Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi

Příloha č. 6

PRAVIDLA RUČNÍHO ZVEDÁNÍ BŘEMEN A PRÁCE S NÁŘADÍM A MATERIÁLY

Část 1

1. a) Při ručním zvedání a přenášení břemen je nutné nejprve ohodnotit břemeno, které bude zvedáno, prověřit ostré hrany, vyčnívající hřeby nebo třísky, zamaštěné nebo jinak nezvyklé povrchy, které mohou ovlivnit pevnost uchopení, a další skutečnosti, které se mohou ukázat jako nebezpečné.
2. b) Paluba a prostory, nad nimiž bude s břemenem manipulováno, musí být zbavené překážek a nesmí být kluzké.
3. c) Blízko u břemene musí být zaujat pevný a vyvážený postoj s nohami trochu od sebe, aby zvednutí proběhlo co nejpřímějším směrem.
4. d) Musí být zaujata přikrčená poloha těla, s ohnutými koleny a rovnými zády, aby bylo zajištěno, že paže nebudou pracovat. Bradu je nutno mít přitaženou k hrudi.
5. e) Břemeno musí být uchopeno celou dlaní, nikoliv pouze prsty. Jestliže pro to není pod břemenem dostatek místa, musí být břemeno nejdříve podloženo kusem dřeva.
6. f) Velikost a tvar břemene nejsou dostatečným vodítkem pro stanovení váhy a jejího rozložení. Pokud tato informace není k dispozici, musí se břemeno nejprve opatrně zkusmo přizvednout a v případě potřeby musí být přizvána pomoc.
7. g) Pokud s břemenem manipuluje více osob, je žádoucí, aby byly přibližně stejné výšky. Úkony zvedání, spouštění a přenášení musí být pokud možno provedeny současně, aby se zabránilo momentálnímu přetížení nebo vyvedení z rovnováhy některého z pracovníků.
8. h) Břemeno se musí zvedat napínáním nohou. Tělo nesmí být natočeno, aby se nevyvolalo nadměrné namáhání.
9. i) Jestliže se břemeno zvedá do větší výšky, může vzniknout potřeba rozložení zvednutí na dvě fáze; nejprve je nutno zvednout břemeno na lavičku nebo jinou oporu a potom po novém uchopení (přehmátnutí) zvednout břemeno do konečné výše.
10. j) Proces spouštění je opačný než postup při zvedání, přitom je třeba se vyvarovat nebezpečí skřípnutí prstů.

Část 2

1. a) Břemeno nikdy nesmí být přenášeno způsobem, který by bránil výhledu. Je nutné, aby všechny překážky na trase mohly být zpozorovány.
2. b) Při práci musí být obuta vhodná obuv, zejména s ohledem na to, že vyztužená špička pomáhá chránit prsty u nohou před zhmožděním při sklouznutí břemene a při dočasném odložení břemene při ukládání na dobu potřebnou pro vyndání rukou a přehmátnutí.
3. c) Oděv musí být takový, aby se nezachytil za břemeno a chránil tělo.
4. d) Jestliže je práce velmi namáhavá, zejména kvůli váze břemene, při opakování pokusů zvednutí nebo kvůli okolním faktorům jako např. stísněný prostor nebo teplotní extrémy, musí být v přiměřených intervalech poskytnut odpočinek pro obnovení správné funkce svalů, srdce a plic. Při práci tohoto druhu vznikají úrazy nejčastěji z únavy.

Část 3

1. – Pracovní vybavení
2. a) Velitel lodě je povinen zajistit, aby veškeré stroje, nářadí, instalace nebo jiná zařízení na lodi byla vhodná pro bezpečnou práci a byla řádně používána a udržována.
3. b) Proti rizikům poškození zdraví nebo bezpečnosti musí být přijata opatření k minimalizaci těchto rizik. Např. údržba a používaní zařízení musí být omezeno na určené osoby. Pro všechny uživatele musí být zajištěno odpovídající školení a výcvik včetně srozumitelných písemných instrukcí na místech, kde je to účelné.

Část 4

1. – Ruční nářadí
2. a) Každý nástroj smí být používán pouze k účelu, ke kterému byl sestrojen; nedodržování tohoto může mít za následek úraz, poškození pracovního předmětu nebo nástroje samého.
3. b) Je zakázáno používat opotřebované nebo poškozené nářadí. Násady kladiv, šroubováků a dlát musí být pevné, musí mít rovná léta, být hladké a bez třísek. Nesmí se používat průbojníky a sekáče s roztřepenými okraji. Ostří musí být udržováno nabroušené a čisté. Plošky kladiv, francouzských klíčů a průbojníků nesmí být poškozeny. Opravy a úpravy nářadí smí provádět pouze osoba k tomu oprávněná.
4. c) Pokud nástroje nejsou používány, musí být uloženy ve stojanech, skříňkách nebo brašnách s chráněným ostřím.
5. d) Kde je to možné, musí se nástroj držet směrem od těla uživatele, aby se zabránilo zranění způsobenému sklouznutím nástroje po opracovávaném předmětu.
6. e) Obě ruce se musí vždy držet za ostřím dláta.
7. f) Sekáč je nejlepší držet mezi palcem a kořenem ukazováčku s palcem i prsty nataženými a dlaní obrácenou ke směru, z něhož se tluče kladivem.
8. g) Na pilu se nesmí tlačit silou, musí být vedena lehkými pravidelnými pohyby.

Část 5

1. – Přenosné elektrické, pneumatické a hydraulické nářadí a zařízení
2. a) Je nutné věnovat pozornost tomu, že
   1. 1. nářadí s energetickým pohonem může být nebezpečné, není-li řádně udržováno a používáno,
   2. 2. nebezpečí úrazu elektrickým proudem je mnohonásobně větší při navlhnutí nebo na místech, která jsou vlhká, mokrá nebo mají velké vodivé (kovové) povrchy; za takových podmínek se smí používat pouze elektrické nářadí napájené nízkým napětím (ne vyšším než 50 V střídavého proudu s maximem 30 V proti zemi nebo 50 V stejnosměrného proudu); napětí 50 V může být smrtící za nepříznivých okolností; kde použití nízkého napětí není prakticky proveditelné, musí být přijata jiná opatření (např. oddělovací transformátor, který napájí pouze jedno zařízení, nebo vysoce citlivý ochranný jistič); rizika spojená s používáním přenosného elektrického nářadí se týkají rovněž přenosných elektrických lamp, proto napájení těchto zařízení nesmí překročit 24 V.

1. b) Před použitím přenosných elektrických, pneumatických a hydraulických nářadí a zařízení se musí prověřit vodiče a koncovky. Závady musí být odstraněny a nářadí vyzkoušeno oprávněnou osobou před dalším použitím po opravě.
2. c) Ohebné kabely elektrického nářadí musí odpovídat příslušným předpisům a být opatřeny vhodnými koncovkami pro připojení ke zdroji. Nářadí musí být náležitě uzemněno.
3. d) Pojistka nebo jistič na přívodu napájení musí mít nejnižší povolenou hodnotu, zejména při používání nářadí s dvojitou izolací.
4. e) Elektrické přívody a hadice pneumatického a hydraulického nářadí se musí uchovávat dále od možných zdrojů poškození, jako jsou hřebíky, ostré hrany, horké povrchy, oleje a chemikálie. Kde kabely nebo hadice procházejí otevřenými dveřmi nebo jinými otvory, musí být dveře nebo uzávěry otvorů zajištěny v otevřené poloze. Jestliže vedou přes paluby nebo přechody, musí být, kde to lze provést, zavěšeny dostatečně vysoko, aby bylo místo nad procházejícími osobami.
5. f) Mrskání vzduchové hadice v případě prasknutí spojky lze zabránit spojením sekcí hadice řetízky nebo alternativně vřazením bezpečnostního ventilu, který odpojí linii od přívodu vzduchu.
6. g) Příslušenství nebo části nářadí musí být s nářadím spojeny zcela pevně. Zajišťovací pružiny, spony, západková ramínka a jiné vestavěné bezpečnostní součásti musí být po výměně nástroje (vrtáku, frézy, sekáče apod.) nasazeny zpět. Opomenutí může způsobit vážná zranění, protože po zapnutí přívodu energie může být pracovní nástroj vymrštěn se značnou silou.
7. h) Příslušenství nebo součásti nesmí být měněny, dokud je nástroj připojen ke zdroji energie.
8. i) Jestliže je pro určitou práci vyžadován ochranný kryt, musí být pevně nasazen před započetím práce. Je-li sejmut kvůli výměně nástroje, musí být ihned po výměně nasazen zpět.
9. j) Při dočasném přerušení práce musí být přístroj vypnut, odpojen od zdroje energie a ponechán v bezpečné poloze. Vždy před opětovným připojením musí být prověřeno, zda je přístroj vypnut.
10. k) Pokud nářadí způsobuje hluk přesahující nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,¹) musí zaměstnanec používat osobní ochranné prostředky odpovídající svými útlumovými vlastnostmi danému hluku.
11. l) Pokud používáním nářadí dochází k nepříznivému přenosu vibrací na člověka, může být používáno pouze v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.¹) Pokud při práci odletují drobné částice, musí být použita ochrana obličeje a očí. Vibrace vznikající otřásáním nářadí (pneumatické vrtačky, kladiva, sekáče) nebo jeho vysokými otáčkami (vrtačky) mohou být příčinou vzniku trvalého zdravotního poškození rukou („mrtvé“ nebo „bílé“ prsty), což se v první fázi projevuje ztuhlostí prstů a jejich zvýšenou citlivostí na chlad a v dalších fázích pak modráním a otékáním rukou. Osoby náchylné k této chorobě nesmí takovéto přenosné nářadí používat. Ostatní musí být instruovány o nutných přestávkách po maximálně 30minutové souvislé práci.

Část 6

1. – Dílenské pevně instalované stroje
2. a) Bez oprávnění nikdo nesmí dílenské a stolní stroje obsluhovat. Obsluha musí být kvalifikovaná a obeznámená s ovládáním. Stroj nesmí používat, kdo má na rukou obvazy.
3. b) Všechny nebezpečné části stroje musí být opatřeny účinnými ochrannými kryty, které musí být řádně připevněny před spuštěním stroje. Kde je poloha krytu závislá na opracovávaném předmětu, jsou upřednostňovány samonastavitelné kryty. Brusky musí být opatřeny štítkem na ochranu očí, který se musí v dostatečném časovém období měnit.
4. c) Kryty musí být přednostně zhotoveny z pevných materiálů. Jsou-li z perforovaného materiálu, síťoviny nebo tyček, nesmí být otvory tak velké, aby se jimi dostal prst k nebezpečné části stroje.
5. d) Ovládací prvky stroje a vypínače dodatkového osvětlení, pokud je jimi stroj vybaven, nesmí být umístěny tak, aby s nimi obsluha musela manipulovat přes stroj.
6. e) Stroj musí být před každým použitím zkontrolován. Nesmí být provozován, jestliže chybí kryty nebo jiná bezpečnostní zařízení, která jsou nesprávně nastavena nebo vadná, nebo jestliže je na samotném stroji jakákoliv závada.
7. f) Jestliže je stroj jakkoliv nezpůsobilý, musí být odpojen od zdroje energie až do správného seřízení nebo opravy. Opravu smí provádět pouze osoba k tomu oprávněná.
8. g) Pracovní stůl musí být dobře osvětlen, některé stroje mohou vyžadovat individuální dodatkové světlo.
9. h) Pracovní prostor musí být udržován v pořádku, pokud možno bez odpadků a rozlitého oleje. Neupevněná zařízení, nářadí a vybavení nepotřebná k prováděné práci musí být odstraněna a náležitě uložena.
10. i) Kovový odpad (špony, piliny) padající okolo strojů musí být včas odklizen. Stroj musí být při odklízení zastaven. Odklízet se nesmí holou rukou, musí být použit háček nebo podobný nástroj.
11. j) Těžké kusy vybavení nesené do dílny na opravu musí být zajištěny proti samovolnému náhodnému posunu.

Část 7

1. a) Při oklepávání, kartáčování, broušení a podobných pracích, kdy mohou odletovat drobné částečky, musí být použita přiměřená ochrana očí a obličeje. Toto riziko existuje zejména při opracovávání mosazi.
2. b) Při pískování nebo jiných pracích, kdy se do ovzduší dostává množství prachu, musí být použita protiprachová maska nebo respirátor.
3. c) Ochranné prostředky uvedené v předchozích dvou písmenech mohou být případně potřebné i pro jiné osoby pracující v dílně.
4. d) Před spuštěním soustruhu nebo vrtačky musí být vyjmut klíč ze sklíčidla a obsluha se musí ujistit, že v dosahu stroje nejsou jiné osoby.
5. e) Stroj musí být vypínán, kdykoliv není používán, i kdyby předpokládaná přestávka v práci trvala jen krátký okamžik. Stroj musí být překontrolován v každém případě před novým startem, když v době ponechání stroje bez obsluhy byly ovládací prvky, kryty apod. měněny nebo s nimi bylo manipulováno.
6. f) Jestliže je stroj poháněn pomocí klínového řemenu a odstupňované řemenice a změna otáček hřídele vyžaduje změnu polohy klínového řemenu, musí být před tímto úkonem řemen uvolněn. Poloha řemenu nesmí být nikdy měněna za chodu stroje.
7. g) Pracovní předmět pro vrtání nebo jiné opracování musí být pevně uchycen ke stroji nebo do svěráku.
8. h) Materiál, který přečnívá za soustruh, musí být bezpečně zakryt.

Část 8

1. – Brusné kotouče
2. a) Brusné kotouče musí být vybírány, nasazovány a používány pouze způsobilými osobami v souladu s instrukcemi výrobce.
3. b) Brusné kotouče z důvodu jejich křehkosti musí být skladovány a musí být s nimi manipulováno se zvýšenou opatrností.
4. c) Pro volbu kotouče pro konkrétní práci musí být dodržena instrukce výrobce. Obecně se měkké kotouče používají na tvrdý materiál a tvrdé kotouče na měkký materiál.
5. d) Před nasazením musí být kotouč okartáčován a pečlivě prohlédnut, zda během skladování a dopravy nebyl poškozen. Kotouče spojované keramickým pojivem musí být dále prověřeny jemným poklepem na svisle zavěšený kotouč. Jestliže zní hluše, je pravděpodobně puklý a nesmí být použit.
6. e) Kotouč nesmí být nasazován na stroj, pro který se nehodí.
7. f) Kotouč musí být na hřídel lehce nasaditelný, nikoli však s vůlí. Jestliže je uchycení příliš těsné, může kotouč prasknout vlivem zahřívání a následného roztahování hřídele během práce. Otáčky kotouče nesmí přesáhnout udanou nejvyšší rychlost pro daný kotouč.
8. g) Jestliže jsou přítlačné kroužky sevřeny věncem šroubů, musí se šrouby nejprve dotáhnout prsty a potom po řadě dotahovat protilehlé dvojice.
9. h) Nad každým brusným kotoučem (pokud to charakter práce absolutně nevylučuje) musí být nasazen pevný kryt, který zajistí jak zachycení částí kotouče při prasknutí, tak zabrání kontaktu obsluhy s kotoučem. Kryt musí zakrývat co možná největší část kotouče.
10. i) Kde je součástí opěrka, musí být náležitě připevněna a musí být nastavena co nejblíže kotouči. Mezera nemá přesahovat 1,5 mm.
11. j) Je zakázáno brousit na boční straně kotouče, což je zvláště nebezpečné, jestliže je kotouč viditelně opotřebený. Broušený materiál se nikdy nesmí držet v hadru nebo kleštích. Při broušení na sucho nebo při zarovnávání nebo úpravách kotouče musí být před kotoučem připevněn průhledný kryt nebo pracovník musí použít náležitě upevněnou ochranu očí.

Část 9

1. – Lihové kahany

Při plnění lihového kahanu je třeba dbát opatrnosti. Palivo se nesmí dolévat do kahanu krátce po jeho použití, dokud úplně nevystydl.

Část 10

1. – Stlačený vzduch
2. a) Při použití stlačeného vzduchu se nesmí udržovat vyšší tlak, než jaký je nezbytně nutný pro uspokojivé provedení práce.
3. b) Na očištění pracovního místa se nedoporučuje používat stlačený vzduch.
4. c) V žádném případě nesmí být proud stlačeného vzduchu směrován proti osobám.

Část 11

1. – Láhve se stlačenými plyny
2. a) S láhvemi se stlačeným plynem se musí vždy manipulovat opatrně, ať jsou plné, nebo prázdné. Musí být náležitě upevněny a udržovány ve svislé poloze. Zařízení pro upevňování láhví musí zajistit rychlé a snadné uvolnění tak, aby mohly být kdykoliv rychle vyjmuty, zejména v případě požáru. Pro transport láhví musí být vždy použit, pokud je k dispozici, speciální vozík.
3. b) U láhví, které nejsou používány, nebo při transportu láhví musí být vždy nasazen ochranný kryt ventilu. U prázdných láhví musí být ventily uzavřeny.
4. c) Dvě nebo více láhví s kyslíkem nebo hořlavým plynem (např. acetylén) musí být uloženy v oddělených dobře ventilovaných prostorech, které nejsou vystaveny působení extrémních teplot. V prostoru, v němž jsou uloženy láhve s acetylénem nebo hořlavými plyny, nesmí být žádné elektrické zařízení nebo jiné zdroje zážehu a musí být umístěno výrazné a trvalé upozornění „NO SMOKING“ u vchodu a uvnitř prostoru. Prázdné láhve musí být označeny a uloženy odděleně od plných.
5. d) Pro láhve s kyslíkem, acetylénem a jinými hořlavými plyny musí být přijata následující zvláštní opatření:
   1. 1. ventily láhví, ovládání a armatura musí být beze stop olejů, mazadel nebo barev. Na ovládání se nesmí sahat zamaštěnýma rukama,
   2. 2. nesmí se odebírat plyn z láhve, u které není za výpustním ventilem namontován správně fungující redukční regulátor,
   3. 3. láhve, které mají lekáž nezastavitelnou výpustním ventilem, musí být vyneseny na otevřenou palubu mimo zdroje tepla nebo zážehu a pomalu vyprázdněny do ovzduší.

Část 12

1. – Chemikálie
2. a) Nikdy se nesmí používat chemikálie z neoznačených nádob, pokud není známo, o jaký druh chemikálie se jedná.
3. b) S chemikáliemi se musí vždy manipulovat s maximální opatrností. Oči a pokožka musí být chráněny proti náhodnému vystavení působení chemikálií nebo kontaktu s nimi.
4. c) Vždy musí být dodržovány pokyny výrobce nebo dodavatele. Je třeba mít na zřeteli, že některá běžná čistidla (např. louh sodný, odbarvovače) mohou vyvolat kožní záněty.
5. d) Chemikálie se nesmí míchat, dokud není zaručeno, že nedojde k nebezpečné reakci.

Příloha č. 7

PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ SVÁŘEČSKÝCH PRACÍ

Část 1

1. a) Sváření nebo řezání plamenem mimo dílnu smí být prováděno pouze na zvláštní povolení a musí být přijata zvláštní protipožární opatření.
2. b) Pracovník musí být pro tuto práci kvalifikovaný, obeznámený se zařízením a náležitě instruovaný.
3. c) Kde je nutno pro zajištění přiměřeného osvětlení použít přenosných světel, musí být tato světla připevněna, nikoli držena v ruce. Přívodní kabely musí být vedeny čistě mimo pracovní prostor.
4. d) Při svářečských pracích je nutné brát zřetel na to, že mohou vznikat škodlivé dýmy, zejména při práci na galvanizovaném nebo barvou konzervovaném povrchu apod. Při řezání plamenem může dojít k úbytku kyslíku v ovzduší a při sváření nebo řezání se mohou tvořit nepříjemné až škodlivé plyny. Při sváření a řezání v uzavřených prostorech musí být zajištěna odpovídající ventilace. Ventilace musí být průběžně kontrolována po celou dobu práce. Ve stísněných prostorech se musí dbát na účelné použití dýchacího přístroje.
5. e) Svářecí a řezací zařízení musí být před použitím prověřeno způsobilou osobou za účelem zjištění, zda je zařízení v dobrém provozním stavu. Opravy na něm smí být prováděny pouze oprávněnou osobou.

Část 2

1. – Ochranné oblečení
2. a) Příslušný pracovník a osoby pracující s ním musí mít ochranný oděv a vybavení odpovídající druhu práce a k ochraně před kousky horkého kovu a strusky, případným popálením a jejich oči a pokožka před tepelným a ultrafialovým zářením.
3. b) Svářeč musí mít při svářečských pracích na sobě
   1. 1. svářečskou helmu s vhodně zabarveným průhledným sklem; vhodnou alternativou za přiměřených okolností mohou být brýle nebo v ruce držený ochranný štít,
   2. 2. kožené pracovní rukavice,
   3. 3. koženou zástěru (za určitých okolností),
   4. 4. kombinézu z přírodního vlákna s dlouhým rukávem nebo jiný schválený ochranný oděv.

1. c) Oděv nesmí být znečištěn olejem, mazadly nebo jinými hořlavými látkami.

Část 3

1. – Opatření proti požáru a výbuchu
2. a) Před začátkem sváření a řezání plamenem musí být prověřeno, zda nejsou v prostorech pod pracovištěm nebo v prostorech k němu přilehlých kapalné nebo plynné hořlaviny, které by se mohly vznítit teplem nebo jiskrami vznikajícími v procesu sváření.
3. b) Sváření a řezání plamenem se nesmí provádět na povrchu pokrytém mazadlem, olejem nebo jinou zápalnou nebo hořlavou látkou.
4. c) Při sváření v blízkosti otevřeného jícnu musí být zřízena vhodná zástěna, která zabrání padání jisker jícnem nebo ventilátorem. Před začátkem práce musí být hořlavý a podkladový materiál odstraněn na bezpečné místo.
5. d) Větrací, prosvětlovací a jiné otvory, jimiž by mohly proniknout jiskry, musí být podle možnosti uzavřeny.
6. e) Jestliže je práce prováděna na přepážkách, palubách nebo stropech, musí být provedena kontrola ze sousedícího prostoru, zda poblíž nejsou materiály nebo látky, které by se mohly vznítit, nebo zda v něm nemohou být teplem zasaženy kabely, potrubí a jiná zařízení.
7. f) Nákladové tanky, palivové tanky, nákladové prostory nebo jiné tanky a prostory, ve kterých byly dříve zápalné látky, musí být před započetím opravárenských prací zkontrolovány přístavními orgány, které musí vydat písemný doklad, že v nich nejsou obsaženy zápalné plyny. Test musí zahrnout rovněž testování sousedících prostorů, dvojitého dna, kofrdamů apod. Další testování se musí provádět v pravidelných intervalech a před každým pokračováním svářečských prací po delší přestávce.
8. g) Sváření a řezání plamenem se musí vždy provádět pod neustálým odborným dohledem. Vždy musí být připraven vhodný hasicí přístroj k okamžitému použití. Osoba s hasicím přístrojem musí rovněž neustále sledovat prostory, které svářeč nemůže vidět a které by mohly být ohroženy.
9. h) S ohledem na riziko opožděného vzniku požáru způsobeného použitím hořákových nebo svářecích zařízení se musí nejméně dvě hodiny po skončení práce provádět pravidelné protipožární kontroly.

Část 4

1. – Elektrické svářecí zařízení
2. a) Napájecí zdroj elektrického svařování na lodi musí být stejnosměrný, s výstupním napětím nepřevyšujícím 70 V, s minimálním zvlněním, z důvodu minimalizace rizika zasažení elektrickým proudem.
3. b) Jestliže není k dispozici zařízení na stejnosměrný proud, může být použito zařízení na střídavý proud za předpokladu, že má vestavěný omezovač napětí, který zajistí, aby napětí bez zatížení (napětí mezi elektrodou a kostrou před vytažením oblouku) nepřevýšilo 25 V. Správná funkce zařízení (která může být ovlivněna prašností nebo vlhkostí) musí být zkontrolována pokaždé, když má být použito. Na některé omezovače napětí nepříznivě působí úhel odklonu od svislice, je proto nutné, aby byly montovány a používány v nejvyšší možné míře v souladu s instrukcí výrobce, s ohledem na to, že plnění tohoto požadavku může být někdy negativně ovlivněno nepříznivými mořskými podmínkami.
4. c) Musí být užíván uzavřený systém používající dva kabely ze svářecího zařízení. Zpětný kabel musí být pevně přichycen ke svařovanému kusu.
5. d) Vratný kabel svářecí soupravy a svařovaný kus nebo kusy musí být odděleně uzemněny na lodní konstrukci. Nedoporučuje se používat lodního tělesa jako zpětného vodiče.
6. e) Kvůli zabránění poklesu napětí musí být přívodní i zpětný kabel co nejkratší a mít odpovídající průřez.
7. f) Kabely musí být před použitím zkontrolovány. Nesmí být použity, jestliže mají porušenou izolaci nebo sníženou vodivost.
8. g) Kabelové konektory musí být plně izolovány, jsou-li zapojeny, a tak tvarovány a instalovány, že po odpojení jsou části vedoucí proud přiměřeně zapuštěny.
9. h) Držáky elektrod musí být plně izolované, aby se zabránilo dotyku jejich „živých“ částí. Je-li to možné, musí být opatřeny kryty chránícími před dotykem „živé“ elektrody a před jiskrami nebo roztaveným kovem.
10. i) Aparatura musí být opatřena lokálním vypínacím zařízením nebo jiným prostředkem pro rychlé odpojení proudu od elektrody pro případ vzniklé komplikace nebo izolování držáku při výměně elektrody.

Část 5

1. – Opatření při sváření elektrickým obloukem
2. a) Svářeč musí mít ochranný oděv a nevodivou bezpečnostní obuv. Oděv musí být co nejsušší z důvodu ochrany před úrazem elektrickým proudem, zejména musí být používány suché rukavice.
3. b) Během sváření musí být celou dobu přítomen pomocník. Musí dávat pozor, zda svářeč nebyl náhodně zasažen elektrickým proudem, být připraven k okamžitému vypnutí aparatury, vyhlášení poplachu a zahájení umělého dýchání. Při práci v obtížných podmínkách musí být zvážena vhodnost zapojení dvou pomocníků.
4. c) Jestliže mimo svářeče budou vystaveny škodlivému záření nebo jiskrám z elektrického svařování i další osoby, musí být chráněny zástěnami nebo jiným účinným prostředkem.
5. d) Ve stísněných prostorech, kde svářeč může přijít do těsného kontaktu s lodní konstrukcí nebo je pravděpodobnost takového kontaktu při normálních pohybech, musí být zajištěna ochrana suchými izolačními rohožemi nebo deskami.
6. e) Při práci v horku nebo vlhku se pro svářeče zvyšuje riziko zasažení elektrickým proudem. Tělesný pot a vlhký oděv značně snižují tělní odpor. Za těchto podmínek musí být práce odložena do doby, kdy bude možné dosáhnout přiměřené úrovně bezpečnosti.
7. f) V žádném případě nesmí svářeč pracovat, stojí-li ve vodě nebo má-li některou část těla potopenou.
8. g) Před odstraněním použité elektrody i před vložením nové musí být držák elektrody odizolován od zdroje proudu. Toto opatření je nezbytné, protože některé elektrodové obaly mají velmi nízký odpor. Dokonce i ochranný obal, který za normálních okolností izoluje, může navlhnout od zpocených rukou a stát se potenciálně nebezpečným. Po skončení nebo při dočasném přerušení práce musí být elektroda vyjmuta z držáku.
9. h) Horké zbytky elektrod se musí vyhazovat do zvláštní nádoby, nesmí být brány holou rukou. Zásobní elektrody se až do jejich použití musí skladovat v suchu v originálních obalech.

Část 6

1. – Plynové sváření a řezání
2. a) Tlak kyslíku používaného při sváření musí být vždy dostatečně vysoký, aby se předešlo zpětnému průtoku acetylénu do kyslíkového vedení.
3. b) Acetylén pro sváření se nesmí používat při větším tlaku než jedna atmosféra, neboť může i bez přítomnosti vzduchu při nadměrném tlaku explodovat.
4. c) Ventily proti zpětnému šlehnutí musí být umístěny na plynové a kyslíkové hadici v blízkosti držáku hořáku.
5. d) V kyslíkovém i acetylénovém vedení musí být umístěny lapače plamene. Obvykle bývají na nízkotlaké straně regulátoru, mohou však být současně i v hořáku.
6. e) Při zpětném zápalu plynu v hadicích musí být co nejrychleji uzavřeny ventily na kyslíkové i acetylénové láhvi. Acetylénové láhve je třeba neustále hlídat, jestli se nezahřívají. Při zahřátí musí být láhev okamžitě vynesena ven, ochlazena ponořením do vody nebo poléváním vodou a uzavírací ventil láhve naplno otevřen. Jestliže to nelze provést bez ohrožení bezpečnosti, musí být zvážena možnost vyhození láhve do moře. S každou acetylénovou láhví podezřelou z přehřátí se musí zacházet opatrně, protože úder může způsobit vnitřní zajiskření, které může vyvolat explozi.
7. f) Propojovat se smí pouze acetylénové láhve s přibližně stejným tlakem.
8. g) V pevných instalacích musí být na rozdělovačích jasné označení, jaký plyn jimi prochází. Hadicové koncovky rozdělovačů včetně přívodních a výstupních musí být natolik odlišné, aby nemohlo dojít k záměně rozdělovačů pro palivový plyn a kyslík.
9. h) Pro připojení kyslíko-acetylénového hořáku k výstupním koncovkám kyslíku nebo acetylénu musí být použity pouze speciální hadice určené pro svářečské a řezací práce.
10. i) Jakkoliv dlouhá část hadice, v níž došlo ke zpětnému šlehnutí, musí být vyřazena. Spojky mezi hadicí a hořákem a mezi hadicemi musí být bezpečně připevněny sponami z kovu, např. hadicovými páskami nebo objímkami.
11. j) Hadice musí být tak uspořádány, aby nemohly být zkrouceny nebo zapleteny, roztrženy, rozříznuty nebo jinak poškozeny pohybujícími se předměty, zejména padajícími kousky odtaveného kovu a jiskrami atd.; trhnutí nebo tah na hadici může zavinit vytržení hořáku z ruky svářeče nebo pád lahve nebo vytržení hadicových spojek. V místech přechodů pro osoby musí být hadice zakryty, aby o ně nikdo nemohl zakopnout.
12. k) Na vyzkoušení těsnosti hadic se musí použít mýdlová voda.
13. l) Hořáky se smí zapalovat jenom speciálním zapalovačem, stálým startovacím plamínkem nebo jiným bezpečným prostředkem.
14. m) Ucpaný otvor v hořákové špičce se smí čistit pouze nářadím určeným k tomuto účelu.
15. n) Během výměny hořáku musí být plyn zavřen na redukčním regulátoru tlaku.
16. o) Během dočasné přestávky nebo po skončení práce musí být uzavřeny hlavní ventily na plynových láhvích, plynové magistrály musí být rovněž bezpečně uzavřeny. Hořáky, hadice a přenosné trubky musí být přeneseny do skládků, které jsou otevřeny na volnou palubu, aby se předešlo vytváření nebezpečné koncentrace plynů nebo kouře.
17. p) K ventilaci, chlazení nebo ofukování prachu z oděvů nesmí být nikdy používán kyslík.

Příloha č. 8

PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ NATĚRAČSKÝCH PRACÍ, PRACÍ VE VÝŠKÁCH, ZA BOKEM LODĚ A SE ZÁCHRANNÝMI ČLUNY

Část 1

1. a) Barvy mohou obsahovat jedovaté nebo dráždivé látky, z rozpouštědel se mohou uvolňovat hořlavé a potenciálně výbušné výpary, které mohou být zdraví škodlivé. Osoba pracující se zdravím škodlivými nebo dráždivými barvami musí být dostatečně informována o konkrétním riziku, které vyplývá z jejich použití. Velmi zdraví škodlivé jsou zejména barvy obsahující organické pesticidy. Pokud nejsou na obalu uvedeny instrukce výrobce, musí být při přejímání zjištěno, zda při použití barvy může vzniknout nějaké zvláštní riziko a zda není třeba speciálního způsobu aplikace. Tyto pokyny musí být předány pracovníkovi před zahájením prací.
2. b) Stará barva se nesmí seškrabovat, dokud není bezpečně zjištěno, že neobsahuje olovo nebo jiné látky, jejichž prach může být při vdechnutí škodlivý zdraví. Jako ochrana musí být použita protiprachová maska.
3. c) Chemické odstraňovače starých nátěrů jsou kyseliny, které nesmí přijít do styku s pokožkou. Pro případ potřísnění se musí používat ochrana očí. Při práci ve výšce nebo jinde v blízkosti lan je nutné dbát na to, aby nedošlo ke styku barev s lany, bezpečnostními postroji nebo lanky apod.
4. d) Interiéry a uzavřené prostory musí být dobře ventilovány nejen během natěračských prací, ale až do doby úplného vyschnutí barev.
5. e) Ve vnitřních prostorech se během natěračských prací a po dobu, než barva úplně vyschne a vytvrdne, nesmí kouřit ani používat otevřený oheň.
6. f) Jestliže se natěračské práce provádějí v blízkosti strojů, zejména ve strojovně nebo např. z konstrukce portálového jeřábu, je třeba se ujistit, že napájení je odpojeno a stroj odstaven takovým způsobem, že se nemůže samovolně pohnout nebo nastartovat. Musí být vyvěšena odpovídající upozornění. Pracovní oděv musí být přiléhavý.

Část 2

1. – Stříkání
2. a) Obsluha se musí seznámit před začátkem práce s instrukcemi výrobce o správném používání stříkacích zařízení a o tom, jak předejít možným rizikům.
3. b) S vysokotlakým stříkacím zařízením je nutno pracovat se zvýšenou opatrností. Při nanášení barvy stříkáním se musí použít vhodný pracovní oděv, jako je kombinéza, rukavice, kapuce a prostředky pro ochranu očí.
4. c) Podle druhu nanášené barvy musí být použit vhodný respirátor. Ve výjimečných případech může vzniknout nutnost použití dýchacího přístroje. Barvy obsahující olovo, rtuť nebo podobné zdraví škodlivé složky se nesmí ve vnitřních prostorech nanášet stříkáním.
5. d) Jestliže dojde k ucpání trysky, musí být spouštědlo zajištěné v uzavřené poloze předtím, než je učiněn pokus o uvolnění trysky. Před vyjmutím ucpané trysky nebo jiným pokusem o demontáž jakékoliv části zařízení musí být ze systému vypuštěn tlak.
6. e) U pistole s reverzibilní (samočisticí) tryskou se musí věnovat zvláštní pozornost tomu, aby ruce byly mimo ústí trysky při jejím profukování za účelem obnovení průchodnosti.
7. f) Tlak v systému nesmí překročit doporučený pracovní tlak pro hadici. Systém musí být pravidelně kontrolován za účelem zjištění možných závad.
8. g) Jako dodatečné opatření proti riziku roztržení hadice se může navléknout kus staré vzduchové hadice v délce dva až tři metry přes tu část tlakové hadice, která spojuje stříkací zařízení s kontejnerem s barvou.

Část 3

1. – Natěračské práce
2. a) Natěračské vory musí být stabilní a opatřené vhodným ohrazením. Pro dosažení větší výšky se nesmí používat neupevněné opory a desky.
3. b) Před použitím voru musí odpovědná osoba zvážit sílu přílivových proudů a jiná nebezpečí, zejména pohyby vody způsobené projíždějícími loděmi.
4. c) Osoba provádějící natěračské práce za bokem lodě musí být zajištěna bezpečnostním lankem a mít pracovní záchrannou vestu, neustále musí být pozorována osobou na palubě. V blízkosti musí být připraven záchranný kruh s připevněným lankem dostatečné délky.
5. d) Jestliže jsou natěračské práce prováděny v blízkosti zádě u lodního šroubu nebo podobných propulzních zařízení, odpovědný pracovník musí upozornit strážního strojního a palubního důstojníka, aby byla ve strojovně i na můstku vyvěšena příslušná upozornění.
6. e) Strážní strojní a palubní důstojník musí být vyrozuměn, jestliže bude práce prováděna pod vyústěním lodních odpadních systémů, aby zabezpečili jejich nepoužívání do skončení práce. Na příslušný ovládací ventil musí být umístěno upozornění, které nesmí být sejmuto, dokud není nahlášen konec natěračských prací.

Část 4

1. – Práce ve výškách a za bokem lodě
2. a) Jelikož osoba pracující ve výšce se nemůže plně soustředit na vykonávanou práci a současně na vlastní ochranu před pádem, musí být vždy přijata vhodná opatření k zajištění osobní bezpečnosti při práci ve výšce nebo za bokem lodě. Je nutné věnovat pozornost tomu, že pohyb lodě za plavby na moři zvyšuje rizika spojená s takovouto prací. Pro práci nad normální dosah musí být použita pracovní plošina, lešení nebo žebřík.
3. b) Osoby s kratší než dvanáctiměsíční praxí na moři nesmí pracovat ve výšce bez doprovodu zkušeného člena posádky nebo pod jiným odpovídajícím dohledem.
4. c) Pracovník musí mít po celou dobu práce ve výšce nebo za bokem lodě nasazen bezpečnostní postroj s připoutaným bezpečnostním lankem nebo musí používat jiné zabezpečovací zařízení. Jestliže je to nutné a vhodné, musí být napnuta bezpečnostní síť. Při práci za bokem lodě musí pracovník mít i záchrannou pracovní vestu a v blízkosti musí být připraven záchranný kruh pro okamžité použití s připevněným lankem dostatečné délky.
5. d) Práce za bokem lodě je s výjimkou havarijních případů zakázána za jízdy, v suchém doku, mezi boky dvou vedle sebe stojících lodí a mezi bokem lodi a nábřežím.
6. e) Před začátkem práce v blízkosti lodní sirény musí odpovědný důstojník zajistit, aby bylo odpojeno napájení a na můstku a ve strojovně byla vyvěšena upozornění.
7. f) Před začátkem práce na komíně musí odpovědný důstojník informovat strážního strojního důstojníka, který zajistí, aby páry a škodlivé plyny a kouře byly vypouštěny v nejmenší možné míře. Před začátkem práce v blízkosti rádiových antén upozorní strážní důstojník radiodůstojníka, aby přerušil veškerá vysílání, pokud by tím ohrožoval pracujícího člena posádky lodě. V radiostanici musí být vyvěšeno příslušné upozornění.
8. g) Jestliže se má provádět práce blízko radarové antény, odpovědný pracovník informuje strážního důstojníka, který vypne radar i anténu. Do dokončení práce musí být na zařízení vyvěšeno upozornění.
9. h) Po skončení prací uvedených v předchozích písmenech odpovědný pracovník vyrozumí příslušného důstojníka, že opatření nemusí být dále prováděna a upozornění mohou být odstraněna.
10. i) Pokud to není nezbytné, nemá být vykonávána práce ve výšce z platformy nebo loďmistrovské lávky v blízkosti probíhajících nákladových operací.
11. j) Při práci ve výšce je třeba dbát na zajištění bezpečnosti osob procházejících nebo pracujících v dolních částech lodě. Musí být vyvěšeno odpovídající upozornění. Nářadí a materiál se musí vytahovat a spouštět ve vhodné nádobě, která musí být upevněna na pracovním místě a slouží pro odkládání momentálně nepotřebného nářadí a materiálu.
12. k) Nikdo nesmí odkládat nářadí na místo, z něhož by mohlo při náhodném zavadění spadnout na osoby nacházející se v dolních částech lodě, ani nosit nářadí v kapsách. Při práci ve výšce je nejlépe používat pás určený k zavěšování nářadí. S nářadím se musí zacházet zvlášť opatrně, jestliže jsou ruce chladné nebo zamaštěné nebo kdy samo nářadí je zamaštěné.

Část 5

1. – Závěsné lávky a lešení
2. a) Závěsné lávky musí být nejméně 430 mm široké a opatřené ochranným zábradlím nebo stojinami s lanem vypnutým ve výšce jeden metr od podlahy. Zvýšené okraje lávky zvýší bezpečnost pracovníka.
3. b) Desky a materiál použité na výrobu závěsných lávek musí být pečlivě zkontrolovány, zda mají dostatečnou pevnost a nejsou poškozené.
4. c) Dřevěné součásti závěsných lávek musí být skladovány na suchém, dobře větraném místě, nevystaveném působení horka.
5. d) Pomocná zařízení, bloky a závěsná lana musí být před použitím pečlivě prohlédnuta. Poškozené kusy se nesmí používat.
6. e) Jestliže je závěsná lávka za bokem lodě, obě závěsná lana použitá k jejímu spuštění musí dosahovat k vodní hladině, aby sloužila současně jako dodatečná bezpečnostní lana. V blízkosti musí být připraven záchranný kruh a lanko.
7. f) Závěsná lana nesmí procházet přes ostré hrany.
8. g) Body pro ukotvení lan a bloků musí mít dostatečnou pevnost, a pokud je to možné, musí být pevnou součástí lodní konstrukce. Pevnost úchytů, které jsou součástí konstrukce, musí být vyzkoušena kladivem. Přenosná zábradlí nebo stojiny nesmí být využity jako kotevní body. Svěrky na žebra a podobná zařízení se smí použít výhradně k účelu, pro který byla zhotovena, a pod náležitým dohledem.
9. h) Lávky a pracovní platformy, které nejsou zavěšeny, musí být zajištěny proti pohybu. Zavěšené lávky musí mít maximální omezení možnosti pohybu.
10. i) Lávky a platformy ani jejich části nesmí ve strojovně přijít do styku s horkými povrchy a pohybujícími se částmi strojů. Konstrukce jeřábu ve strojovně se nesmí využít přímo jako pracovní plošina pro čištění nebo natírání.
11. j) Jestliže osoby pracující na závěsné lávce potřebují být povytáhnuty nebo spuštěny, musí provést tuto operaci s největší opatrností a přitom dbát na to, aby pohyby lávky byly co nejmenší a neustále pod kontrolou.

Část 6

1. – Loďmistrovská lávka
2. a) Při použití závěsného lana musí být lávka k němu připevněna samospouštěcím úvazem a volný konec lana musí mít dostatečnou délku.
3. b) K připevnění loďmistrovské lávky se nesmí používat háky, ledaže jde o takové typy, které se nemohou díky speciální konstrukci náhodně vyvléct.
4. c) Při každém použití loďmistrovské lávky se musí před vyzvednutím osoby provést pečlivá kontrola lávky i všech součástí jejího vystrojení a zátěžová zkouška.
5. d) Jestliže se pracovník má sám popouštět na loďmistrovské lávce, musí po lanu klouzat oblouk třmenu, nikoli čep. Čep musí být za všech okolností zajištěn.
6. e) Jestliže je nutné vytáhnout pracovníka sedícího na loďmistrovské lávce, vždy tato operace musí být provedena ručně, přičemž nesmí být nikdy použit vrátek.
7. f) Jestliže se pracovník na loďmistrovské lávce potřebuje sám spustit, musí nejprve obě části spouštěcího lana svázat dohromady vhodným kouskem provazu, aby před uvolněním spouštěcí smyčky zajistil lávku. Praxe přidržování se jednou rukou a uvolňování smyčky druhou je povolena pouze ve výjimečných případech vlastního nebo cizího ohrožení.

Část 7

1. – Lana
2. a) Používá se mnoho druhů lan jak z umělých, tak i přírodních vláken, každé s odlišnými vlastnostmi a odlišnou odolností proti kontaminaci látkami používanými na lodi, která může jejich pevnost výrazně snížit. Členové posádky musí brát v úvahu všeobecná omezení různých typů lan. Při používání lan je nutné vycházet z níže uvedené tabulky, která orientačně posuzuje odolnosti hlavních typů lan vůči chemickým vlivům.

   Odolnost lan proti chemickým látkám

   Příloha č. 8 PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ NATĚRAČSKÝCH PRACÍ, PRACÍ VE VÝŠKÁCH, ZA BOKEM LODĚ A SE ZÁCHRANNÝMI ČLUNY Odolnost lan proti chemickým látkám

   Látka	Manila nebo sisal	Polyamid (Nylon)	Polyester	Polypropylen
   Kyselina sírová (akumulátorová)	žádná	slabá	dobrá	velmi dobrá
   Kyselina solná	žádná	slabá	dobrá	velmi dobrá
   Typové odrezovače	slabá	střední	dobrá	velmi dobrá
   Kaustická soda	žádná	dobrá	střední	velmi dobrá
   Tekuté odbarvovače	žádná	dobrá	velmi dobrá	velmi dobrá
   Látky obsahující kresol (lyzol)	střední	žádná	dobrá	velmi dobrá
   Surová ropa, fenoly, přírodní dehet	dobrá	střední	dobrá	dobrá
   Nafta	dobrá	dobrá	dobrá	dobrá
   Syntetické čisticí prostředky	slabá	dobrá	dobrá	dobrá
   Chlorová rozpouštědla, např. trichloretylén, používaná v některých barvách a odstraňovačích nátěrů	slabá	dobrá	dobrá	dobrá
   Další organická rozpouštědla	dobrá	dobrá	dobrá	dobrá

   1. Tabulka stanoví pouze možný rozsah poškození, je nutné též přihlížet k přesnému určení materiálu, množství kontaminace, teplotě a době, po níž kontaminace působí, s ohledem na to, že v některých případech nemusí být poškození zjevné ani při důkladné prohlídce.

1. b) Lana musí být skladována mimo působení tepla a světla, v prostorech oddělených od chemikálií, čistidel, odrezovačů, odstraňovačů barev a jiných látek, které je mohou poškodit.
2. c) Osoba odpovědná za provádění prací musí zajistit, aby všechny provazy, bezpečnostní lanka, spouštěcí lana apod., která budou pro danou práci použita, byla odolná vůči působení látek, se kterými se pracuje. Lana z rostlinných vláken nebo směsi rostlinných a umělých vláken se nesmí k těmto účelům používat. Stejná opatření musí být přijata při výběru pomocného zařízení, jako jsou bezpečnostní postroje a sítě.
3. d) Dovoluje-li to situace na lodi, je třeba dávat přednost polypropylénovým lanům, která mají nejširší rozsah odolnosti proti působení škodlivých látek. Jestliže lana nejsou odolná proti fotochemickému znehodnocení, nesmí být delší dobu vystavena prudkému slunečnímu světlu.
4. e) Je nutné přihlížet k tomu, že lana z umělých materiálů se pod vlivem zátěže roztahují v rozsahu, který je závislý na materiálu, přičemž nejvíce se roztahují lana polyamidová.
5. f) Lana musí být před použitím prohlédnuta zevnitř i zevně s cílem zjistit možné zhoršení stavu, nadměrné opotřebení nebo poškození, a to zejména u závěsných lan, která nebyla déle v užívání. Je nutné přihlížet k tomu, že zvýšené množství prachu mezi prameny lana z umělých vláken naznačuje silné opotřebení a sníženou pevnost a že vnitřní opotřebení bude větší u lan s vyšší roztažností. Některá lana, např. polyamidová, po delším používání tuhnou a tvrdnou.
6. g) Před použitím musí být bezpečnostní lanka, spouštěcí lana a lávky otestovány na nejméně čtyřnásobek pracovního zatížení.
7. h) Někdy se při práci nelze vyhnout povrchovému potřísnění nebo namočení lana. Použitá lana nesmí být náchylná k poškození příslušnou chemickou látkou a musí postačit, aby důsledky kontaminace byly posouzeny co nejdříve, nejpozději však po skončení denní práce.
8. i) Při zaplétání ok nebo smyček na polyamidových nebo polyesterových lanech se musí provést čtyři plné záplety každý s úplným pramenem lana následované dvěma zužujícími se záplety, při nichž se prameny půlí nebo čtvrtí. Tyto části spletů obsahující prameny se sníženým počtem vláken musí být pevně obaleny lepicí páskou nebo jiným vhodným materiálem. Na polypropylenovém laně musí být provedeny nejméně tři plné záplety. Délka pramenů vyčnívajících ze spletu nesmí být menší než trojnásobek průměru lana.

Část 8

1. – Přenosné žebříky
2. a) Přenosný žebřík musí mít světlou šířku nejméně 255 mm, musí být zhotoven ze zdravého materiálu a mít patřičnou pevnost pro účely, jimž má sloužit. Žebřík nesmí být použit, jestliže je vadná kterákoliv jeho část, zejména tehdy, jestliže některý stupeň je držen pouze hřebíkem nebo trnem nebo je podobně improvizovaně opraven.
3. b) Všechny žebříky musí být pravidelně prohlíženy a udržovány v dobrém stavu. Dřevěné žebříky nesmí být natírány nebo ošetřovány tak, aby byla skryta prasklina nebo jiná vada.
4. c) Přenosný žebřík musí být skladován na suchém větraném místě nevystaveném vlivu nadměrného tepla.
5. d) Žebřík v pracovní poloze musí v horní části přečnívat nejméně jeden metr nad výstupním místem, pokud v daném místě nejsou jiná vhodná madla. Přenosný žebřík, ať provazový, nebo pevný, musí být náležitě zajištěn proti posunu v místě co nejbližším hornímu podepření. Za jednotlivými stupni musí být nejméně 150 mm volného prostoru.
6. e) Pevný přenosný žebřík musí být ustaven pod bezpečným úhlem 65 ° až 70 ° od vodorovné roviny (stoupání asi 1 : 4). Musí stát na pevné základně a být připevněn.
7. f) Na stupně se nesmí pokládat desky, které by měly nahradit lešení, ani se žebřík pro takový účel nesmí používat ve vodorovné poloze.
8. g) Osoba stoupající po žebříku musí mít obě ruce volné a nesmí se pokoušet v rukou přenášet nářadí nebo zařízení.
9. h) V co největší míře musí být vyloučena nutnost práce na žebříku, neboť hrozí nebezpečí ztráty rovnováhy a pádu. V případě nezbytnosti musí být použit bezpečnostní postroj s bezpečnostním lankem upevněným nad pracovním místem, jestliže je práce prováděna ve výšce větší než dva metry.

Část 9

1. – Práce se záchrannými čluny
2. a) Člunové zařízení musí odpovídat požadavkům mezinárodní úmluvy SOLAS.¹)
3. b) Je zakázáno používání člunů a člunového zařízení, které neodpovídají požadavkům mezinárodní úmluvy.
4. c) Je zakázáno spouštět a zvedat čluny, byla-li na zvedacím a spouštěcím zařízení zjištěna závada.
5. d) Spouštění a zvedání člunu musí být prováděno pod přímým vedením strážního palubního důstojníka a velitele člunu. Není přípustné, aby nezaškolení členové posádky obsluhovali spouštěcí zařízení člunu.
6. e) V záchranném člunu musí být celá posádka vybavena záchrannými vestami. Každý člen posádky člunu musí mít ochrannou přilbu, pevnou obuv a vhodný oblek dle povětrnostních podmínek.
7. f) Před spuštěním a zvednutím člunu se musí velící důstojník člunu přesvědčit o správné funkci člunového vrátku, brzdy a koncových vypínačů. Před zapnutím motoru člunového vrátku musí prověřit, zda klika ručního pohonu člunového vrátku je demontována. Před spuštěním člunu se musí rovněž přesvědčit, zda jsou všechny otvory ve člunu uzavřeny zátkami.
8. g) Je zakázáno spouštět i vytahovat čluny, jsou-li zapletena lana člunových kladkostrojů.
9. h) Veslaři a přepravované osoby se nesmí během spouštění a vytahování člunu zdržovat v prostoru mezi člunovými jeřábky.
10. i) Je nepřípustné zvedat čluny s nákladem, přepravovanými osobami nebo s kompletní posádkou veslařů. Při zvedání nebo spouštění v nich může zůstat jen minimální počet osob nezbytně nutný pro zvednutí nebo uvolnění člunů.
11. j) Člen posádky lodě, který velí spouštění člunu, musí dohlížet na to, aby člunové kladkostroje pracovaly bez závad a aby při dosedu člunu na vodu byly rychle a najednou vyháknuty bloky kladkostrojů.
12. k) Při zahákování nebo odhákování člunu musí stát osoby obsluhující toto zařízení na dně člunu v blízkosti lan pro sestup posádky. Kladky je nutno uchopit oběma rukama za třmen z vnější strany, případně speciální úchyt, je-li instalován. Spodní kladky člunových kladkostrojů musí být ihned vytaženy, jakmile jsou odháknuty.
13. l) Nastupovat do člunů je dovoleno po lodních schodech, provazových žebřících nebo po lanech k tomu určených. Vystupovat z člunu je dovoleno pouze po lodních schodech a provazových žebřících.
14. m) Pořadí nástupu do člunu a výstupu z něj určuje velitel člunu tak, aby byla zajištěna bezpečnost posádky. Při použití provazového žebříku je zakázáno přidržovat se dřevěných příček. Spodní konec provazového žebříku a také spodní konce spouštěcích lan je nutno přidržovat. Při použití provazového žebříku přepravovanými osobami, dětmi a jinými osobami nemajícími potřebné zkušenosti je nutno provést, pokud to okolnosti dovolují, jejich zajištění bezpečnostním pásem z paluby.
15. n) Při zvedání nebo spouštění člunu za jízdy, v proudu nebo za větrného počasí je nutno provést tato opatření:
    1. 1. přední a zadní úvazné lano člunu musí být dostatečně dlouhé, řádně napjaté a dobře upevněné jak na palubě lodě, tak na člunu,
    2. 2. při spouštění člunu při pohybu lodě vpřed je nutné nejprve uvolnit záďový kladkostroj ve člunu a poté kladkostroj na přídi; při zvedání člunu při pohybu lodě vpřed kladkostroje ve člunu je nutné zaháknout v opačném pořadí,
    3. 3. při spouštění člunu při pohybu lodě dozadu je nutné nejdříve uvolnit kladkostroj příďový a poté kladkostroj upevněný v zádi člunu. Při zvedání člunu při pohybu lodě dozadu je nutné kladkostroje v člunu zaháknout v opačném pořadí,
    4. 4. kormidelní zařízení na člunu musí být zajištěno.

1. o) Ve člunu je zakázáno
   1. 1. stát,
   2. 2. sedět na bocích člunu,
   3. 3. přecházet po člunových lavicích a klečet na nich,
   4. 4. přidržovat se rukama lubové lišty člunu při odražení nebo přiražení člunu k boku lodě nebo k přístavišti,
   5. 5. přemísťovat se bez dovolení velitele člunu,
   6. 6. odrážet člun od boku lodě rukama,
   7. 7. převážet větší počet přepravovaných osob, než je stanoveno normou člunu.

1. p) Po zvednutí plachet na člunu se nesmí nikdo z posádky člunu zdržovat na bočních člunových lavicích. Posádka člunu s výjimkou velitele člunu a kormidelníka musí být rozmístěna mezi člunovými lavicemi na dně člunu čelem vpřed. Při vztyčování nebo sklápění stožáru je zakázáno stát na člunových lavicích.
2. r) Při uvázání člunu u boku lodě nebo u přístaviště musí být havlenky odstraněny. Při vlnění musí být lodní schody zvednuty tak vysoko, aby nedošlo k poškození člunu.

Část 10

1. – Použití pracovních vorů
2. Při použití pracovních vorů je nutné dodržovat tyto zásady:
   1. a) pracovní vor je možné používat pouze se svolením prvního palubního důstojníka,
   2. b) před použitím musí být provedena vizuální prohlídka voru a závěsu. Při zjištění závad se nesmí vor spustit na vodu,
   3. c) je-li prováděno spouštění a zvedání voru lodními výložníky, je nutné respektovat předpisy o práci s překládacím zařízením,
   4. d) lešení pracovního voru musí být vybaveno vhodným zábradlím,
   5. e) při použití podél boku lodě musí být vor pevně uvázán dostatečně dlouhými a pevnými lany k lodi,
   6. f) při práci na voru musí být poblíž v pohotovosti záchranný kruh s vrhacím lankem,
   7. g) při práci voru poblíž zádě lodě nutno zabezpečit, aby nedošlo k pohybu lodního šroubu,
   8. h) pracovníci na voru musí být sledováni z paluby lodě a udržováno s nimi pravidelné spojení,
   9. i) při práci na voru není dovoleno používat elektricky poháněných mechanizačních pomůcek,
   10. j) používání voru při silném proudu, vysoké vlně a za silného větru je zakázáno.

Část 11

Pro spouštění, zvedání a manipulaci s jinými čluny na lodi platí stejné zásady jako pro záchranné čluny.

Příloha č. 9

PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ KOTEVNÍCH A UVAZOVACÍCH ÚKONŮ A VLEČENÍ LODĚ

Část 1

1. – Kotvení
2. a) Před hozením kotvy je nutné se přesvědčit, zda v prostoru pod kotvou nejsou malá plavidla nebo jiné překážky.
3. b) Osoby obsluhující kotevní zařízení a všechny ostatní osoby v blízkosti musí mít ochranné brýle, ochrannou přilbu a nesmí se zdržovat na trase pohybu řetězu.
4. c) Příkazy předávané přenosnou vysílačkou musí vždy identifikovat loď, přednostně jménem zahrnutým do znění příkazu.
5. d) Osoba ukládající řetěz v kotevní komoře musí stát na chráněném místě a mít nepřetržité spojení s obsluhou kotevního vrátku.
6. e) Zatažená kotva, která není momentálně používána, musí být zajištěna proti neúmyslnému uvolnění brzdy způsobenému náhodou nebo jejím poškozením.
7. f) Za dodržování bezpečnostních pravidel pří kotvení odpovídá palubní důstojník, který tuto práci na přídi řídí. Pokud je kotevní vrátek v provozu, nesmí pracovník určený k jeho obsluze opustit stanoviště. Před spouštěním kotev je třeba prověřit popuštěním řetězu na vrátku, zda není kotva zaseknuta.
8. g) Zajišťovat kotvy při kotvení pouze pásovými brzdami je zakázáno. Kotevní řetězy musí být navíc zajištěny čelisťovými, případně i řetězovými stopery.
9. h) Po vyplutí lodě z přístavu je nutné prověřit upevnění kotev a utěsnění průvlaků do řetězových komor. Je zakázáno uvolňovat spojky řetězových bubnů, pokud nejsou bubny spolehlivě upevněny pásovými brzdami.

Část 2

1. – Charakteristika úvazných lan z umělých vláken
2. a) Bezpečná manipulace s lany z umělých vláken vyžaduje odlišné techniky než s lany z přírodních vláken. Lana z umělých vláken jsou relativně pevnější než lana z přírodních vláken, takže při stejné pevnosti mají menší obvod, ale opotřebení a poškození způsobí ztrátu pevnosti většího rozsahu než stejné opotřebení nebo poškození u lana z přírodních vláken.
3. b) Jako pružiny pro ocelová úvazná lana se doporučují polyamidová a polyesterová lana; jejich délka však musí být nejméně 11 metrů, aby byla zachována potřebná pružnost. Pevnost nové pružiny musí být přibližně o 25 % větší než pevnost úvazného ocelového lana.
4. c) Lana z umělých vláken mají větší trvanlivost a nižší nasákavost a jsou odolnější proti hnilobě a plesnivění, nesmí být ale zbytečně dlouho vystavena slunečnímu záření. Musí být zakrývána plachtou nebo uložena pod palubu.
5. d) Lana musí být uložena dále od zdrojů možné kontaminace chemikáliemi (zejména odrezovače a odstraňovače barev je mohou značně poškodit) a nesmí být ukládána v blízkosti tepelných zdrojů. Jakákoliv náhodná kontaminace musí být okamžitě nahlášena, musí být zajištěno jejich vyčištění nebo učiněno jiné vhodné opatření.
6. e) Musí být prováděna pravidelná odborná vnější i vnitřní prohlídka lan z umělých vláken. Větší množství prachu objevující se mezi prameny signalizuje nadměrné opotřebení a sníženou pevnost. Lana s větší roztažností, obzvláště lana polyamidová, trpí více vnitřním opotřebením než lana ostatní. Tuhnutí a tvrdnutí některých lan (nylonových) může naznačovat stárnutí častým používáním.
7. f) Na lana z umělých vláken se musí používat stopery z umělých vláken, vyjma polyamidových, a přednostně používat dvojité a zpětné stoperování.
8. g) Oproti lanům z přírodních vláken lana umělá málo nebo vůbec neupozorňují akusticky na přiblížení se k hranici pevnosti.
9. h) Natažené lano z umělých vláken, kde protažení může být ve srovnání s přírodním lanem až dvojnásobné, se obvykle po uvolnění zátěže ihned smrští na svou původní velikost. Prasknutí lana může proto způsobit nebezpečné zpětné šlehnutí. Posádka se musí vždy nalézat mimo místa ohrožená nebezpečím spojeným s prasknutím lana. Možnost prasknutí úvazného nebo vlečného lana lze snížit náležitou kontrolou a péčí o něj a v provozu jeho správným používáním.
10. i) Lano z umělých vláken může být snadno poškozeno částečným roztavením v důsledku tepla vzniklého třením během práce. Přílišné tření na navíjecím bubnu může způsobit natavení lana a následné přilepování a proskakování ok, které může být nebezpečné. Polypropylen je proti ostatním materiálům náchylnější k měknutí. Aby se zabránilo natavování, lano nesmí být více, než je nezbytné, namačkáno na bubnu vrátku. Na buben vrátku se může umísťovat pouze nezbytný počet ok. Tři oka obvykle postačují, na profilovaných bubnech mohou být potřeba jedno nebo dvě oka navíc pro zlepšení přilnavosti; ta je nutno shodit ihned z bubnu vrátku, jakmile to situace dovolí.
11. j) Způsob zaplétání ok na lanech z umělých vláken musí být zvolen podle materiálu lana v souladu s těmito zásadami:
    1. 1. polyamidová a polyesterová lana vyžadují čtyři plné záplety, každý s úplným pramenem lana, následované dvěma zužujícími se záplety, při nichž se prameny půlí, respektive čtvrtí; délka pramenů vyčnívajících ze spletu nesmí být menší než trojnásobek průměru lana; části spletů obsahující prameny se sníženým počtem vláken musí být pevně obaleny lepicí páskou nebo jiným vhodným materiálem,
    2. 2. polypropylenová lana musí mít nejméně tři, ale ne více než čtyři, plné záplety ve spletu. Délka pramenů vyčnívajících ze spletu nesmí být menší než trojnásobek průměru lana,
    3. 3. polyetylénová lana musí mít čtyři plné záplety ve spletu s přečnívajícími konci délky nejméně tří průměrů lana.

Část 3

1. – Uvazování lodě
2. a) Povrchy průvlaků, úvazných pacholat a navíjecích bubnů musí být udržovány v čistotě a dobrém stavu. Rolny se musí volně protáčet a musí být vizuálně kontrolovány, zda nejsou zeslabeny korozí.
3. b) Manévrové paluby musí mít protismykový povrch zajištěný použitím pevného protismykového zvrásněného materiálu nebo protismykového nátěru.
4. c) Úvazné lano musí být pravidelně prohlíženo po celé délce z důvodu kontroly vnějšího opotřebení a opotřebení mezi prameny. Splety musí být nepoškozené.
5. d) Ocelová lana musí být pravidelně konzervována vhodným mazadlem.
6. e) Nová lana se musí odvíjet z cívky takovým způsobem, aby se zabránilo jejich rozplétání.
7. f) Jestliže je ocelové lano připojováno k lanu z umělých nebo přírodních vláken, musí být do oka umělého nebo přírodního lana vložena kouše nebo podobně působící prostředek. Obě spojovaná lana musí mít stejný směr stáčení.
8. g) Ocelová lana se nesmí podávat bezprostředně z cívek, pokud k tomu nejsou speciálně konstruovány, protože při zaseknutí lana na cívce se může lano i s cívkou vytrhnout z paluby. Z cívky musí být odvinuta délka dostatečná k podání a musí být rozložena po palubě bezpečným způsobem. Jestliže jsou pochybnosti o potřebné délce, musí být vymotáno celé lano. Podávání ocelového lana musí být kontrolováno vypouštěním přes pacholata nebo buben vrátku.
9. h) Vytahování a uvazování lan na břehu provádějí přístavní zaměstnanci. Vyjma případu ohrožení bezpečnosti by členové posádky neměli při úvazných manévrech vstupovat na nábřeží.
10. i) Na přídi i zádi musí být vždy při uvazovacích úkonech dostatečný počet pracovníků. Nikdo nesmí stát ve vnitřním úhlu lana vedeného přes opěrný bod, a pokud je to možné, ani ve vnitřním úhlu mezi bubnem, opěrným bodem a průvlakem.
11. j) Po celou dobu uvazování musí být vrátek obsluhován pouze zkušeným členem posádky.
12. k) Jestliže jsou lana vystavena silnému pnutí, zejména při vlečení lodě, všechny osoby se musí zdržovat na co nejbezpečnějším místě.
13. l) Jestliže je kterákoliv část uvazovacího zařízení vystavena nadměrnému namáhání, musí být co nejrychleji snížena zátěž. Je nutné zabezpečit, aby nedošlo ke spletení volných částí lan, která budou vystavena pnutí, aby je v případě potřeby bylo možné rychle povolit.
14. m) Během navíjení na bubnu vrátku musí jedna osoba stát u bubnu ve vzdálenosti jednoho metru a druhá za ní odebírat a ukládat volnou část lana. Lano se nikdy nesmí navíjet pod ostrým úhlem k bubnu.
15. n) Na pacholatech se nikdy nesmí dávat ocelové lano přes lano z umělých nebo přírodních vláken. Pro lana ocelová a z umělých nebo přírodních vláken se musí používat oddělené průvlaky nebo pacholata.
16. o) Ocelové lano na bubnu vrátku se nikdy nesmí používat jako lano, kterým se kontroluje pohyb lodě.
17. p) Jestliže je ocelové lano použito jako „slip wire“, oka musí být uvázána, to znamená, že se nesmí zakládat na pacholata.
18. q) Na stoperování ocelových lan se musí používat řetězové stopery. Musí se založit dva půlúvazy s přidržovacím lankem vedoucím napříč vinutí lana, aby nedošlo k zaklesnutí do lana nebo jeho uvolnění.
19. r) Je zakázáno pracovat uvnitř smyček, svinutých částí a ok rozloženého lana.
20. s) Při prokluzování lana není dovoleno přidávat další oka na buben za chodu navíjecího zařízení.
21. t) Uvazovací lano lze navíjet teprve po potvrzení ze břehu, že lano je zajištěno.
22. u) Posádka provádějící uvazovací úkony musí mít pevnou obuv, ochranné rukavice, ochrannou přilbu a přiléhavý ochranný oděv dle povětrnostních podmínek.
23. v) Za dodržování bezpečnostních pravidel při uvazování lodě odpovídá palubní důstojník, který je pověřen řízením těchto prací.

Část 4

1. – Uvazování lodě na bójky
2. a) Jestliže je uvazování prováděno pomocí lodního člunu, musí mít člen posádky lodě ve člunu záchrannou vestu a na člunu musí být připraven záchranný kruh s připojeným bezpečnostním lankem.
3. b) Musí být připraveny prostředky umožňující vytažení člověka, který vypadne ze člunu, zpět na palubu. Jestliže se používá naloďovací žebříček s ohebnými postranicemi, musí být jeho délka upravena tak, aby jeho nejnižší stupeň byl pod hladinou.
4. c) Jestliže se vázání na bóji provádí přímo z lodě, musí být připraven k okamžitému použití záchranný kruh s připevněným bezpečnostním lankem.
5. d) Jestliže se při vázání na bóji nebo konstrukci vyčnívající nad hladinu s pacholaty, kruhy nebo jiným úvazným zařízením používá „slip wire“, nikdy se oko nesmí zakládat na palubě na pacholata.

Část 5

1. – Odvazování lodě

Při odvazování lodě musí být vždy na přídi a na zádi dostatečný počet osob. Při odvazování musí být všechny osoby mimo vnitřní úhly ohybů lan.

Část 6

1. – Vlečení lodě
2. a) Při vlečení lodě může docházet k nadměrnému zatěžování lan, průvlaků, pacholat a lanových spojů. Náhlé selhání kteréhokoliv článku vlečného zařízení může způsobit smrt nebo vážné zranění osob v blízkosti. Neustále musí být na zřeteli možnost selhání kterékoliv části vlečného zařízení, a proto musí být přijata účinná bezpečnostní opatření.
3. b) Zařízení používané k vlečení musí být řádně udržováno a před použitím prověřeno, zda je ve stavu vhodném pro očekávanou vlečnou operaci.
4. c) Lana používaná k vlečení musí mít přiměřenou pevnost, být bez závad a nadměrného opotřebení.
5. d) Osoby, které se práce nezúčastňují, musí být bezpečně vzdáleny.
6. e) Osoby, které se podílí na práci při vlečení lodě, musí být náležitě seznámeny se svými povinnostmi a musí dodržovat všechna bezpečnostní opatření.
7. f) Osoby zúčastněné při vlečení musí mít vhodný ochranný oděv a musí používat ochrannou přilbu pro snížení rizika úrazu hlavy házečkou nebo jiným lanem.
8. g) Je zakázáno zdržovat se ve vnitřním ohybu lana nebo v místě, kam může lano při prasknutí švihnout.
9. h) Při pouštění vlečného lana se nikdo nesmí nacházet v blízkosti oka. Oko vlečného lana se musí spouštět pomocí dalšího slabšího lanka, aby bylo sníženo riziko úrazu zúčastněných osob.
10. i) Pro zajištění spojení mezi velitelem lodě a palubní posádkou musí být k dispozici vhodné komunikační prostředky.
11. j) Mezi vlečenou a vlekoucí lodí musí být udržována účinná komunikace.