Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví podrobnější podmínky pro povolování výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek do oběhu a jejich přezkušování

1. kde a je navážka vzorku podle čl. 24 v g,
2. b spotřeba 1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové v ml.

Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě

1. 26. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě se stanoví vážkově:
   1. a) Chemikálie

      Aceton

   1. b) Postup zkoušky. Do předem vysušeného a zváženého filtračního kelímku typu S2 s vložkou středně hustého papírového filtru se naváží 5 g vzorku a extrahuje se na rychloextraktoru (viz obr. 2) 100 až 150 ml acetonu po dobu 8 hodin. Kelímek se zbytkem se pak umístí do nálevky a po částech se promývá celkem 250 ml horké vody (80 °C). Kelímek se zbytkem po extrakci acetonem a vodou se suší při teplotě 100 °C do konstantní hmotnosti a po vychladnutí v exsikátoru se váží.
   2. c) Výpočet. Obsah látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě v % (x) se vypočítá podle vzorce:
      1. kde a je navážka vzorku v g,
      2. b je hmotnost zbytku v g.

Stanovení obsahu síranu barnatého

1. 27. Obsah síranu barnatého se stanoví vážkově.
   1. a) Postup zkoušky. Neobsahuje-li vzorek jinou anorganickou složku nerozpustnou v acetonu a ve vodě (např. ocelový prášek), provede se stanovení síranu barnatého takto: Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do předem vyžíhané a zvážené křemenné misky, spálí se a vyžíhá 1 hodinu při teplotě 900 °C. Po vychladnutí v exsikátoru se váží.
   2. b) Výpočet. Obsah síranu barnatého v % (v) se vypočítá podle vzorce:
      1. kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g,
      2. b hmotnost zbytku po žíhání v g.

Stanovení ocelového prášku

1. 28. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) se po rozpuštění v kyselině sírové stanoví odměrným roztokem manganistanu draselného.
   1. a) Chemikálie

      Kyselina sírová, h = 1,17

      Manganistan draselný, roztok 0,1 N

      Zinek práškový

      Zimmermann-Reinhardtův roztok

   1. b) Postup zkoušky. Vložka papírového filtru se zbytkem po zkoušce podle čl. 26 se opatrně vpraví do kádinky na 500 ml, přidá se 100 ml kyseliny sírové a mírně se zahřeje k rozpuštění. Vzniklý roztok se kvantitativně filtruje do odměrné baňky na 500 ml, při 20 °C se doplní vodou po značku a důkladně se promíchá. Z tohoto roztoku se pipetuje 25 ml do kuželové baňky na 250 ml, přidá se 1 g zinku, baňka se uzavře Bunzenovým ventilem a její obsah se za občasného míchání ponechá stát do rozpuštění zinku a odbarvení roztoku. Pak se přidá 6 až 8 ml roztoku Zimmermann-Reinhardtova a ihned se titruje 0,1 N roztokem manganistanu draselného do růžového zbarvení, které do 15 s nemizí.
   2. c) Výpočet. Obsah ocelového prášku (vyjádřeného jako železo) v % (z) se vypočítá podle vzorce:
      1. kde a je navážka vzorku podle čl. 26 v g.,
      2. b spotřeba 0,1 N roztoku manganistanu draselného v ml.

Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla

1. 29. Obsah změkčovadla (např. polyvinylacetát) v % (x), resp. plastického pojidla v % (y) se stanoví výpočtem podle vzorců:

   x = 100 - t - u;

   x = 100 - t - z;

   y = 100 - t;

   y = 100 - t - v,

   1. kde t je obsah pentritu zjištěný podle čl. 23, v %,
   2. u je obsah hydrogenuhličitanu sodného zjištěný podle čl. 25, v %,
   3. v je obsah síranu barnatého zjištěný podle čl. 27, v %,
   4. z je obsah ocelového prášku zjištěný podle čl. 28, v %.

Závazný postup č. 58

Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin

Účel a význam výpočtu

1. 1. Na základě znalosti hodnot výbuchových charakteristik vypočtených podle jednotných postupů a pomocí jednotných tabelovaných hodnot lze teoreticky hodnotit trhaviny a je možno je reálně vzájemně porovnávat.

Všeobecně

1. 2. Kyslíková bilance je rozdíl mezi množstvím kyslíku v trhavině a jeho množstvím potřebným k úplné oxidaci všech složek trhaviny.

   Kyslíková bilance v % (γ) se vypočítá podle vzorců:

   1. kde a_c je počet molů atomů uhlíku v 1 kg trhaviny,
   2. a_H počet molů vodíku v 1 kg trhaviny,
   3. a_o počet molů atomů kyslíku v 1 kg trhaviny,
   1. nebo
      1. kde A_i je obsah i-té složky trhaviny v %,
      2. γ_i kyslíková bilance i-té složky trhaviny odečtené z tab. 1,
      3. u počet složek trhaviny.

1. 3. Výbuchové teplo je teplo uvolněné výbuchem 1 kg trhaviny bez přístupu kyslíku, za stálého objemu.

   Výbuchové teplo v kJ.kg^-1 (Q_v) se vypočítá podle vzorce:

   1. kde Q₁ je součet slučovacích tepel složek trhaviny za stálého objemu při 25 °C v kJ.kg^-1,
   2. Q₂ součet slučovacích tepel zplodin výbuchu za stálého objemu při 25 °C v kJ.kg^-1.

   Hodnoty slučovacích tepel některých složek trhavin za stálého objemu při 25 °C jsou uvedeny v tab. 1

1. 4. Výbuchová teplota je nejvyšší teplota ve °C, které dosáhnou zplodiny výbuchu za předpokladu, že výbuchová přeměna je děj izochorický a že výbuchem uvolněné teplo se úplně spotřebuje na změnu vnitřní energie zplodin. Výbuchová teplota se určí tak, aby součet změn vnitřních energií zplodin pro tuto teplotu se rovnal hodnotě výbuchového tepla.

   Výbuchová teplota ve °C (t_v) se vypočítá podle vzorce:

   1. kde t₁ je nejblíže nižší teplota vzhledem k t_v ve °C,
   2. t₂ nejblíže vyšší teplota vzhledem k t_v ve °C,
   3. ∆U₁ součet změn vnitřních energií zplodin při t₁ v kJ.kg^-1,
   4. ∆U₂ součet změn vnitřních energií zplodin při t₂ v kJ.kg^-1.

1. 5. Měrný objem plynných zplodin výbuchu je objem zplodin vzniklých při výbuchu 1 kg trhaviny vyjádřený v dm³ a vztažený na teplotu 0 °C a tlak 101,3 kPa. Skupenství zplodin se uvažuje při výbuchové teplotě. Měrný objem plynných zplodin výbuchu při 0 °C a 101,3 kPa v dm³ (V_o) se vypočítá podle vzorce:

   (5)

   1. kde n je počet molů plynných zplodin vzniklých z 1 kg trhaviny,
   2. 22,4 objem 1 molu ideálního plynu při teplotě 0 °C a tlaku 101,3 kPa v dm³.

Zásady výpočtu

1. 6. Výpočet se vztahuje na 1 kg trhaviny daného chemického složení, jak je např. uvedeno v materiálovém listu trhaviny. Výpočet nezahrnuje obal trhaviny.
2. 7. Tepelné efekty jsou vztaženy na systém „trhavina - okolí“.
3. 8. Při výpočtu se uvažuje s výbušnou přeměnou trhaviny ve zplodiny výbuchu, která probíhá izochoricky, v zanedbatelně krátké době, přičemž všechny chemické reakce proběhnou v podmínkách výbuchu úplně.
4. 9. Jestliže je trhavina sestavena ze složek obsahujících pouze atomy uhlíku (C),vodíku (H), dusíku (N) a kyslíku (O), pak zplodiny výbuchu této trhaviny obsahují
   1. a) u trhavin s kladnou nebo vyrovnanou kyslíkovou bilancí kysličník uhličitý (CO₂), vodu (H₂O), dusík (N₂), popř. kyslík (O₂),
   2. b) u trhavin s mírně zápornou kyslíkovou bilancí kysličník uhličitý (CO₂), kysličník uhelnatý (CO), vodu (H₂O), vodík (H₂) a dusík (N₂).

   Vztah mezi koncentracemi CO₂, CO, H₂O a H₂ je určen rovnovážnou konstantou reakce vodního plynu při výbuchové teplotě. Jiné reakce uvedených zplodin se neuvažují.

1. 10. Obsahují-li trhaviny kromě atomů C, H, N a O i atomy jiných prvků (halogenů, kovy apod.) vzniklé zplodiny výbuchu jsou sloučeniny nejstabilnější v podmínkách výbušné přeměny. Při tom je nutno uvažovat i vzájemnou reakci zplodin výbuchu.

   Obsahuje-li trhavina reaktivní kov (např. hliník, hořčík), pak se tento kov oxiduje při výbuchu přednostně až na svůj nejstabilnější kysličník.

   Inertní složky trhavin (např. síran barnatý, chlorid sodný a draselný, kysličníky kovů 8. skupiny) se při výbuchu chemicky nemění.

1. 11. Tohoto postupu je možno u trhavin se zápornou kyslíkovou bilancí použít jen tehdy, jsou-li splněny podmínky
   1. kde a_C je počet molů atomů uhlíku v 1 kg trhaviny,
   2. a_H počet molů atomů vodíku v 1 kg trhaviny,
   3. a_O počet molů kyslíku v 1 kg trhaviny.

   Jsou-li v trhavině přítomny i jiné prvky, které se při výbuchu oxidují kyslíkem z trhaviny, je třeba tyto skutečnosti ve smyslu čl. 10 zahrnout do celkové bilance.

   Obecný postup výpočtu výbuchových charakteristik trhavin

Kyslíková bilance

1. 12. Vypočítá se sumární vzorec trhaviny C_aCH_aHN_aNO_aO, kde a_C, a_H, a_N, a_O jsou počty molů atomů uvedených prvků v 1 kg trhaviny. Počet molů atomů jednotlivých prvků se vypočítá podle vzorce:
   1. kde a je počet molů atomů prvku v 1 kg trhaviny,
   2. A_i obsah i-té složky trhaviny v %,
   3. a_i počet molů atomů prvku v 1 kg i-té složky trhaviny z tab. 1,
   4. u počet složek trhaviny.

   Kyslíková bilance se pak vypočítá podle vzorce (1) v čl. 2.

1. 13. Vypočítá se kyslíková bilance trhaviny (γ) podle vzorce (2) v čl. 2.

Výbuchové teplo

1. 14. Sestaví se rovnice rozkladu trhaviny s předpokládanými zplodinami výbuchu ve smyslu čl. 9. Rovnice se vyřeší a vyčíslí pro jednotlivé zplodiny:
   1. a) při γ ≥ 0

   1. b) při γ ˂ 0
      1. kde jsou počty molů uvedených zplodin vzniklých z 1 kg trhaviny.

      Rovnici podle b) je možno řešit např. pro hodnotu ve tvaru:

      1. kde K_t je rovnovážná konstanta reakce vodního plynu při zvolené teplotě t, o niž se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě t_v. Hodnota konstanty K_t pro různé teploty je uvedena v tab. 3.

1. 15. Součet slučovacích tepel složek trhaviny (Q₁) se vypočítá ze složení trhaviny a hodnot slučovacích tepel složek trhaviny (viz tab. 1) podle vzorce:
   1. kde q_1i je slučovací teplo i-té složky trhaviny v kJ.kg^-1,
   2. A_i obsah i-té složky trhaviny v %,
   3. u celkový počet složek trhaviny.

1. 16. Součet slučovacích tepel zplodin Q₂ se vypočítá ze složení zplodin vypočítaného podle čl. 14a), resp. 14b) a slučovacích tepel zplodin (viz tab. 1) podle vzorce:
   1. kde q_2i je slučovací teplo i-té zplodiny v kJ. mol^-1,
   2. n_i počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,
   3. m celkový počet uvažovaných zplodin.

1. 17. Výbuchové teplo trhaviny se vypočítá podle vzorce (3) v čl. 3 ze součtů slučovacích tepel složek trhaviny a slučovacích tepel zplodin vypočítaných postupem podle čl. 15 a čl. 16.

Výbuchová teplota

1. 18. Pro předpokládané zplodiny určené podle čl. 14 se vypočítá součet změn vnitřních energií (∆U) při zvolené teplotě t, pro kterou se předpokládá, že je blízká výbuchové teplotě t_v, podle vzorce:
   1. kde ∆U_i je změna vnitřní energie 1 molu i-té zplodiny při teplotě t v kJ,
   2. n_i počet molů i-té zplodiny vzniklých z 1 kg trhaviny,
   3. m celkový počet uvažovaných zplodin.

   Hodnoty vnitřních energií některých zplodin výbuchu v závislosti na teplotě jsou uvedeny v tab. 2.

   Porovná se hodnota výbuchového tepla vypočítaná podle čl. 17 se součtem změn vnitřních energií zplodin podle čl. 18.

   Neshodují-li se hodnoty ∆U a Q_v, opakuje se postup od čl. 14 včetně, přičemž teplota t se volí vždy o 100 °C vyšší nebo nižší tak, až absolutní hodnota rozdílu Q_v - ∆U je minimální. Zvolená teplota, pro kterou platí tato podmínka, leží nejblíže výbuchové teplotě t_v. Výbuchová teplota se pak vypočítá podle vzorce (4) v čl. 4.

Měrný objem plynných zplodin výbuchu

1. 19. Měrný objem plynných zplodin výbuchu se vypočítá podle vzorce (5) v čl. 5 z počtu molů zplodin výbuchu vypočítaných podle čl. 14.

   Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU

   Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU

   Látka	Sumární vzorec	Počet molů atomů prvků v 1 kg					Kyslíková bilance (%)	Relativní molekulová hmotnost (kg. mol-1)	Slučovací teplo (kJ.mol-1)	Slučovací teplo (kJ.kg-1)
   		C	H	N	O	ostatní
   Dichroman draselný	K2Cr2O7	-	-	-	23,79	6,80 K	+ 16,31	294,18	- 2025,7	- 6885,9
   						6,80 Cr
   Dichroman sodný	Na2Cr2O7	-	-	-	26,72	7,63 Na	+ 18,32	261,97	- 1954,9	- 7462,3
   						7,63 Cr
   Dusičnan amonný	NH4NO3	-	49,97	24,98	37,48	-	+ 20,00	80,04	- 354,2	- 4425,3
   Dusičnan barnatý	Ba(NO3)2	-	-	7,65	22,95	3,82 Ba	+ 30,61	261,34	- 982,6	- 3759,9
   Dusičnan draselný	KNO3	-	-	9,89	29,67	9,89 K	+ 39,56	101,10	-488,1	- 4827,9
   Dučičnan hořečnatý	Mg(NO3)2	-	-	13,48	40,45	6,74 Mg	+ 53,93	148,31	- 780,2	- 5260,6
   Dusičnan sodný	NaNO3	-	-	11,76	35,29	11,76 Na	+ 47,05	84,99	- 457,7	- 5385,3
   Dusičnan vápenatý	Ca(NO3)2	-	-	12,19	36,56	6,09 Ca	+ 48,75	164,09	- 927,9	- 5654,8
   Hliník	Al	-	-	-	-	37,06 Al	- 88,96	26,98	0,0	0,0
   Hydrogenuhličitan sodný	NaHCO3	11,90	11,90	-	35,70	11,90 Na	0,00	84,01	- 943,3	- 11228,4
   Chlorid amonný	NH4Cl	-	74,78	18,69	-	18,69 Cl	- 44,86	53,49	- 308,1	- 5760,0
   Chlorid draselný	KCl	-	-	-	-	13,41 K	0,00	74,55	- 434,9	- 5833,7
   						13,41 Cl
   Chlorid hořečnatý	MgCl2	-	-	-	-	10,50 Mg	0,00	95,21	- 639,0	- 6711,5
   						21,00 Cl
   Chlorid sodný	NaCl	-	-	-	-	17,11 Na	0,00	58,44	- 410,1	- 7017,5
   						17,11 Cl
   Chlorid vápenatý	CaCl2	-	-	-	-	9,01 Ca	0,00	110,98	- 792,9	- 7144,5
   						18,02 Cl
   Chlorovodík	HCl	-	27,43	-	-	27,43 Cl	0,00	36,46	- 92,4	- 2534,3

   Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU

   Látka	Sumární vzorec	Počet molů atomů prvků v 1 kg					Kyslíková bilance (%)	Relativní molekulová hmotnost (kg.mol-1)	Slučovací teplo (kJ.mol-1)	Slučovací teplo (kJ.kg-1)
   		C	H	N	O	ostatní
   Chloristan amonný	NH4ClO4	-	34,04	8,51	34,04	8,51 Cl	+ 34,04	117,49	- 283,6	- 2413,8
   Chloristan draselný	KClO4	-	-	-	28,87	7,22 K	+ 40,42	138,55	- 423,4	- 3055,9
   						7,22 Cl
   Kysličník barnatý	BaO	-	-	-	6,52	6,52 Ba	0,00	153,33	- 557,3	- 3634,6
   Kysličník horečnatý	MgO	-	-	-	24,80	24,80 Mg	0,00	40,30	- 600,4	- 14898,3
   Kysličník hlinitý	Al2O3(α)	-	-	-	29,43	19,62 Al	0,00	101,96	- 1672,7	- 16405,5
   Kysličník hlinitý	Al2O3(γ)	-	-	-	29,43	19,62 Al	0,00	101,96	- 1654,2	- 16224,0
   Kysličník chromitý	Cr2O3	-	-	-	19,73	13,16 Cr	0,00	151,99	- 1125,5	- 7405,1
   Kysličník křemičitý	SiO2	-	-	-	33,30	16,65 Si	0,00	60,08	- 857,4	- 14271,0
   Kysličník olovnatý	PbO (červený)	-	-	-	4,48	4,48 Pb	0,00	223,20	-218,1	- 977,2
   Kysličník olovnatý	PbO (žlutý)	-	-	-	4,48	4,48 Pb	0,00	223,20	- 216,7	- 970,9
   Kysličník siřičitý	SO2	-	-	-	31,22	15,61 S	0,00	64,06	- 297,1	- 4637,8
   Kysličník uhelnatý	CO	35,70	-	-	35,70	-	- 57,12	28,01	- 111,8	- 3991,4
   Kysličník uhličitý	CO2	22,72	-	-	45,44	-	0,00	44,01	- 393,8	- 8948,0
   Kysličník vápenatý	CaO	-	-	-	17,83	17,83 Ca	0,00	56,08	- 634,7	- 11317,8
   Kysličník zinečnatý	ZnO	-	-	-	12,29	12,29 Zn	0,00	81,38	- 346,9	- 4262,7
   Kysličník železitý	Fe2O3	-	-	-	18,78	12,52 Fe	0,00	159,69	- 822,3	- 5149,4
   Síran barnatý	BaSO4	-	-	-	17,14	4,28 Ba	0,00	233,39	- 1461,2	- 6260,8
   						4,28 S
   Uhličitan draselný	K2CO3	7,23	-	-	21,71	14,47 K	0,00	138,21	- 1143,2	- 8271,5
   Uhličitan sodný	Na2CO3	9,43	-	-	28,29	18,86 Na	0,00	105,99	- 1127,9	- 10641,5
   Uhličitan vápenatý	CaCO3	9,99	-	-	29,97	9,99 Ca	0,00	100,09	- 1208,3	- 12072,2
   Voda	H2O (g)	-	111,05	-	55,52	-	0,00	18,02	- 240,7	- 13357,4

   Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU

   Látka	Sumární vzorec	Počet molů atomů prvků v 1 kg					Kyslíková bilance (%)	Relativní molekulová hmotnost (kg.mol-1)	Slučovací teplo (kJ.mol-1)	Slučovací teplo (kJ.kg-1)
   		C	H	N	O	ostatní
   Voda	H2O (l)	-	111,05	-	55,52	-	0,00	18,02	- 282,2	- 15660,4
   Celulóza	C24H40O20	37,01	61,68	-	30,84	-	- 118,42	648,56	- 888,6	- 1370,1
   Dianylftalát	C18H26O4	58,75	84,86	-	13,06	-	- 234,99	306,40	- 887,7	- 2897,2
   Dibutylftalát	C16H22O4	57,48	79,04	-	14,37	-	- 224,18	278,35	- 810,9	- 2913,2
   Diethylftalát	C12H14O4	54,00	63,00	-	18,00	-	- 194,40	222,24	- 754,8	- 3396,3
   Difenylamin	C12H11N	70,91	65,01	5,91	-	-	- 278,93	169,23	+ 144,9	+ 856,2
   Diglykoldinitrát	C4H8N2O7	20,40	40,80	10,20	35,70	-	- 40,80	196,12	- 412,3	- 2102,3
   2,4-dinitrotoluen	C7H6N2O4	38,44	32,94	10,98	21,96	-	- 114,20	182,14	- 56,7	-311,3
   2,6-dinitrotoluen	C7H6N2O4	38,44	32,94	10,98	21,96	-	- 114,20	182,14	- 29,1	- 159,8
   Dřevěná moučka		41,70	60,40	-	27,00	-	- 137,00			- 4563,6
   Ethylendiamin-dinitrát	C2H10N4O6	10,75	53,73	21,49	32,24	-	- 25,79	186,14	- 599,0	- 3218,0
   Ethylenglykol	C2H8O2	32,22	96,66	-	32,22	-	- 128,88	62,07	- 445,3	- 7174,2
   Ethylnitrát	C2H5NO3	21,96	54,90	10,98	32,94	-	- 61,49	91,07	- 179,4	- 1969,9
   Glycerintrinitrát	C3H5N3O9	13,21	22,02	13,21	39,63	-	+ 3,52	227,09	- 349,9	- 1540,8
   Glykoldinitrát	C2H4N2O6	13,15	26,30	13,15	39,46-	-	0,00	152,06	- 214,2	- 1408,7
   Guanidinnitrát	CH6N4O3	8,19	49,14	32,76	24,57	-	- 26,21	122,08	- 373,3	- 3057,8
   Guarová moučka		37,26	55,89	-	31,05	-	- 114,21			- 6899,8
   Hexogen	C3H6N6O6	13,50	27,01	27,01	27,01	-	- 21,61	222,12	+ 71,0	+ 319,6
   Hydrazinnitrát	H5N3O3	-	52,60	31,56	31,56	-	+ 8,42	95,06	- 215,5	- 2267,0
   Kafr	C10H16O	65,69	105,10	-	6,57	-	- 283,78	152,24	- 305,9	- 2009,3
   Karboxymethyl-celulóza		31,09	62,19	-	34,98	-	- 93,28			- 5024,2

   Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU

   Látka	Sumární vzorec	Počet molů atomů prvků v 1 kg					Kyslíková bilance (%)	Relativní molekulová hmotnost (kg.mol-1)	Slučovaci teplo (kJ.mol-1)	Slučovaci teplo (kJ.kg-1)
   		C	H	N	O	ostatní
   Hydrogenšťavelan draselný	C2HO4K	15,61	7,80	-	31,22	7,80 K	- 12,49	128,13	- 1110,8	- 8669,3
   Hydrogenšťavelan sodný	C2HO4Na	17,86	8,93	-	35,71	8,93 Na	- 14,28	112,02	- 1073,2	- 9580,4
   Kyselina octová	C2H4O2	33,30	66,61	-	33,30	-	- 106,58	60,05	- 477,2	- 7946,7
   Methylaminnitrát	CH6N2O3	10,63	63,78	21,26	31,89	-	- 34,02	94,07	- 327,8	- 3484,6
   Močovina	CH4N2O	16,65	66,60	33,30	16,65	-	- 79,92	60,06	- 325,2	- 5414,6
   Mravenčan amonný	CH5NO2	15,86	79,29	15,86	31,72	-	- 63,43	63,06	- 546,1	- 8660,0
   Mravenčan draselný	CHO2K	11,89	11,89	-	23,78	11,89 K	- 9,51	84,12	- 657,8	- 7819,8
   Mravenčan sodný	CHO2Na	14,70	14,70	-	29,40	14,70 Na	- 11,76	68,01	- 644,4	- 9475,1
   Mravenčan vápenatý	C2H2O4Ca	15,37	15,37	-	30,74	7,68 Ca	- 24,59	130,12	- 1347,0	- 10352,0
   Nafta		71,66	129,60	-	-	-				- 3821,0
   Nitrát močoviny	CH5N3O4	8,12	40,63	24,38	32,50	-	- 6,50	123,07	- 465,8	- 3784,8
   Nitrocelulóza
   11,5 % N		23,33	30,68	8,21	35,86	-	- 41,83			- 2844,0
   12,0 % N		22,74	29,33	8,57	36,08	-	- 38,50			- 2719,0
   12,5 % N		22,14	27,99	8,92	36,30	-	- 35,17			- 2593,0
   13,0 % N		21,55	26,64	9,28	36,52	-	- 31,84			- 2469,0
   Nitroguanidin	CH4N4O2	9,61	38,44	38,44	19,22	-	- 30,75	104,07	- 80,6	- 774,5
   Nitromanit	C6H8N6O18	13,27	17,70	13,27	39,81	-	+ 7,08	452,16	- 596,7	- 1319,7
   Nitromethan	CH3NO2	16,38	49,15	16,38	32,76	-	- 39,32	61,04	- 105,7	- 1731,7
   l-nitronaftalen	C10H7NO2	57,75	40,43	5,78	11,55	-	- 198,66	173,17	+ 55,1	+ 318,2
   Oktogen	C4H8N8O8	13,50	27,01	27,01	27,01	-	- 21,61	296,16	+ 104,7	+ 353,5
   Parafin	C25H52	70,88	147,45	-	-	-	- 344,80	352,69	- 700,1	- 1985,0

   Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU

   Látka	Sumární vzorec	Počet molů atomů prvků v 1 kg					Kyslíková bilance (%)	Relativní molekulová hmotnost (kg.mol-1)	Slučovací teplo (kJ.mol-1)	Slučovací teplo (kJ.kg-1)
   		C	H	N	O	ostatní
   Pentrit	C5H8N4O12	15,81	25,30	12,65	37,96	-	- 10,12	316,14	- 502,8	- 1590,4
   Pikran amonný	C6H6N4O7	24,38	24,38	16,25	28,44	-	- 52,00	246,14	- 365,8	- 1486,1
   Polyethylen		71,30	142,60	-	-	-	- 342,24			- 1910,6
   Polystyren		70,09	70,09	-	-	-	- 307,27			+ 246,2
   Stearan vápenatý	C36H70O4Ca	59,31	115,32	-	6,59	1,65 Ca	- 274,13	608,03	- 2581,0	- 4244,9
   Stearan zinečnaný	C36H70O4Zn	56,93	110,71	-	6,33	1,58 Zn	- 263,16	633,33	- 2839,7	- 4483,8
   Šťavelan diamonný	C2H8N2O4	16,12	64,46	16,12	32,23	-	- 51,57	124,10	- 1107,7	- 8925,9
   Šťavelan didraselný	C2O4K2	12,03	-	-	24,07	12,03 K	- 9,63	166,22	- 1338,1	- 8050,2
   Šťavelan disodný	C2O4Na2	14,92	-	-	29,85	14,92 Na	- 11,94	133,99	- 1310,5	- 9780,6
   Šťavelan vápenatý	C2O4Ca	15,61	-	-	31,23	7,81 Ca	- 12,49	128,10	- 1386,0	- 10819,7
   Tetryl	C7H5N5O8	24,38	17,41	17,41	27,86	-	- 47,36	287,15	+ 78,0	+ 271,6
   Trimethylamin-nitrát	C3H10N2O3	24,56	81,88	16,38	24,56	-	- 104,80	122,12	- 287,5	- 2354,2
   Trinitrobenzen	C6H3N3O6	28,15	14,08	14,08	28,15	-	- 56,31	213,11	- 28,7	- 134,7
   Trinitrorezorcin	C6H3N3O8	24,48	12,24	12,24	32,64	-	- 35,90	245,11	- 417,6	- 1703,7
   Trinitrotoluen	C7H5N3O6	30,82	22,01	13,21	26,42	-	- 73,97	227,13	- 49,7	- 218,8

   Tab. 2. HODNOTY VNITŘNÍCH ENERGIÍ V kJ.mol^-1 NĚKTERÝCH ZPLODIN VÝBUCHU V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ

   Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU Tab. 2. HODNOTY VNITŘNÍCH ENERGIÍ V kJ.mol-1 NĚKTERÝCH ZPLODIN VÝBUCHU V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ

   Teplota (°C)	Hodnoty vnitřních energií v kJ.mol-1
   	CO2	H2O(g)	H2O(l)	O2	N2	CO	H2	Al2O3	BaO	CaO	K2CO3	KCl	NaCl	Na2CO3	SiO2
   700	27,1	20,1	62,9	16,7	15,5	15,7	14,8	75,4	36,0	36,4	91,7	38,9	39,4	88,8	44,8
   800	31,7	23,4	66,2	19,3	18,0	18,2	17,0	87,9	42,3	42,7	105,5	72,0	45,6	102,2	53,2
   900	36,5	26,8	69,6	22,1	20,5	20,8	19,2	101,3	48,6	49,0	152,0	78,3	82,5	145,3	62,0
   1000	41,3	30,3	73,1	23,6	23,0	23,4	21,5	115,1	55,2	55,7	166,2	84,6	89,2	159,1	70,8
   1100	46,2	34,0	76,8	27,6	25,6	26,0	23,8	128,9	62,0	62,8	180,5	90,9	95,9	172,9	80,0
   1200	51,2	37,9	80,5	30,4	28,3	28,7	26,2	143,6	69,1	69,9	194,7	97,1	102,6	187,1	90,0
   1300	56,2	41,5	84,3	33,2	30,9	31,4	28,6	158,7	76,6	77,0	209,3	103,4	109,3	201,4	100,1
   1400	61,3	45,4	88,3	36,1	33,6	34,1	31,0	173,8	83,7	84,2	224,0	109,7	116,0	216,0	110,5
   1500	66,5	49,4	92,2	39,0	36,3	36,8	33,5	189,2	91,3	91,7	238,6	124,8	128,1	230,7	121,0
   1600	71,6	53,5	96,3	41,9	39,1	39,6	36,0	205,6	98,8	99,7	253,3	139,8	149,9	245,3	131,5
   1700	76,9	57,6	100,4	44,8	41,8	42,4	38,6	221,9	106,8	107,6	268,4	154,9	171,7	260,0	141,9
   1800	82,1	61,8	104,7	48,2	44,6	45,2	41,2	238,7	115,6	115,6	283,4	170,0	193,8	275,1	152,4
   1900	87,4	66,1	108,9	50,7	47,4	48,0	43,8	255,8	170,8	123,9	298,9	185,1	215,6	290,1	162,9
   2000	92,7	70,4	113,2	53,8	50,2	50,8	46,5	273,4	180,5	132,5	314,4	200,1	237,4	305,6	173,3
   2100	98,0	74,7	117,6	56,0	53,0	53,7	49,2	399,8	194,3	141,1	329,9	215,2	259,6	321,1	183,8
   2200	103,4	79,1	121,9	59,8	55,8	56,5	51,9	417,8	208,1	149,9	345,4	230,3	281,4	336,6	194,3
   2300	108,8	83,6	126,4	62,9	58,7	59,4	54,7	435,8	221,9	158,7	361,3	245,3	303,1	352,1	204,7
   2400	114,2	88,0	130,9	66,0	61,5	62,3	57,4	453,8	235,7	167,9	377,2	260,4	325,3	368,0	215,2
   2500	119,6	92,5	135,3	69,1	64,4	65,1	60,2	471,9	249,1	176,7	393,6	275,5	334,1	383,9	225,7
   2600	125,0	97,1	139,9	72,2	67,2	68,0	63,1	489,9	262,9	186,3	409,9	290,6	337,0	400,3	236,1
   2700	130,5	101,7	144,5	75,4	70,1	70,9	65,9	507,9	276,7	195,5	426,2	305,6	340,4	416,6	246,6
   2800	135,9	106,3	149,1	78,6	73,0	73,8	68,7	525,9	290,6	256,2	442,5	320,7	343,0	432,9	257,1
   2900	141,4	110,8	153,7	81,8	75,9	76,7	71,6	543,9	304,0	265,9	459,3	335,8	346,7	449,2	267,5
   3000	146,9	115,4	158,3	84,9	78,8	79,6	74,5	561,9	317,4	275,9	476,0	338,7	349,6	466,0	278,0
   3100	152,4	120,1	162,9	88,2	81,7	82,5	77,4	579,9	331,2	285,5	492,8	342,1	352,9	482,7	288,5
   3200	158,0	124,7	167,6	91,4	84,6	85,5	80,3	597,9	345,0	295,6	509,5	345,4	356,3	499,9	298,9
   3300	163,5	129,5	172,3	94,7	87,5	88,3	83,3	615,9	358,8	305,6	526,3	347,5	359,6	517,1	309,4
   3400	169,1	134,2	177,1	97,9	90,4	91,3	86,2	633,9	372,6	316,1	543,0	352,1	363,0	534,2	319,9
   3500	174,7	139,0	181,8	101,2	93,3	94,2	89,2	651,9	386,0	326,6	559,8	355,5	366,3	551,8	330,3
   3600	180,2	143,7	186,8	104,5	96,3	97,1	92,2	669,9	399,8	336,6	576,9	358,8	369,7	569,4	340,8
   3700	185,8	148,5	191,3	107,9	99,1	100,1	95,2	687,9	413,7	347,1	594,1	362,2	373,0	587,0	351,3
   3800	191,4	153,3	196,1	111,2	102,1	103,0	98,2	705,9	427,5	358,0	611,3	365,5	376,4	605,0	361,7
   3900	197,0	158,1	200,9	114,5	105,0	106,0	101,2	723,9	441,3	368,4	628,4	368,9	379,7	623,0	372,2

   Tab. 3 HODNOTY ROVNOVÁŽNÉ KONSTANTY REAKCE VODNÍHO PLYNU V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ

   Stanovení celkového obsahu látek nerozpustných v organickém rozpouštědle a ve vodě Stanovení obsahu síranu barnatého Stanovení ocelového prášku Stanovení obsahu změkčovadla, resp. plastického pojidla Závazný postup č. 58 Výpočet hlavních výbuchových charakteristik průmyslových trhavin Účel a význam výpočtu Všeobecně Zásady výpočtu Kyslíková bilance Výbuchové teplo Výbuchová teplota Měrný objem plynných zplodin výbuchu Tab. 1. POČTY MOLŮ ATOMŮ PRVKŮ V 1 kg, KYSLÍKOVÉ BILANCE, RELATIVNÍ MOLEKULOVÉ HMOTNOSTI A SLUČOVACÍ TEPLA ZA STÁLÉHO OBJEMU PŘI 25 °C A 101,3 kPa NĚKTERÝCH SLOŽEK TRHAVIN A ZPLODIN VÝBUCHU Tab. 2. HODNOTY VNITŘNÍCH ENERGIÍ V kJ.mol-1 NĚKTERÝCH ZPLODIN VÝBUCHU V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ Tab. 3 HODNOTY ROVNOVÁŽNÉ KONSTANTY REAKCE VODNÍHO PLYNU V ZÁVISLOSTI NA TEPLOTĚ

   Teplota t (°C)	Kt	Teplota t (°C)	Kt
   600	0,378	2600	7,210
   700	0,625	2700	7,429
   800	0,931	2800	7,635
   900	1,284	2900	7,829
   1000	1,670	3000	8,011
   1100	2,079	3100	8,181
   1200	2,498	3200	8,341
   1300	2,920	3300	8,491
   1400	3,339	3400	8,632
   1500	3,748	3500	8,764
   1600	4,145	3600	8,888
   1700	4,528	3700	9,005
   1800	4,894	3800	9,115
   1900	5,243	3900	9,218
   2000	5,574	4000	9,315
   2100	5,888	4100	9,406
   2200	6,185	4200	9,492
   2300	6,465	4300	9,573
   2400	6,728	4400	9,649
   2500	6,977	4500	9,721

1. ¹) § 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi.
2. ²) § 28a odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb.
3. ³) § 12 odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
4. ⁴) § 11a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
   Nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh.
5. ⁵) Například vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, nařízení vlády č. 358/2001 Sb.
6. ⁶) § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 174/1992 Sb.
7. ⁷) § 17 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
8. ⁸) § 21 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb.
9. ⁹) § 11a zákona č. 22/1997 Sb.
   Nařízení vlády č. 358/2001 Sb.
10. *) Povoluje se i použití metylenchloridu
11. **) Slinutý skleněný filtr deskový, kruhový, tř. velikosti pórů P 160 až P 250, vhodného průměru a tloušťky
12. *) Např. pomocí filtračního zařízení podle Witta.
13. *) Filtrační zařízení podle Witta.