Platné znění

Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví podrobnější podmínky pro povolování výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu a jejich přezkušování

účinné od 1. 11. 1996

Příloha č. 3

účinné od 1. 11. 1996 k vyhlášce č. 246/1996 Sb.

účinné od 1. 11. 1996Seznam závazných postupů

  1. účinné od 1. 11. 19961. Stanovení hustoty náložkovaných trhavin
  2. účinné od 1. 11. 19962. Stanovení objemové hmotnosti náložky a sypné hmotnosti sypkých trhavin
  3. účinné od 1. 11. 19963. Zkouška výpotku náložkovaných trhavin
  4. účinné od 1. 11. 19964. Stanovení detonační schopnosti průmyslových trhavin
  5. účinné od 1. 11. 19965. Stanovení dolního mezního průměru nálože
  6. účinné od 1. 11. 19966. Stanovení účinku trhaviny podle Trauzla
  7. účinné od 1. 11. 19967. Stanovení relativní pracovní schopnosti průmyslových trhavin v balistickém moždíři
  8. účinné od 1. 11. 19968. Stanovení brizance trhavin olověným válečkem
  9. účinné od 1. 11. 19969. Stanovení přenosu detonace průmyslových trhavin
  10. účinné od 1. 11. 199610. Stanovení citlivosti výbušnin k nárazu kladivem
  11. účinné od 1. 11. 199611. Stanovení citlivosti výbušnin třením
  12. účinné od 1. 11. 199612. Stanovení detonační rychlosti trhavin
  13. účinné od 1. 11. 199613. Zkoušky výbušnin tepelným namáháním
  14. účinné od 1. 11. 199614. Stanovení stupně odolnosti průmyslových trhavin proti vodě pro účely klasifikace
  15. účinné od 1. 11. 199615. Stanovení detonační schopnosti průmyslových trhavin vystavených vodnímu tlaku
  16. účinné od 1. 11. 199616. Stanovení jedovatých plynných zplodin výbuchu trhavin
  17. účinné od 1. 11. 199617. Stanovení sirovodíku ve zplodinách výbuchu trhavin
  18. účinné od 1. 11. 199618. Klasifikace a metody zkoušení bezpečnostních trhavin ve výbušných směsích
  19. účinné od 1. 11. 199619. Stanovení odolnosti důlně bezpečných trhavin k deflagraci
  20. účinné od 1. 11. 199620. Stanovení měrné hmotnosti bezdýmných prachů
  21. účinné od 1. 11. 199621. Stanovení sypké hmotnosti bezdýmných prachů
  22. účinné od 1. 11. 199622. Stanovení výbuchového tepla bezdýmných prachů
  23. účinné od 1. 11. 199623. Chemická stálost bezdýmných prachů
  24. účinné od 1. 11. 199624. Stanovení délky předdetonační zóny
  25. účinné od 1. 11. 199625. Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti pyrotechnických výrobků na stabilním imitátoru transportu
  26. účinné od 1. 11. 199626. Zkouška rozbušek průrazem na zkušební destičce
  27. účinné od 1. 11. 199627. Zkouška manipulační bezpečnosti rozněcovadel
  28. účinné od 1. 11. 199628. Zkouška mechanické pevnosti sestavy elektrických rozněcovadel
  29. účinné od 1. 11. 199629. Zkouška elektrické pevnosti elektrických rozněcovadel
  30. účinné od 1. 11. 199630. Stanovení mechanické odolnosti přívodních vodičů elektrických rozněcovadel
  31. účinné od 1. 11. 199631. Zkouška vodotěsnosti elektrických rozněcovadel
  32. účinné od 1. 11. 199632. Zkouška ohmického odporu elektrických rozněcovadel
  33. účinné od 1. 11. 199633. Zkouška zážehového impulsu elektrických rozněcovadel
  34. účinné od 1. 11. 199634. Zkouška současnosti roznětu elektrických rozněcovadel
  35. účinné od 1. 11. 199635. Zkouška odolnosti elektrických rozněcovadel vůči statické elektřině
  36. účinné od 1. 11. 199636. Zkouška doby zpoždění elektrických rozbušek
  37. účinné od 1. 11. 199637. Zkouška bezpečnosti elektrických rozbušek pro použití ve výbušném prostředí
  38. účinné od 1. 11. 199638. Odolnost elektrických rozbušek proti hromadnému výbuchu
  39. účinné od 1. 11. 199639. Stanovení detonační rychlosti bleskovice
  40. účinné od 1. 11. 199640. Odolnost přístrojů proti působení nízkých teplot
  41. účinné od 1. 11. 199641. Zkouška odolnosti přístrojů proti působení suchého tepla
  42. účinné od 1. 11. 199642. Zkouška výrobků volným pádem
  43. účinné od 1. 11. 199643. Zkouška krytí přístrojů
  44. účinné od 1. 11. 199644. Zkouška odolnosti proti působení vlhkého tepla
  45. účinné od 1. 11. 199645. Zkouška elektrické pevnosti přístrojů
  46. účinné od 1. 11. 199646. Měření izolačního odporu
  47. účinné od 1. 11. 199647. Zkoušky elektrických parametrů roznětnic
  48. účinné od 1. 11. 199648. Požadavky na nevýbušná elektrická zařízení
  49. účinné od 1. 11. 199649. Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny
  50. účinné od 1. 11. 199650. Ochrana zařízení proti vzniku mechanických zážehových jisker
  51. účinné od 1. 11. 199651. Zkoušky elektrických parametrů ohmmetru
  52. účinné od 1. 11. 199652. Zkouška jiskrové bezpečnosti
  53. účinné od 1. 11. 199653. Stanovení hořlavosti plastů
  54. účinné od 1. 11. 199654. Matematicko-statistická metoda vyhodnocování výsledků zkoušek

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 1

účinné od 1. 11. 1996Stanovení hustoty náložkovaných trhavin

účinné od 1. 11. 1996Všeobecně

  1. účinné od 1. 11. 19961. Hustota náložkované trhaviny je hmotnost objemové jednotky vlastní trhaviny bez obalu, včetně prostorů mezi zrny trhaviny.

    účinné od 1. 11. 1996Z rozměrů a hmotnosti náložky trhaviny s odříznutými čely a zbavené obalu se vypočte hustota náložkované trhaviny.

    účinné od 1. 11. 1996Pro zkoušku se použijí nedeformované náložky trhaviny, tj. náložky s co nejpřesnějším kruhovým průřezem po celé délce. Je nutno, aby obal po celém obvodu náložky těsně přiléhal k trhavině. Nesplňují-li zkoušené náložky tyto podmínky, uvede se to u výsledku zkoušky.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební pomůcky

  1. účinné od 1. 11. 19962. Při zkoušce se používají tyto pomůcky:
    1. účinné od 1. 11. 1996• ostrý řezný nástroj, např. nůž a dřevěná deska s nakresleným pravoúhlým křížem (je možno použít i vhodného přípravku, umožňujícího ostré odříznutí čel náložky trhaviny v rovině kolmé na podélnou osu náložky).
    2. účinné od 1. 11. 1996• tenká jehla
    3. účinné od 1. 11. 1996• přesné délkové měřidlo
    4. účinné od 1. 11. 1996• pravoúhlý trojúhelník
    5. účinné od 1. 11. 1996• technické váhy s přesností nejméně ± 0,02 g.

účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19963. Náložka trhaviny se otře. Ve stejné vzdálenosti od obou čel a uprostřed se obal náložky propíchne kolmo na podélnou osu náložky. Krajní vpichy se vedou v takové vzdálenosti od čel náložky, aby nejméně 0,5 cm od nich směrem k čelům byla náložka ještě pravidelně tvarována a aby trhavina mezi nimi vážila co nejvíce.

    účinné od 1. 11. 1996U náložky, jejíž obal je při vnitřním okraji přeložen (obr.1), se všechny tři vpichy vedou na přímce přibližně rovnoběžné s osou náložky, u náložky s nepřeloženým vnitřním okrajem obalu (obr.2) přibližně rovnoběžně se zkoseným okrajem obalu náložky. U obou typů obalů je nutné, aby vpichy byly vedeny co nejblíže vnitřního okraje obalu.

    účinné od 1. 11. 1996Obě čela náložky trhaviny, položené na dřevěnou desku s nakresleným pravoúhlým křížem rovnoběžně s jednou osou kříže, se odříznou. Řez se vede kolmo na podložku a rovnoběžně s druhou osou kříže přibližně 0,5 cm vně krajních vpichů tak, aby délka zkušebního válce trhaviny byla po celém obvodu pokud možno stejná. Trhavina se při tom nesmí v řezu vysypat.

    účinné od 1. 11. 1996Válec trhaviny s obalem se zváží s přesností ± 0,02 g.

    účinné od 1. 11. 1996Obal válce trhaviny se opatrně odvine tak, aby z něho neodpadl parafin, zbaví se zbytků trhaviny otřením a zváží se s přesností ± 0,02 g. Obal se použije ke změření rozměrů válce čisté trhaviny. Vpichy podle čl. 3 zanechají na nepřeloženém obalu náložky stopy, jak znázorňuje obr. 2 a na přeloženém obalu stopy, jak znázorňuje obr. 1. V obou případech se s přesností na 0,1 mm změří vzdálenost A1-A2, B1-B2, a C1-C2, z nichž se vypočte střední hodnota lo, udávající střední obvod válce trhaviny. Pak se úsečka C1-C2 rozdělí na čtyři stejné díly. Body C1, C°, C°° a C°°° se vedou kolmice protínající úsečku C1-C2 a s přesností na 0,1 mm se změří jejich délky, jejichž střední hodnota l1 udává střední délku válce trhaviny.

    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 1

    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 2

účinné od 1. 11. 1996Vyhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19964. Ze střední hodnoty obvodu a střední délky, hmotnosti válce trhaviny (čl. 3) se vypočte hustota (Ç) náložkované trhaviny v g.cm-3 ze vztahu

    účinné od 1. 11. 1996

    1. účinné od 1. 11. 1996kde m1 hmotnost válce trhaviny s obalem, (g)
    2. účinné od 1. 11. 1996m2 hmotnost obalu válce trhaviny, (g)
    3. účinné od 1. 11. 1996lo střední obvod válce trhaviny, (cm)
    4. účinné od 1. 11. 1996l1 střední délka válce trhaviny, (cm)
  1. účinné od 1. 11. 19965. Výsledkem je průměr hodnot dvou zkoušek, které se liší nejvýše o 0,015 g.cm-3. Výsledek se uvádí s přesností na 0,01 g.cm-3.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 19966. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje následující:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) rozměry náložek trhaviny

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 2

účinné od 1. 11. 1996Stanovení objemové hmotnosti náložky a sypné hmotnosti sypkých trhavin

účinné od 1. 11. 1996Všeobecně

  1. účinné od 1. 11. 19961. Objemová hmotnost náložky je střední hmotnost jednotkového objemu trhaviny obsažené v náložce včetně obalu. Sypná hmotnost je střední hmotnost objemové jednotky volně sypané trhaviny.
  2. účinné od 1. 11. 19962. Objemová hmotnost se stanoví ponořením náložky do známého objemu vody předložené v odměrném válci. Z hmotnosti náložky a zvětšení celkového objemu se vypočítá objemová hmotnost (metoda A).

    účinné od 1. 11. 1996Neumožňuje-li geometrický tvar náložky použití zkušebních pomůcek předepsaných pro metodu A, vypočítá se z rozměrů náložky objem. Z hmotnosti a takto zjištěného objemu náložky se vypočítá objemová hmotnost (metoda B).

    účinné od 1. 11. 1996Sypná hmotnost nenáložkovaných sypkých trhavin se stanoví vážením konstantního objemu trhaviny. Ze zjištěných hodnot se vypočítá sypná hmotnost.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební vzorky

  1. účinné od 1. 11. 19963. Zkušebními vzorky jsou:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) náložky trhaviny ze sériové výroby daného geometrického tvaru (válce, hranoly) a hmotnosti, s pevným obalem,
    2. účinné od 1. 11. 1996b) vzorek plastické trhaviny na bázi nevýbušného plastifikátoru o hmotnosti nejméně 100 g, upravený do válcového tvaru,
    3. účinné od 1. 11. 1996c) průměrný vzorek nenáložkované sypké trhaviny o hmotnosti 2500 g,

    účinné od 1. 11. 1996Zkušební vzorky se temperují na teplotu 15 až 25° C.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební pomůcky

  1. účinné od 1. 11. 19964. Při zkouškách se používají:
    1. účinné od 1. 11. 1996• technické váhy s přesností nejméně ± 0,1 g (při hmotnosti vzorku nad 1000 g s přesností nejméně ± 0,5 g),
    2. účinné od 1. 11. 1996• odměrné válce na 250, 500 a 1000 cm3,
    3. účinné od 1. 11. 1996• posuvné měřítko,
    4. účinné od 1. 11. 1996• ocelové měřítko vhodné délky,
    5. účinné od 1. 11. 1996• Hahnův litr z nejiskřivého materiálu.

účinné od 1. 11. 1996Stanovení objemové hmotnosti náložky - metoda A

  1. účinné od 1. 11. 19965. Zkušební vzorek podle čl. 3a) nebo 3b) se zváží s přesností 0,1 g. Do odměrného válce vhodné velikosti, v němž je známý objem destilované vody o teplotě 15 až 25° C, se vloží zvážený vzorek tak, aby byl celý ponořen a aby na něm nebyly ulpělé vzduchové bublinky. Pak se ihned odečte zvětšení objemu (V) ve válci s přesností 0,2 cm3.
  2. účinné od 1. 11. 19966. Výpočet. Objemová hmotnost náložky v g.cm-3 (x) se vypočítá podle vzorce:

    účinné od 1. 11. 1996

    1. účinné od 1. 11. 1996kde M hmotnost náložky, (g)
    2. účinné od 1. 11. 1996V objem náložky, (cm3), zjištěný podle čl. 5

    účinné od 1. 11. 1996Použije-li se vzorku trhaviny podle čl. 3b), zjistí se tímto závazným postupem objemová hmotnost trhaviny.

účinné od 1. 11. 1996Stanovení objemové hmotnosti náložky - metoda B

  1. účinné od 1. 11. 19967. Zkušební vzorek podle čl. 3a) se zváží s přesností 0,1 g (při hmotnosti vzorku do 1000 g) nebo 0,5 g (při hmotnosti vzorku nad 1000 g). Pak se změří
    1. účinné od 1. 11. 1996a) u náložek válcového tvaru - průměr a délka,
    2. účinné od 1. 11. 1996b) u náložek tvaru čtyřbokého hranolu - délka, šířka a výška s přesností 0,1 cm a vypočítá se objem náložky (V) podle vzorců:
      1. účinné od 1. 11. 1996a) V = 0,785.d2.l
      2. účinné od 1. 11. 1996b) V = a.b.c,
        1. účinné od 1. 11. 1996kde d průměr náložky, (cm)
        2. účinné od 1. 11. 1996l délka náložky, (cm)
        3. účinné od 1. 11. 1996a, b, c, délka, šířka a výška náložky, (cm).
  1. účinné od 1. 11. 19968. Výpočet. Objemová hmotnost náložky v g.cm-3 (x) se vypočítá podle vzorce:

    účinné od 1. 11. 1996

    1. účinné od 1. 11. 1996kde M hmotnost náložky, (g)
    2. účinné od 1. 11. 1996V objem náložky, (cm3), zjištěný podle čl. 7.

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení

  1. účinné od 1. 11. 19969. Jako výsledek zkoušky objemové hmotnosti podle metody A a B se uvádí aritmetický průměr ze dvou stanovení, který se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.

účinné od 1. 11. 1996Stanovení sypné hmotnosti sypkých trhavin

  1. účinné od 1. 11. 199610. Odměrná nádoba Hahnova litru se zváží s přesností 0,5 g a přístroj se sestaví. Do násypné nádoby s uzavřeným uzávěrem se vsype asi 1,5 kg vzorku podle čl. 3c) předem prosátého sítem o velikosti oka 5 mm, rychlým, ale klidným pohybem se otevře uzávěr a vzorek se ponechá samovolně sypat do odměrné nádoby. Uzávěr se uzavře a násypná nádoba se opatrně sejme. Přebytečný vzorek se z odměrné nádoby shrne mosazným pravítkem tak, aby byl v úrovni s okrajem nádoby. Odměrná nádoba se vzorkem se zváží s přesností 0,5 g.
  2. účinné od 1. 11. 199611. Výpočet a zhodnocení. Sypná hmotnost trhaviny v g.dm-3 (x) se vypočítá podle vzorce:

    účinné od 1. 11. 1996

    1. účinné od 1. 11. 1996kde M hmotnost odměrné nádoby se vzorkem, (g)
    2. účinné od 1. 11. 1996Mo hmotnost odměrné nádoby, (g)
    3. účinné od 1. 11. 1996V objem odměrné nádoby, (dm3)

    účinné od 1. 11. 1996Jako výsledek zkoušky se uvádí aritmetický průměr ze dvou stanovení, který se smí lišit nejvýše o 10 g.dm-3. Výsledek se zaokrouhlí na jednotky.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 199612. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje následující:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) použitý závazný postup
    2. účinné od 1. 11. 1996b) výsledky jednotlivých stanovení

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 3

účinné od 1. 11. 1996Zkouška výpotku náložkovaných trhavin

účinné od 1. 11. 1996Všeobecně

  1. účinné od 1. 11. 19961. Výpotkem se rozumí orosení nebo drobné kapky tekutiny na povrchu náložek průmyslových trhavin.

    účinné od 1. 11. 1996Výpotek je způsoben hygroskopičností některých složek trhavin nebo vylučováním kapalných esterů vícemocného alkoholu kyseliny dusičné, popř. kapalných aromatických nitrolátek z masy trhaviny.

    účinné od 1. 11. 1996Výskyt výpotku signalizuje, že vlastnosti trhaviny mohou být změněny a že manipulací s ní může být ohrožena bezpečnost při práci.

  1. účinné od 1. 11. 19962. Typ, popř. složení výpotku se určuje zkouškami kvalitativními.

    účinné od 1. 11. 1996Při zkouškách se používá chemikálií čistoty p. a. a destilované vody.

účinné od 1. 11. 1996Zkoušení

  1. účinné od 1. 11. 19963. Z originálního expedičního obalu se odeberou náhodně tři náložky trhaviny a vizuální prohlídkou se zjistí, zda na jejich povrchu je orosení nebo drobné kapky. Jsou-li na povrchu zjištěny kapky, nasají se ze všech tří náložek rovnoměrně do dvou proužků filtračního papíru (černá páska) rozměrů 15 x 80 mm, sestřižených do špičky.

    účinné od 1. 11. 1996Zvlhčená část prvého proužku se odstřihne, vloží do filtrační nálevky a promyje se 3 cm3 vody. Čirého roztoku (roztok A) se použije pro zkoušky podle čl. 4.

    účinné od 1. 11. 1996Obdobně se zpracuje druhý proužek s výpotkem s tím, že zvlhčená část se promyje 3 cm3 acetonu. Acetonový roztok se odpaří téměř k suchu a odparku se použije pro zkoušky podle čl. 5 (roztok B).

účinné od 1. 11. 1996Zkoušky totožnosti látek rozpustných ve vodě

  1. účinné od 1. 11. 19964. V roztoku A se dokazuje přítomnost dusičnanů nebo chloridů.
    1. účinné od 1. 11. 1996a) Chemikálie

      účinné od 1. 11. 1996Dusičnan stříbrný, roztok 5 %

      účinné od 1. 11. 1996Difenylamin, roztok

      účinné od 1. 11. 1996Příprava: 0,2 g difenylaminu se rozpustí ve 100 cm3 kyseliny sírové (h=1,84)

    1. účinné od 1. 11. 1996b) Postup zkoušky
      1. účinné od 1. 11. 1996ba) Na bílou skleněnou zkušební desku se pomocí skleněné tyčinky nanese 1 kapka roztoku A podle čl.3 a 1 kapka roztoku difenylaminu. Za přítomnosti dusičnanů ihned vznikne modré zbarvení,
      2. účinné od 1. 11. 1996bb) k 1 cm3 roztoku A se přidají 0,2 cm3 roztoku dusičnanu stříbrného. Za přítomnosti chloridů vznikne bílý zákal až sraženina.

účinné od 1. 11. 1996Zkoušky totožnosti organických látek

  1. účinné od 1. 11. 19965. V roztoku B se dokazuje přítomnost dusičného esteru glycerolu a diethylenglykolu (dále jen nitroglycerin a nitroglykol, resp. nitroestery), resp. tri- popř. dinitrotoluen (dále jen nitrolátky) pomocí chromatografie na tenké vrstvě.
    1. účinné od 1. 11. 1996a) Chemikálie

      účinné od 1. 11. 1996Rozpouštědlová sestava: benzen + chlorid uhličitý (4:1)

      účinné od 1. 11. 1996Základní roztoky I a II

      účinné od 1. 11. 1996Příprava roztoku I: 0,1 g nitroglycerolu a 0,1 g nitroglykolu se rozpustí v 10 cm3 acetonu (roztok I)

      účinné od 1. 11. 1996Příprava roztoku II: 0,1 g 2,4,6-trinitrotoluenu a 0,1 g 2,4-dinitrotoluenu se rozpustí v 10 cm3 acetonu (roztok II)

      účinné od 1. 11. 1996Difenylamin, roztok 5 % v ethylalkoholu

      účinné od 1. 11. 1996Ehrlichovo činidlo s chloridem cínatým

      účinné od 1. 11. 1996Příprava: 0,25 g 4-dimethylaminobenzaldehydu se rozpustí ve 2,5 cm3 kyseliny chlorovodíkové (h=1,19) a ve 22,5 cm3 vody. Odděleně se rozpustí 1,25 g chloridu cínatého (SnCl2.2H2O) ve 4,2 cm3 kyseliny chlorovodíkové (h=1,19) mírným zahřátím, po ochlazení se přidá voda do 25 cm3. Oba roztoky se po filtraci smíchají. Činidlo se připravuje vždy čerstvé.

    1. účinné od 1. 11. 1996b) Zkušební pomůcky

      účinné od 1. 11. 1996Chromatografická komora pro chromatografii v tenké vrstvě, desky s tenkou vrstvou pro chromatografické účely.

    1. účinné od 1. 11. 1996c) Postup zkoušky
      1. účinné od 1. 11. 1996ca) Na start jedné desky s tenkou vrstvou se ve vzdálenosti 3 cm od sebe nanese po 5 mm3 roztoku B podle čl. 3 a základního roztoku I, deska se vloží do chromatografické komory nysycené parami rozpouštědlové soustavy a vyvíjí se touto soustavou tak dlouho, až čelo chromatogramu je vzdáleno asi 2 cm od konce desky. Po vyjmutí z komory a vysušení při teplotě místnosti se chromatogram vyvolá postřikem roztoku difenylaminu a vloží se pod UV-lampu. Skvrny nitroglycerinu a nitroglykolu se projeví šedomodrým zbarvením. Srovnáním chromatogramu roztoku B s chromatogramem základního roztoku I se zjistí přítomnost a totožnost uvedených látek ve výpotku.
      2. účinné od 1. 11. 1996cb) Na start druhé desky se obdobným způsobem nanese po 5 mm3 roztoku B a základního roztoku II a opět se vyvíjí rozpouštědlovou soustavou. Po usušení se chromatogram vyvolá postřikem Ehrlichova činidla a chloridem cínatým. Skvrny 2,4,6-trinitrotoluenu a 2,4-dinitrotoluenu se do 15 minut projeví žlutým a žlutooranžovým zbarvením. Srovnáním chromatogramu roztoku B s chromatogramem základního roztoku II se zjistí přítomnost a totožnost uvedených látek ve výpotku.

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19966. Je-li zkouškami podle čl. 4 prokázána přítomnost dusičnanů nebo chloridů, jde o výpotek látek rozpustných ve vodě (hygroskopických).

    účinné od 1. 11. 1996Je-li zkouškami podle čl. 5 prokázána přítomnost některých látek v čl. 5 uvedených, jde o výpotek nitroesterů nebo nitrolátek.

účinné od 1. 11. 1996Orientační zkouška

  1. účinné od 1. 11. 19967. Pro rychlou orientaci o typu výpotku je možno použít následující zkoušky: Jsou-li na povrchu náložek vizuální prohlídkou zjištěny kapky, vpraví se tyto do zkumavky s vodou. Rozpustí-li se kapky zcela ve vodě, jde o výpotek látek hygroskopických, zůstanou-li ve vodě odděleny, jde o výpotek nitroesterů nebo nitrolátek.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 19968. Záznam o zkoušce obsahuje údaje, uvedené v § 5 této vyhlášky.

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 4

účinné od 1. 11. 1996Stanovení detonační schopnosti průmyslových trhavin

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Detonační schopností se rozumí schopnost trhaviny detonovat za předepsaných podmínek spolehlivě a beze zbytku po celé délce nálože.
  2. účinné od 1. 11. 19962. Při stanovení detonační schopnosti se používá k roznětu zkoušené trhaviny jednotného počinu tělískem z lisovaného pentritu (metoda A). Trhaviny, u nichž je předepsán roznět rozněcovadlem s iniciační mohutností nejméně stejnou jako má rozbuška č. 8, jsou při stanovení detonační schopnosti podrobeny i další zkoušce roznětem rozbuškou č. 3, nebo rozbuškou č. 8 u trhavin, u nichž výrobce citlivost k rozbušce č. 3 nezaručuje (metoda B).

účinné od 1. 11. 1996Zkušební vzorky

  1. účinné od 1. 11. 19963. Zkušebními vzorky jsou:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) náložky trhaviny ze sériové výroby daného průměru a hmotnosti, které se sestavují v nálože délky nejméně 600 mm (u náložek jmenovitého průměru do 65 mm včetně) nebo nejméně 1500 mm (u náložek jmenovitého průměru nad 65 mm). Použité náložky nesmí být deformovány.
    2. účinné od 1. 11. 1996b) trhavina v trubce z tvrdého polyvinylchloridu s uzavřeným dnem délky 1500 mm (u trhavin, u nichž nelze připravit nálož podle čl. 3a), např. nenáložkovaných, kapalných apod.)

účinné od 1. 11. 1996Příprava zkušebních náloží

  1. účinné od 1. 11. 19964. U náložkovaných trhavin se zkušební nálože sestavují z náložek zkoušené trhaviny na dřevěné podložce se žlábkem. Náložky se k sobě těsně přitisknou čely tak, aby se dotýkaly po celé ploše čel a byly zajištěny proti posunutí, např. připevněním textilní lepící páskou.
  2. účinné od 1. 11. 19965. U nenáložkovaných trhavin se zkušební nálož připraví naplněním zkoušené trhaviny do trubky z tvrdého PVC. Je nutno, aby vnitřní průměr použité trubky byl stejný nebo nejvýše o 30 % větší než je nejmenší povolený průměr zkoušené trhaviny.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

  1. účinné od 1. 11. 19966. Zkušební zařízení se sestaví z následujících pomůcek:
    1. účinné od 1. 11. 1996• rozbuška č.3 Cu
    2. účinné od 1. 11. 1996• rozbuška č.8 Cu
    3. účinné od 1. 11. 1996• rozbuška č.8 Al nebo elektrická mžiková rozbuška s měděnou dutinkou
    4. účinné od 1. 11. 1996• počinové tělísko válcového tvaru z lisovaného pentritolu Np 10 T, průměru 40 mm, hmotnosti 150 g, hustoty 1,60 ± 0,01 g.cm-3, s otvorem pro rozbušku v podélné ose
    5. účinné od 1. 11. 1996• dřevěná podložka tloušťky 15 mm, šířky 50 mm, délky 600 mm, se žlábkem hloubky 6 mm a šířku 25 mm (pro náložky o průměru do 65 mm včetně)
    6. účinné od 1. 11. 1996• dřevěná podložka tloušťky 20 mm, šířky 100 mm, délky 1500 mm, se žlábkem hloubky 15 mm a šířky 48 mm (pro náložky o průměru nad 65 mm)
    7. účinné od 1. 11. 1996• trubka z neměkčeného polyvinylchloridu, délky 1500 mm

účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19967. Stanovení detonační schopnosti počinovým tělískem - metoda A.

    účinné od 1. 11. 1996Na urovnaném terénu (písek, hlína apod.) se položí zkušební nálož podle čl. 4 nebo čl. 5. Do masy trhaviny na čele nálože se úplně zasune počinové tělísko, adjustuje se rozbuškou č. 8 Al nebo elektrickou rozbuškou a sestava se přivede k detonaci. U náloží s průměrem menším než 40 mm se počinové tělísko přiloží těsně k uříznutému čelu první náložky zkušební nálože podle čl. 4. Je nutno, aby počinové tělísko bylo přitom ve styku s masou zkoušené trhaviny na celé čelní ploše zkušební nálože.

  1. účinné od 1. 11. 19968. Stanovení detonační schopnosti rozbuškou č. 3 a č. 8 - metoda B.

    účinné od 1. 11. 1996Na urovnaném terénu (písek, hlína apod.) se položí zkušební nálož podle čl. 4 nebo čl. 5. V jednom jejím čele se upraví důlek pomocí kolíku z nejiskřivého materiálu a do důlku se zasune rozbuška č. 3 (resp., rozbuška č. 8) tak, aby byla celá v trhavinové mase. Sestava se pak přivede k detonaci.

  1. účinné od 1. 11. 19969. Zkoušky podle čl. 7 a čl. 8 se provádějí vždy třikrát se zkušebním vzorkem ve stejném uspořádání.

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 199610. Požaduje se, aby ve všech případech podle čl. 9 zkušební vzorek detonoval po celé délce nálože. Úplnost detonace se zjišťuje ze stopy na podkladu, je nutno, aby byla patrná po celé délce nálože. V okolí nesmí být patrny zbytky trhaviny. Nevyhoví-li zkušební vzorek v jednom případě požadavku úplnosti detonace, opakují se zkoušky podle čl. 7 a čl. 8 každá šestkrát. Zkoušená trhavina vyhovuje, nedojde-li při těchto zkouškách k nevyhovujícímu výsledku.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 199611. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje následující:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) průměr náložek zkoušené trhaviny, případně rozměry trubky PVC
    2. účinné od 1. 11. 1996b) použitou metodu zkoušení
    3. účinné od 1. 11. 1996c) teplotu a relativní vlhkost vzduchu při zkoušce
    4. účinné od 1. 11. 1996d) výsledky jednotlivých zkoušek
    5. účinné od 1. 11. 1996e) u zkušebních náloží podle čl. 5 i objemovou hmotnost trhaviny v náloži.

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 5

účinné od 1. 11. 1996Stanovení dolního mezního průměru nálože

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Při stanovení dolního mezního průměru nálože se zjišťuje nejmenší průměr nálože trhaviny, kdy ještě detonace probíhá stabilně a to za podmínek, předepsaných touto metodikou.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení

  1. účinné od 1. 11. 19962. Zkušební zařízení se sestavuje z následujících zkušebních pomůcek:
    1. účinné od 1. 11. 1996• skleněné trubky s odstupňovanými vnitřními průměry, délky 1000 mm, tloušťky stěny 2,0 mm až 2,5 mm
    2. účinné od 1. 11. 1996• průmyslová rozbuška č. 8 Cu
    3. účinné od 1. 11. 1996• zápalnice nebo elektrický palník
    4. účinné od 1. 11. 1996• textilní lepící páska

účinné od 1. 11. 1996Příprava zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19963. Do suché a předem zvážené skleněné trubky, jejíž objem byl zjištěn kalibrací, se vnáší vzorek zkoušené trhaviny tak, aby hustota vzorku byla v celém sloupci konstantní. Zcela naplněná trubka se znovu zváží a z jejího objemu a hmotnosti trhaviny se stanoví hustota. Je nutno, aby hustota trhaviny byla při všech měřeních daného vzorku téže série pokusů stejná a smí se lišit od střední hodnoty nejvýše o ± 0,02 g.cm-3.

účinné od 1. 11. 1996Postup a zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19964. Při vnitřním průměru trubky 20 mm a větším se vzorek iniciuje rozbuškou, zasunutou do zkoušené trhaviny do hloubky 15 mm. Při průměru pod 20 mm se vzorek iniciuje pomocnou náložkou z téže (zkoušené) trhaviny, téže hustoty, připravenou v papírové trubičce délky 40 mm a průměru 20 mm. Do této pomocné náložky se dřevěným kolíkem provede důlek, do něhož se zasune rozbuška do hloubky 15 mm. Adjustovaná trubka s trhavinou se uloží na urovnaný terén a odpálí. Stanovení se provede při různých vnitřních průměrech trubky. Jako dolní mezní průměr trhaviny při dané hustotě se uvede nejmenší průměr, při kterém dojde vždy k úplné detonaci nálože. Nejmenší počet zkoušek jsou tři odpaly u daného průměru, přičemž se požaduje, aby vnitřní průměr trubek byl v rozmezí Z 0,5 mm od aritmetického průměru.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 19965. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) teplotu, při které se zkouška provádí
    2. účinné od 1. 11. 1996b) dolní mezní průměr nálože, vztažený na hustotu zkoušené trhaviny

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 6

účinné od 1. 11. 1996Stanovení účinku trhaviny podle Trauzla

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Přivedením trhaviny o předepsané hmotnosti k detonaci v olověném válci se vytvoří výduť, jejíž objem se změří. Jeho hodnota v cm3 slouží k vyjádření účinku zkoušené trhaviny. Zkouška se neprovádí pro kapalné trhaviny.
  2. účinné od 1. 11. 19962. Zkouška slouží ke srovnávání účinku jednotlivých druhů trhavin z hlediska jejich praktického používání při trhacích pracích.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení a pomůcky

  1. účinné od 1. 11. 19963. K provedení zkoušky je třeba:
    1. účinné od 1. 11. 1996• olověný válec (obr. 1) z měkkého olova. Má průměr 200 ± 2 mm, vývrt o průměru 25 ± 0,5 mm a hloubky 125 ± 1 mm je v jeho ose. Stěny a dno válce nesmí mít staženiny nebo lunkry, je nutno, aby povrch válce a vývrtu byl hladký, bez prasklin a tvrdých pecek.
    2. účinné od 1. 11. 1996Válce se zhotovují z olověných tyčí, které se vyrábějí z olova taveného při 390 až 400° C lisováním v těstovitém stavu při asi 300° C na hydraulických lisech. Z jedné tavby olova se vyrobí tolik tyčí, aby z nich bylo možno zhotovit nejméně 30 válců.
    3. účinné od 1. 11. 1996• dutinka z fólie z cínu Sn 99,85 tloušťky 0,02 mm. Zhotoví se vystřihnutím pravoúhlého lichoběžníka o rozměrech 150x120x70 mm a navinutím na navíjecí trn o průměru 24,0 mm a výšce 50 mm postupem, znázorněným na obr. 2. Fólie přečnívající přes okraj trnu se přehne a přitlačí na čelo trnu, přičemž hrot lichoběžníka se přehýbá jako první. Přeložením dalších částí přečnívajícího pláště dutinky se vytvoří dno. Hotová dutinka se opatrně stáhne z trnu, aby se neporušil její tvar.
    4. účinné od 1. 11. 1996• pouzdro (obr. 3a) z nejiskřivého materiálu
    5. účinné od 1. 11. 1996• pěchovací trn (obr. 3b) z nejiskřivého materiálu
    6. účinné od 1. 11. 1996• navíjecí trn (obr. 3c) z tvrdého dřeva
    7. účinné od 1. 11. 1996• zážehová rozbuška č. 8 Cu adjustovaná zápalnicí nebo elektrickým palníkem, popř. elektrická rozbuška s Cu dutinkou
    8. účinné od 1. 11. 1996• křemenný písek suchý, o velikosti částic 0,25 až 0,5 mm
    9. účinné od 1. 11. 1996• odměrný válec na 100 cm3 a 500 cm3.

účinné od 1. 11. 1996Kontrolní zkouška

  1. účinné od 1. 11. 19964. Pro stanovení účinku trhavin je nutno použít válce vyhovující kontrolní zkoušce, provedené stejným postupem jako vlastní zkouška (viz čl. 5 až 7) s tímto upřesněním:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) Jako kontrolní trhavina se použije náložka připravená z 10 ± 0,05 g tritolu A šupinkového, předem rozdrceného a prosátého. Použije se frakce, která projde sítem o jmenovitém rozměru oka 0,315 mm a neprojde sítem 0,1 mm. Použije se rozbuška ze stejné série jako při vlastním stanovení.
    2. účinné od 1. 11. 1996b) Jako výsledek kontrolní zkoušky se uvede aritmetický průměr výsledků tří stanovení, mezi nimiž smí být rozdíl nejvýše ± 7 cm3 od aritmetického průměru. Požaduje se, aby objem výdutě byl 300 ± 15 cm3.
      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 1

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 2

      účinné od 1. 11. 1996rozměry v mm

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 3

účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19965. Zkouška sestává ze tří opakovaných stanovení.
  2. účinné od 1. 11. 19966. Do cínové dutinky se naváží 10 ± 0,05 g zkoušené trhaviny, dutinka se vsune do pouzdra a trhavina se upěchuje na hustotu, obvyklou v průmyslovém balení. Při pěchování se současně pěchovacím trnem vytvoří v trhavině důlek pro rozbušku. Rozbuška se vsune do důlku v trhavině a plášť dutinky se pevně nabalí na vyčnívající část rozbušky tak, aby bylo zajištěno pevné spojení rozbušky s dutinkou.
  3. účinné od 1. 11. 19967. Objem vývrtu válce se změří vodou s přesností na 1 cm3. Je nutno, aby teplota válce i vody byla 20 ± 2° C. Vývrt se po změření objemu pečlivě vysuší a vyčistí. Do vývrtu se vsune náložka zkoušené trhaviny, připravená podle čl.6, až do úrovně horní plochy válce se volně bez udusání nasype křemenný písek a náložka se přivede k detonaci. Detonací náložky se ve válci vytvoří výduť hruškovitého tvaru, ta se zbaví nečistot vzniklých výbuchem zkoušené trhaviny a při teplotě válce 20 ± 2° C se objem výdutě změří s přesností na 1 cm3.

    účinné od 1. 11. 1996Pro běžné provozní zkoušky lze upustit od vytemperování válce a s ohledem na jeho teplotu použít korekci objemu dutiny válce. Teplota válce však nesmí klesnout pod 0° C. Korekce na teplotu činí 0,25 % objemu na 1° C nad nebo pod 20° C. Při teplotách nižších se korekce přičítá, při teplotách vyšších se odečítá.

účinné od 1. 11. 1996Výpočet a zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19968. Účinek trhaviny (V) v cm3 se vypočítá podle vzorce:

    účinné od 1. 11. 1996V = V1 - Vo ± k,

    1. účinné od 1. 11. 1996kde Vo objem vývrtu válce, (cm3)
    2. účinné od 1. 11. 1996V1 objem výdutě po detonaci trhaviny, (cm3)
    3. účinné od 1. 11. 1996k korekce objemu dutiny válce s ohledem na jeho teplotu, (cm3)

    účinné od 1. 11. 1996Jako výsledek zkoušky se uvede aritmetický průměr tří stanovení. Rozdíl jednotlivých stanovení a aritmetického průměru nesmí být větší než ± 10 cm3. Není-li tomu tak, je nutno zkoušku opakovat.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 19969. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) teplotu ovzduší při zkoušce,
    2. účinné od 1. 11. 1996b) teplotu válce při zkoušce,
    3. účinné od 1. 11. 1996c) objem vývrtu v cm3,
    4. účinné od 1. 11. 1996d) objem výdutě po detonaci zkoušené trhaviny v cm3,
    5. účinné od 1. 11. 1996e) výsledky jednotlivých stanovení.

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 7

účinné od 1. 11. 1996Stanovení relativní pracovní schopnosti průmyslových trhavin v balistickém moždíři

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Relativní pracovní schopnost trhavin se stanoví z váhového množství srovnávací trhaviny, která při detonaci v balistickém moždíři způsobí stejně velkou výchylku jako 10 g zkoušené trhaviny.

účinné od 1. 11. 1996Účel zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19962. Z relativní pracovní schopnosti trhaviny, zjištěné v balistickém moždíři, se usuzuje na účinek trhaviny při jejím použití.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení a pomůcky

  1. účinné od 1. 11. 19963. Zkušební zařízení podle obr. 1 sestává z:
    1. účinné od 1. 11. 1996• nosné konstrukce ( 1 ) upevněné na vhodném základu,
    2. účinné od 1. 11. 1996• výkyvné nosné tyče (2),
    3. účinné od 1. 11. 1996• moždíře se střelou (3),
    4. účinné od 1. 11. 1996• měřítka ve tvaru oblouku (4) se stupnicí s mm dělením,
    5. účinné od 1. 11. 1996• jezdce (5),

    účinné od 1. 11. 1996Moždíř podle obr. 2 sestává z:

    1. účinné od 1. 11. 1996• těla (1) z oceli 12 050.1,
    2. účinné od 1. 11. 1996• vložky (2) z oceli 16 341.3

    účinné od 1. 11. 1996Střela je zhotovena podle obr. 3 z oceli 19 422.3.

    účinné od 1. 11. 1996Hmotnost moždíře činí asi 310 kg, hmotnost střely asi 15 kg. Lože pro zachycování střel je obvykle z masivních dřevěných fošen s náplní rašeliny, odřezků gumy apod.

  1. účinné od 1. 11. 19964. Pomůcky:
    1. účinné od 1. 11. 1996• dutinka z cínové folie Sn 99,85; tloušťky 0,02 mm, zhotovená postupem podle čl. 6
    2. účinné od 1. 11. 1996• navíjecí trn (obr.4) z tvrdého dřeva,
    3. účinné od 1. 11. 1996• pouzdro (obr.5) z nejiskřivého materiálu,
    4. účinné od 1. 11. 1996• pěchovací trn (obr.6) z nejiskřivého materiálu,
    5. účinné od 1. 11. 1996• průmyslová rozbuška č. 8 Cu,
    6. účinné od 1. 11. 1996• zápalnice délky nejméně 50 cm,
    7. účinné od 1. 11. 1996• nízkotuhnoucí olej

účinné od 1. 11. 1996Srovnávací trhavina

  1. účinné od 1. 11. 19965. Srovnávacím vzorkem trhaviny je trhací želatina, která odpovídá Polar Blasting Gelatine (ICI).
    1. účinné od 1. 11. 1996a) Složení v %:
      účinné od 1. 11. 1996
      Příloha č. 3 Seznam závazných postupů Závazný postup č. 1 Stanovení hustoty náložkovaných trhavin Všeobecně Zkušební pomůcky Postup zkoušky Obr. 1 Obr. 2 Vyhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 2 Stanovení objemové hmotnosti náložky a sypné hmotnosti sypkých trhavin Všeobecně Zkušební vzorky Zkušební pomůcky Stanovení objemové hmotnosti náložky - metoda A Stanovení objemové hmotnosti náložky - metoda B Zhodnocení Stanovení sypné hmotnosti sypkých trhavin Záznam o zkoušce Závazný postup č. 3 Zkouška výpotku náložkovaných trhavin Všeobecně Zkoušení Zkoušky totožnosti látek rozpustných ve vodě Zkoušky totožnosti organických látek Zhodnocení zkoušky Orientační zkouška Záznam o zkoušce Závazný postup č. 4 Stanovení detonační schopnosti průmyslových trhavin Podstata zkoušky Zkušební vzorky Příprava zkušebních náloží Zkušební zařízení Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 5 Stanovení dolního mezního průměru nálože Podstata zkoušky Zkušební zařízení Příprava zkoušky Postup a zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 6 Stanovení účinku trhaviny podle Trauzla Podstata zkoušky Zkušební zařízení a pomůcky Kontrolní zkouška Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Postup zkoušky Výpočet a zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 7 Stanovení relativní pracovní schopnosti průmyslových trhavin v balistickém moždíři Podstata zkoušky Účel zkoušky Zkušební zařízení a pomůcky Srovnávací trhavina
      estery kyseliny dusičné 90,7
      nitrocelulóza (suchá) 8,2
      uhličitan vápenatý 0,6
      tetraboritan sodný (mletý) 0,5
    1. účinné od 1. 11. 1996b) Požadavky na použité suroviny:

      účinné od 1. 11. 1996Estery kyseliny dusičné - nitrovaná směs 20 %

      1. účinné od 1. 11. 1996monoethylenglykolu a 80 % glycerinu
      2. účinné od 1. 11. 1996obsah vlhkosti nejvýše 0,3 %,
      3. účinné od 1. 11. 1996alkalita (jako Na2CO3) nejvýše 0,005 %
      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 1

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 2

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 3

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 4

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 5

      účinné od 1. 11. 1996Obrázek

      účinné od 1. 11. 1996Obr. 6

      účinné od 1. 11. 1996Nitrocelulóza

      1. účinné od 1. 11. 1996obsah dusíku 12,1 ± 0,2 %,
      2. účinné od 1. 11. 1996viskozita 3 % roztoku v 95 % acetonu 100 až 200 cP,
      3. účinné od 1. 11. 1996acidita (jako H2SO)4 nejvýše 0,05 %,
      4. účinné od 1. 11. 1996rozpustnost 1 g ve 100 cm3 směsi eteru a
      5. účinné od 1. 11. 1996etanolu (2:1) nejméně 95 %,
      6. účinné od 1. 11. 1996síranový popel (po spálení s parafinem) nejvýše 1 %.

      účinné od 1. 11. 1996Uhličitan vápenatý srážený

      1. účinné od 1. 11. 1996obsah vlhkosti nejvýše 0,5 %.

      účinné od 1. 11. 1996Tetraboritan sodný p. a.

      1. účinné od 1. 11. 1996obsah vlhkosti a krystalové vody 45 až 47,5 %,
      2. účinné od 1. 11. 1996obsah těžkých kovů a ve vodě nerozpustných nečistot nejvýše 0,1 %.
    1. účinné od 1. 11. 1996c) Příprava:

      účinné od 1. 11. 1996Do mísiče o kapacitě 5 až 10 kg opatřeného vodním pláštěm a nastavitelnou teplotou se předloží do želatinační nádoby z plastické hmoty jemně mletý tetraboritan sodný, uhličitan vápenatý a nitrocelulóza.

      účinné od 1. 11. 1996Potom se kontinuálně za stálého míchání přidávají kapalné estery kyseliny dusičné a v míchání se pokračuje ještě pět minut po přilití celého množství kapalných esterů kyseliny dusičné, aby se zabránilo tvorbě hrudek.

      účinné od 1. 11. 1996Tato operace se nesmí provádět při teplotě nižší než 15° C. Potom se vzniklý gel dávkuje postupně ve dvou až tříminutových intervalech v malých dávkách (nejvýše 500 g) do mísiče vyhřátého na 30° C a při této teplotě se míchá 50 minut. Pak se mísič ručně vyprázdní a trhavina se náložkuje do expedičních nebo skladovacích obalů, chránících trhavinu proti zvlhnutí.

      účinné od 1. 11. 1996Ke zkouškám relativní pracovní schopnosti se použije srovnávací trhavina nejdříve po 21 dnech od výroby. Doba použitelnosti vzorku srovnávací trhaviny při skladování v hermetických obalech je nejvýše 12 měsíců.

      účinné od 1. 11. 1996Požaduje se, aby připravená srovnávací trhavina vyhovovala těmto požadavkům:

      účinné od 1. 11. 1996
      Příloha č. 3 Seznam závazných postupů Závazný postup č. 1 Stanovení hustoty náložkovaných trhavin Všeobecně Zkušební pomůcky Postup zkoušky Obr. 1 Obr. 2 Vyhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 2 Stanovení objemové hmotnosti náložky a sypné hmotnosti sypkých trhavin Všeobecně Zkušební vzorky Zkušební pomůcky Stanovení objemové hmotnosti náložky - metoda A Stanovení objemové hmotnosti náložky - metoda B Zhodnocení Stanovení sypné hmotnosti sypkých trhavin Záznam o zkoušce Závazný postup č. 3 Zkouška výpotku náložkovaných trhavin Všeobecně Zkoušení Zkoušky totožnosti látek rozpustných ve vodě Zkoušky totožnosti organických látek Zhodnocení zkoušky Orientační zkouška Záznam o zkoušce Závazný postup č. 4 Stanovení detonační schopnosti průmyslových trhavin Podstata zkoušky Zkušební vzorky Příprava zkušebních náloží Zkušební zařízení Postup zkoušky Zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 5 Stanovení dolního mezního průměru nálože Podstata zkoušky Zkušební zařízení Příprava zkoušky Postup a zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 6 Stanovení účinku trhaviny podle Trauzla Podstata zkoušky Zkušební zařízení a pomůcky Kontrolní zkouška Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Postup zkoušky Výpočet a zhodnocení zkoušky Záznam o zkoušce Závazný postup č. 7 Stanovení relativní pracovní schopnosti průmyslových trhavin v balistickém moždíři Podstata zkoušky Účel zkoušky Zkušební zařízení a pomůcky Srovnávací trhavina Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6
      obsah kapalných esterů kyseliny dusičné90,0 až 92,0 %
      obsah nitrocelulózy8,0 až 8,4 %
      obsah anorganických látek0,9 až 1,3 %
      obsah vody nejvýše0,5 %

      účinné od 1. 11. 1996Je nutno, aby vzorek byl vizuálně homogenní.

účinné od 1. 11. 1996Příprava zkušební náložky

  1. účinné od 1. 11. 19966. Z cínové fólie se vystřihne lichoběžník podle obr. 7 a navine se na navíjecí trn postupem podle obr. 8. Fólie, přečnívající přes okraj trnu, se přehne a přitlačí na čelo trnu, přičemž hrot lichoběžníka se přehýbá nejdříve. Tím se z fólie vytvoří dutinka o vnitřním průměru 24 mm a výšce 5O mm. Hotová dutinka se opatrně stáhne z trnu, aby se neporušil její tvar.
    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 7

    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 8

    účinné od 1. 11. 1996Do dutinky se naváží zkoušená trhavina s přesností 0,01 g. Dutinka s naváženou trhavinou se vsune do pouzdra a pěchovacím trnem se upěchuje přibližně na hustotu obvyklou v průmyslovém balení.

    účinné od 1. 11. 1996Při pěchování se současně pěchovacím trnem vytvoří v trhavině důlek pro rozbušku. Rozbuška adjustovaná na zápalnici se vsune do důlku a plášť dutinky se těsně nabalí na vyčnívající část rozbušky.

    účinné od 1. 11. 1996Obdobným způsobem se připraví náložka srovnávací trhaviny.

účinné od 1. 11. 1996Příprava zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19967. Výbuchová a nábojová komora (zbavená nečistot podle čl. 8) se vytřou hadříkem, navlhčeným v oleji. Zkušební náložka se přiloží ke střele tak, že zápalnice se prostrčí otvorem ve střele ze strany většího průměru a střela se zasune do komory v moždíři na doraz. Poloha zkušební náložky se upraví tak, aby náložka ve výbuchové komoře byla v těžišti moždíře. Zařízení pro měření výchylky se vynuluje, pak se zažehne zápalnice. Výbuch zkušební náložky vymrští střelu z moždíře a způsobí výchylku moždíře s nosnou tyčí. Výchylka je registrována jezdcem.
  2. účinné od 1. 11. 19968. Po každém odpalu je nutno vyčistit střelu, nábojovou i výbuchovou komoru moždíře takto:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) Střela se čistí jemným smirkovým plátnem č.80 a otře se čistící vlnou. Pak se celý povrch opatří filmem parafinového oleje.
    2. účinné od 1. 11. 1996b) Výbuchová komora se vyfouká stlačeným vzduchem, stěny se vyčistí jemným ocelovým kartáčem, vyfouká se stlačeným vzduchem, popř. vysuší.
    3. účinné od 1. 11. 1996c) Stěny nábojové komory se čistí jemným smirkovým plátnem č. 80, otřou čistící vlnou a opatří filmem parafinového oleje.

    účinné od 1. 11. 1996Po ukončení zkoušek se zkušební zařízení chrání obaly z umělé hmoty.

účinné od 1. 11. 1996Kalibrace zkušebního zařízení srovnávací trhavinou

  1. účinné od 1. 11. 19969. Před kalibrací se odpálí dvě nástřelné rány s 10 g srovnávací trhaviny. Kalibruje se stanovením výchylek při odpálení 2, 4, 6, 8 a 10 g náložek. S každou navážkou se provedou 3 stanovení. Rozdíl největší a nejmenší výchylky při odpalech navážky stejné hmotnosti smí být nejvýše 10 mm. Ze zjištěných hodnot výchylky pro jednotlivou navážku se stanoví aritmetický průměr. Z průměrných hodnot se sestrojí kalibrační křivka, udávající závislost výchylky na navážce. Rozměr grafu je pro X: 10 g ≡ 20 cm, pro Y: 1000 mm ≡ 20 cm.

    účinné od 1. 11. 1996Zkušební zařízení se kalibruje srovnávací trhavinou při změně vzorku srovnávací trhaviny, při výměně nebo úpravě moždíře nebo měřícího zařízení, nejméně však jednou za dva měsíce.

účinné od 1. 11. 1996Postup a zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 199610. Z pěti odpalů 10 g náložek zkoušené trhaviny se postupem výše uvedeným zjistí výchylky moždíře v mm a stanoví se jejich aritmetický průměr. Nejvyšší a nejnižší hodnoty výchylky při pěti po sobě jdoucích odpalech smí být v rozmezí nejvýše 20 mm.

    účinné od 1. 11. 1996Z kalibrační křivky se odečte hmotnost srovnávací trhaviny, odpovídající aritmetickému průměru výchylek moždíře. Tato hmotnost násobená deseti udává relativní pracovní schopnost trhaviny, která se zaokrouhlí a vyjádří v celých procentech.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 199611. Záznam o zkoušce obsahuje údaje, uvedené v § 5 této vyhlášky.

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 8

účinné od 1. 11. 1996Stanovení brizance trhavin olověným válečkem

účinné od 1. 11. 1996Všeobecně

  1. účinné od 1. 11. 19961. Brizance je schopnost trhaviny tříštit pevná tělesa v přímém styku se zdrojem výbuchu. Měřítkem brizance je stlačení zkušebního olověného válečku, které se vyjadřuje v mm.
  2. účinné od 1. 11. 19962. Zkoušená trhavina, upravená do tvaru náložky, se postaví na zkušební olověný váleček a iniciuje se rozbuškou č. 8.

účinné od 1. 11. 1996Příprava vzorku

  1. účinné od 1. 11. 19963. Zkoušená trhavina o hmotnosti 100 g se vpraví do papírové dutinky o vnitřním průměru 40 mm s rovným dnem a pěchováním nebo setřásáním a naklepáváním se upraví tak, aby byla dosažena stejná hustota jakou má náložkovaná trhavina v továrně vyráběných náložkách (hodnota je uvedena v příslušné podnikové normě trhaviny).

    účinné od 1. 11. 1996Papírové dutinky pro náložkování zkoušených trhavin se připravují ze sulfitového balícího papíru jednostranně hlazeného natočením papíru na trn a slepením tak, aby stěny dutinky měly tloušťku 0,2 mm. Dno dutinky se zhotoví z jedné vrstvy papíru a přilepí se zevně na válcovitou část dutinky. Po naplnění dutinky se povrch trhaviny přikryje lepenkovým kroužkem o tloušťce 1,5 až 2,0 mm, složeným ze dvou nebo tří vrstev šedé lepenky.

    účinné od 1. 11. 1996Výška dutinky se upraví přistřižením a okraje dutinky se přehnou přes lepenkový kroužek. Výška náložky se změří posuvným měřítkem a vypočte se hustota trhaviny.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební pomůcky

  1. účinné od 1. 11. 19964. Zkušební pomůcky jsou uvedeny níže a sestavují se ve zkušební zařízení podle obr. 1 a 2. Pořadové číslo pomůcky označuje pozici na obrázcích 1 a 2.
    1. účinné od 1. 11. 19961. Podložka z oceli 11 500
    2. účinné od 1. 11. 19962. Váleček z měkkého olova 99,95 %
    3. účinné od 1. 11. 19963. Destička z oceli 11 700
    4. účinné od 1. 11. 19964. Lepenkový kroužek o průměru 39 mm, se středním otvorem o průměru 7,5 mm, tloušťky 1,5 až 2,0 mm
    5. účinné od 1. 11. 19965. Standardní rozbuška č. 8
    6. účinné od 1. 11. 19966. Zápalnice nebo elektrický palník
    7. účinné od 1. 11. 19967. Motouz délky asi 150 cm
    8. účinné od 1. 11. 19968. Náložka zkoušené trhaviny nalaborované v papírové dutince o tloušťce stěny 0,2 mm

účinné od 1. 11. 1996Výroba olověných válečků

  1. účinné od 1. 11. 19965. Olověné válečky se vyrábějí lisováním měkkého olova v těstovitém stavu při teplotě asi 300° C do tyčí potřebného průměru, z nichž se po vychladnutí, tj. nejdříve za 24 hodin zhotoví válečky podle obr. 1.

účinné od 1. 11. 1996Ověřování olověných válečků

  1. účinné od 1. 11. 19966. Olověné válečky z každé nové výrobní série se ověřují pomocí tělíska z lisovaného tritolu o hmotnosti 50,0 až 50,2 g. Tritolové tělísko má průměr 40,0 + 0,1 mm a lisuje se z tritolu o bodu tuhnutí 80,4 až 80,5° C na hustotu 1,45 až 1,47. V ose tělíska je dutina pro rozbušku o průměru 7,5 mm a hloubce 15,0 mm.
    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 1. Zkušební pomůcky

    účinné od 1. 11. 1996Tělísko se vkládá do válcového pouzdra z pozinkovaného plechu tloušťky 0,3 mm na jedné straně uzavřeného, o vnějším průměru 42,0 mm a výšce 31,6 mm. Pouzdro je opatřeno víčkem z téhož materiálu, o vnitřním průměru 42,7 mm a výšce 9,6 mm. Uprostřed víčka je otvor pro rozbušku o průměru 8,5 mm. Dno pouzdra musí být rovné, aby dosedalo celou plochou na ocelovou destičku.

    účinné od 1. 11. 1996Pro ověřování se z každé nové série namátkově vybere 5 % válečků, nejméně 3 kusy. Zkušební zařízení pro ověřování se sestaví na ocelové podložce tak, že mezi olověný váleček a tritolové tělísko uložené v uzavřeném pouzdře se vkládají dvě ocelové destičky. Do dutiny tritolového tělíska se vloží rozbuška č. 8 a zařízení se upevní motouzem k ocelové podložce. Tritolové tělísko se iniciuje a výška stlačeného olověného válečku se změří postupem, uvedeným v čl. 7. Zkouška se opakuje nejméně třikrát.

    účinné od 1. 11. 1996Pokud leží průměrné stlačení v rozmezí 23,0 ± 0,6 mm, výsledek se nekoriguje. V případech, kdy stanovené stlačení leží mimo toto rozmezí, zjistí se rozdíl od předepsané hodnoty 23,0 mm. Při nižší hodnotě stlačení se zjištěný rozdíl (korekce) připočítává k výsledkům zkoušek, prováděných s válečky ověřované série. Pokud je stanovena vyšší hodnota stlačení, korekce se od výsledků zkoušek odečítá.

    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 2. Zkušební zařízení

    účinné od 1. 11. 1996Obrázek

    účinné od 1. 11. 1996Obr. 3. Postup zkoušky

účinné od 1. 11. 1996Postup zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19967. Zkušební zařízení se sestaví podle obr.2 na ocelové podložce. Do náložky se vsune rozbuška do hloubky 15 mm, zkušební zařízení se upevní motouzem a náložka se iniciuje. Detonací náložky dojde ke stlačení olověného válečku. Obvyklý tvar deformovaného válečku a stanovení výšky po deformaci jsou znázorněny na obr.3.

    účinné od 1. 11. 1996Výška stlačeného válečku se změří posuvným měřítkem v místech osového kříže, předem označeného slabými ryskami v základně olověného válečku. Výsledné stlačení je dáno průměrem čtyř měření v místech osového kříže.

    účinné od 1. 11. 1996Pokud dojde při zkoušce náložky o hmotnosti 100 g k roztříštění válečku, zkouška se opakuje s náložkou o hmotnosti 50 g. Pokud i v tomto případě dojde ke tříštění válečku, vkládají se mezi náložku a váleček dvě ocelové destičky.

účinné od 1. 11. 1996Zhodnocení zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19968. Brizance trhaviny se vyjadřuje v mm stlačení deformovaného válečku, tj. jako rozdíl mezi původní výškou a výškou válečku po deformaci. Zkouška se provádí třikrát. Výsledky jednotlivých stanovení se nesmí lišit od aritmetického průměru o více než ± 2 %. Při větším rozdílu jednotlivých stanovení se celá zkouška opakuje. Výsledná hodnota brizance v mm je aritmetický průměr nejméně tří zkoušek, korigovaný podle čl. 6.

účinné od 1. 11. 1996Záznam o zkoušce

  1. účinné od 1. 11. 19969. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje následující:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) hustotu trhaviny v náložce
    2. účinné od 1. 11. 1996b) hmotnost náložky
    3. účinné od 1. 11. 1996c) počet ocelových destiček
    4. účinné od 1. 11. 1996d) výsledky jednotlivých zkoušek
    5. účinné od 1. 11. 1996e) hodnotu korekce zkušebních válečků

účinné od 1. 11. 1996Závazný postup č. 9

účinné od 1. 11. 1996Stanovení přenosu detonace průmyslových trhavin

účinné od 1. 11. 1996Podstata zkoušky

  1. účinné od 1. 11. 19961. Zkouškou přenosu detonace se zjišťuje vzdálenost mezi čely dvou souose umístěných náložek, při níž je dosaženo přenosu detonace z jedné náložky (primární) na druhou (sekundární). Úplnost nebo neúplnost přenosu detonace se zjišťuje vizuálně podle stop po detonaci, či přítomností zbytků trhaviny sekundární náložky. Měrnou jednotkou přenosu detonace je vzdálenost čel náložek v cm.
  2. účinné od 1. 11. 19962. Při stanovení přenosu detonace se postupuje u:
    1. účinné od 1. 11. 1996a) náložkovaných maloprůměrových trhavin podle metody A,
    2. účinné od 1. 11. 1996b) náložkovaných velkoprůměrových trhavin podle metody B
    3. účinné od 1. 11. 1996c) náložkovaných maloprůměrových trhavin po expozici vodou podle metody C.

účinné od 1. 11. 1996Zkušební vzorky