Příloha č. 2
k vyhlášce č. 252/2002 Sb.VZOR
ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉ INFORMACE O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ (ZIT)
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 252/2002 Sb.ZPŮSOB UVÁDĚNÍ ÚDAJŮ V ŽÁDOSTI O ZÁVAZNOU INFORMACI O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ A DALŠÍ NÁLEŽITOSTI SOUVISEJÍCÍ S PODÁNÍM ŽÁDOSTI O ZÁVAZNOU INFORMACI O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ
(1) Odstavce „Místo pro úřední záznamy” jsou určeny pro poznámky celních orgánů.
Odstavec 1 Žádosti o ZIT
(2) Do tohoto odstavce se uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno a příjmení a adresa trvalého pobytu (bydliště) žadatele (pět řádků, maximálně celkem se 175 znaky).
(3) Za předtisk „Telefon:” se v tomto odstavci uvádí kontaktní telefonní číslo (jeden řádek, maximálně 25 znaků) žadatele.
(4) Za předtisk „Fax:” se v tomto odstavci uvádí číslo faxu (jeden řádek, maximálně 25 znaků) žadatele.
(5) Za předtisk „DIČ, IČ nebo RČ:” se uvádí DIČ žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho IČ. Je-li žadatelem fyzická osoba, která nemá přiděleno DIČ ani IČ, uvádí se zde jeho rodné číslo. Zahraniční osoby, které nemají přiděleno DIČ, IČ ani rodné číslo, zde uvádějí celní registrační číslo, které jim na žádost přidělí celní úřad v místě jejich sídla nebo trvalého pobytu v tuzemsku. Se žádostí o přidělení celního registračního čísla, která se podává na tiskopise poskytovaném celními úřady, se předkládá výpis z obchodního nebo podobného rejstříku, ze kterého je zřejmé, že tato osoba může v tuzemsku provádět podnikatelskou činnost.
(6) Pro ověření údajů uvedených v tomto odstavci je nutno k žádosti o ZIT přiložit buď kopii osvědčení o DIČ nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii osvědčení o celním registračním čísle nebo kopii dokladu, ve kterém bude uvedeno jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo žadatele.
Odstavec 2 Žádosti o ZIT
(7) Do tohoto odstavce se uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno a příjmení a adresa trvalého pobytu (bydliště) zástupce žadatele (pět řádků, maximálně celkem se 175 znaky). Je-li zástupce žadatele totožný se žadatelem uvedeným v odstavci 1 žádosti o ZIT, uvádí se do tohoto odstavce pouze „ŽADATEL” a dále se tento odstavec nevyplňuje.
(8) Za předtisk „Telefon:” se v tomto odstavci uvádí kontaktní telefonní číslo (jeden řádek, maximálně 25 znaků) zástupce žadatele.
(9) Za předtisk „Fax:” se v tomto odstavci uvádí číslo faxu (jeden řádek, maximálně 25 znaků) zástupce žadatele.
(10) Za předtisk „DIČ, IČ nebo RČ:” se uvádí DIČ zástupce žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho IČ. Je-li zástupcem žadatelem fyzická osoba, která nemá přiděleno DIČ ani IČ, uvádí se zde jeho rodné číslo. Je-li zástupce žadatele zahraniční osobou, která nemá přiděleno DIČ, IČ ani rodné číslo, uvádí se zde celní registrační číslo ve smyslu bodu 5.
(11) Pro ověření údajů uvedených v tomto odstavci je nutno k žádosti o ZIT přiložit buď kopii osvědčení o DIČ nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii osvědčení o celním registračním čísle nebo kopii dokladu, ve kterém bude uvedeno jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo zástupce žadatele. Dále je nutno předložit doklad o zplnomocnění zástupce žadatele k zastupování žadatele.
Odstavec 3 Žádosti o ZIT
(12) Do tohoto odstavce se uvádí údaje o závazné informaci o sazebním zařazení zboží vydané žadateli, která již není platná nebo jejíž platnost má brzo skončit a kterou si žadatel přeje vydat znovu, jinak se tento odstavec nevyplňuje.
(13) Za předtisk „Číslo původní ZIT:” se v tomto odstavci uvádí číslo původní ZIT, jejíž platnost již skončila nebo má brzo skončit a kterou požaduje žadatel znovu vydat.
(14) Za předtisk „Platná od:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum nabytí právní moci (platnosti) původní ZIT (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den).
(15) Za předtisk „Nomenklatura celního sazebníku:” se v tomto odstavci uvádí sazební zařazení zboží (nomenklatura celního sazebníku) uvedené na původní ZIT (maximálně 10 znaků včetně mezer).
Odstavec 4 Žádosti o ZIT
(16) V tomto odstavci se uvede „X” pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda žadatel podává žádost vzhledem k předpokládanému dovozu nebo vývozu či z jiných důvodů.
Odstavec 5 Žádosti o ZIT
(17) Za předtisk „Nomenklatura celního sazebníku:” se v tomto odstavci uvádí osmimístná podpoložka celního sazebníku (sazební zařazení zboží), do které by podle žadatele mělo být zboží uvedené v žádosti o ZIT zařazeno (maximálně 10 znaků včetně mezer).
Odstavec 6 Žádosti o ZIT
(18) Do tohoto odstavce se uvádí podrobný popis zboží umožňující jeho identifikaci a zařazení do podpoložky celního sazebníku (volný text). Především je zde nutno uvést přesné složení zboží a, pokud na tomto údaji závisí sazební zařazení, jakékoliv metody pro jeho analýzu, způsob výroby, hodnoty včetně komponentů, způsob a účel použití zboží, princip činnosti, obvyklý obchodní název a je-li to nutné, též u zboží v sadách nebo soupravách, druh balení pro drobný prodej.
(19) Pokud se údaje o zboží do tohoto odstavce nevejdou je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIT.
(20) Jakékoliv údaje, které žadatel považuje za důvěrné se uvádějí do odstavce 7 žádosti o ZIT.
Odstavec 7 Žádosti o ZIT
(21) Do tohoto odstavce se uvádí jakékoliv údaje, s kterými si žadatel přeje, aby bylo zacházeno jako s důvěrnými informacemi, včetně obchodní značky a typového označení zboží (volný text).
(22) Pokud žadatel nepovažuje žádné údaje za důvěrné informace uvádí se do tohoto odstavce věta „nepovažuji žádné informace uvedené v žádosti a v přílohách k žádosti za důvěrné”.
(23) Pokud se údaje o zboží do tohoto odstavce nevejdou je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIT.
Odstavec 8 Žádosti o ZIT
(24) V tomto odstavci se do první řady rámečků uvádí „X” do jakéhokoliv z příslušných rámečků podle toho, jaké druhy příloh jsou přiloženy k žádosti o ZIT.
(25) Pokud jsou se žádostí o ZIT předloženy též vzorky zboží, uvádí se v tomto odstavci za předtisk „Přejete si, pokud to bude možné, vrátit vzorky:” „X” a to pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda žadatel požaduje vzorky vrátit či ne.
(26) Celní orgány vzorky žadateli vrátí pouze v případě, že nebyly v důsledku laboratorní analýzy spotřebovány. Výdaje vzniklé celní správě s vrácením vzorků mohou být naúčtovány žadateli nebo zástupci žadatele.
Odstavec 9 Žádosti o ZIT
(27) V tomto odstavci se uvede „X” pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda má či nemá žadatel již podanou žádost o ZIT nebo již vydanou ZIT na stejné nebo podobné zboží jako je zboží uvedené v žádosti o ZIT.
(28) Je-li v rámečku za předtiskem „Ano” uvedeno „X”, pak se do tohoto odstavce uvádí údaje o již podané žádosti o ZIT a/nebo o již vydané ZIT, popsané v bodech 28 až 31.
(29) Za předtisk „Datum podání žádosti:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy byla žadatelem podána žádost o ZIT na stejné nebo podobné zboží. Tento údaj se vyplní pouze pokud nebyla ještě na základě takovéto žádosti o ZIT celními orgány vydána ZIT.
(30) Za předtisk „Číslo ZIT:” se v tomto odstavci uvádí číslo ZIT, která byla celními orgány již žadateli vydána na stejné nebo podobné zboží jako je zboží uvedené v žádosti o ZIT.
(31) Za předtisk „Datum začátku platnosti:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy tato ZIT nabyla právní moci (platnosti).
(32) Za předtisk „Nomenklatura celního sazebníku:” se v tomto odstavci uvádí sazební zařazení zboží (nomenklatura celního sazebníku) uvedené na této ZIT (maximálně 10 znaků včetně mezer).
(33) Pokud se údaje o žadatelových žádostech o ZIT nebo o již žadateli vydaných ZIT do tohoto odstavce nevejdou je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIT.
(34) Je-li v rámečku za předtiskem „Ne” uvedeno „X”, pak se do tohoto odstavce údaje popsané v bodech 28 až 31 již nevyplňují.
Odstavec 10 Žádosti o ZIT
(35) V tomto odstavci se uvede „X” pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda je či není žadateli známo, byla-li na stejné nebo podobné zboží jako je zboží uvedené v žádosti o ZIT již celními orgány vydána ZIT jinému žadateli.
(36) Je-li v rámečku za předtiskem „Ano” uvedeno „X”, pak se do tohoto odstavce uvádí údaje o již celními orgány vydané ZIT jinému žadateli, popsané v bodech 36 až 38.
(37) Za předtisk „Číslo ZIT:” se v tomto odstavci uvádí číslo ZIT, která byla již celními orgány vydána jinému žadateli na stejné nebo podobné zboží jako je zboží uvedené v žádosti o ZIT.
(38) Za předtisk „Datum začátku platnosti:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy tato ZIT nabyla právní moci (platnosti).
(39) Za předtisk „Nomenklatura celního sazebníku:” se v tomto odstavci uvádí sazební zařazení zboží (nomenklatura celního sazebníku) uvedené na této ZIT (maximálně 10 znaků včetně mezer).
(40) Pokud se údaje o již vydaných ZIT do tohoto odstavce nevejdou je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIT.
(41) Je-li v rámečku za předtiskem „Ne” uvedeno „X” pak se do tohoto odstavce údaje popsané v bodech 36 až 38 již nevyplňují.
Odstavec 11 ZIT
(42) V tomto odstavci potvrzuje žadatel nebo zástupce žadatele, že údaje uvedené v tomto tiskopise i na jakémkoliv k němu přiloženém listu jsou správné a úplné a že souhlasí s tím, že tyto informace a jakékoliv fotografie mohou být uloženy v databázi celní správy.
(43) Za předtisk „Vaše číslo jednací (referenční číslo):” se v tomto odstavci uvádí rozeznávací numerický nebo alfanumerický údaj, pod kterým si žadatel nebo zástupce žadatele žádost o ZIT eviduje ve své evidenci (jeden řádek, maximálně 35 znaků).
(44) Za předtisk „Datum:” se v tomto odstavci do příslušných rámečků uvádí datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy žadatel nebo zástupce žadatele žádost o ZIT podepsal.
(45) Správnost údajů a pravost dokladů se potvrzuje uvedením, v pravé části tohoto odstavce, jména, příjmení a pracovní funkce, kterou ve vztahu k žadateli nebo zástupci žadatele zastává, oprávněné osoby k podpisu žádosti o ZIT, a podpisem této oprávněné osoby za předtisk „Podpis:” v levé části tohoto odstavce.
(46) Všechny samostatné listy musí být rovněž podepsány oprávněnou osobou a opatřeny datem.
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 252/2002 Sb.VZOR
ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉ INFORMACE O PŮVODU ZBOŽÍ (ZIP)
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 252/2002 Sb.Způsob uvádění údajů v žádosti o závaznou informaci o původu zboží a další náležitosti související s podáním žádosti o závaznou informaci o původu zboží
(1) Odstavce „Místo pro úřední záznamy“ jsou určeny pro poznámky celních orgánů.
Odstavec 1 Žádosti o ZIP
(2) Do tohoto odstavce se uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu (bydliště) žadatele (pět řádků, maximálně celkem se 175 znaky).
(3) Za předtisk "Telefon:" se v tomto odstavci uvádí kontaktní telefonní číslo (jeden řádek, maximálně 25 znaků) žadatele.
(4) Za předtisk "Fax:" se v tomto odstavci uvádí číslo faxu (jeden řádek, maximálně 25 znaků) žadatele.
(5) Za předtisk „DIČ, IČ nebo RČ:“ se uvádí DIČ žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho IČ. Je-li žadatel fyzická osoba, která nemá přiděleno DIČ ani IČ, uvádí se zde jeho rodné číslo. Zahraniční osoby, které nemají přiděleno DIČ, IČ ani rodné číslo, zde uvádějí celní registrační číslo, které jim na základě žádosti přidělí celní úřad v místě jejich sídla nebo trvalého pobytu v tuzemsku. Se žádostí o přidělení celního registračního čísla, která se podává na tiskopise poskytovaném celními úřady, se předkládá výpis z obchodního nebo podobného rejstříku, ze kterého je zřejmé, že tato osoba může v tuzemsku provádět podnikatelskou činnost.
(6) Pro ověření údajů uvedených v tomto odstavci je nutno k žádosti o ZIP přiložit buď kopii osvědčení o DIČ nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii osvědčení o celním registračním čísle nebo kopii dokladu, ve kterém bude uvedeno jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo žadatele.
Odstavec 2 Žádosti o ZIP
(7) Do tohoto odstavce se uvádí obchodní jméno a sídlo nebo jméno a příjmení a adresa trvalého pobytu (bydliště) zástupce žadatele (pět řádků, maximálně celkem se 175 znaky). Je-li zástupce žadatele totožný se žadatelem uvedeným v odstavci 1 žádosti o ZIP, uvádí se do tohoto odstavce pouze „ŽADATEL“ a dále se tento odstavec nevyplňuje.
(8) Za předtisk „Telefon:“ se v tomto odstavci uvádí kontaktní telefonní číslo (jeden řádek, maximálně 25 znaků) zástupce žadatele.
(9) Za předtisk „Fax:“ se v tomto odstavci uvádí číslo faxu (jeden řádek, maximálně 25 znaků) zástupce žadatele.
(10) Za předtisk „DIČ, IČ nebo RČ:“ se uvádí DIČ zástupce žadatele nebo, nemá-li je přiděleno, jeho IČ. Je-li zástupcem žadatele fyzická osoba, která nemá přiděleno DIČ ani IČ, uvádí se zde jeho rodné číslo. Je-li zástupcem žadatele zahraniční osoba, která nemá přiděleno DIČ, IČ ani rodné číslo, uvádí se zde celní registrační číslo ve smyslu bodu 5.
(11) Pro ověření údajů uvedených v tomto odstavci je nutno k žádosti o ZIP přiložit buď kopii osvědčení o DIČ nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii osvědčení o celním registračním čísle nebo kopii dokladu, ve kterém bude uvedeno jméno, příjmení, adresa trvalého bydliště a rodné číslo zástupce žadatele. Dále je nutno předložit doklad o zplnomocnění zástupce žadatele k zastupování žadatele.
Odstavec 3 Žádosti o ZIP
(12) Do tohoto odstavce se uvádí údaje o závazné informaci o původu zboží vydané žadateli, která již není platná nebo jejíž platnost má brzo skončit a kterou si žadatel přeje vydat znovu, jinak se tento odstavec nevyplňuje.
(13) Za předtisk „Číslo původní ZIP:“ se v tomto odstavci uvádí číslo původní ZIP, jejíž platnost již skončila nebo má brzo skončit a kterou požaduje žadatel znovu vydat.
(14) Za předtisk „Platná od:“ se v tomto odstavci uvádí datum nabytí právní moci (platnosti) původní ZIP(4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den).
Odstavec 4 Žádosti o ZIP
(15) V tomto odstavci se uvede „X“ pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda žadatel podává žádost vzhledem k předpokládanému preferenčnímu nebo nepreferenčnímu původu zboží.
Odstavec 5 Žádosti o ZIP
(16) V tomto odstavci se uvede země nebo skupina zemí kam je zboží určené (k označení se používají mezinárodně platné dvou místné alfabetické kódy viz seznam kódů států uvedený v této vyhlášce).
Odstavec 6 Žádosti o ZIP
(17) Do tohoto odstavce se uvádí podrobný popis, charakteristiky, sazební zařazení do celního sazebníku a obchodní název zboží umožňující jeho identifikaci a následné ztotožnění se skutečně deklarovaným zbožím. Dále se uvádí hodnota zboží (cena zboží ze závodu), jsou-li tyto údaje rozhodující pro určení původu.
(18) Pokud se údaje o zboží do tohoto odstavce nevejdou, je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIP.
Odstavec 7 Žádosti o ZIP
(19) Do tohoto odstavce se uvádí podrobný popis zda a jak je zboží zcela získáno nebo částečně či úplně zpracováno (vyráběno).
(20) Pokud se údaje o získání nebo zpracování zboží do tohoto odstavce nevejdou, je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIP.
Odstavec 8 Žádosti o ZIP
(21) Do tohoto odstavce se uvádí podrobný popis, charakteristiky, případně sazební zařazení do celního sazebníku a obchodní název použitých materiálů umožňující identifikaci. Dále se uvádí země původu použitých materiálů a hodnota (ev. přidanou hodnotu) použitých materiálů, jsou-li tyto údaje rozhodující pro určení původu.
(22) Pokud se údaje o použitém materiálu do tohoto odstavce nevejdou, je možno použít samostatný list s odkazem na tento odstavec, který bude tvořit přílohu žádosti o ZIP.
Odstavec 9 Žádosti o ZIP
23) V tomto odstavci se do první řady rámečků uvádí „X“ do jakéhokoliv z příslušných rámečků podle toho, jaké druhy příloh jsou přiloženy k žádosti o ZIP.
24) Pokud jsou se žádostí o ZIP předloženy také vzorky, uvádí se v tomto odstavci za předtisk „Přejete si, pokud to bude možné, vrátit vzorky:“ „X“ a to pouze do jednoho z rámečků podle toho, zda žadatel požaduje vzorky vrátit či ne.
Odstavec 10 Žádosti o ZIP
(25) V tomto odstavci se uvede „X“ pouze do jednoho rámečku podle toho, zda žadatel má či nemá nebo je mu známa existence ZIP nebo ZIT související s tímto zbožím.
(26) Za předtisk „Číslo ZIP nebo ZIT:“ se v tomto řádku uvádí číslo ZIP nebo ZIT, která byla celními orgány již vydána na stejné nebo podobné zboží nebo nějak souvisí se zbožím uvedeným v žádosti o ZIP.
(27) Za předtisk „Platná od:“ se v tomto řádku uvádí datum nabytí právní moci (platnosti) související ZIP nebo ZIT (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den).
Odstavec 11 Žádosti o ZIP
(28) V tomto odstavci potvrzuje žadatel nebo zástupce žadatele, že údaje uvedené v tomto tiskopise i na jakémkoliv k němu přiloženém listu jsou správné a úplné, a že souhlasí s tím, že tyto informace a jakékoliv fotografie mohou být uloženy v databázi celní správy.
(29) Za předtisk „Vaše číslo jednací (referenční číslo):“ se v tomto odstavci uvádí rozeznávací numerický nebo alfanumerický údaj, pod kterým si žadatel nebo zástupce žadatele žádost o ZIP eviduje ve své evidenci (jeden řádek maximálně 35 znaků).
(30) Za předtisk „Místo a datum:“ se v tomto odstavci uvádí místo a datum (4 číslice pro rok, 2 číslice pro měsíc a 2 číslice pro den), kdy žadatel nebo zástupce žadatele žádost o ZIP podepsal.
(31) Správnost údajů a pravost dokladů se potvrzuje uvedením, v pravé části tohoto odstavce, jména, příjmení a pracovní funkce, kterou ve vztahu k žadateli nebo zástupci žadatele zastává, oprávněné osoby k podpisu žádosti o ZIP, a podpisem této oprávněné osoby za předtisk „Podpis:“ v levé části tohoto odstavce.
(32) Na všech samostatných listech musí být uveden datum a podpis oprávněné osoby.
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 252/2002 Sb.VZOR
ZÁVAZNÁ INFORMACE O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 252/2002 Sb.VZOR
ZÁVAZNÁ INFORMACE O PŮVODU ZBOŽÍ
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 252/2002 Sb.Seznam států, s nimiž nebyla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod a na zboží pocházející z těchto států se použijí smluvní celní sazby
- 1. Alžírská demokratická a lidová republika
- 2. Bahamské společenství
- 3. Kapverdská republika
- 4. Kiribatská republika
- 5. Korejská lidově demokratická republika
- 6. Království Saudské Arábie
- 7. Republika Guinea Bissau
- 8. Republika rovníková Guinea
- 9. Seychelská republika
- 10. Svatý Stolec
- 11. Šalamounovy ostrovy
- 12. Tuvalu
Příloha č. 9
k vyhlášce č. 252/2002 Sb.Vysvětlující poznámky k celní hodnotě
K § 65 odst. 3 zákona
Pro účely tohoto ustanovení je osoba v postavení, kdy ovlivňuje druhou, může-li ji právně nebo fakticky donucovat nebo usměrňovat.
K § 66 odst. 2 zákona
Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena se rozumí cena dovezeného zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se nevztahuje k dovezenému zboží, netvoří součást celní hodnoty.
K § 66 odst. 2 písm. a) 3. zákona
Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající automobilů požaduje, aby je kupující neprodával nebo nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.
K § 66 odst. 2 písm. b) zákona
Může se jednat například o tyto případy:
- a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že kupující koupí i jiné zboží v určitém množství;
- b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;
- c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží. Například, je-li dovážené zboží polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků.
Nicméně podmínky nebo plnění, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, nebudou důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Například skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely § 66 odst. 2.
K § 66 odst. 3 zákona
- 1. Odstavce 3 a 4 předvídají odlišné prostředky pro prokázání přijatelnosti převodní hodnoty.
- 2. Odstavec 3 stanoví, že v případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení, vlastní okolnosti prodeje budou přezkoumány a převodní hodnota bude přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumány vždy, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li tu pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní úřad pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Například celní úřad mohl již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohl se již tímto přezkoumáním nebo těmito informacemi přesvědčit, že spojení cenu neovlivnilo.
- 3. Nemůže-li celní úřad přijmout převodní hodnotu bez dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž je třeba, aby mohl přezkoumat okolnosti prodeje. V této souvislosti by měl být celní úřad připraven přezkoumat odpovídající stránky převodu, včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k příslušné ceně, za účelem rozhodnutí, zda spojení cenu ovlivnilo. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou podle ustanovení § 65 odst. 3 zákona ve spojení, kupují a prodávají jeden druhému, jako kdyby ve spojení nebyli, dokládá to, že cena nebyla spojením ovlivněna. Byla-li například cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné praxi stanovení ceny v dotyčném výrobním odvětví nebo způsobem, jimž prodávající sjednává ceny v prodejích s kupujícími, kteří s ním ve spojení nejsou, dokládá to, že cena nebyla spojením ovlivněna. Dalším příkladem je, ukázalo- li se, že cena je dostatečná k zajištění úhrady všech nákladů a k dosažení zisku, který odpovídá celkovému zisku dosaženému podnikem za určité období (například za roční období) při prodejích zboží stejné kategorie nebo druhu. To dosvědčuje, že cena nebyla ovlivněna.
- 4. Ustanovení § 66 odstavec 4 zákona poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní cena je velmi blízká ceně použité k porovnání, která byla již dříve celním úřadem přijata, a je proto přijatelná podle § 66 zákona. Odpovídá-li některé z hodnot uvedených v § 66 odst. 4 zákona, není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle § 66 odst. 3 zákona. Má-li celní úřad již dostatek informací, aby se ujistil bez dalšího podrobného šetření, že některé z měřítek uvedených v § 66 odst. 4 zákona vyhovuje, není důvodu, aby požadoval od dovozce aby prokazoval, že měřítko může být splněno.
K § 66 odst. 4 zákona
K určení, že nějaká hodnota je „velmi blízká“ druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet prvků. Jde zejména o povahu dováženého zboží, povahu výrobního odvětví o které jde, období, v němž se zboží dováží a o to, zda rozdíl hodnot je význačný z obchodního hlediska. Poněvadž se tyto prvky mohou případ od případu lišit, nelze na každý případ uplatnit jednotnou normu, jako třeba pevné procento. Například k určení, zda převodní hodnota je velmi blízká hodnotě uvedené v § 66 odst. 4 písm. a) - c) zákona, malý rozdíl v hodnotě jednoho druhu zboží může být nepřijatelný, zatímco velký rozdíl u jiného druhu zboží může být přijatelný.
K § 67 odst. 1 zákona
Za nepřímé placení se považuje například úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávajícího kupujícím.
K § 68 a 69 zákona
- 1. Při uplatňování těchto ustanovení se celní úřad, tam kde je to možné, odvolá na prodej stejného zboží nebo podobného zboží, uskutečněný na stejné obchodní úrovni a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které má být hodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se, je-li to přiměřené, odvolat na prodej stejného nebo podobného zboží uskutečněný za jedné z těchto tří podmínek:
- a) prodej na stejné obchodní úrovni, ale v odlišném množství,
- b) prodej na odlišné obchodní úrovni, ale v podstatě stejném množství, nebo
- c) prodej na odlišné obchodní úrovni a v odlišném množství.
- 2. Zjistí-li se prodej za jedné z těchto tří podmínek, provedou se úpravy podle okolností zohledňující:
- a) pouze prvky množství,
- b) pouze prvky obchodní úrovně, nebo
- c) obojí, prvky obchodní úrovně i prvky množství.
- 3. Výraz „nebo“ připouští pružnost v použití prodejů a provedení potřebných úprav v každé ze tří podmínek uvedených pod bodem 1.
- 4. Podmínkou pro jakoukoliv úpravu z důvodu odlišné obchodní úrovně nebo odlišného množství je, že taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, se provede pouze na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují rozumnost a správnost takové úpravy, například podle platných ceníků, které uvádějí ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Jako příklad lze uvést zásilku dováženého zboží, které má být hodnoceno, obsahující 10 jednotek. Stejné nebo podobné dovezené zboží, pro které existuje převodní hodnota, bylo prodáno v množství 500 jednotek a bylo zjištěno, že prodávající poskytuje množstevní slevy. Potřebná úprava může být provedena s použitím ceníku a v něm uvedené ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba vyžadovat, aby se uskutečnil i prodej v množství 10 jednotek, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a pravdivý. Není-li tu však takové objektivní měřítko, není určení celní hodnoty podle ustanovení § 68 a 69 vhodné.
K § 70 odst.1 zákona
- 1. příklad: Zboží se prodává podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:
Příloha č. 9 Vysvětlující poznámky k celní hodnotě K § 65 odst. 3 zákona K § 66 odst. 2 zákona K § 66 odst. 2 písm. a) 3. zákona K § 66 odst. 2 písm. b) zákona K § 66 odst. 3 zákona K § 66 odst. 4 zákona K § 67 odst. 1 zákona K § 68 a 69 zákona K § 70 odst.1 zákona Prodané množství Jednotková cena Počet prodejů Celkové množství prodané
v dané cenové skupině1 - 10 jednotek 100 10 prodejů po 5 jednotkách
5 prodejů po 3 jednotkách65 11 -25 jednotek 95 5 prodejů po 11 jednotkách 55 více než 25 jednotek 90 1 prodej za 50 jednotek
1 prodej za 30 jednotek80 Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.
- 2. příklad: Došlo ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodá 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodá 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto příkladu největší počet je 500 prodaných jednotek, proto je jednotková cena největšího úhrnného množství 95.
- 3. příklad: Situace, kdy se různé množství prodá za různé ceny.
- • Prodeje
Příloha č. 9 Vysvětlující poznámky k celní hodnotě K § 65 odst. 3 zákona K § 66 odst. 2 zákona K § 66 odst. 2 písm. a) 3. zákona K § 66 odst. 2 písm. b) zákona K § 66 odst. 3 zákona K § 66 odst. 4 zákona K § 67 odst. 1 zákona K § 68 a 69 zákona K § 70 odst.1 zákona Prodané množství Jednotková cena 40 jednotek 100 30 jednotek 90 15 jednotek 100 50 jednotek 95 25 jednotek 105 35 jednotek 90 5 jednotek 100
- • Celkem
Příloha č. 9 Vysvětlující poznámky k celní hodnotě K § 65 odst. 3 zákona K § 66 odst. 2 zákona K § 66 odst. 2 písm. a) 3. zákona K § 66 odst. 2 písm. b) zákona K § 66 odst. 3 zákona K § 66 odst. 4 zákona K § 67 odst. 1 zákona K § 68 a 69 zákona K § 70 odst.1 zákona Celkové prodané množství Jednotková cena 65 90 50 95 60 100 25 105 V tomto případě je největší počet prodaných kusů za určitou cenu 65, takže jednotková cena v největším úhrnném množství je 90.
- • Prodeje
K § 70 odst. 1 písm. a) zákona
- 1. „Zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Částka pro účely této srážky by se měla určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho údaje byly v rozporu s částkami dosaženými v prodejích dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v tuzemsku. Jsou-li údaje dovozce neslučitelné s těmito částkami, může být částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na jiných odpovídajících informacích než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.
- 2. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh musí být otázka, je-li určité zboží „stejné kategorie nebo stejného druhu“ rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo sortimentu dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v tuzemsku, které zahrnují zboží, jež má být hodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely § 70 zákona „zboží stejné kategorie nebo stejného druhu“ zahrnuje jak zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.
K § 70 odst. 3 zákona
- 1. Použije-li se tato metoda, budou srážky za hodnotu přidanou dalším zpracováním nebo přepracováním založeny na objektivních a vyčíslitelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Základem pro výpočty budou vzorce, návody, výpočetní metody a výrobní postupy uznané v tomto výrobním odvětví.
- 2. Tato metoda určení celní hodnoty nebude obvykle uplatněna, ztratí-li zboží dalším zpracováním nebo přepracováním svou povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy přestože dovezené zboží ztratí svou totožnost, hodnota přidaná zpracováním nebo přepracováním se dá přesně zjistit bez nadměrných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy si dovezené zboží zachová svou totožnost, ale tvoří tak malý prvek zboží prodávaného v tuzemsku, že použití této metody hodnocení by bylo neodůvodněné. Vzhledem k uvedenému je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.
K § 71 zákona
- 1. Obecně platí, že se celní hodnota podle tohoto ustanovení určuje na základě informací snadno dostupných v tuzemsku. Pro účely určení vypočtené hodnoty však může být nezbytné přezkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno, nebo jiné informace, které je nutno opatřit mimo tuzemsko. Mimoto ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravomoci tuzemských orgánů. Použití metody vypočtené hodnoty bude vesměs omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající osoby ve spojení a výrobce je ochoten poskytnout tuzemským orgánům potřebné výpočty nákladů a poskytnout jim v případě potřeby možnost následného ověření.
- 2. „Cena nebo hodnota“ zmíněná v § 71 odst. 1 písm. a) zákona se určí na základě údajů týkajících se výroby hodnoceného zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodním účetnictví výrobce, pokud toto účetnictví je slučitelné se všeobecně přijatými zásadami účetnictví uplatňovanými v zemi výroby zboží.
- 3. „Částka pro zisk a všeobecné výlohy“ zmíněné v § 71 odst. 1 písm. b) zákona se určuje na základě informací poskytnutých výrobcem nebo jeho jménem, ledaže by jeho číselné údaje nebyly slučitelné s číselnými údaji, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do tuzemska.
- 4. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty započítána dvakrát.
- 5. V této souvislosti je nutno poznamenat, že „částku pro zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém zvláštním případě zisk výrobce je nízký, a všeobecné výlohy vysoké, jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek mohou být přesto slučitelné s částkami, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu. To se může například stát, zavádí-li se výrobek v tuzemsku a výrobce se spokojil s nulovým nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že dosahuje nízký zisk při prodejích dováženého zboží z důvodu zvláštních obchodních okolností, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné částky zisku, jsou-li doloženy závažnými obchodními důvody, které je ospravedlňují a jeho cenová politika odpovídá obvyklé cenové politice tohoto výrobního odvětví. Taková situace může nastat, byli-li například výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyráběných v tuzemsku a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali konkurenceschopnost. Nejsou-li částky pro zisk a všeobecné výlohy přiznané výrobcem slučitelné s těmi, které obvykle odpovídají prodejům zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, uskutečňovaným výrobci v zemi vývozu pro vývoz do tuzemska, částka pro zisk a všeobecné výlohy může být založena na jiných odpovídajících informacích, než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.
- 5. Zda je určité zboží „stejné kategorie nebo stejného druhu“ jako jiné zboží, musí být určeno případ od případu s přihlédnutím k souvisejícím okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení § 71 odst. 1 písm. b) zákona je nutno zkoumat prodeje na vývoz do tuzemska u co nejužší skupiny nebo sortimentu zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat nutné informace. Pro účely § 71 odst. 1 písm. b) zákona musí být „zboží stejné kategorie nebo stejného druhu“ ze stejné země jako zboží, které má být hodnoceno.