Platné znění

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o registraci chemických látek

účinné od 1. 1. 1999
účinné od 1. 1. 1999Ministr:
účinné od 1. 1. 1999MUDr. David, CSc. v. r.
účinné od 1. 1. 1999
účinné od 1. 1. 1999

Příloha č. 1

účinné od 1. 1. 1999 k vyhlášce č. 250/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Vzor žádosti o registraci látky

účinné od 1. 1. 1999Obrázek
účinné od 1. 1. 1999

Příloha č. 2

účinné od 1. 1. 1999 k vyhlášce č. 250/1998 Sb.

účinné od 1. 1. 1999Vzor žádosti o registraci látky - základní údaje o látce1 a návrh klasifikace látky

  1. účinné od 1. 1. 19991. IDENTIFIKACE LÁTKY
    1. účinné od 1. 1. 19991.1 Název
      1. účinné od 1. 1. 19991.1.1 Chemický název podle názvosloví IUPAC2
      2. účinné od 1. 1. 19991.1.2 Obchodní název3
      3. účinné od 1. 1. 19991.1.3 Jiné názvy4
      4. účinné od 1. 1. 19991.1.4 Číslo CAS5
      5. účinné od 1. 1. 19991.1.5 Chemický název podle CAS6
    1. účinné od 1. 1. 19991.2 Vzorce
      1. účinné od 1. 1. 19991.2.1 Sumární vzorec7
      2. účinné od 1. 1. 19991.2.2 Sumární vzorec podle CAS7
      3. účinné od 1. 1. 19991.2.3 Strukturní vzorec8
      4. účinné od 1. 1. 19991.2.4 Molekulová hmotnost látky
    1. účinné od 1. 1. 19991.3 Čistota látky
      1. účinné od 1. 1. 19991.3.1 Stupeň čistoty9
      2. účinné od 1. 1. 19991.3.2 Specifikace znečištěnin10
      3. účinné od 1. 1. 19991.3.3 Koncentrace významných znečištěnin11
      4. účinné od 1. 1. 19991.3.4 Koncentrace stabilizátorů, inhibitorů nebo jiných aditiv v procentech nebo ppm
      5. účinné od 1. 1. 19991.3.5 Spektrální data 12
      6. účinné od 1. 1. 19991.3.6 VIS-spekrum13
        1. účinné od 1. 1. 19991.3.6.1 UV-spektrum14
        2. účinné od 1. 1. 19991.3.6.2 IR-spektrum15
        3. účinné od 1. 1. 19991.3.6.3 NMR-spektrum16
        4. účinné od 1. 1. 19991.3.6.4 Hmotnostní spektrum
        5. účinné od 1. 1. 19991.3.6.5 Jiné spektrum
      1. účinné od 1. 1. 19991.3.7 Chromatografie
        1. účinné od 1. 1. 19991.3.7.1 Výsledky vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)
        2. účinné od 1. 1. 19991.3.7.2 Výsledky plynové chromatografie (GC)
        3. účinné od 1. 1. 19991.3.7.3 Výsledky gelové permeační chromatografie17
    1. účinné od 1. 1. 19991.4 Metody detekce a stanovení18
  1. účinné od 1. 1. 19992. INFORMACE O LÁTCE
    1. účinné od 1. 1. 19992.1 Výroba
      1. účinné od 1. 1. 19992.1.1 Technologický postup19
      2. účinné od 1. 1. 19992.1.2 Expozice pracovníků a znečištění životního prostředí20
        1. účinné od 1. 1. 19992.1.2.1 Výrobny a objem výroby21
    1. účinné od 1. 1. 19992.2 Použití
      1. účinné od 1. 1. 19992.2.1 Oblast použití (kód a popis)22
      2. účinné od 1. 1. 19992.2.2 Předpokládaný účel použití (kód a popis)23
      3. účinné od 1. 1. 19992.2.3 Podrobné informace o předpokládaném použití24
      4. účinné od 1. 1. 19992.2.4 Forma uvádění látky na trh
      5. účinné od 1. 1. 19992.2.5 Látka je uváděna na trh jakožto taková: ANO - NE25
      6. účinné od 1. 1. 19992.2.6 Látka je uváděna na trh jako jedna ze složek přípravku26: ANO - NE25
      7. účinné od 1. 1. 19992.2.7 Látka je uváděna na trh jako součást jiného výrobku (nikoliv přípravku)26: ANO - NE25
      8. účinné od 1. 1. 19992.2.8 Technické podmínky používání látky27
      9. účinné od 1. 1. 19992.2.9 Hodnocení expozice při používání látky28
      10. účinné od 1. 1. 19992.2.10 Odhad použití látky v jednotlivých oblastech29
        1. účinné od 1. 1. 19992.2.10.1 Průmysl, uzavřené systémy30: ................%
        2. účinné od 1. 1. 19992.2.10.2 Průmysl, otevřené systémy:.....................%
        3. účinné od 1. 1. 19992.2.10.3 Zemědělství, uzavřené systémy30:..........%
        4. účinné od 1. 1. 19992.2.10.4 Zemědělství, otevřené systémy:..............%
        5. účinné od 1. 1. 19992.2.10.5 Živnosti, uzavřené systémy30:.................%
        6. účinné od 1. 1. 19992.2.10.6 Živnosti; otevřené systémy:....................%
        7. účinné od 1. 1. 19992.2.10.7 Veřejnost, uzavřené systémy30:..............%
        8. účinné od 1. 1. 19992.2.10.8 Veřejnost, otevřené systémy:..................%
      1. účinné od 1. 1. 19992.2.11 Označení odběratelů látky31
      2. účinné od 1. 1. 19992.2.12 Množství a složení odpadů vznikajících při používání látky nebo přípravku, který látku obsahuje32
    1. účinné od 1. 1. 19992.3 Předpokládaná výroba nebo dovoz do ČR
      1. účinné od 1. 1. 19992.3.1 Výroba: ANO-NE25
      2. účinné od 1. 1. 19992.3.2 Dovoz: ANO-NE25
      3. účinné od 1. 1. 19992.3.3 Výroba nebo dovoz v roce podání žádosti o registraci (tuny)33
      4. účinné od 1. 1. 19992.3.4 Výroba nebo dovoz v následujících třech letech (tuny za kalendářní rok)34
    1. účinné od 1. 1. 19992.4 Doporučení pro bezpečné zacházení35
      1. účinné od 1. 1. 19992.4.1 2.3.10 Manipulace36
      2. účinné od 1. 1. 19992.4.2 2.3.20 Skladování37
      3. účinné od 1. 1. 19992.4.3 2.3.30 Doprava38
      4. účinné od 1. 1. 19992.4.4 2.3.40 Požár39
      5. účinné od 1. 1. 19992.4.5 2.3.50 Jiná nebezpečí40
      6. účinné od 1. 1. 19992.4.6 2.3.60 Výbuch prachu41
      7. účinné od 1. 1. 19992.4.7 Opatření v případě náhodného úniku42
      8. účinné od 1. 1. 19992.4.8 První pomoc při zasažení osob43
    1. účinné od 1. 1. 19992.5 Balení44
  1. účinné od 1. 1. 19993. FYZIKÁLNĚ CHEMICKÉ VLASTNOSTI45
    1. účinné od 1. 1. 19993.1 Fyzikální stav látky
      1. účinné od 1. 1. 19993.1.1 Barva
      2. účinné od 1. 1. 19993.1.2 Skupenství při 20 °C a 101,3 kPa: TUHÁ - KAPALINA - PLYN25
      3. účinné od 1. 1. 19993.1.3 Forma46
    1. účinné od 1. 1. 19993.2 Bod tání/bod tuhnutí47
      1. účinné od 1. 1. 19993.2.1 Bod tání =.............°C
      2. účinné od 1. 1. 19993.2.2 Bod tuhnutí = .......°C
      3. účinné od 1. 1. 19993.2.3 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.3 Bod varu49
      1. účinné od 1. 1. 19993.3.1 Teplota varu při 101,3 kPa =.........°C
      2. účinné od 1. 1. 19993.3.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.4 Relativní hustota50
      1. účinné od 1. 1. 19993.4.1 D420 = .............. při ...... °C
      2. účinné od 1. 1. 19993.4.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.5 Tlak par51
      1. účinné od 1. 1. 19993.5.1 Tlak par = ........ Pa při .......... °C

        účinné od 1. 1. 1999Tlak par = ........ Pa při .......... °C

        účinné od 1. 1. 1999Tlak par = ........ Pa při .......... °C(20 nebo 25°C - extrapolací z výše uvedených hodnot)

      1. účinné od 1. 1. 19993.5.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.6 Povrchové napětí52
      1. účinné od 1. 1. 19993.6.1 Povrchové napětí = ..........mN/m při teplotě.......°C a koncentraci........mg/l

        účinné od 1. 1. 1999Metoda48

    1. účinné od 1. 1. 19993.7 Rozpustnost ve vodě53
      1. účinné od 1. 1. 19993.7.1 Rozpustnost ve vodě = .........mg/l při teplotě .........°C a pH ........
      2. účinné od 1. 1. 19993.7.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.8 Rozdělovací koeficient n - oktanol/voda54
      1. účinné od 1. 1. 19993.8.1 log Pow = .............při teplotě..........°C
      2. účinné od 1. 1. 19993.8.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.9 Teplota vzplanutí ±55
      1. účinné od 1. 1. 19993.9.1 Teplota vzplanutí = ..........°C
      2. účinné od 1. 1. 19993.9.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.10 Hořlavost56
      1. účinné od 1. 1. 19993.10.1 Extrémně hořlavá látka: ANO-NE25
      2. účinné od 1. 1. 19993.10.2 Vysoce hořlavá látka: ANO-NE25
      3. účinné od 1. 1. 19993.10.3 Samozápalná látka: ANO-NE25
      4. účinné od 1. 1. 19993.10.4 Vysoce hořlavá tuhá látka: ANO-NE25
      5. účinné od 1. 1. 19993.10.5 Vysoce hořlavá kapalná látka: ANO-NE25
      6. účinné od 1. 1. 19993.10.6 Extrémně hořlavý plyn: ANO-NE25
      7. účinné od 1. 1. 19993.10.7 Při styku látky s vodou vznikají vysoce hořlavé plyny v nebezpečném množství: ANO-NE25
      8. účinné od 1. 1. 19993.10.8 Hořlavá látka: ANO-NE25
      9. účinné od 1. 1. 19993.10.9 4. Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.11 Výbušnost57
      1. účinné od 1. 1. 19993.11.1 1. Látka je výbušná: ANO-NE25
      2. účinné od 1. 1. 19993.11.2 2. Látka je výbušná při styku s plamenem: ANO-NE25
      3. účinné od 1. 1. 19993.11.3 3. Látka je citlivá na úder jako m-dinitrobenzen: ANO-NE25
      4. účinné od 1. 1. 19993.11.4 4. Látka je citlivá na tření jako m-dinitrobenzen: ANO-NE25
    1. účinné od 1. 1. 19993.12 Samozápalnost58
      1. účinné od 1. 1. 19993.12.1 Teplota samozápalnosti při zahřívání =...........°C
      2. účinné od 1. 1. 19993.12.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.13 Oxidační vlastnosti59
      1. účinné od 1. 1. 19993.13.1 Látka je oxidující: ANO-NE25
      2. účinné od 1. 1. 19993.13.2 Jedná se o organický peroxid: ANO-NE25
      3. účinné od 1. 1. 19993.13.3 Maximální rychlost hoření zkoušené směsi: ............ mm/s
      4. účinné od 1. 1. 19993.13.4 Maximální rychlost hoření referenční směsi: ........... mm/s
      5. účinné od 1. 1. 19993.13.5 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.14 Další fyzikálně chemické vlastnosti
      1. účinné od 1. 1. 19993.14.1 Zkoušená vlastnost:
      2. účinné od 1. 1. 19993.14.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.15 Velikost částic60
      1. účinné od 1. 1. 19993.15.1 Rozdělení podle velikosti částic
      2. účinné od 1. 1. 19993.15.2 Střední průměr částic
      3. účinné od 1. 1. 19993.15.3 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19993.16 Distribuce molekulových hmotností61
      1. účinné od 1. 1. 19993.16.1 Metoda48
      2. účinné od 1. 1. 19993.16.2 Výsledky
    1. účinné od 1. 1. 19993.17 Teplotní stabilita62
      1. účinné od 1. 1. 19993.17.1 Metoda48
      2. účinné od 1. 1. 19993.17.2 Výsledky
    1. účinné od 1. 1. 19993.18 Zkoušky vyluhovatelnosti63
      1. účinné od 1. 1. 19993.18.1 Metoda48
      2. účinné od 1. 1. 19993.18.2 Výsledky
  1. účinné od 1. 1. 19994. TOXIKOLOGICKÉ ZKOUŠKY
    1. účinné od 1. 1. 19994.1 Akutní toxicita64
      1. účinné od 1. 1. 19994.1.1 Akutní toxicita - podání per os65
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.1.1 LD5066 = :..............mg/kg
        2. účinné od 1. 1. 19994.1.1.2 95% meze spolehlivosti =
        3. účinné od 1. 1. 19994.1.1.3 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
          1. účinné od 1. 1. 1999velmi toxická - toxická - zdraví škodlivá - není nebezpečná25
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.1.4 Metoda48
      1. účinné od 1. 1. 19994.1.2 Akutní toxicita-podání per os - metoda fixní dávky
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.2.1 LD5066 = :.............mg/kg
        2. účinné od 1. 1. 19994.1.2.2 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
          1. účinné od 1. 1. 1999velmi toxická - toxická - zdraví škodlivá - není nebezpečná25
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.2.3 Metoda48
      1. účinné od 1. 1. 19994.1.3 Akutní toxicita - podání per os - metoda stanovení třídy akutní toxicity
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.3.1 LD5066 =:..........mg/kg
        2. účinné od 1. 1. 19994.1.3.2 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
          1. účinné od 1. 1. 1999velmi toxická - toxická - zdraví škodlivá - není nebezpečná25
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.3.3 Metoda 48
      1. účinné od 1. 1. 19994.1.4 Akutní toxicita - inhalační expozice
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.4.1 LC5066 = :...............mg/kg
        2. účinné od 1. 1. 19994.1.4.2 95% meze spolehlivosti =
        3. účinné od 1. 1. 19994.1.4.3 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
          1. účinné od 1. 1. 1999velmi toxická - toxická - zdraví škodlivá - není nebezpečná25
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.4.4 Metoda 48
      1. účinné od 1. 1. 19994.1.5 Akutní toxicita - dermální expozice
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.5.1 LD5066 = :...........mg/kg
        2. účinné od 1. 1. 19994.1.5.2 95% meze spolehlivosti =
        3. účinné od 1. 1. 19994.1.5.3 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
          1. účinné od 1. 1. 1999velmi toxická - toxická - zdraví škodlivá - není nebezpečná25
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.5.4 Metoda 48
      1. účinné od 1. 1. 19994.1.6 Dráždivý účinek na kůži68
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.6.1 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
          1. účinné od 1. 1. 1999žíravá - dráždivá - není nebezpečná25
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.6.2 Metoda48
      1. účinné od 1. 1. 19994.1.7 Dráždivý účinek na oči69
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.7.1 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
          1. účinné od 1. 1. 1999vážně poškozující oči - dráždivá - není nebezpečná25
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.7.2 Metoda48
      1. účinné od 1. 1. 19994.1.8 Senzibilizace kůže70
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.8.1 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
          1. účinné od 1. 1. 1999senzibilizující - není nebezpečná25
        1. účinné od 1. 1. 19994.1.8.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19994.2 Subakutní toxicita (28-denní opakovaná aplikace)71
      1. účinné od 1. 1. 19994.2.1 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušky:
        1. účinné od 1. 1. 1999velmi toxická - toxická - zdraví škodlivá - není nebezpečná25
      1. účinné od 1. 1. 19994.2.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19994.3 Mutagenita72
      1. účinné od 1. 1. 19994.3.1 Bakteriální test
        1. účinné od 1. 1. 19994.3.1.1 Výsledek: positivní (+) - negativní (-)25
        2. účinné od 1. 1. 19994.3.1.2 Metoda48
      1. účinné od 1. 1. 19994.3.2 Nebakteriální test in vitro
        1. účinné od 1. 1. 19994.3.2.1 Výsledek: positivní (+) - negativní (-)25
      1. účinné od 1. 1. 19994.3.3 Metoda48
      2. účinné od 1. 1. 19994.3.4 Nebakteriální test in vivo
        1. účinné od 1. 1. 19994.3.4.1 Výsledek: positivní (+) - negativní (-)25
        2. účinné od 1. 1. 19994.3.4.2 Metoda 48
      1. účinné od 1. 1. 19994.3.5 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušek:
        1. účinné od 1. 1. 1999mutagen 1. kategorie - mutagen 2. kategorie - mutagen 3. kategorie - není nebezpečná25
    1. účinné od 1. 1. 19994.4 Reprodukční toxicita73
      1. účinné od 1. 1. 19994.4.1 Návrh klasifikace látky:
        1. účinné od 1. 1. 1999toxická pro reprodukci 1. kategorie - toxická pro reprodukci 2. kategorie - toxická pro reprodukci 3. kategorie - není nebezpečná25
    1. účinné od 1. 1. 19994.5 Toxikokinetika74
  1. účinné od 1. 1. 19995. EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY
    1. účinné od 1. 1. 19995.1 Účinek na organismy
      1. účinné od 1. 1. 19995.1.1 Akutní toxicita pro ryby
        1. účinné od 1. 1. 19995.1.1.1 LC50 (96 hod.)75 =.............mg.l-1
        2. účinné od 1. 1. 19995.1.1.2 Metoda 48
      1. účinné od 1. 1. 19995.1.2 Akutní toxicita pro dafnie
        1. účinné od 1. 1. 19995.1.2.1 EC50 (48 hod.)76 = .............mg.l-1
        2. účinné od 1. 1. 19995.1.2.2 Metoda 48
      1. účinné od 1. 1. 19995.1.3 Inhibice růstu řas
        1. účinné od 1. 1. 19995.1.3.1 IC50 (72 hod.)77 = .............mg.l-1
        2. účinné od 1. 1. 19995.1.3.2 Metoda 48
      1. účinné od 1. 1. 19995.1.4 Návrh klasifikace látky na základě výsledků zkoušek:
        1. účinné od 1. 1. 1999vysoce toxická pro vodní organismy - toxická pro vodní organismy - škodlivá pro vodní organismy - není nebezpečná25
      1. účinné od 1. 1. 19995.1.5 Inhibice bakterií78
        1. účinné od 1. 1. 19995.1.5.1 EC5079 =..........mg.l-1 po.........hodinách
        2. účinné od 1. 1. 19995.1.5.2 Metoda 48
    1. účinné od 1. 1. 19995.2 Rozložitelnost
      1. účinné od 1. 1. 19995.2.1 Biologická rozložitelnost80
        1. účinné od 1. 1. 19995.2.1.1 Výsledek: ............% rozkladu po .......dnech
        2. účinné od 1. 1. 19995.2.1.2 Metoda48
        3. účinné od 1. 1. 19995.2.1.3 Látka: je snadno rozložitelná - není snadno rozložitelná25
          1. účinné od 1. 1. 19997. Metoda48
          2. účinné od 1. 1. 19998 Příloha č. Chyba! Záložka není definována.
          3. účinné od 1. 1. 19999. Poznámky
      1. účinné od 1. 1. 19995.2.2 Hydrolýza jako funkce hodnoty pH81
        1. účinné od 1. 1. 19995.2.2.1 Výsledek
        2. účinné od 1. 1. 19995.2.2.2 Metoda48
    1. účinné od 1. 1. 19995.3 Adsorpce/Desorpce82
  1. účinné od 1. 1. 19996. MOŽNOSTI ZNEŠKODNĚNÍ LÁTKY83
    1. účinné od 1. 1. 19996.1 Oblast podnikatelská
      1. účinné od 1. 1. 19996.1.1 Možnosti přepracování k novému použití84
      2. účinné od 1. 1. 19996.1.2 Možnosti odstranění nebo omezení rizik, které látka představuje85
      3. účinné od 1. 1. 19996.1.3 Možnosti zničení
        1. účinné od 1. 1. 19996.1.3.1 Kontrolované odstranění (skládka)
        2. účinné od 1. 1. 19996.1.3.2 Spálení86
        3. účinné od 1. 1. 19996.1.3.3 Úprava odpadních vod87
        4. účinné od 1. 1. 19996.1.3.4 Ostatní (např. speciální postup)
    1. účinné od 1. 1. 19996.2 Ostatní oblasti
      1. účinné od 1. 1. 19996.2.1 Možnosti přepracování k novému použití84
      2. účinné od 1. 1. 19996.2.2 Možnosti odstranění nebo omezení rizik, které látka představuje85
      3. účinné od 1. 1. 19996.2.3 Možnosti zničení
        1. účinné od 1. 1. 19996.2.3.1 Kontrolované odstranění (skládka)
        2. účinné od 1. 1. 19996.2.3.2 Spálení86
        3. účinné od 1. 1. 19996.2.3.3 Úprava odpadních vod87
        4. účinné od 1. 1. 19996.2.3.4 Ostatní (např. speciální postup)
  1. účinné od 1. 1. 19997. HODNOCENÍ RIZIKA88
  2. účinné od 1. 1. 19998. PROHLÁŠENÍ O ŠKOLIVÝCH ÚČINCÍCH, KLASIFIKACI A OZNAČENÍ, BEZPEČNOSTNÍ LIST
    1. účinné od 1. 1. 19998.1 Prohlášení o škodlivých účincích látky na člověka a životní prostředí při předvídatelném způsobu použití89
    2. účinné od 1. 1. 19998.2 Klasifikace a označení90
      1. účinné od 1. 1. 19998.2.1 Klasifikace
        1. účinné od 1. 1. 19998.2.1.1 výbušná: ANO - NE25
        2. účinné od 1. 1. 19998.2.1.2 oxidující: ANO - NE25
        3. účinné od 1. 1. 19998.2.1.3 extrémně hořlavá: ANO - NE25
        4. účinné od 1. 1. 19998.2.1.4 vysoce hořlavá: ANO - NE25
        5. účinné od 1. 1. 19998.2.1.5 hořlavá: ANO - NE25
        6. účinné od 1. 1. 19998.2.1.6 vysoce toxická: ANO - NE25
        7. účinné od 1. 1. 19998.2.1.7 toxická: ANO - NE25
        8. účinné od 1. 1. 19998.2.1.8 zdraví škodlivá: ANO - NE25
        9. účinné od 1. 1. 19998.2.1.9 žíravá: ANO - NE25
        10. účinné od 1. 1. 19998.2.1.10 dráždivá: ANO - NE25
        11. účinné od 1. 1. 19998.2.1.11 senzibilizující: ANO - NE25
        12. účinné od 1. 1. 19998.2.1.12 karcinogenní: ANO - NE25; kategorie: 1 - 2 - 325
        13. účinné od 1. 1. 19998.2.1.13 mutagenní: ANO - NE25; kategorie: 1 - 2 - 325
        14. účinné od 1. 1. 19998.2.1.14 toxická pro reprodukci: ANO - NE25; kategorie: 1 - 2 - 325
        15. účinné od 1. 1. 19998.2.1.15 nebezpečná pro životní prostředí: ANO - NE25
        16. účinné od 1. 1. 19998.2.1.16 není nebezpečná: ANO - NE25
      1. účinné od 1. 1. 19998.2.2 Označení
      2. účinné od 1. 1. 19998.2.3 Symboly označující nebezpečnost:91
      3. účinné od 1. 1. 19998.2.4 R-věty
      4. účinné od 1. 1. 19998.2.5 S-věty
    1. účinné od 1. 1. 19998.3 Bezpečnostní list92

účinné od 1. 1. 1999Vysvětlivky:

  • účinné od 1. 1. 19991 Žadatel může označit údaje, které považuje za předmět obchodního tajemství jako „důvěrné“. Za předmět obchodního tajemství nelze označit údaje uvedené v § 7 odst. 8 zákona.
  • účinné od 1. 1. 19992 Uvede se český a anglický název dle názvosloví IUPAC (Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie). Směs se označí podle své hlavní složky, jestliže její obsah je minimálně 80% hmotnostních.
  • účinné od 1. 1. 19993 Uvedou se názvy, pod kterými bude látka uváděna na trh v ČR.
  • účinné od 1. 1. 19994 Uvedou se jiné názvy látky, např. triviální název, interní firemní název, názvy a kódy použité pro označení zkoušených vzorků, zkratky (pokud jsou používány).
  • účinné od 1. 1. 19995 Číslo podle Chemical Abstracts Service (CAS).
  • účinné od 1. 1. 19996 Chemický název podle Chemical Abstracts service.
  • účinné od 1. 1. 19997 Sumární vzorec se uvádí bez prázdných znaků (např. Cl6H34N4O5). Sumární vzorec podle CAS se uvádí jen v případě; že je známo číslo CAS.
  • účinné od 1. 1. 19998 Kresba strukturního vzorce se připojí jako příloha. Jedná-li se o polymer uvede se:
    1. účinné od 1. 1. 1999- typ polymeru
    2. účinné od 1. 1. 1999- číselný průměr molekulové hmotnosti
    3. účinné od 1. 1. 1999- monomery a látky vázané v polymeru ( názvy podle názvosloví IUPAC, čísla CAS, hmotnostní podíl v %)
    4. účinné od 1. 1. 1999- koncové skupiny (popis, četnost)
    5. účinné od 1. 1. 1999- reaktivní skupiny (popis, četnost)
    6. účinné od 1. 1. 1999- funkční skupiny (popis, četnost)
    7. účinné od 1. 1. 1999- nezreagované monomery (názvy podle názvosloví IUPAC, čísla CAS, hmotnostní podíl v procentech.
  • účinné od 1. 1. 19999 Uvede se střední hodnota, spodní a horní mez v procentech.
  • účinné od 1. 1. 199910 Uvede se specifikace všech znečištěnin včetně isomerů a vedlejších produktů. U polymerů též specifikace nezreagovaných monomerů a jejich koncentrace v procentech hmotnostních.
  • účinné od 1. 1. 199911 Za významné znečištěniny se považují znečištěniny, včetně isomerů a vedlejších produktů, které s ohledem na koncentraci nebo vysokou biologickou účinnost mohou významně ovlivňovat nebezpečné vlastnosti látky. Uvádí se střední hodnota, spodní a horní mez koncentrace znečištěnin v procentech. Dále se pro každou znečištěnu uvede název podle IUPAC a číslo CAS (pokud jsou dostupné).
  • účinné od 1. 1. 199912 Pokud jsou spektra ovlivněna přítomností znečištěnin, uvedou se pro potvrzení struktury i spektra „spektrálně čisté“ látky.
  • účinné od 1. 1. 199913 Spekrum získané ve viditelné oblasti záření.
  • účinné od 1. 1. 199914 Spekrum získané v ultrafialové oblasti záření.
  • účinné od 1. 1. 199915 Spektrum získané v infračervené oblasti.
  • účinné od 1. 1. 199916 Spektrum získané magnetickou resonancí.
  • účinné od 1. 1. 199917 U polymerů se použije gelová permeační chromatografie místo HPLC.
  • účinné od 1. 1. 199918 Uvede se stručný popis metod detekce a stanovení látky. Uvedou se rovněž známé analytické metody pro stanovení expozice lidí a zjištění přítomnosti látek a produktů jejich transformace v životním prostředí; nebo se uvedou odkazy na příslušnou odbornou literaturu.
  • účinné od 1. 1. 199919 Uvádí se jen při výrobě v ČR. Zde se uvede stručně technologické schéma výroby včetně specifikace důležitých podmínek, např. specifikace systému, ve kterém je látka vyráběna (otevřený/zavřený, kontinuální/diskontinuální), doba a četnost výroby, maximální kapacita za jednotku času, tlak a teplota během výrobního procesu, použitá rozpouštědla, výtěžnost (v %).
  • účinné od 1. 1. 199920 Uvádí se jen při výrobě v ČR. Uvedou se očekávané expozice pracovníků (při výrobě, plnění, vyprazdňování, přepravě, čištění, údržbě, odbírání vzorků atd.) a vliv na životní prostředí v souvislosti s výrobním procesem. Uvedou se zejména údaje o výši a druhu expozice (inhalační, kožní), době působení na pracovníky v průběhu směny, četnost působení v průběhu delšího časového období a údaje o exponovaném pracovním kolektivu.

    účinné od 1. 1. 1999Dále se pro zhodnocení emisí do životního prostředí uvedou údaje o spotřebě vody v technologickém procesu a pro čištění zařízení, údaje o předúpravě a úpravě odpadních vod, údaje o kapacitě a funkci odlučovacích a filtračních zařízení.

  • účinné od 1. 1. 199921 Uvádí se jen při výrobě v ČR. Uvedou se všechny výrobny (závody), v nichž je látka vyráběna včetně množství látky vyráběné v jednotlivých výrobnách v tunách za rok
  • účinné od 1. 1. 199922 Příklady oblastí použití včetně kódů jsou uvedeny v tabulce č. 1. Pokud žádný popis oblasti použití uvedený v tabulce č. 1 není vhodný pro registrovanou látku, použije se kód 999 a uvede se popis předpokládané oblasti použití.
  • účinné od 1. 1. 199923 Příklady účelu použití včetně kódů jsou uvedeny v tabulce č. 2. Pokud žádný popis účelu použití uvedený v tabulce č. 2 není vhodný pro registrovanou látku, použije se kód 999 a uvede se popis předpokládaného účelu použití.
  • účinné od 1. 1. 199924 Pokud je to nutné, uvede se podrobněji účel použití, působení a oblasti použití, které nelze vystihnout v rámci kódování nebo nebyly uvedeny v bodu 2.2.1 nebo 2.2.2.
  • účinné od 1. 1. 199925 Uvede se jedna z vyznačených možností.
  • účinné od 1. 1. 199926 Je-li látka uváděna na trh jako jedna ze složek přípravku nebo jako součást jiného výrobku uvede se obchodní název přípravku/výrobku, specifikace přípravku/výrobku, hmotnostní podíl látky v přípravku (v %) nebo množsství látky obsažené ve výrobku (v hmotnostních jednotkách).
  • účinné od 1. 1. 199927 V případě, že jsou potřebné informace žadateli známy, uvedou se stručně technologické postupy při použití látky nebo přípravku, v němž je obsažena, včetně popisu zařízení, ve kterém se látka bude používat (otevřený/uzavřený systém, kontinuální/diskontinuální proces), kapacita zařízení za jednotku času, doba a četnost používání, tlak a teplota během procesu.
  • účinné od 1. 1. 199928 V případě, že potřebné informace jsou žadateli známy, uvedou se očekávané expozice pracovníků (při používání, plnění, vyprazdňování, přepravě, čištění, údržbě, odbírání vzorků atd.) a vliv na životní prostředí v souvislosti s použitím látky nebo přípravku/výrobku, v němž je obsažena. Uvedou se zejména údaje o výši a druhu expozice (inhalační, kožní), době působení na pracovníky v průběhu směny; četnost působení v průběhu delšího časového období a údaje o exponovaném pracovním kolektivu.

    účinné od 1. 1. 1999Dále se pro zhodnocení emisí do životního prostředí uvedou údaje o spotřebě vody v technologickém procesu, k čištění zařízení, údaje o předúpravě a úpravě odpadních vod, údaje o kapacitě a funkci odlučovacích a filtračních zařízení.

  • účinné od 1. 1. 199929 Zde se uvede, ve které oblasti se bude látka nebo přípravek používat a za jakých podmínek (např. průmysl - otevřený systém - 60%, veřejnost - otevřený systém - 40% a pod.).
  • účinné od 1. 1. 199930 Údaj o tom, že látka bude používána pouze v uzavřených systémech je podmíněn tím, že látka bude absolutně uzavřena a že nedojde k žádnému měřitelnému úniku do životního prostředí a že zaměstnanci nebudou exponováni.
  • účinné od 1. 1. 199931 Uvádí se jen v případech, kdy to požaduje registrační místo.
  • účinné od 1. 1. 199932 Uvádí se jen v případě, že žadateli jsou známy potřebné informace.
  • účinné od 1. 1. 199933 Uvede např.: 10 tun: rozpouštědlo - průmysl - otevřený systém - 100%.
  • účinné od 1. 1. 199934 Uvede se např.: 1. Rok 19...: 100 t/rok: 1) jako rozpouštědlo - průmysl - otevřený systém - 80%; veřejnost - otevřený systém - 10%; 2) jako surovina pro syntézy - průmysl - otevřený systém - 10%) atd.
  • účinné od 1. 1. 199935 Opatření by měla být popsána tak podrobně, konkrétně a srozumitelně, aby mohla být přímo používána v praxi. Pro látky, které nejsou nebezpečné ve smyslu zákona by měly být uvedeny alespoň základní zásady pracovní hygieny. V úvahu je nutno rovněž vzít, že k ohrožení nebo poškození zdraví může docházet i u látek, které nemají nebezpečné vlastnosti ve smyslu zákona (např. poškození samočisticí schopnosti plic vdechováním prachu, odmaštění, zbarvení nebo mechanické podráždění pokožky ).
  • účinné od 1. 1. 199936 V tomto bodu je třeba popsat opatření k bezpečné manipulaci s látkou. Především je nutno uvést nejdůležitější cíl doporučených opatření (např. omezit (vyloučit) styk s pokožkou (očima), omezit (zamezit) vdechování látky). Dále se uvedou ochranná opatření v následujícím pořádku:
    1. účinné od 1. 1. 1999a) technická opatření (např. používejte uzavřená zařízení nebo systémy, prach (plyny, páry) odsávejte v místě jeho (jejich) možného úniku, podlahy (zdi, povrchy) v rizikové oblasti musí být pravidelně čištěny, atd.),
    2. účinné od 1. 1. 1999b) osobní ochranné prostředky (např. pokud nejsou technická opatření dostatečně účinná, používejte respirátor s filtrem (polomasku s filtrem, masku s filtrem, masku a dálkovým přívodem vzduchu), používejte ochranný štít na obličej (ochranné plynotěsné brýle; ochranné gumové (plastové) rukavice, ochranný oděv z kyselinovzdorného materiálu) atd.),
    3. účinné od 1. 1. 1999c) ochrana před požárem a výbuchem (např. nepoužívejte jiskřící nářadí, vyvarujte se nárazu, tření a úderu, při vyschnutí látky hrozí nebezpečí výbuchu, atd.).
    4. účinné od 1. 1. 1999d) hygiena práce (v pracovní oblasti se nesmí jíst, pít a kouřit, po práci ošetřete pokožku ochranným krémem, v blízkosti pracoviště musí být zdroj pitné vody, atd.)
      Ve všech případech lze doplňkově odkázat na příslušné předpisy a normy z oblasti bezpečnosti a hygieny práce.
  • účinné od 1. 1. 199937 Uvedou se doporučení z hlediska požadavků na bezpečné skladování při respektování nebezpečných vlastností látky a možného druhu expozice, jako
    1. účinné od 1. 1. 1999- vybavení skladových prostor účinným větráním
    2. účinné od 1. 1. 1999- použití výhradně originálních obalů nebo skladovacích nádob, které jsou bezpečné proti prasknutí, těsně uzavřené (případně nikoliv plynotěsně), předpisově označené
    3. účinné od 1. 1. 1999- zajištění nádrží proti pádu
    4. účinné od 1. 1. 1999- respektování zvláštních podmínek pro skladování jako
      1. účinné od 1. 1. 1999- - - pouze pod....(např. inertním plynem)/skladovat v suchu/skladovat v chladnu/skladovat ve tmě...
      2. účinné od 1. 1. 1999- - - udržovat dostatečné vzdálenosti od zápalných zdrojů a nebezpečně reagujících látek
      3. účinné od 1. 1. 1999- - - zabránit elektrostatickému výboji pomocí.....(např. vodivé podlahy)
      4. účinné od 1. 1. 1999- - - vyvarovat se zbytků produktu na nádržích
      5. účinné od 1. 1. 1999- - - zajistit proti zcizení

    účinné od 1. 1. 1999Pokud existují příslušné předpisy a technické normy, lze se na ně odvolat nebo poukázat.

  • účinné od 1. 1. 199938 Doporučení v tomto odstavci mají zajistit bezpečnou vnitropodnikovou přepravu látky, to znamená především vyloučit ohrožení zaměstnanců a životního prostředí. Vhodnými opatřeními pro tento účel jsou např.:
    1. účinné od 1. 1. 1999- použití výhradně originálních balení nebo dostatečně odolných nádob (např. sudy) z.......(oceli, plastů),
    2. účinné od 1. 1. 1999- přeprava skleněných nádob v bezpečnostních nosných nádobách a obalech, případně obalených savým materiálem,
    3. účinné od 1. 1. 1999- nádoby před přepravou těsně uzavřít a zajistit proti pádu
    4. účinné od 1. 1. 1999- předpisové označení nádob

    účinné od 1. 1. 1999Pokud jsou k dispozici národní a mezinárodní kódy pro přepravu, měly by být rovněž uvedeny.

  • účinné od 1. 1. 199939 Vedle výčtu vhodných hasebních prostředků by měly být vyjmenovány také ty, které z bezpečnostních důvodů nesmějí být použity (např. voda; pokud se látka hydrolyzuje za tvorby jedovatých nebo snadno zápalných plynů). Mělo by být poukázáno na zvláštní rizika v případě požáru a na příslušná ochranná opatření.

    účinné od 1. 1. 1999Plyny, které pravděpodobně vznikají při spalování/pyrolýze (např. oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxidy dusíku apod.) lze zhruba odvodit z chemické struktury látky. Pokud existují výsledky z příslušných pokusů, je třeba je uvést. Pokud je nutno i při řádném používání a likvidaci počítat s pyrolytickým rozkladem, měly by být, pokud jsou známy, rovněž uvedeny vznikající produkty s jejich chemickým názvem.

  • účinné od 1. 1. 199940 Uvedou se především reakce látky s vodou, při nichž mohou vzniknout např. jedovaté, výbušné nebo zápalné plyny. Dalšími riziky mohou být např.
    1. účinné od 1. 1. 1999- polymerace látky při značném zvětšení objemu s nebezpečím prasknutí nádoby,
    2. účinné od 1. 1. 1999- reakce, které probíhají silně exothermně (např. spontánní rozklad chemicky nestálých látek nebo ředění látek s velkým specifickým rozpouštěcím teplem).

    účinné od 1. 1. 1999Jako doplněk by mělo být uvedeno za jakých podmínek výše uvedené nebezpečné reakce probíhají a jak jim lze zabránit.

  • účinné od 1. 1. 199941 Zde se uvedou opatření, které mohou zabránit možnému výbuchu prachu (např. zabránit vývoji/rozšíření prachu volbou vhodných pracovních postupů, instalací účinných vzduchotechnických zařízení v provedení do výbušného prostředí, čistota na pracovišti [zabránit rozsypání látky] a udržování potenciálních zápalných zdrojů v dostatečné vzdálenosti).
  • účinné od 1. 1. 199942 Především je nutno uvést chronologický popis postupu při zachycování uniklé látky, který preventivně omezuje expozici a vzniklé nebezpečí vůbec. Tento postup může například sestávat z následujících kroků:
    1. účinné od 1. 1. 1999- evakuovat osoby z nebezpečné oblasti, případně varovat sousední provozy
    2. účinné od 1. 1. 1999- dostatečně větrat postiženou oblast
    3. účinné od 1. 1. 1999- v případě nebezpečí výbuchu/požáru odstranit, resp. vypnout všechny potenciální zápalné zdroje
    4. účinné od 1. 1. 1999- utěsnit netěsnosti a zabránit průniku kapalných látek do kanalizace, poškozenou nádobu umístit do jiné nádoby (např. sudu)
    5. účinné od 1. 1. 1999- před smetením práškovité látky, pokud nereaguje nebezpečně s vodou, látku zvlhčit nebo pokrýt vlhkým inertním materiálem (písek, křemelina)
    6. účinné od 1. 1. 1999- pevné látky vysát pomocí vhodného vysavače (případně v nevýbušném provedení)
    7. účinné od 1. 1. 1999- kapalné látky: velká množství odčerpat vhodným čerpadlem, malá množství, resp. zbytky nasát do vhodného materiálu (např., piliny, písek, křemelina)

    účinné od 1. 1. 1999Dále je třeba uvést výčet vhodných pracovních ochranných prostředků pro pracovníky provádějící asanaci. Měly by být rovněž uvedeny vhodné, resp. nevhodné, čisticí prostředky a postupy pro čištění kontaminované oblasti a vhodné, resp. nevhodné,možnosti likvidace vzniklého odpadu.

  • účinné od 1. 1. 199943 Uvedou se pokyny pro poskytnutí první předlékařské pomoci při zasažení očí, zasažení pokožky, požití a vdechnutí. Neuvádějí se diagnózy a postupy, které mohou provádět pouze lékaři ani postupy vyžadující speciální prostředky běžně na pracovišti nedostupné.
  • účinné od 1. 1. 199944 Uvede se hmotnost jednotlivých druhů balení a specifikace materiálu obalu.
  • účinné od 1. 1. 199945 Fyzikálně chemické vlastnosti musejí být zjištěny u zorků látky uváděné na trh. V některých případech však může být nezbytné zkoušky provést s přečištěnou látkou (např. při stanovení teploty tání, teploty varu nebo tlaku páry). Je nutno se vyvarovat formulací jako „nasycený roztok“ nebo „nerozpustný ve vodě“ tam, kde je nutno uvést číselný údaj o koncentraci. K prověření hodnověrnosti a platnosti naměřených hodnot je třeba uvést některé pokusné údaje, což však neznamená, že je nutno do protokolu uvádět všechny naměřené hodnoty. Je však nutno uvést např. hodnoty měření, z nichž byl vypočítán průměr. Rovněž je nezbytná znalost údajů, které na př. vedly k sestrojené regresní přímky. Nepostačuje uvedení pouze příslušného matematického vztahu. Není třeba popisovat dlouhé stránky o průběhu pokusu; je však třeba průkazně uspořádat naměřené údaje a v těch případech, kde sama uvedená hodnota nepostačuje k interpretaci výsledku (napři odchylka od linearity, vybočení z mezí přesnosti metody), musí být uvedeny důvody. Experimentální stanovení fyzikálně chemické veličiny má vždy přednost před případným výpočtem nebo odhadem, resp. interpolací. Pokud zkoušku nebylo možné z technických důvodů provést nebo to není z odborných důvodů potřebné, je třeba příslušné důvody uvést.
  • účinné od 1. 1. 199946 Uvede se např. prášek, viskozní kapalina, krystalická látka atp.
  • účinné od 1. 1. 199947 Stanovení probíhá pro látky s bodem tání nad 0°C. Měření by se mělo provádět do 360°C nebo do rozkladu. Jako bod tání musí být uvedena střední hodnota nejméně ze dvou měření, jejichž hodnoty se pohybují v oblasti přesnosti metody. Měla by být uvedena všechna jednotlivá měření. Hodnoty, které byly použity pro stanovení bodu tání, musejí být označeny. Pokud existují naměřené hodnoty, které se pohybují značně mimo přesnost metody, musejí být uvedeny důvody (např. rozklad látky). Pokud se začne látka rozkládat, sublimovat nebo jinak měnit svou formu před dosažením bodu tání, musí být uvedena teplota, při níž ke změně dochází.
  • účinné od 1. 1. 199948 Uvede se název nebo jiná specifikace metody, případně literární odkaz a odchylky od použité standardní metody. Uvede se, které pracoviště stanovení provedlo.
  • účinné od 1. 1. 199949 Určení bodu varu musí být provedeno pro kapaliny a pevné látky s nižším bodem tání. Stanovení není třeba pro ty látky, které tají nad teplotou 360°C. Jako bod varu musí být uvedena střední hodnota nejméně ze dvou měření, jejichž hodnoty se pohybují v oblasti přesnosti metody.

    účinné od 1. 1. 1999Musí být uvedena všechna jednotlivá měření. Hodnoty, které byly použity pro stanovení bodu varu, musejí být označeny. Pokud existují naměřené hodnoty, které se pohybují značně mimo přesnost metody, musejí být uvedena důvody pro tento jev (např. rozklad látky).

    účinné od 1. 1. 1999Pokud se začne látka rozkládat, sublimovat nebo jinak měnit svou formu před dosažením bodu varu, musí být uvedena teplota, při níž ke změně dochází.

    účinné od 1. 1. 1999V zásadě je možné výběrem vhodné metody určit tlak páry a bod varu v jednom společném pokusu. Předpokladem však je, aby se měření provádělo až do normálního tlaku. Extrapolace bodu varu při normálním tlaku z křivky tlaku páry při sníženém tlaku pomocí Clausius-Clapeyronovy rovnice se nepřipouští. Určení bodu varu by se mělo provádět co nejblíže normálnímu tlaku.

  • účinné od 1. 1. 199950 Je třeba uvést relativní hustotu D420. Odchylky od teploty měření 20°C musejí být vysvětleny a jsou možné pouze ve výjimečných případech. Je třeba provést dvě měření.
  • účinné od 1. 1. 199951 Metodu je nutno volit podle očekávaného tlaku par. Pokud jsou v látce obsaženy především lehce těkavé znečišťující látky, které mohou výsledek ovlivnit, měly by být odděleny před zahájením pokusu. Provedou se nejméně dvě měření, přednostně v oblasti 0°C až 50°C. Pokud nebude provedeno žádné měření při 20 °C, resp. 25 °C, je třeba extrapolovat tlak par při jedné z těchto teplot pomocí Clausius-Clapeyronovy rovnice. Vynesení log p proti T-1 dá zpravidla v rámci malých teplotních oblastí přímku. Je třeba předložit příslušné grafické znázornění. Odchylky od tohoto lineárního vztahu způsobené přechodem fází, rozkladem, odštěpením krystalické vody atd, musejí být vysvětleny. Takové změny stavu je třeba při extrapolaci tlaku par na 20 °C respektovat. Pokud z výpočtové metody vyplývá, že tlak par je nižší než 10-5 Pa při 25 °C, může měření odpadnout.
  • účinné od 1. 1. 199952 Jedná se o určení povrchového napětí vodného roztoku. Přitom je třeba rozlišovat mezi látkami, jejichž rozpustnost je vyšší než 1 g.l-1, a látkami, jejichž rozpustnost je nižší než 1 g.l-1. V prvním případě se volí koncentrace roztoku 1 g.l-1, ve druhém případě se volí koncentrace na úrovni 90% nasycené koncentrace. Je nutno uvést všechny jednotlivé naměřené hodnoty až k ustálení povrchového napětí, to znamená, že je nutno dokumentovat časovou závislost měřeného povrchového napětí. Rovněž je nutno uvést kalibrační a korekční faktory. V případě, že rozpustnost látky je nižší než 1 mg.l-1, je možno určení povrchového napětí vynechat.
  • účinné od 1. 1. 199953 Měření by mělo probíhat při 20 °C, výsledek se uvádí v mg.l-1. U velmi těžko rozpustných látek je nutno uvést mez citlivosti analytické metody.

    účinné od 1. 1. 1999V závislosti na rozpustnosti látky, která se stanoví v předběžném pokusu, lze volit dvě metody:

    1. účinné od 1. 1. 1999- sloupcová eluční metoda ( rozpustnost nižší než 10 mg.l-1)
    2. účinné od 1. 1. 1999- baňková metoda (rozpustnost vyšší než 10 mg.l-1)

    účinné od 1. 1. 1999Předběžný pokus nenahrazuje úplné stanovení rozpustnosti.

    účinné od 1. 1. 1999V případě sloupcové eluční metody by se měla odchylka pro dvě zkoušky s různými průtokovými výkony pohybovat na úrovni necelých 30 % pro střední hodnoty. V případě baňkové metody je třeba dbát na to, aby byly dodrženy teploty, doby míchání (24, 48, 72 h) a doby ustálení (24 h). Odchylky jednotlivých výsledků, které jsou považovány za ustálené by měly být nižší než 15 %.

  • účinné od 1. 1. 199954 Stanovení je nutno provést také pro látky, které jsou v obou fázích extrémně rozpustné/nerozpustné. V extrémním případě lze určit mezní hodnotu z rozpustnosti v oktanolu a ve vodě.

    účinné od 1. 1. 1999Log Pov je údaj potřebný mimo jiné k odhadu bioakumulačního potenciálu látky. K tomu je potřeba provést měření na neionizované formě látky. Iontové sloučeniny se proto převedou volbou vhodného pufrovacího systému na neionizované formy. Hodnota pH by se měla u volné kyseliny pohybovat nejméně jednu jednotku pod, a u volné zásady nejméně jednu jednotku nad hodnotou pK ionizovatelné skupiny. Před provedením pokusu je nutno odhadnout rozdělovací koeficient, aby bylo možno nalézt vhodnou metodu.

    1. účinné od 1. 1. 1999- metoda třepací baňky pro -2 < log Pov < 4
    2. účinné od 1. 1. 1999- metoda HPLC pro 0 < log Pov < 6

    účinné od 1. 1. 1999Při stanovení pomocí metody třepací baňky se uvedou v protokolu všechny hodnoty koncentrací v oktanolu a ve vodě (vždy 6 hodin). Je třeba uvést hodnoty Pov a log Pov jednotlivých stanovení, jakož i jejich střední hodnoty. Jednotlivé hodnoty log Pov se nesmějí lišit o více než 0,3 jednotky. V případech, kdy není experimentální stanovení rozdělovacího koeficientu možné (např. u povrchově aktivních látek), je třeba rozdělovací koeficient vypočítat. K tomu je třeba uvést metodu výpočtu, jejíž citace se uvede v bodě „Metoda“. Podrobnosti o výpočtu se uvedou v protokolu o zkoušce. Pokud není některá zkouška provedena, uvede se příslušné odůvodnění.

  • účinné od 1. 1. 199955 Používá se výhradně metoda „uzavřeného kelímku“. Tuto zkoušku lze především použít pro kapaliny, ale také pro voskovité, pastovité a nízkotavné látky. V tom případě je však třeba zjistit stav látky penetrometrickou metodou a podle toho použít metodu stanovení teploty vzplanutí nebo metodu stanovení hořlavosti. Pokud bylo určení teploty vzplanutí provedeno pomocí automatického zkušebního přístroje, nesmí se výsledky odlišovat od těch, které byly zjištěny pomocí manuální metody a k protokolu o zkoušce je třeba připojit příslušnou kalibrační křivku. Pokud se jedná o pevnou látku a zkouška nebyla provedena, uvede se odůvodnění.
  • účinné od 1. 1. 199956 Tato část zahrnuje řadu vlastností, které jsou zkoušeny různými zkušebními metodami. Použité metody musí být uvedeny. Pokud některý test nebyl proveden, je třeba k tomu v bodě „Poznámky“ podat krátké odůvodnění.
  • účinné od 1. 1. 199957 Tento test nemusí být proveden, jestliže existují určité termodynamické informace (např. slučovací energie, energie rozpadu) nebo v případě absence určitých reakčních skupin v molekule ( viz např. Brethecick, Handbook of Reactive Chemical Hazards, London, 1979), nebo není pochyb o tom, že látka se ani nerozkládá ani netvoří plyny ani nevyvíjí teplo. Pokud test nebyl proveden, je třeba uvést krátké odůvodnění.
  • účinné od 1. 1. 199958 Zkouška se neprovádí u výbušných látek. Ve zkušebním protokolu se uvedou výsledky měření včetně křivky závislosti teplota/čas. Zkouška se provádí do teploty pícky 400°C. Jestliže teplota tání nebo rozkladu je nižší než 400 °C, provádí se zkouška jen do teploty tání nebo rozkladu.
  • účinné od 1. 1. 199959 Tato zkouška není použitelná u plynů a kapalin, výbušných nebo vysoce hořlavých látek, organických peroxidů nebo u látek, které za podmínek zkoušky tají. Dále není nutno tento test provádět, jestliže lze předpokládat, že látka nereaguje exothermicky s hořlavým materiálem. Při použití celulózy mohou být výsledky zkoušky klamně pozitivní, když zkoušená látka vykazuje vyšší hořlavost než oxidační vlastnosti. Zkouška se v tom případě opakuje s inertním materiálem jako je křemelina nebo celulóza v inertní atmosféře.
  • účinné od 1. 1. 199960 Uvádí se jen u látek uváděných na trh v práškové formě, která představuje riziko inhalační expozicie. Zkouška se neprovádí, pokud není platnými právními předpisy stanovena standardní metoda.
  • účinné od 1. 1. 199961 Uvádí se jen u polymerů. Uvede se distribuce molekulových hmotností a obsah oligomerů specifické pro daný polymer. Zkouška se neprovádí, pokud není platnými právními předpisy stanovena standardní metoda.
  • účinné od 1. 1. 199962 Uvádí se jen o polymerů. Zkouška se neprovádí, pokud není platnými právními předpisy stanovena standardní metoda.
  • účinné od 1. 1. 199963 Uvádí se jen u polymerů, Zkouška se neprovádí, pokud není platnými právními předpisy stanovena standarní metoda.
  • účinné od 1. 1. 199964 Neplynné látky se zásadně testují podáním per os. V rámci základních údajů o látce se požaduje předložení výsledků ještě druhého testu; při němž se látka podává buď dermálně nebo inhalačně. Před provedením testů musí být posouzeny různé cesty podávání při respektování fyzikálně chemických vlastností látky, známých výsledků toxikologických zkoušek, účelu použití látky a ochrany zdraví a bezpečnosti při nakládání s látkou. Těkavé kapaliny a pevné látky vytvářející jemný prach se zkoušení cestou podání per os a inhalační cestou.

    účinné od 1. 1. 1999V případě žíravých látek se provádí stanovení dermální a inhalační LD50 pouze ve výjimečných případech z důvodu ochrany zvířat. Místo toho se použijí pro rozeznání prahu účinku a místa působení akutní inhalační testy s dráždivými koncentracemi látky.

    účinné od 1. 1. 1999Důvody pro zvolenou formu aplikace pro druhý test se srozumitelným způsobem ve formě poznámky.

  • účinné od 1. 1. 199965 K určení akutní orální toxicity je nutno pro každou dávku použít nejméně pět hlodavců jednoho pohlaví. Po skončení pokusu se použije pět zvířat druhého pohlaví, aby se zjistilo, zda existuje pohlavně specifická citlivost vůči zkoušené látce.

    účinné od 1. 1. 1999Uvede se jen jedna hodnota. V případech, v nichž byly zjištěny značné pohlavně specifické rozdíly hodnot LD50, uvede se hodnota zjištěná u citlivějšího pohlaví. Pokud byla hodnota LD50 zjišťována pouze na zvířatech jednoho pohlaví, která byla ověřována pokusem jen s jednou dávkou na druhém pohlaví, uvede se tato hodnota. Informace o výsledku ověřovacího pokusu se uvede ve formě poznámky v protokolu.

  • účinné od 1. 1. 199966 LD50 = střední smrtelná dávka (dávka látky, která způsobí smrt 50% pokusných zvířat během stanovené doby pokusu). Udává se v miligramech na kilogram tělesné hmotnosti pokusného zvířete)
  • účinné od 1. 1. 199967 LC50 = střední smrtelná koncentrace při inhalační expozici (koncentrace látky, která způsobí za definovanou dobu smrt 50% pokusných zvířat). Udává se v miligramech na litr vzduchu.
  • účinné od 1. 1. 199968 Testování silně kyselých (pH<2,0) nebo silně alkalických (pH>11,5) látek není nutno provádět, pokud lze kvalifikovaně předpokládat, že má leptavé účinky na pokožku nebo oči. Zda se jedná o látku žíravou se v tomto případě rozhodne na základě teoretické úvahy. V případě, že nelze kvalifikovaně posoudit, zda látka má leptavé účinky, doporučuje se provést test kožní dráždivosti na jednom zvířeti. Pokud se žádné leptavé účinky neprojeví, doplní se test zkouškou na dvou dalších zvířatech.

    účinné od 1. 1. 1999Test kožní dráždivosti není rovněž nutno provádět

    1. účinné od 1. 1. 1999- u extrémně těkavých látek při zohlednění možné expozice
    2. účinné od 1. 1. 1999- u látek prakticky nerozpustných za fyziologických podmínek
    3. účinné od 1. 1. 1999- jestliže byly provedeny odpovídající testy in vitro.

    účinné od 1. 1. 1999Důvody, proč nebyl test kožní dráždivosti proveden, je nutno uvést ve formě poznámky.

    účinné od 1. 1. 1999Pro klasifikaci a označování látky je rozhodující test na intaktní pokožce. Pokud byl test proveden rovněž na skarifikované pokožce, uvedou se výsledky ve formě poznámky s údajem, že se jedná o výsledky testu na skarifikované pokožce. Pro interpretaci výsledků je třeba mít informace o reverzibilitě pozorovaných účinků. Proto je třeba v protokolu uvést, zda byly projevy působení látky plně reverzibilní a - pokud je to relevantní - po jakém časovém období. Pokud nebyly projevy účinku látky plně reverzibilní je třeba uvést dobu pozorování (pokud je kratší než 14 dnů, je to nutno odůvodnit formou poznámky.

  • účinné od 1. 1. 199969 Pokusy na zvířatech není třeba provádět u látek, které byly na základě testu kožní dráždivosti nebo s ohledem na hodnutu pH ve vodném prostředí, klasifikovány jako žíravé nebo, o nichž lze na základě spolehlivých alternativních metod předpokládat, že mají silně dráždivé až leptavé účinky na oči. Musí jim však být přiřazena R-věta R41 „Nebezpečí vážného poškození očí“.

    účinné od 1. 1. 1999V případě, že nelze jednoznačně rozhodnout, zda má látka silně dráždivé nebo leptavé účinky na oči, doporučuje se provést zkoušku oční dráždivosti jen na jednom zvířeti. Pokud se podezření potvrdí, přiřadí se látce věta R41 bez dalších pokusů na zvířatech.

    účinné od 1. 1. 1999Důvody, proč bylo od testování oční dráždivosti upuštěno, se uvedou v protokolu formou poznámky. Pro interpretaci výsledků je třeba mít informace o reverzibilitě pozorovaných účinků. Proto je třeba v protokolu uvést, zda byly projevy působení látky plně reverzibilní a - pokud je to relevantní - po jakém časovém období. Pokud nebyly projevy účinku látky plně reverzibilní je třeba uvést dobu pozorování (pokud je kratší než 14 dnů, je to nutno odůvodnit formou poznámky).

    účinné od 1. 1. 1999Některé metody předepisují vypláchnutí očí bezprostředně po vnesení testované látky. Tyto metody nelze použít pro účely klasifikace a označování látek podle zákona. Výsledky takových pokusů lze uvést v protoku jako „další pozorování“ s označením, že se jedná výsledky získané metodou s výplachem očí.

    • účinné od 1. 1. 199970 Přednost je třeba dávat maximizační metodě podle Magnussona a Kligmana. V některých případech však mohou existovat dobré důvody pro volbu Bühlerova testu. Použitá metoda by proto měla být v protokolu odůvodněna.

    účinné od 1. 1. 1999Při maximizačním testu na morčatech by koncentrace pevných látek neměla přesáhnout 25%.

    účinné od 1. 1. 1999Kapaliny se zkoušejí, pokud je to možné, neředěné. Volbu příslušného vehikula je nutno zdůvodnit. Pro pevné látky se používá vazelína nebo jiné vhodné vehikulum jako např. rostlinný olej nebo propylenglykol. Při výběru vehikula je rovněž třeba dbát na to, aby mezi vehikulem atestovanou látkou neprobíhaly žádné reakce (např. nelze použít karboxycelulózu s reaktivními barvivy)

  • účinné od 1. 1. 199971 Při hodnocení výsledků subakutní studie je třeba uvádět jen takové účinky, které byly zpozorovány v závislosti na testované látce. Zvláštní důraz je nutno klást na toxikologickou signifikanci účinků. Současně je třeba v protokolu uvést, které nálezy byly posouzeny jako toxikologicky nevýznamné. Látku lze podávat orálně, inhalačně nebo dermálně. Volba způsobu podávání závisí na nejpravděpodobnějším způsobu expozice lidí, výsledcích akutního testu a fyzikálně chemických vlastnostech látky. Dermální způsob podávání by neměl být používán, jestliže látka zjevně nepenetruje pokožkou, což se projeví při zkoušce rozpustnosti ve vodě, na hodnotě rozdělovacího koeficientu a na výsledku akutní dermální toxicity. Všeobecně se preferuje orální podávání, pokud neexistují kontraindikace. Volbu způsobu podávání je nutno v protokolu odůvodnit.
  • účinné od 1. 1. 199972 Mutagenita je schopnost látky vyvolávat změny v genetickém vybavené organismu, které se projeví v příštích generacích buněk nebo jedinců. Látka se zkouší pomocí dvou testů. Jeden by měl být bakteriální (test zpětné mutace) a druhým by měl být nebakteriální, pokud možno in vitro. Vždy se metabolickou aktivací a bez metabolické aktivace. Pokud jeden z provedených testů je pozitivní, měl by se použít další test.
  • účinné od 1. 1. 199973 Reprodukční toxicitou se rozumí škodlivý vliv látky na plodnost (fertilitu) nebo vývoj plodu (teratogenita). Uvedou se poznatky z literatury, případně jiných zdrojů informací včetně citací, souhrnů a závěrů.
  • účinné od 1. 1. 199974 Toxikokinetika zahrnuje procesy vstřebávání látky (absorpce), její rozdělování v těle (distribuce), procesy její přeměny v těle (metabolismus) a vylučování látky a jejích metabolitů z těla (exkrece). Hodnotí se poznatky z ostatních základních údajů, literatury, případně jiných zdrojů informací včetně citací, souhrnů a závěrů.
  • účinné od 1. 1. 199975 LC50 (96 hod.)je střední smrtelná koncentrace pro 96 hodin (koncentrace látky, při které v průběhu 96 hodin zahyne 50% pokusných ryb). Udává se v mg látky na litr vody.
  • účinné od 1. 1. 199976 EC50 (48 hod.)je střední účinná koncentrace pro 48 hodin ( koncentrace látky, při které během 48 hodin dojde ke znehybnění 50% dafnií). Udává se v mg látky na litr vody.
  • účinné od 1. 1. 199977 IC50 (72 hod.) je střední inhibiční koncentrace pro 72 hod. (koncentrace látky, která v průběhu 72 hodin inhibuje z 50% růst nebo rychlost růstu řas). Udává se v mg látky na litr vody.
  • účinné od 1. 1. 199978 V případech, kdy může být biologický rozklad negativně ovlivněn inhibičním účinkem testované látky na bakterie, musí být test na inhibici bakterií proveden před testem na biologický rozklad.
  • účinné od 1. 1. 199979 EC50 je střední účinná koncentrace (koncentrace látky, která ve stanovené době zkoušky způsobí 50%-ní inhibici bakterií).
  • účinné od 1. 1. 199980 V případě těžce rozpustných látek se v "v poznámkách" uvede identita a koncentrace látek použitých ke zvýšení rozpustnosti, resp. údaje o disperzní metodě. Látka se považuje za lehce biologicky rozložitelnou, jestliže je ztráta rozpuštěného organického uhlíku (DOC - dissolved organic carbon) větší než 70 %, nebo jestliže vývoj CO2 nebo spotřeba kyslíku dosáhne více než 60% teoretických hodnot a jestliže je tohoto stupně rozkladu dosaženo během deseti dnů poté, co bylo poprvé dosaženo míry rozkladu 10 % (10denní okno)
  • účinné od 1. 1. 199981 Provádí se v případě, že látka není snadno biologicky rozložitelná.
  • účinné od 1. 1. 199982 Uvedou se poznatky z literatury, případně jiných zdrojů informací včetně citací, souhrnů a závěrů.
  • účinné od 1. 1. 199983 U údajů k této kapitole je třeba všeobecně rozlišovat údaje pro oblast podnikatelskou (průmysl, živnosti, zemědělství atd.) a ostatní oblasti. Standardní věty pro postupy likvidace jsou uvedeny (viz tabulka č. 3).
  • účinné od 1. 1. 199984 Zde je třeba uvést jak možnosti pro recyklaci látky (zbytků) v rámci řádného použití, tak také možnosti opětného získání po neúmyslném úniku. V této souvislosti se uvede, pokud je to vhodné, také možnost sběru zbylých množství, znečištěné látky a nevyčištěných prázdných nádob výrobcem nebo dovozcem.
  • účinné od 1. 1. 199985 Údaje v tomto bodu jsou důležité zejména pro látky, které jsou klasifikovány jako nebezpečné. Uvedou se vhodné chemické, popřípadě fyzikální metody, kterými by bylo možno neutralizovat nebezpečné účinky látky (např. hydrolýza, oxidace, kontrolovaná neutralizace, polymerace). Pokud nejsou vhodná účinná opatření známa, je nutno to poznamenat explicitně, případně s odůvodněním. Neuvádí se zde údaje související např. se zacházením (místní odsávání a pod.).
  • účinné od 1. 1. 199986 Zde se uvede i čištění odpadních plynů potřebné z důvodů ochrany životního prostředí. Dále se zde uvedou speciálně, pokud je to relevantní, podmínky pro bezpečné spalování látek potenciálně uvolňující halogenderiváty dibenzodioxinů.
  • účinné od 1. 1. 199987 Uvede se: způsob předběžné úpravy před předáním do čističky, doporučení pro koncentrování látky v čističce, doporučení ke zpětnému získání látky, aby se zabránilo škodám v čističce.
  • účinné od 1. 1. 199988 Hodnocení rizika provádí ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Výrobce nebo dovozce může hodnocení rizika uvést dobrovolně.
  • účinné od 1. 1. 199989 Toto prohlášení se uvádí ve stručné formě. Uvádí se popis všech potenciálních nebezpečí, která může látka představovat při předvídatelných způsobech použití. Uvádí se popis i těch nebezpečí, která nebyla respektována při klasifikaci a označování, jako např. informace o bioakumulačním potenciálu, biologické rozložitelnosti, účinku na vodní organismy nebo o možnosti karcinogenních účinků, reprodukční toxicity nebo senzibilizace dýchacích cest. Upozornění může např. znít: „Látka je reaktivní barvivo. Některá z těchto barviv mohou, jak známo, vyvolat senzibilizaci dýchacích cest. Podobný účinek této látky však nemohl být (prozatím) zjištěn, přesto je třeba se vdechování vyvarovat“.
  • účinné od 1. 1. 199990 Uvede se klasifikace a označení látky a to pro tu formu látky, která byla předložena k registraci. Tyto údaje musí být v souladu s výsledky provedených zkoušek a podle pravidel stanovených v nařízení vlády č........ (citace nařízení vlády připravovaného MPO podle § 3 odst. 2 zákona).
    Označení látky uváděné na trh může být odlišné (např. odpadnutí S-věty 22 z toho důvodu, že látka je uváděna na trh jako roztok a nikoliv ve formě prášku).

    • účinné od 1. 1. 1999Tabulka č. 1 - Příklady oblastí použití látky

    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 2 Vzor žádosti o registraci látky - základní údaje o látce1 a návrh klasifikace látky Tabulka č. 1 - Příklady oblastí použití látky
    Kód
    1.Chemikálie pro zemědělství - např. hnojiva
    2.Všeobecné chemikálie, které jsou používány k různým účelům v chemickém průmyslu - např. rozpouštědla, činidla regulující pH, kyseliny, zásady
    3.Chemikálie, které se používají v chemickém průmyslu pro procesy syntézy - např. meziprodukty (včetně monomerů), regulátory procesů
    4.Chemikálie používané ve výrobě elektrických a elektronických přístrojů - např. elektrolyty, polovodiče; nikoliv: galvanické lázně; chemikálie pro zušlechťování povrchu
    5.Chemikálie používané pro osobní potřebu a v domácnostech - např. detergenty (včetně aditiv), kosmetika, nezemědělské pesticidy (biocidy) pro použití v domácnosti
    6.Chemikálie používané ve veřejně přístupných prostorách - např. profesionálně používané čisticí prostředky, kancelářské opravné tekutiny, razítkové barvy
    7.Chemikálie používané v kožedělném průmyslu - např. barvina, tříslovina, pomocné látky pro činění
    8.Chemikálie používané při zpracování a rafinaci kovů - např. teplonosné kapaliny, chemikálie pro zušlechťování kovů, galvanochemikálie
    9.Chemikálie používané v průmyslu pohonných hmot a olejů - např. benzín, motorové a převodové oleje, hydraulické kapaliny, přísady do motorových paliv, látky na detoxikaci vyjetého oleje
    10.Chemikálie používané ve fotografickém průmyslu - např. vývojky, ustalovače, senzibilizátory
    11.Chemikálie pro výrobu polymerů - např. stabilizátory, změkčovadla, antistatická činidla, barviva
    12.Chemikálie používané v papírenském průmyslu a pro zpracování celulózy, papíru a lepenky - např. barviva, barvy, tónovače
    13.Chemikálie pro průmysl zpracování textilu - např. barviva, látky snižující hořlavost
    14.Chemikálie pro barvy, laky, nátěrové hmoty - např. rozpouštědla, pigmenty, sikativy
    15.Průmysl stavebních hmot a strojírenství - např. chemikálie pro stavební průmysl, chemikálie pro výrobu automobilů, výrobu lodí a letadel
    999.Ostatní

    účinné od 1. 1. 1999Tabulka č. 2 - Příklady účelu použití látky

    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 2 Vzor žádosti o registraci látky - základní údaje o látce1 a návrh klasifikace látky Tabulka č. 1 - Příklady oblastí použití látky Tabulka č. 2 - Příklady účelu použití látky
    Kód
    1.Absorpce a adsorpce - Pevné látky, které mohou adsorbovat, resp. absorbovat kapaliny. Filtrační materiály/média, molekulární síta (silikagel a pod.)
    2.Lepidla, pojiva - Látky, které se nanášejí na dva povrchu za účelem pevného vzájemného přilnutí (lepidla na disperzní bázi, tavná lepidla, umělé pryskyřice s vytvrzením polymerací, rozpouštědlová lepidla)
    3.Hnací plyny pro aerosoly - Plyny pod tlakem nebo zkapalněné plyny, které v důsledku uvolnění tlaku vypuzují z nádob jiné látky
    4.Antikondenzační prostředky - Látky, které se používají k zabránění kondenzace na površích nebo v atmosféře; prostředky proti orosení, odstraňovače kondenzátu
    5.Ochranné prostředky proti zamrznutí - Látky k zabránění tvorby ledu a k odstranění ledu
    6.Adheziva a separátory - Látky určené k prevenci nežádoucího oddělení nebo adhezi (např. prášky a adheziva pro tlakovou techniku; oleje a vosky pro piloty a pažení a pro licí formy)
    7.Antistatické látky - Látky proti statickému náboji (např. antistatické přísady, látky k úpravě povrchu proti vzniku statické elektřiny)
    8.Bělicí prostředky - Látky, které bělí nebo odbarvují materiály. Nikoliv: kosmetika, fotografická bělidla, optické zjasňovače
    9.Čisticí prostředky, mycí prostředky, dezinfekční prostředky - Látky k odstranění špíny a nečistit z povrchů (např. detergenty, mýdla, odmašťovací prostředky)
    10.Barviva - Látky, které přenášejí svou barvu na jiné materiály. Nikoliv: potravinářská barviva, barviva pro kosmetiku, barviva pro fotochemikálie, barviva pro reprografii.
    11.Komplexotvorné prostředky - Látky, které reagují s jinými látkami za tvorby komplexů (především s ionty kovů)
    12.Elektricky vodivé látky - Látky, které vedou elektrický proud. (např. elektrolyty, elektrodové materiály)
    13.Stavební materiály a přísady - Látky, které se používají ve stavebních materiálech a konstrukčních dílech (např. látky ke stavbě zdí, silničních povrchů, stavební materiály na bázi keramiky, kovů, plastů, dřeva)
    14.Inhibitory koroze - Látky, které zabraňují korozi (např. antikorozní přísady, antikorozní primery)
    15.Kosmetika - Komponenty kosmetických přípravků a toaletních druhů zboží
    16.Látky omezující vývin prachu - Látky snižující tvorbu prachu při manipulaci s práškovitými látkami.
    17.Látky pro galvanotechniku - Látky, které se nanášejí na povrch elektrochemicky, resp. se používají jako pomocné látky při tomto postupu.
    18.Explozivní látky - Např. výbušniny, trhaviny, zápalné látky
    19.Hnojiva - Látky,které se přidávají do půdy na podporu růstu rostlin
    20.Plniva - Relativně inertní, zpravidla nevláknité, sypké látky, které se přidávají k plastickým hmotám všeho druhu, nátěrovým hmotám a keramice. Obvykle ke zvětšení objemu a dosažení požadovaných vlastností.
    21.Fixační prostředky - Látky, které v důsledku vzájemného působení zajišťují pevné přilnutí barviv k vláknům. Nikoliv: fotochemikálie
    22.Látky snižující hořlavost a zápalnost - Látky, které se přidávají k jiným látkám a nanášejí se na povrchy k zpoždění nebo zabránění vzplanutí nebo hoření daných substrátů
    23.Flotační prostředky - Látky určené k oddělení určitých látek od rud a ke koncentrování těchto látek (např. flotační olej)
    24.Taviva pro slévárny - Látky podporující promísení nebo snižující tvorbu oxidů při slévání kovů
    25.Pěnotvorné látky - Látky, které v plastických hmotách nebo pryži vytvářejí pěnu nebo celulární struktury fyzikálním procesem v důsledku expanze komprimovaných plynů nebo vypařováním kapaliny nebo chemicky rozkladem a tvorbou plynů (např. chemická nebo fyzikální nadouvadla)
    26.Potravinářské/krmivářské přísady - Např. chuťové nebo aromatické látky, konzervační látky
    27.Paliva/pohonné hmoty - Látky, které v kontrolovaném procesu spalování uvolňují energii. Např. benzín (pro pohon motorových vozidel), plynový olej, nafta/topný olej, petrolej, neminerální oleje
    28.Přísady do paliv/pohonných hmot - Látky přidávané k palivům/pohonným hmotám pro úpravu jejich vlastností. Např. stabilizátory, prostředky proti klepání, prostředky k zabránění usazování; prostředky na podporu a regulaci spalování.
    29.Látky pro přenos tepla - Látky pro přenos a odvod tepla. Např. komponenty chladicích kapalin a nápní pro topné okruhy
    30.Hydraulické kapaliny a přísady - Kapaliny pro přenos tlaku
    31.Impregnační prostředky - Látky, které se nanášejí na pevné materiály, při čemž materiály zůstávají ve svém původním stavu. Např. impregnační prostředky na kůži, papír, textilie, dřevo. Nikoliv: látky zabraňující hoření, konzervační prostředky, pesticidy.
    32.Izolační hmoty - Látky, které omezují nebo zabraňují toku elektrického proudu, toku tepla a světla nebo šíření zvuku.
    33.Meziprodukty - Látky, které se používají výhradně k syntéze jiných látek. Např. monomery, prepolymery
    34.Laboratorní chemikálie - Látky, které se používají v laboratořích k analytickým účelům.
    35.Maziva a přísady - Látky, které se nanášejí mezi dva povrchy ke sníženi tření mezi nimi
    36.Aromatické látky - Látky, které produkují, zesilují nebo maskují vůně Nikoliv: potravinářské přísady, kosmetika
    37.Oxidační prostředky - Látky, které v chemických reakcích odevzdávají kyslík nebo vážou vodík z jiných substancí nebo přijímají elektrony.
    38.Komponenty zemědělských přípravků na ochranu rostlin1
    39.Nezemědělské pesticidy - Komponenty přípravků používaných ke zneškodnění, zničení nebo rozvoje účinku škodlivých živočišných a rostlinných organismů a mikroorganismů. Nikoliv: komponenty přípravků na ochranu rostlin
    40.Regulátory pH - Látky ke změně nebo stabilizaci pH (např. pufry)
    41.Farmaceutika - Látky, které se používají jako komponenty léčiv
    42.Fotochemikálie - Látky na výrobu fotografického obrazu (např. vývojky, ustalovače, látky citlivé na světlo, zesilovače)
    43.Regulátory chemických procesů - Látky k regulaci rychlosti chemického procesu (např. urychlovače, aktivátory, katalyzátory, inhibitory, sikativy)
    44.Redukční prostředky - Látky, které odstraňují kyslík, zavádějí vodík, resp. všeobecně vystupují v chemických procesech jako donátoři elektronů)
    45.Látky pro reprografii - Látky pro reprodukci obrazu (např. tonery, přísady do tonerů)
    46.Polovodiče - Látky, který leží svými charakteristikami mezi izolátory a kovy, a jejichž odpor se zpravidla mění působením světla, tepla, elektrického nebo magnetického pole, nebo u nichž se působením energie záření produkuje elektromotorická energie
    47.Změkčovadla - Látky, které se používají ke změkčení materiálu.
    48.Rozpouštědla - Látky, které se používají k rozpouštění, ředění a extrahování jiných látek.
    49.Stabilizátory - Látky, které se používají ke zpomalení, resp. zabránění spotánních změn jiných látek, procesů stárnutí (např. antioxidanty, stabilizátory proti působení světla a tepla, deionizační prostředky)
    50.Povrchově aktivní látky - Látky ke snížení napětí na povrchu kapaliny nebo na hraniční ploše mezi dvěma kapalinami pro účely čištění, smáčení, dispergování a pod.
    51.Třísloviny - Látky na ošetření kožek pro účely výroby dále zpracovatelných výrobků
    52.Látky regulující viskozitu - Látky, které - pokud se přimíchají k jiným látkám - ovlivňují viskozitu těchto látek (např. látky se snížení bodu tuhnutí, zahušťovadla, thixotropní látky, látky zlepšující index viskozity)
    53.Vulkanizační činidla - Látky, které se přidávají k pryži za účelem podpory a urychlení vulkanizačního procesu (např. pomocné látky pro vulkanizaci, urychlovače vulkanizace)
    54.Prostředky pro sváření a pájení - Např. elektrodová tavidla, prášky
    999.Ostatní

    účinné od 1. 1. 1999Tabulka č. 3 - Příklady standardních vět pro zneškodnění látky

    účinné od 1. 1. 1999
    Příloha č. 2 Vzor žádosti o registraci látky - základní údaje o látce1 a návrh klasifikace látky Tabulka č. 1 - Příklady oblastí použití látky Tabulka č. 2 - Příklady účelu použití látky Tabulka č. 3 - Příklady standardních vět pro zneškodnění látky
    Kód
    610Zpětné získávání bez bližších údajů
    611Zpětné získávání formou mechanického sběrného postupu
    612Zpětné získávání formou recyklace
    613Zpětné získávání formou chemického čištění
    614Zpětné získávání formou destilace
    615Zpětné získávání formou sublimace
    616Zpětné získávání formou odpařování
    617Zpětné získávání formou dehydratace(/kondenzace)
    618Zpětné získávání formou extrakce
    619Zpětné získávání formou adsorpce
    620Zpětné získávání formou absorpce
    621Zpětné získávání formou srážení a následné filtrace
    622Zpětné získávání formou filtrace
    623Zpětné získávání formou oddělování od pevné látky a kapaliny
    624Zpětné získávání formou speciálních metod (uvede žadatel)
    630Neutralizace, bez bližších údajů
    631Neutralizace kyselinami
    632Neutralizace zásadami
    633Neutralizace vodou
    634Neutralizace formou speciálních metod (např. ve speciálním zařízení na detoxikaci/neutralizaci/dehydrataci/sedimentaci)
    640Likvidace v čisticím zařízení, bez bližších údajů
    641Likvidace formou kontrolovaného odvodu do čisticího zařízení (podmínky uvede žadatel)
    642Likvidace formou aerobního procesu
    643Likvidace formou anaerobního procesu
    650Zneškodnění formou kontrolovaného uložení na příslušné schválené skládce
    660Spalování, bez bližších údajů
    661Spalování v zařízení s praním odplynů
    662Spalování při vysokých teplotách - dlouhodobé spalování (minimální teplota 1200°C, minimální doba prodlení 2 sekundy, přebytek kyslíku)
    663Spalování při vysokých teplotách - dlouhodobé spalování s praním odplynů (minimální teplota 1200°C, minimální doba prodlení 2 sekundy, přebytek kyslíku)
    664Spalování ve spalovacích zařízeních speciálně vybavených pro halogeny
    665Spalování v jiných spalovacích zařízeních se speciálním vybavením (specifikuje žadatel)
    671Pyrolýza
    672Chemická přeměna s použitím destilačního postupu
    673Hydrolýza
      účinné od 1. 1. 1999
    1. účinné od 1. 1. 19991) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonů č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 273/1994 Sb., č. 36/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 301/1995 Sb., č. 151/1997 Sb. a č. 305/1997 Sb.
    2. účinné od 1. 1. 19992) Směrnice č. 67/548/EHS, ve znění pozdějších změn a doplňků.