ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJEKAPITOLA 17

  1. 17.01. Obecná ustanovení
    1. 17.01.1 Na konstrukci a vybavení plovoucích strojů se vztahují kapitoly 2, 6 až 14 a 16. Plovoucí stroje s vlastním pohonem musí splňovat rovněž požadavky kapitol 4 a 5. Pohonné jednotky umožňující pouze plavbu na krátké vzdálenosti nepředstavují vlastní pohonné prostředky.
  1. 17.02. Odchylky
    1. 17.02.1 Odchylně od kap. 17.01.1 lze postupovat v těchto případech:
      1. a) maximální hladiny akustického tlaku stanovené v kap. 12.02.5 druhé větě lze překročit, je-li pracovní zařízení plovoucího stroje v provozu, pokud během provozu na plavidle nikdo nenocuje;
      2. b) výjimky lze udělit s ohledem na ostatní požadavky týkající se konstrukce, pracovního zařízení nebo výstroje, pokud je v každém jednotlivém případě zajištěna rovnocenná bezpečnost.
      3. c) Palivové nádrže pro motory mechanických pracovních zařízení na plovoucím zařízení nemusí tvořit nedílnou součást trupu nebo k němu být pevně uchycené. Lze používat mobilní nádrže, pokud splňují následující podmínky:
        1. aa) Objem těchto nádrží nesmí překročit 1 000 l.
        2. bb) Tyto nádrže musí umožňovat dostatečně pevné uchycení a ukostření.
        3. cc) Nádrže musí být vyrobeny z oceli s dostatečnou tloušťkou stěny a musí se instalovat na odkapávací vanu. Odkapávací vana musí mít konstrukci zamezující úniku paliva a znečištění vodních cest. Odkapávací vana může být prominuta, pokud jsou použity nádrže s dvojitým pláštěm s ochranou proti úniku nebo výstražným únikovým systémem a jsou plněny pouze automatickým přívodním ventilem. Tato ustanovení jsou považována za splněná, jestliže byla konstrukce mobilní nádrže certifikována a schválena podle zvláštních předpisů platných.

        Do osvědčení plavidla se o použití mobilních nádrží provede příslušný záznam.

      1. d) kap. 10.01.1 se nepoužije, pokud lze plovoucí stroje během provozu bezpečně ukotvit pomocí pracovní kotvy nebo pilot. Plovoucí stroj s vlastním pohonem musí mít alespoň kotvu vyhovující požadavkům kap. 10.01.1, přičemž empirický koeficient k se považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;
      2. e) kap. 12.02.1 na dostatečné denní osvětlení, lze-li obytné prostory přiměřeně elektricky osvětlit.
    1. 17.02.3 Kromě toho platí
      1. a) pro kap. 7.08.2 druhou větu: drenážní čerpadlo musí mít strojní pohon;
      2. b) pro kap. 7.10.3: je-li pracovní zařízení v provozu, nesmí hluk v místě vzdáleném 25 m od boku plovoucího stroje překročit 65 dB(A). Měření hluku se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.
      3. c) pro kap. 10.03.1: vyžaduje se nejméně jeden další přenosný hasící přístroj, nachází-li se na plavidle pracovní zařízení, které není pevně připevněno k plavidlu;
      4. d) pro kap. 14.02.2: kromě zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití smí být na plavidle instalována i jiná zařízení na zkapalněný plyn. Tato zařízení a jejich příslušenství musí splňovat požadavky na určené technické zařízení.
  1. 17.03. Požadavky na poplašný systém
    1. 17.03.1 Plovoucí stroj, na němž se během provozu nacházejí osoby, musí být vybaven všeobecným poplašným systémem. Poplašný signál musí být zřetelně odlišitelný od ostatních signálů a v ubytovacích prostorech a na všech pracovištích musí být zajištěna hladina akustického tlaku, která je nejméně o 5 dB(A) vyšší než nejvyšší lokální hladina akustického tlaku. Poplašný signál musí být ovladatelný z kormidelny a hlavních pracovišť. Měření akustického tlaku se provádí dle „Správního pokynu č. 5“ uvedeném v dodatku II k příloze II „Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES a směrnice 2008/126/ES.
    2. 17.03.2 Pracovní stroj musí mít dostatečnou pevnost, aby vydržel zátěž, které je vystaven, a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.10)
    3. 17.03.3 Stabilita (odolnost vůči převážení) a pevnost pracovního stroje a jeho upevnění musí být takové, aby vydržely síly vyplývající z jeho předpokládaného náklonu, sklonu a pohybu.
    4. 17.03.4 Zdvihají-li se břemena pomocí zdvihacího zařízení, musí být nejvyšší povolené zatížení s ohledem na stabilitu a pevnost uvedeno viditelně na cedulích na plavidle a na ovládacích stanovištích. Lze-li nosnost zvýšit připojením dodatečných plováků, musí být zřetelně uvedeny přípustné hodnoty jak při použití těchto plováků, tak i bez nich.
  1. 17.04. Zbývající bezpečnostní vzdálenost
    1. 17.04.1 Pro účely této kapitoly a odchylně od kap. 1.01 se zbývající bezpečnostní vzdáleností rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a nejnižší částí plovoucího stroje, nad níž není stroj dále vodotěsný, přičemž se bere v úvahu sklon a náklon plynoucí z momentů uvedených v kap. 17.07.4.
    2. 17.04.2 Zbývající bezpečnostní vzdálenost je podle kap. 17.07.1 u jakéhokoli otvoru odolného vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům dostatečná, činí-li nejméně 300 mm.
    3. 17.04.3 U otvoru, který není odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost nejméně 400 mm.
  1. 17.05. Zbývající volný bok
    1. 17.05.1 Pro účely této kapitoly a odchylně od kap. 1.01 se zbývajícím volným bokem rozumí nejkratší svislá vzdálenost mezi hladinou vody a horním okrajem paluby při zohlednění sklonu a náklonu plynoucího z momentů uvedených v kap. 17.07.4.
    2. 17.05.2 Zbývající volný bok je podle kap. 17.07.1 dostatečný, činí-li nejméně 300 mm.
    3. 17.05.3 Zbývající volný bok lze zmenšit, prokáže-li se, že jsou splněny požadavky kap. 17.08.
    4. 17.05.4 Odlišuje-li se tvar plováku podstatně od tvaru pontonu, např. v případě válcových plováků, nebo má-li průřez plováku více než čtyři strany, může subjekt pověřený prohlídkami požadovat nebo povolit zbývající volný bok, který se liší od kap. 17.05.2. To platí rovněž pro plovoucí stroje s více plováky.
  1. 17.06. Zkouška stability
    1. 17.06.1 Potvrzení stability podle kap. 17.07 a 17.08 se musí zakládat na řádně provedené zkoušce stability.
    2. 17.06.2 Nelze-li během zkoušky stability dosáhnout přiměřených úhlů náklonu nebo pokud by zkouška stability znamenala nepřiměřené technické obtíže, lze ji nahradit výpočtem těžiště plavidla a hmotnosti. Výsledek výpočtu hmotnosti se musí zkontrolovat změřením ponoru a rozdíl nesmí překročit ± 5 %.
  1. 17.07. Potvrzení stability
    1. 17.07.1 Je nutno potvrdit, že s přihlédnutím k zatížením, k nimž dochází při provozu pracovního zařízení a během plavby, zbývající volný bok a zbývající bezpečnostní vzdálenost jsou dostatečné. Za tímto účelem nesmí překročit součet úhlů sklonu a náklonu 10° a dno plováku se nesmí vynořit.
    2. 17.07.2 Potvrzení stability zahrnuje tyto údaje a doklady:
      1. a) výkresy v měřítku plováků a pracovního zařízení a podrobné údaje, které jsou nezbytné pro potvrzení stability, např. obsah nádrží, otvory umožňující přístup dovnitř plavidla;
      2. b) hydrostatické údaje nebo křivky;
      3. c) křivky vyrovnávacího ramena páky pro statickou stabilitu, vyžadují-li se podle kap. 17.07.5 nebo podle kap. 17.08;
      4. d) popis provozních podmínek s odpovídajícími údaji o hmotnosti a těžišti, včetně nenaloženého stavu a stavu zařízení, pokud jde o přepravu;
      5. e) výpočet klopného, sklopného a vyrovnávacího momentu s údaji o úhlu sklonu a náklonu a příslušném zbývajícím volném boku a zbývající bezpečnostní vzdálenosti;
      6. f) shrnutí výsledků výpočtů s uvedením mezních hodnot týkajících se provozu a největšího zatížení.
    1. 17.07.3 Potvrzení stability se zakládá nejméně na těchto předpokladech týkajících se zatížení:
      1. a) hustota vytěženého materiálů u rypadel:
        1. - písek a štěrk: 1,5 t/m3,
        2. - velmi mokrý písek: 2,0 t/m3,
        3. - zemina v průměru: 1,8 t/m3,
        4. - směs písku a vody v potrubích: 1,3 t/m3;
      1. b) u drapákových rypadel se hodnoty uvedené v písmenu a) zvyšují o 15 %;
      2. c) u hydraulických rypadel se uvažuje nejvyšší nosnost.
    1. 17.07.4.1 Při potvrzení stability se berou v úvahu momenty plynoucí ze:
      1. a) zatížení;
      2. b) nesouměrné konstrukce;
      3. c) tlaku větru;
      4. d) otáčení plovoucího stroje s vlastním pohonem během plavby;
      5. e) případného příčného proudění;
      6. f) zátěže a zásob;
      7. g) zatížení paluby a popřípadě nákladu;
      8. h) volných hladin kapalin;
      9. i) setrvačných sil;
      10. j) ostatních mechanických zařízení.

      Momenty, které mohou působit současně, se sčítají.

    1. 17.07.4.2 Moment způsobený tlakem větru se vypočte podle tohoto vzorce:
      1. kde
        1. c = koeficient odporu v závislosti na tvaru. U rámových konstrukcí c = 1,2 a u plnostěnných nosníků c = 1,6. Obě hodnoty berou v úvahu nárazy větru. Za povrchovou plochu vystavenou větru se považuje celá plocha uzavřená obrysem rámové konstrukce.
        2. pw = specifický tlak větru; použije se jednotně hodnota 0,25 kN/m2;
        3. A = boční plocha nad rovinou největšího přípustného ponoru v m2;
        4. Iw = vzdálenost od středu boční plochy A k rovině největšího přípustného ponoru v m.
    1. 17.07.4.3 K určení momentů způsobených otáčením během plavby podle kap. 17.07.4.1 písm. d) u plovoucího stroje s vlastním pohonem se použije vzorec uvedený v kap. 15.03.6.
    2. 17.07.4.4 Moment způsobený příčným prouděním podle kap. 17.07.4.1 písm. e) se bere v úvahu pouze u plovoucího stroje, který je během provozu zakotven nebo připevněn napříč k proudu.
    3. 17.07.4.5 Při výpočtu momentů způsobených kapalnou zátěží a kapalnými zásobami podle kap. 17.07.4.1 písm. f) se určí z hlediska stability nejméně příznivý stupeň naplnění nádrže a příslušný moment se dosadí do výpočtu.
    4. 17.07.4.6 Moment způsobený setrvačnými silami podle kap. 17.07.4.1 písm. i) je nutno patřičně zvážit, lze-li očekávat, že na stabilitu budou mít vliv pohyby břemene a pracovního zařízení.
    5. 17.07.5 Vyrovnávací momenty lze pro plováky se svislými bočními stěnami vypočítat podle vzorce

      kde:

      1. = metacentrická výška v m;
      2. = úhel náklonu ve stupních.

      Tento vzorec se použije až do úhlů náklonů 10° nebo až do úhlu náklonu, který odpovídá ponoření okraje paluby nebo vynoření dna; rozhodující je nejmenší úhel.

      Vzorec lze u šikmých bočních stěn použít až do úhlů náklonu 5°; platí rovněž mezní podmínky stanovené v kap. 17.07.3 a 17.07.4. Pokud zvláštní tvar plováku(ů) neumožňuje takovéto zjednodušení, vyžadují se křivky ramena páky vratného momentu podle kap. 17.07.2 písm. c).

  1. 17.08. Potvrzení stability při menším zbývajícím volném boku
    1. 17.08.1 Použije-li se menší zbývající volný bok podle kap. 17.05.3, je nutno pro všechny provozní podmínky prokázat, že
      1. a) po opravách pro volné hladiny kapalin není metacentrická výška menší než 0,15 m;
      2. b) pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je vyrovnávací rameno páky nejméně
        h = 0,30 – 0,28 • φn [m]
        1. φn je úhel náklonu, od něhož křivka ramena páky vratného momentu vykazuje záporné hodnoty (rozsah stability); nesmí být menší než 20° nebo 0,35 rad a do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad, přičemž se pro použije radián(rad) (1° = 0,01745 rad);
      1. c) součet úhlů sklonu a náklonu nesmí přesáhnout 10°;
      2. d) je zachována zbývající bezpečnostní vzdálenost podle požadavků článku 17.04;
      3. e) je zachován zbývající volný bok nejméně 0,05 m;
      4. f) pro úhly náklonu mezi 0 a 30° je zachováno zbývající rameno páky vratného momentu nejméně
        h = 0,20 – 0,23 • φn [m]
        1. přičemž je úhel náklonu, od něhož křivka vyrovnávacího ramena páky vykazuje záporné hodnoty; do vzorce se dosazuje nejvýše 30° nebo 0,52 rad.

        Zbývajícím ramenem páky vratného momentu se rozumí největší rozdíl mezi 0° a 30° náklonu mezi křivkou ramena páky vratného momentu a křivkou ramena páky klopného momentu. Pokud se voda dostane k otvoru směřujícímu dovnitř plavidla při úhlu náklonu menším než úhel náklonu odpovídající největšímu rozdílu mezi křivkami ramena páky, vezme se v úvahu rameno páky odpovídající tomuto úhlu náklonu.

  1. 17.09. Nákladové značky a ponorové stupnice
    1. 17.09.1 Na plavidle musí být provedeny nákladové značky a ponorové stupnice podle kap. 3.04 a 3.06.
  1. 17.10. Plovoucí stroj bez potvrzení stability
    1. 17.10.1 Od použití kap. 17.04 až 17.08 lze upustit u plovoucího stroje,
      1. a) jehož pracovní zařízení nemůže v žádném případě změnit náklon nebo sklon tohoto stroje a
      2. b) lze-li přiměřeně vyloučit posunutí těžiště
      3. a současně platí podmínky uvedené v kap. 17.10.2.
    1. 17.10.2 U plovoucího stroje podle kap. 17.10.1 musí dále platit:
      1. a) při největším zatížení musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně 300 mm a volný bok nejméně 150 mm;
      2. b) u otvorů, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, musí bezpečnostní vzdálenost činit nejméně 500 mm.

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLAKAPITOLA 18

  1. 18.01. Provozní podmínky
    1. 18.01.1 Pracovní plavidla, která jsou jako taková označena v osvědčení plavidla mohou plout mimo oblast práce na vodní cestě pouze v nenaloženém stavu. Do osvědčení plavidla se zapíše omezení týkající se oblasti práce a úsek vodní cesty, na němž může být plavidlo provozováno, případně také omezení týkající se doby prací.
  1. 18.02. Uplatňování požadavků této přílohy
    1. 18.02.1 Není-li v této kapitole uvedeno jinak, konstrukce a výstroj pracovních plavidel musí být v souladu s kapitolami 2 až 14 této přílohy.
  1. 18.03. Odchylky
    1. 18.03.1 Pro pracovní plavidla jsou přípustné následující odchylky od ustanovení této přílohy:
      1. a) Ustanovení kap. 2.03.1 se použijí obdobně.
      2. b) Má-li plavidlo vlastní pohon, použijí se obdobně kapitoly 4 a 5.
      3. c) Kap. 10.02.2 písm. a) a b) se použije obdobně.
      4. d) Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky s ohledem na konstrukci, zařízení a výstroj, je-li v každém jednotlivém případě prokázána rovnocenná bezpečnost.
    1. 18.03.1 Lze upustit od splnění požadavků ustanovení:
      1. a) kap. 7.08.2 až 7.08.8, není-li předepsaná posádka;
      2. b) kap. 10.01.1 a 10.01.3, lze-li pracovní plavidlo bezpečně ukotvit pomocí pracovních kotev nebo pilot. Pracovní plavidla s vlastním pohonem však musí být vybavena nejméně jednou kotvou, která splňuje požadavky stanovené v kap. 10.01 odst. 1, přičemž koeficient k se považuje za roven 45 a pro T se použije nejmenší výška;
      3. c) kap. 10.02.1 písm. c), nemá-li pracovní plavidlo vlastní pohon.
  1. 18.04. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok
    1. 18.04.1 Používá-li se pracovní plavidlo jako výsypný člun pro meliorační práce nebo jako zásobníkový hopper, musí bezpečnostní vzdálenost mimo podpalubní nákladový prostor činit nejméně 300 mm a volný bok nejméně 150 mm. Menší volný bok může být subjektem pověřeným prohlídkami povolen, je-li výpočtem prokázáno, že stabilita je dostatečná pro náklad s hustotou 1,5 t/m3 a že se žádný bok paluby nedostane k hladině vody. Je nutno vzít v úvahu účinek kapalného nákladu.
    2. 18.04.2 Kap. 3.01 a 3.02 se použijí obdobně na pracovní plavidla, která nejsou zahrnuta v kap. 18.04.1. Pro bezpečnostní vzdálenost a volný bok mohou být stanoveny jiné hodnoty.
  1. 18.05. Lodní čluny
    1. 18.05.1 Pracovní plavidlo nemusí mít lodní člun, pokud
      1. a) nemá vlastní pohon nebo
      2. b) lodní člun je k dispozici v oblasti práce na vodní cestě.

      Tato odchylka se zapíše do osvědčení plavidla.

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 4KAPITOLA 19

  1. 19.01. Uplatňování kapitoly 4
    1. 19.01.1 Odchylně od kap. 3.01.1. a 3.01.2 se bezpečnostní vzdálenost u dveří a otvorů kromě jícnů úložných prostor u plavidel, která jsou provozována na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4, snižuje takto:
      1. a) u otvorů, jež lze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, na 150 mm;
      2. b) u otvorů, jež nelze uzavřít tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, na 200 mm.
    1. 19.01.2 Odchylně od kap. 3.02 minimální volný bok plavidel provozovaných na vnitrozemských vodních cestách v zóně 4 činí 0 mm, je-li dodržena bezpečnostní vzdálenost podle kap. 3.01.1.