Nařízení o úpravě vysvětlivek k celnímu sazebníku

1. 2. Ke zboží dřevěnému výslovně nejmenovanému patří: nábytek a součástky nábytku; zboží bednářské, na př. kádě (bečky), okovy (vědra), putny, sudy; zboží soustružnické; zboží kolářské, též vozové svršky (korby), vyjma hotová vozidla patřící do saz. třídy XLII; krabice a skřínky (též prázdné skřínky na barvy); lisy (ruční lisy), na př. lisy knihařské, kopírovací, pečetní, lisy na karty a pod., vyjma lisy patřící do saz. třídy XL; kadluby (formy) na máslo; pažby ručnic nespojené se železnými součástkami pušek (spojené s těmito součástkami, saz. pol. 478c)3); rukojeti (násady, topůrka) k nářadí, nástrojům atd.; dřevěné sportovní předměty (lyže, rohačky, sáňky, sněžnice, lyžařské hole a pod.); kostry k deštníkům a slunečníkům a jejich součástky (ze dřeva nebo rotanu), nejsou-li žebra z ocelového drátu (jsou-li žebra z ocelového drátu, saz. čís. 466); dřevěné dýmky, lulky, špičky na cigarety a doutníky, jakož i jejich součástky ze dřeva, a jiné.
2. 3. (1) Nábytkem a součástkami nábytku, jež patří k dřevěnému zboží výslovně nejmenovanému, jsou:

   (2) Větší kusy domácího zařízeni a nářadí a podobné předměty, jakož i jejich součásti předběžně připravené, na př. kulečníky, křesla (klubovky, operační křesla, pojízdná křesla a lenošky, vyjma samočinné lenošky pojízdné pro nemocné s pohonem ručním nebo nožním saz. čís. 550), lavice, nosítka, pohovky (i otomany a gauče), postele (též polní lůžka), sedadlová prkénka, skříně, stoličky (podnožky, bidetové atd.), stoly (též šicí, hrací, výplatní atd.), španělské stěny (zástěny ke kamnům, postelím a pod.), věšáky na šaty, židle (i polní).

   (3) Dětský nábytek, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 355.

   (4) Za součástky nábytkové se považují jen takové předběžně připravené součástky, jichž zřejmě nelze upotřebit k ničemu jinému než k sestavení nábytku, na př. sedadla, nohy a kostry k židlím a stolům, zásuvky ke stolům a skříním; též rotanové hole k sestavování stolních koster, jež jsou již opatřeny potřebnými vývrty, šrouby, zářezy a plechovými závěsy.

   (5) Podle saz čís. 356—360 se projednává též proutěný nábytek, jestliže u něho převládá dřevo i na líci a košíkářská práce je pouze vedlejší; naopak proutěný nábytek, u něhož převládá na líci pletivo, se projednává podle saz. čís. 282. Takový je zejména proutěný nábytek, u kterého dřevo pouze vyztužuje kostru (zejména nohy), na př. zahradní nábytek, pobřežní koše a pod. (viz vysvětlivky k saz. čís. 282).

   (6) Při zařaďování nábytku se nepřihlíží k popruhům a motouzům připevněným na nábytek, k polštářům na jehly a špendlíky pevně spojeným se šicími stoly, k textilním podložkám shrnovacích příklopů a k podobným nepodstatným přídavkům.

Saz. čís. 356.

Zboží výslovně nejmenované z obyčejného dřeva, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené.

1. 1. (1) Do saz. čís. 356 patří veškeré výslovně nejmenované zboží dřevěné, vyrobené z obyčejného dřeva, jež je zhruba opracované (pouze otesané nebo pilou řezané) nebo pouze hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované, zhruba vyřezávané, nebo sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené (spojené hřeby, šrouby atd.). Může být též dyhované (obyčejným dřevem), mořené, barvené, pokostované, lakované nebo leštěné nebo spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami.

   (2) Sem patří též zboží saz. čís. 347, jestliže bylo některým z uvedených způsobů více opracováno, než je u jmenovaného saz. čísla přípustno (viz 1. a 5. vysvětlivku k saz. čís. 347).

1. 2. (1) Obyčejným dřívím jsou levnější druhy dřev, jako na př. dřevo borové, březové, bukové, jasanové, javorové, jedlové, jilmové, kaštanové, lipové, lískové, modřínové, olšové, pitchpineové, smrkové, topolové, vrbové a pod., jichž se používá k hrubým pracím bednářským, soustružnickým, truhlářským, kolářským a tesařským, ke zhotovení hrubých nářadí polních, zahradních, kuchyňských a pod.

   (2) O rozlišování dříví na tvrdé a měkké viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 134.

   (3) Umělé dřevo (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 347) se klade při zařaďování na roveň obyčejnému tvrdému dřevu.

1. 3. (1) Dřevěné zboží sestavené z různých druhů dřev (z dříví jemného a obyčejného, tvrdého a měkkého) se projednává vždy podle toho druhu, který podléhá vyšší sazbě, bez zřetele na jeho množství. Dřevěné zboží spojené s rotanem nebo bambusem se projednává jako zboží spojené s obyčejnými hmotami (saz. pol. 356c) nebo 357c)). Viž též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360, jednající o proutěném nábytku.

   (2) Dyhované zboží dřevěné (viz 5. odstavec 4. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV) se projednává vždy podle podpoložek a)2, b)2 a c)2.

1. 4. (1) Do saz. čís. 356 patří mimo zboží již jmenované ve 2. a 3. všeobecné vysvětlivce k saz. čís. 356— 360 na př. bedny, kufry, truhly, džbery (díže, necky atd.), koryta, vědra, vany, žlaby (okapní žlaby atd.) a trouby (do studní a pod.); ruční sáňky, trakaře, t. zv. kolečka, káry (vyjímajíc nákladní káry zařízené na zapřažení, saz. čís. 547); vypracované nápravy, oje, loukotě, hlavy a paprsky kol (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 347), dále kola (ke kárám, pluhům, vozům atd.), zarážky a jiné součástky vozové; jesle (žebříky na krmení), jařma, hlavy sedel, odměrné nádoby, bidla žebříková a pavuzy, žebříky (vyjma hasičské žebříky na kolech s mechanickým zdvihadlem, jež patří do saz. třídy XL); ledničky; sádky, úly, líhně (k umělému líhnutí drůbeže), posady na drůbež, pasti na myši; okenní rámy; lucerny; cepy, vidle, palice, vesla, hrábě (pohrabovačky, avšak hrábě se železnými kolíčky se vyclívají jako hrábě železné, viz saz čís. 455), lopaty a pod., avšak bez železného kování na rýpacích dílech (takové lopaty atd. se železným kováním na rýpacích dílech se projednávají jako lopaty železné, viz saz. čís. 454), paličky; klíny; víkové zátky, dřevěné zátky, kohouty (pípy a jiné kohouty stáčecí); držadla, násady a topůrka (k nářadí, nástrojům a pod.), též pouze zakulacená dřeva na ně; víka, hoblíková lůžka, dřevěné šrouby; obyčejné biče pro vozky, t. j. obyčejná bičiště, opatřená řemínky řezanými z kůže; oblouky a rámy na pily, kosiště (násady ke kosám); krabice (na balení, na klobouky a pod., vyjma krabice saz čís. 362); dřeváky, také dřevěné podrážky a sandály, též opatřené řemínky nebo nárty z kůže (kožené boty s dřevěnými podrážkami, saz. čís. 340), podpatky (dřeva na podpatky), kopyta a napínače obuvi (vyjma dutě vykroužené, saz. čís. 358), zouváky, formy na klobouky; kuchyňské náčiní jako: hrubé lžíce (jemné, saz. čís. 358), kvedlačky, hrubé talíře (ozdobné, saz. čís. 362), škopky, vály, prkénka na krájení a pod.; prací valchy (jsou-li však pobité na jedné straně zinkovým plechem nebo jsou-li z ryhovaného či vlnitého zinkového plechu v dřevěném rámu, saz. čís. 515), kolovraty (přeslice), vijáky (motáky na přízi, motovidla), vyšívací rámy (též napínací obroučky ze slepených dýh), vřetena, cívky (k navíjení příze a hedvábí nebo pro stroje přádací, soukací a pod.), vložky do třapců a zboží prýmkářského (vyjma knoflíkové formy saz. čís. 358), člunky tkalcovské, tkalcovské paprsky (rozváděcí hřebeny) z rákosu a dřeva, štětky soukenické, upevněné v dřevěných rámech nebo na dřevěných podložkách, početní tabule (ze dřeva, povlečené břidlicovou hmotou na způsob pokostu), rýsovací prkna; poklopy a podložky k psacím strojům; krabice z kůry, držátka na balíčky (kulaté, hrubě osoustruhované hůlky se zářezy uprostřed), obruče (vyjma přiřezané pruty na obruče, viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 347), proutí košikářské, mořené nebo barvené atd. (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 133), řezaný a papírem povlečený rotan obyčejný, též zpracovaný na stojany, rákos přiříznutý, přiostřený na tkalcovské paprsky a podobně; dřevěné tyče s kruhovitým průřezem, vyrobené na soustruhu, z nichž se vyrábějí dřevěné zátky; dřevěná prkénka, mořená; dřevěné podložky k horním částem šicích strojů (též s malými kaučukovými hlavičkami, k nimž se pro jejich nepodstatnost nepřihlíží); klosetová sedadla, cementovaná prkna (Compo-Board, která byla vyrobena silným tlakem z tenkých, cementem a hrubou papírovinou natřených prkének), desky ze silně lisované lepenky, jež jsou pokryty po obou stranách dřevěnými dýhami (napodobenina desek z umělého dřeva); přikrajovací špalky (špalky na ražení), sestavené z dřevěných kostek a jiné.

   (2) Sem patří i dřevěné sudy, též rozložené (viz vysvětlivky k saz. čís. 134 a 347).

   (3) Resonanční desky a klávesnicová dřívka, viz saz. čís. 583.

1. 5. (1) Podle saz. pol. 356a) se projednává surové, nemořené, nebarvené atd. zboží tohoto saz. čísla, nespojené s jinými hmotami, podle saz. pol. 356b) surové zboží okované nebo jinak spojené se železem nebo s jinými obecnými kovy. Přitom se považuje za spojení se železem nebo jinými obecnými kovy nejen kování, nýbrž i závěsy, stěžeje, obruče a pod., kdežto hřebíky a šrouby sloužící k upevnění a spojení jednotlivých součástí mezi sebou zůstávají při projednávání nepovšimnuty.

   (2) Podle saz. pol. 356c) se projednává surové zboží tohoto saz. čísla, je-li spojeno s koží nebo obyčejnými hmotami, pak zboží mořené, barvené atd., a to jak bez spojení, tak i okované atd. spojené s koží nebo obyčejnými hmotami. Přípustné spojení s koží nesmí mít povahu povlaku; je-li tomu tak, projednává se takové zboží podle saz. čís. 360.

   (3) O tom, jak se projednává zboží z pařeného dříví, viz 3. odstavec 2. všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXIV.

1. 6. (1) Nábytek a součásti nábytku, viz 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356—360.

   (2) Řezaná bezová duše (pro hodináře) se vyclívá podle saz. pol. 356a)1.

Saz. čís. 357.

Zboží výslovně nejmenované z jemného dřeva nebo takovýmto dřevem dyhované, též hoblované (hladce nebo profilovaně), zhruba osoustruhované nebo zhruba vyřezávané, též sklížené, spárované nebo jiným způsobem sestavené.

(1) Jemná dřeva jsou ušlechtilejší a drahocennější dřeva k výrobě jemných truhlářských a řezbářských prací (jemného nábytku atd.); jsou to četná zámořská dřeva, na př. dřevo cedrové, ebenové, mahagonové, palisandrové atd. (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 134), dále z evropských dřev citroníkové, dubové, hrušňové, jabloňové, jalovcové, olivové, ořechové, tisové, třešňové, višňové, zimostrázové a pod. Za jemná dřeva se považují též rotany (vyjma obyčejný rotan) a bambusy (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 136).

(2) Jinak viz vysvětlivky k saz. čís. 356.

Saz. čís. 358.

Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně soustruhované, pak všechno zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty, též spojené s koží nebo s obyčejnými hmotami; vycpané zboží bez povlaku.

1. 1. (1) Do tohoto saz. čísla patří veškeré výslovně nejmenované zboží dřevěné, je-li jemně soustruhované nebo jinak jemně hladce nebo přesně opracované; dále zboží s vypálenými, vytlačenými nebo vykrouženými ornamenty nebo opatřené takto zdobenými dýhami (viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV); konečně všechno vycpané zboží bez povlaku.

   (2) Za vycpané zboží bez povlaku se považuje vycpaný nábytek, vycpané figury (panáci, loutky s pohyblivými údy do výkladních skříní a jako modely pro malíře), stojany na zkoušení šatů vycpané na způsob trupů a podobné vycpané předměty, mající povlak obyčejně z hrubých surových látek, které jen přidržují vycpávky a netvoří výzdobu. Vycpané předměty s povlakem z kůže, koženého plátna, voskovaného plátna nebo textilií všech druhů, který není u saz. čís. 358 přípustný, se projednávají podle saz. čís. 360.

1. 2. Do saz. čís. 358 patří na př. tyto jemně hladce nebo přesně opracované předměty: dřeva na kartáče, pouzdra a schrány (tabatěrky, cukřenky, slánky atd.), skřínky na barvy a skřínky malířské (prázdné bez barev), též skřínky na psací náčiní, kořenky, vidličky (na salát a pod.), lžíce (na jídlo a jiné), nože (desertní, nože na ovoce atd.), hřebeny (na vlasy nebo do vlasů), jehelníčky, palety, pravítka, kreslicí náčiní, na př. křivítka, záměrná pravítka (s průhlednicí), příložníky, desky k měřickým stolům pro podrobné měření atd., vyjma rýsovací (kreslicí) prkna saz. čís. 356 nebo 357, kalamáře, trubičky ke stříkačkám (pro balonové rozprašovače prášku na hmyz a pod.), fotografické kopírovací rámy, obruby k teploměrům do koupelen a k vodováhám, roztahovače rukavic, lisy (jemné lisy na karty a pod.), pouzdra na housle, modely (též jemné slévačské modely), učebné pomůcky (napodobeniny anatomických preparátů, geometrické figury, stereometrická tělesa, krystalové tvary a pod.).
2. 3. Podle saz. čís. 358 se dále projednává toto dřevěné zboží: držátka na pera (dřevěná nebo rákosová, též s korkem, s kostěnými knoflíky nebo s nepatrnými součástkami ze železa nebo jiných obecných kovů), figury (panáci, loutky s pohyblivými údy do výkladních skříní a jako modely pro malíře), i když nejsou vycpané, nýbrž jen polepené papírem a tkaninami (viz též 1. vysvětlivku), hodinové číselníky, hodinové nástavce, hodinové skřínky (skřínky a stojany na hodiny bez hodinových součástí — furnitur — viz saz. čís. 589 a 590), knoflíky (soustruhované, vyřezávané nebo vylisované ze dřeva nebo umělé dřevoviny), knoflíkové formy (podložky nebo vložky na povlékané knoflíky), kování na skřínky (soustruhované, vyřezávané nebo vylisované ze dřeva nebo umělé dřevoviny), náprstky, navštívenky z dřevěných listů, párátka, perly ze dřeva, jakož i růžové perly (pravé z růžového dřeva a napodobené lisováním z umělých navoněných hmot), počitadla (dřevěný podstavec s dřevěnými kuličkami na drátech), podložky (dřevěné) pro přesýpací hodiny, pouzdra na brýle, prkénka a dýhy s napatronovanými nebo nalepenými kresbami pro práce lupenkářské, rohože (nástěnné a pod.), rolety z dřevěných tyčí, jež jsou spojeny jednotlivými motouzy nebo předivy — nikoli však hedvábnými — nebo jež jsou podloženy textiliemi, které patří k hmotám obyčejným, růžence (ze dřeva, z pravých i z napodobených růžových perel, při čemž nemají vliv na zařadění nitě a šňůry, na nichž jsou navlečeny), strojky na cídění nožů (dřevěné, i spojené se železem, s jinými obecnými kovy, s kartáči nebo s povlaky z plsti, kamptulikonu nebo podobných komposic), tága kulečníková, vějířové kostry a součásti (sponky a žebra ze dřeva nebo rotanu).
3. 4. (1) Zboží saz. čís. 358 nesmí být opracováno způsoby uvedenými u saz. čís. 359 a 360; je-li tomu tak, třeba jen částečně, projednávají se podle těchto saz. čísel.

   (2) Veškeré zboží saz. čís. 358 může být též spojeno s koží (nikoli však na způsob povlaku) a s obyčejnými hmotami; je-li spojeno s jinými jemnými nebo velmi jemnými hmotami nebo opatřeno povlaky, projednává se podle saz. čís. 359, 360 nebo saz. pol. 362b).

Saz. čís. 359.

Dřevěné zboží výslovně nejmenované, jemně prolamované nebo vyřezávané; dřevěné zboží zlacené, stříbřené nebo bronzované (mimo dřevěné lišty a rámy); dřevěné zboží jemně malované; dřevěné zboží výslovně nejmenované, spojené s jemnými hmotami, mimo kůži a povlaky ze zboží textilního.

1. 1. Sem patří zboží uvedené ve vysvětlivkách k saz. čís. 356—358, je-li jemně prolamované nebo vyřezávané, zlacené, stříbřené, bronzované, jemně malované nebo spojené s jemnými hmotami, vyjma kůži a povlaky ze zboží textilního.
2. 2. Do saz. čís. 359 patří též na př.: práce lupenkářské, vyřezávané sochy, poprsí a sošky zvířat, též vyřezávané zvířecí hlavy (jelení, srnčí a pod.) s přidělanými přirozenými parohy (viz však saz. čís. 362 a 651); bronzované kroužky a tyče k záclonám; malířské palety půdované barvami nebo povlečené vrstvou celuloidu; malované terče pro střelnice; tiskařské, formy (tiskařské modely a desky) k potiskování papírových čalounů, malířských patron, tkanin, voskovaného plátna atd., jakož i štočky k předtiskování výšivek a pod. (vyjma desky pro tisk obrazů, viz saz. čís. 650), dále litery (knihtiskařská písmena), jakož i iniciálky a pod. pro tisk plakátů a j.
3. 3. (1) Ke zboží tohoto saz. čísla, spojenému s jemnými hmotami, patří na př.: přikrývky (na stůl a pod.), rohože (nástěnné a j.), rolety z dřevěných tyček, jež jsou spojeny provázky, nitmi, stuhami nebo šňůrami nebo podloženy textilními látkami, patřícími k jemným hmotám; svinovací okenice s podložkami z textilií; nábytek a součásti nábytku, jsou-li ozdobeny součástkami železnými nebo kovovými, patřícími k jemným hmotám (viz 5. vysvětlivku k saz. čís. 356), nebo jsou-li vypraveny jinými jemnými hmotami, vyjma koží (nikoli však v podobě povlaku), na př. stolní desky, jež jsou částečně povlečeny voskovaným plátnem nebo textiliemi; zásuvky, skříně atd. povlečené uvnitř textiliemi (viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 356— 360); klosetová sedadla s malými kaučukovými nárazníčky; pouzdra na housle, která jsou uvnitř vyložena nebo povlečena textiliemi; formy na klobouky povlečené plstí; vysušovače inkoustu (kolébky), u nichž je mezi dřevem a pijavým papírem nalepen plstěný pruh; růžence s křížky z jemně pracovaných obecných kovů; udice, t. j. destičky dřevěné nebo z rotanu (i bambusu) se zářezy, na nichž jsou navinuty rybářské vlasce (šňůry) se splávkem a háčkem a jiné.

   (2) Zboží saz. čís. 359 s povlaky, nebo je-li spojeno s velmi jemnými hmotami, saz. čís. 360, po případě saz. pol. 362b).

Saz. čís. 360.

Dřevěné zboží výslovně nejmenované, vykládané (bulová práce, intarsie, dřevěná mosaika); dřevěné zboží výslovně nejmenované, čímkoli povlečené.

1. 1. Sem patří veškeré zboží dřevěné — vyjma dřevěné lišty, rámy, hole saz. pol. 354e) a f) a hračky saz. pol. 355d) — vykládané (viz 5. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXIV), polepené vykládanými dýhami nebo dřevěnou mosaikou, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; dále všechno zboží dřevěné (též lišty a rámy), vyjma hole a hračky saz. pol. 355d), čímkoli povlečené, též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.
2. 2. (1) Jako zboží povlečené se projednává jak vycpaný (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 358), tak i nevycpaný nábytek a jiné zboží dřevěné, je-li úplně nebo částečně povlečeno koží, koženým plátnem, voskovaným plátnem, plátnem knihařským a pod. nebo textiliemi všech druhů (též hedvábnými) a tvoří-Ii tento povlak zároveň podstatnou výzdobu nebo výpravu předmětu.

   (2) Za zboží povlečené se nepovažuje, nýbrž se projednává jako dřevěné zboží spojené s příslušnými hmotami: zboží opatřené pouze z technických důvodů povlakem, jenž netvoří výzdobu předmětu (na př. formy na klobouky povlečené plstí a pod ), nebo zboží s povlakem, který jen pokrývá dno nebo vnitřek a není vycpán (na př. vysušovače inkoustu mající mezi dřevem a pijavým papírem nalepený plstěný pruh, pouzdra na nástroje a zásuvky atd., uvnitř povlečené), pak zboží polepené shora jmenovanými hmotami pouze částečně (též na líci), nemá-li toto polepení povahy povlaku.

   (3) Dřevěné zboží, které má kromě povlaku ještě další výpravu textiliemi patřícími k velmi jemným hmotám, se projednává podle saz. pol. 362b) (na př. panáci s povlakem z textilií, jejichž prsa jsou vyzdobena dalším povlakem z hedvábného aksamitu a pod.), právě tak jako dřevěné zboží spojené s jinými (dalšími) velmi jemnými hmotami.

   (4) K dřevěnému zboží povlečenému saz. čís. 360 patří tedy na příklad: kulečníky (též dovážené rozloženě ve více nákladových kusech, jakož i mantinelové pásky, kulečníkové hrany, mantinely), lenošky, polní židle, podnožky, pohovky, hrací stolky, španělské stěny (zástěny ke kamnům a pod.) povlečené textiliemi atd.; sítě do oken proti mouchám (na dřevěných rámech); skříně se záclonami, pouzdra na housle a na jiné nástroje, vně povlečená koží, voskovaným plátnem, plátnem knihařským nebo textiliemi nebo uvnitř vyčalouněná a vyložená; vozíky pro nemocné (ruční vozíky nebo pojízdná křesla) s prací čalounickou a povlečené; židle do parních lázní s výplněmi z koženého plátna, s připnutými vložkami z textilních látek atd.; dětské ochranné rámy (baby boxes, zahrádky), na hranách vyčalouněné a povlečené.

   (5) Jako povlečené zboží saz. čís. 360 se projednávají též stany a přístřeší na způsob stanů, jakož i veliké deštníky z tkanin s kostrami, tyčemi atd. ze dřeva nebo obyčejného rotanu, dále polštáře pod nohy a polštářky na jehly nebo špendlíky z textilii, jsou-li plněny olovem, pískem, kameny a podobnými těžkými hmotami; zato se však při projednávání nepřihlíží k polštářkům pevně spojeným se šicími stoly.

Saz. čís. 361.

Zboží výslovně nejmenované z jiných surovin soustružnických a řezbářských než ze dřeva.

1. 1. Sem patří veškeré zboží ze surovin soustružnických a řezbářských jmenovaných v saz. čís. 137—141, vyjma zboží korálové (saz. čís. 570) a galanterní zboží z rostlinných látek řezbářských (saz. pol. 362a)).
2. 2. (1) Do saz. pol. 361a) patří zboží (vyjma knoflíky a zboží galanterní) z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských saz. čís. 137, jakož i zboží z jiných výslovně nejmenovaných rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, i když jsou spojeny s obyčejnými hmotami, na př.: vrtaná nebo na perly a pod. zpracovaná semena nebo ovocná jádra, jako semena soterku (semena pivoňková), plody mýdelníku a pod.; perly, růžence atd. z ořechů arekových, kokosových, kamenáčových a pod. (při čemž se poznamenává, že pouhá vazba růženců nebo nitě a šňůry, na nichž jsou perly navlečeny, nemají vlivu na zařadění); náprstky, rukojeti (držadla), hřebeny, lžíce z těchto surovin soustružnických a řezbářských, zboží z choroše (hubky); plody tykve zpracované na láhve a pod., zduřovací tyčinky (k chirurgickým účelům) z čepelatky prstnaté (Laminaria digitata) atd.

   (2) O projednávání knoflíků viz 6. vysvětlivku.

   (3) Galanterní zboží, např. skřínky nebo košíčky z ovocných jader, ozdobné knoflíky, perlové náhrdelníky a podobné ozdoby z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. čís. 362.

   (4) Zboží saz. pol. 361a) spojené s jemnými hmotami patří do saz. pol. 361b)2, spojené s velmi jemnými hmotami do saz. pol. 361d).

   (5) Klobouky z choroše (hubky), saz. pol. 267 c) a saz. čís 268 a 269.

1. 3. (1) Do saz. pol. 361b) patří rohová (nepravá) kostice (náhražka kostice), t. j. úzké, z rohu řezané nebo hoblované proužky (pásky), které mají tvar pásků do korsetů a pod. z pravé kostice Rohová (nepravá) kostice se vždy projednává, i když není dále opracována (hlazena, vrtána atd.), podle saz pol. 361b)1, a nevztahuje se tedy na ni ustanoveni 1. poznámky za saz. čís. 361. Podle saz. pol 361b)1 se projednává též zboží z rohové (nepravé) kostice, na př. planžety do korsetů a pod., též spojené s obyčejnými hmotami; spojené s jemnými hmotami se projednává podle saz. pol. 361b)2.

   (2) Rohová (nepravá) kostice se rozpozná od pravé podle toho, že pravá kostice se dá následkem své vláknité stavby velmi snadno rovnoběžně s podélnou osou štípat na tenké proužky, kdežto rohová (nepravá) kostice nikoli.

   (3) Umělá kostice z obyčejného rotanu (valosin), saz. čís. 279.

1. 4. Do saz. pol. 361b)2 patří veškeré zboží (též zboží galanterní) — vyjma rohovou (nepravou) kostici — z látek živočišných, jež jsou jmenovány v saz. čís. 138, potom z umělé hmoty rohové (viz 3. vysvětlivku k saz. čís. 141 a vysvětlivky k saz. čís. 138), z kostice (saz. čís. 140), z lasturových a hlemýždích skořepin (saz. čís. 139), vyjímajíc perleť a perleti podobné lasturové skořepiny, a z jiných výslovně nejmenovaných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (na př. z brků, zvířecích ostnů atd.); veškeré toto zboží též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami; dále všechno zboží saz. pol. 361a) a 361b) 1, je-li spojeno s jemnými hmotami. Veškeré toto zboží spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 361d).
2. 5. (1) Řezané tyčinky (kulaté nebo čtyřhranné atd.) z pravé kostice kratší než 50 cm a tenčí než 1˙5 mm, též dále neopracované, se projednávají podle saz. pol. 361b)2; právě tak se projednávají kosticové tyčinky bez ohledu na jejich délku a sílu, jsou-li zaokrouhleny, vrtány, zahroceny nebo jiným způsobem připraveny pro korsety, planžety atd.

   (2) Podle saz. pol. 361b)2 se projednávají též pletiva, tkaniny a jiné zboží z pravé kostice (hole, deštníkové a slunečníkové kostry a pod.), vyjímaje klobouky z kostice (saz. čís. 267 až 269) a kosticové štětiny (náhražka štětin z kosticových odpadků, 1. poznámka za saz. čís. 361).

   (3) Tyčinky řezané (též mořené, barvené, hlazené), avšak jinak dále neopracované, z pravé kostice, nejméně 50 cm dlouhé nebo 1˙5 mm silné, jakož i stará opotřebovaná napinadla deštníková z kostice, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361).

1. 6. (1) Podle saz. pol. 361b)2 se projednávají též knoflíky arekové, kamenáčové a pod.

   (2) Na projednávání knoflíků nemají vliv ani knoflíková ouška i s přidělanými — nezlacenými, nestříbřenými — kovovými destičkami, ani podložky z příze nebo látek, jestliže tyto podložky nepřesahují na líc knoflíků; je-li tomu tak, nebo jsou-li kovové destičky zlaceny nebo stříbřeny, nebo jsou-li knoflíky jinak spojeny s obyčejnými, jemnými nebo velmi jemnými hmotami, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo 361d). Rohové knoflíky s perleťovým leskem nejsou vyloučeny z projednávání podle saz. pol. 361b)2 (viz 13. vysvětlivku k saz. čís. 361).

   (3) Podložky z lepenky a papíru, na nichž jsou knoflíky z rohu, rohové hmoty nebo kosti, jakož i knoflíky z kamenáčů, arekových ořechů a pod. našity nebo jinak upevněny, patří do vyclívané čisté váhy zboží. Lepenkové krabice (kartony), i s našitým vzorkem knoflíku, do nichž jsou knoflíky nebo podložky s přistehovanými knoflíky vloženy, se projednávají podle ustanovení §§ 179 a 194 prov. nař. k c. z.

   (4) Ozdobné knoflíky, jakož i knoflíky z jiných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (než z rohu, rohové hmoty nebo kosti), na př. z lastur, jež nepatří k perleti, se projednávají podle saz. pol. 361b)2.

   (5) Ozdobné knoflíky z rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, saz. čís. 362.

1. 7. (1) Do saz. pol. 361b)2 patří dále brky upravené na psací pera, k doutníkovým špičkám, na párátka atd., při čemž se poznamenává, že se brky, které byly uříznuty tak, že zůstaly při nich ještě části dřeně a peří, a nejsou dále opracovány, projednávají podle saz. čís. 85 (viz saz. čís. 85), držátka na pera, dýmky a jejich součástky (špičky, troubele atd.), hrací známky, hračky, hřebeny (na vlasy, ozdobné), lžíce, náprstky, nože (též nože hřbetovací, hladicí nože na papír atd.), párátka, parohy (jelení a j.) připravené jako trofeje nebo pokojové ozdoby atd. (namontované na dřevěných deskách s kroužky na pověšení a pod., viz též vysvětlivku k saz. čís. 138), perly a růžence (viz 2. vysvětlivku), psací pera (z brků nebo kosti n způsob per ocelových), pouzdra (schrány), předměty ozdobné (též drobnůstky, nippes), předměty toaletní, rámy, rukojeti (držadla), šachové figurky, špičky na doutníky, vidličky a pod.

   (2) Desky a kusy z kosti, z rohu nebo z lasturových skořepin, mořené, barvené, hlazené nebo leštěné, dále však neopracované, jakož i kusy z těchto látek upravené k dalšímu zpracování, 1. poznámka za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz. čís. 361 a všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI).

   (3) Desky s odlisovanými vzorky nebo jinak dále opracované, saz pol. 361b)2.

   (4) Náhražky štětin z brků, odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských, dále dýhy z kosti, rohu nebo rohové hmoty, 1. poznámka za saz. čís. 361.

1. 8. (1) Do saz. pol. 361c) patří zboží z mořské pěny (pravé nebo napodobené i z hmoty vyrobené z mořské pěny), z lávy, celuloidu a podobných umělých surovin soustružnických a řezbářských saz. čís. 141 (vyjma rohové hmoty a napodobeniny látek jmenovaných v saz. pol. 361d) a e), viz též 2. a 3. vysvětlivku k saz. čís. 141), též spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami.

   (2) Toto zboží spojené s velmi jemnými hmotami, saz. pol. 361d).

1. 9. Napodobeniny mořské pěny se vyrábějí hlavně z těchto hmot: z magnesie s vodním sklem; ze směsi prášku mastku nebo hadce, křeménky, pálené magnesie a roztoku soli draselné; z kaseinu s vodním sklem a pálenou magnesií; z kaseinátu amonného s pálenou magnesií a bělobou zinkovou.
2. 10. (1) Láva jsou roztavené horniny, jež vyvřely při výbuchu sopek. Tyto horniny jsou jednak skelnaté (obsidián, černá skelná láva, sopečné sklo, skelný achát, islandský achát), jednak pórovité (láva na mlýnské kameny), nebo hutné (láva z Vesuvu); jejich barva bývá žlutavě šedá až černá. Z lávy se vyrábějí podle její jakosti nejrůznější předměty (od stavebních a dlažebních kamenů až po ozdobné předměty). Jako zboží z lávy saz. pol. 361c) se však projednávají pouze užitkové předměty, drobnůstky (nippes), toaletní a ozdobné předměty a pod., jako na př. pouzdra (schrány), vázy, sošky, těžítka, pečetítka, přívěsky atd., kdežto zboží kamenické z lávy, na př. koryta, mlýnské kameny, dlaždice, stolní desky atd. se projednává jako zboží kamenné saz. třídy XXXVI.

   (2) Zboží z obsidiánu (porfyru), saz. čís. 572.

1. 11. (1) Podle saz. pol. 361c) se projednává dále zboží z celuloidu a z podobných umělých surovin soustružnických a řezbářských, vyjma předměty z napodobenin látek jmenovaných v saz. pol. 361d) a e). Patří sem na př. korály a perly, filmy, zboží galanterní, hračky a celuloidové prádlo, které má knoflíkové dírky vždy jen vyrážené; naproti tomu se projednává prádlo z textilních látek, které bylo dodatečně opatřeno celuloidovým povlakem a má vždy šité knoflíkové dírky, podle saz čís. 274.

   (2) Filmy patřící do saz. pol. 361c) jsou průhledné lístky nebo pruhy, obyčejně celuloidové, pokryté fotografickou emulsí. Patří sem jak neosvětlené, tak i osvětlené, nevyvolané nebo vyvolané jako negativ či positiv Jsou to buď ploché lístky rozměrů fotografických desek nebo svitky, které se k použití vkládají do zvláštních kaset nebo jsou navinuty na cívkách Patří proto do saz. pol. 361c) i filmy kinematografické, jednak obyčejné 35 mm široké, po obou stranách perforované (mimo neosvětlené, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c)), jednak t. zv. úzké, t. j. široké 16, 9˙5 nebo 8 mm a perforované po jedné nebo po obou stranách, nebo uprostřed mezi obrázky

   (3) Za neosvětlené filmy kinematografické, patřící do 1. poznámky k saz. pol. 361c), se považují pásy obyčejně z celuloidu, někdy též z cellitu (t. zv. nehořlavé — non flamm), 35 mm široké, na okrajích perforované, opatřené citlivou vrstvou fotografickou. Jsou navinuty obyčejně po 300 m buď na malém dřevěném válečku průměru 24 mm, nebo na kovovém prstenci průměru 50 mm a zabaleny v červeném a černém neprůhledném papíře nebo do silného staniolu a dvou vrstev neprůhledného černého papíru, načež jsou uloženy do nízké kotoučovité krabice z plechu a na spáře oblepeny gumovanou páskou. Nyní se k projekci v kinech používá též filmu 16 mm širokého, který bývá perforován po obou stranách, má délku nejméně 100 m (nejčastěji 300 m) a bývá svinutý v kotouč a taktéž balený v plechových krabicích světlotěsně uzavřených; projednává se rovněž podle 1. poznámky k saz. pol. 361c).

   (4) Polotovary předmětů patřících do saz. pol. 361c), upravené k dalšímu zpracování, se projednávají podle 2. poznámky k saz. pol. 361c), na př. hrubě opracovaná držadla k holím, polotovary (tvaru hruškovitého nebo špalíčkovitého) kulečníkových koulí, zhruba lisované kotoučky knoflíkové, dírkované listy celuloidové na toaletní potřeby, pro akumulátory a pod., hrubé, neopracované výlisky krabiček, pouzder a jiných věcí z cellonu, se švy od lisování, neopracované odlitky na střenky k nožům a příborům, spirálovité trubky, z nichž se příčným řezem hotoví kroužky na ubrousky atd., a jiné kusy mající přibližně tvar předmětu, který z nich má být vyroben dalším opracováním (broušením, hlazením, pilováním, soustruhováním, vrtáním atd.)

1. 12. (1) Podle saz. pol. 361d) se projednává veškeré zboží z pravého nebo napodobeného jantaru (též jantarové hmoty) a gagatu, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo jinými velmi jemnými hmotami, potom veškeré zboží saz. pol. 361a) až c), je-li spojeno s velmi jemnými hmotami. Viz vysvětlivky k saz. čís. 139.

   (2) Napodobeniny jantaru se zhotovují obyčejně z celuloidu nebo ze směsi pryskyřice kopálové a jiných pryskyřic roztavených s terpentinem a kafrem; napodobeniny jantaru ze skla se neprojednávají podle tohoto saz. čísla, nýbrž jako skleněné zboží saz. třídy XXXV.

   (3) Gagat se napodobuje uhlím kanelovým (druh přírodního uhlí, které má lom lasturový, třpytivý, voskově lesklý a aksamitově smolně černý) nebo smolou z černouhelného dehtu; napodobeniny gagatu z kaučuku (tvrdé gumy), rohu, kosti nebo skla se neprojednávají podle saz. pol. 361d), nýbrž jako zboží ze jmenovaných hmot.

1. 13. (1) Do saz. pol. 361e) patří veškeré zboží z pravé nebo napodobené slonoviny, perleti a želvoviny, též spojené s obyčejnými, jemnými nebo jinými velmi jemnými hmotami. Viz vysvětlivky k saz čís. 139.

   (2) Napodobeniny jmenovaných hmot se vyrábějí zejména takto:

   (3) Napodobenina slonoviny se vyrábí z celuloidu, galalitu a pod.; z klihu působením octanu hlinitého; ze směsi kaučuku s fosforečnanem vápenatým a uhličitanem zinečnatým; ze směsi bramborového škrobu s kysličníkem zinečnatým, jež byla rozdělána roztokem chloridu zinečnatého a kyselinou solnou. Napodobeniny slonoviny z kosti se neprojednávají podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.

   (4) Napodobenina perleti z jiných mušlí, u nichž bylo docíleno duhovitého lesku; z perleťového prášku naneseného lakem; z celuloidu a pod.; napodobenina perleti z rohu se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. pol. 361b)2.

   (5) Napodobenina želvoviny z odpadků želvoviny, které se zahřejí a silným tlakem slisují (umělá želvovina); z rohu, do něhož byly hnědé nebo černé skvrny vpáleny, vleptány nebo namalovány; z celuloidu. xylonitu a pod.; z klihu nebo živočišné želatiny, tvrzených chromovými solemi; napodobenina želvoviny z tvrdé gumy se neprojednává podle saz. pol. 361e), nýbrž podle saz. čís. 314.

   (6) Zboží z perleti a lastur postavených jí na roven se liší od zboží z mušlí sladkovodních tím, že zpracovaná perleť má buď duhovitý nebo jen opálový vzhled bez hry barev, avšak vždy silný lesk, kdežto zpracované mušle sladkovodní mají lesk pouze mdlý, jsou velmi slabé, avšak téměř vůbec neprůsvitné. Sladkovodní mušle jsou mnohem křehčí než perleť a nehodí se proto k výrobě knoflíků.

1. 14. Podle saz. pol. 361d) a e) se projednávají též leštěné nebo vlisovanými vzorky opatřené desky nebo kusy z pravého jantaru (též jantarové hmoty), gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI); desky nebo kusy ze jmenovaných hmot, pouze obroušené, mořené nebo barvené, jakož i kusy (polotovary) z těchto hmot a jejich napodobenin upravené k dalšímu zpracování se projednávají podle 1. poznámky za saz. čís. 361 (viz 15. vysvětlivku k saz čís. 361).
2. 15. (1) Jako polotovary upravené k dalšímu zpracování podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají: desky nebo kusy ze živočišných surovin soustružnických a řezbářských, patřících do saz. pol. 361b)2 (viz všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XVI a 4. a 7. vysvětlivku k saz. čís. 361), jsou-li mořené, barvené, obroušené nebo leštěné, avšak jinak dále neopracované; desky a kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny (viz 14. vysvětlivku k saz. čís. 361), jsou-li mořené, barvené nebo obroušené, nikoli však leštěné nebo jinak dále opracované; destičky na střenky k nožům, na klávesy, na práce mosaikové a pod. ze všech hmot patřících do saz. pol. 361b) 2, d) a e) a jejich napodobenin, jsou-li řezané, mořené, barvené nebo obroušené (též vrtané), nikoli však leštěné nebo již úplně hotové (takové destičky leštěné nebo již úplně hotové patří do saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e)); kostice, je-li mořená, barvená, válcovaná nebo hlazená (obroušená nebo leštěná) nebo pouze štípaná (trhaná), potom řezané, dále neopracované kosticové tyčinky (kulaté nebo čtyřhranné atd.) nejméně 50 cm dlouhé nebo 1˙5 mm silné, též mořené, barvené, hlazené (vyjma rohovou [nepravou] kostici, viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 140 a 3. a 5. vysvětlivku k saz. čís. 361); náhražky štětin z brků, odpadků kostice (kosticové štětiny), odpadků rohu (rohové štětiny) a podobných živočišných surovin soustružnických a řezbářských (viz 1. vysvětlivku k saz. čís. 140 a 5. a 7. vysvětlivku k saz. čís. 361); dýhy z kosti, rohu nebo umělé hmoty rohové, též mořené, barvené, leštěné (viz 7. vysvětlivku k saz. čís. 361) a konečně veškeré polotovary ze všech do saz. pol. 361b)2, d) a e) patřících hmot a jejich napodobenin, které jsou zřejmě upraveny k dalšímu zpracování (zhruba přiříznuty nebo vyříznuty, zhruba předběžně soustruhovány, zhruba do tvaru lisovány atd.), avšak nejsou dále opracovány (oškrábány, osoustruhovány, obroušeny nebo leštěny), na př. polotovary pouze zhruba přiříznuté nebo vyříznuté na knoflíky, rukojeti, agrafy, přezky atd., zhruba předběžně soustruhované koule kulečníkové, hrubě lisované (ještě nevrtané, na př. z napodobeniny jantaru atd.) špičky na doutníky, brky přiříznuté na určitou délku, čištěné, s okrajem ohrnutým a pod.

   (2) Podle 1. poznámky za saz. čís. 361 se projednávají na př. též stará, opotřebovaná deštníková napinadla z kostice, která se již nehodí k původnímu určení a dovážejí se k zpracování jako surovina; při pochybnostech jsou celní oddělení oprávněna žádati, aby bylo napřed odříznuto kování nebo soustruhované hlavičky.

   (3) Polotovary upravené k dalšímu zpracování, patřící do 1. poznámky za saz. čís. 361, nesmějí býti spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak. nebo jsou-li tyto polotovary více opracovány, než jak bylo uvedeno u jednotlivých předmětů v této vysvětlivce, projednávají se podle saz. pol. 361b)2 nebo d) nebo e), na př. desky nebo kusy ze všech jmenovaných hmot s vlisovanými vzory, leštěné desky nebo kusy z pravého jantaru, gagatu, slonoviny, perleti a želvoviny, leštěné nebo hotové destičky na klávesy nebo střenky k nožům atd., hotové knoflíkové destičky (t. j. soustruhované destičky na knoflíky s kovovým mechanismem), osoustruhované nebo leštěné kulečníkové koule, zaokrouhlené, vrtané atd. tyčinky kosticové a m. j.

Saz. čís. 362.

Galanterní zboží (drobnůstky [nippes] a toaletní předměty).

1. 1. (1) Sem patří veškeré zboží galanterní (drobnůstky [nippes], toaletní a ozdobné předměty) ze dřeva, též z korku a rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, patřících do saz. pol. 361a) (viz 2. vysvětlivku k saz. čís. 361), též surové (nemořené, nebarvené atd.) nebo jen hladce opracované.

   (2) Toto galanterní zboží bez spojení nebo spojené s obyčejnými nebo jemnými hmotami patří do saz. pol. 362a), spojené s velmi jemnými hmotami do saz pol. 362b).

   (3) Podle saz. pol. 362a) a b) se projednává též zboží z korku (vyjma korkové zátky opatřené dřevěným vyřezáváním), spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami (na př. korkové zátky s niklovanými nebo stříbřenými kovovými kloboučky, korkové desky nebo korkové dýhy povlečené koží nebo tkaninami atd.), podle saz. pol. 362b) též veškeré zboží ze dřeva (vyjma hole a hračky), je-li spojeno s velmi jemnými hmotami (na př. nábytek s pozlacenými kovovými ozdobami a podobně).

   (4) Korkové zátky spojené s figurkami z obecných kovů, saz. čís. 509.

1. 2. (1) Za zboží galanterní se považují takové předměty, kterých se nesporně jinak nedá použít než jako drobnůstek (nippes) a předmětů toaletních, tedy zejména figury (sošky, poprsí a zvířecí figurky), kříže, ozdobné a toaletní skřínky, rámy, povětrnostní domky, podstavce, vázy, nástěnné dekorace.

   (2) U všech těchto předmětů se však předpokládá, že neměří na délku, šířku nebo výšku přes 30 cm. Je-li tento rozměr v jednom směru překročen, projedná se předmět jako zboží podle bližší povahy.

   (3) Dále se projednává jako zboží galanterní: dřevěné zboží se slaměnou mosaikou, potom ozdobné předměty (mužské a ženské šperky), jako agrafy, přívěsky, náramky, náhrdelníky, brože, ozdobné hřebeny (okrasné hřebeny, ornamentované zasouvací hřebeny), ozdobné knoflíky (též takové knoflíky ke košilím a manžetám), ozdobné přezky (k ozdobě klobouků a pasů atd.), na šňůrách navlečená semena a ovocná jádra nebo perly ze dřeva nebo z jiných rostlinných surovin soustružnických a řezbářských, jako náramky, náhrdelníky atd.

   (4) Jako dřevěné zboží podle bližší povahy se však projednávají zejména tyto předměty: držátka na dopisy, držátka na pera (též se zvětšovacími čočkami), dýmky, hladítka na papír, hodinové skřínky, hodinové podstavce, hodinové stojany, chlebové mísy, jehelníky (též se zvětšovacími čočkami), kalíšky na vejce, kartáčová dřeva, kasety a skřínky (na zámky, na šití a pod.), konsoly, korkové zátky opatřené dřevěným vyřezáváním, košíčky, kroužky na ubrousky, lisy na rostliny, louskáčky, mísy (též tvaru vyřezávaných listů), navíjecí hvězdy, nože na papír, osušovací kolébky, pepřenky, pokladničky, popelníčky, pouzdra pro fysikální a jiné přístroje, pouzdra na psací náčiní, pravítka, prkénka na knihy, příbory, psací náčiní, rámy na noviny, schránky na náprstky, skřínky a stojany na likéry, slánky, stojany na deštníky a hole, stojany na doutníky, stojany na dýmky, stojany na šaty, svícny, špičky na doutníky, talíře (vyjma ozdobné), těžítka na dopisy, věšáky na klíče, věšáky na šaty, záložky do knih, zapalovače kapesní i stolní.

   (5) Mechanické hrací strojky v pouzdrech, saz. čís. 582.

   (6) Nábytek se neprojednává podle saz. pol. 362b), jestliže sem nepatří podle 3. odstavce 2. vysvětlivky k saz. čís. 360.

Saz. čís. 363.

Korková drť, korková moučka a korek v kostkách.

1. 1. (1) Korková drť a korková moučka jsou výrobky velikosti hrubších zrn krupičných (korková drť) až po velmi jemný prášek (korková moučka), vyrobené mletím korkových odpadků Korkové drti se užívá na př jako hmoty isolační k parním vedením a k vedením pro horkou vodu, jakož i k výrobě korkových cihel; korkové moučky se užívá hlavně k výrobě korkových pokrývek na podlahu (linoleových pokrývek) a pokrývek kamptulikonových.

   (2) Korkové odpadky (odřezky), saz. pol. 134c).

1. 2. (1) Korkem v kostkách saz. čís. 363 se rozumějí jen kostky řezané z korku nespojené s jinými hmotami, jež slouží jako polotovary k výrobě korkových zátek; mohou mít na jedné straně ještě vnější rozpukanou a drsnou kůru (tak zvané zátky kůrové nebo kostkové) nebo mohou být na všech stranách ořezané. Podle saz. čís 363 se projednávají též korkové kostky se zaokrouhlenými podélnými hranami, jež nemají však ještě normální tvar zátek a u kterých jsou ještě na některých místech znatelné stopy původní kůry.

   (2) Rovněž tak se projednávají upotřebené zátky z lahví od šampaňského vína, jichž nelze užívat jako zátek bez předchozího zpracování, nýbrž které dostanou teprve napařením přibližně svůj původní kostkový tvar a potom se teprve hodí k řezání zátek.

   (3) Korkové kostky k jiným účelům, na př. jako hračky, saz čís 366, spojené s jinými hmotami, saz. čís. 366 nebo saz. pol. 362a) nebo b).

   (4) Korek ve špalcích, saz. pol. 134c).

   (5) Viz též 2 odstavec 5. vysvětlivky a 5. odstavec 6 vysvětlivky k saz. čís. 134.

Saz. čís. 364.

Korek v deskách a kotoučích.

(1) Podle tohoto saz. čísla se projednávají čtyřhranné nebo okrouhlé tabule řezané z korku, jež nejsou ještě k určitému účelu zřejmě připraveny (vyjma surové, pouze přiříznuté přírodní desky korkové kůry a dýhy), nespojené s jinými hmotami. Slouží jako polotovary k výrobě podešví a pod.

(2) Korkové desky, které jsou k určitému účelu zřejmě připraveny (na př. na vložky do klobouků, na plovací pásy, na uzávěrky větších sklenic atd. ), jakož i korkové dyhy, saz. čís. 366.

(3) Korkové desky spojené s jinými hmotami (na př. pokládané papírem, koží, voskovaným plátnem nebo textiliemi atd.), saz. čís. 366 nebo saz. pol. 362a) nebo b). Desky stmelené z korkových odpadků, saz. čís. 365 nebo 366.

(4) Korek v neloupaných tabulích, v surových, pouze přiříznutých přírodních deskách korkové kůry, saz pol. 134c) (viz 2. odstavec 5. vysvětlivky k saz. čís. 134).

Saz. čís. 365.

Korkové cihly.

1. 1. (1) Jako korkové cihly saz. čís. 365 se projednávají cihly, desky, trouby, žlábkovité předměty atd., jež byly vyrobeny tvářením a sušením z hrubě umletého nebo jiným způsobem rozmělněného korku s různými tmely (vápnem, hlínou, cementem, pískem, roztokem vodního skla, mazem, klihem, papírovinou, lněným olejem, dehtem atd.), též s přísadou chlupů nebo rostlinných vláken, dřevěných odpadků a pod ke stavebním, isolačním a podobným technickým účelům.

   (2) Korkové cihly saz. čís. 365 nesmějí být spojeny s jinými hmotami; je-li tomu tak, projednávají se podle saz. čís. 366, nebo podle saz. pol. 362a) nebo b).

   (3) Desky stmelené z rozmělněného korku jako náhražka přírodního korku (umělý korek, suberit), saz. čís. 366.

1. 2. Podle saz. čís. 365 se též projednávají tvářené hmoty isolační (desky, cihly, trouby, žlábkovité předměty atd.) z křeménky pomíšené s osinkem, chlupy, pilinami a pod., též s vložkami z drátěného pletiva, avšak nespojené s jinými hmotami (viz vysvětlivky k saz. čís. 398). Tyto předměty spojené s jinými obyčejnými hmotami (na př. s podložkami z jutových tkanin saz. pol. 217a)), saz. čís. 366; spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, saz. pol. 362a) nebo b).

Saz. čís. 366.

Korkové zátky, podešve a podobné zboží, též spojené s obyčejnými hmotami.

1. 1. Sem patří veškeré zboží z korku (vyjma zboží galanterní), jež není jmenováno v saz. čís 363—365, též spojené s obyčejnými hmotami; dále zboží saz čís. 363—365 spojené s obyčejnými hmotami; korkové dýhy, t. j. korkové listy tenké jako papír, nejvýše 1 mm silné, též pokládané nebo povlečené papírem nebo obyčejnými hmotami; dále desky z umělého korku, t. zv. desky suberitové, jež se vyrábějí stmelením rozmělněného korku (na př. roztokem nitrované celulosy v etheru, alkoholu atd.) a je náhražkou za přírodní korek k výrobě zboží korkového (podrážek a pod.), jakož i zboží z těchto desek.
2. 2. (1) Do saz. čís. 366 tedy patří: korkové zátky; korkové vložky do bot; vložky do klobouků (stuhy, podšívky a pásky do klobouků), též povlečené papírem nebo jinými obyčejnými hmotami; hračky z korku; plovací pásy nebo plovací kruhy (korkové desky a pruhy, spojené popruhy nebo šňůrami); korkové desky a kotouče, zřejmě připravené k určitému účelu (viz vysvětlivku k saz. čís. 364) nebo pokládané či povlečené papírem nebo spojené s obyčejnými hmotami a mnoho jiných.

   (2) Korkové klobouky (též přilbice), saz. pol. 267c) a saz. čís. 268 a 269.

   (3) Korkové nárazníky, t. j. hrubé sítě, plněné korkovými odpadky (jako nárazníky k zamezení tření přistávajících lodí), saz. pol. 219e).

1. 3. Veškeré zboží korkové, též zboží saz. čís. 363—365, spojené s jemnými nebo velmi jemnými hmotami, se projednává podle saz. pol. 362a) nebo b). Takovým zbožím jsou na př. korkové zátky s poniklovanými nebo postříbřenými kovovými kloboučky; korkové dýhy, vložky do klobouků, desky a kotouče, pokládané nebo povlečené kaučukem, voskovaným plátnem, koží atd. nebo textiliemi; korkové vložky do bot s obrubou z kaučuku, kůže, voskovaného plátna, plsti nebo z jiných textilií a pod.
2. 4. (1) Nové (dosud neupotřebené) korkové zátky po délce rozříznuté, jakož i upotřebené zátky korkové všech druhů, kterých se užívá k zušlechtění vinné révy, jsou bez cla, jestliže se dovážejí pro vinaře na osvědčení některého tuzemského zemědělského sdruženi a jsou určeny k zušlechtění vinné révy.

   (2) Tato osvědčení, která musí znít na jméno tuzemského vinaře nebo na některé sdružení vinařů, se předem zašlou tuzemskými objednateli cizozemskému odesilateli, aby je přiložil k nákladnímu listu zásilku doprovázejícímu, nebo se odevzdají před vyclením zásilky projednávajícímu celnímu oddělení. Podle poznámky za saz. čís. 366 smějí být projednány jen takové zásilky, které jsou kryty těmito osvědčeními.

   (3) O projednávání hraček viz úvodní vysvětlivky.

Saz. čís. 367.

Zboží této třídy vystrojené drahými kovy.

Viz úvodní vysvětlivky; o puncovní kontrole viz všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 560, 562, 564—568.

1. XXXV. Sklo a skleněné zboží.

   Do této saz. třídy jsou zařaděny: sklovina atd. (saz. čís. 368); skleněné tyčinky atd. (saz. čís 369); sklo duté (saz. čís. 370—374); sklo tabulové (saz. čís. 375—380); sklo optické (saz. čís. 381 a 382); perly, skleněné knoflíky atd. (saz. čís. 383—386); skleněné zboží (saz. čís. 387—390).

   Všeobecné vysvětlivky k saz. třídě XXXV.

   1. 1. Rozlišujeme: sklo přírodní barvy, bílé, barevné (barvené) a malované. Přírodní zabarvení skla má svůj původ toliko v nečistotě hmot použitých k výrobě. Jako sklo bílé se projednává jen sklo bílé a polobílé, průhledné; bílé průhledné sklo je bezbarvé, polobílé má pouze slabý nazelenalý nebo nažloutlý nádech. Barevné sklo se vyrábí přimíšením barviv (zpravidla kysličníků kovů) ke sklářskému kmeni a liší se od skla přírodní barvy stejnoměrností a čistotou zabarvení. Sklo barevné je buď barvené ve hmotě nebo podjímané, t. j. povlečené tenkou vrstvou skla barevného.
   2. 2. (1) Jako sklo barevné se kromě skla filigránového a skla duhového projednává všecko sklo, které jeví ve své hmotě stejnoměrné nebo zvláštním výrobním postupem docílené nestejnoměrné zbarvení.

      (2) Sklo filigránové (vláknové či petinetové) je sklo nebarvené nebo barvené, do kterého byla zatavena skleněná vlákna barevná nebo jinobarevná, též mléčně bílá. Sklo duhové je jak bílé průhledné, tak i barevné sklo, které hraje různými barvami; této vlastnosti bylo docíleno působením par solí kovů za tepla.

      (3) Ke sklu barevnému patří též bílá neprůhledná skla, jako sklo úbělové, mléčné, kostní a opálové, která přimíšením mastku, kryolitu, kosti, kazivce atd. jsou ve hmotě zkalena nebo nabyla takového vzhledu tím, že takovýmto sklem byla podjímána. Jako sklo barevné se projednává též sklo floretové, t. j. bílé nebo barevné sklo nestejné tloušťky, které má na silnějších místech odstín mléčně zkalený, ostře neohraničený. Tohoto účinku se dociluje stejnými přísadami, jakých se užívá k výrobě skla mléčného atd., a to tím, že se tyto přísady usazují spíše na místech silnějších, kde sklo pomaleji chladne, a způsobují tak zakalení skla, kdežto místa tenká, rychleji chladnoucí zůstávají nezakalena.

      (4) Bílé sklo průhledné, do kterého bylo zataveno sklo barevné, se projednává jako sklo barevné.

   1. 3. (1) Sklem malovaným je sklo, na jehož povrch byly naneseny po jeho úplném zhotovení vzory nebo vyobrazení barvou, též skelnou barvou. Takovéto sklo se pokládá za malované i tehdy, když po pomalování bylo tak zpracováno, aby mělo duhové barvy. Nános jinobarevného skla nelze pokládat za malování.

      (2) K malovanému sklu se řadí nejen sklo zdobené ruční malbou, nýbrž i sklo, které bylo natřeno barvou nebo na které byly natištěny, napatronovány nebo metachromotypií (obtisky) naneseny vzory, figury a jiné kresby (též písmo).

      (3) Podle týchž celních sazeb jako malované sklo se projednává též sklo zlacené a stříbřené.

      1. Tímto sklem je veškeré sklo, na jehož povrchu nebo v jehož sklovině jsou jakýmkoli způsobem naneseny nebo vpáleny zlaté nebo stříbrné linky, obruby, ornamenty, figury atd., též písmo ze zlata nebo stříbra (pravého i nepravého).

   Saz. čís. 368.

   Sklovina; smaltovina a glazura; sklo rozemleté (skelný prášek).

   1. 1. (1) Skloviny jsou hmoty vzniklé tavením sklářského kmene (t. j. směsi hmot používaných k výrobě skla), v beztvarých úlomcích nebo kusech,

      (2) Ke sklovinám patří též sklo barevné v podobě šišek a pod., jehož se používá k výrobě barevného skla podjímáním atd. Sklo avanturinové, t. j. sklovina žlutohnědá, třpytící se uvnitř zlatově jako krystalky, patří rovněž do saz. čís. 368.

      (3) Kameny mlýnské ze skloviny, též se železnými obručemi, se projednávají jako sklovina.

   1. 2. Smaltoviny (smalty, emaily) jsou nízko tavitelné sklovité hmoty, jež se vyskytují v obchodě výhradně ve stavu taveném (fritovaném) jako koláče, kusy, zrna nebo prášek suchý nebo výjimečně rozdělaný vodou. Dávají po vytavení neprůhledný sklovitý povlak, mléčně zakalený, barvy bílé nebo jiné a jsou určeny k smaltování kovového zboží.
   2. 3. Glazury se vyskytují v obchodě buď ve stavu taveném jako taveniny (frity) nemleté v podobě nepravidelných zrn (granulované) nebo mleté v podobě prášku různé jemnosti anebo ve stavu netaveném jako mechanické směsi v podobě prášku nebo ve slepených hrudkách. Po vytavení dávají hladké, průhledné, lesklé sklovité povlaky, buď bezbarvé nebo zbarvené. Užívá se jich ke glazování (polévání) hliněného zboží.
   3. 4. Sklo rozemleté (skelný prášek, skelné šupiny, skelný lesk), též barevné, se upotřebuje k posypávání papíru, pohlednic, čalounů, dřevěného a lepenkového galanterního zboží, umělých květin a pod.
   4. 5. (1) Mosaikové desky, destičky a tyčinky z barevného nebo avanturinového skla, kterých se po rozřezání používá k výrobě mosaikových obrazů, saz. pol. 374b).

      (2) Skelná pěna (skelná žluč), saz. pol. 599b).

      (3) Sklo vodní, saz. pol. 599e).

      (4) Šmolka, cafra, saz. pol. 601a).

      (5) Barvy tavné, saz. čís. 626.

      (6) Odpadky z výroby skla, skelné střepy, sklo nístějní, saz. čís. 656.

   Saz. čís. 369.

   Skleněné tyčinky, skleněné destičky a skleněné trubičky bez ohledu na barvu (užívané k výrobě perel, k uměleckému vyfukování a k výrobě knoflíků).

   (1) Jako skleněné tyčinky saz. čís. 369 se projednávají tyčinky ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru nejvýše 8 mm a tyčinky z barevného skla průměru nejvýše 2 mm, jichž se používá k výrobě perel, knoflíků, elektrických žárovek a pod. Silnější tyčinky patří mezi masivní sklo saz. čís. 374.

   (2) Skleněné destičky k výrobě knoflíků se projednávají podle saz. čís. 369 i tehdy, jsou-li pokládány amalgamem nebo folií.

   (3) Skleněné trubičky, které pro svůj větší průměr nebo pro tenkost svých stěn nebo z jiných důvodů nemohou být upotřebeny k výrobě perel, k uměleckému vyfukování, k výrobě knoflíků, na př. trubky pro vodoznaky, trubky isolační, nehotové trubky k teploměrům a tlakoměrům, ochranné trubky k teploměrům, skleněné trubky k chemickým přístrojům a pod., vůbec skleněné trubky všech druhů s přibroušenými, broušenými nebo hladkými obtavenými okraji se projednávají podle své bližší povahy jako sklo duté saz. čís. 370—372.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 370—372.

   1. 1. (1) Předměty z dutého skla jsou na př. sklenice k pití, láhve, džbány, cylindry, stínítka a jiná skla k lampám (též nádržky na petrolej a pod.), poklopy, zvony, trubky, balony (veliké silné láhve, zvané demižony), duté koule, umyvadla, nádobky k vyplachovačům (irigátorům), vany k chemickým účelům a pod., retorty, kelímky, misky, šálky, nálevky, duté cihly (dutá skelná tělesa) k stavebním účelům a pod., nejeví-li tyto předměty známek skla lisovaného (švů pocházejících od lisování) nebo nejsou-li opatřeny nalisovanými ozdobami.

      (2) O dutém skle, vyrobeném foukáním do forem nevzorkovaných viz 2. odstavec 1. vysvětlivky k saz. čís. 374.

      (3) Jsou-li ke sklu dutému přitavena ucha, držadla, nožky (u kalíšků), upevňovací čepy, jakož i na hrdle lahví jednotlivé obroučky a pod. ze skla masivního, neplyne z toho ještě, že se mají zařaditi ke sklu masivnímu.

      (4) Jako sklo laboratorní saz. pol. 370b)1, 371a)1 a 372a)1α) se projednává takové duté sklo, patřící jinak svou povahou do těchto tří saz. čísel, jehož se podle jeho zvláštních vlastností a tvaru používá jen k pracím v chemických, přírodovědeckých, výzkumných a jiných vědeckých nebo technických laboratořích, na př. baňky (kulovité, konické, odměrné a pod.), chladiče, dialysátory, exsikátory, extraktory, jímadla, kádinky, křivule, láhve filtrační, láhve na výrobu plynů, láhve s tubusy, misky odpařovací, nádoby dekantační, nálevky dělicí (s kohoutkem), pipety, plynojemy, promývačky, sklíčka reagenční, válce odměrné, válce kolorimetrické, váženky, zkumavky, zvony s tubusy atd:

   1. 2. (1) Sklo duté (nerafinované), na němž jsou pouze vlisována, vleptána nebo natištěna obvyklá obchodní označení (firma, ochranná známka, prostorový obsah atd.) nebo jednoduché čáry, nebo jež má ve dno vlisovanou hvězdu, nebo je obtočeno ostřicí nebo slamou stočenou v tenké provázky, nebo opleteno neoloupanými proutky (balony na kyseliny a jiná větší tělesa ze skla dutého), není vyloučeno z projednávání podle saz. čís. 370 a 371.

      (2) Duté sklo opletené jiným pletivem nebo jinak spojené s jinými hmotami se projednává podle saz. čís. 388.

   Saz. čís. 370.

   Duté sklo obyčejné, t. j. nebroušené, nevzorkované, nezabroušené, nelisované.

   1. 1. (1) Duté sklo obyčejné přírodní barvy saz. pol. 370a) je pouze takové, které má povahu jako zcela obyčejné láhve (na př. pivní a pod.) ze žlutobílé, světle nebo tmavě zelené, modravé, žluté, hnědé, tmavočernohnědé skloviny s bublinami, uzlíky a pod. a nemá tedy čistý vzhled.

      (2) Při dutém skle saz. pol 370a) lze vždy zřetelně rozeznat barevný odstín i u světlých barev přírodních, jako světle zelené, modravé nebo světle žluté, i na místech, kde jsou stěny docela slabé.

      (3) Duté sklo úplně bezbarvé nebo takové, které položeno na bílý papír má na tenkých místech toliko slabý nádech do zelena nebo do žluta a jinak též má vzhled čistý, téměř bez bublinek, se projednává podle saz. pol. 370b).

      (4) Sem patří též zkumavky, láhve a jiné nádoby pro laboratoře, zhotovené z taveného křemene na způsob foukaných skel.

   1. 2. Duté sklo zbarvené přísadou barviv (zpravidla kysličníků kovů) do sklářského kmene nebo barveným sklem podjímané patří do saz. pol. 370c). Viz též 1. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.
   2. 3. Při zařaďování dutého skla saz. čís. 370 se nepřihlíží k tomu, byly-li okraje opuknuty a pouze tavením zaobleny (obtaveny).

   Saz. čís. 371.

   Duté sklo se zátkami jen zabroušenými nebo s obroušenými dny a kraji.

   (1) Dutému sklu se zátkami zabroušenými je na roveň postaveno sklo se zátkami přibroušenými a tedy i s přibroušeným hrdlem; dna a okraje přibroušené se rovnají obroušeným. Sem patří rovněž cylindry k lampám, jejichž opuknuté okraje byly zbaveny vyčnívajících hran a špiček zběžným přidržením na brus.

   (2) Opracování (rafinace) dutého skla saz. čís. 370 na kterýchkoli jiných místech, než která jsou uvedena v saz. čís. 371, má za následek projednání skla podle saz. čís. 372; proto patří na př. kapací lahvičky s vbroušeným otvorem pro vzduch do saz. čís. 372.

   Saz. čís. 372.

   Duté sklo rafinované.

   1. 1. Sklo leptané je opatřeno různými ozdobami a kresbami nebo pouhými stupnicemi (na př. u nádobek odměřovacích a pod.), které vznikly působením kyseliny fluorovodíkové Sklo broušené (leštěné) má čisté, hladké a zrcadlící plochy, někdy se znatelnými brusnými čarami. Sklo vzorkované je takové, na němž byly vytvořeny matované figury, arabesky atd. pískovým tryskačem. Jako vzorkované sklo se projednává také sklo ledové (craquelé), jehož povrch je trhlinkovitý. Matované sklo má plochy drsné (matné), nikoli úplně průhledné, nýbrž jen průsvitné (na př. opracováním brousicími kotouči, pískovým tryskačem nebo leptáním). Ryté sklo je takové, do kterého byly zvláštními rydly nebo brusidly uměle vryty arabesky, figury nebo jiné kresby.
   2. 2. Stříbrovité sklo (duté sklo mezi dvojitými stěnami chemicky stříbřené), zdobené nebo bez ozdob, se projednává podle saz. pol. 372b).
   3. 3. (1) Bílé sklo duté označené stupnicemi (odměrné nádoby jako válce, baňky, zkumavky, pipety a pod.) se projednává podle saz. pol. 372a)1α), i když jsou vleptané nebo vryté dělicí čárky, číslice a pod. obarveny. K pouhým cejchovním značkám se nepřihlíží.

      (2) Byrety, skleněné přístroje používané při chemických rozborech, saz. čís. 574.

   1. 4. (1) K dutému sklu sklem opředenému nebo sklem obkládanému saz. pol. 372c) patří veškeré duté sklo (tedy také obyčejné duté sklo saz čís. 370), na jehož povrchu jsou jako výzdoba přitavena vlákna ze skla bílého i barevného (v rovnoběžných kruzích nebo v určitých obrazcích do sebe se vplétajících) nebo jiná samostatně vyrobená obkládání z bílého nebo barevného skla (na př. skelné slitky, ornamenty, květiny a pod.).

      (2) Opředením nebo obkládáním zdobené duté sklo malované, zlacené nebo stříbřené, jakož i jiné duté sklo, u něhož obkládání je malováno, zlaceno nebo stříbřeno, projednává se vždy podle saz. pol. 372b); všechno ostatní duté sklo zdobené opředením nebo obkládáním se však projednává podle saz. pol. 372c). Viz též 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. třídě XXXV.

   Saz. čís. 373.

   Skleněné baňky (hrušky) pro elektrické žárovky.

   (1) Skleněnými baňkami pro elektrické žárovky se rozumí duté sklo hruškovité podoby, tence foukané, bezbarvé nebo barevné, s jinými hmotami však nespojené, kterého se používá k výrobě žárovek.

   (2) Ochranná a výzdobná skla (jako na př. tvaru tulipánového a jiných květů nebo tvaru zvonového) pro elektrické žárovky se projednávají podle své jinaké povahy.

   (3) Podle saz. čís. 373 se projednávají též skleněné baňky pro elektronky (elektronové lampy), výbojky (usměrňovací lampy), stabilisátory, doutnavky, fotobuňky a pod.

   (4) Skleněné baňky jakkoli montované viz 4. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 540—543.

   Saz. čís. 374.

   Lisované a masivní sklo výslovně nejmenované.

   1. 1. (1) Sklem lisovaným (nebo litým) jsou skleněné předměty tvaru miskovitého nebo vydutého, hladké nebo ozdobené (napodobeniny broušeného zboží), vyrobené v kovových formách, jako misky na máslo, misky ke svícnům, slánky, mísy, talíře a pod.

      (2) Duté sklo vyrobené foukáním do vzorkovaných forem se projednává jako sklo lisované podle saz. čís. 374. Sem patří všechno duté sklo s ozdobami reliefními, jako na př. duté sklo opatřené polokulovitými nebo oválovými perlami, štítky, kroužky, ovály, napodobeným diamantovým broušením, se žebírky, vícenásobnými obroučkami, ornamenty, odlisovanými jmény, průpovídkami atd. (džbány, láhve, pivní sklenice a pod.), jakož i takové duté sklo, jehož povrch je pokryt vlnovitými, vzájemně se proplétajícími pruhy, jak to zhusta bývá u džbánů, nádrží na petrolej u lamp atd. Pouze vlisovaná v obchodě obvyklá označení firmy, ochranné známky, označení prostorového obsahu atd., cejchovní značky, jednoduché čáry a obroučky, jakož i hvězdice vlisovaná do dna se nepovažují při zařaďování foukaného dutého skla za reliefní ozdoby.

   1. 2. Sklem masivním jsou předměty tvářené z masivního skla, jako na př. těžítka, krystalové tvary, figury, koule, svícny, podložky pod nože, zátky, válce, tyče ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) průměru většího než 8 mm a tyče ze skla barevného průměru většího než 2 mm, jakož i jiné zboží ze skla masivního výslovně nezařaděné, hladké nebo ozdobené.
   2. 3. (1) Sklo lisované a masivní, přírodní barvy nebo bílé, surové, t. j. v tom stavu, jak opustilo formu, tedy s plastickými ozdobami, jež vznikly přímo při lisování, lití nebo foukání do vzorkovaných forem bez dalšího rafinování, projednává se podle saz. pol. 374a).

      (2) Obtavení opuknutých okrajů, jakož i obroušení dna a okrajů nemá vlivu na zařaďování jinak surového skla této saz. položky.

      (3) Do saz. pol. 374b) patří sklo barevné tohoto saz. čísla vždy, i když není dále rafinováno, sklo přírodní barvy nebo bílé (průhledné) jen tehdy, je-li rafinováno. Patří tedy do saz. pol. 374b) všechno barevné, malované, zlacené, stříbřené, leptané, broušené, vzorkované (ve smyslu 1. vysvětlivky k saz. čís. 372), matované nebo ryté sklo tohoto saz. čísla.

      (4) Kolečkové sklo (tabulky k zasklívání oken po středověkém způsobu) je uprostřed vypouklé. I když je přírodní barvy nebo bílé, projednává se podle saz. pol. 374b).

   1. 4. (1) Podle saz. čís. 374 se též projednávají: skleněná ouška k nitěnkám (maillons), skleněné kroužky, skleněné pasty (t. j. destičky ze skloviny, na kterých jsou otisky antických kamenů) a pasty mosaikové, mosaikové kostky, mosaikové tyčinky; skleněné čočky pro lodi; lisované skleněné dlaždice, skleněné cihly (po jedné straně otevřené), skleněné desky na světlíky, též vybíhající na dolní ploše v trojstranný jehlan, skleněné tašky, lité desky skleněné tvaru kruhovitého nebo podlouhlého, jakých se užívá k uzavření kukátek do topicích zařízení, tavicích pecí atd.

      (2) Skleněné kuličky k čištění lahví a pod., saz. čís. 385.

      (3) Skleněné kuličky (hračky), saz. čís. 388.

   Všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.

   1. 1. Sklo zrcadlové a tabulové zařaděné do saz. čís. 375—377 je zpravidla v tabulích nejrůznější velikosti pravoúhle přiříznutých; tvar nemá však vlivu na zařadění, takže lichoběžně, okrouhle nebo jinak přiříznuté zrcadlové a tabulové sklo podléhá podle druhu týmž celním sazbám jako pravoúhle přiříznuté.
   2. 2. Dojde-li sklo zrcadlové a tabulové rozbito, projedná se jako skelné střepiny podle saz. čís. 656 jen tehdy, nelze-li těchto střepin použít k ničemu jinému než k výrobě sklářského kmene. Větší kusy, ještě upotřebitelné jako zrcadlové a tabulové sklo, se však projednávají podle druhu skla a je za tím účelem přípustné, aby byly přiříznuty v žádaný tvar; odpadek při tom vzniklý se propustí beze cla. Nesvolí-li však strana, aby byly upotřebitelné části takových poškozených zásilek vycleny, mohou být na její přání úplně rozbity za úředního dohledu a pak projednány beze cla. Viz také 1. vysvětlivku k saz. čís. 656.
   3. 3. (1) Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované, neohýbané, zelené, polobílé nebo bílé (bezbarvé) patří do saz. čís. 375 jen tenkrát, je-li surové, t. j. bez jakéhokoli dodatečného rafinování; barvené, též přírodní barvy (žluté, hnědé atd.), rovněž bez dodatečného rafinování, patří do saz. čís. 376.

      (2) Surové zrcadlové a tabulové sklo ohýbané, jakož i všechno zrcadlové a tabulové sklo výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované nebo vůbec nějakým způsobem dodatečně rafinované se projednává podle saz. čís. 377, všechno takovéto sklo pokládané výhradně podle saz. pol. 377c).

      (3) Sklo zrcadlové a tabulové, též surové, jehož okraje jsou obroušeny, facetovány (šikmo seříznuty), matovány atd., se projednává podle saz. čís. 377.

   Saz. čís. 375.

   Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované surové, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané, nebarvené.

   1. 1. Surové sklo zrcadlové saz. pol. 375a) je, a to bez rozdílu tloušťky, buďto:
      1. a) lité sklo v tabulích, které byly pouze vyválcovány a jsou na jedné nebo obou stranách vlnitě nerovné, toliko přiříznuté; nebo
      2. b) foukané sklo vyrovnané, jež je na jedné straně od vtisků vyrovnávacího kamene drsné, trhlinovité a pouze mdle prosvítající (neúplně průhledné); i když je toto sklo vyčištěno, má místy nelesklý povrch, při čemž jedna strana je stále ještě zcela patrně drsná, a liší se právě svou pouze mlhavou průhledností od okenního a jiného tabulového skla dokonale průhledného.
   1. 2. (1) K saz. pol. 375a) patří surové sklo lité, je-li silnější než 5 mm; vyskytuje se v tabulích nebo v deskách a užívá se ho ke krytí střech, k obkládání stěn, na světlíky, k výplni menších otvorů pro světlo atd. Surové sklo lité uvedené tloušťky nemění sazební položky, je-li jeho povrch toliko jednoduše ryhován (kanelován), t. j. má-li rýhy 2 mm hluboké nebo mělčí; zato se však desky a tabule s rýhami hlubšími než 2 mm, jakož i desky a tabule s povrchem vlnitým, zrnkovitým, kostkovaným, kruhovitým nebo polygonálním či jinak ornamentovaně lisovaným, projednávají podle saz. čís. 377.

      (2) Viz také 4. vysvětlivku k saz. čís. 374.

      (3) Surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, nemá-li shora stanovených rozlišovacích znaků pro surové lité sklo zrcadlové, se projednává podle saz. pol. 375b).

   1. 3. (1) Veškeré tabulové sklo průhledné, nebroušené, neleštěné, nevzorkované (mimo foukané surové sklo zrcadlové saz. pol. 375a)) ve své přírodní barvě (zelené, polobílé nebo bílé), ať se ho užívá k oknům, zrcadlům nebo k jiným účelům, se projednává bez zřetele na jeho tloušťku podle saz. pol. 375b). Sklo okenní (tabulové sklo), jakož i sem patřící surové sklo lité silné 5 mm nebo slabší, vlnitě šupinaté nebo jinak vzorkované, saz. čís. 377; naproti tomu se takové sklo ryhované (kanelované) projednává podle saz. pol. 375b).

      (2) Viz také všeobecné vysvětlivky k saz. čís. 375—377.

   Saz. čís. 376.

   Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované barvené, nebroušené, neleštěné, nevzorkované, nepokládané.

   (1) Sem patří též sklo opalisující, t. j. lité tabulové sklo mramorové k ozdobným zasklívkám, jež bylo vyrobeno vmísením různobarevných sklovin do tekutého skla; vyskytuje se obyčejně v menších kouscích.

   (2) Viz též 2. a 3. všeobecnou vysvětlivku k saz. čís. 375—377.

   Saz. čís. 377.

   Sklo zrcadlové a tabulové výslovně nejmenované broušené, leštěné, vzorkované, ohýbané, též barvené nebo podjímané.

   1. 1. (1) Broušené nebo leštěné sklo zrcadlové a tabulové se vyznačuje ponejvíce již svou větší stejnoměrnou tloušťkou, hladkostí i čistotou ploch (zrcadlové plochy bez bublinek, vláken, kroužků, šmouh a pod.), jakož i svým pečlivějším balením.

      (2) Lze je dále poznat podle toho, že se skrz zrcadlové a tabulové sklo broušené jeví předměty přímočaré, skrz sklo nebroušené však nerovné (pokřivené), jakož i podle toho, že broušené tabule skleněné na sebe položeny k sobě pevně přilnou a stěží se dají posunovat, čemuž tak není u tabulí nebroušených.

      (3) Sklíčka krycí a nosná na drobnohledné preparáty se projednávají jako broušené sklo tabulové.

      (4) Podle saz. pol. 377a) se projednává též velice tenké čisté, bezbarvé sklo tabulové, ze kterého se řezají krycí sklíčka na drobnohledné preparáty. Pro svou křehkost se vyskytuje pouze ve zcela nepravidelných kusech nepatrné velikosti. Žádá-li se, aby se projednalo jako sklo rozbité, lze to povolit jen s tou podmínkou, že bude napřed úplně rozbito.

   1. 2. (1) Jako vzorkované sklo zrcadlové a tabulové se projednává nejen takové sklo, na jehož povrchu byly vytvořeny figury, ornamenty nebo jiné vzorky leptáním, pískovým tryskačem, rytím nebo jiným mechanickým nebo chemickým způsobem, nýbrž i sklo žlábkované, vlnité nebo vlnitě šupinaté a pod., dále tabulové sklo opatřené hvězdičkami, kvítky nebo jinakými lisovanými ozdobami, jakož i takové lité sklo surové. Lité sklo surové v tabulích nebo deskách, bez ohledu na tloušťku, je jen tenkrát vyloučeno z projednávání podle saz. čís. 377 a projednává se jako hladké podle saz. pol. 375a) nebo b), je-li jednoduše ryhováno (kanelováno). Viz 1. odstavec 2. vysvětlivky k saz. čís. 375.

      (2) Matované sklo zrcadlové a tabulové se projednává rovněž podle saz. čís. 377 i když není vzorkované.

      (3) Veškeré ohýbané sklo zrcadlové a tabulové, ať je surové nebo jakkoli rafinované, se projednává podle saz. čís. 377; užívá se ho u vyčnívajících oken, rohů výkladních skříní, k zasklívání osvětlovacích těles, luceren a pod.

   1. 3. Sklo facetované je na okrajích šikmo broušené a projednává se, není-li pokládané, podle saz. pol. 377b), i když není jinak broušeno.
   2. 4. Sklo chrámové (kathedrální) má drsný, nerovný (jako od tepání) povrch, který tlumí světlo; užívá se ho v uměleckém malířství na skle a také k zasklívání.
   3. 5. Jako zrcadlové a tabulové sklo pokládané se projednává všechno zrcadlové a tabulové sklo pokládané amalgamem, folií (lístky), též stříbrem.
   4. 6. (1) O zrcadlovém a tabulovém skle malovaném, zlaceném nebo stříbřeném platí ustanovení všeobecných vysvětlivek k saz. třídě XXXV.

      (2) Jako malované sklo zrcadlové a tabulové se projednává též tabulové sklo, jež je natřeno olejovými nebo jinakými barvami nebo opatřeno vzorky nebo písmem, napatronovanými barvou.

      (3) Podle saz. pol. 377c) se projednávají též diapositivy na skle (fotografie na skle) Skleněné negativy k rozmnožování fotografickou cestou nebo světlotiskem jsou obdobně jako desky na tisknutí obrazů podle saz. čís. 650 beze cla.

      (4) Fotografické desky citlivé, saz. čís. 380.

   Saz. čís. 378.

   Zarámovaná zrcadla.

   (1) Jako zarámovaná zrcadla se projednávají větší zrcadla (zařízení pokojová) v rámech z obyčejných hmot. Taková zrcadla v rámech ze hmot jemných nebo velmi jemných se projednávají jako skleněné zboží, spojené s jinými hmotami podle saz. pol. 388b), c), d). Menší zrcadla, která již nemají povahy pokojových zařízení, se projednávají, jsou-li bez rámů nebo v rámech z jiných hmot, než které jsou jmenovány v saz. pol. 388b) až d), podle saz. čís. 378. Taková zrcadla v rámech ze hmot v saz. pol. 388b) až d) jmenovaných se projednávají podle saz. pol. 388b) až d), nepatří-li jako drobné potřeby (kapesní zrcátka) do saz. čís. 468 nebo 509 nebo jako zboží galanterní (malá ozdobná stolní zrcátka) do saz. čís. 480 nebo 511.

   (2) Zrcátka pozorovací (přístroj chirurgický), saz. čís. 573. Vydutá zrcadla optická, vyjma vydutá zrcadla k holení, saz. pol. 575b).

   Saz. čís. 379.

   Drátové sklo (lité tabule nebo desky s drátěnou vložkou).

   (1) Drátové sklo je sklo ztužené drátěným pletivem, probíhajícím pravidelně středem tloušťky celou tabulí. Vyrábí se tak, že se buď na žhavou skleněnou desku položí drátěné pletivo a na to se lisuje druhá vrstva skla, nebo se drátěné pletivo napne v určité výšce (v poloviční tloušťce skla) a nalitá sklovina se promačkává drátěným pletivem a válcuje v desku. Podobně se zhotovují skleněné tabule, v kterých probíhají ocelové dráty rovnoběžně.

   (2) Drátové sklo může být dvoubarevné, vzorkované a pod.

   Saz. čís. 380.

   Fotografické desky citlivé.

   (1) Sem patří pouze skleněné desky pokryté citlivou vrstvou fotografickou (emulsí).

   (2) Vyskytují se v obchodě většinou po dvanácti kusech zabalené v červeném nebo černém papíře a vložené do zalepených papírových krabiček. Poznají se již podle balení.

   Saz. čís. 381.

   Optické sklo surové, v čočky nevybroušené, v kusech, tabulích nebo jako čočky, lité, lisované nebo řezané, též přibroušené, bílé nebo barevné.

   (1) Sklo určené k účelům optickým je úplně čiré a má velikou způsobilost k lomu světla. K nejhlavnějším druhům optických skel patří sklo flintové, korunové (crownglass), zinkové a boraxové.

   (2) Surové sklo optické v kusech má tvar nepravidelných drsných zlomků; tabule takového skla, zpravidla ne příliš veliké, mají poměrně velkou tloušťku, někdy tvar kostek a mají vždy povrch drsný Surové sklo optické ve tvaru čoček se podobá hladkým válcovitým koláčům, jejichž povrch je rovněž drsný.

   (3) Veškeré tyto tvary bývají téměř vždy k vyzkoušení čistoty skla na dvou protilehlých místech přibroušeny.

   (4) Jako optické sklo saz. čís. 381 se projednávají také skla plochá a lasturovitá (skla vydutá, konkavní), vyříznutá okrouhle nebo oválně ze skla válcovaného nebo z foukaných skleněných dutých koulí, jakož i řezané, ne příliš veliké tabule a pásy, bílé, modré, šedé nebo jinak tmavě zbarvené, avšak nebroušené ani na plochách, ani na okrajích.

   (5) Sem patří též Strassovo sklo (sklo lehko tavitelné, obsahující mnoho olova a lámající silně světlo) v surové hmotě, kdežto pierres de Strass (napodobeniny diamantů) nezasazené se projednávají podle saz. čís. 386.

   Saz. čís. 382.

   Sklíčka hodinková, skla do brýlí a jiná skla optická, broušená.

   (1) Skly do brýlí a podobnými optickými skly (skleněnými čočkami a pod.) podle saz. čís. 382 rozumíme skla broušená vypoukle a vydutě, broušené optické hranoly, dále podobná skla plochá a lasturovitá (coquilles) atd., která nejsou spojena s jinými hmotami; jsou-li obroubena, projednávají se jako přístroje optické saz. čís. 575.

   (2) Optická skla sem patřící mohou mít obroušené plochy nebo být přibroušena pouze na okrajích (předběžně upravena), na př. skla do brýlí nebroušená na plochách, avšak s okraji přibroušenými, též s vyvrtanou dírkou po straně k upevnění pera (pro skřipce bez obruby) a pod.

   (3) Vypoukle a vydutě broušené sklo zrcadlové k optickým přístrojům, jež lze poznat podle jeho čirosti, patří do saz. čís. 382; zato se však projednává takové pokládané sklo zrcadlové na zrcadla holicí nebo na zrcadla pro jiné potřeby podle saz. pol. 377c).

   (4) Skla do brýlí z horského křišťálu hrubě přiříznutá a zhruba přibroušená se projednávají podle saz. čís. 381, hotově broušená podle saz. čís. 382.

   (5) Jako broušená sklíčka hodinková se projednávají všecka broušená sklíčka, mající tvar a velikost sklíček hodinkových, bez zřetele na jejich upotřebení.

   Saz. čís. 383.

   Skleněné perly.

   1. 1. (1) Skleněné perly se lijí (též lisují nebo brousí) masivně (též s podjímáním) z bílé nebo barevné skloviny nebo se z ní dutě vyfukují nebo se sekají ze skleněných trubiček. Okraje perel sekaných se zakulacují dodatečně obtavením.

      (2) Skleň (šmelc, bůstky, t. j. tenké krátké kousky trubiček s ostrými hranami) a skelné šupiny (tenké cetkovité částečky skla, dírkované) se projednávají jako skleněné perly.