Platné znění

Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮKAPITOLA 8

  1. 8.01. Obecná ustanovení
    1. 8.01.1. Ustanovení této kapitoly se vztahují na veškeré vznětové motory o jmenovitém výkonu vyšším než 19 kW instalované v plavidlech nebo ve strojích na takových plavidlech.
    2. 8.01.2. Vznětové motory instalované v plavidlech musí splňovat mezní hodnoty emisí výfukových plynů stanovené v tabulce uvedené v kap. 8.03, není-li v této příloze uvedeno jinak.
    3. 8.01.3. Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se určuje na základě schválení typu podle práva Evropského společenství1).
    4. 8.01.4. Ke každému schválenému motoru musí být na plavidle stále k dispozici tyto dokumenty nebo jejich kopie:
      1. a) dokument o schválení typu,
      2. b) pokyny výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů.
    1. 8.01.5. Schválení typu a identifikační čísla všech motorů, jež jsou instalovány na plavidle a na něž se vztahují požadavky kapitoly 8 se vyznačí v osvědčení plavidla v bodě 52 čísla.
  1. 8.02. Instalace motoru
    1. 8.02.1. Instalace motoru se provádí na základě pokynů výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska emisí výfukových plynů. V pokynech výrobce se specifikují konstrukční díly významné z hlediska výfukových plynů a také seřízení a parametry, ze kterých lze vyvodit trvalé dodržování mezních hodnot emisí výfukových plynů. Pokyny výrobce motoru obsahují minimálně tyto informace:
      1. a) typ motoru, případně rodinu motorů s uvedením jmenovitého výkonu a jmenovitých otáček;
      2. b) seznam konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska emisí výfukových plynů;
      3. c) jednoznačné údaje potřebné pro identifikaci povolených konstrukčních dílů významných z hlediska emisí výfukových plynů (např. čísla částí vyznačená na konstrukčních dílech);
      4. d) parametry motoru významné z hlediska emisí výfukových plynů, jako je stanovení rozmezí pro časování vstřiku, povolená teplota chladicí vody, maximální přípustný protitlak výfukových plynů.

      V případě motorů vybavených následným systémem zpracováním výfukových plynů obsahují pokyny výrobce motoru také postupy pro kontrolu, zda zařízení následného zpracování výfukových plynů účinně funguje.

    1. 8.02.2. Při montáži motorů na plavidlo se dodržují omezení stanovená v rámci schválení typu. Podtlak sání a protitlak výfukových plynů navíc nesmí převyšovat hodnoty stanovené pro schválený motor.
    2. 8.02.3. Jestliže motory instalované na plavidle patří do jedné rodiny motorů, nesmí být prováděny žádné změny seřízení nebo úpravy, které by mohly negativně ovlivnit emise výfukových plynů a znečišťujících částic nebo které překračují rámec požadovaného rozsahu seřízení.
  1. 8.03. Nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek vznětových motorů stanovených vnitrozemských plavidel
    1. 8.03.1 V případě, že pohonným zařízením vnitrozemského plavidla je vznětový motor, nesmí emise znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.

      Tabulka 1

      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1
      Kategorie vznětového motoru:
      zdvihový objem/netto výkon

      (SV/P)

      (litry na válec/kW)      		Oxid uhelnatý

      (CO)

      (g/kWh)      		Součet uhlovodíků
      a oxidů dusíku

      (HC + NO×)
      (g/kWh)      		Částice

      (PT)

      (g/kWh)
      V 1:1:SV < 0,9 a P ≥ 37 kW5,07,50,40
      V 1:2:0,9 ≤ SV < 1,25,07,20,30
      V 1:3:1,2 ≤ SV < 2,55,07,20,20
      V 1:4:2,5 ≤ SV < 55,07,20,20
      V2:1:5 ≤ SV < 155,07,80,27
      V2:2:15 ≤ SV < 20 a
      P < 3 300 kW5,08,70,50
      V2:3:15 ≤ SV < 20 a
      P ≥ 3 300 kW      		5,09,80,50
      V:2:4:20 ≤ SV < 255,09,80,50
      V2:5:25 ≤ SV < 305,011,00,50
    1. 8.03.2 Nejvýše přípustné hodnoty znečišťujících látek uvedené v tabulce 1 se vztahují i na pomocné vznětové motory o výkonu nad 560 kW instalované v plavidlech.
    2. 8.03.3 U pomocných vznětových motorů kategorie s konstantními otáčkami nebo s proměnlivými otáčkami o výkonu větším než 19 kW a menším nebo rovným 560 kW, instalovaných v plavidlech nesmí nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 2.

      Tabulka 2

      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2
      Netto výkon
      (P)
      (kW)      		Oxid uhelnatý
      (CO)
      (g/kWh)      		Uhlovodíky
      (HC)
      (g/kWh)      		Oxidy dusíku
      (NO×)
      (g/kWh)      		Částice
      (PT)
      (g/kWh)
      D: 130 ≤ P ≤ 5603,51,06,00,2
      E: 75 ≤ P < 1305,01,96,00,3
      F: 37 ≤ P < 755,01,37,00,4
      G: 18 ≤ P < 375,51,58,00,8
      Součet uhlovodíků
      a oxidů dusíku (HC + NO×)
      (g/kWh)
      H: 130 ≤ P ≤ 5603,54,00,2
      I: 75 ≤ P < 1305,04,00,2
      J: 37 ≤ P < 755,04,70,4
      K: 19 ≤ P < 375,57,50,6
    1. 8.03.4. U pomocných vznětových motorů kategorie s proměnlivými otáčkami o výkonu větším než 19 kW a menším nebo rovným 560 kW, instalovaných v plavidlech nesmí nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 3.

      Tabulka 3

      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3
      Kategorie: netto
      výkon
      (P)
      (kW)      		Oxid uhelnatý
      (CO)
      (g/kWh)      		Uhlovodíky
      (HC)
      (g/kWh)      		Oxidy dusíku
      (NO×)
      (g/kWh)      		Částice
      (PT)
      (g/kWh)
      L: 130 ≤ P ≤ 5603,50,192,00,025
      M: 75 ≤ P < 1305,00,193,30,025
      N: 56 ≤ P < 755,00,193,30,025
      Součet uhlovodíků
      a oxidů dusíku (HC + NO×)
      (g/kWh)
      P: 37 ≤ P < 565,04,70,025
      Q: 130 ≤ P ≤ 5603,50,190,40,025
      R: 56 ≤ P < 1305,00,190,40,025
  1. 8.04. Úlevy a výjimky
    1. 8.04.1 Nejvýše přípustné (mezní) hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech pro motory určené k pohonu plavidel podle kap. 8.03.1, a nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech pomocných motorů plavidel podle kap. 8.03.3 se nevztahují na výměnné motory.

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍKAPITOLA 9

  1. 9.01. Obecná ustanovení
    1. 9.01.1 Neexistují-li zvláštní požadavky na určité části zařízení, považuje se stupeň bezpečnosti za uspokojivý, pokud tyto části byly vyrobeny v souladu s platnou evropskou normou nebo v souladu s požadavky uznané klasifikační společnosti.
    2. 9.01.2 Na plavidle musí být uchovávány tyto doklady, které byly řádně opatřeny otiskem hranatého razítka Státní plavební správy nebo obdobného subjektu jiného členského státu Evropské unie:
      1. a) přehledná schémata celého elektrického zařízení;
      2. b) schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů;
      3. c) údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení;
      4. d) druhy kabelů a údaje o průřezu vodičů.

      Na plavidlech bez posádky není nutné tyto doklady uchovávat, musí však být kdykoli k dispozici u vlastníka.

    1. 9.01.3 Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 do +40 °C a teplotu na plavidle od -20 °C do +40 °C.
    2. 9.01.4 Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.
  1. 9.02. Systémy napájení elektrickou energií
    1. 9.02.1 Je-li plavidlo vybaveno elektrickým systémem, musí mít tento systém nejméně dva zdroje energie, aby v případě výpadku jednoho zdroje energie mohl druhý zdroj napájet elektrické spotřebiče potřebné pro bezpečnou plavbu po dobu nejméně 30 minut.
    2. 9.02.2 Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.
    3. 9.02.3 Bez ohledu na kap. 9.02.1 platí kap. 5.04 pro zdroj energie pro kormidelní zařízení (kormidelní stroj).
  1. 9.03 Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody
    1. 9.03.1 Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.
      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
      MístoDruh minimální ochrany (podle publ. IEC 60529:1992)
      GenerátoryMotoryTransformátoryPanely,
      Rozvaděče,
      Spínače      		Montážní
      příslušenství      		Osvětlovací
      zařízení
      Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní strojIP 22IP 22IP 22 (2)IP 22 (1)
      (2)      		IP 44IP 22
      Podpalubní nákladové prostoryIP 55IP 55
      Skříňky na akumulátory a barvyIP 44
      u. (Ex) (3)
      Otevřené paluby a ovládací stanovištěIP 55IP 55IP 55IP 55
      KormidelnaIP 22IP 22IP 22IP 22IP 22
      Ubytovací prostory kromě sociálních zařízení a umývárenIP 22IP 20IP 20
      Sociální zařízení a umývárnyIP 44IP 44IP 44IP 55IP 44
      (1) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12
      (2) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.
      (3) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle
      a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002
      nebo
      b) publikace IEC 60079 ve znění ze dne 1. října 2003.
  1. 9.04. Ochrana před výbuchem
    1. 9.04.1 Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat V prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků musí být instalována nevýbušná elektrická zařízení. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).
  1. 9.05. Ochranné uzemnění
    1. 9.05.1 Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.
    2. 9.05.2 Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.
    3. 9.05.3 Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).
    4. 9.05.4 Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší než jsou hodnoty uvedené v tabulce:
      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
      Průřez vnějších
      vodičů
      [mm]      		Minimální průřez uzemňovacích vodičů
      v izolovaných kabelech
      [mm2]      		uložených samostatně
      [mm2]
      od 0,5 do 4stejný průřez jako u vnějšího vodiče4
      více než 4 až 16stejný průřez jako u vnějšího vodičestejný průřez jako u vnějšího vodiče
      více než 16 až 351616
      více než 35 až 120poloviční průřez vnějšího vodičepoloviční průřez vnějšího vodiče
      více než 1207070
  1. 9.06. Nejvyšší přípustná napětí
    1. 9.06.1 Na plavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než je uvedeno v tabulce:
      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
      Druh zařízeníNejvyšší přípustné napětí
      Stejnosměrný proudJednofázový střídavý proudTřífázový střídavý proud
      a) Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití250 V250 V500 V
      b) Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití250 V250 V-
      c) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:
      1. všeobecně50 V (1) 50 V (1) -
      2. při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení-250 V (2)-
      3. při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací250 V250 V-
      4. při použití proudových chráničů ≤ 30 mA.-250 V500 V
      d) Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery,motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem250 V250 V500 V
      e) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích50 V50 V-
      (1) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).
      (2) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země.
    1. 9.06.2 Odchylně od kap. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:
      1. a) pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;
      2. b) pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.
  1. 9.07. Rozvodné systémy
    1. 9.07.1 Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
      1. a) dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE);
      2. b) jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) (L1/PEN);
      3. c) dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE).
    1. 9.07.2 Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
      1. a) čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/ L3/N/PE) = (síť TN-S) nebo (síť TT);
      2. b) třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/L3/PE) = (síť IT);
      3. c) třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).
    1. 9.07.3 Mohou být použily jiné systémy zajišťující obdobné technické parametry a stejnou úroveň bezpečnosti.
  1. 9.08. Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě
    1. 9.08.1 Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
    2. 9.08.2 Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena.
    3. 9.08.3 Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.
    4. 9.08.4 Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.
    5. 9.08.5 Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující, je-li přívod ze břehu pod napětím.
    6. 9.08.6 Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.
    7. 9.08.7 Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat
      1. a) opatření potřebná pro připojení břehové přípojky;
      2. b) druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.
  1. 9.09. Napájení jiného plavidla
    1. 9.09.1 Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.
    2. 9.09.2 Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
    3. 9.09.3 Ustanovení kap. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně.
  1. 9.10. Generátory a motory
    1. 9.10.1 Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz čl. 9.03).
    2. 9.10.2 Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah otáček běžného provozu.
  1. 9.11. Akumulátory
    1. 9.11.1 Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.
    2. 9.11.2 Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštní místnosti. Jsou-li umístěny na plavidle, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.
    3. 9.11.3 Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.
    4. 9.11.4 Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.
    5. 9.11.5 Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:
      Q = 0,11.I.n [m3/h]

      kde:

      1. I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);
      2. n = počet článků.

      U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na ustanoveních uznaných klasifikačních společností nebo na příslušných normách.

    1. 9.11.6 Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.
    2. 9.11.7 Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.
    3. 9.11.8 Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.
  1. 9.12. Spínací zařízení
    1. 9.12.1 Elektrické rozvaděče
      1. a) Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.
      2. b) Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.
      3. c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součástí těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).
      4. d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, zpomalovat hoření a být samozhášecí; nesmějí rovněž nasávat vodu a vlhkost.
      5. e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky k výměně těchto pojistek.
    1. 9.12.2 Spínače, ochranná zařízení
      1. a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech existují tepelné jističe, musí být tyto neutralizovány nebo nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.
      2. b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.
      3. c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.
      4. d) Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.
      5. e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.
      6. f) Pojistky musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu.
    1. 9.12.3 Měřící a kontrolní zařízení
      1. a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.
      2. b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.
    1. 9.12.4 Umístění elektrických rozvaděčů
      1. a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením. Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.
      2. b) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.
      3. c) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.
  1. 9.13. Nouzové jističe
    1. 9.13.1 Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.
  1. 9.14. Montážní příslušenství
    1. 9.14.1 Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.
    2. 9.14.2 Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.
    3. 9.14.3 Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu. V neuzemněných soustavách obvodů jsou povoleny jednopólové spínače ve světelných obvodech v ubytovacích prostorech kromě prádelen, koupelen, umýváren a jiných vlhkých místností.
    4. 9.14.4 Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí.
  1. 9.15. Kabely
    1. 9.15.1 Kabely musí zpomalovat hoření, být samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech mohou být použity jiné typy kabelů, pokud jsou účinně chráněné, zpomalují hoření a jsou samozhášecí. Vlastnosti elektrických kabelů týkající se zpomalení hoření musí být v souladu s
      1. a) publikacemi Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60332-1:1993, 603323:2000 nebo
    1. 9.15.2 Vodiče kabelů pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez 1,5 mm2.
    2. 9.15.3 Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.
    3. 9.15.4 Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.
    4. 9.15.5 Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních.
    5. 9.15.6 Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.
    6. 9.15.7 Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.
    7. 9.15.8 Procházejí-li kabely přepážkami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a ohnivzdornost těchto přepážek a palub.
    8. 9.15.9 Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické vlastnosti, vlastnosti zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace. Tyto požadavky na kabelové spoje se považují za splněné, je-li postupováno podle bodu 3.28 a přílohy D publikace IEC 60092-352: 2005.
    9. 9.15.10 Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně pružné a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.
  1. 9.16. Světelné spotřebiče
    1. 9.16.1 Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.
    2. 9.16.2 Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání navigačních světel.
    3. 9.16.3 Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení a elektrické motory.
  1. 9.17. Navigační světla
    1. 9.17.1 Rozvaděče pro navigační světla musí být umístěny v kormidelně. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.
    2. 9.17.2 Navigační světla musí být napájena samostatně z rozvaděče pro osvětlení a samostatně jištěna a ovládána.
    3. 9.17.3 Porucha kontrolního přístroje podle kap. 6.05.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.
    4. 9.17.4 Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.
  1. 9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení
    1. 9.18.1 Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:
      1. a) Výstražné systémy

        Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.

      1. b) Bezpečnostní systémy

        Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.

  1. 9.19. Elektronické zařízení
    1. 9.19.1 Obecná ustanovení

      Zkušební podmínky v kap. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.

    1. 9.19.2 Zkušební podmínky
      1. a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky podle příslušných mezinárodních norem se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.
      2. b) Kolísání napětí a kmitočtu
        EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
        Kolísání
        trvalékrátkodobé
        Obecněkmitočet±5%±10% 5 s
        napětí±10%±20% 1,5 s
        Provoz akumulátorunapětí+ 30% / -25%
      1. c) Tepelná zkouška

        Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.

      1. d) Zkouška při nízké teplotě

        Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

      1. e) Vibrační zkouška

        Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.

        Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:

        Obecně:

        1. f= 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm
          1. (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
        1. f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.

        Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:

        1. f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm
          1. (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
        1. f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.

        Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

      1. f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000-4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.
      2. g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce.
  1. 9.20. Elektromagnetická kompatibilita
    1. 9.20.1 Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména
      1. a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;
      2. b) snížením příčin rušení u zdroje;
      3. c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.

VÝSTROJKAPITOLA 10

  1. 10.01. Kotevní zařízení
    1. 10.01.1 Plavidla určená pro přepravu nákladu s výjimkou člunových kontejnerů, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, musí být vybavena příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:
      P = k • B • T [kg]

      kde

      k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla:

      u tlačných člunů platí k = c.

      c je empirický koeficient uvedený v této tabulce:

      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ VÝSTROJ
      Celková nosnost v tKoeficient c
      do 40045
      nad 400 do 65055
      nad 650 do 100065
      nad 100070

      U plavidel s celkovou nosností do 400 t, která se vzhledem ke své konstrukci a ke svému předpokládanému účelu používají pouze k přepravě na předem určených krátkých tratích, nemusí být splnění požadavku podle věty první požadováno. Tato plavidla mohou být vybavena příďovými kotvami se dvěmi třetinami celkové hmotnosti P.

    1. 10.01.2 Osobní lodě a plavidla, která nejsou určena k přepravě nákladu, s výjimkou tlačných remorkérů musí být vybaveny příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:
      P = k • B • T [kg]

      kde:

      1. k je koeficient podle kap. 10.01.1, k určení hodnoty empirického koeficientu (c) se však místo celkové nosnosti použije výtlak vody v m3 zapsaný v osvědčení plavidla.
    1. 10.01.3 Plavidla uvedená v kap. 10.01.1, jejichž maximální délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost činí 25 % hmotnosti P. Plavidla, jejichž maximální délka překračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % hmotnosti vypočtené podle kap. 10.01.1 nebo 10.01.2. Záďové kotvy se nevyžadují u
      1. a) plavidel, u nichž by hmotnost záďové kotvy byla menší než 150 kg; u plavidel uvedených v kap. 10.01.1 posledním odstavci se vezme v úvahu snížená hmotnost kotev;
      2. b) tlačných člunů.
    1. 10.01.4 Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 25 % maximální hmotnosti P vypočtené podle kap. 10.01.1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení plavidla. Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav po proudu, jejichž délka překračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % maximální hmotnosti P vypočtené podle kap. 10.01.1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení plavidla.
    2. 10.01.5 Hmotnosti kotev zjištěné podle kap. 10.01.1 až 10.01.4 mohou být u určitých zvláštních kotev sníženy podle „Správního pokynu č. 7“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.
    3. 10.01.6 Celková hmotnost P stanovená pro příďové kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy. Lze ji snížit o 15 %, je-li plavidlo vybaveno pouze jednou příďovou kotvou a kotevní skluz se nachází uprostřed lodi. Celkovou hmotnost stanovenou pro záďové kotvy u tlačných remorkérů a plavidel, jejichž maximální délka překračuje 86 m, lze rozložit na jednu nebo dvě kotvy. Hmotnost nejlehčí kotvy nesmí být menší než 45 % celkové hmotnosti.
    4. 10.01.7 Kotvy z litiny nejsou povoleny.
    5. 10.01.8 Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.
    6. 10.01.9 Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.
    7. 10.01.10 Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně
      1. a) 40 m u plavidel, jejichž délka nepřesahuje 30 m;
      2. b) o 10 m delší než je délka plavidla, je-li toto delší než 30 m a kratší než 50 m;
      3. c) 60 m, je-li plavidlo delší než 50 m.

      Řetězy zádových kotev musí být dlouhé nejméně 40 m. Pokud však plavidla musejí zastavovat směrem po proudu, musí být řetězy zádových kotev nejméně 60 m dlouhé.

    1. 10.01.11 Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:
      1. a) kotvy s hmotností do 500 kg:
      1. b) kotvy s hmotností od 500 kg do 2 000 kg:
      1. c) kotvy s hmotností více než 2 000 kg:
        1. kde
          1. P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle kap. 10.01.1 až 10.01.4 a 10.01.6.

        Pevnost v tahu kotevních řetězů se stanoví podle technických norem platných v České republice..

        Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v kap. 10.01.1 až 10.01.6., pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.

    1. 10.01.12 Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidla pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle kap. 10.01.1 až 10.01.6 a 10.01.11.
    2. 10.01.13 Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.
    3. 10.01.14 Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.
  1. 10.02. Jiné vybavení
    1. 10.02.1 Na plavidle musí být nejméně tato zařízení:
      1. a) radiotelefonní systém;
      2. b) přístroje a zařízení potřebná k vydávání vizuálních a zvukových signálů a k dennímu a nočnímu označení plavidla;
      3. c) nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla;
        1. d) ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem k odkládání utěrek znečištěných olejem;
        2. e) ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů a ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů;
        3. f) ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování zbytků.
    1. 10.02.2 Kromě toho k vybavení patří alespoň
      1. a) uvazovací ocelová lana:

        Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími ocelovými lany. Jejich minimální délka činí:

        1. - první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m,
        2. - druhé lano: 2/3 prvního lana,
        3. - třetí lano: 1/3 prvního lana.

        Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m. Lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:

        Pro předepsaná lana se musí na plavidle nacházet osvědčení podle evropské normy EN 10 204:1991, č. 3.1.

        Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu těchto lan musí být uvedena v osvědčení;

      1. b) vlečná lana:

        Vlečná plavidla musí být vybavena odpovídajícím počtem lan. Hlavní lano musí být nejméně 100 m dlouhé a jeho pevnost v tahu v kN nesmí být menší než jedna třetina celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů. Motorová plavidla a tlačné remorkéry vhodné rovněž k vlečení musí být vybaveny nejméně 100 m dlouhým vlečným lanem, jehož pevnost v tahu v kN odpovídá nejméně jedné čtvrtině celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů;

      1. c) vrhací lano;
      2. d) lodní lávka, nejméně 0,4 m široká a 4 m dlouhá, jejíž boční okraje jsou označeny světlými pruhy; tato lávka je opatřena zábradlím. U malých plavidel může být plavidlo vybaveno kratší lávkou;
      3. e) lodní hák;
      4. f) odpovídající lékárnička, na jejíž obsah se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu2). Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem podle obrázku 8 v dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm;
      5. g) dalekohled 7 × 50 nebo s větším průměrem čočky;
      6. h) instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;
      7. i) světlomet, který lze ovládat z kormidelny.
    1. 10.02.3 U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nenaloženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky nebo žebřík.
  1. 10.03. Přenosné hasicí přístroje
    1. 10.03.1 Na každém z níže uvedených míst musí být nejméně jeden přenosný hasicí přístroj v souladu s evropskou normou EN 3:1996:
      1. a) v kormidelně;
      2. b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor;
      3. c) v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn;
      4. d) u vchodu do každé strojovny nebo kotelny;
      5. e) na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasícímu přístroji větší než 10 metrů.
    1. 10.03.2 Co se týče přenosných hasicích přístrojů podle odstavce kap. 10.03.1, lze používat pouze práškové hasicí přístroje o obsahu nejméně 6 kg nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejným hasicím výkonem. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C a pro požáry v elektrických systémech až do 1 000 V.
    2. 10.03.3 Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.
    3. 10.03.4 Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasících přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.
    4. 10.03.5 Přenosné hasící přístroje musí být kontrolovány nejméně jednou za dva roky. Na kontrolu se přiměřeně použijí ustanovení zvláštního právního předpisu3).
    5. 10.03.6 Pokud jsou požární zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje podle obrázku 3 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm.
      1. 10.03a. Pevné požární soustavy k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující
        1. 10.03a.1 Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako pevnými požárními soustavami. Požadavky na sprinklerové požární soustavy s tlakovou vodou jsou stanoveny ve „Správním pokynu č. 9“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.
        2. 10.03a.2 Zabudování nebo přestavbu těchto soustav musí provádět pouze osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu4).
        3. 10.03a.3 Soustavy musí být vyrobeny z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.
        4. 10.03a.4 Soustavy musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.
        5. 10.03a.5 Soustavy, které rozstřikují menší množství vody, musí odpovídat požadavkům podle rezoluce IMO A 800(19) nebo jiné normy uznané Evropskou komisí. Ověření požadavků provádí uznaná klasifikační společnost nebo odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).
        6. 10.03a.6 Soustavy musí zkontrolovat osoba způsobilá podle zvláštního právního předpisu5)
          1. a) před uvedením do provozu;
          2. b) před opětovným uvedením do provozu po spuštění;
          3. c) po jakékoli úpravě nebo opravě;
          4. d) pravidelně nejméně každé dva roky.
        1. 10.03a.7 Při kontrole podle odstavce kap. 10.03a.6 je ověřováno, zda soustavy splňují požadavky kap. 10.03a. Kontrola musí zahrnovat alespoň
          1. a) vnější prohlídku celé soustavy;
          2. b) kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;
          3. c) kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.
        1. 10.03a.8 Doklad o provedení prohlídky obsahuje
          1. a) datum,
          2. b) závěr kontroly, a
          3. c) podpis osoby, která prohlídku vykonala.
        1. 10.03a.9 Počet instalovaných soustav se zapíše do osvědčení plavidla.
      1. 10.03b. Pevné požární soustavy k ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel
        1. 10.03b.1 Hasící náplně

          K ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel v pevných hasících soustavách se použijí tyto hasící náplně:

          1. a) CO2 (oxid uhličitý);
          2. b) HFC 227ea (heptafluorpropan);
          3. c) IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý);
          4. d) FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on).

          Jiné hasící náplně lze na základě souhlasného vyjádření Evropské komise.

        1. 10.03b.2 Větrání, přívod vzduchu
          1. a) Spalovací vzduch pro pohonné motory nesmí být nasáván z prostor, které mají být chráněny pevnými požárními soustavami. Toto neplatí, pokud existují dvě navzájem nezávislé a hermeticky oddělené hlavní strojovny nebo pokud se vedle hlavní strojovny nachází samostatná strojovna příďového pohonu, aby bylo zajištěno, že se v případě požáru v hlavní strojovně plavidlo může pohybovat vlastní silou rychlostí nejméně 6,5 km/hod vzhledem k vodní hladině tak, že je schopné dosáhnout a udržet rychlost otáčení plavidla 20 °/min, což musí být ověřeno plavební zkouškou za podmínek podle kap. 4.03 a 4.04.
          2. b) Větrání s nuceným prouděním vzduchu v prostoru, který má být chráněn, se musí při spuštění požární soustavy automaticky vypnout.
          3. c) Musí být k dispozici zařízení, pomocí nichž lze rychle uzavřít všechny otvory, kterými by mohl do prostoru, který má být chráněn, vnikat vzduch nebo z něj unikat plyn. Musí být jednoznačně rozpoznatelné, zda jsou otvory otevřené nebo zavřené.
          4. d) Vzduch unikající z přetlakových ventilů ve vzduchojemech instalovaných ve strojovnách musí být odváděn do otevřeného prostoru.
          5. e) Přetlak nebo podtlak vznikající při přívodu hasící látky nesmí zničit konstrukční prvky prostoru, který má být chráněn. Musí být možné bez jakéhokoli nebezpečí tlak vyrovnat.
          6. f) Chráněné prostory musí mít zařízení k odčerpání hasící náplně a kouřových plynů. Ovládání těchto zařízení musí být možné ze stanoviště mimo chráněné prostory, které nebude kvůli požáru v těchto prostorech nepřístupné. Jsou-li na plavidle instalována pevná odsávací zařízení, nesmí být možné tyto během hašení požáru zapnout.
        1. 10.03b.3 Systém požárního poplachu

          Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn. Vhodnost systému požárního poplachu musí být posouzena dle správního pokynu č. 17 uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.

        1. 10.03b.4 Potrubní soustava
          1. a) Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.
          2. b) Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami.
        1. 10.03b.5 Spouštěcí zařízení
          1. a) Požární soustavy s automatickým spouštěním nejsou přípustné.
          2. b) Musí být možné spustit požární soustavu z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.
          3. c) Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:
            1. „Hasicí zařízení
            2. Feuerlöscheinrichtung
            3. Installation d'extinction
            4. Brandblusinstallatie
            5. Fire-fighting installation“.
          1. d) Má-li požární soustava chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.
          2. e) Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o
            1. aa) spuštění požární soustavy;
            2. bb) nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;
            3. cc) opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění požární soustavy a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek;
            4. dd) opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy požární soustavy.
          1. f) Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním požární soustavy musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.
        1. 10.03b.6 Výstražný systém
          1. a) Pevné požární soustavy musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.
          2. b) Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.
          3. c) Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.
          4. d) Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.
          5. e) Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.
          6. f) U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:
            1. „Pozor, hasicí zařízení!
            2. Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál!
            3. Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!
            4. Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!
            5. Attention, installation d'extinction d'incendie!
            6. Quitter immédiatement ce local au signal (description du signal)
            7. Let op, brandblusinstallatie!
            8. Bij het in werking treden van het alarmsignaal (omschrijving van het signaal) deze ruimte onmiddellijk verlaten!
            9. Warning, fire-fighting installation!
            10. Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“.
        1. 10.03b.7 Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení
          1. a) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.6)
          2. b) Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.
          3. c) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.
          4. d) Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.
          5. e) Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.
        1. 10.03b.8 Množství hasiva

          Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn.

        1. 10.03b.9 Instalace, prohlídka a dokumentace
          1. a) Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze osoba, oprávněná podle zvláštního právního předpisu7) k výkonu těchto činností. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem požární soustavy (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).
          2. b) Soustavu musí zkontrolovat osoba způsobilá podle zvláštního právního předpisu6)
            1. aa) před uvedením do provozu;
            2. bb) před opětovným uvedením do provozu po spuštění;
            3. cc) po jakékoli úpravě nebo opravě;
            4. dd) pravidelně nejméně každé dva roky.
          1. c) Při prohlídce se kontroluje, zda soustava splňuje požadavky kapitoly 10.
          2. d) Prohlídka zahrnuje alespoň
            1. aa) vnější prohlídku celé soustavy;
            2. bb) zkoušku těsnosti potrubí;
            3. cc) zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;
            4. dd) kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;
            5. ee) kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn;
            6. ff) kontrolu systému požárního poplachu;
            7. gg) kontrolu výstražného systému.
          1. e) Musí být vystaven doklad o provedené prohlídce, který obsahuje výsledek prohlídky, datum a podpis osoby, která prohlídku vykonala.
          2. f) Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení plavidla.
        1. 10.03b.10 Požární soustavy s CO2

          Požární soustavy používající jako hasící náplň CO2 musí kromě požadavků podle kap. 10.03b.1. až 10.03b.9 splňovat tato ustanovení:

          1. a) Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou.
          2. b) Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.
          3. c) Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg.
          4. d) Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo.
          5. e) Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.
          6. f) Přiměřená doba uvedená v kap. 10.03b.6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2.
        1. 10.03b.11 Požární soustavy s HFC-227ea

          Požární soustavy používající jako hasící náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle kap. 10.03b. 1 až 10.03b.9 splňovat tato ustanovení:

          1. a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.
          2. b) Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.
          3. c) Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.
          4. d) Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg.
          5. e) Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.
          6. f) Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.
          7. g) Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %.
          8. h) Požární soustava nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.
        1. 10.03b.12 Požární soustavy s IG-541

          Požární soustavy používající jako hasící náplň IG-541 musí kromě požadavků podle kap. 10.03b.1 až 10.03b.9 splňovat tato ustanovení:

          1. a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.
          2. b) Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.
          3. c) Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.
          4. d) Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.
          5. e) Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund.
        1. 10.03b.13 FK-5-1-12-požární soustavy

          Požární soustavy s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků kap. 10.03b.1 až 10.03b.9 splňovat tato ustanovení:

          1. a) Má-li být chráněno několik prostor s různým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou;
          2. b) Každý zásobním s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, jež má být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku. Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna;
          3. c) Každý zásobník musí být vybaven zařízením ke kontrole tlaku plynu.
          4. d) Zásobníky nesmějí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m3/kg;
          5. e) Objem nestlačeného FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 5,5% hrubého objemu prostoru. Zaplnění prostoru musí být uskutečněno do 10 s;
          6. f) Zásobníky FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a vizuální signál v kormidelně. Není-li na plavidle kormidelna, výstražný signál musí být spuštěn mimo prostor, který má být chráněn;
          7. g) Po zaplnění chráněného prostoru FK-5-1-12, nesmí být koncentrace FK-5-1-12 v tomto prostoru větší než 10 %.
        1. 10.03c. Pevné požární soustavy k ochraně objektů
        2. 10.03c.1 Pevné požární soustavy k ochraně objektů jsou přípustné pouze po konzultaci Evropské komise.
  1. 10.04. Lodní čluny
    1. 10.04.1 Níže uvedená plavidla musí být vybavena lodním člunem podle evropské normy EN 1914:1997:
      1. a) motorová plavidla a nákladní čluny s hrubou nosností více než 1501;
      2. b) remorkéry a tlačné remorkéry s výtlakem vody více než 150 m3;
      3. c) plovoucí stroje;
      4. d) osobní lodě.
    1. 10.04.2 Musí být možné, aby lodní člun spustila na vodu bezpečně jedna osoba do 5 minut po zahájení prvního potřebného manuálního úkonu. Pokud se ke spouštění na vodu používá strojní zařízení, musí být takové, aby v případě výpadku jeho napájení nebylo zamezeno bezpečnému a rychlému spuštění na vodu.
    2. 10.04.3 Nafukovací lodní čluny musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.
  1. 10.05. Záchranné kruhy a vesty
    1. 10.05.1 Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144:2002. Musejí být připravené k použití a připevněné na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samočinně spínaným akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě.
    2. 10.05.2 V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN 395:1998, EN 396:1998 EN ISO 12402-3:2006 nebo EN ISO 12402-4"2006. Pro děti jsou přípustné rovněž nenafukovací záchranné vesty splňující požadavky uvedené ve větě první.
    3. 10.05.3 Záchranné vesty musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.