Čl. XCVI
OdkazV § 32 odst. 4 písm. c) zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, se za slova „identifikační číslo“ vkládá slovo „osoby“.
V § 32 odst. 4 písm. c) zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, se za slova „identifikační číslo“ vkládá slovo „osoby“.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 477/2008 Sb., se mění takto:
„(5) Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obec stala městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
„(3) Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obce a k pojmenování, přejmenování nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství dochází zápisem do registru uzemní identifikace, adres a nemovitostí podle zvláštního právního předpisu12a).
„(2) Evidenčními čísly se označují
(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy13a), která jsou součástí jednoho celku.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 13a se označuje jako poznámka pod čarou č. 13b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad
(2) Obecní úřad sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k části obce, popřípadě název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad.
(4) Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6) Při zániku části obce rozhodne obec o přečíslování budov v zanikající části obce.
(7) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle zvláštního právního předpisu12a).
Dosavadní poznámka pod čarou č. 13b se označuje jako poznámka pod čarou č. 13c, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 477/2008 Sb., se mění takto:
„(3) K pojmenování ulice nebo jiného veřejného prostranství, jejich přejmenování nebo zániku dochází zápisem do registru územní identifikace adres a nemovitostí5).
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
„(2) Evidenčními čísly se označují
(3) Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy6), která jsou součástí jednoho celku.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
(1) Čísla popisná a evidenční přiděluje hlavní město Praha
(2) Hlavní město Praha sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k městské části, název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3) O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá Magistrát hlavního města Prahy vlastníku budovy písemný doklad.
(4) Při zániku budovy hlavní město Praha přidělená čísla zruší.
(5) Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6) K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle zvláštního právního předpisu5).
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 6a se označuje jako poznámka pod čarou č. 6b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006, zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto:
Poznámka pod čarou č. 5e zní:
Dosavadní písmena k) až s) se označují jako písmena j) až r).
„(4) V informačním systému se o cizincích uvedených v § 1 odst. 1 písm. c) vedou údaje v rozsahu
„(1) Krajský úřad zapisuje údaje o fyzických osobách, u nichž došlo
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
„(2) Kraj a krajský úřad je uživatelem údajů z informačního systému o občanech, kteří se přihlásili k trvalému pobytu ve správním obvodu příslušného krajského úřadu. Kraj a krajský úřad je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. o) a p), nelze-li záznam o poskytnutí údajů za podmínek stanovených tímto zákonem zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může kraj a krajský úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.“.
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapisuje údaje vedené v informačním systému u občanů, kteří nabyli státní občanství, v rozsahu údajů vedených v § 3 odst. 3 písm. j) až n).
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je uživatelem údajů z informačního systému o občanech, kteří se přihlásili k trvalému pobytu ve správním obvodu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je uživatelem údajů o těchto obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. o) a p), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může obecní úřad obce s rozšířenou působností využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti.“.
Matriční úřad zapisuje údaje vedené v informačním systému, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. a) až f), písm. j) až o) a písm. q) a r).“.
(1) Ohlašovna zapisuje údaje vedené v informačním systému, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. g) a h).
(2) Obec a obecní úřad je uživatelem údajů z informačního systému o občanech, kteří se přihlásili k trvalému pobytu ve správním obvodu příslušného obecního úřadu. Obec a obecní úřad je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. o) a p), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může obec a obecní úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.“.
Soud prvního stupně zapisuje do informačního systému údaje, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. i) a písm. k) a l), jde-li o rozhodnutí o rozvodu manželství nebo zrušení partnerství, anebo o rozhodnutí o neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerství.“.
(1) Orgány veřejné moci, které podle § 3a až 6 zapisují údaje do informačního systému (dále jen „zapisovatel údajů“), jsou povinny zapsat údaje do informačního systému bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo změně skutečnosti související se zapsaným údajem dozví.
(2) Zapisovatel údajů do informačního systému odpovídá za správnost zapisovaného údaje. Vznikne-li při zápisu údaje nebo při výkonu agendy, při níž využívá zapisovatel údajů údaje z informačního systému, pochybnost o správnosti údaje, označí tento údaj jako nesprávný a předá informaci o této skutečnosti příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana. Nemá-li občan údaj o místě trvalého pobytu veden v informačním systému, je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, je příslušným úřadem Magistrát města Brna.
(3) Vznikne-li při využívání údajů z informačního systému uživatelem, který je oprávněn užívat údaje na základě zvláštního právního předpisu, pochybnost o jejich správnosti, je povinen informovat o této skutečnosti příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana. Nemá-li občan údaj o místě trvalého pobytu veden v informačním systému, informuje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, informuje Magistrát města Brna. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností označí tento údaj jako nesprávný.
(4) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností uvedený v odstavcích 2 a 3 provede zjišťování správnosti údajů. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a občané jsou povinni poskytnout k plnění tohoto úkolu součinnost předáváním potřebných údajů.
(5) Po ukončení zjišťování správnosti údajů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností opravu údaje, jestliže byl údaj nesprávný. Po ukončení zjišťování správnosti údajů vždy odstraní označení o nesprávnosti údaje. O výsledku zjišťování správnosti údajů informuje zapisovatele údajů nebo uživatele, který pochybnost o správnosti uplatnil.
(6) Správce informačního systému vede přehled probíhajících zjišťování správnosti údajů a kontroluje proces zjišťování správnosti údajů.“.
„(1) Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.“.
„(3) Obyvateli staršímu 15 let na základě žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a ohlašovna písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě a k osobě blízké s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. p), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit, a v § 3 odst. 3 písm. o), který poskytuje pouze ministerstvo obyvateli staršímu 18 let do vlastních rukou. K osobě blízké se poskytuje pouze údaj uvedený v § 3 odst. 3 písm. q). Osobou blízkou se pro účely tohoto zákona rozumí otec, matka, prarodiče, sourozenec, dítě, vnuk, manžel nebo partner.“.
„(4) Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat ministerstvu, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností elektronicky na formuláři, zpřístupněném ministerstvem dálkovým přístupem, který žadatel po vyplnění opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb8), nebo podá prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu8a) a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5) Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také osobně ohlašovně, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu a prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy8b). V tomto případě musí provést svoji identifikaci pomocí bezpečnostního osobního kódu8c) a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu. Údaje poskytuje subjekt, u kterého byla žádost osobně podána; kontaktní místo veřejné správy žádost postoupí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa podání žádosti.
(6) Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také v listinné podobě ohlašovně, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu; žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem9).
(7) V žádosti podle odstavců 3 až 6 se uvedou údaje obyvatele, o kterém mají být údaje poskytnuty, v rozsahu nezbytném pro jeho jednoznačnou identifikaci, jimiž jsou
Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 8 až 16.
„(8) Za obyvatele mladšího 15 let a za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavců 3 až 6, žádá o poskytnutí údajů jeho zákonný zástupce nebo opatrovník. Pokud za obyvatele požádá osoba uvedená ve větě první nebo jiná osoba, musí prokázat svoji totožnost a její identifikační údaje se zapisují na žádost o poskytnutí údajů.“.
„(10) O poskytnutí údajů podle odstavců 1, 3 až 6 a odstavců 8 a 9 se provede v informačním systému záznam o datu a hodině výdeje a komu byly údaje poskytnuty podle odstavce 1. Záznam o poskytnutí údajů podle věty první lze na žádost obyvatele poskytnout za období 2 let zpětně od data podání žádosti obyvatele.“.
„(14) Ministerstvo k zajištění práv občana, který se v zahraničí ocitl v ohrožení života nebo zdraví nebo v situaci, která vinou přírodní katastrofy, hromadného neštěstí nebo nepříznivé politické anebo humanitární situace brání v jeho návratu do vlasti, kontaktování s rodinou nebo jeho vyhledání, popřípadě identifikaci v dané oblasti v zahraničí9d) poskytuje Ministerstvu zahraničních věcí na žádost údaje z informačního systému o občanech, a to
„(17) Pro účely ověření totožnosti fyzické osoby, která činí podání na kontaktním místě veřejné správy, a k elektronickému zpracování jejího podání je oprávněno kontaktní místo veřejné správy využívat referenční údaje ze základního registru obyvatel a údaje z informačního systému v rozsahu adresy trvalého pobytu.“.
„(2) Ministerstvo v případě oprávněných pochybností o správnosti údajů vedených v informačním systému zajistí označení takového údaje jako nesprávného a informaci o této skutečnosti předá příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností k provedení zjišťování správnosti údaje. Obyvatel je povinen na výzvu předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc. Pokud tento postup nevede k ověření správnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu k správnímu úřadu.
(3) Pokud obyvatel požádá o provedení opravy nebo doplnění údajů zpracovávaných v informačním systému k jeho osobě tak, aby byly správné, má rovněž právo požadovat, aby údaje k jeho osobě, které nejsou správné, byly označeny jako nesprávné.“.
„(4) Ministerstvo využívá údaje vedené v jiných informačních systémech veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v informačním systému.“.
(1) Na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu (dále jen „kontaktující osoba“) zprostředkuje ministerstvo požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti (dále jen „kontaktovaná osoba“) s využitím základního registru obyvatel.
(2) Kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo posledního jí známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba může v žádosti prohlásit, že kontaktovaná osoba je osobou blízkou.
(3) Podpis na žádosti musí být úředně ověřen9); to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo ministerstvu a prokáže svoji totožnost.
(4) Je-li žádost podána elektronicky, musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb8). Je-li žádost podána prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu8a), musí žadatel provést svoji identifikaci pomocí bezpečnostního osobního kódu8b) a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5) Ministerstvo provede šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému. Pokud ministerstvo jednoznačně identifikuje kontaktovanou osobu, zašle jí informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby. Pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby; adresa místa trvalého pobytu se vedle jiných kontaktních údajů v tomto případě zašle také, jen pokud to kontaktující osoba výslovně uvede v žádosti podle odstavce 2.
(6) V případě, že kontaktovanou osobu nelze v základním registru obyvatel nebo v informačním systému jednoznačně identifikovat nebo nemá trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost ministerstvo kontaktující osobě. V případě, že kontaktovaná osoba zemřela a ministerstvo po ověření prohlášení o osobě blízké podle odstavce 2 zjistí, že kontaktovaná osoba byla vůči kontaktující osobě osobou blízkou, sdělí kontaktující osobě údaj o datu, místu a okrese úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, sdělí údaje o datu úmrtí a místu a státu, na jehož území k úmrtí došlo.“.
(1) Po úmrtí občana nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje v informačním systému uchovávají po dobu 75 let.
(2) Údaje o fyzických osobách uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) se vedou v samostatné části informačního systému ve stavu ke dni pozbytí státního občanství a jsou v informačním systému uchovávány po dobu 75 let ode dne pozbytí státního občanství.
(3) Při vyřazování údajů podle odstavců 1 a 2 a dokumentace související s vedením informačního systému se postupuje podle zvláštního právního předpisu10).
„(3) Adresu podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci pro účely doručování; tím není dotčeno poskytování tohoto údaje podle jiného právního předpisu.“.
„(7) Fyzická osoba je nositelem nejvýše jednoho rodného čísla.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 14a až 14g se označují jako poznámky pod čarou č. 14c až 14i, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
Poznámka pod čarou č. 14f zní:
Dosavadní poznámky pod čarou č. 14f až 14i se označují jako poznámky pod čarou č. 14g až 14j, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
„(5) Pokud se prokáže, že užívané číslo je rodným číslem jiné fyzické osoby, provede se u osoby uvedené v odstavci 3 změna užívaného rodného čísla podle odstavce 2 písm. a).
(6) Změna rodného čísla se neprovede v případech, kdy 2 nebo více fyzických osob téhož pohlaví, narozených téhož dne, měsíce a roku téže matce, užívá namísto přiděleného rodného čísla devítimístné nebo desetimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejich narození, a jehož číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla do osobních a úředních dokladů a dalších listin, provedeným orgány veřejné moci vzájemnou záměnou rodných čísel těchto fyzických osob, pokud každá z fyzických osob písemně prohlásí, že nežádá provedení změny užívaného čísla na nové rodné číslo.“.
„(2) K žádosti podle odstavce 1 připojí žadatel o ověření kopii rodného listu nositele rodného čísla, o jehož ověření je žádáno, popřípadě jiný doklad o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do jazyka českého. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o ověření.“.
„(3) K žádosti podle odstavce 2 připojí žadatel o osvědčení kopii rodného listu nositele rodného čísla, o jehož osvědčení je žádáno, popřípadě jiný doklad o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do jazyka českého. K žádosti se rovněž přikládá doklad o státním občanství.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
(1) V případě, že nositel rodného čísla nemůže doložit, že byla provedena změna jemu přiděleného rodného čísla, písemně požádá ministerstvo o potvrzení této změny.
(2) Žádost o potvrzení změny rodného čísla obsahuje
(3) K žádosti podle odstavce 2 se připojí kopie rodného listu nositele rodného čísla, popřípadě kopie jiného dokladu o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do českého jazyka. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o potvrzení změny rodného čísla.
(4) Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří, zda byla nositeli rodného čísla provedena změna rodného čísla, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak nositeli rodného čísla potvrdí, že
(5) Potvrzení o změně rodného čísla podle odstavce 4 musí být žadateli o potvrzení změny rodného čísla doručeno do vlastních rukou.“.
Ministerstvo a ohlašovny poskytují údaje vedené v manuálních evidencích souvisejících s agendou evidence obyvatel a rodných čísel notářům v souvislosti s vedením dědického řízení15a) a Ministerstvu zahraničních věcí, předávají-li se tyto údaje podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, do zahraničí15b). Ostatním subjektům se tyto údaje poskytují v rozsahu, k účelu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
(1) Ministerstvo využívá pro plnění úkolů v oblasti evidence obyvatel a rodných čísel údaje vedené v informačních systémech provozovaných policií21) o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní občanství cizince, rodné číslo, fotografie, místo, okres a stát narození, druh a místo pobytu.
(2) Ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, matriční úřady a ohlašovny využívají pro plnění úkolů v oblasti evidence obyvatel a rodných čísel referenční údaje ze základního registru obyvatel, základního registru práv a povinností, základního registru osob a ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí a dále údaje vedené v informačním systému katastru nemovitostí v rozsahu údajů o adresách a jejich změnách.
(1) Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
(2) Pro výkon kontroly podle odstavce 1 se u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností použijí obdobně ustanovení obecního zřízení o kontrole výkonu přenesené působnosti.“.
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), jak vyplývá z pozdějších zákonů.