Platné znění

Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví podrobnější podmínky pro povolování výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu a jejich přezkušování

účinné od 1. 11. 1996Místo termochemického normálu kyseliny benzoové nebo salicylové je k určení vodní hodnoty kalorimetru povoleno použít i bezdýmného nitroglycerinového prachu se stanoveným výbuchovým teplem. V tomto případě se postupuje podle čl. 16 s tím, že k výpočtu vodní hodnoty kalorimetru se použije vzorce podle čl. 20 a že vodní hodnota je aritmetickým průměrem z deseti opakovaných stanovení.

účinné od 1. 11. 1996Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu

  1. účinné od 1. 11. 199616. Zkouška sestává ze dvou opakovaných stanovení, provedených za stejných zkušebních podmínek jako při stanovení vodní hodnoty kalorimetru podle čl. 15.

    účinné od 1. 11. 1996Víko bomby se vhodným způsobem upevní. Do spalovací misky se vpraví navážka vzorku podle čl.13 tak, že konce zažehovacího drátku se připojí k elektrodám a část drátku s navléknutými částicemi se zasype zbytkem navážky. Po nasazení víka se bomba předepsaným způsobem uzavře. K otevřenému výpustnému kohoutu se připojí vývěva pomocí pryžové podtlakové hadice se zapojeným manometrem a dvoucestným kohoutem, odsáváním se v bombě sníží tlak na nejméně 250 Pa a uzavře se dvoucestný kohout, vložený mezi manometr a vývěvu. Tlak se nesmí v bombě měnit. Výpustný kohout se uzavře a hadice se od bomby odpojí.

    účinné od 1. 11. 1996Do pláště kalorimetru se umístí kalorimetrická nádoba, do ní pak bomba a do nádoby se vpraví stejné množství vody, odvážené s přesností na 0,5 g, jako při stanovení vodní hodnoty kalorimetru. Je nutno, aby teplota vody v nádobě byla o 1° C až 1,5° C nižší než teplota vody v plášti.

    účinné od 1. 11. 1996Do kalorimetrické nádoby se umístí míchadlo, připojí se přívody elektrického proudu, plášť kalorimetru se přikryje víkem a do sestaveného zařízení se zasune teploměr tak, aby rtuťová nádobka byla v polovině výšky kalorimetrické bomby. Míchadlo se uvede do chodu a za stálého míchání se kalorimetr ponechá asi 10 minut k ustálení teploty v celém systému.

    účinné od 1. 11. 1996Pak se provede vlastní kalorimetrické měření vč. spálení vzorku postupem podle čl. 17. Po skončeném měření se nejprve vyjme teploměr, odpojí se přívod proudu k elektrodám a zjistí se, zda z bomby neunikají bublinky plynu. Unikají-li bublinky, je nutno bombu rozebrat, důkladně prohlédnout a nejsou-li zjištěny závady utěsnění, zkoušku opakovat. Pak se vyjme míchadlo a kalorimetrická bomba. Opatrným otevřením výpustného kohoutu se z bomby pomalu vypouštějí spalné plyny, které se zapálí. Po spálení plynů a vychladnutí se bomba rozebere, všechny její části se vymyjí horkou vodou, pak acetonem a vodou a vysuší se.

účinné od 1. 11. 1996Vlastní kalorimetrické měření

  1. účinné od 1. 11. 199617. Po uvedení míchadla do chodu se každou minutu odečítá údaj teploměru. Po několika odečteních s přesností na 0,001 ° C, když vzestup teploty je rovnoměrný, což je dosaženo asi do 10 minut, započne se s vlastním kalorimetrickým měřením, které se skládá ze tří časových úseků a to z:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) počátečního úseku, který slouží ke zjištění průběhu teploty v kalorimetru před zapálením vzorku. V počátečním úseku se šestkrát každou minutu odečítá teplota s přesností na 0,001 ° C. Při posledním odečtení se zapne elektrický proud do elektrod; intenzita proudu musí být seřízena tak, aby doba zážehu nebyla delší než 2 až 3 s;
    2. účinné od 1. 11. 1996b) hlavního úseku, během něhož se vzorek spálí, vzniklé teplo přejde do kalorimetru a teplota všech jeho částí se vyrovná. V hlavním úseku se teplota odečítá opět každou minutu a to při vzestupu teploty za minutu o více než 1,0°C s přesností na 0,1 ° C, od 0,2° C do 1,0°C s přesností na 0,01 ° C a pod 0,2° C s přesností na 0,001 ° C. Počet odečtení je dán podmínkou, že rozdíl mezi posledním odečtením z hlavního úseku a prvním odečtením z konečného úseku nesmí být větší než 0,002° C. Odečítání teplot v hlavním úseku trvá asi 5 až 8 minut;
    3. účinné od 1. 11. 1996c) konečného úseku, který slouží ke zjištění výměny tepla kalorimetru s okolím po vyrovnání jeho teploty, způsobeném spálením vzorku. V konečném úseku se opět teplota odečítá každou minutu s přesností na 0,001 ° C tak, aby počet odečtů počátečního a konečného úseku byl stejný.

účinné od 1. 11. 1996Výpočet výsledku zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 199618.Použité symboly:
    1. účinné od 1. 11. 1996Q1 spalné teplo termochemického normálu, (kJ.g-1)
    2. účinné od 1. 11. 1996Q2 spalné teplo zažehovacího drátku, (kJ.g-1) a navážka zkoušeného vzorku, (g)
    3. účinné od 1. 11. 1996a1 navážka termochemického normálu, (g)
    4. účinné od 1. 11. 1996a2 hmotnost spáleného zažehovacího drátku, (g); tj. rozdíl hmotnosti před a po spálení,
    5. účinné od 1. 11. 1996a3 navážka bezdýmného prachu se stanoveným výbuchovým teplem, (g)
    6. účinné od 1. 11. 1996b spotřeba 0,1 N roztoku hydroxidu draselného k titraci výplachu bomby, (cm3)
    7. účinné od 1. 11. 1996c korigovaný teplotní vzestup ve oC, vypočtený podle vzorce
      c = (tn - to) - [0,5.(d1 + d2) + (n - 1).d2],
    8. účinné od 1. 11. 1996d1 průměrná změna teploty za minutu v počátečním úseku, (°C)
    9. účinné od 1. 11. 1996d2 průměrná změna teploty za minutu v konečném úseku, (°C)
    10. účinné od 1. 11. 1996n počet minut v hlavním úseku,
    11. účinné od 1. 11. 1996to počáteční teplota hlavního úseku, korigovaná podle ověřovacího listu teploměru, (°C)
    12. účinné od 1. 11. 1996tn konečná teplota hlavního úseku, korigovaná podle ověřovacího listu teploměru, (°C)
    13. účinné od 1. 11. 19960,006 množství tepla odpovídající 1 cm3 vzniklého 0,1 N roztoku kyseliny dusičné, (kJ)
    14. účinné od 1. 11. 19960,042 oprava na 10 cm3 vody pipetovaných do bomby při stanovení vodní hodnoty kalorimetru, (kJ)
  1. účinné od 1. 11. 199619. Vodní hodnota kalorimetru v kJ/°C (K) při použití termochemického normálu se vypočítá podle vzorce:

    účinné od 1. 11. 1996

  1. účinné od 1. 11. 199620. Vodní hodnota kalorimetru v kJ/°C (K) při použití bezdýmného prachu se stanoveným výbuchovým teplem se vypočítá podle vzorce:

    účinné od 1. 11. 1996

  1. účinné od 1. 11. 199621. Výbuchové teplo bezdýmného prachu v kJ.kg-1 (Qv) se vypočítá podle vzorce:

    účinné od 1. 11. 1996

  1. účinné od 1. 11. 199622. Vodní hodnota kalorimetru v kJ/°C se uvede jako aritmetický průměr výsledků pěti opakovaných stanovení, zaokrouhlený na tisíciny kJ/°C, z nichž nejnižší a nejvyšší hodnota se nesmí od sebe lišit o více než 0,040 kJ/°C.
  2. účinné od 1. 11. 199623. Výbuchové teplo bezdýmného prachu v kJ.kg-1 se uvede jako aritmetický průměr výsledků dvou opakovaných stanovení, zaokrouhlených na celé kJ.kg-1, u nichž rozdíl mezi výsledky stanovení nesmí být větší než 20 kJ.kg-1.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o výsledku

  1. účinné od 1. 11. 199624. Záznam o výsledku obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 23

účinné od 1. 11. 1996Chemická stálost bezdýmných prachů

  1. účinné od 1. 11. 1996A. Chemická stálost ztrátou hmotnosti při 95° C

    účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 19961. Za předepsaných podmínek se vzorek zahřívá při 95° C do začátku jeho progresivního rozkladu. Chemická stálost ztrátou hmotnosti při 95° C se vyjadřuje ve dnech.

    účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

    1. účinné od 1. 11. 19962. Zkušební zařízení sestává z termostatu a skleněných baněk se zabroušenou kapilární zátkou.
    2. účinné od 1. 11. 19963. Termostat je elektrická bezpečnostní laboratorní sušárna upravená tak, aby baňky se vzorkem se mohly vložit doprostřed prostoru v okolí rtuťové nádobky teploměru na skleněnou desku, vhodně izolovanou od kovových částí sušárny. Je nutno, aby korigovaná teplota v okolí rtuťové nádobky teploměru byla v rozmezí 95 ± 0,5° C. Teplota se měří teploměrem +50/+100° C: 0,1° C; k údaji teploměru se připočítá korekce δt na vyčnívající rtuťový sloupec, vypočtená podle vzorce:

      účinné od 1. 11. 1996δt = 0,00016.n.(t1 - t2),

      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      kdenpočet stupňů nad vnitřní stěnou termostatu,
      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      t1 teplota odečtená na teploměru ve °C,
      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      t2teplota uprostřed vyčnívajícího sloupce rtuti, měřená druhým teploměrem ve °C.
    1. účinné od 1. 11. 19964. Skleněné baňky na 50 cm3 se zabroušenou kapilární zátkou (viz obr. 1 ), dokonale čisté.

    účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 19965. Zkouška sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněně baňky se odváží 10 g vzorku a vloží se na skleněnou desku v blízkosti teploměru do termostatu, vytemperovaného na 95 ± 0,5° C.

      účinné od 1. 11. 1996Po 23 hodinách se baňka se vzorkem vyjme z termostatu, po vychladnutí v exsikátoru nad chloridem vápenatým nebo silikagelem se zváží a opět se vloží do vytemperovaného termostatu. Tento postup se opakuje až do ukončení zkoušky. Po každém vážení se vypočítá ztráta hmotnosti vzorku v %, zaznamená se doba zkoušky ve dnech a z těchto hodnot se sestrojí křivka časové závislosti progresivního rozkladu.

      účinné od 1. 11. 1996Křivka časové závislosti rozkladu se sestrojí tak, že na osu úseček se nanáší doba zkoušky ve dnech a na osu pořadnic ztráta hmotnosti vzorku v %. Jednotlivými body se pak proloží přímka, aby co nejvíce bodů s ní souhlasilo. První ohyb křivky tvoří body ležící pod přímkou, druhý ohyb tvoří body nad přímkou a vzdalující se od ní. Za začátek rovnoměrného rozkladu se považuje první bod, který leží v přímkové části křivky a předcházející body jsou pod přímkou; za začátek progresivního rozkladu se považuje poslední bod, který leží přímo na přímce a další body jsou nad ní.

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Rozměry v mm

      účinné od 1. 11. 1996Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou

      účinné od 1. 11. 1996Zkouška se skončí třetí den po zjištění začátku progresivního rozkladu nebo objeví-li se při periodickém vážení silné rudé dýmy v baňce.

    účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení výsledku zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 19966. Mírou chemické stálosti ztrátou hmotnosti při 95° C je
      1. účinné od 1. 11. 1996a) doba zkoušky ve dnech od začátku zahřívání vzorku do začátku progresivního rozkladu,
      2. účinné od 1. 11. 1996b) konstanta rozkladu K°100, která vyjadřuje ztrátu hmotnosti 100 g vzorku v mg/den při jeho rovnoměrném rozkladu. Konstanta rozkladu (zaokrouhluje se na celé mg) se vypočítá podle vzorce:

        účinné od 1. 11. 1996

        účinné od 1. 11. 1996
        Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky
        kdeacelková ztráta hmotnosti vzorku do začátku progresivního rozkladu, (%)
        účinné od 1. 11. 1996
        Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky
        bcelková ztráta hmotnosti vzorku do začátku rovnoměrného rozkladu, (%)
        účinné od 1. 11. 1996
        Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky
        cdoba zkoušky do začátku progresivního rozkladu ve dnech,
        účinné od 1. 11. 1996
        Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky
        d doba zkoušky do začátku rovnoměrného rozkladu ve dnech.

        účinné od 1. 11. 1996Jako výsledek zkoušky chemické stálosti ztrátou hmotnosti při 95° C se ze dvou souběžných stanovení uvede zjištěná nižší hodnota doby začátku progresivního rozkladu zkoušeného vzorku ve dnech a vyšší zjištěná hodnota konstanty rozkladu K°100 v mg/den. Liší-li se výsledky souběžných stanovení o více než 2 dny, je nutno zkoušku opakovat.

    účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

    1. účinné od 1. 11. 19967. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.
  1. účinné od 1. 11. 1996B. Chemická stálost při 100° C

    účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 19968. Za předepsaných podmínek se vzorek zahřívá při 100° C do vzniku žlutých, rudých nebo hmědých dýmů kysličníků dusíku, viditelných okem. Chemická stálost při 100° C se vyjadřuje ve dnech.

    účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

    1. účinné od 1. 11. 19969. Zkušební zařízení sestává z termostatu a skleněných zkumavek se zabroušenou skleněnou zátkou.
    2. účinné od 1. 11. 199610. Termostat je elektricky vyhřívané a tepelně izolované zařízení, opatřené vertikálně umístěnými otvory o průměru nejvýše 32 mm, hloubky vyhřívané části 150 mm, podobného tvaru jako spodní část skleněných zkumavek. Je nutno, aby korigovaná teplota (viz dále), měřená na dně zkumavky zasunuté do termostatu, byla v rozmezí 100 ± 1 ° C. Teplota se měří teploměrem, uchyceným ve zkumavce korkovou zátkou. Používá se teploměru o rozsahu 95 až 105° C s dělením stupnice po 0,2° C. Teploměr se umístí tak, aby rtuťová nádobka byla na dně zkumavky a rozsah stupnice 99 až 101° C byl pod korkovou zátkou, ale ve vyčnívající části zkumavky nad termostatem.

      účinné od 1. 11. 1996Není-li k dispozici teploměr takových rozměrů a vyčnívá-li rtuťový sloupec nad zátku, připočítá se k údaji teploměru korekce δt vypočtená podle vzorce:

      účinné od 1. 11. 1996δt = 0,00016.n.(t1 - t2),

      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      kdenpočet stupňů nad spodním okrajem korkové zátky,
      t1 teplota odečtená na teploměru, (°C)
      t2teplota uprostřed vyčnívajícího sloupce rtuti, měřená druhým teploměrem, (°C).
    1. účinné od 1. 11. 199611. Skleněné zkumavky z bezbarvého neutrálního skla vnějšího průměru 28 ± 1 mm, tloušťky stěny 1 mm a délky 220 ± 2 mm jsou opatřeny zabroušenou skleněnou zátkou (obr.2). Je dovoleno používat i skleněných zkumavek, opatřených „límcem“ (obr.3) k zachycování těkavých složek prachu. Je nutno, aby kvalita zábrusu byla taková, aby obsah zkumavky za daných podmínek zkoušky byl spolehlivě utěsněn bez použití pomocných přípravků, jako je tuk apod. Zkumavky i zátky jsou dokonale čisté.

    účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 199612. Zkouška se provádí v digestoři s výkonným odsáváním a sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněné zkumavky se odváží 10 ± 0,05 g vzorku. Zkumavka se vzorkem se vloží do otvoru termostatu vytemperovaného na 100 ± 1 ° C tak, aby se dotýkala dna.

      účinné od 1. 11. 1996Po 1 hodině od vložení vzorku do termostatu se zkumavka uzavře zátkou a pak se nepřetržitě zahřívá při předepsané teplotě do vzniku žlutých, rudých až hnědých dýmů nad vzorkem. Vznik dýmů se zjišťuje prohlídkou zkumavky se vzorkem tak, že v následující dny v intervalu 24 hodin od začátku zahřívání se uzavřená zkumavka vyjme z termostatu na nejkratší nutnou dobu a v rozptýleném denním světle se prohlíží proti bílé podložce; je dovoleno použít umělého osvětlení obdobného světlu dennímu. Po každé prohlídce se zkumavka se vzorkem vloží zpět do termostatu, po nejméně

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 2. Skleněná zkumavka

    účinné od 1. 11. 199610 minutách temperace na 100° C se otevře, 10 minut se ponechá větrat a znovu se uzavře. Při zkoušce se odsávání digestoře zapíná jen v době prohlídky a krátce po ní, je nutno, aby během větrání zkumavek bylo vypnuté.

    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“.

    účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení výsledku zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 199613. Stanovení se považuje za ukončené, objeví-li se při pravidelné prohlídce zkumavky nad zkoušeným vzorkem pozorovatelné žluté, rudé až hnědé dýmy kysličníků dusíku, a zaznamená se počet dnů od začátku zahřívání vzorku.

      účinné od 1. 11. 1996U jednosložkových prachů se dovoluje asi 2 dny před předpokládaným ukončením zkoušky přesypat vzorek do jiné čisté a suché zkumavky z důvodu snazší prohlídky a určení doby prvního objevení se dýmů.

      účinné od 1. 11. 1996Jako výsledek zkoušky chemické stálosti při 100° C se ze dvou souběžných stanovení uvede nižší zjištěná hodnota doby vzniku dýmů kysličníků dusíku ve dnech. Není-li zkouška ukončená po 6 dnech, přeruší se a jako výsledek zkoušky se uvede “přes 6 dnů“.

    účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

    1. účinné od 1. 11. 199614. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.
  1. účinné od 1. 11. 1996C. Chemická stálost podle Bergmanna-Junka

    účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 199615. Za předepsaných podmínek se vzorek zahřívá při vyšší teplotě. Tepelnou expozicí se urychluje rozklad vzorku, přičemž se uvolňují kysličníky dusíku. Jejich množství se stanoví titračně. Chemická stálost podle Bergmanna-Junka se vyjadřuje v cm3 kysličníku dusnatého uvolněného z 5 g vzorku.

    účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

    1. účinné od 1. 11. 199616. Zkušební zařízení sestává z termostatu a skleněných zkumavek se zabroušeným nástavcem.
    2. účinné od 1. 11. 199617. Termostat je elektricky vyhřívané a tepelně izolované zařízení opatřené vertikálně umístěnými otvory o průměru 22 mm, hloubky vyhřívané části 200 mm, podobného tvaru jako spodní část skleněných zkumavek. Je nutno, aby korigovaná teplota (viz dále), měřená na dně zkumavky zasunuté do termostatu, byla v rozmezí 132 ± 0,5° C, popř. 120 ± 0,5° C. Teplota se měří teploměrem uchyceným korkovou zátkou ve zkumavce zkrácené tak, aby zkumavka vyčnívala 3,5 až 4,5 cm z termostatu. Používá se teploměru o rozsahu do 135° C s dělením stupnice po 0,1 ° C mezi 131 až 133 ° C, popř. 119 až 121 ° C. Teploměr se umístí tak, aby rtuťová nádobka byla na dně zkumavky a rozsah stupnice 131 až 133° C, popř. 119 až 121° C byl pod korkovou zátkou, ale ve vyčnívající části zkumavky nad termostatem.

      účinné od 1. 11. 1996Není-li k dispozici teploměr takových rozměrů a vyčnívá-li rtuťový sloupec nad zátku, připočítá se k údaji teploměru korekce δt vypočtená podle vzorce:

      účinné od 1. 11. 1996δt = 0,00016.n.(t1 - t2),

      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      kdenpočet stupňů nad spodním okrajem korkové zátky,
      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      t1teplota odečtená na teploměru, (°C)
      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení
      t2teplota uprostřed vyčnívajícího sloupce rtuti, měřená druhým teploměrem, (°C).
      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr.4. Skleněná zkumavka

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 5. Smyčkový nástavec

    1. účinné od 1. 11. 199618. Skleněné zkumavky (obr.4) z bezbarvého neutrálního skla, délky 360 ± 5 mm, vnějšího průměru 19 ± 1 mm, tloušťky stěny 1 mm jsou opatřeny zábrusem, jímž se na ně připojují smyčkové nástavce (obr. 5). Nástavec se uzavírá skleněnou zabroušenou zátkou. Je nutno, aby zkumavky, nástavce i zátky byly dokonale čisté.
    2. účinné od 1. 11. 199619. pH-metr běžného typu se skleněnou a nasycenou kalomelovou elektrodou.

    účinné od 1. 11. 1996Chemikálie

    1. účinné od 1. 11. 199620. Na zkoušku je třeba:
      1. účinné od 1. 11. 1996Kyselina chlorovodíková, roztok 0,1 N
      2. účinné od 1. 11. 1996Hydroxid sodný, roztok 0,1 N
      3. účinné od 1. 11. 1996Thiosíran sodný, roztok 0,05 N
      4. účinné od 1. 11. 1996Jodid draselný, roztok 2 %
      5. účinné od 1. 11. 1996Metylčerveň, roztok indikátoru
      6. účinné od 1. 11. 1996Škrobový indikátor

    účinné od 1. 11. 1996Příprava vzorku

    1. účinné od 1. 11. 199621. Do odvažovačky o průměru 8 cm se odváží 20 g vzorku a suší se 5 hodin při teplotě 100 ± 3° C. Před zkouškou se vzorek ponechá vychladnout nejméně 30 minut v exsikátoru nad chloridem vápenatým nebo silikagelem. Takto vysušený vzorek se smí ke zkoušce použít nejdéle do 72 hodin počítáno od počátku sušení. Tento postup platí pro jednosložkové prachy. U dvousložkových prachů se postupuje obdobně s tím, že vzorek se suší 2 hodiny při teplotě 80 ± 1 ° C.

    účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 199622. Při stanovení chemické stálosti podle Bergmanna-Junka se postupuje u jednosložkových prachů podle čl. 23, u dvousložkových prachů podle čl. 24.
    2. účinné od 1. 11. 199623. Postup u jednosložkových prachů. Zkouška sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněné zkumavky se naváží 5 ± 0,01 g vzorku vysušeného podle čl.21, připojí se smyčkový nástavec, do něhož se odměří 50 cm3 vody. Zkumavka s nástavcem se vloží do termostatu vytemperovaného na 132 ± 0,5° C tak, aby se dotýkala dna. Po 10 minutách se nástavec uzavře zátkou. Za 5 hodin ± 3 minuty po vložení zkumavky do termostatu se zkumavka vyjme a ponechá se 30 minut vychladnout. Voda z nástavce se převede překlápěním a třepáním do zkumavky a vzorek se vytřepává nejméně 5 minut. Při tom po 4 minutách se nástavec krátce odzátkuje a ihned opět uzavře. Pak se vzorek zfiltruje kvantitativním filtrem typu černá páska do kádinky na 600 cm3, v níž je předložen 0,1 N roztok hydroxidu sodného v takovém množství, že na každých předpokládaných 20 cm3 kysličníku dusnatého z 5 g vzorku se odměří 10 cm3 0,1 N roztoku hydroxidu sodného. Při filtraci se postupuje tak, aby vzorek zůstal ve zkumavce nebo v nástavci. Tento postup, tj. vytřepávání a filtrace, se opakuje ještě dvakrát vždy 3 minuty s 50 cm3 vody s tím, že po posledním vytřepávání se vzorek přenese na filtr a promyje se 25 cm3 vody. Spojené filtráty se pak titrují 0,1 N roztokem kyseliny chlorovodíkové za potenciometrické indikace k pH 4,85. Současně a za stejných podmínek se provádí slepé stanovení bez vzorku.

      účinné od 1. 11. 1996Nastavení pH-metru se provádí pomocí tlumivého roztoku o pH 4,64, připraveného smícháním 50 cm3 1 N roztoku hydroxidu sodného se 100 cm3 1 N roztoku hydroxidu sodného se 100 cm3 1 N roztoku kyseliny octové a 350 cm3 vody.

      účinné od 1. 11. 1996Konec titrace je dovoleno zjistit vizuálně takto: Ke spojeným filtrátům se přidají 3 až 5 kapek roztoku metylčerveně a titruje se 0,1 N roztokem kyseliny chlorovodíkové do změny zbarvení v jasně růžové.

    1. účinné od 1. 11. 199624. Postup u dvousložkových prachů. Zkouška sestává ze dvou souběžných stanovení. Do skleněné zkumavky se naváží 5 ± 0,01 g vzorku vysušeného podle čl.21, připojí se smyčkový nástavec, do něhož se odměří 50 cm3 2 % roztoku jodidu draselného. Zkumavka s nástavcem se vloží do termostatu vytemperovaného na 120 ± 0,5° C. Po 10 minutách se nástavec uzavře zátkou. Za 5 hodin ± 3 minuty po vložení zkumavky do termostatu se zkumavka se vzorkem vyjme a ponechá se 30 minut vychladnout. Roztok z nástavce se převede překlápěním a vytřepáváním do zkumavky a vzorek se vytřepává po dobu nejméně 3 minuty. Dojde-li ke spečení vzorku během jeho zahřívání, je nutno vzorek při vytřepávání uvolnit drátem z nerezu. Po vytřepání se vzorek převede do zkumavky, nástavec se odpojí a zkumavka se uzavře zátkou. Do titrační baňky na 250 cm3 se odpipetuje 25 cm3 čirého roztoku nad vzorkem a po přídavku 5 cm3 roztoku škrobového indikátoru se titruje 0,05 N roztokem thiosíranu sodného, až je roztok bezbarvý. Současně a za stejných podmínek se provádí slepé stanovení bez vzorku.

    účinné od 1. 11. 1996Výpočet výsledku zkoušky

    1. účinné od 1. 11. 199625. Chemická stálost podle Bergmanna-Junka vyjádřená počtem cm3 kysličníku dusnatého uvolněného z 5 g vzorku u jednosložkových prachů (x) a u dvousložkových prachů (y) se vypočítá podle vzorce:

      účinné od 1. 11. 1996x = (a - b).2,2392,

      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky
      kdeaspotřeba 0,1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové podle čl. 23 při slepém stanovení, (cm3)
      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky
      bspotřeba 0,1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové podle čl. 23 při vlastním stanovení, (cm3).

      účinné od 1. 11. 1996y = (d - c).2,2392,

      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky
      kdecspotřeba 0,05 N roztoku thiosíranu sodného podle čl. 24 při slepém stanovení, (cm3)
      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky
      dspotřeba 0,05 N roztoku thiosíranu sodného podle čl. 24 při vlastním stanovení, (cm3).

      účinné od 1. 11. 1996Jako výsledek zkoušky chemické stálosti podle Bergmanna-Junka se v obou případech uvede aritmetický průměr výsledků dvou souběžných stanovení. Liší-li se výsledky těchto stanovení v obou případech o více než 10 % jejich aritmetického průměru, považuje se zkouška za neplatnou a opakuje se.

    účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

    1. účinné od 1. 11. 199626. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 24

účinné od 1. 11. 1996Stanovení délky předdetonační zóny

účinné od 1. 11. 1996Všeobecně

  1. účinné od 1. 11. 19961. Předdetonační zóna je oblast nestabilního, samovolně se urychlujícího výbuchového hoření sloupce výbušniny, která předchází vzniku detonační vlny.
  2. účinné od 1. 11. 19962. Zkouškou se zjišťuje náchylnost výbuchového hoření sloupce bezdýmných sypaných prachů (dále jen prachů) k přechodu v detonaci za níže uvedených podmínek.
  3. účinné od 1. 11. 19963. Stanovením délky předdetonační zóny se hodnotí bezpečnostně - technické vlastnosti zkoušených prachů.

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19964. V předepsaném zkušebním zařízení se zjišťuje délka předdetonační zóny pomocí mechanických snímačů, které reagují spolehlivě na působení detonačního tlaku, nereagují však na tlaky v předdetonační zóně výbuchového hoření.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

  1. účinné od 1. 11. 19965. Zkušební zařízení se sestaví z následujících pomůcek:
    1. účinné od 1. 11. 1996• ocelová trubka bezešvá, z oceli 11353, o vnitřním průměru 32 mm, délky 500 mm, tloušťky stěny 3 mm. Trubka má na jednom konci přivařeno ocelové dno tloušťky 3 mm,
    2. účinné od 1. 11. 1996• mechanický snímač připravený takto: ocelový svářecí drát o průměru 3,15 mm, délky 500 mm, se po celé délce spirálovitě ovine měděným drátkem o průměru 0,6 mm,
    3. účinné od 1. 11. 1996• elektrická můstková pilule jako rozněcovadlo,
    4. účinné od 1. 11. 1996• textilní lepící páska.

účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19966. Zkouška sestává ze tří souběžných nebo opakovaných stanovení, provedených za stejných púodmínek.Do ocelové trubky, u níž byl předem zjištěn obsah s přesností na 0,5 cm3, se vloží ke stěnám v protilehlé poloze a až ke dnu dva mechanické snímače, z nichž jeden je opatřen rozněcovadlem. Ve svislé poloze se pak za mírného poklepávání naplní trubka až po ústí vypočteným a odváženým množstvím prachu tak, aby prach v trubce měl požadovanou měrnou hmotnost. Ústí trubky se uzavře textilní lepící páskou. Takto připravená nálož se vytemperuje na teplotu 20 ± 5° C a pak se elektricky odpálí v ochranném bunkru.

    účinné od 1. 11. 1996Po odpalu nálože se změří na mechanických snímačích s přesností na 1 mm délka hladké části až k prvnímu zřetelnému vrypu po měděném drátku. Délka hladké části snímače odpovídá oblasti působení předdetonačních tlaků, zbývající část od prvního zřetelného vrypu po měděném drátku odpovídá oblasti detonace. Za platnou zkoušku se považuje, lze-li spolehlivě změřit délku předdetonační zóny alespoň na jednom snímači.

    účinné od 1. 11. 1996Obrázek
  2. účinné od 1. 11. 19961 - ocelová trubka, 2 - mechanický snímač, 3 - rozněcovadlo, 4 - textilní lepící páska

    3. účinné od 1. 11. 1996Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení výsledku zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19967. Délka předdetonační zóny se vyjadřuje v mm. Čím je její hodnota větší, je náchylnost prachu ke vzniku detonace menší.

    účinné od 1. 11. 1996Jako výsledek zkoušky délky předdetonační zóny se uvede aritmetický průměr výsledků tří souběžných nebo opakovaných stanovení změřených hodnot délky hladkých částí snímačů k prvnímu zřetelnému vrypu po měděném drátku v mm. Liší-li se výsledky jednotlivých stanovení od takto zjištěného aritmetického průměru o více než 10 mm, zkouška se opakuje.

    účinné od 1. 11. 1996Jsou-li po odpalu náloží mechanické snímače po celé délce bez zřetelného vrypu po měděném drátku, nepřechází výbuchové hoření v detonaci a jako výsledek zkoušky se uvede “bez detonace“.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 19968. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 25

účinné od 1. 11. 1996Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Pyrotechnické výrobky se zkouší exponováním na stabilním imitátoru transportu - SIT při dodržení níže stanovených podmínek.

účinné od 1. 11. 1996Účel a význam zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19962. Stabilní imitátor transportu - SIT (dále jen SIT) se používá pro zkoušky bezpečnosti pyrotechnických výrobků (dále jen výrobků), u kterých se nahrazuje jejich zatížení při běžné dopravě a manipulaci.

    účinné od 1. 11. 1996U testovaného výrobku nesmí dojít k závadám, které mají vliv na jeho funkční a dopravní bezpečnost a spolehlivost, a to zejména:

    1. účinné od 1. 11. 1996• náhodná iniciace
    2. účinné od 1. 11. 1996• vypracování, případně vydrolování pyrotechnických složí a výbušnin
    3. účinné od 1. 11. 1996• porušení sestavy
    4. účinné od 1. 11. 1996• deformace.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební podmínky

  1. účinné od 1. 11. 19963. Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti výrobků se provádí režimem zatížení č. 5 po dobu 120 minut (dle tab. č. 2), což odpovídá hodnotě maximálního přetížení 2,5 v počtu 28 800 rázů. Hodnota maximálního přetížení 2,5 je hodnotou, která vzniká při běžné silniční dopravě a skladové manipulaci. Zkouška se provádí při stávající teplotě a vlhkosti zkušební místnosti. Zkouší se výrobky v nejmenším spotřebním balení.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

  1. účinné od 1. 11. 19964. Celkový pohled na zařízení je na obr. č. 1. Zařízení sestává z litinového rámu 1, na kterém je pomocí pružin 2 zavěšena plošina 3. Na plošině je umístěný elektromotor 4, rychlostní mechanismus 5, převodový mechanismus 6 a stůl 8, sloužící k upevnění zkoušených vzorků výrobků.
  2. účinné od 1. 11. 19965. Kinematické schema SIT je na obr. č. 2. Rychlostní mechanismus je v podstatě převodovkou, která se skládá z ozubených kol Z1 = 22, Z2 = 22, Z3 = 22, Z4 = 44; z výměnných ozubených kol Z5 = 90, Z5 = 60 a z ozubeného segmentu Z9 = 80.
  3. účinné od 1. 11. 19966. Rychlostní převodový mechanismus slouží k přenášení otáčivého pohybu na vibrační mechanismus. Vibrační mechanismus se skládá ze dvou párů kol volně se otáčejících na hřídelích, pevně spojených se stolem. Každé vačkové kolo má po obvodě 5 výstupků a 5 prohlubní. U každého páru vačkových kol, umístěných na jednom hřídeli, musí být výstupek jednoho kola oproti vybrání druhého kola. Orientace výstupků a vybrání vačkových kol, sesazených na různých hřídelích, může být libovolná a v průběhu práce zařízení se mění podle rozdílu úhlových rychlostí a otáčení obou hřídelí. Přepínáním ozubených kol v rychlostním mechanismu je možno dosáhnout na SIT 4 rychlostní stupně, odpovídající různým rychlostem otáčení vačkových kol. Označení rychlostních stupňů a jim odpovídající zapojení ozubených kol je uvedeno v tabulce 1.

    účinné od 1. 11. 1996Tabulka č. 1

    účinné od 1. 11. 1996
    Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1
    Rychlostní stupeňZapojení ozubených kol v
    rychlostním mechanismu    		Jmenovitá hodnota střed. počtu
    rázů/sec
    I.Z3 = 22 a Z5 = 904
    II.Z3 = 22 a Z5 = 606,5
    III.Z2 = 22 a Z5 = 909
    IV.Z2 = 22 a Z5 = 6011,5

    účinné od 1. 11. 1996Hodnota rázů za sekundu je hodnotou, která udává počet rázů přenášených na pracovní stůl za sekundu (dále jen HZ).

    účinné od 1. 11. 1996Změna jednoho rychlostního stupně na druhý se provádí výměnou ozubených kol Z5 = 90 za Z5 = 60 a pootočením ozubeného segmentu pomocí ručního kola. Přitom ukazatel spojený s ručním kolem se na příslušnou požadovanou hodnotu (obr. č. 1) a zajišťovací kolík (obr. č. 2) zapadne do jednoho z otvorů konzoly.

  1. účinné od 1. 11. 19967. SIT je vybaven dvěmi soupravami diskových kol - s gumovými obručemi a bez gumových obručí. Použitím těchto kol je možno dosáhnout 8 různých způsobů zatížení:
    1. účinné od 1. 11. 1996- 4 základní s použitím kol bez obručí
    2. účinné od 1. 11. 1996- 4 doplňková - s použitím kol s gumovými obručemi.

    účinné od 1. 11. 1996Označení daných režimů zatížení je uvedeno v tabulce č. 2

    účinné od 1. 11. 1996Tabulka č. 2

    účinné od 1. 11. 1996
    Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2
    Typ
    diskových
    kol    		Způsob
    zatížení    		Režim zatíženíOdpovídající označení (HZ)
    litinové
    bez obručí    		základní14
    26,5
    39
    411,5
    litinové s
    gumovými
    obručemi    		doplňkový54
    66,5
    79
    811,5

účinné od 1. 11. 1996Příprava a postup zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19968. Před započetím zkoušky se provede:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) sejmutí stolu
    2. účinné od 1. 11. 1996b) kontrola úplnosti viditelných součástí, zvláště pružin, řetězů, ozubených kol rychlostního mechanismu, vačkových a diskových kol.
    3. účinné od 1. 11. 1996c) Zkontroluje se:
      1. účinné od 1. 11. 1996• pevnost uložení vačkových kol na hřídelích; pevnost spojení hřídelí diskových kol a jednotlivých desek na nosnících stolu
      2. účinné od 1. 11. 1996• napětí řetězů (řetězy nesmí spadat z řetězových kol)
      3. účinné od 1. 11. 1996• spojení hřídele el. motoru s hřídelí rychlostního mechanismu
      4. účinné od 1. 11. 1996• správnost mazání; pracovní povrch vačkových a diskových kol tukem V1 (ČSN 65 6915).
    1. účinné od 1. 11. 1996d) Nastavení zařízení na zadaný režim práce dle čl. 3.
    2. účinné od 1. 11. 1996e) Zapnutí zařízení na 1 - 2 minuty ke kontrole jeho správné funkce, zejména nedochází-li k zadírání diskových kol.
    3. účinné od 1. 11. 1996f) Upevnění zkoušených vzorků na stůl pomocí upínacích pomůcek.
    4. účinné od 1. 11. 1996g) Zkontroluje se, zda se na stole zařízení a na plošině nenachází volně ležící nepotřebné předměty.
    5. účinné od 1. 11. 1996h) Po opuštění pracovního prostoru se zajistí vstup bezpečnostními dveřmi a spustí zařízení SIT.
  1. účinné od 1. 11. 19969. V průběhu zkoušení se sleduje:
    1. účinné od 1. 11. 1996• doba zkoušení
    2. účinné od 1. 11. 1996• charakter zvuku, při jakékoliv jeho změně zařízení vypnout a provést kontrolu stavu testovaných vzorků a zkušebního zařízení
    3. účinné od 1. 11. 1996• vizuální kontrolou přes bezpečnostní průzor případné uvolnění upevnění vzorků.

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 199610. Po ukončení zkoušení provede prohlídka sestavy vzorku a zhodnotí se jeho stav se zaměřením na údaje uvedené v čl. 2.
  2. účinné od 1. 11. 199611. O průběhu zkoušky a o výsledku prohlídky se provede záznam do protokolu o zkoušce.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 199612. Uvedou se údaje požadované v § 5 této vyhlášky, dále:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) zkušební metoda
    2. účinné od 1. 11. 1996b) zkušební zařízení
    3. účinné od 1. 11. 1996c) osoby odpovědné za zkoušku
    4. účinné od 1. 11. 1996d) počet zkušebních vzorků (specifikace nejm. spotř. balení)
    5. účinné od 1. 11. 1996e) režim a doba zatížení.
      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 1 SIT

      účinné od 1. 11. 1996
      Stanovení výbuchového tepla bezdýmného prachu Vlastní kalorimetrické měření Výpočet výsledku zkoušky Záznam o výsledku Závazný postup č. 23 Chemická stálost bezdýmných prachů Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr.1. Skleněná baňka se zabroušenou kapilární zátkou Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. 2. Skleněná zkumavka Obr.3. Skleněná zkumavka s “límcem“. Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Podstata zkoušky Zkušební zařízení Obr.4. Skleněná zkumavka Obr. 5. Smyčkový nástavec Chemikálie Příprava vzorku Postup zkoušky Výpočet výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 24 Stanovení délky předdetonační zóny Všeobecně Podstata zkoušky Zkušební zařízení Postup zkoušky Obr. Schema nálože ke stanovení délky předdetonační zóny Zhodnocení výsledku zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 25 Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu - SIT Podstata zkoušky Účel a význam zkoušky Zkušební podmínky Zkušební zařízení Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Příprava a postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Obr. 1 SIT
      Poloha
      zajišťovacího
      kolíku      		Ozubená kola
      v záběru      		Frekvence
      výkyvů
      v Hz
      I.z1 - z4 - z3 - z'54
      II.z1 - z4 - z3 - z''56,5
      III.z1 - z2 - z'59
      IV.z1 - z2 - z''511,5
      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. č.2

      účinné od 1. 11. 1996Kinematické schéma

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 26

účinné od 1. 11. 1996Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Zkouškou se zjišťuje účinek výbuchu rozbušky ve směru její osy, který se hodnotí velikostí otvoru proraženého ve zkušební destičce.

účinné od 1. 11. 1996Účel a význam zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19962. Zkouškou se posuzuje rozněcovací schopnost určitého typu rozbušky a kontroluje se pravidelnost výroby rozbušek.

účinné od 1. 11. 1996Měrná jednotka

  1. účinné od 1. 11. 19963. Otvor proražený výbuchem rozbušky na zkušební destičce se měří v milimetrech (mm).

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení a pomůcky

  1. účinné od 1. 11. 19964. Zkušební zařízení (příklad viz obr.1) sestává z části sloužící k uchycení rozbušky a z části pro uložení zkušební destičky. Je nutno, aby toto zařízení zajistilo uchycení rozbušky v místě zaškrcení tak, aby dosedala celou plochou dna na zkušební destičku a aby byl zamezen její samovolný pohyb. Pod středem zkušební destičky je ve zkušebním zařízení volný prostor hloubky nejméně 20 mm a průměru nejméně 30 mm.
    účinné od 1. 11. 1996Obrázek
  2. účinné od 1. 11. 19961 - rozbuška, 2 - zkušební destička

    3. účinné od 1. 11. 1996Obr. 1.

  1. účinné od 1. 11. 19965. Zkušební destička z měkkého olova Pb 99,9, tvrdost HB (10/100/60“) = 3,5 až 5,5, tloušťka destičky je (6 ± 0,1) mm pro zkoušení rozbušek v provedení z mědi (Cu) a (5 ± 0,1) mm pro zkoušení rozbušek v provedení z hliníku (Al). Tvar destičky je buď čtvercový rozměrů nejméně 40 x 40 mm nebo kruhový o průměru nejméně 40 mm.
  2. účinné od 1. 11. 19966. K roznětu zážehových rozbušek se použije zápalnice nebo elektrický palník.

    účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení pro roznět se sestaví podle obr. 2.

účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19967. Zážehové rozbušky
    1. účinné od 1. 11. 1996a) rozněcované zápalnicí:

      účinné od 1. 11. 1996Zápalnice se seřízne kolmo na osu a takto upraveným koncem se zasune do volného prostoru v dutince zkoušené rozbušky. Zaškrcením dutinky u ústí se zabrání případnému vysunutí zápalnice. Rozbuška se zápalnicí se umístí ve zkušebním zařízení svisle, aby dno rozbušky dosedalo na střed zkušební destičky a uchytí se v místě zaškrcení. Zažehnutím zápalnice se rozbuška přivede k roznětu.

    1. účinné od 1. 11. 1996b) rozněcované elektrickým palníkem:

      účinné od 1. 11. 1996Elektrický palník se zasune na zkoušenou rozbušku a takto upravený celek se ve zkušebním zařízení umístí svisle, aby dno rozbušky dosedalo na střed zkušební destičky a uchytí se za dutinku palníku. Elektrický palník se připojí na zkušební zařízení pro roznět podle obr. 2. Roznětným proudem se přivede rozbuška k roznětu.

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek
    2. účinné od 1. 11. 1996B - zdroj stejnosměrného proudu, R1, R2 - měnitelné odpory, A - ampérmetr, P - přepinač, M Wheatstoneův můstek upravený tak, aby v žádné poloze přepínače neprocházel měřeným odporem proud větší než 20 mA, r - zkoušené rozněcovadlo

      3. účinné od 1. 11. 1996Obr. 2.

  1. účinné od 1. 11. 19968. Elektrické rozbušky

    účinné od 1. 11. 1996Zkoušená rozbuška se přivede k roznětu plamenem elektrické pilule, která je nedílnou součástí elektrické rozbušky a je připojena vodiči na zkušební roznětné zařízení. Umístění rozbušky ve zkušebním zařízení a roznět je shodný jako v čl. 8b.

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19969. Je nezbytné, aby u všech typů rozbušek (Cu a Al) při zkoušce došlo k proražení zkušební destičky a k rovnoměrnému rozložení paprsků po celé ploše destičky. Velikost proraženého otvoru v mm se měří zkušebním trnem odpovídajících rozměrů.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 199610. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) údaj o použité zkušební destičce
    2. účinné od 1. 11. 1996b) počet zkoušených kusů

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 27

účinné od 1. 11. 1996Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Rozněcovadla se zkouší natřásáním na předepsaném přístroji za dodržení předepsaných podmínek.

účinné od 1. 11. 1996Účel a význam zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19962. Zkouškou se zjišťuje manipulační a dopravní odolnost rozněcovadel, přičemž nesmí být porušena jejich funkční spolehlivost.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební podmínky

  1. účinné od 1. 11. 19963. Zkouška manipulační bezpečnosti se provádí při pádové výšce 150 mm, 60 rázy za minutu po dobu 5 minut a při stávající teplotě a vlhkosti zkušebního prostoru.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

  1. účinné od 1. 11. 19964. Ke zkouškám se používá natřásací přístroj (schema viz obr.).
    účinné od 1. 11. 1996Obrázek
  2. účinné od 1. 11. 19961 - otočný závěs, 2 - základní rovina, 3 - truhlík, 4 - padací deska, 5 - podložka

    3. účinné od 1. 11. 1996Přístroj sestává z pevného rámu s řemenicí, poháněnou elektrickým motorem, na jehož hřídeli je segment nazdvihující padací desku na jednom konci otočně upevněnou. Padací deska po vysmeknutí segmentu ze záběru dopadá na dřevěnou podložku na vrchní ploše rámu. Na padací desce je upevněn dřevěný truhlík, do něhož se vkládají zkoušená rozněcovadla.

  1. účinné od 1. 11. 19965. Přístroj splňuje následující požadavky:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) počet zdvihů padací desky 60 ± 1 za minutu
    2. účinné od 1. 11. 1996b) výška pádu 150 ± 2 mm a 100 ± 2 mm.

      účinné od 1. 11. 1996Výška pádu je udána ke středu základny truhlíku na padací desce.

    1. účinné od 1. 11. 1996c) padací deska je vyrobena z jakostního bukového nebo březového dřeva. Je nutno, aby obě plochy byly hladce opracovány, naprosto rovné a po ustavení přístroje vodorovné.

      účinné od 1. 11. 1996Rozměry desky asi 950 x 250 mm, hmotnost nezatížené desky 5 kg (včetně zvedacího nástavku)

    1. účinné od 1. 11. 1996d) styk padací desky s podložkou (po dopadu) je zajištěn po celé ploše.
  1. účinné od 1. 11. 19966. Natřásací přístroj je volně postaven na 500 až 700 mm vrstvu sypkého materiálu, např. škváry, písku nebo jiného materiálu podobných vlastností, udusaného do vodorovné roviny a umístěn tak, aby bylo vyloučeno jakékoliv nebezpečí pro obsluhu v případě samoaktivace výrobků v průběhu zkoušek.
  2. účinné od 1. 11. 19967. Natřásací přístroj je ovládán dálkově z bezpečného úkrytu.

účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19968. Zážehová rozněcovadla určená ke zkoušce se uloží do dřevěných pouzder, tzv.penálků, po 15 kusech. Na ústí rozbušek se položí čistý černý papír a pouzdro se uzavře šoupátkem. Pouzdro s rozněcovadly se uloží do truhlíku natřásacího přístroje tak, aby svým ústím směřovala nahoru. Volný prostor v truhlíku přístroje se vyplní např. kousky plsti, papíru apod. a rozněcovadla se podrobí natřásání.

    účinné od 1. 11. 1996Po zkoušce se rozněcovadla jednotlivě vyjmou, překlopí na čistý černý papír a kontroluje se, zda nedošlo k závadám.

  1. účinné od 1. 11. 19969. Nárazová a nápichová rozněcovadla. Pro zkoušku předepsaný počet rozněcovadel v původním balení se uloží do truhlíku přístroje tak, aby osa rozněcovadel souhlasila se směrem natřásání. Volný prostor v truhlíku se vyplní a rozněcovadla se podrobí natřásání.
  2. účinné od 1. 11. 199610. Elektrická rozněcovadla se zkouší tak, že se rozněcovadla se sesmyčkovanými přívodními vodiči položí přímo do truhlíku natřásacího přístroje kolmo na směr natřásání. Volný prostor v truhlíku se vyplní a rozněcovadla se podrobí natřásání.

    účinné od 1. 11. 1996Speciální elektrická rozněcovadla s krátkými vodiči se zkouší v původním balení.

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 199611. Při zkoušce všech druhů rozněcovadel nesmí dojít k samoaktivaci.
  2. účinné od 1. 11. 199612. U rozněcovadel zážehových, nárazových a nápichových nesmí dojít k uvolnění nebo vysypání výbušniny, uvolnění součástí nebo poprášení dutinky či kalíšku rozněcovadla výbušninou.
  3. účinné od 1. 11. 199613. Požaduje se, aby elektrická rozněcovadla po zkoušce manipulační bezpečnosti vyhověla zkoušce průrazem podle Závazného postupu č. 26.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 199614. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) pádovou výšku a dobu natřásání
    2. účinné od 1. 11. 1996b) počet zkoušených kusů

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 28

účinné od 1. 11. 1996Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Zkouškou se zjišťuje pevnost uchycení přívodních vodičů elektrické pilule a těsnící zátky v dutince elektrického rozněcovadla a odolnost tohoto spojení proti vytažení nebo roznětu (aktivaci) elektrické pilule.

    účinné od 1. 11. 1996Zkouška se provádí metodou:

    1. účinné od 1. 11. 1996a) statickou, kdy působí na vodiče rozněcovadla tahová síla vyvolaná tíhovou silou závaží předepsané hmotnosti,
    2. účinné od 1. 11. 1996b) dynamickou, kdy působí na vodiče rozněcovadla trh vyvolaný pádem závaží předepsané hmotnosti z předepsané výšky.

účinné od 1. 11. 1996Podmínky při zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 19962. Není-li v technickém požadavku výrobku uvedeno jinak, provádí se zkouška za laboratorních podmínek.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

  1. účinné od 1. 11. 19963. Pro zkoušku mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel prováděnou metodou:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) statickou, sestává zkušební zařízení (viz obr. 1 ) z části sloužící k uchycení elektrického rozněcovadla a závaží.

      účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení zajišťuje uchycení elektrického rozněcovadla za vnější válcovou část dutinky v místě volného vnitřního prostoru, tj. bezprostředně pod těsnící zátkou přidržující elektrickou piluli s přívodními vodiči v dutince rozněcovadla (viz obr. 1).

      účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení je vyváženo tak, aby byla dodržena souosost elektrického rozněcovadla a závaží a stejnoměrnost namáhání obou přívodních vodičů.

    1. účinné od 1. 11. 1996b) dynamickou, sestává zkušební zařízení (viz obr. 2) ze základní nosné konstrukce (1), v jejíž horní části je dvojitý pancéřový kryt (2) pro umístění elektrického rozněcovadla (3). Vnější i vnitřní plášť krytu jsou na válcové části opatřeny otvorem pro vkládání zkoušeného elektrického rozněcovadla. Pancéřový kryt se uzavírá pootočením vnějšího pláště. Středová část zařízení (4) je opatřena pákou (5) se západkou (12) (detail viz obr.3) pro zajištění zkušebního závaží (6) v pohotovostní poloze.

      účinné od 1. 11. 1996Závaží se pohybuje ve vodítkách (7). Na jednom z vodítek je stavítko (8), sloužící k nastavení výšky pádu (hd) zkušebního závaží. Výška pádu se nastavuje v pohotovostní poloze závaží (11) a měří se ode dna závaží po horní hranu stavítka (8). Závaží (6) je opatřeno úchytným hákem (9) (detail viz obr. 4) pro uchycení přívodních vodičů (10) elektrického rozněcovadla. Je nutno, aby při zkoušce byla dodržena souosost dráhy pádu závaží a rozněcovadla. Při pádu závaží nesmí vodiče zachytit za konstrukci zařízení.

  1. účinné od 1. 11. 19964. K vyhodnocení zkoušky mechanické pevnosti sestavy je třeba zařízení pro zkoušku současnosti podle Závazného postupu č. 34.

účinné od 1. 11. 1996Postup a provedení zkoušek

  1. účinné od 1. 11. 19965. Při statické zkoušce se elektrické rozněcovadlo upne do zkušebního zařízení (viz obr. 1) a spojené přívodní vodiče se zatíží.

    účinné od 1. 11. 1996Po této zkoušce se rozněcovadlo podrobí zkoušce současnosti roznětu podle Závazného postupu č. 34.

    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 1. Zařízení pro statickou zkoušku

  1. účinné od 1. 11. 19966. Při dynamické zkoušce (zkušební zařízení viz obr. 2) je postup zkoušky následující: zkušební závaží (6) hmotnosti podle čl. 7 se zvedne do pohotovostní polohy a zajistí západkou páky (5). Ode dna závaží se naměří požadovaná výška pádu (viz čl. 7) a v této výšce se upne stavítko (8). Do středu pancéřovaného krytu (2) se vloží elektrické rozněcovadlo (3) a jeho přívodní vodiče (10) se v mírně napnutém stavu připevní k úchytnému háku závaží (9) (detail viz obr. 4). Vnější plášť pancéřového krytu (2) se uzavře, závaží (6) se zvedne do pohotovostní polohy (11), stavítko (8) se vysune do polohy mimo dráhu pádu závaží a pákou (5) se závaží uvolní.

    účinné od 1. 11. 1996Vodiče jsou upraveny tak, aby při pádu závaží lehce zapadlo do výřezu ve středové části (4) zkušebního zařízení.

  1. účinné od 1. 11. 19967. Dynamická zkouška podle čl. 6 se provádí:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) se závažím Qdl z výšky pádu hdl (ověřuje se bezpečnost rozněcovadla). Hodnoty Qdl, hdl jsou uvedeny v technickém požadavku příslušného typu elektrického rozněcovadla a nesmí při nich dojít k aktivaci rozněcovadla (viz dále čl. 8b),
    2. účinné od 1. 11. 1996b) se závažím Qd2 z výšky pádu hd2 (ověřuje se funkčnost rozněcovadla). Po tomto namáhání se rozněcovadlo podrobí zkoušce současnosti roznětu podle Závazného postupu č. 34. Hodnoty Qd2, hd2 jsou uvedeny v technickém požadavku příslušného typu elektrického rozněcovadla a nesmí při nich dojít k aktivaci ani k selhávce při zkoušce současnosti roznětu (viz dále čl. 8c).
      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 2. Zařízení pro dynamickou zkoušku

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 3. Detail (4) středové části zařízení

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení zkoušek

  1. účinné od 1. 11. 19968. Elektrické rozněcovadlo vyhovuje zkoušce mechanické pevnosti sestavy:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) nedojde-li v sérii pokusů při statickém namáhání k porušení sestavy rozněcovadel (zejména k uvolnění nebo k vytržení přívodních vodičů těsnící zátky z dutinky) nebo k selhávce při zkoušce současnosti roznětu podle Závazného postupu č. 34 ve větším počtu pokusů než udává tabulka č. 1 v Závazném postupu č. 54 při stanovené spolehlivosti tvrzení P, že pravděpodobnost nevyhovujícího výsledku nepřekročí mez p, při hmotnosti závaží Qs a délce vodičů hs,
    2. účinné od 1. 11. 1996b) nedojde-li v sérii pokusů při dynamickém namáhání podle čl. 7a k aktivaci rozněcovadIa ve větším počtu než udává tabulka č. 1 v Závazném postupu č. 54, při stanovené spolehlivosti tvrzení P, že pravděpodobnost nevyhovujícího výsledku nepřekročí stanovenou mez p,
    3. účinné od 1. 11. 1996c) nedojde-li v sérii pokusů při dynamickém namáhání podle čl. 7b k aktivaci rozněcovadla nebo k selhávce při zkoušce současnosti roznětu ve větším počtu pokusů než udává tabulka č. 1 v Závazném postupu č. 54 při stanovené spolehlivosti tvrzení P, že pravděpodobnost nevyhovujícího výsledku nepřekročí stanovenou mez p.
  1. účinné od 1. 11. 19969. Hodnoty P, p, Qs, hs (Qdl, hdl, Qd2, hd2) jsou uvedeny v technickém požadavku příslušného typu elektrického rozněcovadla.
    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 4. Detail (9) úchytný hák závaží

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 199610. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) údaje o zkušebním zařízení a metodě zkoušky
    2. účinné od 1. 11. 1996b) zkušební podmínky
    3. účinné od 1. 11. 1996c) počet zkoušených kusů

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 29

účinné od 1. 11. 1996Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel

účinné od 1. 11. 1996Definice

  1. účinné od 1. 11. 19961. Elektrická pevnost rozněcovadel je určena velikostí stejnosměrného napětí, při němž nedojde za podmínek zkoušky k elektrickému průrazu izolace přívodních vodičů (dále jen průraz) nebo k přeskoku mezi kovovou dutinkou a vnitřním vodivým systémem rozněcovadla (dále jen přeskok).

účinné od 1. 11. 1996Měrná jednotka

  1. účinné od 1. 11. 19962. Elektrická pevnost se udává v kilovoltech (kV).

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19963. Dutinka zkoušeného rozněcovadla (dále jen dutinka) a jeho přívodní vodiče (dále jen vodiče) se zatíží napětím zkušebního kondenzátoru stanovené kapacity na předepsanou dobu.

    účinné od 1. 11. 1996Sleduje se, zda nedojde k průrazu nebo k přeskoku.

  1. účinné od 1. 11. 19964. Zkouší se elektrická pevnost:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) vodičů bez předchozího namáhání
    2. účinné od 1. 11. 1996b) vodičů předem namáhaných na oděr podle čl. 9,
    3. účinné od 1. 11. 1996c) dutinky.

    účinné od 1. 11. 1996Zkoušku podle bodů a) a c) je možno provádět současně, s rozněcovadlem v dodávaném stavu.

účinné od 1. 11. 1996Podmínky při zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 19965. Zkouška se provádí při teplotě 20 ± 2 oC a relativní vlhkosti do 80 %.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

  1. účinné od 1. 11. 19966. Ke zkoušce jsou potřebná tato zkušební zařízení:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) zařízení pro zkoušku oděru podle obr. 1,
    2. účinné od 1. 11. 1996b) zařízení pro zkoušku elektrické pevnosti: