Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. 1. (1) Kůže vydělaná se získává zpravidla ze střední vrstvy (škáry) zvířecích koží, zbavených předchozími pracemi srsti, pokožky a podkožního vaziva činěním (vyděláváním). Vlákna takto upravených holin se činěním prosytí látkami obsahujícími tříslovinu, čímž se chrání před hnilobou, a získávají částečně již tímto činěním, částečně pak dalším mechanickým nebo chemickým zpracováním, barvením a pod., vlastnosti potřebné k výrobě koženého zboží (pevnost, tažnost, vláčnost, stejnoměrnou tloušťku, barvu atd.).

   (2) Podle hmot upotřebených k činění se rozeznává:

   1. a) činění tříslem čili tříslení na červeno, čímž se rozumí nejen vydělávání kůrami koželužskými (jako je kůra dubová, smrková, jedlová, vrbová, jilmová, březová, kaštanová atd.), nýbrž také jinými rostlinnými částmi obsahujícími tříslovinu (jako kvebrachovým dřevem, valonkami, duběnkami, divi-divi, myrobalány, škumpou atd.), a výtažky z nich, jako katechu a kino;
   2. b) činění solemi minerálními (chromitými a j.); zvláštní druh jeho je činění kamencem čili jirchářství;
   3. c) činění tukem čili zámišnictví.

1. 2. (1) Tříslem a minerálními solemi se vyčiňují nejen velké, těžké kůže (hovězí a koňské), nýbrž též kůže menších zvířat (jako kůže telecí, ovčí, kozí atd.) na kůže na podešve a svršky, na hnací řemeny, na kůže sedlářské a na kůže k výrobě zboží brašnářského.

   (2) Tříslem činěná kůže se liší od kůže činěné minerálními solemi (chromitými a j.) již zevně barvou, jež je u kůže tříslem činěné světle hnědá až tmavohnědá, někdy také načervenalá až červená, u kůže minerálními solemi činěné zpravidla šedě nazelenalá. Dalším znakem kůže vyčiněné minerálními solemi je menší specifická váha a velký obsah popela. Spálíme-li kůži činěnou tříslem, zbude lehký, ve vzduchu poletující popel, kdežto kůže vyčiněná minerálními solemi dává popel pevnější, bělozelený nebo žlutavý.

   (3) Nezřídka se vyskytuje činění smíšené; kůže, která nebyla vyčiněna jedině minerálními solemi, nýbrž smíšeně, má v popelu znaky uvedené shora pro činění minerálními solemi a projednává se jako kůže činěná minerálními solemi.

   (4) Kamencem činěná kůže čili jircha je bílá a vláčná, připravuje se obyčejně z koží mladých koz, ovcí a telat a používá se jí k výrobě rukavic a zboží galanterního.

   (5) Kůže činěná tukem čili zámiš (též kůže olejová nebo prací) je žlutohnědá, měkká a vlnatá (na způsob sukna); připravuje se z koží zvěře (z koží srnčích, jeleních a pod.), avšak také z koží ovčích, kozích a z jiných, většinou odštěpením lícní části, a užívá se jí k výrobě rukavic, kožených kalhot a pod. a jako kůže k cídění.

1. 3. Zvířecí kůže se srstí, napolo nebo zcela zpracované na straně k masu, patří ke kožešině upravené (saz. čís. 345); avšak obyčejné kůže se srstí (hovězí, telecí atd.), které byly namaštěny, načerněny nebo barveny (apretovány na kůži svrškovou), se projednávají jako kůže.
2. 4. (1) Za kůži přírodní barvy (nebarvenou) se považuje jen kůže v barvě získané pouze činěním. Jako barvená se projednává i kůže jen zhruba natřená obyčejnou barvou anebo kůže s nátěrem bílým nebo barevným. Černě leštěná (černěná) kůže se klade na roveň kůži černě barvené.

   (2) Rovněž tak patří k barvené kůži i ta, která po vyčinění působením olověného cukru a kyseliny sírové nabyla světlejšího barevného odstínu; navlhčí-li se tato kůže a vystaví účinku sirníku sodného nebo sirníku amonného, objeví se zejména na líci skvrna stejnoměrně černá nebo hnědá.

   (3) Za vzorkovanou kůži se pokládá kůže s vytlačenými okrasami, jako s hvězdičkami, ornamenty a pod.; je-li taková kůže vykrojena nebo přikrojena na pruhy nebo jinak anebo slepena (kožené čalouny a pod.), projednává se jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342.

   (4) Barvená a vzorkovaná kůže, jakož i kůže s uměle vytlačeným lícem (rytými válci nebo deskami) se projednává podle druhů zvířat, z nichž pochází, podle saz. pol. 329b), saz. čís. 330, 333, 334 nebo 337, ať líc napodobuje líc kůže hadí, hroší, ještěrčí, krokodilí, rybí, sloní, tulení, vepřové atd., nebo má jakýkoli jiný ráz. Juchta (juchtová kůže) a její napodobeniny se projednávají rovněž podle druhů zvířat, z nichž pocházejí, podle saz. čís. 329, 330, 333 nebo 334.

   (5) Jako kůže s lícem uměle vytlačeným (t. j. rytými válci nebo deskami) se projednává též kůže kostkovaná (jemně lícovaná), jakož i kůže s lícem long-grainovým, boxovým a šagrénovým.

   (6) Bez zřetele na svoji jinakou povahu se však projednává kůže rukavičkářská podle saz. čís. 335, kůže lakovaná podle saz. čís. 336, kůže bronzovaná podle saz. čís. 337.

1. 5. Při projednávání zůstává nepovšimnuto poltění kůže nebo její části, jímž se štěpí v tenčí vrstvy (souběžné s povrchem), nehledíc k výjimkám u saz. pol. 329a) a saz. čís. 332.
2. 6. Odřezky a jiné odpadky, vzniklé při úpravě kůže nebo dalším jejím zpracováním, jichž lze ještě jako kůže upotřebit, se projednávají — vyjma kůži odpadkovou vydělanou na způsob podešvic, v saz. pol. 328c) výslovně uvedenou, a nepatří-li povahou do saz. čís. 331 nebo 332 — podle poznámky za saz. čís. 337; hodí-li se však takové odřezky pouze za surovinu k výrobě umělé kůže nebo klihu, projednávají se jako kůže na klih podle saz. čís. 656.
3. 7. (1) Předměty vykrojené z kůže, pak odkrojky a pruhy kůže, jež byly vyrobeny stmelením, vřezáním nebo výkrojem okras, dírkováním, prošíváním, šitím atd., se projednávají jako kožené zboží výslovně nejmenované saz. čís. 342, nestanoví-li sazebník jinak.

   (2) Vykrojenou kůží je kůže zřejmě upravená pro určitý účel pouze jednoduchým přikrojením anebo vyražením, na př. pouze přikrojené nebo vyražené holínky, nárty, podešve, podpatkové plátky, kožené zástěry, jakož i kůže upravená na pásky do klobouků, na štítky k čepicím, na lemovky, míry, potítka, kokardy, růžice, podložky dírek u rukavic, podnosy atd.

   (3) Kůže ve čtvrtkách, v polovičních vazech nebo v částech ještě menších, jež není zřejmě upravena pro určitý účel, se nepovažuje za kůži vykrojenou ve smyslu 2. poznámky za saz. čís. 337, nýbrž se projednává — podle své povahy — podle saz. čís. 328 až 337.

Saz. čís. 328.

Kůže hovězí a koňská, vydělaná na způsob podešvic (též na hnací řemeny).

1. 1. (1) Jako kůže vydělaná na způsob podešvic se projednává všechna kůže hovězí nebo koňská (též buvolí a mezčí), též barvená, hodící se k výrobě podešví pro svou tuhost, tloušťku nebo jinakou povahu.

   (2) K podešvicím patří také méně silná kůže stélková (stélkovice). Zvláštním druhem podešvice je vacheta (useň vachetová), t. j. lehčí podešvice jemně upravená, pak podešvice jasně červeně vyčiněná kůrou hemlockovou (kůrou jedle hemlockové).

   (3) Dále sem patří silnější, ohebná, nemaštěná nebo jen málo maštěná chromem činěná kůže, jíž se užívá na podešve sportovní obuvi nebo na ochranné povlaky proti smyku a na převodní řemeny.

   (4) Okolnost, že celé kůže nebo odkrojky z nich (vazy, hlavy, krajiny nebo slabiny) nemají na vnějších (obvodních) částech vlastností shora uvedených nebo jich mají jen poskrovnu, není ještě důvodem, aby se neprojednávaly podle saz. pol. 328a), po příp. saz. pol. 328b). Tím je třeba se též řídit při projednávání odpadkové kůže saz. pol. 328c).

   (5) Kůže, jež pro své promaštění není způsobilá k použití na podešvici, patří do saz. čís. 329 (vyjma kůži na řemeny hnací a metací).

1. 2. Kůže na hnací řemeny je silná, maštěná, též barvená hovězí kůže vyčiněná podobně jako kůže na podešvice, vyskytují se většinou ve hřbetech (kruponech). Stejně se projednává též kůže na metací řemeny, jež je silně maštěná, činěná obyčejně minerálními solemi (chromitými) a ze které se vyrábějí metací řemeny pro tkalcovské stavy.
2. 3. Hřbetem (kruponem, jádrem) se nazývá část kůže pokrývající hřbet a boky zvířete, z níž byly odděleny hlava, plece a části břišní. Hřbet je zpravidla přikrojen do tvaru čtyřúhelníka. Též hřbety rozříznuté na půlky se projednávají podle saz. čís. 328. Na rozdíl od hřbetů, jež se projednávají podle saz. pol. 328a), zařaďují se jako jiná hovězí a koňská kůže, vydělaná na způsob podešvic, do saz. pol. 328b) kůže celé, půlky nebo čtvrtky koží, jakož i menší kusy, pokud tyto menší kusy nepatří jakožto části vazu, nožin nebo slabin ke kůži odpadkové saz. pol. 328c).
3. 4. (1) Kůže odpadková jsou okrajové části kožní plochy, které byly odděleny od plochy hřbetní (kruponu), a nazývá se vazem, nožinou nebo slabinou (krajinou, částí břišní), podle toho, z které části pochází.

   (2) Tyto části nejsou vyloučeny z projednání podle saz. pol. 328c) ani tenkrát, tvoří-li spolu souvislý kus (na př. dolení části vazu s nožinami nebo nožiny se slabinami atd.), pokud neobsahují části hřbetu (kruponu).

   (3) Do saz. pol. 328b) patří též kůže umělá (umělá kůže v deskách), která se vyrábí lepením a lisováním z drtin kožených, z drtin od postruhování nebo poltění (odpadků při úpravě koží) nebo z kožených odřezků.

   (4) Kůže k výrobě mykacích povlaků, saz. čís. 329.

   (5) Kůže rámová na boty (zvaná weltings), saz. pol. 344a).

   (6) Pruhy z kůže na řemeny hnací nebo metací, saz. pol. 344b).

Saz. čís. 329.

Kůže hovězí a koňská, vydělaná jinak než na způsob podešvic, též úplně upravená, avšak nelakovaná.

1. 1. Do tohoto saz. čísla patří všeliká kůže hovězí a koňská (ne však lakovaná a bronzovaná) vydělaná jakýmkoli způsobem, nikoli však na způsob podešvic, v celých kožich, půlkách, čtvrtích nebo menších kusech, a to též poltěná na straně k masu nebo k líci. Takové kůže se užívá zvláště jako kůže svrškové a k pracím sedlářským (hlazenice). Zvláštní druhy jsou na př. vláčná kravina, vyrobená z koží volských nebo kravských, sice silná, ale ohebná, kůže japonská, t. j. jircha vyčiněná kamencem a ledkem z kůže jistého druhu krávy, žijícího v Japonsku, a jiné.
2. 2. (1) Kipsky (kůže zebu čili indického skotu), vyčiněné, avšak nevydělané na způsob podešvic, se projednávají jako kůže hovězí podle saz. čís. 329 buď bez zřetele na váhu kusu, je-li na nich ještě zřejmý hrbový záhyb, nebo — nelze-li na nich hrbového záhybu zjistit — jen přesahuje-li váha kusu 3 kg. Váží-li tyto kipsky jednotlivě nejvýše 3 kg, projednávají se jako kůže telecí podle saz. čís. 330.

   (2) Jiné kůže hovězí se projednávají podle saz. čís. 329 tehdy, váží-li celá kůže více než 3 kg; jde-li o půlky nebo čtvrtky, váží-li více než 1½ kg nebo více než ¾ kg.

   (3) Podle poznámky k saz. pol. 329a) se projednává hovězí a koňská poltina (štípenka) jen od rubu, a to pouze vydělaná, dále neupravená. Tyto poltiny od rubu nemají přirozený líc, a tedy ani žádné póry po chlupech. Od poltin saz. pol. 332a) se liší — jsou-li celé — svou velikostí, jinak též tím, že jsou silnější, tužší (nejsou hebké) a že jsou obyčejně činěné tříslem.

1. 3. (1) Černou kůží hovězí a koňskou saz. pol. 329a) se rozumí jak kůže jednoduše černěná (leštidlem černěná), tak i obarvená na černo, též hlazená (žehlená), maštěná nebo leštěná roztokem krve, klihu nebo šelaku, nikoli však kůže lakovaná, lisovaná nebo bronzovaná.

   (2) Jinak barvená kůže hovězí a koňská patří do saz. pol. 329b).

   (3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

1. 4. Kůže k výrobě mykacích povlaků, dovážená obyčejně ve hřbetech, maštěná a vyčiněná podobně jako kůže na hnací řemeny, patří podle své jakosti do saz. čís. 328 (podešvice). Taková kůže dovážená na dovolovací list k výrobě mykacích povlaků, požívá zvýhodněné celní sazby podle poznámky i tenkrát, je-li již přikrojena na pruhy (hřbety mykací, pásy mykací).

Saz. čís. 330.

Kůže telecí (teletina), mimo kůži lakovanou.

(1) Sem patří všechna vydělaná kůže z koží telecích bez rozdílu činění, také poltěná, vyjma kůži rukavičkářskou, telecí kůži lakovanou a bronzovanou.

(2) Teletina v celých kožich se liší od kůže hovězí tím, že váha celého kusu kůže telecí nepřesahuje 3 kg. U půlek a čtvrtek telecích koží nepřesahuje váha kusu 1½ kg, po příp. ¾ kg.

(3) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 331—334.

1. 1. (1) Hlazená a vyrovnaná kůže ovčí a jehněčí, dále neupravená, se projednává podle saz. čs. 332.

   (2) Totéž platí o kůži kozlí, kozí a kozlečí saz. čís. 331.

1. 2. (1) Podle saz. čís. 331 nebo 332 se projednává též vydělaná kůže z koží zvířat jmenovaných v saz. čís. 331 a 332, jež byla poltěna, mízdřena, zřásněna nebo čistě vyhlazena; naproti tomu se projednává podle saz. čís. 333 a 334 všechna kůže černěná, na černo nebo jinak barvená nebo jinak dále upravená (na př. zcela upravená, vzorkovaná, uměle lícovaná, zpracovaná olověným cukrem a kyselinou sírovou atd.), vyjma kůži rukavičkářskou, kůži lakovanou a bronzovanou.

   (2) U vydělaných koží kozlích, kozích a kozlečích (zejména byly-li vydělány kůže starších zvířat) je lícování, tvořící skupiny vlnovitě uspořádané, mnohem vyvinutější, zřetelněji rozčleněné nežli u slabší, lehčeji se trhající, nejadrné, houbovité kůže ovčí a jehněčí, u nichž ono lícování je menší a méně výrazné. U kůže silně hlazené a leštěné lze tyto zvláštnosti líce zřetelně pozorovat teprve tehdy, napneme-li kůži a dopadá-li na ni světlo se strany.

   (3) Kůže upravené lze rozlišit od koží ještě neupravených saz. čís. 331 a 332 tím, že — nehledíme-li ke kožím východoindickým, do nichž byl na vrchní straně vetřen olej nebo lůj — kůže ještě neupravené mají zpravidla na líci vzhled vrásčitý, nestejnoměrný a že na straně k masu lpí na nich ještě více nebo méně části podkožního vaziva; u poltin (štípenek) jsou také ještě zpravidla viditelné na řezných plochách brázdy nože.

   (4) Do saz. čís. 331 a 332 patří též kůže zatížená síranem sodným (solí Glauberovou), která pouští částečně bílou barvu, poněvadž se síran sodný sloučil s vápnem zbylým po vyloužení v síran vápenatý.

   (5) Vydělaná kůže bez další úpravy se projednává podle saz. čís. 331 a 332 i v tom případě, byla-li za účelem zatížení zpracována olověným cukrem.

   (6) Kůže zhruba natřená hrubou žlutou nebo červenou barvou se projednává jako barvená podle saz. čís. 333, po příp. 334.

   (7) Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

Saz. čís. 332.

Kůže ovčí (skopovice) a jehněčí (jehnětina), vydělaná, nebarvená, bez další úpravy.

Kůží poltěnou po rubu saz. pol. 332a) se rozumí spodní díl poltěné kůže, kdežto jinou kůží saz. pol. 332b) se rozumí kůže jednak nepoltěná, jednak poltěná se strany k líci a mající zřetelné póry po chlupech na povrchu.

Saz. čís. 335.

Kůže rukavičkářská.

1. 1. Kůží rukavičkářskou se rozumí kůže jehňat, mladých koz (kozlat) nebo jiných menších zvířat, též hříbat, činěná na jirchu, na zámiš nebo na jirchu tříslem přečiněná, hlazená nebo upravená vlnatě, měkká, hebká, tažná, ať nebarvená nebo barvená nebo jinak dále upravená. K druhům rukavičkářské kůže patří zvláště kůže glacé, jež je vyčiněna žloutkem a moukou a na lícní straně leštěna; kůže dánská (nebo švédská), upravená zpravidla na straně k masu na způsob sukna, měkká, bez lesku; dále telecí kůže kidová upravená na práce rukavičkářské a zámišová kůže srnčí, kamzičí a kůže podobné zvěře.
2. 2. Zámišová kůže ovčí poltěná, též pemzovaná (pemzou broušená), avšak dále neupravená, které se zpravidla používá k cídění, patří do saz. čís. 332; naproti tomu zámišová kůže ze zvěře a kozlů, jakož i dále upravená (vlnatě apretovaná a pod.) zámišová kůže ovčí patří do saz. čís. 335, poněvadž se právě jmenovaných druhů koží používá k pracím rukavičkářským (silnějším rukavicím, jezdeckým kalhotám atd.).
3. 3. Jako kůže rukavičkářská se projednává též paličková kůže pro piana, silnější to zámišová kůže, měkká, vlnatá, s lícní stranou, k povlékání paliček pianových.
4. 4. (1) Kůže glacé silnější, ale přece hebká, jíž se sice neužívá k výrobě jemných glacé rukavic, avšak na jiné hrubší rukavice, se projednává podle saz. čís. 335. Na takové kůži se vyskytují někdy na straně k masu lehce lpící vlákna podkožní, jež se odstraňují při stříhání rukavic.

   (2) Jako kůži rukavičkářskou k barvení lze podle poznámky k saz. čís. 335 projednávat na dovolovací list též rukavičkářskou kůži k odtučnění.

   (3) Rukavičkářská kůže přistřižená na rukavice, saz. čís. 341.

Saz. čís. 336.

Kůže lakovaná.

(1) Lakovaná kůže se vyrábí nanášením vrstvy černých nebo barevných pokostů lakových ze lněného oleje. Do saz. čís. 336 patří všechna lakovaná kůže bez zřetele na druh zvířat, z nichž pochází, a na její jinakou povahu (vzorkování a pod.).

(2) K lakované kůži patří také ony měkké, lakované druhy koží z kozin, pak z tenkých teletin, jež jsou známy pod označením jako laková kůže chevreau, calfbox a chromová.

(3) Kůže pouze přetřená průhledným pokostem nebo leštěná hladící koulí se neprojednává jako kůže lakovaná.

Saz. čís. 337.

Kůže výslovně nejmenovaná; pergamen.

1. 1. Jako kůže výslovně nejmenovaná se projednává bronzovaná kůže všech druhů, dále všechna kůže (vyjma kůži rukavičkářskou a lakovanou) z jiných zvířat, než která jsou jmenována v saz. čís. 329 až 334. Sem patří tedy na př. kůže gazelí, hadí, hroší, ještěrčí, kamzicí, krokodilí, psí, pštrosí, rybí, sloní, sobí, tulení, žabí atd., bez ohledu na to, jak byla vydělána a upravena (barvena, vzorkována atd.).
2. 2. Napodobeniny koží patřící podle ustanovení 1. vysvětlivky do saz. čís. 337 se projednávají podle druhu kůže, z níž byly umělým vytlačením líce zhotoveny. (Viz též 4. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 328—337.)
3. 3. Kůže vepřová se pozná podle toho, že póry po štětinách procházejí se strany lícní až na stranu k masu. Napodobená kůže vepřová se projednává podle ustanovení 2. vysvětlivky,
4. 4. (1) Pergamen sem patřící je pouze pergamen pravý, t. j. vyrobený z koží zvířecích. K výrobě pravého pergamenu se používá nevydělaných koží zvířecích, hlavně telecích, ovčích nebo oslích, jež se zbavují srsti, máčejí, napouštějí kamencovým roztokem, pak napínají na rámy, natírají vápnem a hladí pemzou. Od kůže vydělané se rozlišuje pravý pergamen svou tvrdou a rohovitou povahou. T. zv. olejový pergamen, sem též patřící, je obyčejný pergamen půdovaný vápnem a klihovou vodou a pak zpracovaný roztokem mýdla. Na povrchu se utvoří vrstva vápenného mýdla; čáry tužkou se lehce smyjí vlhkou látkou.

   (2) Jako pergamen se též projednávají ovčí holiny, jež byly zbaveny srsti, poltěny, pak čištěny vápnem, napjaty a na vzduchu usušeny a jež touto úpravou nabyly vzhledu pergamenu, a surové kůže (kůže přírodní) vyrobené podobným způsobem, hodící se přímo k zpracování na technické potřeby.

   (3) Pergamen může být též barvený (limbou) nebo jinak dále upravený.

   (4) Pergamenový papír, saz. čís. 291.

1. 5. (1) Za odřezky a jiné odpadky usní saz. čís. 329, 330, 333—337 se považuje směs netříděných odřezků a odpadků nepravidelných tvarů a různé velikosti, po příp. též různých druhů a barev, dovážených obyčejně v pytlích, bednách a pod. V jednotlivých zásilkách mohou být ojediněle Větší odpadkové kusy, jejichž rozměr nesmí však dosahovat čtvrtiny normální kůže příslušného druhu.

   (2) Viz též 6. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

Kožené zboží.

Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 338—344.

1. 1. Při projednávání koženého zboží se nehledí na druh a úpravu kůže použité k jeho výrobě, vedle výjimek stanovených v saz. pol. 342a) a 344b).
2. 2. (1) Zboží povlečené koží, na př. pouzdra, kufry, truhlice, polštáře, láhve, hračky, figury zvířat, se projednává jako zboží kožené. Rovněž tak se projednávají předměty povlečené kožešinou (koží se srstí), nemají-li povahy konfekcionované kožešiny saz. třídy XXXIII.

   (2) Ke koženému zboží patří dále zboží z pravého pergamenu, z přírodní kůže (z koží nevydělaných, avšak zpracovaných jiným způsobem), zboží ze zvířecích šlach nebo ze zvířecích svalových žil a ze zlatotepeckých blan saz. čís. 86.

1. 3. (1) Hedvábné stehy nemají vliv na výměru cla u brašnářského zboží z kůže, z voskovaného plátna a z hrubších látek saz. čís. 339 a u koženého zboží výslovně nejmenovaného saz. čís. 342.

   (2) To platí též o koženém zboží ostatních saz. čísel.

Saz. čís. 338.

Zboží sedlářské a řemenářské, též spojené s jinými hmotami.

1. 1. Ke zboží sedlářskému a řemenářskému patří koňské postroje (chomouty, postraňky, náojníky atd.), sedla, též sedla k jízdním kolům bez per a bez podpěry, sedlové a jezdecké postroje, otěže (ohlávky, opratě, uzdy atd.), biče (biče pro vozky, jezdecké biče atd.), sedlové pokrývky; dále řemeny všech druhů, též řemeny k bičům a k obuvi, jakož i pruhy upravené k výrobě řemenů, t. j. přikrojené, vyrážené nebo dírkované (vyjma však řemeny hnací a metací a pruhy na hnací řemeny, proužky na řemeny šicí, řemínky k rozdělovači rouna saz. pol. 344b) a řemínky šicí saz. pol. 344d)). Do saz. čís. 338 patří též zboží vyrobené spojením řemenů, jako závěsy a opasníky k šavlím, řemení na zavazadla, na pokrývky atd.
2. 2. Ke zboží sedlářskému a řemenářskému saz. čís. 338 patří vedle koženého též takové zboží vyrobené pouze z voskovaného plátna nebo z kůže a voskovaného plátna, jakož i ze hmot jmenovaných ve 2. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 338—344.
3. 3. (1) U zboží sedlářského a řemenářského se napřihlíží ke spojení s jinými hmotami, na př. s tkaninami jutovými, lněnými, plstí, látkami kobercovými, kaučukem. Zboží z jiných hmot než ve 2. vysvětlivce uvedených, na př. zboží sedlářské a řemenářské z látek tkaných nebo stávkovaných, též spojené s koží nebo s voskovaným plátnem, se však neprojednává podle saz. čís. 338, nýbrž podle své povahy, v uvedeném případě podle saz. třídy XXVI.

   (2) Sedlové pokrývky, jež se skládají z vrstev různých látek, se projednávají podle látky zatížené vyšším clem.

1. 4. (1) Biče patřící do saz. čís. 338 mohou být vyrobeny z kůže, z voskovaného plátna nebo z koží se srstí, ze dřeva nebo z rotanu, zcela nebo částečně povlečeného nebo opleteného jmenovanými hmotami.

   (2) Při projednávání se nepřihlíží ke knoflíkům opředeným textiliemi, pak ke šňůrkám k zavěšení a k textilním šňůrkám vpleteným do konce bičů; naproti tomu se projednávají biče s dřevěnými bičišti opletenými, opředenými, povlečenými nebo ozdobenými zcela nebo částečně textiliemi nebo strunami ze střev podle saz. pol. 354e), po příp. f).

   (3) Obyčejné biče pro vozky z obyčejných dřevěných bičišť s řemínky pouze nařezanými z kůže patří do saz. pol. 356c), po příp. 357b).

1. 5. (1) Sedla k jízdním kolům s pery nebo s podpěrou, saz. čís. 552.

   (2) Zboží saz. pol. 338c) s kováním a pod. ze stříbra podléhá puncovní kontrole; viz též úvodní vysvětlivky.

Saz. čís. 339.

Brašnářské zboží kožené, z voskovaného plátna a z hrubších látek.

1. 1. Ke zboží brašnářskému patří peněženky, náprsní tobolky, pouzdra na doutníky a cigarety, váčky, na př. na ruční práce, na peníze a na tabák; pásy, brašny, na př. na spisy, nákupní, cestovní, lovecké, k sedlům, na knihy a školní; dámské kabelky; kufry (ruční, cestovní, tlumoky); vaky, na př. cestovní, spací; truhlice, kasety, rámy, mapy (na spisy), vazby knih, desky na alba, pouzdra na pušky, na náboje, na pistole a jiná (etuis); torby (vojenské) a pod.
2. 2. (1) Podle saz. čís. 339 se projednávají předměty uvedené v 1. vysvětlivce, jsou-li vyrobeny z kůže, voskovaného plátna a z hrubších látek nebo jsou-li těmito hmotami povlečeny.

   (2) Proto se projednávají podle saz. čís. 339 na př náprsní tobolky z lepenky povlečené koží, dřevěné kufry a truhly povlečené koží, voskovaným plátnem nebo hrubšími látkami desky z rotanu upravené na součásti kufrů, pokládané hrubšími látkami, láhve a flakony pevně spojené s koženými pouzdry a pod.

   (3) Rovněž sem patří desky, vazby na knihy, desky na alba z lepenky, jsou-li povlečeny koží; jsou-li toliko spojeny s koží (hřbety, rohy), projednávají se podle saz. čís. 300.

   (4) Voskovaným plátnem jsou všechny látky, patřící do saz. čís. 321—323 a do saz. čís. 325.

1. 3. Brašnářským zbožím z hrubších látek saz. čís. 339 se rozumí takové brašnářské zboží, jež je vyrobeno z jutových tkanin saz. pol. 217a) a c), z hrubých lněných tkanin saz. pol. 207a) 1, 2 a 3, b)1, 2 a 3 a 216a) a b)1 a z kobercových látek. (O kobercových látkách viz 4. vysvětlivku k saz. čís. 237 ) Předměty jmenované v 1. vysvětlivce k saz. čís. 339, na př. náprsní tobolky, váčky atd., vyrobené z jiných než uvedených látek, na př. z hedvábí nebo z aksamitu, ze sukna, z bavlněných tkanin nebo ze stávkového zboží, se projednávají jako konfekční zboží saz. třídy XXVI. Tak tomu je však jen tenkrát, jsou-li příslušné předměty vyrobeny z těchto textilních látek, nikoli však, skládají-li se z kůže, z voskovaného plátna a z hrubších látek (z jutových tkanin atd.) a jsou-li pouze ozdobeny nebo jinak spojeny s hedvábím a pod. V tomto případě se projednávají podle saz. pol. 339a), b) nebo c) podle toho, jaké povahy je toto spojení.
2. 4. Výstrojem se rozumějí kovové součástky na brašnářském zboží (rámy, obloučky, uzávěrky, kování, okrasy atd.). Výstroj povlečený koží, voskovaným plátnem nebo hrubšími látkami, jenž není tudíž viditelný, zůstává při projednávání nepovšimnut. Přezky, hřebíky, háčky, malé uzávěry, pouze k upevnění nebo ke spojení jednotlivých součástí, jež jsou bezpodstatné a nemají sloužit k okrase, též jednoduché zámky na kufrech bez jiných kovových součástí, se nepovažují za výstroj a nemají vliv na projednávání. Pouzdra na pušky, školní brašny, pásy a pod. z kůže se železnými přezkami se neprojednávají tedy podle saz. pol. 339a), nýbrž podle b), po příp. podle c).
3. 5. (1) Do saz. pol. 339a) patří brašnářské zboží z voskovaného plátna, z koženého plátna a z hrubších látek, bez výstroje; vedle toho patří do a) ještě brašnářské zboží s výstrojem ze železa a z oceli, vyjma výstroj poniklovaný nebo povlečený jinými obecnými kovy.

   (2) Podle saz. pol. 339b) se projednává brašnářské zboží z kůže, váží-li kus bez výstroje nejméně 1 kg; vedle toho patří do b) jen brašnářské zboží s výstrojem z obecných kovů (též z niklu), ani nestříbřených, ani nezlacených, nebo s výstrojem ze železa nebo z oceli, je-li tento výstroj povlečen obecnými kovy nebo je-li poniklován. U zboží saz. pol. 339a) a b), jak bez výstroje, tak s výstrojem, nemá spojení s obyčejnými a jemnými hmotami vliv na projednání. Také nerozhoduje, jak je výstroj opracován; může tedy býti též broušen, leštěn, lakován, lisován nebo jinak opracován.

   (3) Podle saz. pol. 339c) se projednává všechno zboží brašnářské spojené s velmi jemnými hmotami, ať se již vyskytují tyto velmi jemné hmoty jako výstroj (zlacené nebo stříbřené obecné kovy) anebo jako jiné spojení. Do saz. pol. 339c) patří dále všechno brašnářské zboží z kůže ve váze kusu menší než 1 kg bez výstroje, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami, poněvadž podle saz. pol. 339a) a b) se projednává — nehledí-lí se k brašnářskému zboží z voskovaného nebo z koženého plátna a z hrubších látek a k brašnářskému zboží z kůže, váží-li kus nejméně 1 kg — jen zboží s výstrojem; za výstroj se však nepovažují uzávěrky bez rámů (závěry, stiskací knoflíky a pod.).

   (4) Hedvábné stehy, jimiž jsou spojeny jednotlivé kožené části, pak hedvábné šňůry určené pouze k uzavírání váčků, jež však nemají sloužit k okrase, šňůry k upevnění klíčů na brašnách a kufrech a pod zůstanou bez povšimnutí. Naproti tomu se pokládají okrasné stehy a výšivky z hedvábí za spojem s velmi jemnými hmotami.

   (5) Vyskytují-li se velmi jemné hmoty jako podšívky nebo povlaky vnitřní strany nebo vnitřních oddílů (přihrádek), přihlíží se k nim a zboží se projedná podle saz. pol. 339c).

   (6) Ruční kufry vypravené vložkami a toaletními předměty se projednávají podle povahy oddělitelných částí.

   (7) Alba, kalendáře, zápisníky atd. v kožených vazbách, saz. čís. 300.

Saz. čís. 340.

Všeliká obuv zcela nebo zčásti kožená, též spojená se zbožím textilním nebo s jinými látkami.

(1) Sem patří střevíce, boty, trepky, sandály a pod., též opánky, z kůže nebo s koží, též spojené s textilním zbožím nebo s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, také vyšívané, avšak bez výstroje (na př. přezek a pod.) z drahých kovů.

(2) Pouhé olemování kožešinou zůstává u obuvi z kůže nebo u obuvi ze zboží textilního s koží bez povšimnutí; o střevících z kožešiny spojených s koží viz vysvětlivky k saz. čís. 346.

(3) Střevíce se svršky zvlněné plsti (střevíce plstěné) nebo z látek patří do saz. čís. 340, skládá-li se celá podešev nebo značná část svršku z kůže, na př. střídají-li se pruhy látek s pruhy kůže; jsou-li však z kůže jen zapinadla, řemeny nebo je-li užito kůže k zesílení špiček a pat, nepřihlíží se k nim. Viz též vysvětlivky k saz. čís. 238.

(4) Střevíce z kůže s podešvemi kaučukovými se projednávají podle saz. čís. 340.

(5) Střevíce z kůže s dřevěnými podešvemi se projednávají jako obuv kožená podle saz. čís. 340, naproti tomu dřeváky pouze s koženými řemeny nebo nárty se projednávají jako zboží dřevěné spojené s koží saz. třídy XXXIV.

(6) Dojdou-li střevíce jednotlivě, bere se za základ polovina váhové sazby.

Saz. čís. 341.

Rukavice kožené (i pouze přistřižené nebo spojené s textilním zbožím), též vyšívané.

(1) Sem patří kožené rukavice, též pouze přistřižené nebo spojené s textilním zbožím (na př. tamburované nebo vyšité nitmi, anebo spojené s jinými obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami).

(2) O rukavicích z textilního zboží s kožešinou viz vysvětlivky k saz. čís. 346.

(3) Rukavice ze zboží textilního (vyjma rukavice stávkové) zesílené koženým obsazením na vnitřní straně dlaně (též na vnitřní straně prstů), saz. čís. 274.

(4) Rukavice šermířské, boxerské a podobné rukavice z kůže, vycpávané, saz. čís. 342.

Saz. čís. 342.

Kožené zboží výslovně nejmenované.

1. 1. (1) Podle saz. čís. 342 se projednává všechno zboží vyrobené z kůže nebo koží povlečené, výslovně nejmenované v saz. čís. 338—341 a 344, též spojené s jinými hmotami, není-li vystrojeno drahými kovy.

   (2) Sem patří kůže vykrojená a všechny výkroje a pruhy z kůže, jež byly zpracovány tmelením, vřezáním nebo vyřezáním ozdob, dírkováním, prošíváním, šitím a pod. (vyjma přikrojené pruhy k výrobě řemenů, po případě hnacích řemenů, patřící do saz. pol. 338a) nebo do saz. pol. 344b), pak vyjma rámovou kůži na boty [weltings] saz. pol 344a) a vyjma šicí řemeny přikrojené do špičky saz. pol. 344d)). Viz 7. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328 až 337.

1. 2. (1) Do saz. čís. 342 patří dále kůže rytá (vyřezávaná), t. j. kůže s vřezanými kresbami, ornamenty atd., na rozdíl od kůže vzorkované s ozdobami toliko vtlačenými, jež se projednává ještě jako kůže; kůže s vtlačenými ozdobami v pruzích nebo jinak vykrojená nebo přikrojená nebo slepovaná, zvláště kožené čalouny, se však projednává podle saz. čís. 342. Jako kožené čalouny se projednávají též čalouny linkrustové, skládající se z podložky papírové nebo tkaninové, na které jsou naválcovány vypouklé ornamenty, čáry atd. z hmoty obsahující dřevěnou moučku, lněný olej, pryskyřicí a pod. (s lakováním, bronzováním atd. nebo bez něho). Viz též 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

   (2) Rovněž sem patří šaty z kůže (též s výšivkami, ozdobami nebo nášivkami z textilií nebo jimi podšité, vyjma kožené šaty podšité zcela textiliemi, které lze nosit na obě strany, t. zv. šaty oboustranné, jež se projednávají podle saz. čís. 274), pak hračky z kůže nebo povlečené koží či kožešinou.

1. 3. (1) Sem patří dále podpatky, též dřevěné podpatky povlečené koží, jakož i kožené podpatkové plátky, bandáže (kýlní pásy, přimidla, šněrovací punčochy, suspensoria a podobné chirurgické a orthopedické předměty), lůžka (žíněnky, polštáře a pod.), měchy s koženými tahy o váze kusu menší než 20 kg (též takové malé hlasy k loutkám), pokrývky (lůžkové, lovecké, cestovní, pokrývky na koně, pokrývky stolní atd.), vyjma sedlové pokrývky patřící do saz. čís. 338, vědra (hasičská a pod.), šermířské, boxerské a podobné rukavice (vycpávané), šermířské přilby, rybí kůže zpracovaná na rukojeti a pod., rohože k otírám obuvi (z kousků kůže spojených drátem), kamaše, punčochy, umělé údy (protézy), navíjecí vlásničky (z drátu povlečeného koží), kalhoty, šle, kožené pásky do klobouků (kožená potítka), štítky k čepicím, knoflíky, kožené pilníky (dřevěná hladítka povlečená koží), nátepničky(k odívání), orthopedická náčiní (přístroje k napravování zkřivenin lidského těla), pergamenové zboží z pravého pergamenu (vyjma rukopisy [manuskripty] na pergamenu, jež se projednávají podle saz. čís. 647), loutky a loutková těla, také s hlavami z jiných hmot nebo oblečené nebo povlečené zbožím textilním, podešve z kůže nebo s koží (pouze přikrojené, šité nebo jinak dále upravené), nárty (svršky k botám) z kůže, též pouze přikrojené nebo ze zboží textilního s koženým obsazením (šité, s podšívkou, s připevněnými oušky, prošívané nebo s pružnými vložkami), také holínky (kopny), zástěry, potítka, hračky, hole ze zvířecích šlach (býkovce) nebo ze zaschlé kůže, podvazky, zvířata vycpaná a hlavy zvířecí k účelům dekoračním, pro výklady a pod., kůže na bubny (z pergamenu), také pouze přikrojené, těrky (pro kresliče) ze svinuté kůže a různé jiné věci.

   (2) Kožené šle, jejichž líc je zcela z textilií nebo je utvořen nalepením nebo našitím textilních pruhů, se neprojednávají jako zboží kožené, nýbrž patří do saz. čís. 274.

   (3) Pokrývky, jež se skládají z vrstev různých látek, se projednávají podle látky podrobené vyššímu clu.

   (4) Z celkové váhy plněných peřin, žíněnek, polštářů a pod. s koženými povlaky se projednávají dvě třetiny podle povahy výplně, jedna třetina podle saz. čís. 342.

   (5) Klobouky z kůže (též přilby pro vojsko, hasiče atd.), saz. pol. 267c), saz. čís. 268 a 269; páskové míry v kožených pouzdrech, viz 2. a 4. vysvětlivku k saz. čís. 577.

1. 4. (1) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

   (2) O hedvábných stezích platí ustanovení obsažené v 5. vysvětlivce k saz. čís. 339.

Saz. čís. 343.

Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.

Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

Saz. čís. 344.

Technické potřeby.

1. 1. (1) Do saz. pol. 344a) jsou zařaděny:

   (2) Rámová kůže na boty (zvaná weltings), t. j. úzké (většinou asi 1 cm široké), nebarvené a barvené kožené řemeny, navzájem stmelené, jež přicházejí do obchodu v kotoučích a jichž se používá při výrobě obuvi jako podešvového rámu ke spojení svršku s podešví; kůže sedlová, přikrojená na sedla jízdních kol, avšak nešitá, neprošívaná, ani jinak dále neupravená (tato kůže dále upravená patří rovněž jako hotová sedla k jízdním kolům do saz. čís. 338); špalky ze surové kůže, t. j. válcovité špalky zhotovené nalepením kotoučů ze surové kůže na sebe, dále nezpracované. Jsou-li špalky ze surové kůže dále upraveny na ozubená kola nebo na jiné technické potřeby, projednávají se podle saz. pol. 344d).

1. 2. (1) Ploché hnací řemeny saz. pol. 344b) jsou kožené pruhy s pravoúhlým průřezem, určené pro strojní potřebu a proto tedy přiměřené tloušťky a délky. Jsou sešívány, pleteny, článkovány, spojovány nýty a pod. nebo slepovány tmelem z nakrájených kožených pruhů přiměřené délky.

   (2) Sazbou stanovenou pro hnací řemeny se projednávají také délky na hnací řemeny, t. j. pruhy z kůže na hnací řemeny k tomuto účelu pouze přikrojené.

   (3) Podle saz. pol. 344b) se projednávají též pruhy na řemínky šicí, na řemeny metací a na řemínky k rozdělovači rouna.

   (4) Sem patří též řemeny metací (bicí), t. j. řemeny ze silně maštěné kůže pro tkalcovské stavy (k metání tkalcovských člunků).

   (5) Řemínky šicí jsou řezané, tenké (zpravidla nejsou silnější než 5 mm) a úzké (zpravidla nejsou širší než 20 mm) proužky kůže k šití hnacích řemenů, které někdy po 50 až 60 kusech na jednom konci ještě spolu souvisejí, na druhém konci jsou přišpičatělé a na této špičce zvláštní úpravou ztužené. Tyto šicí řemínky patří do saz. pol. 344d).

   (6) O rozlišování kůže vyčiněné tříslem od kůže vyčiněné tukem nebo minerální solí viz 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337.

1. 3. Hnací šňůry z kůže, oblé nebo hranaté, také kroucené, jsou buď z kusu hladce nařezány nebo se splétají, vinou nebo kroutí z kožených proužků (t. zv. těhlíkové šňůry). Mají-li průřez kulatý, projednávají se podle saz. pol. 344c) bez zřetele na jejich větší či menší rozměry. Hnací šňůry s hranami a průřezem trojúhelníkovým nebo čtvercovým se vyskytují jen o nepatrné tloušťce (na př. 2 cm do čtverce).
2. 4. (1) Do saz. pol. 344d) patří všechny technické potřeby z kůže vydělané nebo z kůže surové, v saz. pol. 344a)—c) výslovně nejmenované, jako kapsy k transportérům, t. j. nádoby, jichž se užívá k přepravě pevných hmot u transportérů [paternostrů] (na př. u mlýnských strojů k dopravě obilí a pod.), babky tkalcovské (pickers, tkalcovská pudítka), ozubená kola vyrobená ze špalků surové kůže, ucpávky (manžety, kotouče, kruhy a pod.).

   (2) Do saz. pol. 344d) patří dále na př. kožené špalky k brzdám pro osobní vozy a pod., blány zlatotepecké, pro zlatotepce již upravené, zlatotepecké formy z blan zlatotepeckých přikrojených do tvaru čtyřúhelníku, broušených a spojených v balíčky, nebo zlatotepecké formy z pergamenu; válkové pásy (užívané v přádelnách vlny na válkách k rozdělování rouna na přást); pruhy a listy na tkalcovská pudítka a listy na povlečení volantů (zachycovacích válců); hnací řemeny (vyjma hnací řemeny patřící do b) a vyjma hnací šňůry), na př. hnací řemeny pravoúhlého průřezu, avšak malých rozměrů, nehodících se k strojovému upotřebení, pak hnací řemeny průřezu lichoběžníkového, sešité z několika vrstev, pro motocykly a pod.; hadice z vydělané kůže, ze surové kůže, pak z koží se srstí spojených s koží vydělanou, dále hadice saz. pol. 219c) povlečené koží (měchy ze surových, vůbec neopracovaných zvířecích koží, jakých se užívá k dopravě vína neb oleje v některých zemích, se projednávají jako surové kůže saz. čís. 83); válce (válce tiskařské pro knihtiskaře nebo litografy atd.) ze dřeva, povlečené koží; povlaky na válce z kůže, též spojené s hrubými, surovými lněnými tkaninami a různé jiné.

1. XXXIII. Zboží kožešnické.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIII.

   1. 1. Zboží kožešnické jsou upravené kůže ssavců se srstí a upravené kůže ptačí s peřím, jakož i zboží z nich konfekcionované.
   2. 2. (1) Celní sazby jak u kožešiny nekonfekcionované, tak i konfekcionované jsou různé podle toho, je-li zhotovena z koží obyčejných nebo z koží jemných.

      (2) Za obyčejné kožešiny saz. pol. 345a) a 346a) se pokládají: kůže ovčí, jehněčí a kůže zmetků nebo spratků (také kůže ovcí tibetských), vyjma již barvené nebo jinak hotově upravené kůže astrachánské, karakulské, bucharské, drajblové, krymské, moskevské, ukrajinské, perské, širazské, širokoocasé, poloperské a kůže zmetků těchto druhů; kůže jihoamerického bobra bahenního (řekomyš, nutrie), kůže buvolí, desmana (bisam ruský či stříbrný), kůže drapoše hrabavého (wombat), kůže gazelí (též antilopí), kůže guanaková (druh peruánské lamy), kůže hovězí, hyení, jelení, jezevčí, též pahmi (kůže jezevce čínského), kůže kamzičí, klokaní (kanguroo, australská zvířata vačnatá a svišťová), kůže kočičí (koček domácích i divokých), kůže koňská, kozí (kozy angorské, tibetské, arabské, t. zv. hobejda atd.), kůže králičí, křeččí, krtčí, krysí, liščí (vyjma kůže lišek křížových, černých, stříbrných, modrých, bílých), kůže lišky mořské (obyčejné lišky japonské), kůže medvědí (medvěda šedého, hnědého a černého), kůže mufloní (korsické ovce), kůže mývala (šupa), kůže australského hlodavce „nativcats“, kůže ondatry (bobříka pižmového, bisam severní a jižní), kůže opičí, oslí, pešanik (psouna ryšavého), kůže plcha zahradního a sysla obecného (syslíka) a plcha i sysla chilského, kůže psí, slinky (kůže jehněte severočínské ovce), kůže sobí, kůže mláděte soba evropského (pijik), kůže srnčí, sviští (marmot, bobak), kůže šakalí, telecí, kůže tchoře evropského, tuleně obecného (kůže se srstí jistého druhu tuleňů se řídkými štětinatými chlupy), kůže mláděte tuleně gronského (white-coats), kůže vačice (opossum), kůže valaby (klokana), kůže vepřová, veverčí (deňky sibiřské [burunduk], veverky sibiřské či šedé [popelky], poletuchy [molendy] a j.), kůže viskáčí (polozajíce), vlčí a zaječí.

   1. 3. (1) K jemným kožešinám saz. pol. 345b) a 346b) patří všechny kožišiny, jež nejsou uvedeny ve 2. vysvětlivce.

      (2) Jako jemné kožešiny saz. pol. 345b) a 346b) se tudíž projednávají na př.: kůže bobří (bobra kanadského), kůže cibetky, činčily (písťuchy) pravé i vlnaté, činčilony (lagidium, hlodavec podobný činčile, žijící v Peru a Bolivii), genetky (španělské plíživé kočky), hranostaje (hermelin, solongois), irbise, kůže jaguára, kůže kolínského (druh kuny v ruské Asii, podobný tchoři), kůže kuny (lesní, skalní atd.), lasičky, kůže levhartí (též leopardi, pantheří, pardálí), lví, kůže lišek ušlechtilých (lišky křížové, černé, stříbrné, modré a bílé), kůže medvěda ledního, kůže norčí (minka, vydry bahenní), kůže ocelota, onzy (severoasijské světle šedé odrůdy levharta s dlouhou srstí), kůže pervicky (tchoře tygrovitého), rosomákové, rysí, kůže koček rysovitých, kůže sealskinové (tulení s měkkou lesklou srstí), skunkové (smraďocha), sobolí, tchoře virginského (kuny rybářské), tygří, kůže koček tygrovitých, kůže vydří, kůže vydry mořské (bobra kamčatského) a mnohé jiné.

      (3) K jemným kožešinám patří dále již obarvené nebo jinak úplně upravené kůže astrachánské, karakulské, bucharské, drajblové, krymské, moskevské, ukrajinské, perské, širazské, širokoocasé, poloperské a kůže zmetků těchto druhů; tyto kůže promnuté otrubami atd., i když jen za účelem konservačním, patří-li podle ustanovení 3. odstavce 1. vysvětlivky k saz. čís. 345 do tohoto saz. čísla, se projednávají podle saz. pol. 345a).

      (4) Kůže zmetků a jehňat jmenovaných ovcí barvené nebo jinak hotově upravené se nazývají: brajtšvanc, persián a polopersián. Brajtšvanc a persián jsou kůže zmetků a jehňat ovce karakulské, provenience uzbekistanské a afganistanské, též jihoafrické. Polopersián jsou kůže zmetků a jehňat ovce širazské, astrachánské, syrské, perské (iranské), iracké, besarabské a několika dalších druhů ruské ovce širokoocasé. Polopersiány se nazývají na př. metis, širaz, krymer, syrský solený, astrachán, drajbl, merluška.

      (5) Kaljaky (galyak, goljax) jsou kůže zmetků s hladkou nízkou srstí bez moaré nebo s jemnou moaré kresbou. Označují se často jménem podobné kožešiny, jako kalyakbrajtšvanc, kalyakastrachán a pod.

   1. 4. (1) Napodobeniny jemných koží, vyrobené z koží obyčejných úpravou nebo barvením, pokládají se za obyčejné kůže saz. pol. 345a) a 346a), pokud je lze jako napodobeniny poznat nebo prokázat. V opačném případě se projednají takové napodobeniny jako kůže jemné.

      (2) Napodobeniny se provádějí nejčastěji na kůži králičí, jehněčí a ovčí Na králičí kůži je na př. t. zv. seal (imitace sealskinu) a bibret (imitace bobroviny). Kůže jehněčí a ovčí (barvené i nebarvené) sestřižením získávají určité kresbovitosti a tím napodobují jemné kůže ovčí a jehněčí, na př. buenosbrajtšvanc (kůže jihoamerické ovce) napodobuje ovci karakulskou. Tak zvané nutriety a panofix jsou sestřižené kůže obyčejných ovcí nebo jehňat napodobující nutrii nebo bobra.

   1. 5. (1) Ke kožešinám z koží jemných patří též kožešiny z peří (kůže husí, kachní, labutí, ledňáčků a jiné ptačí kůže na straně k masu zpracované) a umělé kožešiny (ze srsti nalepené na tkaninách).

      (2) Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.

   Saz. čís. 345.

   Kožešiny upravené, nekonfekcionované.

   1. 1. (1) Kožešinami upravenými nekonfekcionovanými jsou zvířecí kůže se srstí, též kůže ptačí, na straně k masu napolo nebo zcela zpracované, také barvené, škubané (zbavené pesíků), sestřižené nebo provlékané jinou srstí, jakož i části z nich (hlavy, krky, hřbety, bříška, ohony atd.).

      (2) Vyspravení natržených míst šitím se nepokládá u koží upravených za konfekci.

      (3) Kožešiny upravené se liší od surových koží saz. čís. 83 tím, že surové kůže jsou na straně k masu buď surové, nebo pouze natřené vápenným mlékem, roztokem kamence nebo soli a pak usušené, čímž se staly neohebnými a rohovitými (viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 83), kdežto kožešiny upravené jsou na straně k masu zpracované, t. j. vyčiněné a proto vláčné. Kožešiny a kůže se srstí, jež byly promnuty otrubami nebo otrubami a solí, pískem, sádrou atd., i když jen za účelem konservačním, se považují za upravené kožešiny jen tehdy, když byly již na straně k masu odstraněny části podkožního vaziva a svalstva nebo jsou-li uvedené kožešiny vláčné, byť až po promnutí, třebaže nejsou na straně k masu ještě odstraněny části podkožního vaziva a svalstva.

      (4) Od vydělané kůže (usně) se kožešina liší již tím, že useň je zpravidla zbavena srsti. Obyčejné kůže se srstí (hověziny, teletiny atd.), vydělané na straně k masu a apretované na kůži svrškovou (viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 328—337), se projednávají ovšem také jako usně; rozeznávají se však od kožešin podle vyčinění anebo zpracování na straně k masu na způsob usní (maštění, černění, barvení).

   1. 2. (1) Ke kožešinám nekonfekcionovaným saz. čís. 345 patří též kusy kožešin, sukně (pytle) z kožešin, jakož i kožešinové tabule bez podšívky z obyčejných kožešin, sešité do podoby čtverce nebo špičky (rotundy) nebo do podoby kříže, též v kusy sešité z odřezků, avšak ještě nepřikrojené pro určitý zřejmý účel.

      (2) Všechny kusy kožešin, pytle z kožešin a nepodšité kožešinové tabule, sešité z jemných kožešin, se projednávají podle saz. čís. 346, rovněž tak jako všechno zboží kožešnické, přizpůsobené nebo přikrojené pro určitý účel, bez zřetele na to, je-li zhotoveno z kožešin obyčejných nebo jemných nebo je-li zhotoveno šitím nebo bez šití. Pokrývky z koží srnčích, kozích a ovčích, vykrojené pouze z jednoho kusu nebo sešité z několika kusů, též barvené nebo potištěné, pokud však nejsou podšity nebo jinakými přídavky vypraveny, patří ke kožešinám nekonfekcionovaným saz. čís. 345 bez ohledu na to, lze-li jich upotřebiti jako předložek k lůžkům a pod.

   1. 3. (1) Surové ohony kožešinové, jež byly jen rozříznuty a zbaveny chrupavek nebo jež po odstranění chrupavek nabyly původního tvaru bez další úpravy pouhým sešitím, jakož i takové surové ohony, jež byly po odstranění chrupavek protaženy šňůrami anebo jsou po několika kusech seřazeny na šňůře, patří do saz. čís. 83

      (2) Ohony kožešinové barvené nebo ohony kožešinové se špičkou jiné barvy, pocházející většinou ze zvířete jiného druhu, konečně ohony kožešinové zhotovené sešitím kožešinových pruhů, se projednávají podle saz. čís. 345.

      (3) Ohony kožešinové, jež seřazením na šňůrách nabyly povahy metrového zboží, nebo ohony, které tím byly upraveny k přímému upotřebení jako boa, se projednávají jako hotová boa podle saz. čís. 346.

   1. 4. (1) Podle saz. čís. 345 se projednávají též kousky (odřezky) kožešinové. Za kožešinové kousky se považují odřezky vznikající při úpravě a zpracování kožešin (nožičky a jiné odřezky nepravidelného tvaru a různé velikosti). Mohou být též tříděné a v jednotlivých zásilkách mohou být ojediněle i větší odřezky, jejichž rozměr však nesmí dosahovat ⅟₄ normální kožešiny příslušného druhu. Jsou-li však odřezky určeny výhradně jako surovina k výrobě klihu nebo k získání srsti pro výrobu klobouků, může se (na žádost stran) dovolit jejich další rozřezání, po příp. ostříhání srsti za úředního dozoru; v tomto případě se pak srst projednává podle saz. čís. 220, ostříhané nebo dále rozřezané kousky kůže jako klihovka podle saz. čís. 656 beze cla.

      (2) O tom, které kůže patří mezi obyčejné a které mezi jemné, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

   Saz. čís. 346.

   Kožešiny konfekcionované.

   1. 1. (1) Jako konfekcionované kožešiny saz. čís. 346 nutno projednávat: kožichy (bundy, ovčí kožichy a jiné kožichy), kazajky, čepice, boa, peleriny, rukávníky, rukavice, střevíce, boty, nánožníky a podobné součástky oděvu z kožešiny.

      (2) Takové šatstvo z obyčejných kožešin spojené se zbožím textilním (na př. jím povlečené, podšité nebo obsazené) se vždy projednává podle saz. čís. 274; rovněž tak se projednávají dámské šaty a zboží výstrojné z kožešin obyčejných nebo jemných nebo s takovými kožešinami, spojené s hedvábným zbožím saz. třídy XXV, s výšivkami, se síťovitými látkami tylovými a na způsob tylu zhotovenými, s krajkami z textilních látek saz. tříd XXII—XXIV a s vlněnými šály; šatstvo z jemných kožešin spojené s jinými textilními látkami než hedvábnými a nahoře uvedenými patří však do saz. pol. 346b). U šatů pánských a jiných šitých předmětů z jemných kožešin nebo s jemnými kožešinami se nepřihlíží ke spojení s hedvábím a takové šaty se projednávají podle saz. pol. 346b), netvoří-li hedvábí hlavní součást.

      (3) Obyčejné, pro upotřebení nutné přídavky z textilií a z jiného materiálu zůstávají při projednávání konfekcionovaných kožešin bez povšimnutí, jako na př. lemování knoflíkových dírek, knoflíky, kličky, háčky, stahovací šňůry, řetízky, přezky; též kaučukové a kožené součásti u střevíců z kožešiny atd.

      (4) Tato ustanovení platí též pro obuv z kožešiny spojenou s textiliemi, též s kůží nebo s kaučukem.

   1. 2. (1) Šaty ze zboží textilního spojeného s kožešinami se projednávají podle ustanoveni 1. vysvětlivky.

      (2) Klobouky a čepice, obsazené, obroubené atd. kožešinami, jež nemají povahu kožešnického zboží, patří k ozdobným kloboukům saz. čís. 269.

   1. 3. Ke konfekcionovaným kožešinám patří též všechny kožešiny podšité, garnované nebo vypravené různými přídavky a pokrývky z kožešin; tyto předměty se projednávají podle ustanovení 1. vysvětlivky.
   2. 4. Podle saz. čís. 346 se dále projednávají kožené rukavice povlečené, podšité nebo lemované jemnou kožešinou (viz poznámku k saz. čís. 341); naproti tomu se nepřihlíží k pouhému lemování kožešinou u buvi kožené, kaučukové nebo u obuvi z textilního zboží spojené s kůží nebo kaučukem (saz. čís. 340, po příp. 311). Podešve z kůže, lepenky a pod. povlečené kožešinou se projednávají podle saz. čís. 346.
   3. 5. (1) Zboží patřící ke konfekcionovaným kožešinám se projednává podle saz. čís. 346 též ve stavu polohotovém (na př. pruhy na rukávníky, jemné kožešiny astrachánské atd. sešité do podoby kožichu); rovněž tak se projednávají kožešiny šité vůbec (na př. sešité kusy, pytle [sukně], tabule z kožešin do podoby čtverce nebo do podoby špičky [rotundy]; z toho jsou vyňaty kožešiny sešité z koží obyčejných, viz 1. odstavec 2 vysvětlivky k saz. čís. 345). Jsou-li takové nehotové konfekcionované kožešiny spojeny s textiliemi a s jinými hmotami, projednávají se podle ustanovení 1. až 4. vysvětlivky.

      (2) O švech vzniklých vyspravením a o sešitých pokrývkách viz také 1 a 2. vysvětlivku k saz. čís. 345.

   1. 6. Ke konfekcionovaným kožešinám patří dále všechny kožešiny pro určitý účel přizpůsobené nebo přikrojené, též nešité, zvláště pruhy přistřižené pro lemování, obsázky z kožešin, přizpůsobené nebo přikrojené pro určitý účel (též nalepené na textiliích) a podšívky z kožešin, dále ohony z kožešin, které byly seřazeny na šňůrách atd. a nabyly tak povahy metrového zboží nebo jsou-li takto upraveny k použití jako boa a pod. Podle saz. čís. 346 se projednávají konečně i pokrývky z kožešin, též nepodšité a pokrývky ze surových koží pštrosích a z koží jiných ptáků, vyjma pokrývky z koží kozích, srnčích a ovčích, zařazené podle 2. vysvětlivky k saz. čís. 345 do tohoto saz. čísla.
   2. 7. (1) Přírodní kožešiny z peří nalepené na textilních látkách, potom zboží z přírodních kožešin z peří, se vždy projednávají podle saz. pol. 346b).

      (2) Stejně se projednávají umělé kožešiny ze srsti nalepené na tkaninách.

      (3) O tom, které kůže patří k obyčejným a které k jemným, viz 2., 3. a 5. všeobecnou vysvětlivku k této saz. třídě.

      (4) Umělé kožešiny z peří, saz. čís. 264.

      (5) Zboží sedlářské, řemenářské a brašnářské z koží se srstí, saz. čís. 338 a 339.

      (6) Hračky povlečené kožešinou, saz. čís. 342.

1. XXXIV. Zboží dřevěné; zboží ze surovin soustružnických a řezbářských.

   V této saz. třídě jsou zařaděny: dříví užitkové a řezivo hoblované atd., připravená sudovina, proutěná košťata (saz. čís. 347); dřevěný drát a dřevitá vlna (saz. čís. 348); dřevěné nýtky (saz. čís. 349); součástky parketových podlah a parkety (saz. čís. 350); dýhy (saz. čís. 351); lišty a rámy (saz. čís. 352 a 353); hole (saz. čís. 354); hračky (saz. čís. 355); zboží výslovně nejmenované ze dřeva (saz. čís. 356—360) a z jiných surovin soustružnických a řezbářských (saz. čís. 361); galanterní zboží (saz. čís. 362); korek a zboží z korku (saz. čís. 363—366); zboží vystrojené drahými kovy (saz. čís. 367).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.

   1. 1. K dřevěnému zboží této saz. třídy patří všechno zboží ze dřeva jak přírodního, tak i umělého.
   2. 2. (1) Podle stupně opracování rozeznává sazebník dřevěné zboží surové od dřevěného zboží mořeného, barveného, pokostovaného, lakovaného a leštěného.

      (2) Za dřevěné zboží mořené, barvené, pokostované, lakované, leštěné se pokládá též dřevěné zboží hněděné, hrubě pomalované, jakož i zakouřené, napuštěné (impregnované) nebo jinak chemicky připravované. Naopak dřevěné zboží, jež bylo potřeno olejem, voskem, olověným klejtem, tukem, stearinem nebo podobnými látkami nebo opatřeno nátěrem dehtovým, je třeba projednávat jako surové.

      (3) Zboží z dříví pařeného (t. j. konservovaného působením vodní páry ve zvláštních pařácích) se projednává jako dřevěné zboží mořené. Jestliže však zboží bylo pařeno pouze za tím účelem, aby se dalo ohýbat, jak je tomu u dřeveného zboží ohýbaného, nepřihlíží se při zařaďování k tomuto paření.

      (4) Barevné písmo, jež se omezuje na označení firmy, tovární značky a pod., nemá vliv na zařadění zboží.

      (5) Leštěné zboží dřevěné má zrcadlovitý lesk, vytvořený nanášením pokostovité hmoty (politury).

      (6) Hněděné dřevo je dřevo, které bylo mořeno dřevným octem a potom usušeno; zakouřené dřevo nabylo působením kouře nebo čpavku téměř stejnoměrného hnědého zabarveni. Hnědé dřevo, t. j. dřevo promořené chemikáliemi v parní lázni, patří sem rovněž.

   1. 3. (1) Bronzovaným, zlaceným nebo stříbřeným zbožím dřevěným rozumíme ono zboží, jehož plochy jsou povlečeny úplně nebo i jen částečně pravým nebo nepravým pozlátkem, bronzovým práškem, bronzovanou hmotou nebo vypraveny ozdobami (arabeskami, figurami, okraji atd.) z těchto hmot.

      (2) Jemně malované zboží dřevěné je nejen zboží ručně malované, nýbrž i ono, na něž byly obtisky, patronami atd. naneseny ornamenty, květiny, krajiny, figury a pod.

   1. 4. (1) V sazebníku se dále rozlišuje: zboží hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované a zhruba vyřezávané; dále zboží jemně soustruhované a zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty a zboží jemně prolamované nebo vyřezávané.

      (2) Zbožím hoblovaným rozumíme jak zboží, jež bylo obyčejným hoblíkem hladce opracováno, tak i zboží, jež bylo článkovaným hoblíkem nebo frézovacím strojem článkováno (profilováno) nebo též žlábkováno (rýhováno, kannelováno), je-li průřez jednoduchý, všude stejný, bez jakýchkoliv ornamentů nebo ozdob (podoby perel, vajec, růžic a pod.).

      (3) Zhruba osoustruhované je zboží pouze zhruba na soustruhu opracované, jehož povrch jeví ještě stopy tohoto opracování, a je tedy více méně drsný, na rozdíl od přesně provedeného, jemně soustruhovaného zboží s hladkým povrchem, ke kterému patří též zboží jen pečlivě soustružené.

      (4) Zhruba vyřezávané zboží má ornamenty (arabesky, růžice atd.) provedené primitivně ručním vyřezáváním, kdežto vytlačené nebo vykroužené ornamenty — zvláště vytlačené napodobeniny jemné práce řezbářské — jsou provedeny mnohem jemněji, pravidelněji a přesněji.

      (5) Dyhovaným zbožím rozumíme všecko dřevěné zboží, též prkna a lišty, na jejichž povrchu je naklížena dřevěná vrstva na způsob dýhy. Tato vrstva nemusí být jen z dyh saz. čís. 351.

      (6) Kroužením se rozumí vytváření ornamentů na způsob dřevořezby vykružovadlem, které pracuje kroužícími, různě profilovanými noži.

      (7) Zboží jemně prolamované má prolamované ornamentální okrasy, jež byly zhotoveny lupenkou nebo řezbářským nářadím. Vzory vytvořené pouze prorážením dírek (na př. u sedadlových desek) nelze pokládat za jemně prolamovanou práci.

      (8) Vyřezávané zboží je zboží s umělecky provedenými řezbami (arabeskami, květinami, ovocem, figurami a podobnými plastickými ozdobami a skulpturami).

   1. 5. (1) Jako zboží vykládané se projednává: bulová (Boulléova) práce, t. j. vykládání používající k výzdobě dřeva hladkých nebo rytých obecných kovů, kamenů a pod.; intarsie, t. j. vykládaná práce z různých dřev různých barev, tvořících geometrické, přírodní nebo figurální obrazce na dřevěné ploše; zboží s dřevěnou mosaikou, t. j. s obrazci ze slepených dřevěných špalíčků nebo lamel.

      (2) Vykládané zboží, u něhož bylo užito slonoviny, perleti, želvoviny, polodrahokamů, obecných kovů zlacených nebo stříbřených pravým zlatem nebo stříbrem, se projednává jako zboží spojené s velmi jemnými hmotami. Toto zboží vykládané drahými kovy, saz. čís. 367, po případě saz. třída XLIII.

   Saz. čís. 347.

   Užitkové dříví a řezivo: hoblované, drážkované nebo čepované; přiřezané pruty na obruče, též s uzávěrou; připravená sudovina; proutěná košťata; to vše surové, nemořené, nebarvené atd.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 347 patří dříví užitkové a řezivo saz. čís. 134, je-li hoblováno, drážkováno (t j. opatřeno drážkami či rýhou nebo perem) nebo čepováno (t. j. opatřeno čepy a jim odpovídajícími děrami vydlabanými nebo vrtanými).

      (2) Do saz. čís. 347 patří tedy šindele opatřené drážkou, vrtané hlavy kol, hoblované plotní kůly, hoblovaná dřeva na pažby pušek atd Sem patří též dřevěné desky silnější než 3 mm, které byly buď vyrobeny nožem loupačky, pracujícím jako hoblík, i když byly uhlazeny horkými válci, nebo jež byly nařezány řezačkou na dyhy; dále sem náležejí desky vyrobené pouze lisováním z umělého dřeva (xylolitu, sciffarinu, dřevěné pasty a pod.). Umělé dřevo se vyrábí z pilin (též dřevěné moučky) pryskyřičnatých dřev, jež byly jemně na prášek rozemlety, pak smíšeny s rozličnými rostlinnými a nerostnými látkami a pojidly a stlačeny silným tlakem. Umělé dřevo má vzhled přírodního dřeva a dá se také stejně zpracovat.

      (3) Dříví užitkové a řezivo, opracované jinak než jak shora uvedeno, na př. zhruba osoustruhované (na soustruhu hrubě opracované, sklížené (prkna ze sklížených prkének a pod.), též pouze mořené, barvené atd., se projednává podle saz. čís. 356 nebo 357.

   1. 2. (1) Jako přiřezané pruty na obruče se podle saz. čís. 347 projednávají štípané pruty na obruče (loupané nebo neloupané), ať s uzávěrou, to je se zářezy na koncích, nutnými k bezprostřednímu použití prutů jako obručí, či bez uzávěry.

      (2) Obručové dříví neštípané, též ohýbané v kotoučích, saz. čís. 134.

      (3) Do saz. čís. 347 patří též štěpiny obuvnické a řešetářské a čisticí hobliny.

   1. 3. Připravenou sudovinou saz. čís. 347 je sudovina, jež nepatří do saz. čís. 134 (viz 3. odstavec 3. vysvětlivky k saz. čís. 134), poněvadž je drážkována nebo jinak opracována způsobem dovoleným podle znění saz. čís. 347, avšak nehodí se ještě bez další úpravy přímo ke stavbě sudů.
   2. 4. Proutěná košťata saz. čís. 347 jsou košťata z proutí březového, vrbového a jiného, bez dřevěných násad. Taková košťata s dřevěnými násadami, saz. čís. 356 nebo 357.
   3. 5. Zboží saz. čís. 347 mořené, barvené atd. nebo spojené s jinými hmotami se projednává jako zboží výslovně nejmenované podle saz. čís. 356—360.

   Saz. čís. 348.

   Dřevěný drát a dřevitá vlna.

   (1) Dřevěný drát jsou slabé dřevěné tyčinky k výrobě sirek, dřevěných tkanin (pokrývek, rohoží) a pod. Sem patří též nemáčené zápalky.

   (2) Dřevitá vlna jsou dřevěné třísky (pásky nebo vlákna) tenké až jako papír a zkadeřené. Užívá se jí na vycpávání nebo jako baliva, steliva pod dobytek, jako filtrační hmoty, barvené vlny pak k výrobě rohoži a podobných pletiv. Dřevitá vlna saz. čís. 348 může býti též stočená v provazy.

   Saz. čís. 349.

   Dřevěné nýtky (dřevěné kolíčky), též mořené nebo barvené.

   (1) Dřevěné nýtky (dřevěné kolíčky, floky a kolíčky obuvnické) jsou zpravidla 10 až 20mm dlouhé, 1 až 3 mm silné nýtky čtvercového průřezu, jejichž špička tvoří buď čtyřboký jehlan (všecky čtyři strany jsou seříznuty, americké floky) nebo klín (dvě protilehlé strany jsou seříznuty, německé floky). Užívá se jich v obuvnictví ke spojování svršků s podrážkou.

   (2) Sem patří též stužkovité úzké dřevěné pásky, jejichž jedna podélná strana je seříznuta na způsob klínu. Štípají se z nich dřevěné nýtky, kterých se užívá ke strojnímu přibíjení podrážek.

   Saz. čís. 350.

   Vlysy, obruby, příčky a výplně, hoblované, jakož i parkety (desky sklížené nebo jinak spojené); vesměs nedyhováné a nevykládané.

   (1) Sem patří součástky parketových podlah (hoblované vlysy, obruby, příčky a výplně) a hotové parkety, to jest tabule z takovýchto součástek složené, buď sklížené nebo jinak spojené, na př. drážkou, rýhou a perem, z nichž se kladou podlahy.

   (2) Vlysy a obruby jsou úzká prkénka, jimiž se vroubí parketová pole a parketové podlahy; příčky jsou prkénka opatřená drážkami nebo rýhami a pery, ze kterých se zhotovuje příčková podlaha (prkénková podlaha); výplně jsou desky, jimiž se vyplňují parkety. Hotové parkety se skládají z rámu zhotoveného z obrub, který je obyčejně vlysy rozdělen na pole, v nichž jsou výplně.

   (3) Jako parkety saz. čís. 350 se projednávají též mosaikové desky ze dříví napříč řezaného, které jsou sestaveny z jednotlivých hranolovitých dřevěných kostek; tyto kostky mají na obvodu v poloviční výšce drážku, kterou probíhají dráty, spojující kostky.

   (4) Parkety a součástky parketových podlah dyhované (s naklíženými dyhami), saz. čís. 356 nebo 357; vykládané, saz. čís. 360 nebo 362.

   Saz. čís. 351.

   Dýhy i desky ze sklížených dýh.

   1. 1. Jako dýhy saz. čís. 351 se projednávají všechna prkna silná 3 mm nebo slabší, řezaná nebo loupaná obyčejně z jemných dřev nebo vyrobená z umělých dřevovin, nehledíc na účel, k jakému se jich upotřebí. Nejčastěji se jich používá na dýhování nábytku nebo na výrobu krabic.
   2. 2. Jako dýhy saz. č. 351 se též projednávají: překližky (desky ze sklížených dýh) k výrobě nábytku a pod., dále dřevěné žilky (barvené nebo vzorkované dřevěné tyčinky, kterých se užívá k vykládání), pak dřevěné čalouny, jakož i dřevěné loubky jako papír tenké, stužkovité, k výrobě pletiv, klobouků apod.
   3. 3. (1) Neprojednávají se podle saz. pol. 351a), nýbrž podle saz. pol. 351b): dýhy s vlisovaným vzorkem, t. j. dýhy, jež mají ozdoby (kresby, ornamenty, arabesky, růžice a pod.) zhotovené lisováním; dýhy vykládané, t. j. takové, které jsou buď opatřeny vykládáním (viz 5 všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV) nebo jsou sestaveny (sklíženy) z různých dřev tak, aby tvořily obrazec; tyto dýhy bývají často polepeny papírem nebo tkaninami, aby jednotlivé vložky nevypadávaly; dýhy s malovanými nebo šablonou nanesenými vzorky; dále dřevěná mosaika, sklížená z různobarevných dřevěných kostek, jakož i z takovéto mosaiky řezané dýhy uměle vzorkované; tyto dýhy bývají na jedné straně polepeny papírem nebo tkaninou.

      (2) Podle saz. pol. 351b) se projednávají též dýhy na jedné nebo obou stranách papírem nebo tkaninou polepené nebo povlečené, ať jsou surové či mořené, barvené atd.; nepřihlíží se však k papírovým proužkům, jež jsou nalepeny na hranách dyh, aby se dýhy neštípaly, nebo jimiž jsou přelepena poškozená místa.

      (3) Dýhy z korku, saz. čís. 366.

   Saz. čís. 352.

   Dřevěné lišty (na nábytek, na rámy atd.).

   1. 1. Jako dřevěné lišty saz. čís. 352 se projednávají dřevěné okraje k nábytku, rámům, čalounům atd., dveřní lišty, lišty na římsy, k obložení stěn a pod., a to podle pol. a) všechny hladké nebo profilované lišty, podle pol. b) lišty jemně prolamované nebo vyřezávané, jakož i vykládané (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV).
   2. 2. (1) Do saz. pol. 352a)1 patři jen surové lišty, do saz. pol. 352a) 2 lišty mořené, barvené, pokostované, lakované, půdované (t. j. potřené tmelem nebo rozpuštěným klihem, aby se mohly bronzovat, pozlacovat atd.), dále lišty leštěné, pak dyhované, vesměs však jen tehdy, jsou-li lišty — u dyhovaných lišt dýhy — hladké nebo profilované, bez ornamentálních ozdob a nejsou-li spojeny s jinými hmotami.

      (2) Lišty spojené s jinými hmotami se projednávají podle saz. čís. 356—360 nebo podle saz. pol. 362b).

      (3) O dýhovaných dřevěných lištách viz 5. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.

   1. 3. Do saz. pol. 352a)3 patří lišty pokládané hmotou (křídovou nebo linoleovou hmotou, kamennou lepenkou, linkrustou a pod.), při čemž je lhostejno, tvoří-li tato hmota ozdoby či nikoli (nepatří sem však lišty jen půdované, viz 2. vysvětlivku); dále sem patří lišty s vykrouženými nebo vytlačenými ornamenty, též lišty pokryté dyhami takto ozdobenými, všechny tyto lišty též spojené s koží nebo obyčejnými hmotami; lišty spojené s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami se projednávají podle saz. čís. 359, 360 nebo saz. pol. 362b).
   2. 4. (1) Podle saz. pol. 352a)4 se projednávají lišty úplně nebo částečně bronzované, zlacené, stříbřené nebo jemně malované, i když jsou hmotou pokládané nebo ornamentované, vyjma lišty jmenované v saz. pol. 352b)

      (2) U lišt saz. pol. 352a)4 se nepřihlíží ke spojení s koží nebo obyčejnými hmotami; jsou-li spojeny s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo jsou-li povlečené, projednávají se podle saz. čís. 359, 360, nebo podle saz. pol. 362b).

   1. 5. (1) Do saz. pol. 352b) patří všechny dřevěné lišty (surové, mořené atd., hmotou pokládané, bronzované atd.), jsou-li jemně prolamovány nebo vyřezávány nebo vykládány, jakož i lišty pokryté jemně prolamovanými, vyřezávanými nebo vykládanými dýhami nebo dřevěnou mosaikou (viz 4. a 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV).

      (2) U těchto lišt se nepřihlíží ke spojení s koží nebo obyčejnými hmotami; jsou-li spojeny s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo jsou-li povlečené, projednávají se podle saz. čís. 359, 360, nebo podle saz. pol. 362b).

   Saz. čís. 353.

   Rámy (na obrazy, zrcadla atd.), nepatří-li do saz. čís. 362.

   1. 1. Sem patří rámy z dřevěných lišt jmenovaných v saz. čís. 352 na obrazy, zrcadla a pod., vyjma rámy okenní, které nutno projednávat podle saz. čís. 356 nebo 357, a vyjma rámečky (rámečky na fotografie a podobné předměty galanterní) saz. čís. 362.
   2. 2. O dřevěných lištách, podle jejichž povahy se zařaďují rámy do saz. pol. 353a), b) a c), platí vysvětlivky k saz. čís 352 s tou odchylkou, že rámy z dřevěných lišt saz. pol. 352a)1 a 2 patří do saz. pol. 353a), i když jsou spojeny s koží nebo obyčejnými hmotami.

   Saz. čís. 354.

   Hole dřevěné, rotanové a bambusové.

   1. 1. (1) Sem patří veškeré opracované hole ze dřeva nebo rotanu (též bambusu), jako hole pro chodce, hole pro jezdce, pruty rybářské, bičiště, hole k deštníkům, slunečníkům a pod. Lyžařské hole, viz však 2. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360.

      (2) Přírodní hole, pouze zbavené kůry (neoškrábané) nebo pouze nařezané na délku hole, viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 136.

   1. 2. Hole dřevěné, rotanové a bambusové se projednávají podle saz. pol. 354a), jsou-li pouze zhruba opracované, t. j. nejsou-li ani hladce osoustruhované ani ornamentované, nýbrž pouze předběžně připravené osoustruhováním, vrtáním, ohnutím, orašplováním, opilováním, oškrabáním, ořezáním atd., jinak však ještě surové (nemořené, nebarvené atd.). Kování na konci hole zůstane nepovšimnuto. Hole spojené s jinými hmotami patří do saz. pol. 354c)—f). Obyčejné biče pro vozky, t. j. obyčejná bičiště opatřená řemínky řezanými z kůže, patří však do saz. čís. 356 nebo 357.
   2. 3. (1) Přírodní hole saz. čís. 136, jakož i hole zhruba opracované saz. pol. 354a) patří do saz. pol. 354b), jsou-li mořené, barvené, pokostované, lakované nebo leštěné. Sem patří též hole, které mají tmavší vypálené skvrny na světlém přírodním základě.

      (2) O kování na konci hole a o spojení platí ustanoveni 2. vysvětlivky.

   1. 4. (1) Podle saz. pol. 354c) se projednávají hole jemně opracované, pak všechny hole spojené s rukojeťmi, knoflíky a pod. z obyčejných hmot (vyjma kování na konci hole jmenované v 2. a 3. vysvětlivce). Hole jemně opracované jsou takové, které prodělaly další, pojem hrubého opracování podle 2. vysvětlivky přesahující způsob opracování, tedy jemně hladce vypracované, dále hole s vyřezávanými, vysoustruhovanými, vykrouženými, vypalovanými nebo vylisovanými ozdobami, též hole jemně prolamované nebo vyřezávané, jakož i hole jemně pomalované, vyjma hole vykládané.

      (2) Hole vykládané (vyjma takové, jež patří do saz. pol. 354e) a f)), saz. čís. 360.

   1. 5. (1) Do saz. pol. 354d) patří hole s rukojeťmi, knoflíky, šňůrami, třapci a pod. z jemných hmot, vyjma takové, které jsou opleteny předivy, textiliemi nebo střevovými strunami, a vyjma hole vykládané (viz 4. vysvětlivku).

      (2) Podle saz. pol. 354e) se projednávají hole úplně nebo částečně opletené, opředené nebo povlečené předivy nebo textiliemi — nepatří-li ke hmotám velmi jemným — jakož i střevovými strunami, i když jsou spojeny s jinými obyčejnými nebo jemnými hmotami (viz též 4. vysvětlivku k saz. čís. 338).

      (3) Hole spojené s velmi jemnými hmotami patří do saz. pol. 354f).

      (4) Rukojeti nebo knoflíky pouze opletené nebo opředené, potom destičky, kroužky, růžice a podobné nepatrné ozdoby z jemných nebo velmi jemných hmot nutno posuzovat podle ustanovení § 7 prováděcího nařízení k celnímu zákonu. Hole saz. pol. 354a) a b) spojené s takovými ozdobami z obyčejných hmot patří do saz. pol. 354c).

      (5) Hole s knoflíky, destičkami, kroužky, kováním a pod z drahých kovů, saz. čís. 367.

   Saz. čís. 355.

   Dřevěné hračky.

   1. 1. (1) Do saz. čís. 355 patří pouze hračky ze dřeva.

      (2) Hračky z košikářského pletiva, saz. pol. 282b), z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. pol. 361a), korkové, saz. čís. 366.

   1. 2. (1) Jako dřevěné hračky saz. čís. 355 se projednávají nejen hračky určené dětem, nýbrž i hry společenské a jiné. Sem patří tedy na příklad: dřevěné loutky, houpací koně, koníci na holi (nikoli však koníčky ke kolotoči, které se projednávají podle své povahy), dřevěná zvířátka určená na hraní, dětské trubky, dětské šavle, kuše (upozorňuje se, že pro ně neplatí ustanovení o zbraních), stavebnice (domky, kostky atd., též uspořádané v krabicích), kočárky pro loutky, malé knihtiskařské lisy (pro děti), šachovnice, šachové figurky, domina a podobné hry, kuželky a kuželníkové koule, stolní kuželníky, kroketové hry, rakety tennisové (též pro stolní tennis), brusle na kolečkách a jiné.

      (2) Podle tohoto saz. čísla se projednávají též součástky hraček, kterých nelze jinak upotřebit, na př. části loutek (ruce, nohy, hlavy), kolečka ke kočárkům pro loutky, stavebnicové kostky a hranoly, kotoučky opatřené vytlačenými nebo nalepenými čísly pro číselné hry a pod. Neprojednávají se však jako hračky, nýbrž podle své jinaké povahy: součástky, jako na př. surové, pouze pilou řezané dřevěné kostky, ze kterých se teprve zhotoví nalepením obrázků t. zv. dětské obrázkové hry; zhruba osoustruhované, surové dřevěné kotoučky k číselným hrám, které nemají dosud vytlačená nebo nalepená čísla; kolečka, která mohou být vzhledem k své konstrukci a rozměrům upotřebena nejen u kočárků pro loutky, nýbrž i u jiných vozíků (dětských kočárků a pod.), dále malý dřevěný nábytek, který se hodí jako nábytek pro děti, na př. židličky, stolečky, lavičky atd.

   1. 3. (1) Do saz. pol. 355a) patří dřevěné hračky hrubé, surové (nemořené, nebarvené atd.), pouze hoblované, zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané (viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV), bez jakéhokoli spojení s jinými hmotami, na př. surová, zhruba vyřezávaná zvířátka, zhruba osoustruhované ruce a nohy k loutkám, surové kotoučky jen s vytlačenými čísly (nikoli však barevnými), surové koule na kuželky (též tukem napouštěné) a pod.

      (2) Tyto hračky spojené s jinými hmotami, saz. pol. 355b)—d). Při tom je třeba dbát toho, že hračky spojené s jinými hmotami nesmějí být nikdy projednávány podle saz. pol. 355a), i když toto spojení je nepatrné (na př. šňůrky spojující jednotlivé součástky hraček).

   1. 4. (1) Podle saz. pol. 355b) se projednávají veškeré dřevěné hračky mořené, barvené, lakované, leštěné, malované (též bronzované, zlacené nebo stříbřené, dále veškeré hračky spojené s obyčejnými hmotami, konečně hračky jemně pracované, bez ohledu na to, zda jsou surové nebo mořené atd. a zda jsou spojeny s obyčejnými hmotami či nikoli. Za jemně pracované hračky se považují všecky hračky jemně hladce pracované, jemně soustruhované nebo vyřezávané, hračky s ozdobami vypalovanými, vytlačenými nebo vykrouženými a hračky s prací jemně prolamovanou nebo vyřezávanou, vyjma hračky vykládané.

      (2) Hračky vykládané (vyjma patřící do saz. pol. 355d)), saz. čís. 360.

   1. 5. (1) Do saz. pol. 355c) i d) patří dřevěné hračky (též hrubé, surové) spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, pokud toto spojení u hraček saz. pol. 355c) netvoří, povlak; takové hračky se pak projednávají jako dřevěné zboží výslovně nejmenované čímkoli povlečené podle saz. čís. 360.

      (2) Jak se projednávají hračky, viz též úvodní vysvětlivky.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 356—360.

   1. 1. (1) K dřevěnému zboží výslovně nejmenovanému saz. čís. 356—360 patří veškeré zboží, jež není jmenováno v saz. čís. 347—355, 362— 366 a jež je vyrobeno ze dřeva přírodního, umělého nebo z rotanu (pokud se zboží z rotanu nejeví jako zboží saz. třídy XXVIII), i když je spojeno s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

      (2) Zboží dřevěné výslovně nejmenované, spojené s velmi jemnými hmotami, se projednává podle saz. pol. 362b).

      (3) Pouze u zboží saz. čís. 356 a 357 se rozlišuje dřevo podle druhu na měkké a tvrdé, obyčejné a jemné.

      (4) O zařaďování dřevěného zboží podle stupně opracování viz 2.—5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV.