zrušený předpis

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ PRACÍ SE ZVEDACÍM ZAŘÍZENÍM, S KRYTY A V NÁKLADOVÝCH PROSTORECH LODĚ

Část 1

  1. a) Veškerá zvedací zařízení používaná na lodi musí být vhodného typu, pevné konstrukce, ze zdravého materiálu odpovídající kvality a pevnosti přiměřené danému účelu, bez zjevných vad, náležitě ustavená a vystrojená a řádně udržovaná.
  2. b) Při posuzování, zda je zvedací zařízení vyhovující pro práci, k níž má být použito, musí být přihlédnuto k váze připojených zařízení a uváženo, zda je schopno vydržet dodatečné zátěže s ohledem na druh práce.
  3. c) Zvedací zařízení musí být udržováno v dobrém provozním stavu. Musí být prováděna systematická preventivní údržba zvedacích zařízení, dodržovány instrukce výrobce a prováděny periodické prohlídky osobou, která je oprávněna stanovit, zda je zařízení bezpečné pro další práci. Tyto prohlídky musí být prováděny v intervalech daných charakterem a používáním zařízení. Bezpečnostní prostředky, jimiž je zvedací zařízení vybaveno, musí být vyzkoušeny obsluhovatelem před začátkem práce a potom v pravidelných intervalech tak, aby byla zajištěna jejich řádná funkce.
  4. d) Nesmí být použit žádný popruh, paleta nebo jiná část zařízení pro upevňování břemene nebo zvedací úchyty, které jsou pevnou částí břemene, pokud nemají pevnou konstrukci dostatečně silnou k účelu, pro který mají být použity, a pokud nejsou bez zjevných závad.
  5. e) Zvedací zařízení musí být používáno pouze bezpečným a náležitým způsobem.
  6. f) Zatížení zvedacího zařízení nesmí překračovat povolené bezpečné zatížení (dále jen „SWL“), ledaže se provádí zátěžový test.
  7. g) S výjimkou případů ohrožení zdraví nebo bezpečnosti nesmí nikdo obsluhovat zvedací zařízení, pokud není řádně zaškolen provozním technikem zdvihacích zařízení a není k tomu pověřen odpovědným důstojníkem. Zaškolení musí zahrnovat teoretické školení v rozsahu nezbytném k tomu, aby školený dokázal zhodnotit faktory mající vliv na bezpečnou práci se zvedacím zařízením, a praktický výcvik s konkrétním zařízením pod kvalifikovaným dohledem.
  8. h) Provozní technik zvedacích zařízení musí mít odpovídající osvědčení o kvalifikaci. Provozní technik zvedacích zařízení provádí kontrolu a údržbu zvedacích zařízení v rámci své kompetence, zároveň odpovídá za řádné zaškolení těch členů posádky lodě, kteří jsou určeni k obsluze zvedacích zařízení. O provedeném zaškolení vede provozní technik zvedacích zařízení evidenci v Knize obsluhovatelů zvedacích zařízení. Obsluhovatelé jsou oprávněni provádět manipulaci se zvedacím zařízením, zejména přípravu tohoto zařízení před nakládkou nebo vykládkou a na odjezd z přístavu, manipulaci za účelem údržby a oprav, provádět překládku lodních zásob a vybavení a zvedání člunů v Suezském kanálu. Na základě uvedeného zaškolení nejsou obsluhovatelé oprávněni vykonávat překládací operace s nákladem.
  9. i) Ovládací prvky zvedacího zařízení musí být trvale a čitelně označeny funkcemi. Směr pohybu musí být vyznačen šipkami nebo jinými jednoduchými znaky.
  10. j) Ovládací prvky nesmí být bez schválení nastavovány nebo jinak upravovány. Nohou ovládané prvky musí mít protismykový povrch.

Část 2

  1. a) Zvedací zařízení nesmí být používáno, jestliže zařízení, bezpečnostní západky a příslušenství nejsou funkční. Jestliže výjimečně musí být odstaveny koncové vypínače kvůli umístění zařízení do mimopracovní polohy, musí být učiněna všechna opatření k bezpečnému provedení tohoto úkonu.
  2. b) U zvedacího zařízení s pohonem musí být po celou dobu práce obsluha u ovládacích prvků. Toto zařízení nesmí být nikdy ponecháno zapnuté s ovládáním zajištěným v poloze „ZAPNUTO“.
  3. c) Jestliže se opouští zvedací zařízení s elektrickým pohonem, musí být sejmuto břemeno a ovládací prvky nastaveny do polohy „NEUTRÁL“ nebo „VYPNUTO“. Je-li to proveditelné, musí být ovládací prvky uzamčeny, odpojeny nebo jinak deaktivovány, aby nedošlo k náhodnému rozběhu zařízení. Po skončení práce musí být vypnut napájecí proud.
  4. d) Osoba obsluhující zvedací zařízení nesmí být pověřena současně jiným úkolem, který by mohl rušivě ovlivnit její primární práce. Musí se nacházet na vhodném krytém místě čelem k ovládání, a pokud je to proveditelné, s výhledem na celý pracovní prostor.
  5. e) Zvedací zařízení s nafukovacími pneumatikami nesmí být použito, jestliže nejsou pneumatiky v bezpečném stavu a nahuštěny na správný tlak. Zařízení musí být vybaveno prostředky pro tuto kontrolu.
  6. f) Břemena nesmí být zvedána nad osobami a místy pro přecházení osob, ledaže přenos břemen nelze zabezpečit jinak.
  7. g) Zvedacím zařízením se nesmí zvedat osoby, pokud není určeno nebo zvlášť upraveno a vybaveno pro zvedání osob nebo pokud se nejedná o záchranu v případě ohrožení života.

Část 3

  1. a) Jestliže obsluha zvedacího zařízení má zakrytý výhled na celou trasu přepravovaného břemene, musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo možnému nebezpečí. Takovým opatřením je zejména zaměstnání způsobilého a řádně vycvičeného signalisty určeného k dávání pokynů obsluze.
  2. b) Signalista je osoba, která dává obsluze směrové pokyny během pohybu břemene ruční signalizací, rádiem nebo jiným způsobem. Signalista musí mít nezakrytý výhled na trasu břemene, která není viditelná obsluze. V případě potřeby se zaměstná druhý signalista, který dává pokyny prvnímu signalistovi.
  3. c) Každý signalista musí být na místě, které je bezpečné a dobře viditelné osobě, která obsluhuje překládací zařízení, pokud není ustaven spolehlivý způsob spojení.
  4. d) Každý signalista musí být řádně instruován a musí používat předem dohodnuté jasné signály, srozumitelné všem osobám zúčastněným na práci.

Část 4

  1. a) Všechna břemena musí být náležitě převázána a připevněna k závěsnému zařízení. Závěsné zařízení musí být náležitě připevněno ke zvedacímu zařízení.
  2. b) Použití zvedacího zařízení k vytahování břemene jinak než svislým směrem se nedoporučuje kvůli tření a jiným dodatkovým faktorům a smí se praktikovat pouze výjimečně, když úhel od svislice je malý, je velká rezerva mezi vahou břemene a povoleným bezpečným pracovním zatížením zařízení a je dodržena patřičná opatrnost. Ve všech jiným případech se musí použít vrátky. Spřažené výložníky se pro takovou práci nesmí použít nikdy.
  3. c) Jakékoliv zvedání dvěma nebo více zvedacími zařízeními současně může vyvolat nebezpečnou situaci a smí se provádět pouze v nevyhnutelných případech. Musí být náležitě řízeno pod dohledem odpovědného důstojníka a po pečlivém naplánování operace.
  4. d) Zvedací zařízení nesmí být používáno způsobem, který by je vystavil riziku převrácení.
  5. e) Lana, řetězy a popruhy nesmí být spojovány uzly.
  6. f) Splet oka nebo smyčky na jakémkoliv ocelovém lanu musí mít nejméně tři záplety z plných pramenů a dva záplety z pramenů, které jsou odřezány na poloviční sílu. Prameny musí být za všech okolností provlékány proti směru vinutí lana. Jiný druh zápletu se smí použít, pouze pokud bude stejně účinný.
  7. g) Části zvedacího nebo závěsného zařízení, pokud nejsou náležitě obaleny, nesmí přecházet přes hrany, které mohou způsobit jeho poškození.
  8. h) Jestliže je určitý druh břemen obvykle zvedán pomocí speciálního závěsného zařízení, nesmí se toto zařízení nahradit jiným, pokud není stejně bezpečné.
  9. i) Způsob použití lan z umělých nebo přírodních vláken, magnetických a vakuových závěsných zařízení nebo jiného zařízení musí přihlížet ke konkrétním omezením zařízení a druhu zvedaného břemene.
  10. j) Ocelová lana musí být pravidelně kontrolována a konzervována vhodným mazadlem. Mazadlo musí být pečlivě aplikováno, aby se zamezilo vnitřní i vnější korozi. Nikdy nesmí dojít k vysušení lana.

Část 5

  1. a) Zvedací práce musí být přerušeny, jestliže povětrnostní podmínky činí jejich pokračování nebezpečným.
  2. b) Před pokusem vyprostit vybavení nacházející se pod nákladem musí být vyvinuto veškeré úsilí k bezpečnému odsunutí nákladu. Musí být učiněna opatření zabraňující náhlému nebo neočekávanému vyproštění. Každý, kdo se takové operace neúčastní, musí být v bezpečné vzdálenosti a na chráněném místě.
  3. c) Zátěž větší než povolené bezpečné pracovní zatížení smí být zvedána pouze za účelem testování zařízení oprávněnou osobou.
  4. d) V případě volně zavěšeného jednokroužkového bloku se pracovní zatížení působící na lano považuje za poloviční proti váze břemene na bloku.

Část 6

  1. – Lana
  2. a) Ocelová zvedací lana (runnery) nebo topenanty musí mít na bubnech vrátků konce připevněné svorkami nebo třmeny. Zvedací lana nebo topenanty musí být dostatečně dlouhé, aby na bubnu zůstaly vždy nejméně tři smyčky lana.
  3. b) Na bubnech nesmí být uvolněné smyčky.

Část 7

  1. – Vrátky
  2. a) Jestliže se na vrátek přidává lano z dalšího zařízení nebo je z něho snímáno, musí být nejdříve uvolněna zátěž vrátku a spojka musí být zajištěna v takové poloze, aby po spuštění vrátku byla vždy v záběru.
  3. b) Parní vrátky musí být udržovány tak, aby obsluha nemohla být opařena únikem horké vody nebo páry.
  4. c) Před spuštěním parního vrátku musí být z válců a parního potrubí vypuštěna voda otevřením příslušných odvodňovacích ventilů. Uzavírací ventil mezi vrátkem a palubní magistrálou musí být volně dostupný. Musí být přijata opatření, aby pára nezakrývala výhled na kteroukoliv část pracovního prostoru.

Část 8

  1. – Jeřáby
  2. a) Lodní jeřáby musí být náležitě provozovány a udržovány v souladu s instrukcemi výrobce. Musí být zajištěna dostupnost těchto technických informací:
    1. 1. délka, rozměr a SWL lan,
    2. 2. SWL další výstroje,
    3. 3. omezení úhlu ramene,
    4. 4. instrukce výrobce pro výměnu lan, zvedací hydrauliku a další údržbu.
  1. b) Pojízdné jeřáby s vlastním pohonem musí být vybaveny účinnou brzdou, která zablokuje pojezd.
  2. c) Kola pojízdných jeřábů musí být opatřena bezpečnostními kryty, které maximálně zabrání přejetí nohy člověka a které shrnují z kolejí volné předměty.
  3. d) Před začátkem práce po přesouvání pojízdného jeřábu musí být opět nasazeny všechny upevňovací šrouby nebo svěrky.
  4. e) Jeřáb musí být vybaven vhodným prostředkem pro vstup do kabiny.

Část 9

  1. – Práce s výložníky
  2. Lodní výložníky musí být vždy řádně vystrojeny a velitel lodě je povinen zajistit, aby byla k dispozici dokumentace obsahující následující informace:
    1. a) umístění a rozměry palubních ok,
    2. b) polohy výložníku nad jícnem i za bokem lodě,
    3. c) maximální dovolená výška nákladového háku nad jícnem,
    4. d) maximální úhel mezi zvedacími nákladovými lany,
    5. e) umístění, rozměry a SWL bloků,
    6. f) délka, rozměr a SWL zvedacích nákladových lan, zvedacích lan výložníků, gájí a profendrů,
    7. g) SWL třmenů,
    8. h) ustavení výložníků, které umožňuje maximálně využít jejich SWL,
    9. i) optimální rozmístění gájí a profendrů odolávajících maximálnímu zatížení podle písmene h),
    10. j) kombinovaný zátěžový diagram udávající síly při zátěži jedna tuna nebo rovné SWL,
    11. k) pokyny pro údržbu výložníkové výstroje.

Část 10

  1. a) U všech výložníků musí být nákladová lana vedena tak, aby zamezila ohrožení bezpečnosti procházejících osob při uvolnění lan. Jestliže jsou součástí vedení rolny, musí se volně protáčet. Před zvedáním nebo spouštěním výložníku musí být upozorněny všechny osoby v blízkosti, aby se nedostaly do smyček nebo mezi uvolněné části ocelových nebo jiných lan. Všechna potřebná ocelová lana musí být rozvinuta.
  2. b) Při zvedání, spouštění nebo přestavování výložníku musí být tahový konec zvedacího lana výložníku náležitě připevněn k bubnu vrátku.
  3. c) Osoba obsluhující vrátek musí výložník zvedat nebo spouštět rychlostí odpovídající možnosti bezpečné manipulace s gájemi.
  4. d) Před zvedáním, spouštěním nebo přestavováním výložníku se zvedacím kladkostrojem výložníku musí být tahová část lana bezpečně rozvinuta po celé délce. Za členem posádky lodě obsluhujícím lano na bubnu vrátku musí být další osoba, která mu asistuje při práci s lanem a jeho uvazováním. Kde je zvedací lano výložníku na topenantovém navijáku, obsluhuje se zvedací lano, které vede z rozdělovacího srdce, stejným způsobem.
  5. e) K zajištění výložníku v konečné poloze se musí lano topenantového kladkostroje uvázat na pacholata nejdříve třemi plnými oky následovanými čtyřmi „osmičkami“ a celý úvaz se musí převázat neocelovým lanem tak, aby nemohly smyčky ocelového lana v důsledku přirozené pružnosti z pacholat seskakovat.
  6. f) Při spouštění výložníku musí být určen člen posádky lodě na zvedání a přidržování západky na topenantovém navijáku připravený ji v případě potřeby ihned uvolnit; před uvolněním zvedacího lana musí být západka plně v záběru. Člen posádky lodě pověřený touto prací nesmí být zaměstnán žádným dalším úkolem. Za žádných okolností se nesmí západka zaklínovat nebo uvázat.
  7. g) Výložník, který má topenantový vrátek, se nesmí dotáhnout úplně ke stožáru nebo jinému dorazu natolik, aby následné přizvednutí k uvolnění západky před spouštěním vyžadovalo zvláštní úsilí nebo nadměrné namáhání topenantového zařízení.
  8. h) Spodní kladka na stožáru musí být dodatečně zajištěna řetězem nebo ocelovým lankem tak, aby se pod zatížením srovnala do správné pracovní polohy, avšak aby po odstranění zátěže volně nevisela.
  9. i) Pokud jsou na výložníku prováděny opravy nebo změny na výstroji, musí být výložník spuštěn na palubu nebo na opěrnou stojinu a řádně zajištěn.
  10. j) V případě, že těžké břemeno musí být zataženo pod palubu lodními vrátky, musí být zvedací lano vedeno přímo z dolní kladky na stožáru, aby se zabránilo přetížení výložníku a jeho výstroje. Při manipulaci s těžkým břemenem je třeba použít otevírací blok a pomocné ocelové lano, kterým se zajistí přímý směr tahu zvedacího lana výložníku a navádění břemene žádoucím směrem mimo překážky.

Část 11

Provozní pokyny se vztahují pouze ke konvenčním typům výložníků. U speciálních typů výložníků (např. zn. „Hallen“ nebo „Stulkense“) se musí postupovat podle instrukcí výrobce.

Část 12

  1. – Práce se spřaženými výložníky
  2. a) K vyloučení nadměrného pnutí musí být při této práci učiněna následující opatření:
    1. 1. úhel mezi spojenými zvedacími lany nesmí překročit 120 °,
    2. 2. popruhy musí být co nejkratší, aby břemeno přešlo čistě nad zábradlím bez překročení úhlu 120 ° mezi zvedacími lany,
    3. 3. výložníky musí být zvednuty co nejvýše, jak to jenom bude možné pro bezpečnou práci,
    4. 4. výstroj výložníků nesmí být větší, než je předepsáno instrukcemi o použití.
  1. b) Dále se musí brát zřetel na vzrůst zatížení výložníků, lan a příslušenství při zvětšování úhlů mezi zvedacími lany, který probíhá následovně:
    1. při úhlu 60° bude pnutí v každém zvedacím lanu lehce nad polovinou zátěže,
    2. při úhlu 90° bude pnutí přibližně tři čtvrtiny zátěže,
    3. při úhlu 120° bude pnutí rovné zátěži,
    4. při úhlu 175° bude pnutí přibližně dvanáctinásobek zátěže.
  1. c) Obsluha vrátků musí navíjet a povolovat postupně a plynule, aby se zabránilo nebezpečnému pnutí v zařízení.
  2. d) Při práci se spřaženými výložníky musí být podél vnější gáje každého výložníku přiměřeně pevný profendr. Profendr musí být veden od konce výložníku pokud možno rovnoběžně s příslušnou gájí, jestliže to umožní rozmístění úchytných bodů. Každá gáje musí být upevněna odděleně na vhodném úchytu na palubě nebo jinde.
  3. e) Je nutné nevytvářet malé úhly mezi výložníkem a vnější gájí a vnější gájí od svislice. Mezi výložníkem nad palubou lodě a jeho gájí a profendrem musí být úhel co možná nejblíže k 90 °.

Část 13

  1. – Prohlídky překládacího zařízení
  2. a) Jestliže je měněn blok na horním konci výložníku (nákladový blok) nebo jeho třmen, je třeba se ujistit, že nový blok je správného typu, velikosti a jeho SWL odpovídá danému účelu.
  3. b) Všechny třmeny musí mít čepy spolehlivě zajištěné nebo přivázané drátem.
  4. c) Po skončení práce je nutné provést kontrolu, zda všechny poškozené čepy v blocích byly vyměněny a zajištěny.
  5. d) Po skončení prohlídky zařízení je třeba všechna pracovní místa očistit od oleje a mazadel.

Část 14

  1. – Vysokozdvižné vozíky a jiná mechanicky ovládaná zařízení
  2. a) Vysokozdvižné vozíky smí být pro zvedání a přepravu obsluhovány pouze způsobilou osobou a pouze tehdy, jestliže je loď na klidné vodě. Nikdy nesmí být používány během plavby, protože vozidla nelze patřičně ovládat při podélném nebo příčném kolébání lodě.
  3. b) Zařízení poháněná spalovacím motorem nesmí být používána v uzavřených prostorech, pokud tyto prostory nejsou přiměřeně ventilovány. Motor se nesmí nechávat spuštěný, pokud stroj není používán k zvedání nebo přepravě.
  4. c) Jestliže vysokozdvižné vozíky nejsou v přístavu používány nebo jsou momentálně bez obsluhy, musí být ponechány zabržděné rovnoběžně s podélnou osou lodě, se zamknutými ovládacími prvky a tam, kde je to proveditelné, s vidlicemi skloněnými dopředu a spuštěnými k palubě v místech, kde nejsou přechody pro osoby. Jestliže jsou vozíky na svahu, musí mít kola podložená klíny. Jestliže nebudou vozíky delší dobu používány a vždy během plavby, musí být řádně upevněny, aby se nemohly pohnout.
  5. d) Nikdy nesmí být manipulováno s těžkým břemenem současně dvěma vozíky. Vozík se nesmí používat k manipulaci s břemenem, jehož hmotnost přesahuje vyznačenou nosnost, nebo k přepravě špatně upevněných nebo nezajištěných břemen.
  6. e) Na vozíku se nesmí přepravovat žádná osoba mimo řidiče, pokud k tomu není vozík přizpůsoben.
  7. f) Řidič musí dávat pozor, aby žádná část jeho těla nepřečnívala za obrys vozíku nebo přepravovaného břemene.
  8. g) Palivové kontejnery nesmí být zvedány bezprostředně vidlicemi vysokozdvižného vozíku. Palivové kontejnery je dovoleno zvedat pouze vysokozdvižným vozíkem vybaveným vhodným zařízením zamezujícím pohybu zvedané nádrže a při zvýšené pozornosti.

Část 15

  1. – Závady

Jakákoliv závada zjištěná na zvedacím zařízení, včetně zařízení poskytovaného ze břehu, musí být okamžitě nahlášena odpovědné osobě, která musí přijmout opatření přiměřená okolnostem.

Část 16

  1. – Testování zvedacího zařízení
  2. a) Každé zvedací zařízení musí být otestováno specializovanou firmou v intervalu nepřesahujícím pět let, pokud předpis klasifikační společnosti nebo výrobce nestanoví jinak.
  3. b) Požadavky na testování jsou splněny, jestliže před použitím zvedacího zařízení byl proveden jeden z následujících testů:
    1. 1. zátěžová zkouška zařízení,
    2. 2. v předepsaných případech destrukční test vzorku,
    3. 3. v případě přetestování po opravách nebo úpravách takový test, který uspokojí oprávněnou osobu provádějící prohlídku zařízení; přetestování lodního zvedacího zařízení může být provedeno způsobem statického testu, např. dynamometrem,
    4. 4. v případě vysokozdvižného vozíku musí být proveden funkční test ověřující, že vozík je schopen plnit všechny úkoly, pro něž je určen; test musí zahrnovat kontrolu, že všechny ovládací prvky jsou funkční a všechny identifikační a informační štítky udávající technické parametry jsou na svých místech a uvádějí správné údaje; dynamický test musí zahrnovat přejíždění a pojezdové vlastnosti, vršení nákladu, brzdnou zkoušku a nebezpečí lekáže oleje při náklonu se jmenovitým zatížením včetně příslušenství. Po testu musí následovat prohlídka, zda vozík nemá závady, které by ho omezovaly při užívání.
  1. c) Kde je součástí testu zátěžová zkouška, testovací zátěž musí překračovat SWL podle specifikace klasifikační společnosti.

Část 17

  1. – Prohlídky zvedacích zařízení
  2. a) Velitel lodě odpovídá za to, že zvedací zařízení nebude použito, pokud nebylo v průběhu posledních 12 měsíců před použitím celkově prohlédnuto
    1. 1. oprávněnou osobou pověřenou klasifikační společností,
    2. 2. oprávněnou osobou pověřenou velitelem lodě u zařízení, které nepodléhá klasifikačním prohlídkám. Touto osobou je zpravidla provozní technik zvedacích zařízení.
  1. b) Celková prohlídka znamená detailní prohlídku oprávněnou osobou spojenou s takovou demontáží, jakou považuje oprávněná osoba za nutnou, a přístup nebo vyjmutí skrytých částí podle uvážení oprávněné osoby, aby bylo možné učinit spolehlivý závěr o bezpečnosti prohlíženého zařízení.
  2. c) Oprávněná osoba může jako součást prohlídky vyžadovat „nedestruktivní testování“ zvedacího zařízení.
  3. d) Jestliže je zařízení používáno náročným způsobem nebo mimořádně často, mohou být vyžadovány častější kompletní prohlídky. V takových případech nebo v případech, kdy to oprávněná osoba provádějící kompletní prohlídku uzná za nutné, může ve své zprávě o prohlídce vyznačit termín další kompletní prohlídky, který je kratší než 12 měsíců.
  4. e) Veškeré podmínky uvedené oprávněnou osobou ve své zprávě o prohlídce musí být splněny bez zbytečného odkladu.

Část 18

  1. – Značení zvedacích zařízení a výstroje
  2. a) Na každém zvedacím zařízení, vysokozdvižném vozíku a každé součásti příslušenství zvedacího zařízení na lodi musí být jasně a čitelně označeno jeho SWL a identifikace, s vyjímkou, kdy to není prakticky proveditelné. V neproveditelných případech musí být možnost vyčíst SWL z dokumentace.
  3. b) Kde je SWL jeřábu proměnné (závislé na sklonu ramene), je vyžadován indikátor jasně viditelný obsluze, průběžně ukazující sklon ramene a tomu odpovídající SWL.
  4. c) Závěsné zařízení, u něhož je velký poměr vlastní váhy k SWL, musí být označeno i vlastní vahou.
  5. d) V případě všeobecně použitelných víceramenných popruhů musí označení specifikovat SWL při úhlu do 90 ° mezi
    1. 1. protilehlými rameny v případě dvouramenného popruhu,
    2. 2. sousedícími rameny v případě tříramenného popruhu,
    3. 3. úhlopříčně protilehlými rameny v případě čtyřramenného popruhu. Označení může dále uvádět SWL do maximálního úhlu 120 °.
  1. e) Jestliže jsou popruhy dodány v balení, kde jednotné označení na balení platí pro každý popruh v balení, toto hromadné označení smí být použito jako identifikace jednotlivých popruhů.
  2. f) Požadavek označení váhy příslušenství zvedacího zařízení se všeobecně vztahuje na rozpěrné nebo závěsné traverzy a konstrukce, vakuová nebo magnetická závěsná zařízení a jiná zařízení, jejichž váha je značná ve vztahu k váze zátěže, kterou nesou, a další zařízení, kde je podobný vztah vlastní váhy k váze zátěže, pro kterou budou použita.
  3. g) Kde je zvedací zařízení vybaveno snímatelným zařízením, jako jsou upínky nebo rozporky, označení SWL musí uvádět, jestli váha těchto zařízení je do něj zahrnuta.

Část 19

  1. – Osvědčení a zprávy o prohlídkách

Osvědčení a zprávy o prohlídkách musí být na lodi snadno dostupné a kopie aktuálních osvědčení a zpráv o prohlídkách musí být k dispozici přístavním orgánům.

Část 20

  1. – Práce s kryty nákladových prostorů
  2. a) Všechny kryty nákladových prostorů použité na lodi musí být dobré konstrukce a ze zdravého materiálu, pevnosti přiměřené svému účelu, bez skrytých závad a náležitě udržované.
  3. b) Nesmí být používány kryty nákladových prostorů, pokud nemohou být bez ohrožení kterékoliv osoby otevřeny a zavřeny ručně nebo mechanicky.
  4. c) Jícen nesmí být používán, dokud nejsou kryty úplně otevřeny nebo dokud nejsou náležitě zajištěny.
  5. d) S výjimkou situace nebezpečí ohrožení zdraví nebo bezpečnosti nesmí nikdo manipulovat s kryty nákladových prostorů s vlastním pohonem bez pověření odpovědným důstojníkem palubní strážní služby.

Část 21

  1. a) Během plavby musí být kryty nákladových prostorů pravidelně kontrolovány z hlediska jejich zajištění.
  2. b) Všechny kryty nákladových prostorů musí být řádně udržovány, přičemž vadné nebo poškozené kryty musí být vyměněny nebo opraveny bez zbytečného odkladu. Vadné nebo poškozené kryty se nesmí používat. Všechny kryty a palubníky se smí používat pouze tehdy, jestliže dobře zapadají a přesahují své koncové opory s přiměřeným, nikoli však nadměrným, přesahem.
  3. c) Všechny kryty nákladových prostorů na horní palubě musí být udržovány tak, aby v zavřené poloze byly vodotěsné. Musí se s nimi manipulovat opatrně a po celou dobu, kdy jsou jícny otevřené, musí být prostor jícnu i okolí přiměřeně osvětlen.
  4. d) Kde je pro otevírání použito zvedací zařízení, musí být připevněné ke krytům na bezpečných místech a takovým způsobem, aby obsluhující osoba nebyla ohrožena pádem nebo zachycením.
  5. e) Na žádnou sekci krytů se nesmí pokládat náklad anebo na ní provádět práce, dokud není náležitě zajištěna a není zabezpečeno, že zátěž unese.
  6. f) Každý člen posádky lodě, který obsluhuje kryty nákladových prostorů, musí být náležitě seznámen se způsobem manipulace s nimi a jejich ovládáním. Všechny fáze otevírání nebo zavírání krytů se musí uskutečnit pod dohledem důstojníka nebo zkušené osoby.
  7. g) Žádný kryt nesmí být položen opačně, než udává instrukce pro jeho umístění.
  8. h) Kryty nákladových prostorů nesmí být používány k jiným účelům.

Část 22

  1. – Mechanické kryty nákladových prostorů
  2. a) Musí být dodržovány příslušné instrukce výrobce týkající se bezpečné manipulace, prohlídek, údržby a oprav konkrétního typu krytů nákladových prostorů.
  3. b) Během práce s kryty se musí zdržovat všechny osoby dále od krytů a mimo prostor, kde se kryty ukládají. Z takového prostoru musí být odstraněny předměty, které by mohly krytům nebo manipulaci s nimi překážet.
  4. c) Při manipulaci s mechanickými kryty nákladových prostorů musí být brán zřetel na podélný náklon lodě. Zajišťovací čepy nebo zajišťovací lana rolovacích krytů se nesmí odstranit, dokud není upevněno kontrolní lano, aby nedošlo k předčasnému rozběhnutí nebo navíjení krytů, jestliže není pojezdová dráha vodorovná.
  5. d) Kolečka krytů musí být namazaná a bez nečistot a pojezdové dráhy a drenážní žlábky na jícnech udržovány v čistotě. Gumové těsnění musí být řádně připevněné a v takovém stavu, aby zajistilo vodotěsnost.
  6. e) Všechna zajišťovací a dotahovací zařízení musí být na moři při zavřených nákladových prostorech na svých místech. Zajišťovací klíny musí být namazány. Vrchní i boční klíny a další zajišťovací zařízení musí být na moři pravidelně kontrolovány.
  7. f) Kryty nákladových prostorů musí být ihned po otevření nebo zavření řádně zajištěny. V otevřené poloze musí být upevněny zajišťovacími řetězy nebo jiným vhodným prostředkem. Nikdo se nesmí nacházet na krytu, který není řádně upevněn.

Část 23

  1. – Nemechanické kryty nákladových prostorů a palubníky
  2. a) Každý nemechanicky uzavíratelný jícen musí být vybaven příslušným počtem náležitě připasovaných palubníků, krytů a pontonů nebo desek s označením správného umístění při zavírání a přiměřeným počtem odpovídajících krycích plachet, vrchních zajišťovacích ocelových lišt, bočních klínů a bočních zajišťovacích ocelových lišt tak, aby jícen byl bezpečně a vodotěsně uzavřen za každého počasí.
  3. b) Pokud nemají jícny výšku nejméně 760 mm, musí být vždy, kdy neprobíhají překládací operace, bezpečně uzavřeny nebo ohrazeny do výšky 1 metru.
  4. c) Kryty pro manuální uzavírání musí být takové, aby s nimi mohli snadno manipulovat dva lidé. Takové kryty musí mít přiměřenou odolnost a pevnost a musí být opatřeny držadly. Desky dřevěných krytů musí být na obou koncích zpevněny ocelovým kováním.
  5. d) S krycími deskami, palubníky, pontony a plachtami musí být odborně manipulováno a musí být vhodně umístěny, poskládány a upevněny tak, aby neohrozily nebo nepřekážely běžnému provozu lodě. Jedna osoba se nesmí bez pomoci pokoušet manipulovat s kryty jícnů, pokud nejsou přizpůsobeny pro obsluhu jedním člověkem. Krycí desky se musí odstraňovat od středu ke krajům a dávat zpět od krajů ke středu. Při natahování plachty musí jít člen posádky popředu, aby stále viděl na cestu.
  6. e) Pokud se pro vytahování krytů, palubníků nebo pontonů používá výložník nebo jeřáb, musí být vždy umístěn přímo nad nimi, aby se snížila možnost zhoupnutí nebo otočení po uvolnění.
  7. f) Pro zvedání palubníků, pontonů a krycích desek musí být používáno vhodné závěsné zařízení přiměřené pevnosti. Popruhy musí mít přiměřenou délku a musí být zajištěny proti náhodnému vyvléknutí během použití. Musí být opatřeny ovládacími lanky. Úhel mezi popruhy v místě závěsu nesmi překročit 120 °. Vrátek nebo jeřáb musí být obsluhován způsobilou osobou pod vedením důstojníka strážní služby nebo zkušené osoby.
  8. g) Palubníky a kryty, které zůstávají na místě při částečně otevřeném jícnu, musí být zajištěny, přivázány, přišroubovány nebo jinak vhodně zabezpečeny proti náhodnému uvolnění.
  9. h) Kryty a palubníky nesmí být vyjímány nebo usazovány zpět, dokud nebylo prověřeno, že nikdo není v nákladovém prostoru nebo pod jícnem. Před vyjmutím palubníku je nutné prověřit, zda byly vyjmuty všechny čepy nebo jiná zajišťovací zařízení.
  10. i) Přecházet po palubníku je zakázáno.
  11. j) Kryty se nesmí používat pro stavbu pracovních plošin nebo lešení a nesmí se na ně pokládat břemena, která by je mohla poškodit.

Část 24

  1. – Poklopy vlezů
  2. a) Poklopy vlezů musí být konstruovány z oceli nebo podobného materiálu a s tak uspořádanými čepy, že poklopy lze snadno a bezpečně otevírat a zavírat. Poklopy na horní palubě musí mít vodotěsná gumová těsnění a být opatřeny přiměřenými úchyty, bočními klíny nebo jiným zařízením pro dotažení k těsnění.
  3. b) Když nejsou poklopy zajištěny, musí být snadno otevíratelné shora, a kde to lze provést, i zdola.
  4. c) Poklopy musí být opatřeny držadlem, pomocí kterého je lze snadno otevřít rukou bez vynaložení úsilí a ohrožení pracovníka.
  5. d) Těžké nebo špatně přístupné poklopy musí být opatřeny protiváhou, aby je snadno mohla otevřít jedna nebo dvě osoby. Kde nelze kvůli nedostupnosti instalovat protiváhu, musí být poklop vybaven kladkostrojem a úchytem pro něj nebo šroubem s okem na vhodném místě tak, aby poklop mohl být snadno otevřen a zavřen bez zvláštního úsilí a ohrožení pracovníka.
  6. e) Otevřený poklop musí být snadno a bezpečně zajistitelný proti pohybu a náhodnému zavření. Musí být opatřen ocelovými háky nebo jiným vhodným prostředkem.

Část 25

  1. – Vstup do nákladových prostor
  2. a) Nákladové prostory musí být vždy před vstupem osob dobře odvětrány. Jestliže je nutné vstoupit do nákladového prostoru nebo jiného uzavřeného prostoru s nákladem, musí být dodržena všechna opatření podle přílohy č. 5.
  3. b) Při vstupu do nákladových prostorů se musí přednostně použít instalovaných žebříků. V ostatních případech musí být použity pevné přenosné žebříky. Jestliže je to nutné, musí být připraven a použit bezpečnostní postroj a bezpečnostní lanko.
  4. c) Je-li nezbytné vynést zraněnou osobu z nákladového prostoru, je vhodné použit následující vybavení:
    1. 1. ručně ovládaný jeřábek upevněný nad vstupním otvorem,
    2. 2. klec nebo nosítka s manipulačním lankem upevněným na spodním konci.
  1. d) I částečně otevřený jícen musí zajistit dostatek prostoru pro jakýkoliv náklad, který se bude zvedat nebo spouštět.

Část 26

  1. – Osvětlení v nákladových prostorech
  2. a) Prostory, v nichž se bude pracovat, musí být přiměřeně osvětleny. Je třeba se vyhnout možnosti oslnění nebo přílišným kontrastům.
  3. b) Je zakázáno používat svítilny bez krytů.
  4. c) Přenosné svítilny se nesmí spouštět nebo zavěšovat za kabely. Kabely přenosných svítilen musí procházet mimo náklad a pohybující se zařízení.
  5. d) Přenosné svítilny musí být řádně zajištěné proti náhodné samovolné změně polohy.
  6. e) Světla se nesmí vypínat nebo odstraňovat, dokud není zjištěno, že všechny osoby nákladový prostor opustily.

Část 27

  1. – Hrazení
  2. a) Před započetím práce v nákladových prostorech musí být všechny otvory, které by mohly být příčinou úrazu, zakryty nebo ohrazeny.
  3. b) Ochranná zábradlí musí být v řádném stavu, pevná a se zajištěnými stojinami.
  4. c) Částečně otevřené neohrazené jícny se nesmí překrývat plachtou.

Část 28

  1. – Všeobecná opatření
  2. a) Jestliže se má provádět práce v blízkosti nákladu naskládaného do výšky, musí být náklad zajištěn proti pádu.
  3. b) Při stavbě přepážek v nákladových prostorech je vhodné používat žebříky.
  4. c) Jestliže se práce provádí na nákladu naskládaném do výšky nebo v místech, kde hrozí nebezpečí pádu, musí být natažena bezpečnostní síť. Síť nesmí být připevněna ke krytům jícnu.

Část 29

  1. – Signalizace pro práci se zvedacím zařízením
Obrázek

Příloha č. 11

k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA VYKONÁVÁNÍ PRACÍ VE STROJOVNĚ

Část 1

  1. a) Každé nebezpečné místo ve strojovně musí být bezpečně zakryto nebo jinak zajištěno.
  2. b) Všechna parní a výfuková potrubí včetně jejich příslušenství, která svým umístěním a teplotou mohou představovat nebezpečí, musí být přiměřeně izolována nebo zakryta. Izolace horkých povrchů musí být udržována v náležitém stavu, zvláště v blízkosti palivových a olejových systémů.
  3. c) Pokud nářadí způsobuje hluk přesahující nejvyšší přípustné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,1) musí zaměstnanec používat osobní ochranné prostředky odpovídající svými útlumovými vlastnostmi danému hluku.
  4. d) Může-li hluk ve strojovně přehlušit akustickou signalizaci, musí být, kde je to možné, instalována světelná signalizace vhodné intenzity k upoutání pozornosti a pro informaci, že byla zapnuta akustická signalizace. Přednostně by to mělo být světlo nebo světla s otáčivým reflektorem.
  5. e) Zdroj jakékoliv palivové nebo olejové lekáže musí být neprodleně zjištěn a odstraněn.
  6. f) Znečištěný olej se nesmí hromadit ve stokách nebo pod podlahou strojovny. Veškerý únik paliva a mazacích nebo hydraulických olejů musí být při nejbližší příležitosti zlikvidován v souladu s ustanoveními MARPOL. Na všech místech, kde je to proveditelné, musí být stoky a stropy tanků dvojitého dna v blízkosti tlakových olejových a palivových potrubí natřeny barvou světlého odstínu a dobře osvětleny tak, aby lekáž mohla být snadno objevena.
  7. g) Aby se předešlo přeteku, vyžaduje se zvýšená opatrnost při plnění usazovacích nebo jiných palivových nebo olejových tanků, zvláště ve strojovnách, kde jsou přímo pod těmito tanky výfuková potrubí nebo jiné horké povrchy.
  8. h) Při plnění tanků, které mají sondy ve strojovně, je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byly zavřeny veškeré uzávěry s protizávažím. Uzávěr s protizávažím na sondě tanku paliva nebo mazacího oleje či na stavoznaku tanku paliva mazacího nebo hydraulického oleje nesmí být nikdy zajištěn v otevřené poloze.
  9. i) Stoky strojovny musí být stále udržovány v čistotě a bez odpadků, aby nedošlo k ucpání kalových studánek a stoky mohly být snadno a rychle vyčerpány.
  10. j) Dálkové ovládání sloužící k zastavení strojů nebo čerpadel a ovládání rychlouzavíracích ventilů na usazovacím tanku pro případ požáru musí být pravidelně testovány, aby byla zajištěna jejich stálá uspokojivá funkčnost.

Část 2

  1. a) Čisticí roztoky se musí vždy používat v souladu s instrukcemi výrobce a v dobře větraných prostorech.
  2. b) Těžké náhradní díly a jiné části strojního vybavení musí být upevněny tak, aby nemohlo dojít k jejich posunu ani za zhoršených plavebních podmínek.

Část 3

  1. – Kotle
  2. a) Na každém kotli musí být vyvěšeny provozní instrukce. V kotelně musí být vyvěšeny informace dodávané výrobcem hořákového zařízení.
  3. b) Při zapalování kotle musí být dodrženy tyto zásady:
    1. 1. palivo musí mít správnou teplotu podle použitého druhu,
    2. 2. z topeniště musí být proudem vzduchu odstraněny všechny výpary,
    3. 3. vždy se musí použít speciální zapalovací pochodeň, pokud v témže topeništi již nehoří druhý hořák; jiný způsob zapalování není dovolen,
    4. 4. obsluha musí stát z boku, vsunout zapálenou pochodeň a otevřít přívod paliva; ze zapalovací pochodně nesmí odkapávat palivo,
    5. 5. jestliže palivo okamžitě nevzplane, musí být uzavřen jeho přívod a topeniště musí být 2 až 3 minuty odvětráváno proudem vzduchu. Během této doby musí být vyjmut hořák a zkontrolován rozprašovač a koncovka, jestli jsou v pořádku,
    6. 6. zhasne-li zapálený hořák, musí být zavřen přívod paliva.
  1. c) Únikové cesty od předních částí kotlů a míst možného požáru musí být udržovány volné.
  2. d) Kryt skla stavoznaku musí být vždy na svém místě, je-li sklo pod tlakem. Musí-li se kryt nebo sklo vyměnit nebo opravit, musí být před sejmutím krytu stavoznak odpojen a jeho obsah vypuštěn.

Část 4

  1. – Strojovny s bezobslužným provozem
  2. a) Člen posádky lodě nesmí vstupovat nebo zůstávat ve strojovně během bezobslužného provozu sám, pokud k tomu nemá svolení anebo příkaz službu konajícího strojního důstojníka. Před vstupem do prostoru strojovny, v pravidelných intervalech po dobu pobytu ve strojovně a po jejím opuštění musí telefonicky nebo jiným jasně dohodnutým způsobem informovat službu konajícího palubního důstojníka. Obdobné zásady platí rovněž pro službu konajícího strojního důstojníka. Člen posádky lodě může dostat příkaz ke vstupu do neobsluhované strojovny jenom od službu konajícího strojního důstojníka a smí tam být poslán jenom k provedení konkrétního úkolu, u něhož lze předpokládat, že bude skončen v poměrně krátkém čase. Odchod musí nahlásit službu konajícímu strojnímu důstojníkovi.
  3. b) Upozornění na bezpečnostní opatření, která je třeba dodržovat osobou pracující v neobsluhované strojovně, musí být vyvěšena u všech vchodů do strojovny. Upozornění musí obsahovat informaci, že v neobsluhované strojovně je pravděpodobnost automatických startů jednotlivých strojních zařízení.
  4. c) Strojovna s bezobslužným provozem musí být neustále přiměřeně osvětlena.
  5. d) Je-li strojovna s bezobslužným provozem pod kontrolou z můstku, musí být na můstek vždy ohlášeno, když strojní posádka hodlá převzít kontrolu ovládání a naopak.

Část 5

  1. – Chladírenské zařízení
  2. a) Na každé lodi musí být dostupné informace o provozu chladírenského zařízení, o dodržování bezpečnosti při provozu chladírenského zařízení, o vlastnostech konkrétního chladicího média a o opatření pro bezpečnou manipulaci s ním.
  3. b) Nikdo nesmí vstupovat do prostorů chladírenských zařízení bez předchozího oznámení odpovědnému důstojníkovi.
  4. c) Prostor nebo podlaží, v němž je chladírenské zařízení, musí být přiměřeně větrán a osvětlen. Kde přirozená ventilace nepostačuje, musí být zřízena nucená ventilace uspořádaná tak, že stroje jsou mezi přívodem a výstupem vzduchu a že vzduch je odváděn jak od stropu, tak i od podlahy místnosti. Prostory pro chladírenská zařízení umístěné mezi obytnými prostory pro posádku musí být odvětrány do venkovního prostoru nejméně dvěma ventilátory, z nichž jeden musí zajišťovat výtažnou ventilaci se sáním umístěným u podlahy prostoru.
  5. d) Tlačné a výtažné ventilátory v prostorech s chladírenským zařízením musí být stále zapnuty. Sání i výtlak musí být volné Je-li pochybnost o účinnosti ventilace, musí být použit přenosný ventilátor nebo jiný vhodný prostředek k napomáhání odstraňování toxických plynů z těsné blízkosti zařízení.
  6. e) Je-li zjištěno nebo vznikne-li podezření, že chladicí médium uniklo do kteréhokoliv prostoru, nesmí být činěny pokusy o vstup do tohoto prostoru, dokud nebyl o situaci informován odpovědný důstojník. Je-li potřeba do tohoto prostoru vstoupit, musí být co možná nejvíce odvětrán a vstupující osoba musí mít schválený dýchací přístroj. Pracovník musí být zvenku sledován osobou rovněž vybavenou dýchacím přístrojem.

Část 6

  1. – Hydraulické a pneumatické nářadí a zařízení
  2. a) Osoba používající hydraulické nebo pneumatické nářadí či zařízení musí být dobře obeznámena se správnými pracovními postupy a zásadami bezpečné obsluhy. Stále musí dodržovat provozní instrukce.
  3. b) Obsluha se musí ujistit, že tlak v systému indikovaný manometrem je na doporučené hodnotě.
  4. c) Se zařízením se nesmí pracovat, jestliže je nesprávně nastavené nebo vadné.
  5. d) Zařízení vadné v jakémkoliv ohledu nesmí být použito, dokud nebude správně seřízeno nebo opraveno. Opravy zařízení nebo seřizování tlaku na bezpečnostním vybavení smí provádět pouze způsobilá osoba.
  6. e) Před aktivací hydraulického systému a po skončení práce je třeba provést doporučené kontroly, zda v potrubí nejsou vzduchové kapsy nebo kolísavý tlak a neexistují vnější lekáže.
  7. f) K doplňování hydraulického systému se smí používat jenom předepsaný druh hydraulické kapaliny.
  8. g) Jakékoliv potřísnění hydraulickou kapalinou musí být ihned odstraněno.
  9. h) Používá-li se příslušenství s ohebnými hadicemi, nanáší se přes spoj hadice s nářadím proužek světlé barvy, který umožní zjistit vzájemný posun hadice proti nářadí dříve, než dojde k závadě.
  10. i) Před rozpojením vedení, vyjmutím zátek, ventilů nebo jiných součástí se musí obsluha přesvědčit, že v potrubí není tlak.

Část 7

  1. – Hydraulické zvedáky

Zvedák musí být před použitím prohlédnut, není-li poškozen a zda je množství oleje v nádrži nad doporučeným minimem.

Část 8

  1. – Opravy a údržba ve strojovně
  2. a) Před započetím opravářské nebo údržbářské práce je třeba učinit všechna opatření pro zajištění bezpečnosti zúčastněných osob.
  3. b) Jakákoliv údržbářská nebo opravárenská práce, při níž bude přerušena dodávka vody do požární magistrály, nesmí začít, dokud nedá svolení velitel lodě a 1. strojní důstojník.
  4. c) Bez povolení 1. strojního důstojníka nesmí být odpojen žádný výstražný systém.
  5. d) Před započetím oprav nebo údržby na stroji musí být učiněna opatření, která zabrání jeho protočení nebo startu dálkovým ovládáním nebo automatikou.
  6. e) Stroje s elektrickým pohonem musí být odpojeny od rozvodné sítě.
  7. f) Stroje s parním pohonem musí mít ventily pro přívod i výstup páry bezpečně uzavřené a tam, kde je to možné, zamčené nebo zablokované nebo zajištěné jinými prostředky, z nichž zřetelně vyplývá, že ventil nesmí být otevřen.
  8. g) Při práci s horkou vodou pod tlakem musí být přijata stejná opatření jako pro práci na strojích s parním pohonem nebo na parním potrubí.
  9. h) Při provádění oprav a údržby musí být přímo na stroji nebo v jeho blízkosti vyvěšeno upozornění, že se dotyčné zařízení nesmí používat.
  10. i) Mají-li se snímat ventily nebo víka filtrů v tlakovém systému, daná část systému musí být odpojena uzavřením příslušných ventilů. Odvodňovací kohouty musí být otevřeny, aby nebyl v systému tlak.
  11. j) Praskají-li spoje potrubí, armatury atd., nesmí se demontovat, dokud není jistota, že zařízení není pod tlakem.
  12. k) Před puštěním páry do parního potrubí musí být otevřena všechna odvodnění. Parní ventil musí být jenom mírně pootevřen a odvodnění musí zůstat otevřeno, dokud není všechna voda vypuštěna.
  13. l) Práce na pohybujícím se stroji nebo v jeho blízkosti může být povolena jen v případě, že nehrozí žádné nebezpečí nebo když stroj nemůže být z jakéhokoliv důvodu zastaven. Osoba provádějící tuto práci musí mít přiléhavý oděv. Odpovědný důstojník musí posoudit, není-li během provádění práce vhodná přítomnost další asistující osoby z důvodu bezpečnosti.
  14. m) Demontované těžké části strojů musí být při plavbě pevně zajištěny proti pohybu. Jejich ostré hrany musí být podle možnosti zakryty.
  15. n) Přístup k požárnímu vybavení, únikovým cestám a vodotěsným dveřím musí vždy zůstat volný.
  16. o) Náhradní díly, nářadí a jiné vybavení se nesmí ponechávat volně položené, zvláště v blízkosti hydraulického mechanismu kormidelního stroje a rozvaděčů.
  17. p) Pro nastavení otvorů při zpětné montáži se musí používat zaplétací trny, ocelové tyčky apod., nikdy ne prsty.
  18. q) Jsou-li kvůli umožnění prohlídky sejmuty kryty nebo bezpečnostní zařízení, musí být ustaveny zpět ihned po skončení práce a před zkouškou stroje nebo zařízení.
  19. r) V prostoru, kde je olej, palivo nebo výpary, se pro osvětlení musí používat pouze bezpečnostní svítilna schváleného typu. Před začátkem práce se musí výpary co nejvíce rozptýlit ventilací.

Část 9

  1. – Ochranný oděv a pomůcky
  2. a) Osoby pracující v místech, kde může dojít k poranění hlavy nebo kde je nebezpečí zranění pádem předmětů, musí mít bezpečnostní přilbu.
  3. b) Osoby pracující ve strojních prostorech se zvýšenou hladinou hluku musí používat prostředky na ochranu sluchu.
  4. c) Vhodnou ochranu očí musí mít každý, kdo pracuje s chemikáliemi, brousí, oklepává, pracuje se sekáčem nebo vykonává práci podobného charakteru.
  5. d) Tam, kde je nebezpečí uklouznutí, je nutno používat bezpečnostní obuv s protismykovou podešví.

Část 10

  1. – Zvedací zařízení
  2. a) Na všech částech zvedacího zařízení musí být označeno SWL, které nesmí být překročeno.
  3. b) Mají-li se stroje nebo jejich části zvedat pomocí šroubů s okem, musí být šrouby zkontrolovány, zda mají krčky, jestli je závit v dobrém stavu a šrouby jsou dotaženy natvrdo až po krček. Před nasazením šroubu musí být závitové otvory pro zvedací šrouby očištěny a zkontrolovány, nejsou-li v nich zbytky jakéhokoliv odpadu.

Část 11

  1. – Podlahové pláty a zábradlí
  2. a) Zvedací rukojeti musí být tam, kde jsou součástí plátů, použity pro jejich zvedání a usazování. Kde zvedací rukojeti nejsou, musí být plát nadzvednut vhodným nástrojem a před zvednutím podložen špalkem. Okraje se nikdy nesmí přizvedávat prsty.
  3. b) Kdykoliv jsou odstraněny podlahové pláty nebo zábradlí, musí být otvor účinně ohrazen nebo zakryt a přilehlý prostor musí být dobře osvětlen.

Část 12

  1. – Práce ve výškách
  2. a) Při práci mimo dosah stojící osoby musí být vždy použito lešení, pracovní plošina nebo žebřík.
  3. b) Je-li práce vykonávána nad úrovní nejnižší podlahy, musí být přijata opatření proti pádu těžkých předmětů. Na nářadí a demontované součástky se musí použít odkládací nádoba.

Část 13

  1. – Kotle
  2. a) Kotle smí být otevírány pouze pod dohledem strojního důstojníka. Před odstraněním krytu vstupního otvoru je nutné se ujistit, že v kotli není podtlak. I když je kvůli likvidaci podtlaku otevřen ventil, musí se vždy před sejmutím upínacích třmenů a vtlačením dveří nejdříve povolit matky vstupních dveří a uvolnit těsnění. Nejdříve se musí otevírat dveře horních vstupů. Při otevírání dveří musí všichni stát mimo směr případného proudění horkých výparů.
  3. b) Nikdo nesmí vlézt do kotle, topeniště nebo kouřového kanálu, dokud není zařízení dostatečně vychladlé.
  4. c) Před povolením vstupu do kotle, který je částí soustavy dvou nebo více kotlů, musí odpovědný strojní důstojník zajistit, aby buď
    1. 1. všechny vstupní otvory, jimiž může vniknout do kotle pára nebo voda z kterékoliv jiné části soustavy, byly odpojeny, odvodněny a otevřeny do okolního ovzduší, nebo, kde to není proveditelné,
    2. 2. všechny ventily nebo kohouty ovládající průchod páry nebo vody byly uzavřeny a bezpečně zablokovány a bylo u nich vyvěšeno upozornění zakazující jejich otevření, dokud nebude povoleno oficiálně.
    3. Výše uvedená opatření musí trvat po celou dobu pobytu osob v kotli.
  1. d) Každý kotel, topeniště nebo kouřový kanál musí být před vstupem osob dobře odvětrán a dále ventilován po celou dobu jejich pobytu uvnitř. Vně kotle musí být vždy pozorovatel po celou dobu, dokud jsou v kotli pracovníci.
  2. e) Pracovník, který čistí trubky nebo oklepává kotel, musí mít vhodný ochranný oděv a vybavení včetně ochranných brýlí, přilby a respirátoru.
  3. f) Před vstupem do kotle, který nebyl delší dobu používán nebo ve kterém byly použity chemikálie zabraňující korozi, musí být dbáno zvýšené opatrnosti. V ovzduší může být nedostatek kyslíku, proto se před povolením vstupu osoby musí provést příslušné testy.

Část 14

  1. – Pomocné motory a zařízení
  2. a) Před započetím práce na generátoru nebo pomocném motoru musí být stroj zastaven a startovací ventil nebo odpovídající zařízení zajištěno tak, aby nemohlo být spuštěno. Musí být vyvěšeno upozornění zakazující start nebo protáčení stroje. Aby se předešlo nebezpečí rozběhu nebo zasažení osoby elektrickým proudem, musí být stroj před začátkem práce elektricky odpojen od rozvaděče nebo startéru. Jistič musí být vypnut a na rozvaděči musí být vyvěšeno upozornění zakazující sepnutí jističe. Kde to lze provést, musí být jistič zablokován ve vypnuté poloze.
  3. b) Zásobní oleje nebo hořlavý materiál se nikdy nesmí skladovat v blízkosti pojistných ventilů.
  4. c) Nikdy se nesmí zkoušet start naftového motoru bez předchozího protočení s otevřenými indikačními ventily. Zařízení, kterým se motor protáčí, musí být před startem odpojeno.
  5. d) Během testování vstřiků nesmí být proud nafty namířen proti pokožce.
  6. e) K startování motoru se nikdy nesmí použít kyslík.

Část 15

  1. – Hlavní motory
  2. a) Před povolením práce v klikové nebo převodové skříni hlavního motoru musí být odstavena obracečka a u startovacího místa vyvěšeno upozornění.
  3. b) Před použitím obracečky se musí prověřit, nejsou-li pracovníci v klikové skříni nebo blízko pohyblivých částí hlavního motoru, a službu konající palubní důstojník musí potvrdit, že je čisto za lodním šroubem.
  4. c) Jestliže bylo zjištěno přehřívání ložiska v uzavřené klikové skříni, skříň se nesmí otvírat po dobu potřebnou k vychladnutí ložiska.
  5. d) Otevřená kliková nebo převodová skříň musí být dobře odvětrána, aby se vytlačily všechny hořlavé plyny předtím, než bude přiblížen jakýkoliv možný zdroj zápalu, např. přenosná svítilna, pokud není schváleného bezpečnostního typu.
  6. e) Před startem hlavního motoru se musí odpovědný strojní důstojník přesvědčit, že hřídel je volná, a informovat službu konajícího palubního důstojníka, který prověří, zda je čisto za lodním šroubem.

Část 16

  1. – Elektrické vybavení
  2. a) Riziko úrazu elektrickým proudem je na lodi mnohem větší než na břehu vzhledem k podmínkám, jako jsou mokro, vysoká vlhkost ovzduší a teplota (vyvolávající pocení), které snižují kontaktní odpor lidského těla. V těchto podmínkách může i nízké napětí okolo 60 V způsobit těžký nebo smrtelný úraz.
  3. b) Ve všech místnostech, kde jsou elektrická a spínací zařízení, musí být umístěny vývěsky s instrukcemi o ošetření člověka po zasažení elektrickým proudem. Pro bezvědomého člověka zasaženého elektrickým proudem je velmi důležité okamžité ošetření na místě.
  4. c) Před prací na elektrickém zařízení musí být vyjmuty pojistky nebo vypnuty jističe, aby byly všechny příslušné obvody bez napětí. Pokud je to možné, musí být vypínače a jističe zablokovány ve vypnuté poloze nebo na nich umístěno upozornění „NEZAPÍNAT, NA ZAŘÍZENÍ SE PRACUJE“. Pokud je vyjmuta pojistka, musí ji mít u sebe až do skončení zákroku osoba, která práci provádí. Musí být prověřeno, zda všechny blokády a další bezpečnostní zařízení jsou provozuschopné. Při práci na zařízení, které pracuje s nominálním napětím přesahujícím 1 kV (vysokonapěťové zařízení), jsou nutná dodatečná bezpečnostní opatření. Práce musí být prováděna způsobilou osobou s odpovídajícími technickými znalostmi nebo pod jejím přímým dohledem.
  5. d) Hořlavé materiály se nikdy nesmí ponechávat v blízkosti spínacích skříní.
  6. e) Kvůli vysoké toxicitě výparů se nesmí na čištění elektrických zařízení používat tetrachlórmetan. Existují jiné bezpečnější prostředky, např. trichlóretan, ale i při jejich použití musí být prostor dobře větrán. Rozpouštědla se vždy musí používat v souladu s instrukcí výrobce.
  7. f) Na zařízení pod napětím nebo v jeho blízkosti se nemá pracovat. Je-li to nutné kvůli bezpečnosti lodě nebo z důvodů testování, musí být dodržena opatření podle následujících písmen.
  8. g) Neustále musí být přítomna další osoba, která je schopna poskytnout ošetření po zasažení elektrickým proudem.
  9. h) Pracovník musí zaujmout bezpečnou a stabilní pracovní polohu, aby předešel kontaktu s částmi pod napětím při uklouznutí nebo klopýtnuti nebo výkyvu lodě. Kde je to možné, musí se pracovat v dielektrických rukavicích.
  10. i) Nesmí být připuštěn kontakt s palubou. Vyžaduje se celou dobu pracovat na suché izolační podložce.
  11. j) Musí být vyloučen dotek s holým kovem. Zvlášť nebezpečný je současný dotek oběma rukama. Aby se snížilo riziko dvojího doteku v případě, že se pracující ruka náhodně dotkne části pod napětím, musí být volná ruka v kapse kalhot, kdykoliv je to možné.
  12. k) Před prací musí být sejmuty náramkové hodinky, kovové náramky a prsteny. Oděv nebo obuv s kovovými součástmi nesmí být používány.
  13. l) Měřicí hroty musí mít jenom minimum odkrytých kovových částí a izolace obou měřicích hrotů musí být v dobrém stavu. Musí se dát pozor, aby se měřicími hroty nezpůsobilo krátké spojení. Při měření napětí většího než 250 V se měřicí hroty musí přikládat a vyjímat na zařízení, které není pod napětím.

Část 17

  1. – Chladírenské zařízení a chladírenské prostory
  2. a) Nikdo nesmí vstoupit do chladírenských prostor bez předchozího informování odpovědného důstojníka.
  3. b) Osoby doplňující chladicí médium nebo provádějící opravu na chladírenském zařízení musí dobře znát všechna opatření, která je třeba provést při práci s daným médiem.
  4. c) Je-li prokázáno nebo existuje podezření, že chladicí médium uniklo do některého prostoru, nesmí být činěn pokus vstoupit do tohoto prostoru bez přijetí příslušných opatření.
  5. d) Doplňuje-li se náplň přes plnicí přípojku na sání kompresoru, někdy se praktikuje nahřívání láhve, aby se odpařily poslední zbytky média. Toto se smí dělat pouze ponořením láhve do horké vody nebo jiným podobným nepřímým způsobem, ale nikdy přímým nahříváním láhve hořákem nebo jiným přímým plamenem.
  6. e) Jestliže oprava nebo údržba vyžaduje nahřátí nádrže obsahující chladicí médium, musí být zajištěno otevření příslušných ventilů tak, aby se zabránilo nárůstu tlaku v nádrži.

Část 18

  1. – Kormidelní zařízení

Práce na kormidelním zařízení se nemají provádět za plavby. Jestliže je nutné pracovat na kormidelním zařízení za plavby, musí být loď zastavena a přijato opatření zajišťující znehybnění kormidla uzavřením ventilů na hydraulických válcích nebo jiným vhodným a účinným způsobem.

Část 19

  1. – Hydraulické a pneumatické vybavení
  2. a) Před opravami nebo údržbou hydraulických nebo pneumatických zařízení musí být každá zátěž, kterou tato zařízení nesou, přiměřeně podepřena jiným způsobem a teprve poté může být ze systému vypuštěn tlak. Část, na níž se bude pracovat, musí být odpojena od přívodu tlaku. Na přívodovém ventilu musí být vyvěšeno upozornění a ventil musí být zablokován.
  3. b) Spoje musí mít zajištění proti uvolnění tlaku vzduchu nebo oleje v případě poškození.
  4. c) Pro bezpečnou práci hydraulických a pneumatických systémů je nutná naprostá čistota pracoviště a nářadí a rovněž tak systém a jeho součásti musí být během práce udržovány v čistotě.
  5. d) Musí se používat jenom takové součásti, které jsou v souladu s instrukcí výrobce.
  6. e) V blízkosti testovaného nebo pracujícího hydraulického zařízení se nesmí manipulovat s otevřeným ohněm.
  7. f) Každá opravená nebo náhradní součást zařízení musí být náležitě prohlédnuta a vyzkoušena, než je v systému uvedena do provozu.
  8. g) Proud hydraulické kapaliny pod tlakem nesmí být nikdy namířen proti kůži. Každé potřísnění pokožky hydraulickou kapalinou se musí ihned pečlivě smýt.
  9. h) Před uvedením systému do provozu musí být všechna zařízení v bezpečném stavu.

Příloha č. 12

k vyhlášce č. 25/2001 Sb.

PRAVIDLA OBSLUHY RÁDIOVÉHO A ELEKTRONICKÉHO ZAŘÍZENÍ

Část 1

  1. a) Je nutné dodržovat instrukce výrobců zařízení.
  2. b) Radar se nesmí zapínat s rozpojeným vlnovodem, pokud to není nutné k opravárenským účelům.
  3. c) Pokud je vysílač v provozu, nesmí se pracovat v bezprostřední blízkosti antény satelitního terminálu.
  4. d) Dívat se z bezprostřední blízkosti na vlnovod nebo anténu pracujícího radaru, případně na místo, kde je pravděpodobnost vzniku elektrického oblouku nebo jiskření, je nebezpečné.
  5. e) V blízkosti vadných vysokonapěťových elektronek se může vyskytovat nebezpečná hladina rentgenového záření.
  6. f) Při práci s rozpouštědly v uzavřených místnostech se musí dbát zvýšené opatrnosti. Musí být dodržovány instrukce výrobce.
  7. g) Některý záznamový papír používaný v echosondách a faxech vylučuje při práci toxický dým, zařízení musí být proto dobře odvětráváno.
  8. h) Rádiové vysílače a radary nesmí být zapnuty, jestliže v blízkosti jejich antén pracuje posádka. Současně musí být tato zařízení odpojena od zdrojů a rádiové vysílače uzemněny.
  9. i) Jsou-li vysílače, radary a napájení vypnuta, musí na nich být vyvěšena upozornění zakazující jejich zapnutí až do skončení prací.
  10. j) Antény musí být instalovány mimo dosah osob stojících na úrovni paluby v lehce dostupných částech nástavby. Jestliže taková instalace není proveditelná, musí být zřízeno ochranné ohrazení.
  11. k) U antén rádiových vysílačů a anténních průchodkových izolátorů musí být umístěno upozornění na vysoké napětí.

Část 2

  1. – Nebezpečí úrazu elektrickým proudem
  2. a) Podmínky na lodi zvyšují riziko úrazu elektrickým proudem.
  3. b) Před započetím práce na zařízení je třeba vyjmout pojistky a ponechat si je po celou dobu práce u sebe.
  4. c) Kde jsou jako zdroj použity akumulátory, musí být odpojeny.
  5. d) „Živá“ šasi připojená k jednomu vodiči sítě jsou příslušně označena a při práci s nimi je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Jestliže je v síti střídavého proudu vřazen transformátor, šasi je obvykle spojeno se zemněným vodičem. Toto je však nutno prověřit měřicím přístrojem.
  6. e) Některá zařízení lze vypnout při zapnutém vypínači hlavního přívodu, přičemž části mohou zůstat pod napětím, proto se musí vždy vypínat hlavní přívod.
  7. f) Moderní zařízení mají často uvnitř hlavní krystal uzavřený v termostatu. Termostat je napájen ze zdroje nezávislého na vysílači a při vypnutí jeho síťového vypínače zůstává pod napětím.
  8. g) Před započetím práce na vysokonapěťové části vysílače nebo jiného vysokonapěťového zařízení i při vypnutém síťovém vypínači musí být všechny vysokonapěťové kondenzátory vybity přes vybíjecí obvod se zařazeným odporem. Toto opatření je nutno dodržovat i v případě, kdy kondenzátory mají vlastní vybíjecí odpor.
  9. h) Elektrolytický kondenzátor, který zjevně není v pořádku, např. se na něm tvoří puchýře, musí být vyměněn.
  10. i) Na zařízení pod napětím nebo v jeho blízkosti se nesmí pracovat, pokud to není nutné kvůli bezpečnosti lodě nebo z důvodu testování.

Část 3

  1. – Elektronky a polovodičová zařízení
  2. a) Elektronky vyjímané ze zařízení, které bylo nedávno v provozu, musí být vyjímány přes tepelně izolující látku. V případě velkých elektronek, např. v koncových zesilovačích, předzesilovačích a modulátorech, které za provozu dosahují vysokých teplot, musí být před vyjmutím ponechán čas na vychladnutí.
  3. b) S obrazovkami a velkými žhavenými elektronkami se musí manipulovat tak, aby se předešlo jejich rozbití a případné explozi.
  4. c) Prach z oxidu berylnatého je velmi nebezpečný při vdechnutí, nebo pronikne-li řeznými ranami nebo oděrkami do pokožky. Může být součástí některých elektronických komponentů. U obrazovek, výkonových tranzistorů, diod a tyristorů, které jej obsahují, je to obvykle uvedeno v informacích od výrobců. Jestliže to v informaci výrobce není uvedeno, nelze to považovat za dostatečný důkaz, že není ve výrobku obsažen. Chladiče, které ho obsahují, mají vysoký lesk a barvu tmavé mosazi. Tyto součástky musí být pečlivě skladovány v původních obalech až do doby jejich použití.
  5. d) Osoby manipulující s díly obsahujícími oxid berylnatý musí mít ochranný oděv včetně rukavic. Kde je to možné, musí se pracovat pinzetou. Jestliže dojde ke kontaktu s pokožkou, postižené části musí být neprodleně vyčištěny.

Část 4

  1. – Práce na přístrojích na výsuvném šasi nebo na pracovním stole
  2. a) Před započetím práce musí být výsuvná šasi pevně zajištěna buď vlastním zajišťovacím zařízením nebo použitím špalků nebo klínů.
  3. b) Každé šasi musí být na pracovním stole pevně zaklínováno nebo jinak zajištěno proti převrácení nebo pohybu.
  4. c) Dočasné spoje musí být provedeny spolehlivě. Ohebné prodlužovací vodiče musí mít dobrou izolaci a přiměřenou elektrickou vodivost.

Část 5

  1. – Práce s přístroji s vizuálním displejem
  2. a) Přístroje s vizuálním displejem (dále jen „PVD“) musí být umístěny tak, aby byl možný pohyb okolo zařízení. Musí být zajištěno, aby kabely a vodiče nepředstavovaly při pohybu osoby nebezpečí.
  3. b) Obsluha musí být v používání PVD náležitě vyškolena. Vyškolení musí být přizpůsobeno potřebám a schopnostem obsluhy a typu zařízení.
  4. c) Každá osoba, která používá pravidelně, často nebo dlouhou dobu PVD, se musí podrobit očnímu testu před připuštěním k práci a dále pak v pravidelných intervalech. Jestliže oční test nebo vyšetření očním lékařem prokáže, že osoba potřebuje pro tuto práci speciální brýle, musí být tyto brýle k dispozici.
  5. d) Práce s PVD může duševně vyčerpávat, a proto musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika bolestí hlavy a očí. Osvětlení musí být přiměřené prováděnému úkolu, musí zajišťovat minimální oslnění nebo odrazy a displej musí být jasný a snadno čitelný. Operátor musí občas dělat krátké přestávky na odpočinek.
  6. e) Obsluha PVD nesmí sedět v pokroucené, stísněné nebo křečovité poloze. Musí mít dostatečný prostor pro nohy a pohodlnou a stabilní židli s nastavitelným opěradlem a výškou sedadla.

Část 6

  1. – Skladování akumulátorů
  2. a) Při nabíjení se z akumulátoru uvolňuje vodík a kyslík. Aby se předešlo hromadění nebezpečných plynů, musí být akumulátorovny přiměřeně ventilovány.
  3. b) V akumulátorovnách se nesmí kouřit ani používat otevřený oheň jakéhokoliv druhu. U vchodu do místnosti musí být trvale vyvěšeno upozornění na tento zákaz.
  4. c) Osvětlení v akumulátorovně musí být stále řádně udržováno, na všech světlech musí být řádně dotažená ochranná skla. Jestliže prasklé nebo rozbité sklo nemůže být ihned vyměněno, musí být příslušný elektrický obvod vypnut, dokud není sklo nahrazeno.
  5. d) V akumulátorovně se nesmí dělat žádné neschválené úpravy nebo změny na elektrické instalaci (s výjimkou osvětlení).
  6. e) V akumulátorovně se nesmí používat přenosné elektrické lampy ani nářadí a jiné přenosné nástroje, které by mohly způsobit jiskření.
  7. f) Akumulátorovna se nesmí využívat ke skladování materiálů, které nemají přímou souvislost s akumulátory.
  8. g) Musí se předejít krátkému spojení i třeba jednoho článku, které může vyvolat elektrický oblouk nebo jiskření a způsobit výbuch. Velmi silný proud, který prochází vodičem nebo nástrojem při krátkém spojení, může být příčinou požáru.
  9. h) Izolace a kryty kabelů v akumulátorovně musí být udržovány v dobrém stavu.
  10. i) Všechny akumulátorové svorky musí být udržovány v čistotě a řádně dotažené, aby se předešlo jiskření a přehřívání. Provizorní pružinové svorky se nesmí nikdy používat.
  11. j) Kovové nářadí jako maticové nebo francouzské klíče se nesmí pokládat na akumulátory, protože mohou způsobit jiskření nebo krátké spojení. Používané nářadí musí být izolované.
  12. k) Šperky, hodinky a prstýnky musí být během práce na akumulátorech odloženy. Krátké spojení přes kterýkoliv z těchto předmětů jej prudce zahřeje a může způsobit těžké popálení pokožky. Pokud prsten nelze odložit, je třeba ho silně obalit izolačním materiálem.
  13. l) Nabíječe baterií a všechny obvody z baterie napájené musí být před připojením nebo odpojením vodičů vypnuty. Jestliže se baterie skládá z několika sekcí, musí být možné před začátkem práce snížit napětí mezi sekcemi a tím vážnost důsledků případného krátkého spojení nebo úrazu elektrickým proudem vyjmutím propojovacích vodičů.
  14. m) Zátky odvětrávacích otvorů akumulátoru musí být při připojování nebo odpojování vodiče pevně dotaženy.
  15. n) Ventilační potrubí skříní akumulátorů musí být volně průchozí.
  16. o) Poklopy skříní akumulátorů musí být upevněny, když jsou otevřeny kvůli práci na akumulátoru, a po skončení práce opět náležitě přidělány zpět.
  17. p) Akumulátory musí být v upevněném bednění, aby se zamezilo jejích pohybu v případě nepříznivého počasí.
  18. q) Olověné a alkalické akumulátory musí být v oddělených místnostech nebo mezi nimi musí být přepážka. Jestliže se používají oba druhy, je třeba držet odděleně materiály a nářadí používané pro jednotlivé typy, protože kontaminace elektrolytu může způsobit zhoršení parametrů akumulátoru a smíchání obou druhů elektrolytů vyvolá bouřlivou chemickou reakci, která může být velmi nebezpečná.
  19. r) Oba druhy elektrolytů, kyselinový i alkalický, působí silně korozivně. Každé potřísnění osoby nebo zařízení musí být ihned zlikvidováno pečlivým omytím. Po skončení práce je třeba si vždy umýt ruce.
  20. s) Akumulátory se musí vždy přepravovat ve svislé poloze, aby se zabránilo rozlití elektrolytu. Přepravy se musí zúčastnit více osob, protože akumulátory jsou těžké a snadno mohou způsobit bolestivé namožení nebo úraz.

Část 7

  1. – Olověné kyselinové akumulátory
  2. a) Při přípravě elektrolytu se kyselina musí zvolna přilévat do vody.
  3. b) Při manipulaci s kyselinou musí mít pracovník ochranné brýle, gumové rukavice a ochrannou zástěru.
  4. c) K neutralizaci kyseliny na pokožce nebo oděvu se musí použít velké množství sladké vody.
  5. d) Pro případ nehody musí být v místnosti lahvička s přípravkem na vypláchnutí očí. Lahvička musí být snadno hmatem rozlišitelná od kyselinových nebo jiných nádob, aby byla snadno nalezitelná osobou dočasně oslepenou.
  6. e) Produkty koroze, které vznikají kolem svorek akumulátorů, musí být odstraňovány kartáčováním směrem od těla, aby nezpůsobily poranění pokožky nebo očí. Svorky se musí zakonzervovat tukem na kontakty.
  7. f) Nadměrná rychlost nabíjení způsobuje, že větracími otvory uniká kyselinová mlha, která se usazuje na okolních předmětech. Musí být očištěna ředěnou čpavkovou vodou nebo sodným roztokem a zasažená místa pak vysušena.

Část 8

  1. – Alkalické akumulátory
  2. a) Všeobecná bezpečnostní opatření pro tento typ akumulátorů jsou stejná jako pro olověné kyselinové akumulátory s níže uvedenými výjimkami.
  3. b) Elektrolytem v těchto akumulátorech je louh, který je podobně žíravý, a nesmí proto dojít ke kontaktu s pokožkou nebo oděvem. Při kontaktu s pokožkou musí být postižená část omyta značným množstvím čisté sladké vody. Jestliže však má polití za následek popálení, musí se použít borový prášek nebo jeho nasycený roztok. Oči musí být pečlivě vypláchnuty velkým množstvím čisté sladké vody a ihned potom roztokem borového prášku (v poměru jedna čajová lžička na 1/2 litru vody - nebo roztokem Ophtal). Tento roztok musí být připraven vždy, když se manipuluje s elektrolytem.
  4. c) Na rozdíl od olověných akumulátorů kovové nádoby alkalických akumulátorů jsou vždy pod napětím, proto se jich nikdo nesmí dotýkat ani na ně odkládat kovové nástroje.