1. účinné od 1. 1. 199542. V § 33 odst. 1 se odkaz a poznámka označená jako č. 5) označuje jako č. 13).
  2. účinné od 1. 1. 199543. V § 33 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(14) Jestliže daňový subjekt změní sídlo nebo bydliště, popřípadě u něho dojde ke změně místní příslušnosti z jiného důvodu, oznámí tuto změnu svému dosavadnímu místně příslušnému správci daně, který vyznačí na osvědčení omezení doby jeho platnosti. Před skončením této doby je daňový subjekt povinen předložit toto osvědčení správci daně v místě svého nového sídla nebo bydliště, který mu vydá nové osvědčení o registraci s vyznačením dne platnosti přeregistrace. Tímto dnem přechází místní příslušnost na správce daně v místě nového sídla nebo bydliště daňového subjektu. Touto přeregistrací zůstává původní den účinnosti registrace k jednotlivým daním zachován.“.

    účinné od 1. 1. 1995Dosavadní odstavce 14 a 15 se označují jako odstavce 15 a 16.

  1. účinné od 1. 1. 199544. V § 34 odst. 2 se odkaz a poznámka označená jako č. 5a) označuje jako č. 14).
  2. účinné od 1. 1. 199545. § 34 odst. 5 včetně poznámek č. 15) až 18) zní:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(5) Právnické osoby a fyzické osoby mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti15) nebo z pronájmu,16) které provádějí úhrady fyzickým osobám za jejich jinou samostatně výdělečnou činnost17) nebo za pronájem18) a z těchto úhrad nesrážejí daň, jsou povinny uskutečněné úhrady oznamovat svému místně příslušnému správci daně, pokud u jednotlivé fyzické osoby přesáhne úhrada částku 40 000 Kč za kalendářní rok. V oznámení se uvede jméno, bydliště, případně místo podnikání fyzické osoby, vyplacená částka, den a důvod úhrady. Oznámení se zašle nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena.

  3. účinné od 1. 1. 199515) § 7 zákona č. 586/1992 Sb.
  4. účinné od 1. 1. 199516) § 9 zákona č. 586/1992 Sb.
  5. účinné od 1. 1. 199517) § 7 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.
  6. účinné od 1. 1. 199518) § 9 a 10 zákona č. 586/1992 Sb.“.
  1. účinné od 1. 1. 199546. V § 34 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 10, které včetně poznámek č. 19) a 20) znějí:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(6) Orgány sociálního zabezpečení11) jsou povinny poskytnout správcům daně na jejich vyžádání seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, které tyto osoby uvedly v přehledu podle zvláštního zákona.19)

    účinné od 1. 1. 1995(7) Zdravotní pojišťovny12) jsou povinny poskytnout správcům daně na jejich vyžádání seznam plátců pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, které tyto osoby uvedly v přehledu podle zvláštního zákona.20)

    účinné od 1. 1. 1995(8) Orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny oznamují správcům daně na jejich vyžádání též i výši zaplaceného pojistného a vracení pojistného včetně data, kdy k těmto úhradám došlo.

    účinné od 1. 1. 1995(9) Úřady práce jsou povinny sdělovat správcům daně na jejich vyžádání částku hmotného zabezpečení vyplácenou jednotlivým uchazečům o zaměstnání včetně data, kdy byla vyplacena.

    účinné od 1. 1. 1995(10) Statistické orgány jsou povinny poskytovat správcům daně údaje potřebné k vedení registru daňových subjektů.

  2. účinné od 1. 1. 199519) § 15 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.
  3. účinné od 1. 1. 199520) § 24 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.“.
  4. účinné od 1. 1. 1995Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 11 až 17.

  1. účinné od 1. 1. 199547. V § 34 novém odstavci 11 se odkazy označené jako č. 5d) a 6) označují jako č. 21) a 22).
  2. účinné od 1. 1. 199548. V § 34 novém odstavci 17 se za slovo „oznámit“ vkládá slovo „neprodleně“ a odkaz označený jako č. 1a) se označuje jako č. 4).
  3. účinné od 1. 1. 199549. V § 37a odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Není-li dosaženo souhlasu k blokovému řízení, lze v řízení podle § 37 uložit pokutu jen v rozsahu podle tohoto odstavce.“.
  4. účinné od 1. 1. 199550. V § 40 odst. 1 se odkaz označený jako č. 6a) označuje jako č. 23) a na konci se připojuje tato věta: „Není-li v tomto nebo v jiném daňovém zákoně stanoveno jinak, daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo hlášení.“.
  5. účinné od 1. 1. 199551. V § 40 odst. 2 se ve třetí větě za slova „plní funkci daňového přiznání“ vkládají slova „nebo hlášení“.
  6. účinné od 1. 1. 199552. § 40 odst. 3 včetně poznámky č. 24) zní:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(3) Daňové přiznání nebo hlášení se podává nejpozději do 31. března roku následujícího po uplynutí ročního zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona24) mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, prodlužuje se lhůta k podání přiznání do 30. června roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování uložena u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty. Pokud v prodloužené lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne a přiznání v prodloužené lhůtě podá daňový subjekt sám, je lhůta zachována.

  7. účinné od 1. 1. 199524) Např. obchodní zákoník, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 21/1992 Sb.“.
  1. účinné od 1. 1. 199553. V § 40 odst. 4 se v první větě slovo „patnácti“ nahrazuje slovem „dvacetipěti“.
  2. účinné od 1. 1. 199554. V § 40 odst. 5 se na konci připojují slova „nebo hlášení“.
  3. účinné od 1. 1. 199555. V § 40 odst. 7 v první větě se vypouštějí slova „za předchozí zdaňovací období“ a slova „zemřelého poplatníka do tří měsíců po úmrtí poplatníka“ se nahrazují slovy „zemřelý daňový subjekt do šesti měsíců po jeho úmrtí“.
  4. účinné od 1. 1. 199556. V § 40 odst. 8 se slovo „poplatník“ nahrazuje slovy „daňový subjekt“.
  5. účinné od 1. 1. 199557. V § 40 odst. 9 se slovo „poplatník“ nahrazuje slovy „daňový subjekt“.
  6. účinné od 1. 1. 199558. V § 40 odst. 11 se odkaz označený jako č. 6a) označuje jako č. 23), slovo „poplatník“ se nahrazuje slovy „daňový subjekt“" a na konci odstavce se připojuje tato věta, která včetně poznámky č. 25) zní: "Prohlášením konkurzu se daňové řízení nepřerušuje.25)
    účinné od 1. 1. 1995
  7. účinné od 1. 1. 199525) § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb.“.
  1. účinné od 1. 1. 199559. V § 40 odst. 12 se slovo „poplatník“ nahrazuje slovy „daňový subjekt“.
  2. účinné od 1. 1. 199560. § 40 odst. 14 zní:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(14) V průběhu konkurzu až do jeho skončení je plátce daně z přidané hodnoty a spotřebních daní povinen podávat daňová přiznání nebo hlášení vždy měsíčně ve lhůtě stanovené v odstavci 4 i v případech, kdy je dosud podával za delší než měsíční zdaňovací období.“.

  1. účinné od 1. 1. 199561. V § 40 se za odstavec 14 vkládá nový odstavec 15, který zní:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(15) Daňovým subjektům jsou zachována práva a povinnosti ohledně daňové povinnosti po dobu stanovenou v § 47 pro vyměření daně a ohledně placení daně po dobu stanovenou v § 70 pro vymáhání daňových nedoplatků i v případech, že mezitím již přestaly být daňovými subjekty.“.

    účinné od 1. 1. 1995Dosavadní odstavce 15 a 16 se označují jako odstavce 16 a 17.

  1. účinné od 1. 1. 199562. V § 41 odst. 1 se slova „,než jak jím byla přiznána nebo správcem daně vyměřena,“ nahrazují slovy "nebo daňová ztráta nižší, než jeho poslední známá daňová povinnost,", za první větu se vkládá tato věta: „V dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení uvede daňový subjekt i den zjištění důvodů pro jeho podání.“ a na konci odstavce se připojují tyto věty: „Nestanoví-li tento nebo jiný daňový zákon jinak, dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší lze podat za podmínek stanovených v odstavci 4, a to ve stejné lhůtě, která je stanovena pro dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost vyšší nebo daňovou ztrátu nižší; účinky nastávají dnem uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud daňový subjekt neplatně podá dodatečné daňové přiznání ještě před stanovením daně nebo daňové ztráty, budou údaje v něm uvedené využity při jejím vyměření. Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle § 46 odst. 5, platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku.“.
  2. účinné od 1. 1. 199563. V § 41 odst. 2 se za první větu vkládají tyto věty: „Je-li na základě úkonu správce daně vydáno rozhodnutí o daňovém základu či dani, za dobu ukončení úkonu se považuje den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání nebo hlášení podle odstavce 1 se do doby ukončení úkonu správce daně přerušuje a nová lhůta počne běžet od ukončení tohoto úkonu. Tato nová lhůta se uplatní i v případě, že v době trvání úkonu správce daně marně uplynula lhůta stanovená pro podání dodatečného daňového přiznání nebo hlášení zvláštním daňovým zákonem.“.
  3. účinné od 1. 1. 199564. V § 41 odst. 4 se slova „než jak byla daňovým subjektem přiznána nebo správcem daně vyměřena,“ nahrazují slovy „proti poslední známé daňové povinnosti,“.
  4. účinné od 1. 1. 199565. V § 41 odst. 4 písm. b) se za slovo „(příjmů)“ vkládají slova „či uskutečněných zdanitelných plnění“ a za slovo „(výdajů)“ slova „či přijatých zdanitelných plnění“.
  5. účinné od 1. 1. 199566. V § 41 odst. 4 písm. c) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
    účinné od 1. 1. 1995
    1. účinné od 1. 1. 1995„d) by jím měla být dotčena daňová povinnost stanovená správcem daně na podkladě dodatečného daňového přiznání nebo hlášení podaného podle odstavce 1.“.
  1. účinné od 1. 1. 199567. V § 41 odst. 5 se za slovo „pokut“ vkládají slova „a zvýšení daně“.
  2. účinné od 1. 1. 199568. V § 41 odst. 6 se ve druhé větě slova „daňovému přiznání nebo hlášení původně podanému“ nahrazují slovy „poslední známé daňové povinnosti“.
  3. účinné od 1. 1. 199569. § 42 se vypouští.
  4. účinné od 1. 1. 199570. V § 43 odst. 1 se za slovo „podaného“ vkládá slovo „daňového“, za slovo „hlášení“ se vkládají slova „,nebo dodatečného daňového přiznání nebo hlášení“ a dále se slovo „poplatníkem“ nahrazuje slovy „daňovým subjektem“ a slovo „poplatníkovi“ se nahrazuje slovy „daňovému subjektu“.
  5. účinné od 1. 1. 199571. V § 43 odst. 2 se slovo „poplatníkovi“ nahrazuje slovy „daňovému subjektu“.
  6. účinné od 1. 1. 199572. § 43 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(3) Pokud je den podání daňového přiznání nebo hlášení dnem počátku běhu lhůty pro rozhodnutí správce daně nebo pokud je počátek běhu lhůty od tohoto dne odvozován, běh lhůty se vydáním výzvy podle předchozích odstavců přerušuje a nová lhůta počne běžet až ode dne, kdy jsou odstraněny pochybnosti vytýkané správcem daně ve výzvě.“.

  1. účinné od 1. 1. 199573. V § 44 odst. 1 se za slovo „hlášení“ vkládají slova ", dodatečné daňové přiznání nebo hlášení" a na konci se připojuje tato věta: „Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání nebo hlášení ani na výzvu správce daně, je správce daně oprávněn předpokládat, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání nebo hlášení daň ve výši nula.“.
  2. účinné od 1. 1. 199574. V § 44 odst. 2 se slovo „poplatník“ nahrazuje slovy „daňový subjekt“ a za slovo „hlášení“ se vkládají slova „nebo dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení“.
  3. účinné od 1. 1. 199575. V § 46 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Je-li takto vyměřená daň vyšší než daň vypočtená daňovým subjektem v daňovém přiznání či hlášení, je rozdíl splatný do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření daně.“.
  4. účinné od 1. 1. 199576. V § 46 odst. 5 ve druhé větě se za slova „za den doručení“ vkládají slova „tohoto rozhodnutí“ a vypouštějí se slova „nebo jde-li o dodatečné přiznání nebo hlášení“. Na konci odstavce se připojuje tato věta: „Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání nebo hlášení.“.
  5. účinné od 1. 1. 199577. V § 46 odst. 7 v poslední větě se nahrazuje slovo „patnácti“ slovem „třiceti“ a na konci se připojují tyto věty: „Tato náhradní lhůta splatnosti, jakož i náhradní lhůta splatnosti podle odstavce 4, nemá vliv na uplatnění penále podle § 63. Tento postup se uplatní přiměřeně i při vyměření daně nižší, než byla poslední známá daňová povinnost.“.
  6. účinné od 1. 1. 199578. V § 46a odst. 3 se slova „koeficientů a ukazatelů“ nahrazují slovy „koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny“.
  7. účinné od 1. 1. 199579. V § 48 odst. 2 v první větě se za slovo „předcházejí“ vkládá slovo „pravomocnému“.
  8. účinné od 1. 1. 199580. V § 48 odst. 4 písm. c) se za slovo „výměru“ vkládají slova „nebo jiná jednoznačná identifikace rozhodnutí,“.
  9. účinné od 1. 1. 199581. V § 48 odst. 5 ve druhé větě se slova „vrátí je správce daně odvolateli“ nahrazují slovy „vyzve správce daně odvolatele“ a za druhou větu se vkládá tato věta: „V případech, že odvolání lze zamítnout podle odle § 49 odst. 2, výzva se omezí jen na doplnění těch chybějících zákonných náležitostí, které jsou rozhodné pro posouzení odůvodněnosti zamítnutí, případně se od výzvy upustí.“.
  10. účinné od 1. 1. 199582. V § 48 odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Dnem zpětvzetí odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému byl tento úkon učiněn, právní moci.“.
  11. účinné od 1. 1. 199583. V § 48 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(9) Příjemce rozhodnutí se může vzdát svého práva na odvolání po celou dobu běhu odvolací lhůty; dnem vzdání se odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému byl tento úkon učiněn, právní moci.“.

    účinné od 1. 1. 1995Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12.

  1. účinné od 1. 1. 199584. § 49 odst. 2 písm. a) zní:
    účinné od 1. 1. 1995
    1. účinné od 1. 1. 1995„a) je nepřípustné,“.
  1. účinné od 1. 1. 199585. § 49 odst. 3 zní:
    účinné od 1. 1. 1995

    účinné od 1. 1. 1995„(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 musí být odůvodněno, pokud se v něm nevyhovuje odvolání v plném rozsahu. V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 1 se musí správce daně vypořádat se všemi důvody v odvolání uvedenými. V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 2 uvede správce daně jen důvody, pro které bylo odvolání zamítnuto, a ostatními důvody ve věci samé se nezabývá.“.

  1. účinné od 1. 1. 199586. V § 50 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Zjistí-li odvolací orgán, že jsou splněny u správce daně prvního stupně podmínky pro rozhodnutí podle § 49 odst. 2, vrátí věc k rozhodnutí s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně prvního stupně, který je právním názorem odvolacího orgánu vázán.“.