Dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921.

Italie se zavazuje, bez ohledu k jakémukoli opačnému ustanovení nyní platnému neb které by bylo později zavedeno, a bez jakýchkoli jiných výjimek, než jaké jsou stanoveny článkem 11. obchodní smlouvy mezi královstvím Italským a republikou Československou, podepsané v Římě 23. března 1921, připustiti z Československa dovoz zboží uvedeného v připojeném seznamu D bez jakýchkoli formalit a bez omezení množství.

Italie se zavazuje mimo to, bez ohledu k jakémukoli opačnému ustanovení nyní platnému neb které by bylo později zavedeno, a bez jakýchkoli jiných výjimek kromě shora naznačených, povoliti z Československa dovoz zboží uvedeného v připojeném seznamu E v mezích množství, které jest pro to které zboží stanoveno.

Je shoda v tom, že každá z obou Vysokých smluvních stran bude postupovati oproti straně druhé co nejliberálněji, pokud jde o dosud platné zákazy neb omezení postihující zboží, jež není pojato v seznamech připojených k oběma předchozím článkům.

Povolení pro zboží uvedené v připojených seznamech C a E budou udělována oprávněnými úřady obou zemí do pěti dnů po předložení žádosti. Kdyby z výjimečných důvodů povolení nemohla býti udělena, bude o tom dána zpráva vždy během pěti dnů po předložení žádosti buď král. italskému vyslanectví v Praze nebo vyslanectví Československé republiky v Římě.

Pro zboží uvedené v seznamu F, které při dovozu do Československé republiky jest podrobeno t. zv. poplatku manipulačnímu, výše poplatku, jehož lze použíti, jest ona, která jest uvedena u každého druhu zboží v řečeném seznamu. Italie bude požívati nad to každé slevy z tohoto poplatku, kterou republika Československá zavede ať opatřeními autonomními či obchodními smlouvami.

Veškeré zboží, které nyní není podrobeno poplatku manipulačnímu, nemůže v budoucnosti býti zatíženo vyšším poplatkem než 1% z hodnoty.

Obě Vysoké smluvní strany se zavazují, pokud se tkne vzájemných styků, že neomezí prospěšných účinků předcházejících ustanovení stanovením opatření a formalit celních, finančních anebo správních, zahrnujíc v to i případnou kontrolu devis, jež by byly v odporu se zněním a duchem této smlouvy.

V každém případě nová ustanovení a nová opatření nebudou míti zrušujících účinků pro dovozní a vývozní povolení již vydaná, kterých by nebylo ještě použito z důvodů nezávislých na vůli interesentů, pokud by ovšem vyšší zájmy nevyžadovaly opaku. V tom případě bude museti druhá Vysoká smluvní strana býti uvědomena, aby byly v dohodě stanoveny prostředky k nápravě, a nových ustanovení neb nových opatření nebude použito na zboží již odevzdané k dopravě ve stanici neb v přístavu odjezdu v den jich vstoupení v platnost.

Ustanovení předcházejících článků se vztahuje také na zboží zasílané poštovními balíčky.

Obnovení nebo prodloužení dovozních a vývozních povolení nebude moci býti zpravidla zamítnuto, jestliže jich nepoužití nelze přičítati oprávněnému k vině, a bude povoleno dle předpisů platných v den vydání těchže povolení, bude-li o to zažádáno před vypršením povolení, a předpokládajíc, že předpisy výše zmíněné budou příznivější než předpisy platné v den obnovení nebo prodloužení.

Nových předpisů vydaných jednou z Vysokých smluvních stran bude každým způsobem použito pro druhou Vysokou smluvní stranu na základě doložky nejvyšších výhod.

Všech usnadnění poskytnutých touto úmluvou ve věcech týkajících se dovozu a vývozu budou účastny v Československu také firmy italské, usedlé na území československém dle platných zákonů a platící tam daně, v Italii pak také firmy československé za stejných podmínek.

Zboží dovezené nebo vyvezené na základě ustanovení tohoto protokolu s výjimkou onoho, které je označeno v připojených seznamech písmenou (T), musí býti provázeno osvědčením původu vydaným úřady označenými v závěrečném protokolu (ad čl. 9.) obchodní a plavební smlouvy ze dne 23. března 1921.

Ustanovení tohoto protokolu, pokud by nepřestala jejich působnost v důsledku toho, že obě vlády ve smyslu čl. 11. obchodní a plavební smlouvy z 23. března 1921, by se ve společné dohodě vzdaly použití možnosti čl. 10. téže smlouvy, zůstanou v platnosti po celou dobu trvání právě téže smlouvy.

Vlády obou Vysokých smluvních stran si však vyhrazují zavésti ve společné dohodě změny, jež by se ukázaly nutnými za změněných podmínek obchodních styků, a to na žádost, kterou, po uplynutí jednoho roku od vstoupení v účinnost této úmluvy, každá z nich bude moci učiniti kdykoli s předběžnou tříměsíční oznamovací lhůtou.

Tento protokol, který bude považován za schválený a potvrzený oběma Vysokými stranami smluvními bez zvláštní ratifikace, pouhou výměnou ratifikačních listin úmluvy, ku které je připojen, je sepsán ve dvou exemplářích, jeden v řeči italské, druhý v řeči československé.

V případě rozporu bude rozhodovati text v jazyku italském jako známém všem plnomocníkům.

Dáno v Římě, prvního března tisícíhodevítistéhodvacátéhočtvrtého.