáno osvědčení o odborné způsobilosti. Jestliže uchazeč při zkoušce neprospěje, může jí opakovat nejdříve po uplynutí tří měsíců.

§ 12

(1) Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považuje za provozně způsobilé.

(2) Průkazy způsobilosti inspektorů určených technických zařízení vystavené podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti do doby, na kterou byly vydány.

§ 13

Zrušuje se čl. 1.10 Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 14